Nové předpisy

Zobrazují se příspěvky se štítkemObčanský zákoník. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemObčanský zákoník. Zobrazit všechny příspěvky

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů - § 68 Změna občanského zákoníku

ČÁST DRUHÁ

   Změna občanského zákoníku

   § 68

   Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 58/1969 Sb.,
   zákona  č. 131/1982 Sb., zákona č. 94/1988 Sb., zákona č. 188/1988 Sb.,
   zákona  č. 87/1990 Sb., zákona č. 105/1990 Sb., zákona č. 116/1990 Sb.,
   zákona  č. 87/1991 Sb., zákona č. 509/1991 Sb., zákona č. 264/1992 Sb.,
   zákona č. 267/1994 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb.,
   zákona  č.  89/1996 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 227/1997 Sb.,
   zákona  č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb.,
   zákona  č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb.,
   zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb.,
   zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 125/2002 Sb.,
   zákona č. 135/2002 Sb., zákona č. 136/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb.,
   nálezu  Ústavního  soudu  vyhlášeného  pod  č. 476/2002 Sb. a zákona č.
   88/2003 Sb., se mění takto:

   1. § 104 se zrušuje.

   2. V části osmé se hlava patnáctá včetně nadpisů zrušuje.

Nový občanský zákoník

Nový občanský zákoník, který nabude účinnosti 1. ledna 2014 obsahuje 3081 paragrafů a provádí změny ve 238 právních předpisech. Zákon prošel kompletním legislativním procesem a nyní mu bude přiděleno podle tradice již "pěkné" číslo. 

Nový občanský zákoník najdete na novém webu Občanský zákoník, který se věnuje kompletní úpravě občanského práva, včetně novel a výkladových článků s komentáři k novému občanskému zákoníku.

Nařízení vlády č. 174/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se provádí občanský zákoník

174/2009 Sb.

 NAŘÍZENÍ VLÁDY

 ze dne 1. června 2009,

 kterým se mění nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se provádí občanský zákoník

  


 Vláda nařizuje k provedení občanského zákoníku:





Čl. I



 Nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se provádí občanský zákoník, se mění takto:





 1. V nadpisu § 5 a 6 se v odkazu na paragraf zákona číslo "2" nahrazuje číslem "3".





 2. V § 5 odst. 2 písmeno c) zní:

"c) výměny elektrických koncových zařízení a rozvodných zařízení, zejména vypínačů, zásuvek, jističů, zvonků, domácích telefonů, zásuvek rozvodů datových sítí, signálů analogového i digitálního televizního vysílání a výměny zdrojů světla v osvětlovacích tělesech,".





 3. V § 5 odst. 2 písm. d) se slovo "kohoutů" nahrazuje slovem "ventilů".





 4. V § 5 odst. 2 písmeno f) zní:

"f) opravy indikátorů vytápění a opravy a certifikace bytových vodoměrů teplé a studené vody.".





 5. V § 5 odst. 5 se částka "300 Kč" nahrazuje částkou "500 Kč".





 6. V § 5 se na konci odstavce 5 doplňuje věta "Náklady na dopravu a jiné náklady spojené s opravou, pokud jsou uvedeny v daňovém dokladu o provedení opravy, se do nákladů na tuto opravu nezapočítávají, jsou však součástí ročního limitu podle odstavce 6.".





 7. V § 5 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:



 "(6) Součet nákladů za drobné opravy uvedené v odstavcích 2 až 5 nesmí přesáhnout částku 70 Kč/m2 podlahové plochy bytu za kalendářní rok, včetně nákladů na dopravu a jiných nákladů spojených s opravou, pokud jsou uvedeny v daňovém dokladu o provedení opravy.



 (7) Podlahovou plochou bytu se pro účely tohoto nařízení rozumí součet podlahových ploch bytu a jeho příslušenství, a to i mimo byt, pokud jsou užívány výhradně nájemcem bytu; podlahová plocha sklepů, které nejsou místnostmi, a podlahová plocha balkonů, lodžií a teras se započítává pouze jednou polovinou.".





 8. V § 6 se slovo "stoupačce" nahrazuje slovy "svislým rozvodům".





 Čl. II



Účinnost



 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.



 Předseda vlády:

Ing. Fischer, CSc. v. r.



Ministr pro místní rozvoj:

Ing. Vondruška v. r.


Občanský zákoník - zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník

Občanský zákoník 2013 v aktuálním znění k 31.12.2013.

Úvod               Hlavička zákona 
Část I.            Obecná ustanovení
Hlava 1.       § 1 - § 6         Občanskoprávní vztahy a jejich ochrana
Hlava 2.       § 7 - § 21       Účastníci občanskoprávních vztahů
Hlava 3.       § 22 - § 33     Zastoupení
Hlava 4.       § 34 - § 51     Právní úkony
Hlava 5.       § 51a - § 70   Spotřebitelské smlouvy
Hlava 6.           Zrušena
Hlava 7.       § 71 - § 99     Zrušena
Hlava 8.       § 100 - § 114     Promlčení
Hlava 9.       § 115 - § 122     Vymezení některých pojmů

Část II.            Věcná práva
Hlava 1.       § 123 - § 135c     Vlastnické právo
Hlava 2.       § 136 - § 151     Spoluvlastnictví a společné jmění
Hlava 3.       § 151n - § 151v  Práva k cizím věcem
Hlava 3.A    § 152 - § 180      Právo zástavní a zadržovací

Část III., IV., V.      § 181 - § 414  Zrušeny

Část VI.      § 415 - § 459      Odpovědnost za škodu a za bezdůvodné obohacení
Hlava 1.       § 415 - § 419      Předcházení hrozícím škodám
Hlava 2.       § 420 - § 450      Odpovědnost za škodu
Hlava 3.       § 451 - § 459      Bezdůvodné obohacení 

Část VII.     § 460 - § 487      Dědění
Hlava 1.       § 460 - § 472      Nabývání dědictví
Hlava 2.       § 473 - § 475a      Dědění ze zákona
Hlava 3.       § 476 - § 480      Dědění ze závěti
Hlava 4.       § 480a - § 480e   Správce dědictví
Hlava 5.       § 481 - § 484      Potvrzení dědictví a vypořádání dědiců
Hlava 6.       § 486 - § 487      Ochrana oprávněného dědice

Část VIII.             Závazkové právo
Hlava 1        § 488 - § 510      Obecná ustanovení
                    § 511 - § 515      Společné závazky a společná práva
                    § 516 - § 523      Změny v obsahu závazků
                    § 524 - § 543      Změna v osobě věřitele nebo dlužníka
                    § 544 - § 558      Zajištění závazků
                    § 559 - § 587      Zánik závazků
Hlava 2        § 588 - § 627      Kupní a směnná smlouva
Hlava 3        § 628 - § 630      Darovací smlouva
Hlava 4        § 631 - § 656      Smlouva o dílo
Hlava 5        § 657 - § 658      Smlouva o půjčce
Hlava 6        § 659 - § 662      Smlouva o výpůjčce
Hlava 7        § 663 - § 723      Nájemní smlouva
Hlava 8        § 724 - § 741      Příkazní smlouva
                    § 733 - § 736      Smlouva o obstarání věci
                    § 737 - §741       Smlouva o obstarání prodeje věci
Hlava 9        § 742 - § 746      Jednatelství bez příkazu
Hlava 10      § 747 - § 753      Smlouva o úschově
Hlava 11      § 754 - § 759      Smlouva o ubytování
Hlava 12      § 760 - § 773      Smlouvy o přepravě
Hlava 13      § 774 - § 777      Smlouva zprostředkovatelská
Hlava 14      § 778 - § 787      Vklady
Hlava 15      § 788 - § 828      Zrušena (dříve Pojistné smlouvy)
Hlava 16      § 829 - § 841      Smlouva o sdružení
Hlava 17      § 842 - § 844      Smlouva o důchodu
Hlava 18      § 845 - § 846      Sázka a hra
Hlava 19      § 847 - § 849      Veřejná soutěž
Hlava 20      § 850 - § 852      Veřejný příslib
Hlava 21      § 852a - § 852k   Cestovní smlouva

Část IX.       § 853 - § 880      Závěrečná, přechodná a zrušovací ustanovení

Poznámky             Poznámky pod čarou

Zrušeno zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Nový občanský zákoník, zákon, č. 89/2012 Sb., najdete zde - občanský zákoník

Občanský zákoník - zákon č. 40/1964 Sb. Poznámky pod čarou

Vybraná ustanovení novel

   Část pátá zákona č. 367/2000 Sb.

   PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

   1.  Zástavní  práva,  jejichž  rozsah  byl  vymezen  přede  dnem nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona,  zůstávají  zachována  se všemi účinky podle
   dosavadní  právní  úpravy  i  po  dni  nabytí  účinnosti tohoto zákona.
   Uspokojení ze zástavy se však řídí tímto zákonem.

   2.  K  zajištění  daňových  pohledávek,  ke kterým nebyl vymezen rozsah
   zákonného  zástavního práva podle dosavadní právní úpravy do dne nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona,  lze  postupovat pouze podle ustanovení § 72
   zákona  č.  337/1992  Sb.,  o  správě  daní a poplatků, ve znění tohoto
   zákona.

   Čl.IV zákona č. 317/2001 Sb.

   Přechodná ustanovení

   1.  Ustanoveními  čl.  I  tohoto zákona se řídí i právní vztahy vzniklé
   přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona;  vznik  těchto právních
   vztahů,  jakož  i  nároky  z  nich  vzniklé přede dnem nabytí účinnosti
   tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

   Čl.III zákona č. 136/2002 Sb.

   Přechodná ustanovení

   1. Promlčení práva na náhradu škody v případech uvedených v části první
   čl.  I  bodu  4 a v části druhé čl. II, která vznikla přede dnem nabytí
   účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy.

   2.  Práva  z  odpovědnosti  za  vady  věci při prodeji v obchodě, u níž
   záruční doba počala běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se
   řídí dosavadními právními předpisy.

   3.  Práva  z odpovědnosti za vady u věcí použitých při jejich prodeji v
   obchodě  se  řídí  dosavadními právními předpisy, pokud k převzetí věci
   kupujícím došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

   4.  Pro  spotřební  zboží, které bylo vyrobeno do data účinnosti tohoto
   zákona, se při prodeji v obchodě mohou použít ustanovení o záruční době
   podle dosavadních právních předpisů, nejdéle však do 31. prosince 2003.
   Tato  skutečnost  musí  být  výslovně uvedena na záručním listu nebo na
   dokladu o zakoupení věci a kupující na to musí být upozorněn.

   Čl.VI zákona č. 554/2004 Sb.

   ČÁST ŠESTÁ

   Přechodná ustanovení

   1.  Ustanoveními  tohoto  zákona  se řídí i právní vztahy vzniklé přede
   dnem  nabytí  jeho  účinnosti;  vznik  těchto  právních vztahů, jakož i
   nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však
   posuzují podle dosavadních právních předpisů.

   Čl.VIII zákona 56/2006 Sb.

   Přechodné ustanovení

   Smlouvy  o  službách  bankovních,  platebních,  úvěrových a pojistných,
   smlouvy  týkající  se  penzijního  připojištění,  smlouvy  týkající  se
   poskytování investičních služeb a smlouvy týkající se obchodů na trhu s
   investičními  nástroji,  při  jejichž  uzavření byly použity prostředky
   komunikace  na  dálku a které byly uzavřeny přede dnem nabytí účinnosti
   tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy.

   § 6 zákona č. 107/2006 Sb.

