HLAVA I
PŘEDMĚT ÚPRAVY A VYMEZENÍ PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ
§ 1
Tento zákon
a) upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci
a zaměstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními,
b) upravuje rovněž právní
vztahy kolektivní povahy. Právní vztahy kolektivní povahy, které souvisejí s výkonem
závislé práce, jsou vztahy pracovněprávními,
c) zapracovává
příslušné předpisy Evropské unie1),
d) upravuje též některé právní vztahy před
vznikem pracovněprávních vztahů podle písmene a),
e) upravuje některá práva a povinnosti
zaměstnavatelů a zaměstnanců při dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
podle zákona o nemocenském pojištění107) a některé sankce za jeho porušení.
§ 1a
nadpis vypuštěn
(1) Smysl a účel ustanovení tohoto zákona vyjadřují i základní zásady
pracovněprávních vztahů, jimiž jsou zejména
a) zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance,
b) uspokojivé a bezpečné podmínky pro výkon práce,
c) spravedlivé odměňování zaměstnance,
d) řádný výkon práce zaměstnancem v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele,
e) rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace.
(2) Zásady zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance, uspokojivých
a bezpečných pracovních podmínek pro výkon práce, rovného zacházení se zaměstnanci
a zákazu jejich diskriminace vyjadřují hodnoty, které chrání veřejný pořádek.
§ 2
(1) Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti
zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele
a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.
(2) Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci,
na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele,
popřípadě na jiném dohodnutém místě.
§ 3
Závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním
vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy.2) Základními pracovněprávními
vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo
pracovní poměr.
§ 4
Pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon,
řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních
vztahů.
§ 4a
(1) Odchylná úprava práv nebo povinností v pracovněprávních vztazích nesmí
být nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost, které stanoví tento zákon nebo
kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné.
(2) Podle odstavce 1 může dojít k odchylné úpravě smlouvou, jakož i vnitřním
předpisem; k úpravě povinností zaměstnance však smí dojít jen smlouvou mezi zaměstnavatelem
a zaměstnancem.
(3) Od ustanovení uvedených v § 363 je možné se odchýlit jen ve prospěch
zaměstnance.
(4) Vzdá-li se zaměstnanec práva, které mu tento zákon, kolektivní smlouva
nebo vnitřní předpis poskytuje, nepřihlíží se k tomu.
§ 4b
zrušen
§ 5
(1) Na vztahy vyplývající z výkonu veřejné funkce se tento zákon vztahuje,
pokud to výslovně stanoví nebo pokud to stanoví zvláštní právní předpisy.
(2) Jestliže je veřejná funkce vykonávána v pracovním poměru, řídí se
tento pracovní poměr tímto zákonem.
