Zákony - aktuální znění právních předpisů

Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 139/2012 Sb., kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory

noreply@blogger.com (Martin Marek) — Thu, 10 May 2012 10:16:00 +0000

139

SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 20. dubna 2012,
kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství
pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy
v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory

Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje, že od 1. července 2012 je podle

a) § 8 odst. 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, částkou odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2011 částka 12 100 Kč,

b) § 5 odst. 6 a 7 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb. a zákona č. 364/2011 Sb., částkou odpovídající

1. 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2011 částka 12 100 Kč,

2. 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2011 částka 6 000 Kč.

Sdělení Ministerstva vnitra č. 140/2012 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

noreply@blogger.com (Martin Marek) — Thu, 10 May 2012 10:10:00 +0000

   140/2012 Sb.

   SDĚLENÍ

   Ministerstva vnitra

   ze dne 23. dubna 2012

   o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

   Ministr  vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do
   zastupitelstev  obcí  a  o  změně některých zákonů, ve znění pozdějších
   předpisů,  vyhlašuje na den 13. října 2012 nové volby do zastupitelstev
   obcí:

+-------------------+-------------------+-------------------+
| obec              | okres             | kraj              |
+-------------------+-------------------+-------------------+
| Hrušová           | Ústí nad Orlicí   | Pardubický        |
+-------------------+-------------------+-------------------+
| Kasalice          | Pardubice         |Pardubický         |
+-------------------+-------------------+-------------------+

   Ministr:

   Kubice v. r.

Zákon č. 121/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 212/2009 Sb., kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik

noreply@blogger.com (Martin Marek) — Fri, 04 May 2012 12:54:00 +0000

   121/2012 Sb.

   ZÁKON

   ze dne 15. března 2012,

   kterým  se  mění  zákon  č.  212/2009 Sb., kterým se zmírňují majetkové
   křivdy  občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na
   území  Podkarpatské  Rusi  v  souvislosti  s jejím smluvním postoupením
   Svazu sovětských socialistických republik
   Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

   Čl. I

   Zákon  č.  212/2009  Sb.,  kterým  se zmírňují majetkové křivdy občanům
   České   republiky   za  nemovitý  majetek,  který  zanechali  na  území
   Podkarpatské  Rusi  v  souvislosti  s  jejím smluvním postoupením Svazu
   sovětských socialistických republik, se mění takto:

   1. V § 3 odst. 1 písmeno c) zní:

   „c)  zanechala  v  období  od  29.  září 1938 na Podkarpatské Rusi svůj
   nemovitý  majetek  a pozbyla jej do 23. května 1945^6), nebo zanechala,
   anebo  pozbyla  svůj  nemovitý  majetek  na  území  Podkarpatské Rusi v
   souvislosti  se  smluvním  postoupením  tohoto  území  Svazu sovětských
   socialistických  republik  (dále  jen  „nemovitost“)  a je schopna tyto
   skutečnosti doložit způsobem uvedeným v § 6 tohoto zákona.“.

   2.  V § 3 odst. 3 se slova „prohlášení za mrtvou“ nahrazují slovy „ , k
   němuž byla prohlášena za mrtvou,“.

   3. V § 3 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

   „(4)  Oprávněným  osobám  podle  odstavce  3 se vypořádání podle tohoto
   zákona  poskytne  i  v  případě,  že  oprávněná  osoba podle odstavce 1
   nesplňuje  podmínky  státního  občanství  podle  odstavce  1  písm. a),
   protože zemřela v období od 29. září 1938 do 29. června 1945, nebo byla
   prohlášena  za  mrtvou  v  důsledku  rasové persekuce, nebo zapojení do
   odbojové  činnosti,  a den úmrtí byl stanoven v období od 29. září 1938
   do  29.  června  1945,  pokud ke dni smrti nebo prohlášení za mrtvou je
   takovou  osobu  možné  považovat  za československého státního občana a
   tato osoba by splnila podmínku uvedenou v odstavci 1 písm. c).“.

   Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

   4.  V  §  4  se  na konci odstavce 2 doplňuje věta, která zní: „Stát je
   účastníkem správního řízení podle tohoto zákona.“.

   5. V § 5 odst. 1 se slovo „2012“ nahrazuje slovem „2013“.

   6.  V  §  6  se  v poslední větě odstavce 1 slova „k pozbytí nebo“ a „a
   pozbytí“ zrušují.

   Čl. II

   Přechodná ustanovení

   1. Řízení o žádostech podle zákona č. 212/2009 Sb., zahájená přede dnem
   nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  včetně soudního přezkumu rozhodnutí
   vydaných  v  těchto  řízeních,  o  nichž nebylo ke dni účinnosti tohoto
   zákona  pravomocně rozhodnuto, se dokončí podle zákona č. 212/2009 Sb.,
   ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   2.  Nárok  podle  zákona,  kterým  se zmírňují majetkové křivdy občanům
   České   republiky   za  nemovitý  majetek,  který  zanechali  na  území
   Podkarpatské  Rusi  v  souvislosti  s  jejím smluvním postoupením Svazu
   sovětských  socialistických  republik, ve znění čl. I tohoto zákona, je
   nutné uplatnit písemnou žádostí u Ministerstva vnitra nejpozději do 31.
   prosince 2013, jinak nárok zaniká.

   Čl. III

   Zrušuje se:

   1.   Zákon  č.  42/1958  Sb.,  o  úpravě  některých  nároků  a  závazků
   souvisejících   se   sjednocením  Zakarpatské  Ukrajiny  s  Ukrajinskou
   sovětskou socialistickou republikou.

   2.  Vyhláška  Ministerstva  financí  č.  43/1959  Ú. l., o přihlášení k
   náhradě  za  majetky  zanechané na Zakarpatské Ukrajině podle zákona č.
   42/1958 Sb.

   3.  Vyhláška  Ministerstva  financí  č. 159/1959 Ú. l., o vnitrostátním
   vypořádání   některých  nároků  zákona  č.  42/1958  Sb.,  týkající  se
   Zakarpatské Ukrajiny.

   Čl. IV

   Účinnost

   Tento   zákon   nabývá   účinnosti   prvním  dnem  kalendářního  měsíce
   následujícího po dni jeho vyhlášení.

   Němcová v. r.

   Klaus v. r.

   Nečas v. r.

Vyhláška č. 124/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů

noreply@blogger.com (Martin Marek) — Fri, 04 May 2012 12:51:00 +0000

   124/2012 Sb.

   VYHLÁŠKA

   ze dne 30. března 2012,

   kterou  se  mění vyhláška č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a
   služeb elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů
   Ministerstvo  průmyslu  a obchodu stanoví podle § 150 odst. 2 zákona č.
   127/2005  Sb.,  o  elektronických  komunikacích  a  o  změně  některých
   souvisejících  zákonů  (zákon  o elektronických komunikacích), ve znění
   zákona č. 110/2007 Sb. a zákona č. 153/2010 Sb., k provedení § 29 odst.
   4 zákona o elektronických komunikacích:

   Čl. I

   Vyhláška   č.  117/2007  Sb.,  o  číslovacích  plánech  sítí  a  služeb
   elektronických  komunikací, ve znění vyhlášky č. 231/2008 Sb., vyhlášky
   č. 267/2009 Sb. a vyhlášky č. 53/2011 Sb., se mění takto:

   1. V § 2 písmeno g) zní:

   „g)  evropským harmonizovaným číslem jednotné telefonní číslo stanovené
   právním předpisem Evropské unie.“.

   2.  V  §  3,  §  4  odst.  3,  §  5  odst.  2 a v § 10 odst. 2 se slova
   „prostřednictvím internetového protokolu“ zrušují.

   3.  Za  §  4  se  vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu a poznámky pod
   čarou č. 1 zní:

   „§ 4a

   Univerzální mezinárodní číslo pro bezplatné volání

   Univerzální  mezinárodní  číslo  pro  bezplatné  volání^1)  slouží  pro
   celosvětový  přístup  ke  službě  volání  na účet volaného. Mezinárodní
   přestupný  znak se používá obdobně jako u mezinárodního čísla podle § 4
   odst.  3. Formát univerzálního mezinárodního čísla pro bezplatné volání
   je uveden v příloze č. 1.

   1) Doporučení Mezinárodní telekomunikační unie ITU-T E.169.“.

   4. V § 10 se doplňuje odstavec 5, který zní:

   „(5)  Telefonní  čísla  pro  přístup  k neveřejným komunikačním sítím s
   délkou  9  číslic  se přidělují v číselné řadě po sobě jdoucích čísel s
   přírůstkem  o  velikosti  „1“,  a  to  v  řadě  10  000  čísel a jejich
   násobcích.“.

   5.  V § 25 se slova „znaky "*" ("hvězdička") a "#" ("dvojitý křížek"),“
   nahrazují  slovy „znaky "*" ("hvězdička") nebo "#" ("dvojitý křížek"),“
   a  slova  „s  jiným obdobným znakem vyjadřujícím např. konec volby,“ se
   zrušují.

   6.  V  §  27a  odst.  5  se slova „Nepřenositelná jsou“ nahrazují slovy
   „Povinnost  přenositelnosti  podle zákona o elektronických komunikacích
   se nevztahuje na“.

   7.  V  §  27a  odst. 5 písm. e) se slova „9890 až 9899“ nahrazují slovy
   „98900 až 98999“.

   8.  V  §  27  odst.  5 písm. f) se slova „9500 až 9599“ nahrazují slovy
   „95000 až 95999“.

   9. V příloze č. 1 se za bod 1. vkládá nový bod 1a., který zní:

"1a. Formát univerzálního mezinárodního čísla pro bezplatné volání

+--------------------------------------------------------+
|  800                   Globální telefonní číslo        |
+--------------------------------------------------------+
|             |                 8 číslic                 |
|             |<---------------------------------------->|
|  Univerzální mezinárodní číslo pro bezplatné volání    |
|<------------------------------------------------------>|".

   10. V Příloze č. 1 bod 4.1. zní:

   "4.1. Zkrácená telefonní čísla pro přístup ke službám s kódem SAC = 11

-----------------------------------------------------
110 až 111         Rezerva
-----------------------------------------------------
112                Jednotné evropské číslo
                   tísňového volání
-----------------------------------------------------
113 až 115         Rezerva
-----------------------------------------------------
116000 až 116111   Evropská harmonizovaná čísla  1)
-----------------------------------------------------
116112             Rezerva                       1)
-----------------------------------------------------
116113 až 116999   Evropská harmonizovaná čísla  1)
-----------------------------------------------------
117                Rezerva
-----------------------------------------------------
1180 až 1189       Informace  o národních  a
                   mezinárodních telefonních
                   číslech účastníků a další
                   související informace
-----------------------------------------------------
119                Rezerva
-----------------------------------------------------

1) Rozhodnutí Komise 2007/116/ES o vyhrazení vnitrostátního číselného
   rozsahu „116" pro harmonizovaná čísla harmonizovaných služeb se sociální hodnotou.".

   11. V Příloze č. 1 bod 5, bod 6 a bod 7 znějí:
"5. Kódy číslovacích oblastí (kódy TC)

--------------------------------------------------------------
Kódy TC                              Číslovací oblast
--------------------------------------------------------------
21), 311), 321)                     Hlavní město Praha,
                                    Středočeský kraj

35                                   Karlovarský kraj

37                                    Plzeňský kraj

38,39                                Jihočeský kraj

41,47                                 Ústecký kraj

46                                   Pardubický kraj

48                                   Liberecký kraj

49                                 Královéhradecký kraj

51, 53, 54                          Jihomoravský kraj

55, 59                             Moravskoslezský kraj

56                                   Kraj Vysočina

57                                    Zlínský kraj

58                                   Olomoucký kraj
--------------------------------------------------------------
01 až 09, 20, 30, 33, 34, 36,           Rezerva
40, 42, 43, 44, 45, 50, 52
--------------------------------------------------------------

1) Krajskou příslušnost telefonního čísla určuje geografická poloha
   koncového bodu veřejné pevné komunikační sítě.
6. Přístupové kódy k síti elektronických komunikací

---------------------------------------------------------------------------------------------
Přístupové  Síť                                               Poznámky
kódy k      elektronických                   Číslice
síti        komunikací                       následující
(DNe)                                        po přístupovém
                                             kódu
                                             A   B   C   D
---------------------------------------------------------------------------------------------
600         Rezerva pro veřejné mobilní sítě
---------------------------------------------------------------------------------------------
601 až 608  Veřejná mobilní telefonní síť                     Nelze použít pro poskytování
                                                              veřejně dostupné telefonní
                                                              služby v pevném místě.
---------------------------------------------------------------------------------------------
609,        Rezerva pro veřejné mobilní sítě
620 až 699
---------------------------------------------------------------------------------------------
61          Rezerva pro veřejné komunikační
            sítě určené pro přístup ke
            konvergovaným službám
---------------------------------------------------------------------------------------------
700         Veřejná síť univerzálních
            osobních telekomunikací (UPT)
            podle doporučení ITU-T E.168,
            ITU-T F.851 a ITU-T F.852
---------------------------------------------------------------------------------------------
702 až 705  Veřejná mobilní telefonní síť                     Nelze použít pro poskytování
                                                              veřejně dostupné telefonní
                                                              služby v pevném místě.
---------------------------------------------------------------------------------------------
706 až 719  Rezerva pro veřejné mobilní sítě
---------------------------------------------------------------------------------------------
72, 73      Veřejná mobilní telefonní síť                     Nelze použít pro poskytování
                                                              veřejně dostupné telefonní
                                                              služby v pevném místě.
---------------------------------------------------------------------------------------------
74 až 76    Rezerva pro veřejné mobilní
            telefonní sítě
---------------------------------------------------------------------------------------------
77          Veřejná mobilní telefonní síť                     Nelze použít pro poskytování
                                                              veřejně dostupné telefonní
                                                              služby v pevném místě.
---------------------------------------------------------------------------------------------
78          Rezerva pro veřejné mobilní sítě
---------------------------------------------------------------------------------------------
7900 až     Veřejná mobilní telefonní síť                     Nelze použít pro poskytování
7999                                                          veřejně dostupné telefonní
                                                              služby v pevném místě.
---------------------------------------------------------------------------------------------
910         Veřejné komunikační sítě pro                      Pro poskytování veřejně
            přenos hlasu                                      dostupné telefonní služby je
                                                              možné využít nomadicitu
                                                              koncového bodu sítě.
---------------------------------------------------------------------------------------------
911 až 919  Rezerva pro veřejné komunikační
            sítě určené pro přenos hlasu
---------------------------------------------------------------------------------------------
971         Přístup k síti Internet
            prostřednictvím poskytovatele
            přístupu ke službě
---------------------------------------------------------------------------------------------
976         Přístup k veřejné datové         +   +            Kombinace číslic A, B určuje
            síti a k síti Internet                            výši ceny volání za
            s vyjádřenou cenou                                minutu v Kč vč. DPH.
            prostřednictvím poskytovatele                     Pokud A=0, pak B se nerovná 0.
            přístupu ke službě.
---------------------------------------------------------------------------------------------

7. Přístupové kódy ke službě elektronických komunikací

---------------------------------------------------------------------------------------------
Přístupové  Služba                           Číslice          Poznámky
kódy        elektronických                   následující po
ke službě   komunikací                       přístupovém
(SAC)                                        kódu
                                             A   B   C   D
---------------------------------------------------------------------------------------------
800         Přístup ke službám na účet       +   +
            volaného podle normy ETS
            300 208 a doporučení
            ITU-T E.152
---------------------------------------------------------------------------------------------
800         Přístup ke službám přímého       +   +   +   +    A=0, B=0
            volání ze zahraničí do                            Kombinace číslic C, D určuje
            vlastní země (Home Country                        poskytovatele přístupu ke
            Direct) podle doporučení                          službě
            ITU-T E.153
---------------------------------------------------------------------------------------------
801 až 809  Rezerva pro přístup ke
            službám se sdílenými náklady
---------------------------------------------------------------------------------------------
810 až 819  Přístup ke službám se
            sdílenými náklady podle normy
            ETS 300 710 a doporučení
            ITU-T E.154
---------------------------------------------------------------------------------------------
820 až 829  Přístup ke službám virtuálních
            volacích karet podle normy
            ETS 300 711 a doporučení
            ITU-T E.116 a ITU-T E.118
---------------------------------------------------------------------------------------------
830 až 839  Přístup ke službám se
            sdílenými náklady podle
            normy ETS 300 710 a
            doporučení ITU-T E.154
---------------------------------------------------------------------------------------------
840 až 842, Přístup ke službám  čísla
847 až 849  univerzálního přístupového
            podle normy ETS 300 710
            a doporučení ITU-T E.154
---------------------------------------------------------------------------------------------
843 až 846  Přístup ke službám se
            sdílenými náklady podle
            normy ETS 300 710 a
            doporučení ITU-T E.154
---------------------------------------------------------------------------------------------
850 až 899  Rezerva pro přístup ke
            službám se sdílenými náklady
---------------------------------------------------------------------------------------------
900         Přístup ke službám               +   +            Pokud číslice A=0, pak
            s vyjádřenou cenou                                číslice B se nerovná 0.
            -hlasové služby - zejména                         Kombinace číslic A, B
            obchodní, odborné, inzertní                       určuje výši ceny volání
            a soutěžní služby podle                           v Kč za minutu, vč. DPH.
            normy ETS 300 712 a
            doporučení ITU-T E.155
---------------------------------------------------------------------------------------------
901 až 904  Rezerva pro přístup ke
            službám s vyjádřenou cenou
            zejména obchodní, odborné,
            inzertní a soutěžní služby
---------------------------------------------------------------------------------------------
905         Přístup ke službám s             +   +             Číslice A se nerovná 0
            vyjádřenou cenou -hlasové                          Desetinásobek kombinace
            služby -jednorázová cena                           číslic A, B určuje výši ceny
            za spojení podle normy                             za jedno volání v Kč, vč. DPH
            ETS 300 712 a doporučení
            ITU-T E.155
---------------------------------------------------------------------------------------------
906         Přístup ke službám s             +   +             Pokud číslice A=0, pak
            vyjádřenou cenou -hlasové                          číslice B se nerovná 0.
            služby - zejména obchodní,                         Kombinace číslicA, B
            odborné, inzertní a soutěžní                       určuje výši cenyvolání
            služby podle normy ETS 300 712                     v Kč za minutu, vč. DPH.
            a doporučení ITU-T E.155
---------------------------------------------------------------------------------------------
907         Rezerva pro přístup ke
            službám s vyjádřenou cenou
            zejména obchodní, odborné,
            inzertní a soutěžní služby
---------------------------------------------------------------------------------------------
908         Přístup ke službám s             +   +             Kombinace číslicA, B
            vyjádřenou cenou - hlasové                         určuje výši cenyza jedno
            služby - jednorázová cena                          volání v Kč, vč.DPH.
            za spojení podle normy
            ETS 300 712 a doporučení
            ITU-T E.155
---------------------------------------------------------------------------------------------
909         Přístup ke službám s                     +   +             Pokud číslice A=0, pak
            vyjádřenou cenou - hlasové                         číslice B se nerovná 0.
            služby - zábavné služby pro                        Kombinace číslicA, B určuje
            dospělé podle normy ETS 300 712                    výši ceny volánív Kč
            a doporučení ITU-T E.155                           za minutu, vč. DPH.
---------------------------------------------------------------------------------------------
92          Rezerva pro přístup ke
            službám s vyjádřenou cenou
---------------------------------------------------------------------------------------------
940 až 949  Rezerva pro přístup
            ke službám s vyjádřenou cenou
---------------------------------------------------------------------------------------------".