   Přechodná ustanovení k části druhé

   (1)  Ustanovení  §  706  odst. 2 věta třetí se u nájemních smluv, které
   byly  uzavřeny před účinností tohoto zákona, nevztahuje na osoby, které
   nájemce přijal do společné domácnosti před účinností tohoto zákona.

   (2) Výpovědi nájmu bytu podané před účinností tohoto zákona podle § 711
   se řídí dosavadními právními předpisy.

   (3)  Ustanovení  §  719  odst.  1  věta třetí se vztahuje na podnájemní
   smlouvy uzavřené po účinnosti tohoto zákona.

   § 7 zákona č. 107/2006 Sb.

   ČÁST TŘETÍ

   PŘECHODNÉ USTANOVENÍ

   Pokud  tento  zákon nestanoví jinak, řídí se jeho ustanoveními i právní
   vztahy  vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti. Vznik těchto právních
   vztahů  a  nároky  z  nich  vzniklé  přede dnem nabytí účinnosti tohoto
   zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

   Čl.XLIV zákona č. 264/2006 Sb.

   Přechodné ustanovení

   Srážky  se  mzdy  na základě dohod o srážkách ze mzdy a z jiných příjmů
   uzavřené  přede  dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se provádějí podle
   dosavadních  právních  předpisů;  pohledávky  zajištěné těmito dohodami
   nelze ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zvyšovat, jestliže je není
   možné podle něj zajistit dohodou o srážkách ze mzdy a z jiných příjmů.

   Čl. II zákona č. 132/2011 Sb.

   Přechodná ustanovení

   1.  Ustanoveními  občanského  zákoníku, ve znění účinném ode dne nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona,  se  řídí  i  právní  vztahy  vzniklé  podle
   občanského  zákoníku  a  zákona  č.  102/1992  Sb.,  kterým se upravují
   některé  otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se
   mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, přede dnem nabytí účinnosti
   tohoto  zákona.  Vznik  těchto  právních vztahů a nároky z nich vzniklé
   přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  se  však posuzují podle
   dosavadních právních předpisů.

   2. Jestliže služební byt podle občanského zákoníku, ve znění účinném do
   dne  nabytí  účinnosti tohoto zákona a zákona č. 102/1992 Sb., ve znění
   účinném  do  dne  nabytí  účinnosti tohoto zákona, užívá nájemce, který
   přestal  vykonávat  práci  pro  pronajímatele,  může pronajímatel nájem
   vypovědět  způsobem  uvedeným v § 711a. Pokud nájemce přestal vykonávat
   práci  pro  pronajímatele  bez  vážných  důvodů,  stačí  při  vyklizení
   poskytnout  přístřeší.  V  ostatních  případech  má  nájemce  právo  na
   přiměřenou  bytovou  náhradu. Povinnost zajištění bytové náhrady zaniká
   po uplynutí 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona.

   3. Jestliže služební byt podle občanského zákoníku, ve znění účinném do
   dne  nabytí  účinnosti tohoto zákona a zákona č. 102/1992 Sb., ve znění
   účinném  do  dne nabytí účinnosti tohoto zákona, užívá po smrti nájemce
   osoba  blízká,  má  právo v bytě bydlet. Vyzve-li ji však pronajímatel,
   aby byt vyklidila, je povinna tak učinit do tří měsíců ode dne doručení
   této  výzvy.  V  případě  smrti  nájemce,  k  níž došlo v souvislosti s
   výkonem práce pro pronajímatele, není tato osoba povinna se vystěhovat,
   dokud  jí  není zajištěna přiměřená bytová náhrada. Povinnost zajištění
   bytové  náhrady  zaniká  po  uplynutí  2  let  ode dne účinnosti tohoto
   zákona.

   4.  Pokud  pronajímatel  vyzve nájemce do dvou měsíců ode dne účinnosti
   tohoto  zákona,  aby  mu  oznámil údaje, které se týkají osob v bytě, u
   nichž  lze  mít  za  to,  že v bytě setrvají déle než 2 měsíce, zejména
   jejich  jména,  příjmení, data narození a dále uzavření manželství nebo
   přechod  nájmu  bytu,  je  nájemce  povinen  tak učinit nejpozději do 4
   měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

   5.  U bytů v hlavním městě Praze, v obcích Středočeského kraje s počtem
   obyvatel  k  1. lednu 2009 vyšším než 9 999 a městech České Budějovice,
   Plzeň, Karlovy Vary, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno,
   Olomouc a Zlín se ustanovení § 696 odst. 2 až 4 občanského zákoníku, ve
   znění  účinném  ode  dne  nabytí účinnosti tohoto zákona, použije od 1.
   ledna 2013.

   Zákon č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.

   Zákon  č.  123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k
   zajištění výroby.

   Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích.

   1) Např. § 261 odst. 2 obchodního zákoníku.

   1a)  Zákon  č.  115/2006  Sb.,  o  registrovaném  partnerství a o změně
   některých souvisejících zákonů.

   2)  Zákon  č.  129/2000  Sb.,  o  krajích  (krajské  zřízení), ve znění
   pozdějších předpisů.

   2a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

   2b)  Směrnice  Rady  85/577/EHS  ze  dne  20.  prosince  1985 o ochraně
   spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory.

   Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách
   ve spotřebitelských smlouvách.

   Směrnice  Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES ze dne 20. května 1997 o
   ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku.

   Směrnice  Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000
   o  některých  právních aspektech služeb informační společnosti, zejména
   elektronického obchodu, na vnitřním trhu.

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o
   uvádění  finančních  služeb  pro spotřebitele na trh na dálku a o změně
   směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES.

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/122/ES ze dne 14. ledna 2009
   o  ochraně  spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném
   užívání  ubytovacího  zařízení  (timeshare), o dlouhodobých rekreačních
   produktech, o dalším prodeji a o výměně.

   2c)  §  2,  §  3 písm. bb), § 23 a 66 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné
   smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).

   2d)  §  3  zákona  č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve
   znění zákona č. 56/2006 Sb.

   2e)  Například  §  14  odst. 7, § 15 odst. 3, § 715a odst. 3 obchodního
   zákoníku.

   2e)  Například zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a
   o  změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva
   a  pyrotechnických  předmětů  a  o  změně  zákona  č.  288/1995  Sb., o
   střelných  zbraních  a  střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění
   zákona   č.  13/1998  Sb.,  a  zákona  č.  368/1992  Sb.,  o  správních
   poplatcích,  ve  znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o
   živnostenském  podnikání  (živnostenský  zákon),  ve  znění  pozdějších
   předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.

   2e)  Zákon  ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky
   (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

   2e)  §  2  písm.  c)  zákona  č.  480/2004  Sb.,  o  některých službách
   informační  společnosti  a  o změně některých zákonů (zákon o některých
   službách informační společnosti).

   2e) § 162a odst. 1 trestního zákona.

   2f)  Zákon  č.  265/1992  Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných
   práv k nemovitostem.

   3) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zákon č.
   229/1991 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění
   pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů
   k půdě a jinému zemědělskému majetku.

   3a) § 5 odst. 1 zákona č.513/1991 Sb., obchodní zákoník.

   3b) § 175a až 175z občanského soudního řádu.

   3c) § 175f odst. 4 občanského soudního řádu.

   3h) § 85 a násl. zákona č. 94/1963 Sb., o rodině.

   3i) § 147 až 150 zákoníku práce.

   § 276 až 302 občanského soudního řádu.

   4)  Směrnice  Evropského  parlamentu  a  Rady  1999/44/ES,  o  určitých
   aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na spotřební zboží.

   5)  § 1 zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve
   znění zákona č. 75/1976 Sb.

   § 2 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích.

   6) Zák. č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor.

   7) § 11 odst. 3 zákona č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách.

   8)  §  1  odst.  1  a  2 zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách
   podnikání  v  oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb.,
   občanský  zákoník,  ve  znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991
   Sb.,   o   živnostenském   podnikání  (živnostenský  zákon),  ve  znění
   pozdějších předpisů.

   9) § 6 zákona č. 159/1999 Sb.

   10) § 10 odst. 1 zákona č. 159/1999 Sb.

   11) § 3 zákona č. 159/1999 Sb.

Občanský zákoník - zákon č. 40/1964 Sb. § 853 - § 880 Závěrečná, přechodná a zrušovací ustanovení

ČÁST DEVÁTÁ

   Závěrečná, přechodná a zrušovací ustanovení

   HLAVA PRVNÍ

   Obecná ustanovení

   § 853

   Občanskoprávní  vztahy,  pokud  nejsou  zvláště upraveny ani tímto, ani
   jiným  zákonem,  se  řídí  ustanoveními  tohoto  zákona, která upravují
   vztahy obsahem i účelem jim nejbližší.

   HLAVA DRUHÁ

   Přechodná  a  zrušovací  ustanovení  k úpravám účinným od 1. dubna 1964
   (zákon č. 40/1964 Sb.)

   § 854

   Pokud  dále  není  uvedeno  jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i
   právní  vztahy  vzniklé  před  1.  dubnem  1964;  vznik těchto právních
   vztahů,  jakož  i  nároky  z  nich  vzniklé před 1. dubnem 1964 se však
   posuzují podle dosavadních předpisů.

   § 855

   (1)  Občané,  kteří  byli  podle  dosavadních  předpisů  zcela  zbaveni
   svéprávnosti,  se  po  31.  březnu 1964 považují za osoby zbavené podle
   tohoto zákona způsobilosti k právním úkonům.

   (2)  Občané,  kteří  byli  podle  dosavadních předpisů částečně zbaveni
   svéprávnosti,  jsou  i  napříště  způsobilí  k právním úkonům v rozsahu
   stanoveném dosavadními předpisy, pokud soud nerozhodne o rozsahu jejich
   způsobilosti podle ustanovení § 10 odst. 2.

   § 856

   (1)  Majetková  společenství  mezi  manžely  vzniklá  podle  dřívějších
   předpisů  zanikají  dnem  1. dubna 1964. Tímto dnem vznikne bezpodílové
   spoluvlastnictví  manželů  ke  všemu,  co podle tohoto zákona do jejich
   bezpodílového spoluvlastnictví patří.

   (2)  Byly-li  v  zaniklém  majetkovém  společenství  věci,  jež  nejsou
   předmětem  osobního vlastnictví, vztahují se na ně přiměřeně ustanovení
   o bezpodílovém spoluvlastnictví manželů.

   (3)  Pokud  zákon č. 140/1961 Sb. (trestní zákon) stanoví, že výrokem o
   propadnutí majetku zaniká zákonné společenství majetkové, rozumí se tím
   od 1. dubna 1964 zánik bezpodílového spoluvlastnictví manželů.

   § 857

   Nabyl-li  před 1. dubnem 1964 právo užívat byt jeden z manželů, vznikne
   tímto  dnem  právo  společného  užívání bytu oběma manželům. Toto právo
   však nevznikne, jestliže manželé spolu trvale nežijí.

   § 858

   (1)  Byly-li  smlouvy  o  pojištění osob uzavřeny před účinností tohoto
   zákona  ve  prospěch  majitele nebo doručitele pojistky, má od 1. dubna
   1964  právo  na  plnění  pojištěný  (§  355  odst. 1 ve znění zákona č.
   40/1964  Sb.); je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, vznikne právo
   na plnění osobám uvedeným v § 372 ve znění zákona č. 40/1964 Sb.