   12. V Příloze č. 1 bod 9. zní:
9. Přístupové kódy k neveřejným komunikačním sítím

---------------------------------------------------------------------------------------------
Přístupové kódy    Druh neveřejných sítí                            Poznámka
---------------------------------------------------------------------------------------------
95000 až 95999     Přístup k neveřejným                 Délka telefonního číslaje 9 číslic.
                   komunikačním sítím
---------------------------------------------------------------------------------------------
972 až 974         Přístup k neveřejným                 Délka telefonního číslaje 9 číslic.
                   komunikačním sítím
---------------------------------------------------------------------------------------------
975                Rezerva přístupu k neveřejným
                   komunikačním sítím
---------------------------------------------------------------------------------------------
980                Přístup k virtuální                  Délka telefonního číslaje 9 až
                   neveřejné komunikační síti (VPN)     12 číslic.
---------------------------------------------------------------------------------------------
981 až 982         Rezerva pro přístup k virtuální
                   neveřejné komunikační síti (VPN)
---------------------------------------------------------------------------------------------
983                Přístup k virtuální neveřejné        Délka telefonního číslaje 7 číslic.
                   komunikační síti (VPN)
---------------------------------------------------------------------------------------------
984 až 988         Rezerva pro přístup k virtuální
                   neveřejné komunikační síti (VPN)
---------------------------------------------------------------------------------------------
98900 až 98999     Přístup k virtuální neveřejné        Délka telefonního číslaje 9 číslic.
                   komunikační síti (VPN)
---------------------------------------------------------------------------------------------
990 až 999         Rezerva
---------------------------------------------------------------------------------------------
".

   13. V Příloze č. 1 bod 11. zní:
"11. Formát mezinárodního identifikátoru účastníka mobilní telefonní sítě


+-----------+-----------+--------------------------------+
|    MCC    |    MNC    |              MSIN              |
+-----------+-----------+--------------------------------+
|    230    | 2 číslice |           10 číslic            |
|<--------->|<--------->|<------------------------------>|
|                       15 číslic                        |
|<------------------------------------------------------>|
|                          IMSI                          |
|<------------------------------------------------------>|

kde je:

MCC  -  mezinárodní kód mobilní telefonní sítě,
MNC  -  kód mobilní telefonní sítě,
MSIN -  identifikační číslo účastníka mobilní telefonní sítě,
IMSI -  mezinárodní identifikátor účastníka mobilní telefonní sítě.".

   Čl. II

   Účinnost

   Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. dubna 2012.

   Ministr:

   MUDr. Kuba v. r.

Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 125/2012 Sb., o výši průměrné hrubé roční mzdy v České republice za rok 2011 pro účely vydávání modrých karet podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

noreply@blogger.com (Martin Marek) — Fri, 04 May 2012 12:43:00 +0000

   125/2012 Sb.

   SDĚLENÍ

   Ministerstva práce a sociálních věcí

   ze dne 3. dubna 2012

   o  výši  průměrné  hrubé  roční  mzdy v České republice za rok 2011 pro
   účely  vydávání  modrých  karet  podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu
   cizinců  na  území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění
   pozdějších předpisů

   Ministerstvo  práce  a  sociálních  věcí podle § 182a odst. 3 zákona č.
   326/1999  Sb.,  o  pobytu  cizinců  na  území České republiky a o změně
   některých  zákonů,  ve  znění  zákona  č.  427/2010 Sb., sděluje, že na
   základě  průměrné  hrubé  měsíční mzdy v České republice v roce 2011 ve
   výši  24  319  Kč  činí  pro období od 1. května 2012 do 30. dubna 2013
   průměrná hrubá roční mzda v České republice 291 828 Kč.

   Ministr:

   Dr. Ing. Drábek v. r.

Sdělení ministerstva vnitra č. 126/2012 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

noreply@blogger.com (Martin Marek) — Fri, 04 May 2012 12:38:00 +0000

   126/2012 Sb.

   SDĚLENÍ

   Ministerstva vnitra

   ze dne 4. dubna 2012

   o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

   Ministr  vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do
   zastupitelstev  obcí  a  o  změně některých zákonů, ve znění pozdějších
   předpisů,   vyhlašuje   na   den   14.  července  2012  nové  volby  do
   zastupitelstva obce:

+-------------------+-------------------+-------------------+
| obec              | okres             | kraj              |
+-------------------+-------------------+-------------------+
| Vincencov         | Prostějov         | Olomoucký         |
+-------------------+-------------------+-------------------+

   Ministr:

   Kubice v. r.

Sdělení ministerstva vnitra č. 127/2012 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

noreply@blogger.com (Martin Marek) — Fri, 04 May 2012 12:35:00 +0000

   127/2012 Sb.

   SDĚLENÍ

   Ministerstva vnitra

   ze dne 4. dubna 2012

   o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

   Ministr  vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do
   zastupitelstev  obcí  a  o  změně některých zákonů, ve znění pozdějších
   předpisů,   vyhlašuje   na   den   14.  července  2012  nové  volby  do
   zastupitelstva obce:

+-------------------+-------------------+-------------------+
| obec              |okres              |kraj               |
+-------------------+-------------------+-------------------+
| Hnačov            |Klatovy            |Plzeňský           |
+-------------------+-------------------+-------------------+

   Ministr:

   Kubice v. r.

Vyhláška č. 133/2012 o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele

noreply@blogger.com (Martin Marek) — Mon, 30 Apr 2012 16:26:00 +0000

133

VYHLÁŠKA
ze dne 20. dubna 2012
o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele

Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 159 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 179/2010 Sb. a zákona č. 55/2012 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 17 písm. x), § 108, § 146 odst. 3 a 6 a § 147a odst. 8 zákona:

§ 1

Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie¹)

a) přístup k uveřejněným vyhlášením,

b) postupy při uveřejňování vyhlášení,

c) povinně uveřejňované údaje ve vyhlášeních, které mají být uveřejněny ve Věstníku veřejných zakázek,

d) formuláře, jejichž prostřednictvím jsou ve Věstníku veřejných zakázek uveřejňována vyhlášení,

e) náležitosti profilu zadavatele,

f) strukturu údajů pro uveřejnění na profilu zadavatele.

§ 2

Způsob uveřejnění
        (1)  Údaje o veřejných zakázkách prostřednictvím formulářů uvedených v § 3 uveřejní zadavatel nebo vybraný uchazeč ve Věstníku veřejných zakázek.
        (2)  Všechny údaje z vyhlášení, která byla doručena v souladu s § 4, jsou uveřejňovány na internetových stránkách provozovatele Věstníku veřejných zakázek (dále jen „provozovatel“) způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup. Uveřejněná vyhlášení a jejich úpravy ve smyslu § 6 jsou bezplatně veřejně přístupná po dobu nejméně 5 let od jejich uveřejnění.

§ 3

Druhy formulářů pro uveřejnění vyhlášení
        (1)  Zadavatel použije k uveřejnění vyhlášení ve Věstníku veřejných zakázek pro

a) oznámení na profilu zadavatele formulář Oznámení na profilu kupujícího upravený v přímo použitelném předpisu Evropské unie¹),

b) zjednodušené oznámení formulář Zjednodušené oznámení o zakázce v rámci dynamického nákupního systému upravený v přímo použitelném předpisu Evropské unie¹),

c) oznámení soutěže o návrh formulář Oznámení o veřejné soutěži na určitý výkon upravený v přímo použitelném předpisu Evropské unie¹),

d) výsledek soutěže o návrh formulář Výsledky veřejné soutěže na určitý výkon upravený v přímo použitelném předpisu Evropské unie¹),

e) oznámení o záměru uzavřít smlouvu ve smyslu § 146 odst. 2 zákona formulář Oznámení o dobrovolné průhlednosti ex ante upravený v přímo použitelném předpisu Evropské unie¹),

f) oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh formulář Zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh uvedený v příloze č. 1 k této vyhlášce,

g) souhrn oznámení veřejných zakázek v případě dynamického nákupního systému nebo souhrn oznámení o zadání zakázek na základě rámcové smlouvy formulář Souhrn oznámení o zadání zakázek na základě rámcové smlouvy uvedený v příloze č. 2 k této vyhlášce,

h) oznámení profilu zadavatele formulář Oznámení profilu zadavatele uvedený v příloze č. 3 k této vyhlášce,

i) zrušení profilu zadavatele formulář Zrušení profilu zadavatele uvedený v příloze č. 4 k této vyhlášce.

(2) Veřejný zadavatel použije k uveřejnění vyhlášení ve Věstníku veřejných zakázek pro

a) předběžné oznámení formulář Oznámení předběžných informací upravený v přímo použitelném předpisu Evropské unie¹),

b) oznámení o zahájení zadávacího řízení formulář Oznámení o zakázce upravený v přímo použitelném předpisu Evropské unie¹),

c) oznámení o výsledku zadávacího řízení formulář Oznámení o zadání zakázky upravený v přímo použitelném předpisu Evropské unie¹).

(3) Sektorový zadavatel použije k uveřejnění vyhlášení ve Věstníku veřejných zakázek pro

a) pravidelné předběžné oznámení formulář Pravidelné předběžné oznámení - veřejné služby upravený v přímo použitelném předpisu Evropské unie¹),

b) oznámení o zahájení zadávacího řízení formulář Oznámení o zakázce - veřejné služby upravený v přímo použitelném předpisu Evropské unie¹),

c) oznámení o výsledku zadávacího řízení formulář Oznámení o zadání zakázky - veřejné služby upravený v přímo použitelném předpisu Evropské unie¹).

(4) Zadavatel veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti použije k uveřejnění vyhlášení ve Věstníku veřejných zakázek pro

a) předběžné oznámení formulář Oznámení předběžných informací k zakázkám v oblasti obrany a bezpečnosti upravený v přímo použitelném předpisu Evropské unie¹),

b) oznámení o zahájení zadávacího řízení formulář Oznámení o zakázce v oblasti obrany a bezpečnosti upravený v přímo použitelném předpisu Evropské unie¹),

c) oznámení o výsledku zadávacího řízení formulář Oznámení o zadání zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti upravený v přímo použitelném předpisu Evropské unie¹).

        (5)  Pro uveřejnění vyhlášení ve Věstníku veřejných zakázek vybraný uchazeč pro veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti použije pro oznámení o subdodávce formulář Oznámení o subdodávce upravený v přímo použitelném předpisu Evropské unie¹).

§ 4

Způsoby doručení vyhlášení
        (1)  Zadavatel nebo vybraný uchazeč doručuje provozovateli Věstníku veřejných zakázek vyhlášení k uveřejnění nebo požadavky na úpravu již uveřejněného vyhlášení podle § 6 písemně, a to v listinné nebo v elektronické podobě.
        (2)  Dokument podle odstavce  1 doručovaný v listinné podobě

a) se doručuje prostřednictvím držitele poštovní licence podle zákona o poštovních službách, prostřednictvím osoby, která provádí přepravu zásilek, nebo osobním doručením do podatelny provozovatele Věstníku veřejných zakázek,

b) musí být podepsán fyzickou osobou oprávněnou k podepisování za zadavatele nebo vybraného uchazeče, popřípadě opatřen otiskem razítka, pokud je otisk razítka součástí užívané formy podepisování zadavatele nebo vybraného uchazeče.

(3) Dokument podle odstavce 1 doručovaný v elektronické podobě se doručuje

a) prostřednictvím datové schránky podle jiného právního předpisu²),

b) elektronickými prostředky podle § 149 zákona na elektronickou adresu podatelny provozovatele,

c) prostřednictvím dálkového přístupu přímým vyplněním elektronického formuláře v informačním systému s využitím internetové aplikace,

d) prostřednictvím dálkového přístupu s využitím datového rozhraní informačního systému.

(4) Dokument doručovaný podle odstavce 3 musí být podepsán zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu³) vystaveným pro osobu oprávněnou k podepisování za zadavatele nebo vybraného uchazeče.
(5) Přípustnými formáty datové zprávy obsahující vyhlášení doručované provozovateli prostřednictvím datové schránky jsou

a) pdf (Portable Document Format), který vznikl vyplněním elektronického formuláře zveřejněného na internetových stránkách provozovatele, pokud obsahuje odpovídající příponu,

b) xml (Extensible Markup Language Document), odpovídá-li validačním pravidlům obsaženým v XSD schématu zveřejněném na internetových stránkách provozovatele a obsahuje-li odpovídající příponu.

        (6)  Odpovídající příponou podle odstavce  5 písm.  a) a b) se rozumí vnější znak formátu datové zprávy, který umožňuje programovému vybavení určení typu datového souboru.

§ 5

Vady vyhlášení
        (1)  Neobsahuje-li vyhlášení doručené provozovateli náležitosti uvedené v § 4 odst.  2 písm.  b) a § 4 odst.  4 nebo údaje uvedené v § 7, nebude vyhlášení uveřejněno. Rovněž nebude uveřejněno vyhlášení, které není ve formátech uvedených v § 4 odst.  5.
        (2)  Provozovatel odešle zadavateli nebo vybranému uchazeči do 3 pracovních dnů od doručení vyhlášení vyrozumění, že vyhlášení nebude pro vady uvedené v odstavci  1 uveřejněno, včetně náležitého odůvodnění této skutečnosti. Zároveň provozovatel vyzve zadavatele nebo vybraného uchazeče k odstranění vad vyhlášení.
        (3)  V případě, že je zjištěna vada plnění provozovatele, provozovatel odešle zadavateli či vybranému uchazeči do 2 pracovních dnů od zjištění nebo nahlášení vady vyrozumění, které bude obsahovat návrh nápravného opatření k odstranění vady. Provozovatel zajistí neprodleně po písemném souhlasu zadavatele nebo vybraného uchazeče s navrženým nápravným opatřením odstranění vady na vlastní náklady.

§ 6

Úprava údajů v uveřejněném vyhlášení
        (1)  Zadavatel nebo vybraný uchazeč, který požaduje úpravu uveřejněného vyhlášení v souladu s § 147 odst.  8 zákona, postupuje obdobně podle § 3 tak, že znovu vyplní příslušný formulář a změní v něm údaje, které požaduje upravit.
        (2)  V případě uveřejnění upraveného vyhlášení zajistí provozovatel zneplatnění původního vyhlášení a tuto skutečnost viditelně vyznačí na původním formuláři. Takto zneplatněné vyhlášení bude provozovatelem uchováno, aby byla zajištěna případná kontrola a umožněno porovnání s upraveným vyhlášením.

§ 7

Informace a dokumenty
uveřejňované na profilu zadavatele
        (1)  Zadavatel uveřejní na svém profilu zadavatele zadávací dokumentaci nebo textovou část zadávací dokumentace podle § 48 zákona, kvalifikační dokumentaci podle § 48 odst.  6 zákona, dodatečné informace podle § 49 zákona a písemnou zprávu podle § 85 zákona. Zadavatel na svém profilu zadavatele rovněž uveřejní informace o elektronickém tržišti veřejné správy, jehož prostřednictvím zadává veřejné zakázky, je-li zadavateli uložena povinnost k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků.
        (2)  Veřejný zadavatel uveřejní na svém profilu zadavatele písemnou výzvu ve zjednodušeném podlimitním řízení podle § 38 zákona, informace o umožnění prohlídky místa plnění u zjednodušeného podlimitního řízení podle § 49 zákona, smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky, seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky podle § 147a zákona a odůvodnění veřejné zakázky podle § 156 zákona. Na svém profilu zadavatele může veřejný zadavatel uveřejnit ve zjednodušeném podlimitním řízení rozhodnutí o vyloučení uchazeče podle § 60 a 76 zákona a oznámení o výběru nejvhodnější nabídky podle § 81 zákona.

§ 8

Požadavky na náležitosti profilu zadavatele
        (1)  Zadavatel zajistí, aby

a) se každý mohl ujistit o identitě zadavatele, případně o identitě provozovatele profilu zadavatele vhodnou formou,

b) záznamy o stavu profilu zadavatele a uveřejněných dokumentech byly vytvořeny a chráněny proti změně, zničení a neoprávněnému přístupu,

c) záznamy obsahovaly informaci o identifikaci osoby, která uveřejnila dokument, identifikaci dokumentu, datum a čas začátku a konce uveřejnění,

d) uveřejněný dokument byl chráněn proti neoprávněné změně a byl ve stanovené lhůtě přístupný nepřetržitě,

e) časový údaj byl uveden s přesností na sekundu a byl získán z důvěryhodného měřidla času tak, aby odpovídal hodnotě koordinovaného světového času (UTC),

f) internetová adresa profilu zadavatele uveřejněná ve Věstníku veřejných zakázek odkazovala přímo na internetovou stránku, na které jsou uveřejněny výhradně veřejné zakázky příslušného zadavatele, a

g) všechny dokumenty a informace, které byly uveřejněny na profilu zadavatele, byly bezplatně veřejně přístupné po dobu nejméně 5 let od jejich uveřejnění. Výjimkou jsou dokumenty poskytované podle § 38 a 48 zákona.

        (2)  Zadavatel při změně profilu zadavatele zajistí nepřetržitou přístupnost všech dokumentů a informací, které byly uveřejněny na původním profilu zadavatele, a to v souladu s odstavcem  1 písm.  g).
        (3)  Zadavatel není oprávněn využívat k uveřejnění informací o svých veřejných zakázkách současně více profilů zadavatele. Výjimkou jsou případy, kdy zadavatel využívá elektronické tržiště veřejné správy rovněž jako svůj profil zadavatele.

§ 9

Struktura údajů uveřejněných na profilu zadavatele
        (1)  Všechny dokumenty k veřejné zakázce uveřejněné na profilu zadavatele jsou umístěny v logickém celku, označeném jednoznačným identifikátorem veřejné zakázky.
        (2)  Zadavatel pro dokumenty uveřejněné na profilu zadavatele použije některý z formátů uvedených v části I. a) – q) přílohy 3 vyhlášky č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek.
        (3)  Písemná výzva ve zjednodušeném podlimitním řízení podle § 38 zákona, zadávací dokumentace nebo textová část zadávací dokumentace podle § 48 zákona, dodatečné informace a informace o umožnění prohlídky místa plnění u zjednodušeného podlimitního řízení podle § 49 zákona, rozhodnutí o vyloučení uchazeče podle § 60 a 76 zákona, oznámení o výběru nejvhodnější nabídky podle § 81 zákona ve zjednodušeném podlimitním řízení a písemná zpráva podle § 85 zákona jsou podepsány zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, který byl vystaven pro osobu oprávněnou k podepisování za zadavatele.
        (4)  Je-li zadavateli uložena povinnost k používání elektronických tržišť veřejné správy, zadavatel uveřejní na svém profilu zadavatele název a internetovou adresu elektronického tržiště, jehož prostřednictvím zadává veřejné zakázky, a to nejpozději před zahájením řízení na elektronickém tržišti. Pokud zadavatel změní provozovatele elektronického tržiště, je povinen změnu elektronického tržiště uveřejnit na svém profilu zadavatele ještě před zahájením řízení na novém elektronickém tržišti.
        (5)  Základní vybrané informace o veřejné zakázce uveřejněné na profilu zadavatele mají podobu strukturovaných dat, jejichž popis je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce.

§ 10

Přechodná ustanovení
        Zadavatel zajistí splnění požadavku uveřejnit na profilu zadavatele základní vybrané informace o veřejné zakázce v podobě strukturovaných dat podle § 9 odst.  5 nejpozději do 31. prosince 2012.

§ 11

Zrušovací ustanovení
        Vyhláška č. 339/2010 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zrušuje.

§ 12
Účinnost
        Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení.

Ministr:
Ing. Jankovský v. r.
_______________________________

¹): Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 842/2011 ze dne 19. srpna 2011, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1564/2005 .
²): Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
³): Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 134/2012 Sb., o stanovení rozsahu položkového vyúčtování ceny

noreply@blogger.com (Martin Marek) — Mon, 30 Apr 2012 16:21:00 +0000

134

VYHLÁŠKA
ze dne 20. dubna 2012
o stanovení rozsahu položkového vyúčtování ceny

Český telekomunikační úřad stanoví podle § 150 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 468/2011 Sb., k provedení § 44 odst. 5 zákona o elektronických komunikacích:

§ 1

Náležitosti položkového vyúčtování ceny
Položkové vyúčtování ceny (dále jen „vyúčtování“), které předloží poskytovatel univerzální služby, obsahuje náležitosti

a) telefonní číslo,

b) označení sjednaného cenového plánu,

c) vymezení zúčtovacího období datem prvního a posledního dne zúčtovacího období,

d) údaj o čase, ve kterém byl převzat stav záznamového zařízení poskytovatele v posledním dnu zúčtovacího období, pokud k převzetí stavu nedošlo ve 24.00 hodin,

e) rozpis jednotlivých volání, včetně volání poskytnutých v rámci volných minut či jiných slev v členění

1. volané telefonní číslo, případně jiný údaj jednoznačně identifikující volání,

2. začátek volání tak, že se uvede datum, hodina, minuta a sekunda,

3. účtovaná délka volání ve specifikovaných měrných jednotkách,

4. rozlišení provozu na silný, slabý, popřípadě jiný u každého jednotlivého volání, pokud takové rozlišení poskytovatel univerzální služby uplatňuje,

5. rozlišení volání podle sítě, ve které je volání ukončeno,

6. účtovaná cena jednotlivého volání v korunách českých, s uvedením, zda je cena s daní z přidané hodnoty nebo bez daně z přidané hodnoty,

f) sazbu daně z přidané hodnoty,

g) počet poskytnutých a využitých volných jednotek, pokud jsou poskytovány, a informace o převodu počtu volných jednotek z minulého nebo do následujícího zúčtovacího období, pokud jsou převáděny,

h) účtovanou částku v korunách českých za všechna volání podle písmene e) ve vymezeném zúčtovacím období celkem a dále součtové částky v členění podle jednotlivých položek platného ceníku uvedením celkové částky bez daně z přidané hodnoty, daně z přidané hodnoty a celkové částky s daní z přidané hodnoty,

i) zúčtování záloh, přeplatků nebo nedoplatků,

j) datum splatnosti vyúčtované částky,

k) informace o způsobu uplatnění reklamace včetně údaje o tom, kde a v jakých lhůtách lze reklamaci uplatnit.

§ 2
        (1)  Vyúčtování musí splňovat náležitosti daňového dokladu podle zákona o dani z přidané hodnoty.
        (2)  Je-li vyúčtování vystavováno k více než jedné přípojce nebo účastnické stanici, musí obsahovat rozpis položek podle § 1 písm.  a) až f) ke každé z těchto přípojek nebo účastnických stanic. Obdobně se postupuje, je-li u jedné přípojky využíváno více telefonních čísel.

§ 3
Účinnost
        Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2012.

Předseda Rady:
PhDr. Dvořák, CSc., v. r.

Vyhláška č. 135/2012 Sb., o stanovení rozsahu vyúčtování ceny podle druhu služby

noreply@blogger.com (Martin Marek) — Mon, 30 Apr 2012 16:18:00 +0000

135

VYHLÁŠKA
ze dne 20. dubna 2012
o stanovení rozsahu vyúčtování ceny podle druhu služby

Český telekomunikační úřad stanoví podle § 150 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 468/2011 Sb., k provedení § 64 odst. 13 zákona o elektronických komunikacích:

§ 1
Náležitosti vyúčtování ceny podle druhu služby
Vyúčtování ceny podle druhu služby (dále jen „vyúčtování“), které předloží podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací (dále jen „poskytovatel“) účastníkovi, obsahuje náležitosti

a) telefonní číslo, pokud bylo pro daný druh služby přiděleno,

b) označení sjednaného cenového plánu,

c) vymezení zúčtovacího období datem prvního a posledního dne zúčtovacího období,

d) údaj o čase, ve kterém byl převzat stav záznamového zařízení poskytovatele v posledním dnu zúčtovacího období, pokud k převzetí stavu nedošlo ve 24.00 hodin,

e) rozpis jednotlivých druhů poskytnutých služeb elektronických komunikací podle jednotlivých položek platného ceníku s těmito údaji

1. slovní označení druhu poskytnuté služby,

2. počet specifikovaných měrných jednotek,

3. počet uskutečněných spojení v případě služby, u níž je měrnou jednotkou čas,

4. cena celkem za poskytnutý druh služby v korunách českých,

5. sazba daně z přidané hodnoty,

f) počet poskytnutých a využitých volných jednotek, pokud jsou poskytovány, a informace o převodu počtu volných jednotek z minulého nebo do následujícího zúčtovacího období, pokud jsou převáděny,

g) zúčtování záloh, přeplatků nebo nedoplatků,

h) celkovou částku k úhradě v korunách českých, tak, že se uvede celková částka bez daně z přidané hodnoty, daň z přidané hodnoty a celková částka s daní z přidané hodnoty,

i) datum splatnosti vyúčtované částky,

j) informace o způsobu uplatnění reklamace včetně údaje o tom, kde a v jakých lhůtách lze reklamaci uplatnit.

§ 2
        (1)  Vyúčtování musí splňovat náležitosti daňového dokladu podle zákona o dani z přidané hodnoty.
        (2)  Je-li vyúčtování vystavováno k více než jedné přípojce nebo účastnické stanici, musí obsahovat rozpis položek podle § 1 písm.  a) až f) ke každé z těchto přípojek nebo účastnických stanic. Obdobně se postupuje, je-li u jedné přípojky nebo účastnické stanice využíváno více telefonních čísel.

§ 3
Účinnost
        Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2012.

Předseda Rady:
PhDr. Dvořák, CSc., v. r.

Sdělení č. 136/2012 o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů

noreply@blogger.com (Martin Marek) — Mon, 30 Apr 2012 16:15:00 +0000

136

SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 22. března 2012
o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci
podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
a o změně některých zákonů

Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 5 odst. 2 zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že rozhodnou částkou pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci je pro období od 1. května 2012 do 30. dubna 2013 částka 24 319 Kč.

Ministr:

Dr. Ing. Drábek v. r.

Sdělení č. 137/2012 o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně

noreply@blogger.com (Martin Marek) — Mon, 30 Apr 2012 16:04:00 +0000

   137/2012 Sb.

   SDĚLENÍ

   Ministerstva práce a sociálních věcí

   ze dne 19. dubna 2012

   o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně

   Ministerstvo  práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o
   kolektivním  vyjednávání,  ve  znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného
   pod  č.  199/2003  Sb. a zákona č. 255/2005 Sb., sděluje, že Kolektivní
   smlouva  vyššího  stupně  na  rok  2012, uzavřená dne 21. 12. 2011 mezi
   Odborovým  svazem pracovníků zemědělství a výživy - Asociace svobodných
   odborů   České   republiky,   Zemědělským   svazem  České  republiky  a
   Českomoravským  svazem  zemědělských  podnikatelů,  je  s  účinností od
   prvního  dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazná i
   pro  další  zaměstnavatele  s  převažující činností v odvětví označeném
   kódy  klasifikace  ekonomických  činností  CZ  -  NACE: Úroveň 1, Kód A
   Zemědělství, lesnictví, rybářství.

   S  obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na úřadech
   práce a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí
   (www.mpsv.cz).

   Ministr:

   Dr. Ing. Drábek v. r.

Sdělení č. 138/2012 Sb., o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně

noreply@blogger.com (Martin Marek) — Mon, 30 Apr 2012 16:01:00 +0000

   138/2012 Sb.

   SDĚLENÍ

   Ministerstva práce a sociálních věcí

   ze dne 19. dubna 2012

   o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně

   Ministerstvo  práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o
   kolektivním  vyjednávání,  ve  znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného
   pod  č.  199/2003  Sb. a zákona č. 255/2005 Sb., sděluje, že Kolektivní
   smlouva  vyššího  stupně  na  rok  2012,  uzavřená dne 7. 12. 2011 mezi
   organizací   zaměstnavatelů   -   Asociací   textilního  -  oděvního  -
   kožedělného  průmyslu  a  vyšším  odborovým  orgánem - Odborovým svazem
   pracovníků  textilního,  oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy,
   je  s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto
   sdělení  závazná  i  pro  další zaměstnavatele s převažující činností v
   odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ - NACE: 13,
   14 a 15.

   S  obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na úřadech
   práce a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí
   (www.mpsv.cz).

   Ministr:

   Dr. Ing. Drábek v. r.

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů - Poznámky pod čarou

noreply@blogger.com (Martin Marek) — Mon, 30 Apr 2012 15:18:00 +0000

1)  Například zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v
   oblasti  cestovního  ruchu  a  o  změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský
   zákoník,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  a zákona č. 455/1991 Sb., o
   živnostenském  podnikání  (živnostenský  zákon),  ve  znění  pozdějších
   předpisů,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  a zákon č. 168/1999 Sb., o
   pojištění  odpovědnosti  za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně
   některých  souvisejících  zákonů  (zákon  o  pojištění  odpovědnosti  z
   provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.

   2)  Zákon  č.  363/1999  Sb.,  o  pojišťovnictví  a  o  změně některých
   souvisejících  zákonů  (zákon  o  pojišťovnictví),  ve znění pozdějších
   předpisů.

   3)  Směrnice  2002/65/ES  Evropského  parlamentu a Rady ze dne 23. září
   2002  o  uvádění  spotřebitelských  finančních služeb na trh na dálku a
   kterou se mění směrnice Rady 90/619/EHS a směrnice 97/7/ES a 98/27/ES.

   4)  §  53  odst.  1  zákona  č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění
   pozdějších předpisů.

   4a) § 131 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.

   4b)  Směrnice  Rady  2004/113/ES  ze  dne  13. prosince 2004, kterou se
   zavádí  zásada  rovného  zacházení  s mužia ženami vpřístupu ke zboží a
   službám a jejich poskytování.

   5) § 32 zákona č. 363/1999 Sb., ve znění zákona č. 39/2004 Sb.

   6) § 33 zákona č. 363/1999 Sb., ve znění zákona č. 39/2004 Sb.

   7)  Část  A  přílohy  č. 1 k zákonu č. 363/1999 Sb., ve znění zákona č.
   39/2004 Sb.

   8)   §   18   odst.   8   zákona   č.   38/2004  Sb.,  o  pojišťovacích
   zprostředkovatelích  a samostatných likvidátorech pojistných událostí a
   o     změně    živnostenského    zákona    (zákon    o    pojišťovacích
   zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí).

   9)  Zákon  č.  143/2001  Sb.,  o  ochraně hospodářské soutěže a o změně
   některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže).

   10)  Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému
   a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

   11)  §  2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně
   některých zákonů (zákon o oceňování majetku).

   12)  Zákon  č.  216/1994  Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích
   nálezů.

   13) Například zákon č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   14)  §  9 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o
   změně některých zákonů, ve znění zákona č. 177/2001 Sb.

   15)  Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní
   podporou  a  o  doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním
   úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů - § 73 Účinnost

noreply@blogger.com (Martin Marek) — Mon, 30 Apr 2012 15:17:00 +0000

ČÁST SEDMÁ

   ÚČINNOST

   § 73

   Tento  zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005, s výjimkou ustanovení
   §  23  odst.  4  až  6, § 30, 42, 63, § 64 až 67 a § 70, která nabývají
   účinnosti  dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské
   unii v platnost.

   Zaorálek v. r.

   Klaus v. r.

   Špidla v. r.

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů - § 72 Přechodná ustanovení

noreply@blogger.com (Martin Marek) — Mon, 30 Apr 2012 15:16:00 +0000

ČÁST ŠESTÁ

   PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

   § 72

   (1)  Právní  vztahy  vzniklé  z  pojistných smluv uzavřených přede dnem
   nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy.

   (2) Pokud se v právních předpisech v souvislosti se životním pojištěním
   užívá pojem "odbytné", rozumí se jím "odkupné" podle tohoto zákona.

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů - § 71 Změna zákona o péči o zdraví lidu

noreply@blogger.com (Martin Marek) — Mon, 30 Apr 2012 15:15:00 +0000

ČÁST PÁTÁ

   zrušena

   § 71

   zrušen

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů - § 70 Změna zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním

noreply@blogger.com (Martin Marek) — Mon, 30 Apr 2012 15:13:00 +0000

ČÁST ČTVRTÁ

   Změna zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním

   § 70

   Zákon  č.  97/1963  Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve
   znění  zákona  č.  158/1969  Sb.,  zákona  č.  234/1992  Sb., zákona č.
   264/1992 Sb. a zákona č. 125/2002 Sb., se mění takto:

   Za § 10 se vkládají nové § 10a a 10b, které znějí:

   "§ 10a

   (1)  Pojistná  smlouva uzavíraná v neživotním pojištění se řídí právním
   řádem  toho  členského státu Evropské unie nebo jiného státu Evropského
   hospodářského prostoru (dále jen "členský stát"), ve kterém je umístěno
   pojistné riziko. Účastníci smlouvy se mohou dohodnout na použití jiného
   právního řádu.

   (2)  Členským  státem,  v  němž je umístěno pojistné riziko, je členský
   stát,

   a)  na  jehož  území  se  nacházejí  pojištěné budovy, jejich součásti,
   příslušenství  a  věci,  které  se  v nich nacházejí, jsou-li pojištěny
   stejnou pojistnou smlouvou,

   b) kde je registrován dopravní prostředek bez ohledu na jeho typ,

   c)  kde pojistník uzavřel pojistnou smlouvu na dobu čtyř a méně měsíců,
   která  se  týká  pojistných  rizik spojených s cestováním bez ohledu na
   pojistné odvětví,

   d)  ve  kterém má pojistník bydliště nebo sídlo, jedná-li se o případy,
   které nejsou uvedeny pod písmeny a) až c).

   (3)  Pokud  pojistná smlouva obsahuje jedno nebo více pojistných rizik,
   která  jsou  umístěna  ve  více  členských státech, je pro účely tohoto
   zákona  považována  za  několik pojistných smluv, z nichž každá se týká
   toho  pojistného  rizika  nebo  jeho  části,  které se nachází na území
   jednoho z členských států.

   (4)  Má-li  stát  několik  územních  oblastí  s  vlastní právní úpravou
   závazkových  vztahů,  pak  se pro účely tohoto paragrafu považuje každá
   územní oblast za stát.

   (5)  Ustanovení  odstavců 1 až 3 se použije pouze tehdy, jestliže zákon
   nestanoví,  že  pro  pojistnou  smlouvu musí být použito českého práva,
   nebo  jestliže právní řád jiného členského státu, ve kterém je umístěno
   pojistné riziko, nebo právní řád členského státu, jehož právní předpisy
   stanoví  povinnost  uzavřít pojištění, nestanoví použití svých právních
   předpisů  bez  ohledu  na to, kterým právním řádem by se jinak pojistná
   smlouva řídila.