   (2)  Pokud  se  ustanovení  §  61  zákona  č.  47/1956  Sb., o civilním
   letectví,   dovolává   pro   pojištění   proti  následkům  odpovědnosti
   ustanovení  §  58  až  60  téhož zákona, rozumí se tím od 1. dubna 1964
   ustanovení § 427 až 431 ve znění zákona č. 40/1964 Sb.

   § 859

   (1) Při dědění se užije práva platného v den smrti zůstavitele; byla-li
   však  závěť zřízena před 1. dubna 1964, posuzuje se její platnost podle
   dosavadních předpisů.

   (2)  Dnem  1.  dubna  1964  zanikají  všechna  omezení  vyplývající  ze
   svěřeneckého náhradnictví.

   (3)  Pokud  zákon  nestanoví jinak, dědí pozůstalý manžel, který žil se
   zůstavitelem  v  době  jeho  smrti  ve společné domácnosti, vedle svého
   podílu  nedoplatky  zůstavitelovy  odměny  za  práci  a  opětujících se
   důchodů až do výše jednoměsíčního příjmu.

   § 860

   Podle  dosavadních  předpisů  se až do svého zakončení posuzují lhůty a
   promlčecí doby, které počaly běžet před 1. dubnem 1964.

   § 861

   Jde-li  o  právo  na  náhradu  škody  způsobené úmyslně nebo o právo na
   vrácení  neoprávněného  majetkového  prospěchu získaného úmyslně, platí
   desetiletá  promlčecí  doba  počítaná  ode  dne, kdy počala běžet lhůta
   původní;  tohoto  ustanovení nelze použít, jde-li o právo, které se již
   před 1. dubnem 1964 promlčelo podle dosavadních předpisů.

   § 862

   Práva  a povinnosti ze zástavních práv vzniklých před 1. dubnem 1964 se
   řídí  ustanovením  §  495  ve  znění zákona č.40/1964 Sb., pokud nejsou
   upraveny zvláštními předpisy. To platí i o zástavních právech vzniklých
   ze smlouvy.

   § 863

   Majetkové  vypořádání  společností  zrušených ustanovením § 563 odst. 2
   zákona  č.  141/1950  Sb.  (občanského  zákoníku)  se  řídí nadále těmi
   předpisy, kterými se řídilo dosud.

   § 864

   Zrušují se:

   1. občanský zákoník č. 141/1950 Sb. s výjimkou ustanovení § 12 odst. 2,
   pokud upravuje uzavírání pracovních smluv, a § 22 a 352;

   2. zákon č. 126/1946 Sb., o úpravě zemědělských pachtovních poměrů;

   3.  zákon  č.  139/1947  Sb.,  o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými
   podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy;

   4.  zákon  č.  45/1948 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 139/1947
   Sb.,  o  rozdělení  pozůstalosti  se  zemědělskými podniky a o zamezení
   drobení zemědělské půdy;

   5.  zákon  č.  207/1948  Sb., o ochraně pachtýřů zemědělských podniků a
   pachtýřů zemědělských pozemků;

   6. zákon č. 189/1950 Sb., o pojistné smlouvě;

   7.  zákon  č. 63/1951 Sb., o odpovědnosti za škody způsobené dopravními
   prostředky;

   8.   zákon  č.  65/1951  Sb.,  o  převodech  nemovitostí  a  pronájmech
   zemědělské a lesní půdy;

   9.  ustanovení  § 18 odst. 2 a § 20 zákona č. 84/1952 Sb., o organizaci
   peněžnictví;

   10.ustanovení § 95 a 96 zákona č. 115/1953 Sb., o právu autorském;

   11.ustanovení  §  55  odst. 2 písm. a), 58, 59 odst. 1 a § 60 zákona č.
   47/1956 Sb., o civilním letectví;

   12.ustanovení  § 50 odst. 6 zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného
   bohatství (horního zákona);

   13.ustanovení  §  32  zákona č. 150/1961 Sb., o náhradách při úrazech a
   nemocech z povolání;

   14.vládní nařízení č. 366/1940 Sb., o plovárnách a koupalištích;

   15.vládní  nařízení  č. 183/1947 Sb., jímž se určují zemědělské výrobní
   oblasti;

   16.vládní  nařízení  č.  53/1955  Sb., kterým se doplňuje a mění vládní
   nařízení č. 183/1947 Sb., jímž se určují zemědělské výrobní oblasti;

   17.nařízení ministra spravedlnosti č. 157/1950 Sb., kterým se provádějí
   některá  ustanovení  občanského  zákoníku,  ve  znění nařízení ministra
   spravedlnosti č. 37/1955 Sb.;

   18.nařízení  ministra  spravedlnosti  č.  179/1950  Sb.,  o  důležitých
   důvodech  k  výpovědi  chráněných  nájmů  nebo  k  jejich  zrušení  bez
   výpovědi;

   19.vládní vyhláška č. 113/1956 Ú.l., o vybírání nedoplatků nájemného, s
   výjimkou ustanovení § 5 až 7;

   20.vládní  vyhláška  č.  211/1957  Ú.l.,  o  provádění drobných oprav v
   bytech;

   21.příloha  vyhlášky  ministerstva  financí č. 157/1954 Ú.l., kterou se
   vydávají pojistné podmínky pro rodinné důchodové pojištění;

   22.přílohy  1  až  11 vyhlášky ministerstva financí č. 237/1955 Ú.l., o
   pojistných podmínkách pro pojištění majetku a osob sjednávaná se Státní
   pojišťovnou;

   23.vyhláška ministra financí č. 206/1957 Ú.l., o vkladních knížkách;

   24.vyhláška   ministerstva   financí  č.  33/1958  Ú.l.,  o  pojistných
   podmínkách   pro   pojištění   majetku  a  osob  sjednávaná  se  Státní
   pojišťovnou;

   25.ustanovení  čl.  22 až 25 vyhlášky ministerstva vnitřního obchodu č.
   125/1959 Ú.l., o základních předpisech pro práci prodejen.

   HLAVA TŘETÍ

   Přechodná  ustanovení  k  úpravám  účinným  od  1. dubna 1983 (zákon č.
   131/1982 Sb.)

   § 865

   (1)  Pokud  není  uvedeno  jinak,  řídí se ustanoveními tohoto zákona i
   právní vztahy vzniklé v době od 1. dubna 1964 do 1. dubna 1983.

   (2)   Na   právní  vztahy  z  bezpodílového  spoluvlastnictví  manželů,
   zaniklého v době od 1. dubna 1964 do 1. dubna 1983, užije se ustanovení
   §  149  odst.  4,  pokud  k  vypořádání  bezpodílového spoluvlastnictví
   nedošlo dohodou uzavřenou do tří let od 1. dubna 1983, nebo rozhodnutím
   soudu na návrh podaný do tří let od 1. dubna 1983.

   (3)  Do doby uvedené v ustanovení § 135a ve znění zákona č.131/1982 Sb.
   se započítá i doba, po kterou občan nebo jeho právní předchůdce měl věc
   nepřetržitě  v  držbě  (§135a odst. 1) nebo nepřetržitě vykonával právo
   odpovídající věcnému břemenu (§ 135a odst. 2) před 1. dubnem 1983; tato
   doba však neskončí dříve než uplynutím jednoho roku od tohoto dne.

   (4)  Jde-li  o  právo  dovolat  se  neplatnosti právního úkonu z důvodu
   uvedeného  v  ustanovení § 40a ve znění zákona č. 131/1982 Sb., k němuž
   došlo  před  1.  dubnem  1983,  neskončí  se  promlčecí doba dříve, než
   uplynutím tří let od tohoto dne.

   (5)  Jde-li o právo na náhradu škody nebo o právo na vydání neoprávněně
   získaného majetkového prospěchu, platí dvouletá promlčecí doba počítaná
   ode  dne,  kdy  počala  běžet  lhůta  původní;  tohoto ustanovení nelze
   použít,   jde-li  o  právo,  k  němuž  promlčecí  doba  uplynula  podle
   dosavadních předpisů.

   (6)  Na  práva  a  povinnosti z věcných břemen vzniklých před 1. dubnem
   1964  vztahují  se  obdobně  ustanovení § 135b a § 135c odst. 3 až 7 ve
   znění zákona č. 131/1982 Sb.

   § 866

   Zvýšení  základní  částky,  která nesmí být sražena povinnému z měsíční
   mzdy  při  výkonu  rozhodnutí  a  stanovení hranice, nad kterou je mzda
   postižitelná  srážkami  bez  omezení,  k  nimž dojde počínaje 1. dubnem
   1983,  nedotýká  se  dohod  o srážkách ze mzdy a jiných příjmů (§ 57 ve
   znění zákona č. 40/1964 Sb.) uzavřených před tímto dnem.

   HLAVA ČTVRTÁ

   Přechodná  ustanovení  k  úpravám  účinným  od  1. ledna 1989 (zákon č.
   188/1988 Sb.)

   § 867

   Nárok  na  náhradu  za  ztrátu  na důchodu, který vznikl před 1. lednem
   1989, se posuzuje podle dosavadních předpisů.

   HLAVA PÁTÁ

   Přechodná  ustanovení  k  úpravám  účinným  od  1. ledna 1992 (zákon č.
   509/1991 Sb.)

   § 868

   Pokud  dále  není  uvedeno  jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i
   právní  vztahy  vzniklé  před  1.  lednem  1992;  vznik těchto právních
   vztahů,  jakož  i  nároky  z  nich  vzniklé před 1. lednem 1992 se však
   posuzují podle dosavadních předpisů.

   § 869

   Odporovat  lze  právním  úkonům  učiněným v době tří let před účinností
   tohoto zákona, pokud důvod odporovatelnosti trval i po účinnosti tohoto
   zákona;  toto právo je však třeba uplatnit do jednoho roku po účinnosti
   tohoto zákona, jinak zanikne.

   § 870

   Podle  dosavadních  předpisů  se až do svého zakončení posuzují lhůty a
   promlčecí doby, které počaly běžet před účinností tohoto zákona.

   § 871

   (1)  Právo  osobního  užívání  bytu  a  právo  užívání  jiných obytných
   místností  a místností nesloužících k bydlení vzniklé podle dosavadních
   předpisů,  které  trvá  ke  dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se mění
   dnem účinnosti tohoto zákona na nájem. Společné užívání bytu a společné
   užívání bytu manžely se mění na společný nájem.

   (2)  Právo  užívání  části bytu se mění na podnájem s tím, že jej nelze
   vypovědět po dobu jednoho roku od účinnosti tohoto zákona.

   (3)  Obdobně  to  platí  u osobního užívání jiných obytných místností a
   místností nesloužících k bydlení.

   (4)  Osobní  užívání  bytů  sloužících  k trvalému ubytování pracovníků
   organizace  se  mění  na nájem služebního bytu, pokud tyto byty splňují
   kritéria  stanovená  zákonem  pro  služební  byty;  pokud tyto podmínky
   nejsou splněny, mění se takové osobní užívání na nájem.

   § 872

   (1) Právo osobního užívání pozemku, vzniklé podle dosavadních předpisů,
   které  trvá  ke  dni  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  mění  se dnem
   účinnosti  tohoto  zákona  na vlastnictví fyzické osoby. Ustanovení § 8
   odst.  1  zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a
   jinému zemědělskému majetku, tím není dotčeno.

   (2)  Vzniklo-li  právo  osobního užívání stejného nezastavěného pozemku
   více  občanům  společně  (společným uživatelům), stávají se s účinností
   tohoto zákona podílovými spoluvlastníky se stejnými podíly.