   § 10b

   (1) Pro pojistné smlouvy uzavírané v pojištění spadajícím do pojistných
   odvětví životního pojištění se použije právního řádu členského státu (§
   10a  odst.  1),  ve  kterém  má pojistník bydliště nebo sídlo, jestliže
   nebylo účastníky pojistné smlouvy zvoleno použití jiného právního řádu.
   Je-li pojistník fyzickou osobou s bydlištěm v jiném členském státě, než
   kterého  je  občanem, mohou smluvní strany zvolit právo státu, jehož je
   pojistník občanem.

   (2) Ustanovení § 10a odst. 4 platí obdobně.

   (3)  Ustanovení  odstavce  1  se  použije  pouze  tehdy, jestliže zákon
   nestanoví,  že  pro  pojistnou  smlouvu musí být použito českého práva,
   nebo jestliže právní řád jiného členského státu, ve kterém má pojistník
   bydliště  nebo  sídlo,  nestanoví  použití  svých právních předpisů bez
   ohledu  na  to,  kterým  právním  řádem  by  se  jinak pojistná smlouva
   řídila.".

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů - § 69 Změna zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu

noreply@blogger.com (Martin Marek) — Mon, 30 Apr 2012 15:12:00 +0000

ČÁST TŘETÍ

   Změna  zákona  o  některých  podmínkách  podnikání v oblasti cestovního
   ruchu

   § 69

   Zákon  č.  159/1999  Sb.,  o  některých  podmínkách podnikání v oblasti
   cestovního  ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve
   znění  pozdějších  předpisů,  a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském
   podnikání  (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění
   zákona č. 39/2004 Sb., se mění takto:

   1. Nadpis nad § 6 zní: "Povinné pojištění záruky".

   2.  V  §  6  odst. 1 se za slovo "pojištění" doplňují slova "záruky pro
   případ úpadku cestovní kanceláře".

   3.  V  §  6  odst. 2 se slova "použijí se pro povinné smluvní pojištění
   ustanovení   části  osmé  hlavy  patnácté  oddílu  prvého  až  čtvrtého
   občanského zákoníku." nahrazují slovy "řídí se povinné pojištění záruky
   příslušnými ustanoveními zvláštního zákona.^10a)".

   Poznámka pod čarou č. 10a) zní:

   "10a)  Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících
   zákonů (zákon o pojistné smlouvě).".

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů - § 68 Změna občanského zákoníku

noreply@blogger.com (Martin Marek) — Mon, 30 Apr 2012 15:10:00 +0000

ČÁST DRUHÁ

   Změna občanského zákoníku

   § 68

   Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 58/1969 Sb.,
   zákona  č. 131/1982 Sb., zákona č. 94/1988 Sb., zákona č. 188/1988 Sb.,
   zákona  č. 87/1990 Sb., zákona č. 105/1990 Sb., zákona č. 116/1990 Sb.,
   zákona  č. 87/1991 Sb., zákona č. 509/1991 Sb., zákona č. 264/1992 Sb.,
   zákona č. 267/1994 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb.,
   zákona  č.  89/1996 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 227/1997 Sb.,
   zákona  č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb.,
   zákona  č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb.,
   zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb.,
   zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 125/2002 Sb.,
   zákona č. 135/2002 Sb., zákona č. 136/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb.,
   nálezu  Ústavního  soudu  vyhlášeného  pod  č. 476/2002 Sb. a zákona č.
   88/2003 Sb., se mění takto:

   1. § 104 se zrušuje.

   2. V části osmé se hlava patnáctá včetně nadpisů zrušuje.

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů - § 63 - § 67 Zvláštní ustanovení

noreply@blogger.com (Martin Marek) — Mon, 30 Apr 2012 15:09:00 +0000

HLAVA V

   ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

   Díl 1

   Zvláštní ustanovení pro soukromé pojištění sjednávané v rámci členských
   států

   § 63

   Soukromé pojištění v rámci volného poskytování služeb

   (1)  V  případě soukromého pojištění musí být zájemci sděleny informace
   nejméně v rozsahu uvedeném v § 66.

   (2)  Pojistník  musí  být  pojistitelem  po  celou dobu trvání pojistné
   smlouvy   týkající   se  soukromého  pojištění  průběžně  informován  o
   uzavřeném soukromém pojištění nejméně v rozsahu uvedeném v § 67.

   (3)  Závazky  z pojistných smluv uzavřených v rámci volného poskytování
   služeb  musí  být  v případě likvidace pojistitele uspokojovány stejným
   způsobem jako jiné závazky z pojistných smluv uzavřených pojistitelem.

   § 64

   Povinné pojištění uložené členským státem

   (1)  Stanoví-li  právní  předpis  členského státu povinné pojištění, je
   tato  povinnost  splněna pouze tehdy, je-li pojistná smlouva uzavřena v
   souladu  s  právními  předpisy  členského státu, které se týkají tohoto
   soukromého  pojištění.  Nachází-li  se  pojistné  riziko  na území více
   členských  států,  platí  pro  pojistnou smlouvu právo členského státu,
   který povinné pojištění ukládá.

   (2)  Je-li  v  členském státě, který ukládá povinnost uzavřít pojistnou
   smlouvu,  uložena  pojistiteli  povinnost  oznámit  oprávněným  orgánům
   jakýkoli  zánik  soukromého  pojištění,  pak  tento zánik může být vůči
   poškozeným   třetím   osobám  pojistiteli  namítán  pouze  za  podmínek
   stanovených právními předpisy tohoto státu.

   Díl 2

   Informace poskytované zájemci a pojistníkovi

   § 65

   Poskytování informací

   (1) Zájemci musí být před uzavřením pojistné smlouvy oznámeny informace
   uvedené  v  §  66  a  pojistníkovi  musí  být během trvání této smlouvy
   oznamovány informace uvedené v § 67.

   (2)  Informace  uvedené v odstavcích 1 a 2 musí být oznamovány jasným a
   přesným  způsobem,  písemně a v českém jazyce. Tyto informace mohou být
   poskytnuty  i  v  jiném  než v českém jazyce, pokud to výslovně zájemce
   nebo  pojistník  požaduje nebo pokud má možnost volby práva, které bude
   pro pojistnou smlouvu použito.

   § 66

   Informace,  které  musí  být  zájemci  oznámeny před uzavřením pojistné
   smlouvy

   (1)  Zájemci  musí  být  před  uzavřením pojistné smlouvy oznámeny tyto
   informace o pojistiteli:

   a) obchodní firma a právní forma pojistitele,

   b)  název členského státu, kde má pojistitel svoje sídlo, a tam, kde to
   přichází  v  úvahu,  adresa  agentury  nebo  pobočky pojistitele, která
   uzavírá pojistnou smlouvu,

   c)  adresa  sídla  pojistitele,  popřípadě agentury nebo pobočky, která
   uzavírá pojistnou smlouvu,

   d)  a  jedná-li  se o pojistnou smlouvu uzavíranou na dálku, také místo
   registrace  pojistitele  v  obchodním  nebo obdobném veřejném registru,
   jeho  registrační  číslo  nebo  odpovídající  prostředek identifikace v
   takovém  registru  a  informace  o  názvu a sídle orgánu odpovědného za
   výkon dohledu nad jeho činností.

   (2)  Zájemci  musí  být  před  uzavřením  pojistné  smlouvy týkající se
   pojištění osob oznámeny tyto informace o závazku:

   a) definice všech pojištění a všech opcí,

   b) doba platnosti pojistné smlouvy,

   c) způsoby zániku pojistné smlouvy,

   d) způsoby a doba placení pojistného,

   e)  způsoby  výpočtu  a  rozdělení  bonusů, pokud jsou obsahem pojistné
   smlouvy,

   f) způsob určení výše odkupného,

   g)  informace  o  výši  pojistného za každé sjednané soukromé pojištění
   včetně doplňkového soukromého pojištění, pokud bylo požadováno,

   h)  v  případě  soukromého  pojištění  vázaného  na  investiční  podíly
   definice podílů, na které je vázáno pojistné plnění,

   i)  uvedení  povahy  podkladových  aktiv pro pojistné smlouvy vázané na
   investiční podíly,

   j)  podmínky  a  lhůty  týkající  se  možnosti  odstoupení  od pojistné
   smlouvy, způsob určení možných odečítaných částek a informace o adrese,
   na kterou je možno odstoupení od pojistné smlouvy zaslat,

   k) obecné informace o daňových právních předpisech, které se vztahují k
   danému soukromému pojištění,

   l) způsob vyřizování stížností pojistníků, pojištěných nebo oprávněných
   osob, včetně možnosti obrátit se se stížností na Českou národní bankou,

   m)  právo  platné  pro  pojistnou  smlouvu tam, kde strany nemají volný
   výběr  práva platného pro pojistnou smlouvu, nebo právo, které navrhuje
   pojistitel v případech, kdy strany mají možnost výběru platného práva.

   (3)   Před  uzavřením  pojistné  smlouvy  týkající  se  pojištění  osob
   uzavírané na dálku musí být zájemci sděleny také informace o

   a)   existenci   daní   nebo  jiných  poplatků,  které  nejsou  hrazeny
   pojistitelem nebo jím nejsou ukládány,

   b) zvláštních poplatcích za použití prostředku komunikace na dálku,

   c) minimální délce trvání pojistné smlouvy,

   d)  jazyku,  popřípadě  jazycích,  ve kterých se souhlasem zájemce bude
   pojistitel  komunikovat  s pojistníkem během trvání smlouvy uzavřené na
   dálku a ve kterých jsou poskytovány pojistné podmínky a další informace
   podle tohoto ustanovení.

   (4)  Pojistitel  je  povinen  informovat  zájemce  o  uzavření pojistné
   smlouvy týkající se pojištění osob a uzavírané na dálku, že na vyžádání
   může obdržet další informace, a o povaze těchto informací.

   (5)  Pojistitel  je  povinen  písemně  informovat  zájemce  o  uzavření
   pojistné  smlouvy  životního  pojištění,  je-li  nositelem investičního
   rizika   pojistník,   spojeného   se  standardním  fondem  kolektivního
   investování,  vnitřním  fondem  pojišťovny,  indexem akcií nebo s jinou
   odvozenou hodnotou o

   a)  riziku  investice  s  uvedením charakteru rizika nebo o tom, kde je
   možno tuto informaci získat,

   b) neexistenci záruky návratnosti investice,

   c) způsobu a rozsahu záruky, je-li dána,

   d)  předpokládaných  nebo možných výnosech nebo vlastnostech investice,
   přičemž  nesmějí být uváděny údaje pouze za vybrané nebo vybraná časová
   období,  ve  kterých  bylo  dosaženo  mimořádné výnosnosti, a o tom, že
   minulé výnosy nejsou zárukou budoucích výnosů.

   (6)  Pojistitel  je  povinen informovat pojistníka způsobem umožňujícím
   dálkový přístup

   a)  nejméně  jednou za čtvrtletí o aktuální hodnotě podílů, na které je
   vázáno pojistné plnění,

   b)  nejméně  jednou  za rok o struktuře podkladových aktiv pro pojistné
   smlouvy vázané na investiční podíly.

   (7) Informace podle odstavců 3 a 4 musí být dány k dispozici zájemci na
   trvalém nosiči dat v dostatečné době před tím, než je zájemce pojistnou
   smlouvou  vázán.  Pojistník  má  právo  obdržet  kdykoli  během  trvání
   pojistné smlouvy uzavřené na dálku pojistné podmínky v tištěné podobě a
   změnit způsob komunikace na dálku.

   § 67

   Informace,  které  musí být pojistníkovi oznámeny během trvání pojistné
   smlouvy

   Pojistníkovi musí být během trvání pojistné smlouvy oznámeny informace

   a)  o  jakékoliv  změně  obchodní  firmy pojistitele, změně jeho právní
   formy  nebo adresy jeho sídla a tam, kde to přichází v úvahu, i o změně
   adresy agentury nebo pobočky, která uzavřela pojistnou smlouvu,

   b) uvedené v § 66 odst. 2 písm. a) až i) při jakékoliv změně pojistných
   podmínek  nebo  při  změně  právního  předpisu,  kterým  se řídí vztahy
   vzniklé z pojistné smlouvy, a

   c) o každoročním stavu bonusů.

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů - § 49 - § 62 Pojištění osob

noreply@blogger.com (Martin Marek) — Mon, 30 Apr 2012 15:07:00 +0000

HLAVA IV

   POJIŠTĚNÍ OSOB

   Díl 1

   Obecná ustanovení o pojištění osob

   § 49

   Základní ustanovení o pojištění osob

   (1)  V  pojištění  osob  lze  pojistit fyzickou osobu pro případ smrti,
   dožití  se  určitého  věku nebo dne stanoveného v pojistné smlouvě jako
   konec  pojištění,  pro  případ  úrazu,  nemoci  nebo  jiné  skutečnosti
   související se zdravím nebo se změnou osobního postavení této osoby.

   (2)  Z  pojištění  osob má oprávněná osoba právo, aby jí byla vyplacena
   dohodnutá  částka, nebo aby jí byl vyplacen dohodnutý důchod, anebo aby
   jí  bylo  poskytnuto  plnění  ve výši určené podle pojistných podmínek,
   nastane-li pojistná událost podle odstavce 1.

   § 50

   Právo pojistitele související se zjišťováním a přezkoumáním zdravotního
   stavu

   (1)   V  pojištění  osob  je  pojistitel  oprávněn  požadovat  údaje  o
   zdravotním  stavu  a  zjištění  zdravotního  stavu  nebo  příčiny smrti
   pojištěného,  jsou-li  pro  to  důvody  související  se stanovením výše
   pojistného  rizika, výše pojistného a šetřením pojistné události, pokud
   k   tomu   byl  pojistiteli  dán  souhlas  pojištěného.^14)  Zjišťování
   zdravotního  stavu  nebo  příčiny  smrti  se provádí na základě zpráv a
   výpisů  nebo  kopií  zdravotnické dokumentace vyžádaných poskytovatelem
   zdravotních služeb, kterého pověřil pojistitel, od jiných poskytovatelů
   zdravotních  služeb,  a  v případě potřeby i prohlídkou nebo vyšetřením
   provedeným   poskytovatelem   zdravotních   služeb,   kterého   pověřil
   pojistitel.

   (2)  Bylo-li  dohodnuto,  že  pojistník  je  zproštěn povinnosti platit
   pojistné,  je  pojistitel  oprávněn  požadovat  údaje o jeho zdravotním
   stavu a na základě souhlasu pojistníka přezkoumávat jeho zdravotní stav
   způsobem podle odstavce 1.

   § 51

   Právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného

   (1)  Je-li  pojistnou  událostí  smrt pojištěného, může pojistník určit
   obmyšleného   jako  oprávněnou  osobu,  a  to  jménem  nebo  vztahem  k
   pojištěnému.  Až do vzniku pojistné události může pojistník obmyšleného
   měnit. Změna obmyšleného je účinná dnem doručení sdělení pojistiteli.

   (2)  Nebyl-li v době pojistné události určen obmyšlený nebo nenabude-li
   obmyšlený  práva  na  pojistné  plnění,  nabývají  tohoto  práva manžel
   pojištěného, a není-li ho, děti pojištěného.

   (3)  Není-li  osob  uvedených  v  odstavcích  1  a 2, nabývají práva na
   pojistné  plnění  rodiče pojištěného, a není-li jich, nabývají práva na
   pojistné  plnění osoby, které žily s pojištěným po dobu nejméně jednoho
   roku  před  jeho  smrtí  ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu
   pečovaly   o   společnou   domácnost  nebo  byly  odkázány  výživou  na
   pojištěného;  není-li  ani  těchto  osob,  nabývají tohoto práva dědici
   pojištěného.  V  případě  zjištění,  že  dědicem  je někdo jiný nebo je
   dědiců  více,  použije  se  obdobně  ustanovení  občanského  zákoníku o
   ochraně oprávněného dědice.

   (4)  Vznikne-li  právo  na  pojistné plnění několika osobám a nejsou-li
   jejich podíly určeny, má každá z nich právo na stejný díl.

   § 52

   Souhlas pojištěného

   (1)  Je-li  pojistník  odlišný  od  pojištěného, může určit nebo změnit
   osobu  obmyšleného  nebo  pohledávky  ze soukromého pojištění postoupit
   nebo zastavit jen se souhlasem pojištěného.

   (2)  Uzavírá-li pojistník pojistnou smlouvu ve prospěch obmyšleného, je
   k   uzavření   takové  pojistné  smlouvy  třeba  souhlasu  pojištěného,
   popřípadě  zákonného  zástupce takové osoby, není-li zákonným zástupcem
   pojistník  sám. Souhlas pojištěného nebo zákonného zástupce se vyžaduje
   i  v  případě  změny  obmyšleného,  změny  podílů  na pojistném plnění,
   bylo-li určeno více obmyšlených, a k vyplacení odkupného.

   § 53

   Skupinové pojištění

   (1)  Pojistná  smlouva  o  skupinovém  pojištění nemusí obsahovat jména
   pojištěných,  pokud jsou v době pojistné události určeni jiným způsobem
   vylučujícím  pochybnosti.  Pro  uzavření  takové  pojistné smlouvy není
   třeba souhlasu pojištěných.

   (2)  V případě skupinového pojištění se nepoužije ustanovení § 52 odst.
   2.

   Díl 2

   Životní pojištění

   § 54

   Základní ustanovení pro životní pojištění

   (1) V životním pojištění lze pojistit fyzickou osobu zejména pro případ
   smrti, dožití se určitého věku, nebo dne stanoveného v pojistné smlouvě
   jako  konec  soukromého  pojištění,  anebo  pro případ jiné skutečnosti
   týkající se změny osobního postavení této osoby.

   (2) Životní pojištění lze sjednat pouze jako pojištění obnosové.

   (3)  Nelze  sjednat pojištění pro případ smrti dítěte, která by nastala
   do  3  let  jeho  věku,  nebo  pro případ potratu nebo narození mrtvého
   dítěte.

   § 55

   Uvedení nesprávného data narození nebo nesprávného pohlaví

   (1)  Pokud  pojistník  uvedl  nesprávné  datum  narození  nebo  pohlaví
   pojištěného  a  v  důsledku  toho  bylo  pojistitelem  chybně stanoveno
   pojistné,  pojistná doba, doba placení pojistného nebo pojistná částka,
   je  pojistitel  oprávněn pojistné plnění z této smlouvy snížit v poměru
   výše  pojistného,  které bylo placeno, k výši pojistného, které by bylo
   placeno,  kdyby  pojistník  uvedl  správné  datum narození nebo pohlaví
   pojištěného.

   (2)  Bylo-li  v důsledku nesprávně uvedených údajů o datu narození nebo
   pohlaví  pojištěného  placeno  vyšší  pojistné,  je  pojistitel povinen
   upravit  jeho výši počínaje pojistným obdobím následujícím po pojistném
   období,  ve  kterém  se  správné  údaje  dozvěděl.  Pojistné placené za
   následující  pojistná  období  se  snižuje  o  přeplatek  pojistného, v
   případě   jednorázového  pojistného  je  pojistitel  povinen  přeplatek
   pojistného pojistníkovi bez zbytečného odkladu vrátit.

   (3)  Zjistí-li  pojistitel  v  době  trvání  soukromého  pojištění,  že
   pojistník  uvedl  nesprávné  datum  narození  pojištěného,  je oprávněn
   odstoupit  od  pojistné  smlouvy,  jestliže  by s pojistníkem v případě
   správně  uvedeného  data  narození pojištěného v době uzavření pojistné
   smlouvy za daných podmínek pojistnou smlouvu neuzavřel.

   § 56

   Výluka ze soukromého pojištění

   V  případě  sebevraždy  pojištěného  je  pojistitel  povinen poskytnout
   pojistné  plnění  jen  tehdy,  trvalo-li soukromé pojištění nepřetržitě
   nejméně  2  roky  bezprostředně  předcházející  sebevraždě, nebylo-li v
   pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

   § 57

   Redukce  pojistné  částky,  snížení  ročního důchodu a redukce pojistné
   doby

   (1)  Pokud  bylo za soukromé pojištění zaplaceno běžné pojistné za dobu
   stanovenou  v  pojistné  smlouvě  a  pokud nebylo po uplynutí této doby
   další  běžné  pojistné  zaplaceno  ve  stanovené  lhůtě, mění se takové
   soukromé  pojištění na pojištění se sníženou pojistnou částkou (redukce
   pojistné  částky)  nebo  na  snížený  roční důchod, a to bez povinnosti
   platit běžné pojistné.

   (2)  Pokud  redukovaná  pojistná  částka nebo snížený roční důchod jsou
   menší  než  limity  sjednané v pojistné smlouvě, dojde ke zkrácení doby
   pojištění  (redukce pojistné doby), jejímž uplynutím soukromé pojištění
   zaniká, nebylo-li dohodnuto jinak.

   (3)  K  redukci pojistné částky, snížení ročního důchodu nebo k redukci
   pojistné  doby dojde prvního dne po uplynutí lhůty, jejímž uplynutím by
   jinak soukromé pojištění zaniklo pro neplacení pojistného.

   (4)   Pojištění  pro  případ  smrti,  které  bylo  sjednáno  na  přesně
   stanovenou  dobu za běžné pojistné, zaniká pro neplacení pojistného bez
   nároku na redukci pojistné částky, snížení ročního důchodu nebo redukci
   pojistné doby.

   § 58

   Odkupné

   (1)  Pokud  bylo  v  životním  pojištění  sjednaném  s běžným pojistným
   zaplaceno  pojistné  nejméně za 2 roky nebo jde-li o soukromé pojištění
   za  jednorázové pojistné sjednané na dobu delší než 1 rok nebo jde-li o
   soukromé pojištění s redukovanou pojistnou částkou, má pojistník právo,
   aby mu na jeho žádost pojistitel vyplatil odkupné, není-li v pojistných
   podmínkách  stanoveno  jinak.  Výplatou  odkupného  soukromé  pojištění
   zaniká.  Odkupné je splatné do 3 měsíců ode dne, kdy pojistitel obdržel
   žádost o výplatu odkupného.

   (2)  Pojistník  má  právo  kdykoliv  během  trvání soukromého pojištění
   požadovat na pojistiteli sdělení o tom, kolik by činila výše odkupného.
   Pojistitel  výši  odkupného  sdělí  ve  lhůtě 1 měsíce ode dne obdržení
   žádosti pojistníka včetně jejího výpočtu.

   (3)  Nebylo-li  v  pojistné  smlouvě  dohodnuto jinak, právo na odkupné
   nevzniká  u  pojištění  pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně
   stanovenou  dobu, ani u jiného soukromého pojištění, z něhož se vyplácí
   důchod, pokud již došlo k výplatě důchodu.

   § 59

   Obnovení  podmínek  soukromého  pojištění  po  redukci pojistné částky,
   snížení ročního důchodu nebo po redukci pojistné doby

   Bylo-li  tak  dohodnuto,  může  pojistník  za  podmínek  stanovených  v
   pojistné  smlouvě  požadovat,  aby redukovaná pojistná částka nebo výše
   ročního  důchodu  byla  opět  zvýšena  na  původní výši nebo redukovaná
   pojistná doba prodloužena na původní délku.

   Díl 3

   Úrazové pojištění

   § 60

   Základní ustanovení pro úrazové pojištění

   (1)  Z  úrazového pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění ve výši
   stanovené  v  pojistné  smlouvě,  došlo-li k úrazu pojištěného. Úrazové
   pojištění lze sjednat jako pojištění škodové nebo pojištění obnosové.

   (2)  Úrazem  se  pro  účely  tohoto  zákona  rozumí neočekávané a náhlé
   působení  zevních  sil  nebo  vlastní  tělesné  síly  nezávisle na vůli
   pojištěného,  ke  kterému  došlo  během  trvání  soukromého pojištění a
   kterým bylo pojištěnému způsobeno poškození zdraví nebo smrt.

   § 61

   Právo pojistitele na odmítnutí pojistného plnění nebo jeho snížení

   Pojistitel má právo

   a) odmítnout poskytnutí pojistného plnění, došlo-li k úrazu pojištěného
   v  souvislosti s jednáním, pro které byl uznán vinným úmyslným trestným
   činem, nebo kterým si úmyslně poškodil zdraví,

   b)  snížit  pojistné  plnění  až  na  jednu  polovinu, došlo-li k úrazu
   následkem požití alkoholu nebo aplikací návykových látek nebo přípravků
   obsahujících návykové látky pojištěným, a okolnosti, za kterých k úrazu
   došlo,  to  odůvodňují;  měl-li  však  takový  úraz  za  následek  smrt
   pojištěného, sníží pojistitel plnění jen tehdy, jestliže k tomuto úrazu
   došlo v souvislosti s jednáním pojištěného, jímž jinému způsobil těžkou
   újmu  na  zdraví  nebo  smrt.  To  neplatí, pokud látky podle věty prvé
   obsahovaly  léky, které pojištěný užil způsobem předepsaným pojištěnému
   lékařem,  a pokud nebyl lékařem nebo výrobcem léku upozorněn, že v době
   aplikace těchto léků nelze vykonávat činnost, v jejímž důsledku došlo k
   úrazu.

   Díl 4

   Pojištění pro případ nemoci

   § 62

   (1)  V  pojištění  pro  případ nemoci hradí pojistitel za pojištěného v
   rozsahu  dohodnutém  v  pojistné  smlouvě  náklady  na zdravotní služby
   vzniklé  v důsledku nemoci nebo následku úrazu a úkonu souvisejících se
   zdravotním stavem pojištěného, zejména s nemocí, úrazem, těhotenstvím a
   preventivní  nebo  dispenzární péčí. V pojistné smlouvě lze dohodnout i
   jiné  skutečnosti  související  se  zdravotním  stavem  pojištěného, se
   kterými je spojena povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění.

   (2) Pojištění pro případ nemoci lze sjednat jako pojištění škodové nebo
   obnosové.

   (3)  Je-li  pojištěným  osoba, která není účastna veřejného zdravotního
   pojištění  podle  zvláštního  právního předpisu, a pojištění pro případ
   nemoci  bylo  sjednáno nejméně v rozsahu úhrady nákladů, které by jinak
   byly  hrazeny  z  veřejného  zdravotního  pojištění,  musí být pojistná
   smlouva  uzavřena  s  nejméně  jednoroční  pojistnou  dobou.  Od  takto
   uzavřené  pojistné  smlouvy  nemůže pojistitel odstoupit nebo odmítnout
   poskytnutí  pojistného  plnění,  a  to  ani  z důvodů uvedených v tomto
   zákoně.

   (4)  Byla-li  sjednána  čekací  doba, nesmí přesáhnout 3 měsíce ode dne
   počátku  soukromého pojištění; v případě porodu, psychoterapie, zubních
   a  ortopedických  náhrad nesmí tato čekací doba přesáhnout 8 měsíců ode
   dne počátku soukromého pojištění; v pojištění pro případ ošetřovatelské
   péče  nesmí  tato  čekací  doba  přesáhnout  3  roky  ode  dne  počátku
   soukromého pojištění.

   (5)  Pro  pojištění  pro  případ nemoci se ustanovení § 15 odst. 2 až 5
   nepoužije.

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů - § 37 - § 48 Soukromé pojištění věci a jiného majetku

noreply@blogger.com (Martin Marek) — Mon, 30 Apr 2012 15:05:00 +0000

   HLAVA III

   SOUKROMÉ POJIŠTĚNÍ VĚCI A JINÉHO MAJETKU

   Díl 1

   Obecná ustanovení o soukromém pojištění věci a jiného majetku

   Základní ustanovení

   § 37

   (1) Pojistit lze věc, soubor věcí nebo jiný majetek vymezený v pojistné
   smlouvě.

   (2)  Soukromé  pojištění  jiného majetku než věci nebo souboru věcí lze
   sjednat  jako  pojištění  škodové  nebo  pojištění  obnosové.  Soukromé
   pojištění  věci  nebo  souboru  věcí  lze  sjednat pouze jako pojištění
   škodové.

   (3)  Není-li  v pojistné smlouvě stanoveno jinak, představuje pojistnou
   hodnotu  majetku  jeho  obvyklá  cena,^11) kterou má majetek v době, ke
   které se určuje jeho hodnota.

   § 38

   (1) Je-li pojištěn soubor věcí a nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto
   jinak,  vztahuje se soukromé pojištění na všechny věci, které k souboru
   náleží  v  okamžiku  vzniku  pojistné  události.  Ustanovení o pojistné
   částce  a  o  limitu  plnění,  o  pojistné  hodnotě,  o  podpojištění a
   přepojištění se vztahují na celý pojištěný soubor.

   (2)  Vztahuje-li  se  soukromé pojištění na několik pojištěných souborů
   věcí,  určí  se  pojistná  částka nebo limit pojistného plnění na každý
   soubor samostatně.

   § 39

   (1)  Pokud  pojistník  nebo oprávněná osoba zjistí po pojistné události
   nebo  po výplatě plnění pojistitele, že se našel ztracený nebo odcizený
   majetek,  kterého  se pojistná událost týká, je povinen tuto skutečnost
   bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli.

   (2)   Nebylo-li   v  pojistné  smlouvě  dohodnuto  jinak,  přechází  na
   pojistitele   vlastnictví   nalezeného  pojištěného  majetku,  pokud  v
   důsledku vzniku pojistné události na takovém majetku pojistitel poskytl
   pojistné  plnění.  Pojistitel  je  povinen  nalezený  pojištěný majetek
   převzít.  Pokud v důsledku dohody uvedené v pojistné smlouvě vlastnické
   právo  k  nalezenému  pojištěnému  majetku  nepřešlo na pojistitele, je
   oprávněná  osoba povinna pojistné plnění pojistiteli vrátit po odečtení
   přiměřených nákladů, které musela vynaložit na opravu závad vzniklých v
   době, kdy byla zbavena možnosti s majetkem nakládat.

   (3)  Oprávněná  osoba  je  povinna vyčkat s opravou majetku poškozeného
   pojistnou  událostí nebo s odstraňováním zbytků majetku takto zničeného
   na  pokyn  pojistitele,  nejdéle  však  po  dobu  stanovenou v pojistné
   smlouvě,   pokud   není   potřeba   z   bezpečnostních,   hygienických,
   ekologických  nebo  jiných  závažných  důvodů  s opravou majetku nebo s
   odstraněním jeho zbytků začít dříve.

   § 40

   Přepojištění

   (1) Převyšuje-li pojistná částka pojistnou hodnotu pojištěného majetku,
   může  pojistník  nebo  pojistitel  navrhnout,  aby byla pojistná částka
   snížena  při  současném  poměrném snížení pojistného pro další pojistné
   období, následující po této změně.

   (2)  Pokud  návrh na snížení pojistné částky nebude pojistitelem přijat
   ve  lhůtě  1  měsíce  ode  dne jeho obdržení, soukromé pojištění zaniká
   uplynutím posledního dne této lhůty.

   § 41

   Podpojištění

   Je-li  pojistná  částka  v  době  pojistné  události nižší než pojistná
   hodnota pojištěného majetku, sníží pojistitel pojistné plnění v poměru,
   v  jakém  je  výše  pojistné  částky  ke skutečné výši pojistné hodnoty
   pojištěného majetku, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

   Díl 2

   Pojištění právní ochrany

   § 42

   (1)  Pojištění  právní  ochrany spočívá v závazku pojistitele hradit na
   základě  pojistné smlouvy náklady pojištěného spojené s uplatněním jeho
   práva  v rozsahu vymezeném v pojistné smlouvě a poskytovat služby přímo
   spojené  s  tímto  soukromým  pojištěním  v pojistné smlouvě dohodnutém
   rozsahu.  Pojištění  právní  ochrany  lze  sjednat pouze jako pojištění
   škodové.

   (2)  Pojistná  smlouva  musí  zabezpečit  pojištěnému pro zastupování a
   hájení jeho zájmů svobodu výběru jeho zástupce.

   (3)  Není-li  pojištění  právní  ochrany  předmětem samostatné pojistné
   smlouvy,  musí  být  toto  soukromé pojištění uvedeno ve zvláštní části
   pojistné  smlouvy uzavřené pro více pojistných rizik (sdružená pojistná
   smlouva),  ve které se vymezí obsah a rozsah pojištění právní ochrany a
   uvede výše pojistného za toto soukromé pojištění.

   (4) Pojistitel musí zabezpečit, aby

   a)  žádný  z jeho zaměstnanců pověřených vyřizováním nároků z pojištění
   právní  ochrany  nebo  právním  poradenstvím v tomto odvětví soukromého
   pojištění  nevykonával  současně  obdobnou  činnost  v  jiném pojistném
   odvětví  provozovaném pojistitelem, který pojistnou smlouvu o pojištění
   právní  ochrany uzavřel. To platí i v případě, jestliže je tato obdobná
   činnost  v  jiném  pojistném  odvětví  provozována  jiným  pojistitelem
   provozujícím  neživotní  pojištění,  který  je ve vztahu k pojistiteli,
   který  pojistnou  smlouvu týkající se pojištění právní ochrany uzavřel,
   osobou ovládanou nebo ovládající,

   b)  vyřizování  nároků  z  pojištění  právní  ochrany  prováděla  osoba
   nezávislá na pojistiteli, uvedená v pojistné smlouvě, nebo

   c)  oprávněná  osoba  měla  okamžikem,  kdy jí vzniklo vůči pojistiteli
   právo  na  pojistné plnění, právo výběru svého zástupce k ochraně svých
   zájmů.

   (5)  Pojistitel je povinen uzavřít s pojistníkem rozhodčí smlouvu podle
   zvláštního  právního  předpisu^12)  pro  řešení  sporů  vyplývajících z
   pojištění  právní  ochrany.  V  pojistné  smlouvě  musí být uvedeno, že
   pojistník  má  právo  požádat o uzavření rozhodčí smlouvy. Dojde-li při
   řešení  sporu  ke  střetu  zájmů  nebo  neshodě  při urovnání sporu, je
   pojistitel povinen informovat pojištěného o jeho právu podle odstavce 2
   a o možnosti řešit spor rozhodčím řízením.

   (6) Ustanovení odstavců 2 až 5 se nevztahuje na

   a)  pojištění  právní ochrany, které se týká provozu námořních plavidel
   nebo pojistných nebezpečí vznikajících v souvislosti s tímto provozem,

   b) zastupování pojištěného, je-li taková činnost současně vykonávána ve
   vlastním zájmu pojistitele v rámci pojištění odpovědnosti za škodu,

   c)  pojištění  právní  ochrany  provozované pojistitelem jako doplněk k
   soukromému  pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu
   mimo místa svého bydliště.

   Díl 3

   Pojištění odpovědnosti za škodu

   Základní ustanovení pro pojištění odpovědnosti za škodu

   § 43

   (1)  Pojištění  odpovědnosti  za škodu lze sjednat pouze jako pojištění
   škodové.

   (2) Pojištění odpovědnosti za škodu se sjednává pro případ odpovědnosti
   pojištěného za škodu, kterou způsobil jinému.

   (3) Náhradu škody platí pojistitel poškozenému; poškozený však právo na
   pojistné  plnění  proti  pojistiteli nemá, nestanoví-li zvláštní právní
   předpis^13) nebo pojistná smlouva jinak.

   (4)  Je-li  sjednáno  pojištění  odpovědnosti  za škodu v souvislosti s
   vlastnictvím  věci,  pak  toto  soukromé  pojištění se změnou vlastníka
   zaniká,  nestanoví-li  zvláštní  právní  předpis  nebo pojistná smlouva
   jinak. Ustanovení § 27 odst. 2 se použije obdobně.

   (5)  Pojistitel  je oprávněn zjišťovat v souvislosti se šetřením škodné
   události týkající se pojištění odpovědnosti za škodu údaje o zdravotním
   stavu   nebo   o  příčině  smrti  poškozeného.  Nejedná-li  se  o  smrt
   poškozeného,   je   ke   zjišťování  zdravotního  stavu  nutný  souhlas
   poškozeného.^14) Ustanovení § 50 odst. 1 o zjišťování zdravotního stavu
   nebo příčiny smrti pojistitelem se použije obdobně.

   § 44

   (1)  Z  pojištění  odpovědnosti za škodu má pojištěný právo, aby za něj
   pojistitel  v  případě  vzniku pojistné události uhradil v rozsahu a ve
   výši  určené  právním předpisem škodu, za kterou pojištěný podle zákona
   odpovídá,  a  to  až  do  výše  limitu  pojistného  plnění sjednaného v
   pojistné smlouvě.