   (3) Vzniklo-li právo osobního užívání stejného zastavěného pozemku více
   občanům společně (společným uživatelům zastavěného pozemku), stávají se
   s  účinností  tohoto zákona podílovými spoluvlastníky s podíly, jejichž
   velikost  je  stejná  jako  velikost jejich spoluvlastnických podílů ke
   stavbě  postavené  na  pozemku  ve společném osobním užívání. V případě
   pochybnosti    určí    velikost    spoluvlastnických    podílů   dohoda
   spoluvlastníků, a nedojde-li k ní, soud na návrh některého z nich.

   (4)  Vzniklo-li právo osobního užívání k zastavěnému nebo nezastavěnému
   pozemku manželům, stávají se dnem účinnosti tohoto zákona bezpodílovými
   spoluvlastníky pozemku, pokud jejich bezpodílové spoluvlastnictví trvá;
   zaniklo-li, stávají se podílovými spoluvlastníky rovným dílem.

   (5) Vzniklo-li přede dnem účinnosti tohoto zákona občanovi právo, aby s
   ním  byla uzavřena dohoda o osobním užívání pozemku, avšak do účinnosti
   tohoto  zákona  již  nedošlo  k  dohodě,  popřípadě  k  její registraci
   pravomocným rozhodnutím státního notářství, vzniká oprávněnému právo na
   uzavření  kupní  smlouvy  k  pozemku,  jehož  se  týkalo  rozhodnutí  o
   přidělení pozemku do osobního užívání. Neuplatní-li oprávněný své právo
   do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona, právo zanikne. Nedojde-li k
   uzavření  kupní  smlouvy,  není  dotčeno  právo  na vydání bezdůvodného
   obohacení (§ 451 a násl.).

   (6) Jde-li o vydržení vlastnického práva k pozemku podle tohoto zákona,
   kde  na  základě  dosavadních  předpisů  bylo  možné nabýt jen právo na
   uzavření  dohody  o  osobním  užívání  pozemků, může si oprávněná osoba
   započítat   dobu,   po   kterou  její  právní  předchůdce  měl  pozemek
   nepřetržitě v držbě i před účinností tohoto zákona.

   (7)  Vzniklo-li  občanovi  (občanům)  za podmínek uvedených v zákoně č.
   52/1966  Sb., o osobním vlastnictví k bytům, ve znění zákona č. 30/1978
   Sb.,  osobní  vlastnictví  k bytu, mění se dnem účinnosti tohoto zákona
   osobní  vlastnictví  na  vlastnictví  fyzické  osoby  (fyzických osob);
   rovněž  právo společného osobního užívání pozemku, na němž stojí obytný
   dům  s  bytem  (byty)  ve  vlastnictví  občana  (občanů),  se mění dnem
   účinnosti tohoto zákona na podílové spoluvlastnictví fyzických osob.

   (8)  Za  podmínek  stanovených  v  zákoně  č.  52/1966  Sb.,  o osobním
   vlastnictví k bytům, ve znění zákona č. 30/1978 Sb., mohou od účinnosti
   tohoto  zákona  nabývat  byty  a  nebytové  prostory  do  vlastnictví i
   právnické osoby.

   § 873

   Při  dědění  se  použije  právo platné v den smrti zůstavitele. Byla-li
   však  závěť  pořízena  před  účinností  tohoto zákona, posuzuje se její
   platnost podle dosavadních předpisů. To platí i o platnosti vydědění.

   § 874

   Práva  a  povinnosti  z  omezení  převodu nemovitosti, jež vzniklo před
   účinností tohoto zákona, se řídí dosavadními předpisy.

   § 875

   (1)  Zájmová sdružení, jež vznikla podle § 360b hospodářského zákoníku,
   zájmové  organizace,  jež  vznikly podle § 42 zákona č. 162/1990 Sb., o
   zemědělském  družstevnictví,  a  zájmové  organizace a společné zájmové
   organizace,  jež  vznikly  podle  §  35  a 36 zákona č. 176/1990 Sb., o
   bytovém,  spotřebním,  výrobním  a jiném družstevnictví, se považují za
   sdružení  podle  §  20f  tohoto  zákona.  Tato sdružení jsou povinna se
   registrovat  podle  §  20i  do  šesti  měsíců  ode dne účinnosti tohoto
   zákona.

   (2)  Dosavadní  nadace  se považují za nadace podle § 20b až 20e tohoto
   zákona.

   § 876

   (1)  Vztahy  trvalého  užívání  podle  §  70  zákona  č.  109/1964 Sb.,
   hospodářský  zákoník, se posuzují podle dosavadních předpisů až do doby
   vydání zvláštního zákona.

   (2)  Hospodářské  smlouvy  o dočasném užívání majetku za úplatu podle §
   348  hospodářského  zákoníku  se  mění  od  účinnosti  tohoto zákona na
   nájemní  smlouvy.  Je-li  užívání  majetku  podle  §  348 hospodářského
   zákoníku  sjednáno  bezúplatně, mění se ode dne účinnosti tohoto zákona
   na smlouvu o výpůjčce.

   § 877

   (1)  Ceny,  úplaty  a jiná peněžitá plnění, která jsou předmětem úpravy
   podle  tohoto zákona a na něž se vztahuje obecně závazný právní předpis
   o cenách, se považují za ceny podle tohoto předpisu.

   (2)  Pokud  se  v  tomto  zákoně  používá  pojmu "obecně závazný právní
   předpis o cenách", rozumí se tím zákon č. 526/1990 Sb., o cenách.

   § 878

   Zrušují se:

   1. Ustanovení § 22 zákona č. 141/1950 Sb., (občanský zákoník);

   2. Zákon č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty;

   3.  Ustanovení § 4, 6, 9 odstavec 2 a § 10 odstavec 2 zákona č. 52/1966
   Sb., ve znění zákona č. 30/1978 Sb., o osobním vlastnictví bytů.

   HLAVA ŠESTÁ

   § 879

   (1) Vlastnické vztahy k nemovitostem vyskytujícím se jen na území České
   republiky  nebo  Slovenské  republiky  (zejména  např.  tzv.  osadnické
   vztahy,  urbariáty a komposesoráty) upraví zákon národní rady příslušné
   republiky.

   (2) Zákony národních rad stanoví, kdo a jakým způsobem zajišťuje bytové
   náhrady (náhradní byty a náhradní ubytování).

   § 879a

   Podrobnější  předpisy  k provedení občanského zákoníku vydají příslušná
   ministerstva  a  ostatní  ústřední  orgány  státní  správy. Vláda České
   republiky  může  vydat  podrobnější  předpisy  k  provedení  občanského
   zákoníku.

   HLAVA SEDMÁ

   PŘECHODNÁ  USTANOVENÍ  K  ÚPRAVÁM  ÚČINNÝM  OD  1. LEDNA 1995 (zákon č.
   267/1994 Sb.)

   § 879b

   (1)  Smlouvy  o  nájmu  bytů uzavřené platně i v jiné než písemné formě
   jsou platné i nadále.

   (2) Ustanovení § 712 odst. 2 čtvrté věty se vztahují na nájemní smlouvy
   uzavřené po účinnosti tohoto zákona.

   HLAVA OSMÁ

   Přechodná  ustanovení  k  úpravám účinným od 1. července 2000 (zákon č.
   103/2000 Sb.)

   § 879c

   (1)  Právo  trvalého užívání pozemku podle § 70 zákona č. 109/1964 Sb.,
   hospodářský  zákoník,  zastavěného  budovou nebo stavbou ve vlastnictví
   osoby,  v jejíž prospěch bylo právo trvalého užívání zřízeno, a pozemku
   na  něj  navazujícího,  jestliže takový pozemek souvisí s provozem této
   budovy  nebo  stavby, které trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona,
   se  mění  uplynutím  jednoho  roku  ode  dne účinnosti tohoto zákona na
   vlastnictví právnické osoby, v jejíž prospěch bylo toto právo zřízeno.

   (2)  Ustanovení odstavce 1 se vztahuje obdobně i na právo výpůjčky nebo
   nájmu,  kterými  bylo  nahrazeno  právo trvalého užívání pozemku, pokud
   bylo  zřízeno ve prospěch bytového družstva nebo ve prospěch toho, komu
   byl převeden byt nebo nebytový prostor do vlastnictví podle § 23 zákona
   o vlastnictví bytů.

   (3)  Bylo-li  právo trvalého užívání zřízeno k jednomu pozemku společně
   více  osobám,  stávají se podle odstavce 1 tyto osoby spoluvlastníky se
   stejnými podíly.

   (4)  Pokud  právnická  osoba, v jejíž prospěch bylo toto právo zřízeno,
   nepožádá stát o změnu tohoto práva na vlastnictví ve lhůtě jednoho roku
   ode dne účinnosti tohoto zákona, ke změně práva podle odstavce 1 nebo 2
   na  vlastnictví nedojde a právo trvalého užívání zaniká uplynutím lhůty
   jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona.

   HLAVA DEVÁTÁ

   Přechodná  ustanovení  k  úpravám  účinným  od  1. ledna 2001 (zákon č.
   367/2000 Sb.)

   § 879d

   Osobou,  v  jejíž  prospěch bylo právo trvalého užívání zřízeno, se pro
   účely  §  879c  rozumí  i  bytové  družstvo nebo sdružení občanů, které
   vzniklo  anebo  se  považuje  za vzniklé podle zákona č. 83/1990 Sb., o
   sdružování  občanů,  ve  znění  pozdějších  předpisů, pokud na takovéto
   bytové družstvo, případně sdružení občanů přešlo právo trvalého užívání
   uvedené v § 879c odst. 1.

   § 879e

   Ustanovení  § 879c odst. 1 se vztahuje obdobně i na právo výpůjčky nebo
   nájmu  podle  § 879c odst. 2 zřízené nejpozději do 31. prosince 2000 ve
   prospěch   toho,  komu  byl  převeden  byt  nebo  nebytový  prostor  do
   vlastnictví  podle § 23 zákona o vlastnictví bytů. Změna takového práva
   výpůjčky nebo nájmu na vlastnictví nastává dnem 1. července 2001.
   Účinnost zákona

   § 880
   
   Tento zákoník nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1964

Občanský zákoník - zákon č. 40/1964 Sb. § 852a - § 852k Cestovní smlouva

HLAVA DVACÁTÁ PRVNÍ

   Cestovní smlouva

   § 852a

   (1)  Cestovní  smlouvou  se  provozovatel  cestovní kanceláře (dále jen
   "cestovní  kancelář")  zavazuje,  že  zákazníkovi  poskytne zájezd^8) a
   zákazník se zavazuje, že zaplatí smluvenou cenu.

   (2)  Návrh  cestovní  smlouvy  předkládá zákazníkovi cestovní kancelář.
   Jedno  vyhotovení  cestovní  smlouvy  je  po  jejím  uzavření  cestovní
   kancelář  povinna  předat  zákazníkovi.  Spolu  s  cestovní smlouvou je
   cestovní  kancelář  povinna  předat  zákazníkovi  doklad o pojištění^9)
   vystavený pojišťovnou.

   § 852b

   (1) Cestovní smlouva musí být písemná a musí obsahovat

   a) označení smluvních stran,

   b)  vymezení  zájezdu, zejména termín jeho zahájení a ukončení, uvedení
   všech  poskytovaných  služeb  cestovního  ruchu, které jsou zahrnuty do
   ceny  zájezdu,  místo  a  dobu jejich trvání; vymezení zájezdu může být
   nahrazeno  odkazem  na  číslo zájezdu nebo jiné označení v katalogu^10)
   jen  v  případě,  že  katalog  obsahuje  všechny  tyto  informace a byl
   zákazníkovi předán,

   c) cenu zájezdu, včetně časového rozvrhu plateb a výši zálohy.