   (2)  Nebyl-li  v  pojistné smlouvě rozsah pojistného plnění pojistitele
   omezen limitem pojistného plnění, je pojistitel povinen plnit v rozsahu
   a ve výši vzniklé škody, za kterou pojištěný odpovídá.

   (3)  Uhradil-li  pojištěný škodu, za kterou odpovídá přímo poškozenému,
   má proti pojistiteli právo na úhradu vyplacené částky, a to až do výše,
   do které by byl jinak povinen plnit poškozenému pojistitel.

   (4) Jednorázové odškodnění budoucích nároků v případě nároku na náhradu
   škody  za  ztrátu  na  výdělku  po  skončení  pracovní neschopnosti, na
   náhradu  nákladů  na  výživu  pozůstalých  či  jiného  nároku  majícího
   charakter  opakovaného  plnění  může  pojistitel, který nárok vyplácí z
   pojištění  odpovědnosti  za  škodu  povinné  osoby, navrhnout oprávněné
   osobě  formou  jednorázové  výplaty.  Pro  stanovení  její výše použije
   pojistitel  pojistně  matematických  metod.  Dojde-li  mezi  oprávněnou
   osobou   a   pojistitelem  k  dohodě  o  této  formě  odškodnění,  jsou
   jednorázovou  výplatou  vyrovnány  tyto  veškeré  již vzniklé a budoucí
   nároky.

   § 45

   (1)  Pojištěný  je  povinen  bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli
   vznik  škodné  události,  skutečnost,  že poškozený uplatnil proti němu
   právo  na  náhradu škody, a vyjádřit se ke své odpovědnosti za vzniklou
   škodu, požadované náhradě škody a její výši.

   (2)  Škodnou událost je pojistitel oprávněn za pojištěného projednávat,
   jakmile  mu  byla  oznámena,  pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto
   jinak.   Současně   je   pojistitel  oprávněn  zabezpečit  identifikaci
   poškozeného podle § 4 odst. 2.

   (3)  Pojištěný  je  povinen  sdělit  pojistiteli,  že bylo proti němu v
   souvislosti  se  škodnou  událostí zahájeno řízení před státním orgánem
   nebo rozhodčí řízení, sdělit jméno svého právního zástupce a informovat
   o průběhu a výsledcích řízení.

   (4)  Pojištěný v řízení o náhradě škody je povinen postupovat v souladu
   s pokyny pojistitele. Náklady tohoto řízení vynaložené pojištěným hradí
   pojistitel.

   § 46

   Právo pojistitele na náhradu pojistného plnění

   (1)   Jestliže  pojištěný  způsobí  škodu  svým  jednáním,  které  bylo
   ovlivněno  požitím  alkoholu nebo aplikací omamných nebo psychotropních
   látek,  má  pojistitel  proti  němu  právo  na náhradu toho, co za něho
   plnil.

   (2)  Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na případy, kdy pojištěný užil
   léky  obsahující  návykové  látky  nebo  přípravky  obsahující návykové
   látky,  pokud tyto léky užil způsobem předepsaným lékařem a pokud nebyl
   lékařem  nebo  výrobcem  léku upozorněn, že v době aplikace těchto léků
   nelze vykonávat činnost, v důsledku které způsobil škodu.

   Díl 4

   Pojištění úvěru a záruky

   § 47

   (1)  Pojištění  úvěru se sjednává na ochranu před majetkovými důsledky,
   které  mohou  pojištěnému  vzniknout nesplácením poskytnutých peněžních
   prostředků dlužníkem uvedeným v pojistné smlouvě, popřípadě z jiného, v
   pojistné smlouvě dohodnutého důvodu.

   (2)  Pojištění  záruky  se  sjednává  pro  případ plnění z ručitelského
   závazku pojištěného, propadnutí kauce, jistoty nebo plnění z kauce nebo
   z jistoty nebo z jiného obdobného důvodu uvedeného v pojistné smlouvě.

   (3)  Pojištění  úvěru  nebo  záruky  lze  sjednat  pouze jako pojištění
   škodové.

   (4) Nárok na pojistné plnění zanikne, jestliže oprávněná osoba neoznámí
   pojistiteli  vznik  škodné  události  ve  lhůtě  stanovené  v  pojistné
   smlouvě.  Ustanovení  §  16  odst. 3 se pro pojištění úvěru nebo záruky
   nepoužije.

   (5)  Pojištění  úvěru  se  státní  podporou  se  řídí  tímto  zákonem a
   zvláštním právním předpisem.^15)

   Díl 5

   Pojištění finančních ztrát

   § 48

   (1) Předmětem pojištění finančních ztrát jsou vynaložené náklady, které
   vznikly  v důsledku škodné události, nebo ušlý zisk anebo jiné finanční
   ztráty dohodnuté v pojistné smlouvě.

   (2)  Pojištění  finančních  ztrát  lze  sjednat  pouze  jako  pojištění
   škodové.

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů - § 26 - § 36 Škodové pojištění a obnosové pojištění

noreply@blogger.com (Martin Marek) — Mon, 30 Apr 2012 15:02:00 +0000

HLAVA II

   ŠKODOVÉ POJIŠTĚNÍ A OBNOSOVÉ POJIŠTĚNÍ

   Díl 1

   Obecná ustanovení o škodovém pojištění

   § 26

   Základní ustanovení

   V  případě  vzniku  pojistné  události je pojistitel povinen poskytnout
   náhradu  škody  v  rozsahu  stanoveném pojistnou smlouvou, nestanoví-li
   tento zákon jinak.

   § 27

   Změna vlastnictví pojištěného majetku

   (1)  Nebylo-li dohodnuto jinak, soukromé pojištění, které se vztahuje k
   majetku,   zaniká   dnem,   kdy   došlo   ke   změně  vlastnictví  nebo
   spoluvlastnictví tohoto majetku.

   (2) Nabývá-li se vlastnictví nebo spoluvlastnictví k nemovitému majetku
   vkladem  do katastru nemovitostí, soukromé pojištění zaniká dnem nabytí
   právní  moci  rozhodnutí  o  povolení  vkladu vlastnického práva nového
   vlastníka nebo spoluvlastníka do katastru nemovitostí.

   (3)  Pokud  bylo  v  pojistné smlouvě dohodnuto, že soukromé pojištění,
   které   se   vztahuje  k  majetku,  nezaniká  změnou  vlastnictví  nebo
   spoluvlastnictví  tohoto  majetku,  ke  kterému  došlo  v  době  trvání
   soukromého  pojištění,  musí  pojistná  smlouva  současně  stanovit, za
   jakých podmínek soukromé pojištění dále trvá, a upravit způsob přechodu
   práv  a  povinností  ze soukromého pojištění. Nejsou-li tyto podmínky v
   pojistné  smlouvě  stanoveny,  změnou vlastnictví nebo spoluvlastnictví
   pojištěného majetku soukromé pojištění zaniká.

   § 28

   Hranice pojistného plnění

   (1)  Není-li  tímto zákonem stanoveno nebo v pojistné smlouvě dohodnuto
   jinak,  je  pojistné  plnění  pojistitele  omezeno horní hranicí. Horní
   hranice se určí pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění.

   (2)  Jde-li  o  soukromé pojištění majetku, jehož pojistnou hodnotu lze
   určit  v  době  uzavření  pojistné smlouvy, je horní hranice pojistného
   plnění určena pojistnou částkou. Pojistná částka se na návrh pojistníka
   stanoví  v  pojistné  smlouvě  tak,  aby  odpovídala  pojistné  hodnotě
   pojištěného  majetku  v  době  uzavření pojistné smlouvy. Pojistitel je
   oprávněn  při  uzavření pojistné smlouvy přezkoumat hodnotu pojištěného
   majetku.

   (3)  Nelze-li v době uzavření pojistné smlouvy určit pojistnou hodnotu,
   stanoví  se na návrh pojistníka horní hranice pojistného plnění limitem
   pojistného  plnění.  Limit  pojistného  plnění  se  v  pojistné smlouvě
   stanoví  i  v  případě, že se soukromé pojištění vztahuje pouze na část
   hodnoty  pojištěného  majetku  podle  odstavce  2 (zlomkové pojištění).
   Horní hranici pojistného plnění lze určit limitem pojistného plnění i v
   případě podle odstavce 2, jestliže tomu odpovídá pojistný zájem.

   (4) V pojistné smlouvě lze dohodnout, že pojistitel neposkytne pojistné
   plnění,  pokud  výše  škody  nepřesáhne  hranici  stanovenou v pojistné
   smlouvě.  Lze  také  dohodnout,  že  se oprávněná osoba bude podílet na
   úhradě   vzniklé   škody   způsobem   stanoveným   v  pojistné  smlouvě
   (spoluúčast).

   (5)  Hranice  pojistného  plnění  se vztahuje na jednu škodnou událost,
   nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

   Množné pojištění

   § 29

   Vztahují-li  se  dvě  nebo  více soukromých pojištění na totéž pojistné
   riziko  pojištěné  pro  stejné  období, vzniká množné pojištění. Množné
   pojištění může vzniknout jako

   a)   soupojištění,   které   vzniká  uzavřením  pojistné  smlouvy  mezi
   pojistníkem a více pojistiteli zastoupenými vedoucím pojistitelem, a to
   za jediné pojistné,

   b)  souběžné  pojištění,  jestliže souhrn pojistných částek nepřesahuje
   pojistnou  hodnotu  pojištěného  majetku, nebo souhrn limitů pojistného
   plnění nepřesáhne skutečnou výši vzniklé škody, nebo

   c)  vícenásobné  pojištění, jestliže souhrn pojistných částek přesahuje
   pojistnou  hodnotu  pojištěného  majetku  nebo souhrn limitů pojistného
   plnění přesáhne skutečnou výši vzniklé škody.

   § 30

   Soupojištění

   (1)  V  případě  soupojištění  pojistná  smlouva  určí, kdo je vedoucím
   pojistitelem.

   (2)  Vedoucí  pojistitel  stanoví  pojistné podmínky a výši pojistného,
   spravuje   soupojištění,   přijímá  pojistné,  přejímá  od  pojištěného
   oznámení o pojistné události, vede šetření nezbytná ke zjištění rozsahu
   povinnosti pojistitelů poskytnout pojistné plnění. Vedoucí pojistitel v
   tomto   rozsahu  jedná  jménem  ostatních  pojistitelů.  Způsob  příjmu
   pojistného lze dohodnout i jinak.

   (3) V soupojištění je dohodnuta výše podílů jednotlivých pojistitelů na
   právech a závazcích plynoucích ze soupojištění.

   (4)  Oprávněná  osoba  má  právo  na  pojistné  plnění v celé výši vůči
   vedoucímu  pojistiteli. Pojistitelé se mezi sebou vzájemně vypořádají v
   poměru výše svých podílů podle odstavce 3, nebylo-li dohodnuto jinak.

   (5)  Závazky ze soukromého pojištění, vyplývající ze soupojištění, musí
   být  v  případě  likvidace  pojistitele  splněny  stejně  jako  závazky
   vyplývající    z   jiných   soukromých   pojištění   sjednaných   tímto
   pojistitelem.

   (6)  V  rámci  soupojištění  může  být  pojistná  smlouva uzavřena mezi
   pojistníkem  a  více  pojistiteli,  kteří  uzavřeli  vzájemnou dohodu o
   společném  postupu při soukromém pojištění určitých pojistných rizik, a
   to  jménem a na účet všech pojistitelů. Tato dohoda o společném postupu
   musí   určit  vedoucího  pojistitele  podle  odstavce  1  nebo  plněním
   povinností  stanovených  tímto  zákonem  vedoucímu  pojistiteli pověřit
   společný  orgán  k  tomuto  účelu  vytvořený, nebo společně dohodnutého
   pojišťovacího   zprostředkovatele   kvalifikovaného  pro  vyšší  stupeň
   odborné způsobilosti.^8)

   (7)  S  výjimkou  pojištění  velkých  rizik  podle  zvláštního právního
   předpisu  upravujícího pojišťovnictví se od ustanovení tohoto paragrafu
   nelze  v  pojistné  smlouvě  odchýlit  ani  v případě, kdy se některý z
   pojistitelů účastní soupojištění prostřednictvím obchodní sítě založené
   v  místě  sídla pojistitele nebo prostřednictvím jeho pobočky, které se
   nacházejí  v jiném členském státě než členském státě sídla pojistitele,
   nebo  nachází-li se pojistné riziko v jiném členském státě nebo v České
   republice.

   (8)  Postup  podle  odstavců  2  a  6  nesmí  být  v rozporu s pravidly
   hospodářské soutěže.^9)

   § 31

   Vícenásobné pojištění

   (1)  Vznikne-li  vícenásobné pojištění, je pojistník povinen oznámit to
   každému  pojistiteli,  uvést ostatní pojistitele a pojistné částky nebo
   limity  pojistného  plnění  sjednané  v ostatních pojistných smlouvách,
   jakmile se dozví o vzniku vícenásobného pojištění.

   (2)  Jde-li  o  vícenásobné  pojištění,  je  pojistitel,  který obdržel
   oznámení  o  vzniku  pojistné  události  jako první, povinen poskytnout
   pojistné  plnění  za  celou škodu, nejvíce však do výše pojistné částky
   nebo  limitu pojistného plnění sjednaného pojistnou smlouvou, kterou je
   vázán, a informovat o poskytnutí pojistného plnění ostatní pojistitele,
   o nichž se dozvěděl.

   (3)  Pojistitelé  jsou  povinni  se  mezi  sebou bez zbytečného odkladu
   vypořádat  v  poměru,  v  jakém jsou k sobě pojistné částky nebo limity
   pojistného plnění sjednané v pojistné smlouvě, kterou jsou vázáni.

   (4)  Platí-li  pro  některé  soukromé  pojištění právo jiného státu než
   České   republiky,   může  pojistitel,  jenž  je  tímto  právem  vázán,
   uplatňovat  nárok  na  vypořádání podle odstavce 3 jen tehdy, je-li sám
   podle tohoto práva k takovému vypořádání povinen.

   (5)   Nastala-li  pojistná  událost,  nemůže  pojistitel  v  neprospěch
   ostatních  pojistitelů  změnit  nebo  zrušit  žádné soukromé pojištění,
   které sjednal a které náleží do vícenásobného pojištění.

   § 32

   Zachraňovací náklady

   (1)  Zachraňovacími  náklady se rozumí účelně vynaložené náklady, které
   pojistník

   a)   vynaložil  na  odvrácení  vzniku  bezprostředně  hrozící  pojistné
   události,

   b) vynaložil na zmírnění následků již nastalé pojistné události,

   c) byl povinen vynaložit z hygienických, ekologických či bezpečnostních
   důvodů při odklízení poškozeného pojištěného majetku nebo jeho zbytků.

   (2)  Pojistník  má  proti  pojistiteli  právo na náhradu zachraňovacích
   nákladů  a  na  náhradu  škody,  kterou utrpěl v souvislosti s činností
   uvedenou v odstavci 1.

   (3)  Výše  náhrady  zachraňovacích  nákladů může být v pojistné smlouvě
   omezena.  Výše  limitu  zachraňovacích  nákladů na záchranu života nebo
   zdraví  osob  nesmí  být  nižší  než 30 % sjednané pojistné částky nebo
   limitu   pojistného   plnění.  Zachraňovací  náklady,  které  pojistník
   vynaložil  se souhlasem pojistitele a k nimž by jinak nebyl povinen, je
   pojistitel povinen uhradit bez omezení.

   (4)  Vynaložil-li zachraňovací náklady pojištěný nebo jiná osoba, která
   tyto  náklady  vynaložila  nad  rámec  povinností stanovených zvláštním
   právním  předpisem,^10)  má  proti  pojistiteli  stejné právo na jejich
   náhradu jako pojistník.

   (5)  Pojistnou  částku nebo limit pojistného plnění nelze snížit o výši
   zachraňovacích nákladů a o výši náhrady škody.

   § 33

   Přechod práv na pojistitele

   (1) Vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí
   oprávněné  osobě, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací
   náklady,  proti  jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo,
   přechází výplatou plnění z pojištění toto právo na pojistitele, a to až
   do  výše  částek,  které  pojistitel  ze soukromého pojištění oprávněné
   osobě,  pojištěnému  nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady,
   vyplatil.

   (2)  Přešlo-li  na  pojistitele  právo podle odstavce 1, platí při jeho
   uplatňování přiměřeně ustanovení § 450 občanského zákoníku.

   (3)  Na  pojistitele  nepřecházejí  práva  uvedená  v  odstavci 1 proti
   osobám,  které  s  oprávněnou  osobou,  pojištěným  nebo  osobou, která
   vynaložila zachraňovací náklady, žijí ve společné domácnosti nebo které
   jsou  na  ni  odkázány  výživou.  To  však neplatí, jestliže tyto osoby
   způsobily pojistnou událost úmyslně.

   (4)   Oprávněná   osoba,   pojištěný   nebo   osoba,  která  vynaložila
   zachraňovací  náklady,  je  povinna postupovat tak, aby pojistitel mohl
   vůči  jinému  uplatnit  právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo,
   které jí v souvislosti s pojistnou událostí vzniklo.

   (5)   Vzdala-li   se  oprávněná  osoba,  pojištěný  nebo  osoba,  která
   vynaložila  zachraňovací  náklady,  svého  práva  na náhradu škody nebo
   jiného  obdobného  práva  nebo toto právo včas neuplatnila, anebo jinak
   zmařila  přechod  svých  nároků  na  pojistitele,  má  pojistitel právo
   pojistné  plnění  snížit až do výše částek, které by jinak mohl získat,
   nestanoví-li tento zákon jinak.

   (6) Projeví-li se následky jednání uvedeného v odstavci 5 až po výplatě
   pojistného   plnění,   má   pojistitel  právo  na  vrácení  vyplaceného
   pojistného plnění až do výše částek, které by jinak mohl získat.

   Díl 2

   Obecná ustanovení o obnosovém pojištění

   § 34

   Základní ustanovení

   (1)  V  případě  pojistné  události  je  pojistitel  povinen poskytnout
   jednorázové   nebo  opakované  pojistné  plnění  v  rozsahu  stanoveném
   pojistnou smlouvou.

   (2)  Základem  pro  stanovení  výše pojistného a pro výpočet pojistného
   plnění  je částka určená pojistníkem v pojistné smlouvě, která má být v
   případě  vzniku  pojistné  události  pojistitelem  vyplacena  (pojistná
   částka), nebo výše a četnost vyplácení důchodu.

   § 35

   Právo na náhradu škody

   Právem  vůči pojistiteli na pojistné plnění z obnosového pojištění není
   dotčeno  právo na náhradu škody ani jiné právo proti tomu, kdo za škodu
   odpovídá.

   § 36

   Pojistná  smlouva  a právo na redukci, odkupné nebo obnovení soukromého
   pojištění

   Nestanoví-li  tento  zákon  jinak,  může  pojistná smlouva určit, kdy z
   obnosového  pojištění vzniká právo na redukci pojistné doby, na odkupné
   a  na  obnovení  soukromého  pojištění  po  redukci pojistné částky, po
   snížení ročního důchodu nebo po redukci pojistné doby.

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů - § 1 - § 25 obecná ustanovení

noreply@blogger.com (Martin Marek) — Mon, 30 Apr 2012 15:00:00 +0000

ČÁST PRVNÍ

   POJISTNÁ SMLOUVA

   HLAVA I

   OBECNÁ USTANOVENÍ

   Díl 1

   Základní ustanovení

   § 1

   Předmět právní úpravy

   (1)  Tento  zákon  upravuje  vztahy  účastníků  pojištění  vzniklého na
   základě   pojistné  smlouvy  (dále  jen  "soukromé  pojištění"),  pokud
   zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak.^1)

   (2) Nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění
   upravena  tímto  zákonem  nebo  zvláštním  právním  předpisem,  řídí se
   občanským zákoníkem.

   § 2

   Pojistná smlouva

   Pojistná  smlouva  je  smlouvou  o  finančních  službách,  ve  které se
   pojistitel  zavazuje  v  případě vzniku nahodilé události poskytnout ve
   sjednaném  rozsahu  plnění  a  pojistník se zavazuje platit pojistiteli
   pojistné.

   § 3

   Vymezení pojmů

   Pro účely tohoto zákona se rozumí

   a)  nahodilou  skutečností  skutečnost,  která  je možná a u které není
   jisté,  zda v době trvání soukromého pojištění vůbec nastane, nebo není
   známa doba jejího vzniku,

   b)  pojistnou  událostí  nahodilá  skutečnost blíže označená v pojistné
   smlouvě  nebo  ve  zvláštním  právním  předpisu,  na  který se pojistná
   smlouva  odvolává,  se  kterou  je  spojen vznik povinnosti pojistitele
   poskytnout pojistné plnění,

   c) pojistnou dobou doba, na kterou bylo soukromé pojištění sjednáno,

   d)  zájemcem  osoba,  která  má  zájem  o  uzavření  pojistné smlouvy s
   pojistitelem,

   e)  účastníkem  soukromého  pojištění  pojistitel  a  pojistník jakožto
   smluvní  strany  a  dále  pojištěný  a  každá  další  osoba,  které  ze
   soukromého pojištění vzniklo právo nebo povinnost,

   f)   pojistitelem   právnická  osoba,  která  je  oprávněna  provozovat
   pojišťovací činnost podle zvláštního zákona,^2)

   g) pojistníkem osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu,

   h)  pojištěným  osoba,  na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost za
   škodu   nebo  jiné  hodnoty  pojistného  zájmu  se  soukromé  pojištění
   vztahuje,

   i)  oprávněnou osobou osoba, které v důsledku pojistné události vznikne
   právo na pojistné plnění,

   j)  obmyšleným  osoba  určená  pojistníkem  v  pojistné  smlouvě, které
   vznikne právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného,

   k)  skupinovým  pojištěním  soukromé  pojištění,  které  se vztahuje na
   skupinu  pojištěných  blíže  vymezených  v  pojistné  smlouvě,  jejichž
   totožnost v době uzavření této smlouvy není obvykle známa,

   l) pojistným nebezpečím možná příčina vzniku pojistné události,

   m)  pojistným  rizikem  míra  pravděpodobnosti vzniku pojistné události
   vyvolané pojistným nebezpečím,

   n)  pojistným  zájmem  oprávněná potřeba ochrany před následky nahodilé
   skutečnosti vyvolané pojistným nebezpečím,

   o)  pojistnou  hodnotou  nejvyšší  možná  majetková  újma, která může v
   důsledku pojistné události nastat,

   p) pojistným úplata za soukromé pojištění,

   r) běžným pojistným pojistné stanovené za pojistné období,

   s)  pojistným  obdobím  časové  období dohodnuté v pojistné smlouvě, za
   které se platí pojistné,

   t)  jednorázovým  pojistným pojistné stanovené na celou dobu, na kterou
   bylo soukromé pojištění sjednáno,

   u) škodnou událostí skutečnost, ze které vznikla škoda a která by mohla
   být důvodem vzniku práva na pojistné plnění,

   v)  časovou  cenou  cena,  kterou měla věc bezprostředně před pojistnou
   událostí;  stanoví  se  z nové ceny věci, přičemž se přihlíží ke stupni
   opotřebení  nebo  jiného  znehodnocení anebo k zhodnocení věci, k němuž
   došlo její opravou, modernizací nebo jiným způsobem,

   w)  novou  cenou  cena,  za kterou lze v daném místě a v daném čase věc
   stejnou  nebo  srovnatelnou  znovu pořídit jako věc stejnou nebo novou,
   stejného druhu a účelu,

   x) odkupným část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako
   technická  rezerva  vypočtená  pojistně  matematickými  metodami k datu
   zániku soukromého pojištění,

   y)   čekací  dobou  doba,  po  kterou  nevzniká  pojistiteli  povinnost
   poskytnout  pojistné  plnění z událostí, které by jinak byly pojistnými
   událostmi,

   z)  pojištěním  škodovým  soukromé  pojištění,  jehož účelem je náhrada
   škody vzniklé v důsledku pojistné události,

   aa)  pojištěním  obnosovým  soukromé pojištění, jehož účelem je získání
   obnosu,  tj.  dohodnuté finanční částky v důsledku pojistné události ve
   výši, která je nezávislá na vzniku nebo rozsahu škody,

   bb)  pojistnou  smlouvou  uzavřenou formou obchodu na dálku v souladu s
   právem Evropských společenství^3) pojistná smlouva uzavřená s výhradním
   použitím jednoho nebo více prostředků komunikace na dálku,^4)

   cc) trvalým nosičem dat nástroj, který umožňuje uchování informací tak,
   aby  mohly  být  k  dispozici  během  doby přiměřené účelu informace, a
   reprodukci těchto informací v nezměněné podobě,

   dd)  volným  poskytováním  služeb  provozování  pojišťovací činnosti na
   území  jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího
   Evropský  hospodářský prostor (dále jen "členský stát"), než je členský
   stát  sídla  pojistitele, na základě povolení uděleného orgánem dohledu
   členského  státu sídla pojistitele, aniž by tato činnost měla charakter
   trvalé  přítomnosti  pojistitele  na  území  členského  státu, kde tyto
   služby poskytuje.

   § 4

   (1) Pojistná smlouva obsahuje vždy

   a) určení pojistitele a pojistníka,

   b) určení oprávněné osoby,

   c) určení, zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové,

   d) vymezení pojistného nebezpečí a pojistné události,

   e)  výši  pojistného,  jeho  splatnost  a  údaj  o  tom, zda se jedná o
   pojistné běžné nebo jednorázové,

   f)  vymezení  pojistné  doby  a  doby,  na kterou byla pojistná smlouva
   uzavřena,

   g)  v  případě pojištění osob, bylo-li dohodnuto, že se oprávněná osoba
   bude  podílet na výnosech pojistitele, způsob, jakým se oprávněná osoba
   na těchto výnosech bude podílet.

   (2)   Pojistitel   je   oprávněn  zabezpečit  identifikaci  pojistníka,
   pojištěného  a oprávněné osoby při uzavírání a změně pojistné smlouvy a
   identifikační   údaje   o   těchto   osobách   vést  ve  své  evidenci.
   Identifikačními údaji se rozumí

   a) u fyzických osob jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa bydliště a
   rodné  číslo  nebo  datum  narození,  nebylo-li  rodné číslo přiděleno,
   popřípadě obchodní firma,

   b)  u  právnických osob obchodní firma nebo název právnické osoby, její
   sídlo a u tuzemských právnických osob též identifikační číslo osoby.

   (3)  Identifikační  údaje  podle odstavce 2 musí být uvedeny v pojistné
   smlouvě a v pojistce.

   (4)   Součástí   pojistné   smlouvy   jsou   pojistné  podmínky  vydané
   pojistitelem,  nejsou-li  uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s
   nimi  musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s
   výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky
   měnit.

   (5) Pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání
   a  zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za
   kterých  nevzniká  pojistiteli  povinnost  poskytnout  pojistné  plnění
   (výluky  z  pojištění),  způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho
   splatnost.

   § 5

   Povinné pojištění

   (1) Je-li zvláštním právním předpisem stanovena osobě povinnost uzavřít
   pojistnou  smlouvu  (dále  jen  "povinné pojištění"), lze se v pojistné
   smlouvě  odchýlit od ustanovení tohoto zákona, jen pokud to tento zákon
   nebo  zvláštní  právní  předpis  připouští  a nedojde-li tím ke snížení
   rozsahu soukromého pojištění stanoveného zvláštním právním předpisem.

   (2)   Stanoví-li   tak  zvláštní  právní  předpis,  vzniká  pojistiteli
   povinnost  uzavřít  pojistnou  smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout
   pojistné  plnění  vznikla  i  tehdy,  byla-li  škoda způsobena úmyslným
   jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné oprávněné osoby.

   (3)  Z  takto  uzavřené  pojistné  smlouvy  může  pojistitel  odmítnout
   poskytnutí pojistného plnění pouze v případě uvedeném v tomto zákoně [§
   24  odst.  1  písm.  b)], pokud se na uvedení nepravdivých nebo neúplně
   zodpovězených písemných dotazů nebo na uvedení vědomě nepravdivých nebo
   hrubě  zkreslených  údajů výlučně podílel poškozený nebo s jeho vědomím
   jiná osoba.

   (4)  Pojištěný  je  povinen  nahradit  pojistiteli  vyplacené  pojistné
   plnění,  jehož  poskytnutí  nemohl  pojistitel  z  důvodů  uvedených  v
   odstavcích 2 a 3 odmítnout.

   § 6

   Některá ustanovení o uzavření pojistné smlouvy

   (1)  K  uzavření  pojistné  smlouvy  je  třeba, aby návrh byl přijat ve
   lhůtě,  kterou  navrhovatel  určil,  a neurčil-li ji, do 1 měsíce nebo,
   je-li  podmínkou  uzavření  pojistné  smlouvy  lékařská prohlídka, do 2
   měsíců ode dne, kdy osoba, které byl návrh určen, tento návrh obdržela.

   (2)  Návrh  pojistitele  lze přijmout též zaplacením pojistného ve výši
   uvedené  v  návrhu, jestliže se tak stane ve lhůtě stanovené v odstavci
   1.  Pojistná  smlouva  je  v  takovém  případě  uzavřena,  jakmile bylo
   pojistné zaplaceno.

   (3)  Obsahuje-li  přijetí  návrhu  dodatky,  výhrady, omezení nebo jiné
   změny proti původnímu návrhu, považuje se takové přijetí za nový návrh.
   Nevyjádří-li se druhá strana k novému návrhu ve lhůtě 1 měsíce ode dne,
   kdy jí byl nový návrh doručen, považuje se návrh za odmítnutý.

   (4)  Ustanovení  odstavců  1  až  3  platí obdobně i pro návrh na změnu
   pojistné smlouvy.

   (5) Soukromé pojištění vzniká prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy,
   nebylo-li  dohodnuto,  že  vznikne  již uzavřením pojistné smlouvy nebo
   později.

   (6)  Lze  dohodnout,  že  se soukromé pojištění vztahuje i na dobu před
   uzavřením  pojistné smlouvy. Nestanoví-li tento zákon jinak, pojistitel
   není  povinen poskytnout pojistné plnění, pokud pojistník v době podání
   návrhu  na uzavření pojistné smlouvy věděl nebo mohl vědět, že pojistná
   událost  již  nastala,  a pojistitel nemá právo na pojistné, jestliže v
   době  podání návrhu na uzavření pojistné smlouvy věděl nebo mohl vědět,
   že pojistná událost nemůže nastat.

   § 7

   Forma právních úkonů

   (1)  Pojistná  smlouva musí mít písemnou formu, s výjimkou případů, kdy
   zakládá  pojištění  s  pojistnou  dobou  kratší  než  1 rok (krátkodobé
   pojištění).  Ostatní  právní  úkony  týkající  se  pojištění  musí  mít
   písemnou  formu,  není-li  dále  stanoveno  jinak  nebo  není-li  jinak
   dohodnuto v pojistné smlouvě.

   (2)  Každá  ze  stran  musí  obdržet  alespoň jedno vyhotovení pojistné
   smlouvy. To platí i pro změnu pojistné smlouvy, pro kterou je stanovena
   písemná forma.

   (3)  Pojistná smlouva týkající se velkých pojistných rizik podle zákona
   upravujícího  pojišťovnictví^4a)  musí být uzavřena písemně. Řídí-li se
   tato  smlouva  nebo její část tímto zákonem, použijí se jeho ustanovení
   přiměřeně  s ohledem na charakter pojistného rizika, nestanoví-li tento
   nebo jiný zákon jinak.

   § 8

   Promlčení

   Právo na plnění z pojištění se promlčí nejpozději za 3 roky, a jedná-li
   se  o  životní  pojištění  (§  54),  za 10 let; promlčecí doba práva na
   pojistné  plnění  počíná běžet za 1 rok po vzniku pojistné události. To
   platí  i  v  případě,  kdy  poškozenému  vznikl přímý nárok na pojistné
   plnění  vůči  pojistiteli,  nebo  v  případě,  kdy  pojištěný  žádá  na
   pojistiteli  úhradu  částky,  kterou  poskytl  poškozenému jako náhradu
   škody, za kterou poškozenému odpovídá.

   § 9

   Pojistka

   (1)  Pojistitel  vydá  pojistníkovi  pojistku jako potvrzení o uzavření
   pojistné smlouvy.

   (2)  Nebyla-li pojistná smlouva uzavřena v písemné formě, musí pojistka
   obsahovat  nejméně  číslo  pojistné  smlouvy, náležitosti uvedené v § 4
   odst.  1  a  2  a  případná ujednání odchylná od pojistných podmínek. V
   ostatních  případech  musí  pojistka obsahovat nejméně určení smluvních
   stran,  číslo  pojistné  smlouvy,  pojistné nebezpečí, pojistnou dobu a
   dobu platnosti pojistné smlouvy.

   (3)   Dojde-li   ke  ztrátě,  poškození  nebo  zničení  pojistky,  vydá
   pojistitel  na žádost a náklady pojistníka druhopis pojistky. Vzniká-li
   podle  pojistné  smlouvy  povinnost  předložit  k  uplatnění  práva  na
   pojistné  plnění  pojistku,  může  pojistitel požadovat, aby se původní
   pojistka před vydáním druhopisu umořila.

   § 10

   Pojištění cizího pojistného rizika

   (1)  Pojistník  může  uzavřít  pojistnou  smlouvu  na  pojistné  riziko
   pojištěného,   který   je  osobou  odlišnou  od  pojistníka  (dále  jen
   "pojištění cizího pojistného rizika").

   (2)  Pojistník  je  povinen  seznámit  pojištěného  s  obsahem pojistné
   smlouvy týkající se pojištění jeho pojistného rizika.

   (3)  Právo  na  pojistné  plnění  může  pojistník uplatnit pouze tehdy,
   jestliže  prokáže  splnění  povinnosti  podle  odstavce  2  a  jestliže
   prokáže, že mu byl k přijetí pojistného plnění dán souhlas pojištěného,
   popřípadě  zákonného  zástupce takové osoby, není-li zákonným zástupcem
   pojistník sám.

   (4)  Zemře-li  nebo  zanikne-li  bez právního nástupce pojistník, který
   sjednal  pojištění  cizího  pojistného  rizika,  vstupuje  pojištěný do
   soukromého  pojištění  namísto  pojistníka,  a  to  dnem, kdy pojistník
   zemřel nebo zanikl bez právního nástupce, nestanoví-li pojistná smlouva
   jinak.

   § 11

   Pojištění ve prospěch třetí osoby

   Pojistnou  smlouvu  lze  uzavřít  i ve prospěch třetí osoby. Ustanovení
   občanského  zákoníku  o  smlouvě  ve  prospěch třetí osoby se v takovém
   případě  použijí  obdobně. Souhlas třetí osoby může být dán i dodatečně
   při uplatnění práva na pojistné plnění.

   Pojistné

   § 12

   (1) Právo pojistitele na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy
   nebo  dnem  dohodnutým  v  pojistné  smlouvě,  nestanoví-li tento zákon
   jinak.

   (2)  Nebylo-li  dohodnuto  jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne
   pojistného  období  a  jednorázové  pojistné  dnem  počátku  soukromého
   pojištění.

   (3)  Na  žádost  pojistníka  je  pojistitel  povinen  sdělit zásady pro
   stanovení výše pojistného.

   § 13

   (1)  Pojistitel  má  právo  na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li
   tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

   (2)  Nastala-li  pojistná  událost, v důsledku které soukromé pojištění
   zaniklo, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž
   pojistná událost nastala; jednorázové pojistné náleží v takovém případě
   pojistiteli  za celou dobu, na kterou bylo soukromé pojištění sjednáno.
   To  platí,  není-li v tomto zákoně stanoveno jinak nebo nebylo-li jinak
   dohodnuto.