   (2) Cestovní smlouva musí rovněž obsahovat

   a)  způsob,  jakým  má zákazník uplatnit své nároky plynoucí z porušení
   právní povinnosti cestovní kanceláře,

   b)  výši  odstupného,  které  je  povinen  zákazník  cestovní kanceláři
   uhradit  při  odstoupení  od  cestovní  smlouvy v případech stanovených
   tímto zákonem.

   (3) Cestovní smlouva musí dále obsahovat,

   a) jsou-li součástí zájezdu i další platby za služby, jejichž cena není
   zahrnuta v ceně zájezdu, údaje o počtu a výši těchto dalších plateb,

   b)  je-li  součástí  zájezdu  ubytování, jeho polohu, kategorii, stupeň
   vybavenosti a hlavní charakteristické znaky,

   c)  je-li  součástí  zájezdu doprava, druh, charakteristiku a kategorii
   dopravního prostředku, údaje o trase cesty,

   d) je-li součástí zájezdu stravování, jeho způsob a rozsah,

   e)  je-li  realizace  zájezdu  podmíněna  dosažením  minimálního  počtu
   zákazníků, výslovné uvedení této skutečnosti a současně lhůtu, ve které
   nejpozději  musí  cestovní  kancelář  zákazníka  písemně  informovat  o
   zrušení zájezdu z důvodu nedosažení minimálního počtu zákazníků,

   f)  jsou-li  důvody pro stanovení podmínek, které musí účastník zájezdu
   splňovat,  uvedení  těchto  podmínek  a  lhůtu,  ve které může zákazník
   oznámit,  že  se  zájezdu  místo  něho  zúčastní jiná osoba, pokud jsou
   důvody pro její stanovení.

   § 852c

   (1) V cestovní smlouvě lze dohodnout, že cestovní kancelář je oprávněna
   jednostranným  úkonem  zvýšit  cenu zájezdu, jestliže je zároveň přesně
   stanoven  způsob  výpočtu zvýšení ceny. Cena zájezdu uvedená v cestovní
   smlouvě však nesmí být jednostranně zvýšena během 20 dnů před zahájením
   zájezdu.

   (2) Cenu zájezdu podle odstavce 1 lze zvýšit jen v případě, že dojde ke
   zvýšení

   a) ceny za dopravu včetně cen pohonných hmot, nebo

   b)   plateb  spojených  s  dopravou,  např.  letištních  a  přístavních
   poplatků, které jsou zahrnuty v ceně zájezdu, nebo

   c)  směnného  kursu české koruny použitého pro stanovení ceny zájezdu v
   průměru o více než 10 %,
   pokud k této změně dojde do jednadvacátého dne před zahájením zájezdu.

   (3)  Písemné  oznámení  o  zvýšení  ceny  musí být zákazníkovi odesláno
   nejpozději  21  dní  před  zahájením  zájezdu, jinak cestovní kanceláři
   nevznikne právo na zaplacení rozdílu v ceně zájezdu.

   § 852d

   (1)  Cestovní  kancelář  je  povinna  nejpozději  7  dnů před zahájením
   zájezdu poskytnout zákazníkovi písemně další podrobné informace o všech
   skutečnostech, které jsou pro zákazníka důležité a které jsou ji známy,
   pokud nejsou obsaženy již v cestovní smlouvě nebo v katalogu, který byl
   zákazníkovi předán, zejména

   a)  upřesnění  údajů  uvedených  v § 852b odst. 3 písm. a) až d), které
   jsou cestovní kanceláři známy a nejsou obsaženy v cestovní smlouvě nebo
   v katalogu, který byl zákazníkovi předán,

   b)  podrobnosti  o možnosti kontaktu s nezletilou osobou nebo zástupcem
   cestovní  kanceláře  v  místě  pobytu nezletilé osoby, jde-li o zájezd,
   jehož účastníkem je nezletilá osoba,

   c)  jméno,  adresa  a  telefonní  číslo  osoby, na kterou se zákazník v
   nesnázích  v  průběhu  zájezdu  může obrátit s žádostí o pomoc, zejména
   místního  zástupce  cestovní  kanceláře  a  adresu  a  telefonní  číslo
   zastupitelského úřadu,

   d)  informace  o  možnosti uzavřít pojištění pro případ, že zákazníkovi
   vzniknou  náklady v souvislosti s jeho odstoupením od cestovní smlouvy,
   pokud toto pojištění není zahrnuto v ceně zájezdu.

   (2)  Je-li  cestovní  smlouva  uzavřena  v  době  kratší než 7 dnů před
   zahájením   zájezdu,  musí  cestovní  kancelář  svoji  povinnost  podle
   odstavce 1 splnit již při uzavření cestovní smlouvy.

   § 852e

   (1) Je-li cestovní kancelář nucena z objektivních důvodů před zahájením
   zájezdu  změnit  podmínky  smlouvy,  může  navrhnout  zákazníkovi změnu
   cestovní  smlouvy.  Pokud  navrhovaná  změna cestovní smlouvy vede i ke
   změně ceny zájezdu, musí být v návrhu nová cena uvedena.

   (2)  Navrhne-li cestovní kancelář změnu cestovní smlouvy podle odstavce
   1,  má  zákazník  právo rozhodnout, zda bude se změnou cestovní smlouvy
   souhlasit,  nebo  zda  od  cestovní smlouvy odstoupí. Pokud zákazník ve
   lhůtě  určené  cestovní  kanceláří, která nesmí být kratší než 5 dnů od
   doručení  návrhu  na  změnu  cestovní  smlouvy  zákazníkovi, od smlouvy
   neodstoupí, má se za to, že s její změnou souhlasí.

   § 852f

   (1)  Před  zahájením  zájezdu  může  zákazník  písemně oznámit cestovní
   kanceláři,  že  se  zájezdu  místo  něho zúčastní jiná osoba v oznámení
   uvedená.   Dnem   doručení  oznámení  se  osoba  v  něm  uvedená  stává
   zákazníkem.  Oznámení  musí  obsahovat  prohlášení nového zákazníka, že
   souhlasí  s uzavřenou cestovní smlouvou. V případě, že cestovní smlouva
   stanoví  lhůtu  a  podmínky  podle  §  852b  odst. 3 písm. f), může tak
   zákazník  učinit  jen  ve  stanovené  lhůtě a oznámení musí obsahovat i
   prohlášení  nového zákazníka, že splňuje veškeré podmínky stanovené pro
   poskytnutí zájezdu.

   (2)  Původní  a  nový  zákazník  společně  a  nerozdílně  odpovídají za
   zaplacení  ceny zájezdu a úhradu nákladů, pokud takové náklady cestovní
   kanceláři v souvislosti se změnou zákazníka vzniknou.

   § 852g

   (1) Zákazník může před zahájením zájezdu od cestovní smlouvy odstoupit.
   Cestovní  kancelář  může  před  zahájením  zájezdu  od cestovní smlouvy
   odstoupit   jen  z  důvodu  zrušení  zájezdu  nebo  z  důvodu  porušení
   povinností zákazníkem.

   (2) Odstoupil-li zákazník od cestovní smlouvy podle § 852e odst. 2 nebo
   odstoupila-li  cestovní  kancelář  od cestovní smlouvy z důvodu zrušení
   zájezdu  před  jeho  zahájením,  má  zákazník  právo  požadovat, aby mu
   cestovní kancelář na základě nové cestovní smlouvy poskytla jiný zájezd
   nejméně  v  kvalitě  odpovídající  původní  cestovní  smlouvě,  může-li
   cestovní kancelář takový zájezd nabídnout.

   (3)   Při   uzavření  cestovní  smlouvy  podle  odstavce  2  se  platby
   uskutečněné  na  základě  původní  cestovní  smlouvy považují za platby
   podle  nové  cestovní  smlouvy. Je-li cena nového zájezdu nižší než již
   uskutečněné  platby  podle předchozí věty, je cestovní kancelář povinna
   tento rozdíl bez zbytečného odkladu zákazníkovi vrátit.

   (4)  Zruší-li  cestovní kancelář zájezd ve lhůtě kratší než 20 dnů před
   termínem  jeho  zahájení, je povinna uhradit zákazníkovi pokutu ve výši
   10 % z ceny zájezdu. Právo zákazníka na náhradu škody tím není dotčeno.

   (5)  Cestovní  kancelář  se  může  zprostit odpovědnosti za škodu podle
   odstavce 4 nebo povinnosti zaplatit pokutu jen tehdy, prokáže-li, že ke
   zrušení zájezdu došlo

   a) v souladu s § 852b odst. 3 písm. e),

   b)  v  důsledku neodvratitelné události, které nemohla zabránit ani při
   vynaložení veškerého úsilí, které lze na ni rozumně požadovat.

   § 852h

   (1)  Není-li  důvodem odstoupení zákazníka porušení povinnosti cestovní
   kanceláře   stanovené   cestovní   smlouvou  nebo  tímto  zákonem  nebo
   odstoupí-li  cestovní  kancelář  od  cestovní  smlouvy  před  zahájením
   zájezdu  z  důvodu  porušení povinnosti zákazníkem, je zákazník povinen
   zaplatit  cestovní  kanceláři  odstupné  ve výši stanovené podle § 852b
   odst. 2 písm. b) a cestovní kancelář je povinna vrátit zákazníkovi vše,
   co  od  něho  obdržela  na  úhradu  ceny zájezdu podle zrušené cestovní
   smlouvy.

   (2)  Je-li  důvodem  odstoupení  zákazníka od cestovní smlouvy porušení
   povinnosti  cestovní  kanceláře  stanovené cestovní smlouvou nebo tímto
   zákonem  nebo  nedojde-li k uzavření nové cestovní smlouvy podle § 852g
   odst.  2,  je  cestovní  kancelář povinna bez zbytečného odkladu vrátit
   zákazníkovi  vše,  co  od  něho  obdržela  na úhradu ceny zájezdu podle
   zrušené  cestovní smlouvy, aniž by byl zákazník povinen platit cestovní
   kanceláři odstupné. Právo zákazníka na náhradu škody tím není dotčeno.

   § 852i

   (1)   Cestovní   kancelář  odpovídá  zákazníkovi  za  porušení  závazků
   vyplývajících  z  uzavřené  cestovní smlouvy bez ohledu na to, zda tyto
   závazky  mají  být  splněny  cestovní  kanceláří nebo jinými dodavateli
   služeb cestovního ruchu poskytovaných v rámci zájezdu.

   (2)  Nesplní-li cestovní kancelář své povinnosti vyplývající z cestovní
   smlouvy  nebo  tohoto  zákona  řádně a včas, musí zákazník uplatnit své
   právo u cestovní kanceláře bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3
   měsíců  od skončení zájezdu, nebo v případě, že se zájezd neuskutečnil,
   ode dne, kdy měl být zájezd ukončen podle cestovní smlouvy, jinak právo
   zaniká.

   (3)  Je-li  uzavření  cestovní  smlouvy  zprostředkováno jinou cestovní
   kanceláří  nebo  cestovní  agenturou,^11)  je  lhůta  podle  odstavce 2
   zachována,  i  pokud tak zákazník učinil řádně a včas u zprostředkující
   cestovní kanceláře nebo cestovní agentury.

   § 852j

   (1)   Cestovní  kancelář  se  může  odpovědnosti  za  škodu  způsobenou
   odstoupením  od  cestovní  smlouvy  podle  §  852g odst. 2 zprostit jen
   tehdy, prokáže-li, že ke zrušení zájezdu došlo

   a) v souladu s § 852b odst. 3 písm. e), nebo

   b)  v důsledku neodvratitelné události, které nemohla cestovní kancelář
   zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

   (2)   Cestovní  kancelář  se  může  odpovědnosti  za  škodu  způsobenou
   porušením  právní  povinnosti  zprostit  jen tehdy, prokáže-li, že tuto
   škodu  nezavinila  ona  ani  jiní  dodavatelé  služeb  cestovního ruchu
   poskytovaných v rámci zájezdu a škoda byla způsobena

   a) zákazníkem,

   b)  třetí osobou, která není spojena s poskytováním zájezdu, pokud tuto
   skutečnost nebylo možné předpokládat nebo byla nevyhnutelná, nebo

   c)  neodvratitelnou  událostí,  které  nemohlo  být  zabráněno  ani při
   vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

   (3)  V  případech,  kdy  vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká
   republika  vázána,  umožňuje  omezení  výše  náhrady  škody  vzniklé  z
   porušení  závazku  z  cestovní  smlouvy  a  toto  omezení  je uvedeno v
   cestovní  smlouvě v souladu s touto mezinárodní smlouvou, není cestovní
   kancelář   povinna   nahradit   škodu,  za  kterou  odpovídá,  ve  výši
   přesahující omezení uvedené v cestovní smlouvě.

   § 852k

   (1) V případech podle § 852j odst. 2 písm. b) a c) je cestovní kancelář
   povinna poskytnout zákazníkovi v nesnázích rychlou pomoc.

   (2)   Jestliže   po   zahájení  zájezdu  cestovní  kancelář  neposkytne
   zákazníkovi služby cestovního ruchu nebo jejich podstatnou část řádně a
   včas  nebo  zjistí,  že  mu všechny služby cestovního ruchu nebo jejich
   podstatnou  část nebude moci řádně a včas poskytnout, třebaže se k tomu
   cestovní  smlouvou  zavázala,  je  povinna  bez  zbytečného  odkladu  a
   bezplatně provést taková opatření, aby mohl zájezd pokračovat.

   (3)  Pokud nelze pokračování zájezdu zajistit jinak než prostřednictvím
   služeb  cestovního  ruchu nižší kvality než uvedené v cestovní smlouvě,
   je cestovní kancelář povinna vrátit zákazníkovi rozdíl v ceně.

   (4)  Jestliže  opatření  podle odstavce 2 nelze učinit nebo je zákazník
   nepřijme,   musí   cestovní  kancelář  bez  zbytečného  odkladu  vrátit
   zákazníkovi rozdíl v ceně. V případě, že součástí zájezdu je i doprava,
   je  cestovní  kancelář  povinna  poskytnout zákazníkovi dopravu zpět na
   místo  odjezdu  nebo  na jiné místo návratu, s nímž zákazník souhlasil,
   včetně  nezbytného  náhradního ubytování a stravování. Pokud je doprava
   uskutečněna   jiným   dopravním   prostředkem,   než  kterým  měla  být
   uskutečněna podle cestovní smlouvy, je cestovní kancelář v případě, že

   a)  doprava  je  uskutečněna  za nižší náklady, povinna vrátit rozdíl v
   ceně, nebo

   b)  doprava  je  uskutečněna  za  vyšší  náklady, povinna rozdíl v ceně
   uhradit z vlastních prostředků.

Občanský zákoník - zákon č. 40/1964 Sb. § 850 - § 852 Veřejný příslib

HLAVA DVACÁTÁ

   Veřejný příslib

   § 850

   Veřejným  příslibem  se  zavazuje ten, kdo veřejně prohlásí, že zaplatí
   odměnu  nebo  poskytne  jiné  plnění  jednomu  nebo  několika  z  blíže
   neomezeného  počtu  osob,  které  splní  podmínky stanovené ve veřejném
   příslibu.

   § 851

   Nestanoví-li  podmínky veřejného příslibu jinak, obdrží odměnu ten, kdo
   je nejdříve splní.

   § 852

   Splní-li  podmínky  veřejného příslibu současně několik osob a z jejich
   obsahu  vyplývá,  že  odměnu  má  dostat  jenom jedna osoba, rozdělí se
   odměna mezi ně rovným dílem.

Občanský zákoník - zákon č. 40/1964 Sb. § 847 - § 849 Veřejná soutěž

HLAVA DEVATENÁCTÁ

   Veřejná soutěž

   § 847

   Vyhlásí-li   fyzická  nebo  právnická  osoba  (dále  jen  "vyhlašovatel
   soutěže")  veřejnou soutěž na určité dílo nebo výkon, musí ve vyhlášení
   uvést  přesné  vymezení  předmětu  a  lhůty soutěže, výši cen a ostatní
   soutěžní  podmínky;  rovněž  musí  vyhlásit,  kdo, v jaké lhůtě a podle
   jakých měřítek posoudí splnění podmínek soutěže a provede ocenění.

   § 848

   (1)  Vyhlašovatel soutěže je povinen poskytnout ceny vyhlášené veřejnou
   soutěží  těm,  kteří podle provedeného ocenění splnili podmínky soutěže
   určené pro udílení cen.

   (2) Bylo-li dosaženo výsledku činností několika soutěžících, rozdělí se
   cena,  nebyl-li vyhlášen jiný postup a jestliže nedojde k dohodě, podle
   toho, v jakém poměru se každý na dosaženém výsledku podílel.

   § 849

   (1)  Veřejnou  soutěž  lze odvolat jen ze závažných důvodů. Odvolání se
   musí  provést  stejným  způsobem, jakým došlo k vyhlášení soutěže, nebo
   jiným stejně účinným způsobem.

   (2)  Dojde-li  k  odvolání  veřejné  soutěže,  vyhlašovatel  soutěže je
   povinen   poskytnout   přiměřené   odškodnění  soutěžícím,  kteří  před
   odvoláním  soutěže  její  podmínky převážně nebo zčásti již splnili. Na
   toto  právo  musí  vyhlašovatel  soutěže soutěžící při odvolání soutěže
   upozornit.

Občanský zákoník - zákon č. 40/1964 Sb. § 845 - § 846 Sázka a hra

HLAVA OSMNÁCTÁ

   Sázka a hra

   § 845

   (1)  Výhry ze sázek a her nelze vymáhat; vymáhat nelze ani pohledávky z
   půjček,   poskytnutých  vědomě  do  sázky  nebo  hry.  Takové  výhry  a
   pohledávky nelze ani platně zajistit.

   (2) Los se posuzuje jako sázka nebo hra.

   § 846

   Ustanovení § 845 neplatí, jde-li o výherní podnik, který provozuje stát
   nebo který byl úředně povolen.

Občanský zákoník - zákon č. 40/1964 Sb. § 842 - § 844 Smlouva o důchodu

HLAVA SEDMNÁCTÁ

   Smlouva o důchodu

   § 842

   Smlouvou  o  důchodu  se  zakládá  někomu  na  doživotně  nebo na jinak
   stanovenou dobu neurčitého trvání právo na vyplácení určitého důchodu.

   § 843

   Smlouva o důchodu musí být uzavřena písemně.

   § 844

   Právo  na  důchod  nelze  převést  na  jiného.  Splatné  dávky lze však
   postoupit.

Občanský zákoník - zákon č. 40/1964 Sb. § 829 - § 841 Smlouva o sdružení

HLAVA ŠESTNÁCTÁ

   Smlouva o sdružení

   § 829

   (1)  Několik osob se může sdružit, aby se společně přičinily o dosažení
   sjednaného účelu.

   (2) Sdružení nemají způsobilost k právům a povinnostem.

   § 830

   Každý  z  účastníků  je  povinen  vyvíjet činnost k dosažení sjednaného
   účelu způsobem stanoveným ve smlouvě a zdržet se jakékoli činnosti, jež
   by mohla znemožnit nebo ztížit dosažení tohoto účelu.

   § 831

   Vedle  pracovní  činnosti  mohou  být  účastníci sdružení podle smlouvy
   povinni poskytnout pro účely sdružení peníze nebo jiné věci. Není-li ve
   smlouvě  určena výše, má se za to, že účastníci jsou povinni poskytnout
   stejné hodnoty.

   § 832

   (1)  Majetkové hodnoty je účastník povinen poskytnout pro účely smlouvy
   v  době  stanovené ve smlouvě, jinak bez zbytečného odkladu po uzavření
   smlouvy.

   (2)  Pokud  není  pověřen  některý  účastník  správou  věcí uvedených v
   odstavci  1,  nakládá s nimi za účelem dosažení účelu smlouvy účastník,
   který je poskytl; je však povinen je oddělit od ostatního svého majetku
   dohodnutým  způsobem  nebo  způsobem,  který  sdělí ostatním účastníkům
   smlouvy o sdružení.

   § 833

   Poskytnuté   peníze   nebo   jiné  věci  určené  podle  druhu  jsou  ve
   spoluvlastnictví  všech účastníků v poměru k jejich výši, a to sdělením
   o   jejich  oddělení  od  ostatního  majetku  účastníka  nebo  předáním
   pověřenému  účastníku. Věci jednotlivě určené jsou v bezplatném užívání
   všech účastníků.

   § 834

   Majetek získaný při výkonu společné činnosti se stává spoluvlastnictvím
   všech účastníků.

   § 835

   (1)  Podíly na majetku získaném společnou činností jsou stejné, není-li
   smlouvou určeno jinak.

   (2)  Ze  závazků  vůči třetím osobám jsou účastníci zavázáni společně a
   nerozdílně.

   § 836

   (1)   Není-li   ve  smlouvě  stanoveno  jinak,  rozhodují  účastníci  o
   obstarávání společných věcí jednomyslně.

   (2)  Má-li  podle  smlouvy  rozhodovat  většina  hlasů,  patří  každému
   účastníku jeden hlas; velikost podílu nerozhoduje.

   § 837

   Každý  účastník,  i  když  nevykonává  správu, má právo přesvědčit se o
   hospodářském  stavu  sdružení.  Ustanovení smlouvy tomu odporující jsou
   neplatná.

   § 838

   (1)  Každý účastník může ze sdružení vystoupit, ne však v nevhodné době
   a  k  újmě  ostatních účastníků sdružení. Z vážných důvodů však může ze
   sdružení vystoupit kdykoli, a to i když byla dohodnuta výpovědní lhůta.

   (2)  Z  vážných  důvodů  lze účastníka ze sdružení vyloučit, a to pouze
   jednomyslným   usnesením  ostatních  účastníků  sdružení,  nestanoví-li
   smlouva jinak.

   § 839

   Účastníkovi,  který  vystoupil nebo byl vyloučen, se vrátí věci vnesené
   do  sdružení. Podíl majetku podle stavu v den vystoupení nebo vyloučení
   se mu vyplatí v penězích.

   § 840

   Účastník,  který  vystoupil  nebo  který  byl  vyloučen, se nezprošťuje
   odpovědnosti  za  závazky  z  činnosti  sdružení,  které vznikly do dne
   vystoupení nebo vyloučení.

   § 841

   Při  rozpuštění  sdružení  mají  účastníci  nárok  na  vrácení  hodnot,
   poskytnutých  k  účelu  sdružení  a  vypořádají se mezi sebou o majetek
   získaný  výkonem  společné  činnosti  sdružení  způsobem  stanoveným ve
   smlouvě, jinak rovným dílem.