   (3)  Pojistná  smlouva může stanovit podmínky, za kterých má pojistitel
   právo  v  souvislosti se změnami podmínek rozhodných pro stanovení výše
   pojistného, s výjimkou změny věku a zdravotního stavu u pojištění osob,
   upravit   nově  výši  běžného  pojistného  na  další  pojistné  období.
   Pojistitel   je   povinen   nově   stanovenou  výši  pojistného  sdělit
   pojistníkovi nejpozději ve lhůtě 2 měsíců před splatností pojistného za
   pojistné  období,  ve  kterém  se  má  výše pojistného změnit. V jiných
   případech  nelze  bez  dohody  s  pojistníkem  výši  pojistného  měnit,
   nestanoví-li tento zákon jinak.

   (4)  Pokud  pojistník  se  změnou  výše  pojistného  podle  odstavce  3
   nesouhlasí,  musí svůj nesouhlas uplatnit do 1 měsíce ode dne, kdy se o
   navrhované změně výše pojistného dozvěděl; v tomto případě pak soukromé
   pojištění  zanikne  uplynutím pojistného období, na které bylo pojistné
   zaplaceno,  nebylo-li dohodnuto jinak. Pojistitel je povinen ve sdělení
   o   nově   stanovené  výši  pojistného  pojistníka  na  tento  následek
   upozornit.

   (5) Pojistitel je oprávněn započíst proti pojistnému plnění, s výjimkou
   pojistného  plnění  z  povinného  pojištění, dlužné částky pojistného a
   jiné splatné pohledávky ze soukromého pojištění.

   (6)  Pojistitel  je  povinen  přijmout  splatné pojistné a jiné splatné
   pohledávky  ze  soukromého pojištění vyplývající z pojistné smlouvy též
   od  zástavního  věřitele  pojistníka  nebo  od  oprávněné  osoby  či od
   pojištěného.

   § 13a

   Zásada rovného zacházení

   Práva  a  povinnosti  vznikající ze soukromého po jištění nesmějí být v
   rozporu  se zásadou rovného zacházení^4b). V rozporu se zásadou rovného
   zacházení  není  použití  pohlaví,  věku  nebo  zdravotního  stavu jako
   určujícího   faktoru  při  stanovení  výše  pojistného  a  pro  výpočet
   pojistného  plnění  u pojištění těch pojistných nebezpečí, u kterých je
   hodnocení pojistného rizika založeno na příslušných a přesných pojistně
   matematických a statistických údajích a je-li rozdíl ve výši pojistného
   či  pojistného  plnění  přiměřený. Náklady související s těhotenstvím a
   mateřstvím  nesmějí  vést  k  rozdílům  ve  výši  pojistného  a výpočtu
   pojistného plnění.

   Další práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění

   § 14

   (1)  Pojistník  a  pojištěný jsou povinni pravdivě a úplně odpovědět na
   všechny  písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného soukromého
   pojištění.  To  platí i v případě, že jde o změnu soukromého pojištění.
   Stejnou povinnost má pojistitel vůči pojistníkovi a pojištěnému.

   (2) Pojistník je povinen bez zbytečného odkladu pojistiteli oznámit, že
   nastala  pojistná událost, podat pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu
   následků  této události, předložit k tomu potřebné doklady a postupovat
   způsobem  dohodnutým  v  pojistné  smlouvě.  Není-li pojistník současně
   pojištěným,  má tuto povinnost pojištěný; je-li pojistnou událostí smrt
   pojištěného, má tuto povinnost oprávněná osoba.

   (3)  S  výjimkou případů stanovených v tomto nebo zvláštním zákoně nemá
   oprávněná  osoba  právo  na pojistné plnění, jestliže pojistnou událost
   způsobila úmyslně sama nebo z jejího podnětu jiná osoba.

   § 15

   (1)  Pojistník  je  povinen  bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli
   změnu   nebo  zánik  pojistného  rizika.  V  případě  pojištění  cizího
   pojistného rizika má tuto povinnost pojištěný.

   (2)  Jestliže  se  v  pojistné době pojistné riziko podstatně sníží, je
   pojistitel  povinen  úměrně  tomuto  snížení  snížit  pojistné,  a to s
   účinností ode dne, kdy se o snížení pojistného rizika dozvěděl.

   (3)  Jestliže  se  v  době  trvání soukromého pojištění pojistné riziko
   podstatně  zvýší  tak,  že  pokud by v tomto rozsahu existovalo již při
   uzavírání  pojistné  smlouvy,  pojistitel  by smlouvu uzavřel za jiných
   podmínek, vzniká pojistiteli právo do 1 měsíce ode dne, kdy se dozvěděl
   o  zvýšení pojistného rizika, navrhnout změnu pojistné smlouvy ode dne,
   kdy se pojistné riziko zvýšilo. Pojistník je povinen se k tomuto návrhu
   vyjádřit do 1 měsíce ode dne jeho doručení, nebylo-li dohodnuto jinak.

   (4)   Nesouhlasí-li   pojistník   se   změnou   pojistné  smlouvy  nebo
   nevyjádří-li  se  k této změně ve lhůtě podle odstavce 3, má pojistitel
   právo  pojistnou smlouvu vypovědět, a to ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy
   obdržel  nesouhlas pojistníka se změnou pojistné smlouvy, nebo ode dne,
   kdy uplynula lhůta pro vyjádření pojistníka podle odstavce 3. V takovém
   případě  soukromé  pojištění  zanikne  uplynutím 8 dnů ode dne doručení
   výpovědi pojistníkovi.

   (5)  Jestliže  se  v  době  trvání soukromého pojištění pojistné riziko
   podstatně  zvýší  tak,  že  pokud by v tomto rozsahu existovalo již při
   uzavírání  pojistné smlouvy, pojistitel by za těchto podmínek pojistnou
   smlouvu  neuzavřel, má právo pojistnou smlouvu vypovědět, a to ve lhůtě
   1  měsíce  ode  dne,  kdy  se  dozvěděl  o zvýšení pojistného rizika. V
   takovém  případě  soukromé  pojištění  zanikne  uplynutím 8 dnů ode dne
   doručení výpovědi pojistníkovi.

   (6)   Jestliže   pojistitel   ve   stanovené  lhůtě  pojistnou  smlouvu
   nevypověděl  a ani nepředložil návrh na její změnu, nemůže se dodatečně
   dovolávat  důsledků  zvýšení  pojistného  rizika, nestanoví-li pojistná
   smlouva jinak.

   (7)  Ustanovení  odstavců  2  až  5  se  nepoužije  u  pojištění osob v
   případech, kdy se pojistné riziko mění v průběhu doby trvání soukromého
   pojištění a kdy je tato změna promítnuta ve výpočtu pojistného.

   § 16

   (1)  Pojistitel  je  povinen  po oznámení události, se kterou je spojen
   požadavek na plnění z pojištění, bez zbytečného odkladu zahájit šetření
   nutné ke zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit.

   (2)  Pojistné  plnění  je  splatné  do 15 dnů po skončení šetření podle
   odstavce 1. Šetření je skončeno, jakmile pojistitel sdělí jeho výsledky
   oprávněné osobě.

   (3)  Nestanoví-li  tento  zákon  jinak,  je  pojistitel povinen ukončit
   šetření  do  3  měsíců po tom, co mu byla tato událost podle odstavce 1
   oznámena.  Nemůže-li  ukončit  šetření  ve  lhůtě  podle  věty prvé, je
   pojistitel  povinen sdělit osobě, které má vzniknout nebo vzniklo právo
   na  pojistné  plnění,  důvody,  pro  které  nelze  šetření  ukončit,  a
   poskytnout  jí  na její žádost přiměřenou zálohu. Lhůtu podle věty prvé
   lze  dohodou  prodloužit.  Tato  lhůta neběží, je-li šetření znemožněno
   nebo ztíženo z viny oprávněné osoby, pojistníka nebo pojištěného.

   (4)   Pokud   byly   náklady   šetření  podle  odstavce  1,  vynaložené
   pojistitelem,  vyvolány  nebo  zvýšeny  porušením  povinností účastníků
   soukromého  pojištění,  má  pojistitel  právo  požadovat  na  tom,  kdo
   povinnost porušil, přiměřenou náhradu.

   § 17

   Následky porušení povinností

   (1)  Porušil-li  při  sjednávání  soukromého  pojištění  nebo při změně
   pojistné   smlouvy  pojistník  nebo  pojištěný  některou  z  povinností
   uvedených  v  tomto zákoně nebo v pojistné smlouvě a bylo-li v důsledku
   toho   stanoveno   nižší  pojistné,  může  pojistitel  pojistné  plnění
   přiměřeně snížit, nestanoví-li tento zákon jinak.

   (2)  Pokud  mělo  porušení  povinností  uvedených v tomto zákoně nebo v
   pojistné smlouvě podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh
   nebo  na zvětšení rozsahu jejích následků anebo na zjištění nebo určení
   výše  pojistného  plnění, může pojistitel pojistné plnění snížit úměrně
   tomu,  jaký  vliv  mělo  toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit,
   nestanoví-li tento zákon jinak.

   (3)  V  případě, že nebyla splněna povinnost oznámit zvýšení pojistného
   rizika  a  pojistitel  na  základě  svého  zjištění  pojistnou  smlouvu
   vypověděl,  náleží mu pojistné až do konce pojistného období, ve kterém
   došlo  k  zániku  soukromého  pojištění;  jednorázové  pojistné  náleží
   pojistiteli v tomto případě celé.

   § 18

   Přerušení soukromého pojištění

   (1)  Soukromé pojištění může být během pojistné doby přerušeno. Za dobu
   přerušení  soukromého pojištění netrvá povinnost platit pojistné a není
   dáno  právo  na  plnění  z  událostí,  které  nastaly  v době přerušení
   soukromého pojištění a které by byly jinak pojistnými událostmi.

   (2)  Soukromé pojištění se přerušuje, nebylo-li pojistné zaplaceno do 2
   měsíců  ode  dne  jeho  splatnosti,  pokud  nebylo  v  pojistné smlouvě
   dohodnuto jinak.

   (3)  V  pojistné  smlouvě  lze  dohodnout podmínky, za kterých může být
   soukromé pojištění přerušeno.

   (4) Doba přerušení soukromého pojištění se započítává do pojistné doby.

   (5)  Přerušit nelze povinné pojištění, pokud existují zákonem stanovené
   důvody  jeho  trvání,  a  životní  pojištění,  pokud  nebylo v pojistné
   smlouvě dohodnuto jinak.

   Díl 2

   Zánik soukromého pojištění

   § 19

   Uplynutí doby

   (1) Soukromé pojištění zaniká uplynutím pojistné doby.

   (2)  U  soukromého  pojištění sjednaného na dobu určitou lze v pojistné
   smlouvě dohodnout, že uplynutím doby, na kterou bylo soukromé pojištění
   sjednáno,  soukromé pojištění nezaniká, pokud pojistitel nebo pojistník
   nejméně  6  týdnů před uplynutím pojistné doby nesdělí druhé straně, že
   na  dalším  trvání  soukromého  pojištění  nemá  zájem.  Pokud soukromé
   pojištění nezanikne, prodlužuje se za stejných podmínek o stejnou dobu,
   na kterou bylo sjednáno, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

   § 20

   Nezaplacení pojistného

   Nestanoví-li   tento   zákon  jinak,  zaniká  soukromé  pojištění  dnem
   následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce
   k  zaplacení  pojistného  nebo  jeho části, doručené pojistníkovi; tato
   lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc. Upomínka pojistitele musí obsahovat
   upozornění na zánik soukromého pojištění v případě nezaplacení dlužného
   pojistného.  Lhůtu  podle  věty  první lze před jejím uplynutím dohodou
   prodloužit.

   § 21

   Dohoda

   Pojistitel   a  pojistník  se  mohou  na  zániku  soukromého  pojištění
   dohodnout.  V  této  dohodě  musí  být  určen okamžik zániku soukromého
   pojištění a dohodnut způsob vzájemného vyrovnání závazků.

   § 22

   Výpověď

   (1)  Je-li  sjednáno  soukromé  pojištění  s  běžným  pojistným, zaniká
   soukromé  pojištění  výpovědí  pojistitele  nebo  pojistníka  ke  konci
   pojistného  období;  výpověď  musí  být  doručena  alespoň 6 týdnů před
   uplynutím pojistného období, jinak je neplatná.

   (2)  Pojistitel  nebo pojistník mohou soukromé pojištění vypovědět do 2
   měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy. Dnem doručení výpovědi počíná
   běžet  osmidenní  výpovědní  lhůta, jejímž uplynutím soukromé pojištění
   zaniká.

   (3)  Pojistitel  nebo pojistník mohou soukromé pojištění vypovědět do 3
   měsíců  ode  dne  doručení  oznámení  vzniku  pojistné  události.  Dnem
   doručení  výpovědi  počíná  běžet  výpovědní  lhůta  1  měsíce,  jejímž
   uplynutím soukromé pojištění zaniká.

   (4)  Pojistník  může  soukromé  pojištění vypovědět do 1 měsíce ode dne
   doručení  sdělení  o  převodu  pojistného  kmene  nebo jeho části podle
   zvláštního  právního  předpisu^5)  nebo  do 1 měsíce ode dne zveřejnění
   oznámení   o   odnětí   povolení  k  provozování  pojišťovací  činnosti
   pojistitele.^6) Dnem doručení výpovědi počíná běžet osmidenní výpovědní
   lhůta, jejímž uplynutím soukromé pojištění zaniká.

   (5) Pojistitel nemůže podle odstavců 1 a 3 vypovědět životní pojištění.

   § 23

   Odstoupení

   (1) Zodpoví-li pojistník nebo pojištěný při sjednávání pojistné smlouvy
   úmyslně  nebo  z  nedbalosti  nepravdivě  nebo  neúplně  písemné dotazy
   pojistitele   týkající   se   sjednávaného   soukromého  pojištění,  má
   pojistitel  právo od pojistné smlouvy odstoupit, jestliže při pravdivém
   a  úplném zodpovězení dotazů by pojistnou smlouvu neuzavřel. Toto právo
   může  pojistitel  uplatnit  do 2 měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost
   zjistil,  jinak  právo  zanikne.  To  platí  i v případě změny pojistné
   smlouvy.

   (2)  Stejné  právo odstoupit od pojistné smlouvy jako pojistitel má, za
   podmínek podle odstavce 1, i pojistník, jestliže mu pojistitel nebo jím
   zmocněný  zástupce  nepravdivě  nebo  neúplně  zodpověděl  jeho písemné
   dotazy týkající se sjednávaného soukromého pojištění.

   (3)  Odstoupením  od  pojistné  smlouvy  se  smlouva  od  počátku ruší.
   Pojistitel je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě do 30
   dnů  ode dne odstoupení od pojistné smlouvy, vrátit zaplacené pojistné,
   od  kterého  se  odečte  to,  co  již  ze soukromého pojištění plnil. V
   případě odstoupení pojistitele se od zaplaceného pojistného odečítají i
   náklady  spojené  se  vznikem a správou soukromého pojištění. Pojistník
   nebo  pojištěný,  který není současně pojistníkem, popřípadě obmyšlený,
   je  ve  stejné  lhůtě jako pojistitel povinen pojistiteli vrátit částku
   vyplaceného   pojistného   plnění,  která  přesahuje  výši  zaplaceného
   pojistného.

   (4)  Jedná-li se o pojistnou smlouvu uzavřenou formou obchodu na dálku,
   má  pojistník  právo  bez udání důvodů odstoupit od pojistné smlouvy ve
   lhůtě  14  dnů  ode  dne uzavření pojistné smlouvy nebo ode dne, kdy mu
   byly  sděleny  pojistné  podmínky, pokud k tomuto sdělení dojde na jeho
   žádost  po uzavření pojistné smlouvy. Jedná-li se o pojištění spadající
   do  odvětví  životních pojištění podle zvláštního právního předpisu,^7)
   je pojistník oprávněn odstoupit od smlouvy ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy
   obdržel  sdělení o uzavření obchodu na dálku, nebo ode dne, kdy mu byly
   sděleny  pojistné podmínky, pokud k tomuto sdělení dojde na jeho žádost
   po uzavření pojistné smlouvy.

   (5) Ustanovení odstavce 4 se nepoužije na pojistné smlouvy spadající do
   pojištění  pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa
   svého trvalého bydliště včetně pojištění finančních ztrát bezprostředně
   souvisejících s cestováním, jestliže byly tyto smlouvy sjednány na dobu
   kratší než 1 měsíc.

   (6)  Pojistitel  je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě
   do  30  dnů  ode  dne  odstoupení od pojistné smlouvy podle odstavce 4,
   vrátit pojistníkovi zaplacené pojistné, od kterého se odečte to, co již
   ze  soukromého  pojištění plnil, a pojistník nebo pojištěný, který není
   současně  pojistníkem,  popřípadě obmyšlený, je ve stejné lhůtě povinen
   pojistiteli   vrátit   částku   vyplaceného  pojistného  plnění,  která
   přesahuje výši zaplaceného pojistného.

   § 24

   (1) Nestanoví-li zákon jinak, může pojistitel plnění z pojistné smlouvy
   odmítnout, jestliže

   a)  příčinou  pojistné události byla skutečnost, o které se dozvěděl až
   po  vzniku  pojistné  události  a  kterou nemohl zjistit při sjednávání
   pojištění  nebo  jeho  změně  v  důsledku  úmyslně  nebo  z  nedbalosti
   nepravdivě  nebo  neúplně zodpovězených písemných dotazů, a jestliže by
   při  znalosti  této  skutečnosti  v době uzavření pojistné smlouvy tuto
   smlouvu neuzavřel, nebo ji uzavřel za jiných podmínek, nebo

   b)  oprávněná  osoba  uvede při uplatňování práva na plnění z pojištění
   vědomě  nepravdivé  nebo  hrubě  zkreslené  údaje  týkající  se rozsahu
   pojistné  události  nebo  podstatné  údaje  týkající  se  této události
   zamlčí.

   (2)  Dnem  doručení  oznámení  o  odmítnutí pojistného plnění pojištění
   zanikne.

   § 25

   Jiné důvody zániku soukromého pojištění

   Soukromé  pojištění  zaniká  dnem,  kdy  zaniklo  pojistné  riziko nebo
   pojištěná  věc  nebo  jiná  majetková  hodnota, nebo dnem, kdy došlo ke
   smrti pojištěné fyzické osoby nebo zániku pojištěné právnické osoby bez
   právního  nástupce,  nestanoví-li  tento  zákon  nebo  pojistná smlouva
   jinak.