Občanský zákoník - zákon č. 40/1964 Sb.§ 788 - § 828 Zrušena (pojistné smlouvy)

HLAVA PATNÁCTÁ

   zrušena

   ODDÍL PRVNÍ

   zrušen

   § 788

   zrušen

   § 789

   zrušen

   § 790

   zrušen

   § 791

   zrušen

   ODDÍL DRUHÝ

   zrušen

   § 792

   zrušen

   § 793

   zrušen

   § 794

   zrušen

   ODDÍL TŘETÍ

   zrušen

   § 795

   zrušen

   § 796

   zrušen

   § 797

   zrušen

   § 798

   zrušen

   § 799

   zrušen

   ODDÍL ČTVRTÝ

   zrušen

   § 800

   zrušen

   § 801

   zrušen

   § 802

   zrušen

   § 803

   zrušen

   § 804

   zrušen

   ODDÍL PÁTÝ

   zrušen

   § 805

   zrušen

   ODDÍL ŠESTÝ

   zrušen

   § 806

   zrušen

   § 807

   zrušen

   § 808

   zrušen

   § 809

   zrušen

   § 810

   zrušen

   § 811

   zrušen

   § 812

   zrušen

   § 813

   zrušen

   § 814

   zrušen

   § 815

   zrušen

   ODDÍL SEDMÝ

   zrušen

   § 816

   zrušen

   § 817

   zrušen

   § 818

   zrušen

   § 819

   zrušen

   § 820

   zrušen

   § 821

   zrušen

   ODDÍL OSMÝ

   zrušen

   § 822

   zrušen

   § 823

   zrušen

   § 824

   zrušen

   § 825

   zrušen

   § 826

   zrušen

   § 827

   zrušen

   § 828

   zrušen

Občanský zákoník - zákon č. 40/1964 Sb. § 778 - § 787 Vklady

HLAVA ČTRNÁCTÁ

   Vklady

   Obecná ustanovení

   § 778

   Smlouva  o vkladu vzniká mezi fyzickou nebo právnickou osobou (dále jen
   "vkladatel")  a  peněžním  ústavem složením vkladu u peněžního ústavu a
   jeho přijetím peněžním ústavem.

   § 779

   Vkladatel  má  právo  na  úroky  nebo  jiné  majetkové výhody stanovené
   peněžním ústavem v souladu s opatřením podle zvláštních předpisů^7).

   § 780

   (1)  Vkladatel,  a  v  zákonem  stanovených  případech i jiná oprávněná
   osoba, má právo s vkladem nakládat.

   (2)  Vkladatel  může  v  dohodě  s  peněžním ústavem vázat (vinkulovat)
   výplatu vkladu na sdělení hesla nebo na splnění jiné podmínky.

   (3) Nezná-li vkladatel heslo, musí prokázat, že mu vklad náleží.

   Vklady na vkladních knížkách

   § 781

   (1) Přijetí vkladu potvrdí peněžní ústav vkladní knížkou upravenou tak,
   aby z ní byla zřejmá výše vkladu, jeho změny a konečný stav.

   (2)  Není-li  prokázána  jiná výše vkladu, je rozhodný zápis ve vkladní
   knížce.

   § 782

   Vkladní knížka může být vystavena pouze na jméno.

   § 783

   (1) Bez předložení vkladní knížky nelze s vkladem nakládat.

   (2)  S  vkladem na vkladní knížce na jméno je oprávněn nakládat ten, na
   jehož  jméno, příjmení, adresu a datum narození nebo identifikační znak
   právnické  osoby  je  vkladní  knížka  vystavena. S vkladem na cestovní
   vkladní  knížce  je  však  ve  stanovených  případech oprávněn nakládat
   každý, kdo předloží vkladní knížku a průkazní lístek.

   § 784

   (1)  Při  ztrátě  nebo  zničení vkladní knížky může vkladatel s vkladem
   nakládat, jen prohlásí-li peněžní ústav na jeho návrh či na návrh toho,
   kdo má na tom právní zájem, vkladní knížku za umořenou.

   (2)  Po umoření vydá peněžní ústav vkladateli novou vkladní knížku nebo
   na požádání vyplatí celý vklad.

   (3)  Prováděcí  předpis stanoví postup při umořování vkladních knížek a
   případy, kdy může peněžní ústav provést výplatu vkladu nebo vydat novou
   vkladní  knížku  i  bez umoření původní vkladní knížky, je-li oprávněný
   znám.

   § 785

   Jestliže  vkladatel  po dvacet let s vkladem nenakládal ani nepředložil
   vkladní  knížku  na  doplnění záznamů, ruší se vkladový vztah uplynutím
   této doby; vkladatel má právo na výplatu zůstatku zrušeného vkladu.

   § 786

   Vkladní listy

   (1)  Vkladní  list je potvrzením peněžního ústavu o pevném jednorázovém
   vkladu.  Výše  vkladu je uvedena na vkladním listu. Jinak se na vkladní
   list vztahují přiměřeně ustanovení tohoto zákona o vkladních knížkách.

   (2) Vkladní list může být vystaven pouze na jméno.

   § 787

   Další formy vkladů

   (1) Peněžní ústav může sjednat s vkladatelem i jiné formy vkladů.

   (2)  Pokud  není  sjednáno  něco jiného, vztahují se na tyto jiné formy
   vkladů přiměřeně ustanovení o vkladních knížkách a vkladních listech.

   (3) Jiné formy vkladů mohou být sjednány pouze na jméno.

Občanský zákoník - zákon č. 40/1964 Sb.§ 774 - § 777 Smlouva zprostředkovatelská

HLAVA TŘINÁCTÁ

   Smlouva zprostředkovatelská

   § 774

   Zprostředkovatelskou  smlouvou  se  zprostředkovatel  zavazuje obstarat
   zájemci   za   odměnu   uzavření   smlouvy   a   zájemce   se  zavazuje
   zprostředkovateli  poskytnout  odměnu  tehdy,  byl-li  výsledek dosažen
   přičiněním zprostředkovatele.

   § 775

   Zprostředkovateli  patří  odměna  v  dohodnuté  výši;  odměnu  je třeba
   sjednat  v  souladu  s  obecně  závaznými  právními  předpisy, jinak je
   smlouva neplatná podle § 40a.

   § 776

   Zprostředkovateli patří kromě odměny náhrada nákladů pouze tehdy, je-li
   to výslovně dohodnuto; v pochybnostech jen, jestliže mu vznikl nárok na
   odměnu.

   § 777

   Zájemce  a  zprostředkovatel jsou povinni oznamovat si navzájem všechny
   důležité  okolnosti související se zprostředkováním, zejména okolnosti,
   které  mohou  ovlivnit  rozhodnutí  zájemce  uzavřít zprostředkovávanou
   smlouvu.  Zprostředkovatel  je oprávněn za zájemce jednat nebo přijímat
   cokoliv, jen byl-li k tomu zmocněn písemnou plnou mocí.

Občanský zákoník - zákon č. 40/1964 Sb.§ 760 - § 773 Smlouvy o přepravě

HLAVA DVANÁCTÁ

   Smlouvy o přepravě

   ODDÍL PRVNÍ

   Smlouva o přepravě osob

   § 760

   Smlouvou  o přepravě osob vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné
   použije  dopravní prostředek, právo, aby ho dopravce přepravil do místa
   určení řádně a včas.

   § 761

   Dopravce  je  povinen  starat  se  při  přepravě zejména o bezpečnost a
   pohodlí  cestujících  a  při  hromadné  přepravě  jim umožnit používání
   společenských a kulturních zařízení. Podrobnosti upraví přepravní řády.

   § 762

   (1)  Má-li  cestující  zavazadlo, přepravuje je dopravce buď společně s
   ním a pod jeho dohledem, nebo odděleně.

   (2)  Je-li  zavazadlo  přepravováno odděleně, je dopravce povinen dbát,
   aby  bylo  přepraveno  do  místa  určení  nejpozději  ve stejnou dobu s
   cestujícím.

   Odpovědnost

   § 763

   (1)  Při pravidelné přepravě osob stanoví přepravní řády, jaká práva má
   cestující vůči dopravci, jestliže přeprava nebyla provedena včas.

   (2)  Při  nepravidelné přepravě osob je dopravce povinen nahradit škodu
   vzniklou cestujícímu tím, že přeprava nebyla provedena včas; podmínky a
   rozsah náhrady stanoví přepravní řády.

   (3)  Práva  podle odstavců 1 a 2 musí cestující uplatnit u dopravce bez
   zbytečného  odkladu;  nebyla-li  práva  uplatněna  nejpozději  do šesti
   měsíců, zaniknou.

   § 764

   (1)  Vznikne-li  cestujícímu  za přepravy škoda na zdraví nebo škoda na
   zavazadlech  přepravovaných  společně  s  ním či na věcech, které měl u
   sebe,  odpovídá za ni dopravce podle ustanovení o odpovědnosti za škodu
   způsobenou provozem dopravních prostředků (§ 427 až 431).

   (2)  Za  škodu  způsobenou  na  zavazadlech  přepravovaných odděleně od
   cestujících  odpovídá  dopravce  podle  ustanovení  o  odpovědnosti při
   nákladní přepravě.

   ODDÍL DRUHÝ

   Smlouva o přepravě nákladu

   § 765

   (1)  Smlouvou  o  přepravě  nákladu  vzniká  odesílateli  právo, aby mu
   dopravce  za  přepravné  zásilku přepravil do určeného místa a vydal ji
   určenému příjemci.

   (2)  Odesílatel  je  povinen  dopravci  na požádání objednávku přepravy
   písemně potvrdit.

   (3)  Dopravce  je  povinen  na  požádání  odesílatele  převzetí zásilky
   písemně potvrdit.

   § 766

   (1)  Až  do  vydání  zásilky  má  odesílatel  právo  dávat  za podmínek
   stanovených přepravními řády dopravci nové příkazy.

   (2) Kdy a za jakých podmínek právo dávat dopravci nové příkazy přísluší
   příjemci, stanoví přepravní řády.

   § 767

   Dopravce  je  povinen  provést  přepravu s odbornou péčí a ve stanovené
   lhůtě.

   § 768

   (1)  Dopravce  může  užít  k provedení přepravy i jiných fyzických nebo
   právnických osob; přitom odpovídá, jako by přepravu provedl sám.

   (2)  Provádí-li  přepravu  společně  několik dopravců podle přepravního
   řádu  jako přepravu sdruženou, stanoví přepravní řády, který z dopravců
   a za jakých podmínek za tuto přepravu odpovídá.

   Odpovědnost

   § 769

   (1) Dopravce odpovídá za škodu, která vznikla na přepravované zásilce v
   době  od  převzetí k přepravě až do vydání, ledaže škoda byla způsobena
   odesílatelem nebo příjemcem vadností zásilky, jejího obalu nebo balení,
   zvláštní  povahou  zásilky,  anebo  okolností,  kterou  nemohl dopravce
   odvrátit.

   (2)  Přepravní  řády mohou stanovit, za jakých podmínek se má za to, že
   škoda vznikla některou z příčin uvedených v odstavci 1.

   (3)   Na  škody  vzniklé  na  přepravovaných  zásilkách  se  nevztahují
   ustanovení § 427 až 431.

   § 770

   (1)  Při ztrátě nebo zničení zásilky je dopravce povinen nahradit cenu,
   kterou  měla  ztracená nebo zničená zásilka v době, kdy byla převzata k
   přepravě.  Kromě toho je povinen nést účelně vynaložené náklady vzniklé
   v  souvislosti s přepravou ztracené nebo zničené zásilky. Při poškození
   nebo  částečné  ztrátě  zásilky  hradí  dopravce  částku, o kterou byla
   zásilka  znehodnocena;  je-li  účelné  provést  opravu,  hradí dopravce
   náklady opravy.

   (2)  Za  jiné škody z nákladní přepravy, než jsou škody na přepravované
   zásilce,  odpovídá  dopravce,  jen byly-li způsobeny překročením dodací
   lhůty; podmínky a rozsah náhrady stanoví přepravní řády.

   § 771

   Právo  na  náhradu  škody  musí odesílatel uplatnit u dopravce do šesti
   měsíců  od  vydání  zásilky  příjemci,  nebo  jestliže k vydání zásilky
   nedošlo,  do  šesti  měsíců od převzetí zásilky k přepravě; jinak právo
   zanikne.

   ODDÍL TŘETÍ

   Společná ustanovení ke smlouvám o přepravě

   § 772

   Podrobnější   úpravu   osobní  a  nákladní  přepravy  stanoví  zvláštní
   předpisy,  zejména  přepravní  řády a tarify. V rámci této úpravy mohou
   přepravní řády též převzít ustanovení platná v mezinárodní přepravě pro
   přepravu  vnitrostátní;  odpovědnost za škodu na zdraví stanovená tímto
   zákonem nesmí být omezena.

   § 773

   (1)  O  nevyzvednutých  (neodebraných) zásilkách platí ustanovení § 656
   odst. 2 a 3.

   (2)  Přepravní  řády mohou stanovit pro vyzvednutí (odebrání) některých
   zásilek,  zejména  věcí  nebezpečné  povahy  nebo věcí, které se rychle
   kazí, lhůty kratší než 6 měsíců.

Občanský zákoník - zákon č. 40/1964 Sb.§ 754 - § 759 Smlouva o ubytování

HLAVA JEDENÁCTÁ

   Smlouva o ubytování

   § 754

   (1) Ze smlouvy o ubytování vznikne objednateli právo, aby mu ubytovatel
   poskytl přechodné ubytování na dobu dohodnutou nebo na dobu vyplývající
   z  účelu  ubytování  v  zařízení  k  tomu  určeném (hotely, noclehárny,
   ubytovny a jiná zařízení).

   (2)  Za ubytování a služby s ním spojené je objednatel povinen zaplatit
   ubytovateli cenu ve lhůtách stanovených ubytovacími řády.

   § 755

   Ubytovaný   má  právo  užívat  prostory,  které  mu  byly  k  ubytování
   vyhrazeny,  jakož  i  užívat  společné  prostory ubytovacího zařízení a
   používat služeb, jejichž poskytování je s ubytováním spojeno.

   § 756

   Ubytovatel  je  povinen  odevzdat  ubytovanému  prostory vyhrazené mu k
   ubytování  ve stavu způsobilém pro řádné užívání a zajistit mu nerušený
   výkon jeho práv spojených s ubytováním.

   § 757

   Ubytovaný  je povinen užívat prostory vyhrazené mu k ubytování a plnění
   s  ubytováním  spojená  řádně;  v těchto prostorách nesmí ubytovaný bez
   souhlasu ubytovatele provádět žádné podstatné změny.

   § 758

   O  odpovědnosti  ubytovatele  za  věci  vnesené  do ubytovacích prostor
   ubytovaným nebo pro něj platí ustanovení § 433 a 436.

   § 759

   (1)  Ubytovaný může odstoupit od smlouvy před uplynutím dohodnuté doby;
   újmu  vzniklou  ubytovateli  předčasným zrušením ubytování je ubytovaný
   povinen nahradit, pouze nemohl-li ubytovatel újmě zabránit.

   (2) Ubytovatel může od smlouvy před uplynutím dohodnuté doby odstoupit,
   jestliže ubytovaný v ubytovacím zařízení i přes výstrahu hrubě porušuje
   dobré mravy nebo jinak hrubě porušuje své povinnosti ze smlouvy.

Občanský zákoník - zákon č. 40/1964 Sb. § 747 - § 753 Smlouva o úschově

HLAVA DESÁTÁ

   Smlouva o úschově

   § 747

   (1)  Smlouvou  o úschově vznikne složiteli právo, aby schovatel movitou
   věc  od něj do úschovy převzatou řádně opatroval. Smlouvu o úschově lze
   uzavřít i tak, že odevzdání i převzetí věci bude zajištěno mechanickými
   prostředky.

   (2) Ve smlouvě lze dohodnout, že schovatel může věc odevzdat do úschovy
   dalšímu schovateli.

   § 748

   Složitel  je povinen nahradit schovateli nezbytné náklady, které na věc
   při  jejím  opatrování vynaložil; odměnu za úschovu je povinen zaplatit
   jen  tehdy,  dohodl-li  se  tak  nebo odpovídá-li to předmětu podnikání
   schovatele anebo zvyklostem.

   § 749

   (1)  Schovatel je povinen převzatou věc opatrovat dohodnutým způsobem a
   nebyla-li  dohoda  o  způsobu úschovy uzavřena, je povinen ji opatrovat
   pečlivě,  zejména  je  povinen  dát ji pojistit, je-li to obvyklé, a po
   uplynutí  doby  úschovy  převzatou  věc  vrátit  spolu  s  tím, co k ní
   přibylo.

   (2)  Schovatel  je  povinen  vrátit  věc  složiteli  na požádání i před
   uplynutím sjednané doby úschovy, ale sám není oprávněn vrátit ji dříve,
   ledaže  věc  nemůže  pro  nepředvídatelnou  okolnost  bezpečně nebo bez
   vlastní škody opatrovat.

   § 750

   Není-li  ujednáno  a  ani  z  okolností zřejmé, jak dlouho má být věc v
   úschově,  může složitel kdykoli žádat vrácení věci a schovatel může věc
   kdykoli vrátit.

   § 751

   Použije-li  schovatel  převzatou  věc,  umožní-li  její použití jinému,
   dá-li  ji bez svolení složitele nebo bez nezbytné potřeby někomu jinému
   do  úschovy,  anebo  je-li  v  prodlení s jejím vrácením, odpovídá i za
   náhodnou škodu, ledaže by tato škoda postihla uschovanou věc i jinak.

   § 752

   Složitel  je  povinen,  není-li  účastníky  dohodnuto  jinak,  nahradit
   schovateli  škodu vzniklou mu úschovou, jakož i náklad, který schovatel
   na věc vynaložil pro splnění své povinnosti.

   § 753

   Vzájemných  práv  z  úschovy  se  lze  domáhat pouze do šesti měsíců po
   vrácení věci; jinak zaniknou.

Občanský zákoník - zákon č. 40/1964 Sb. § 742 - § 746 Jednatelství bez příkazu

HLAVA DEVÁTÁ

   Jednatelství bez příkazu

   § 742

   Obstará-li  někdo,  aniž  je  k  tomu  oprávněn,  cizí  záležitost, aby
   odvrátil  hrozící  škodu,  je  ten,  jehož  záležitost  byla obstarána,
   povinen nahradit jednateli bez příkazu nutný náklad, i když se výsledek
   bez zavinění jednajícího nedostavil.

   § 743

   (1)  Nejde-li  o  odvrácení  hrozící škody, musí ten, kdo chce obstarat
   záležitost jiného, zpravit jej o tom a vyčkat jeho souhlasu.

   (2)  Neučiní-li  tak  a  jde-li  o  záležitost  k  prospěchu jiného, má
   jednatel bez příkazu nárok na náhradu nákladů, kterými byl ten, v jehož
   zájmu jednal, v době skončení jednání obohacen.

   § 744

   (1)  Kdo zasáhne do záležitostí jiného, aniž by šlo o odvrácení hrozící
   škody, odpovídá za vzniklou škodu; v rámci této odpovědnosti odpovídá i
   za náhodu, ledaže by vznikla i bez jeho zásahu.

   (2)  Totéž  platí,  zasáhne-li  někdo  do záležitostí jiného proti jeho
   projevené vůli.

   § 745

   Nemá-li jednatel bez příkazu nárok na náhradu nákladů, je oprávněn vzít
   si, pokud je to možné, co pořídil svým nákladem.

   § 746

   Jednatel   bez  příkazu  je  povinen  dokončit  jednání,  podat  o  něm
   vyúčtování  a převést vše, co při tom získal, na toho, jehož záležitost
   obstaral.

Občanský zákoník - zákon č. 40/1964 Sb. § 724 - § 732 Příkazní smlouva

HLAVA OSMÁ

   Příkazní smlouva

   ODDÍL PRVNÍ

   Obecná ustanovení

   § 724

   Příkazní  smlouvou  se  zavazuje  příkazník,  že  pro  příkazce obstará
   nějakou věc nebo vykoná jinou činnost.

   Povinnosti příkazníka

   § 725

   Příkazník je povinen jednat při plnění příkazu podle svých schopností a
   znalostí.  Od pokynů příkazcových se příkazník může odchýlit jen tehdy,
   je-li  to  nezbytné  v  zájmu  příkazce  a  nemůže-li včas obdržet jeho
   souhlas; jinak odpovídá za škodu.

   § 726

   Příkazník  je povinen provést příkaz osobně. Svěří-li provedení příkazu
   jinému,   odpovídá,  jako  by  příkaz  prováděl  sám;  dovolil-li  však
   příkazce,  aby si ustanovil zástupce, nebo byl-li tento nezbytně nutný,
   odpovídá příkazník pouze za zavinění při volbě zástupce.

   § 727

   Příkazník  je  povinen  podat  příkazci na jeho žádost všechny zprávy o
   postupu   plnění  příkazu  a  převést  na  příkazce  všechen  užitek  z
   provedeného příkazu; po provedení příkazu předloží příkazci vyúčtování.

   Povinnosti příkazce

   § 728

   Příkazce  je  povinen, není-li jinak dohodnuto, poskytnout příkazníkovi
   předem na jeho žádost přiměřené prostředky, nezbytné ke splnění příkazu
   a  nahradit  příkazníkovi  potřebné  a užitečné náklady, vynaložené při
   provádění příkazu, a to i když se výsledek nedostavil.

   § 729

   (1) Příkazce je dále povinen nahradit příkazníkovi kromě zaviněné škody
   i tu škodu, která vznikla v souvislosti s výkonem příkazu.

   (2)  Utrpí-li  příkazník  při výkonu příkazu škodu jen náhodou, může se
   domáhat  náhrady  pouze  tehdy, zavázal-li se provést příkaz bezplatně;
   nedostane však více, než by mu náleželo jako obvyklá odměna, kdyby byla
   sjednána.

   § 730

   (1)  Příkazce  je  povinen  poskytnout příkazníkovi odměnu pouze tehdy,
   jestliže  byla  dohodnuta  nebo je obvyklá, zejména vzhledem k povolání
   příkazníka.

   (2)  Příkazce  je  povinen poskytovat odměnu, i když výsledek nenastal,
   ledaže nezdar jednání byl způsoben porušením povinnosti příkazníka.

   Zánik příkazní smlouvy

   § 731

   Pro  zánik  příkazní  smlouvy  se použijí přiměřeně ustanovení o zániku
   plné moci (§ 33b).

   § 732

   Zanikla-li  příkazní  smlouva  odvoláním,  je příkazce povinen nahradit
   příkazníku  náklady  vzniklé  do odvolání, utrpěnou škodu a přísluší-li
   příkazníkovi odměna, i její část odpovídající provedené práci. To platí
   i tehdy, bylo-li dokončení příkazního jednání zmařeno náhodou, ke které
   nedal příkazník podnět.