Zákon č. 25/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů

   25/2015 Sb.
   ZÁKON
   ze dne 20. ledna 2015,

 kterým  se  mění  zákon  č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně  některých  souvisejících  zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů

   Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

   Čl. I
   Zákon  č.  218/2000  Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých
   souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000
   Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001
   Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002
   Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004
   Sb.,  zákona  č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005
   Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005
   Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006
   Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 230/2006
   Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 218/2007
   Sb.,  zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 306/2008
   Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 214/2009
   Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009
   Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 139/2010 Sb., zákona č. 199/2010
   Sb.,  zákona  č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 73/2011
   Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 428/2011
   Sb., zákona č. 456/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011
   Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb., zákona č. 407/2012
   Sb.,  zákona  č.  501/2012  Sb.,  zákona  č.  303/2013  Sb. a zákona č.
   344/2013 Sb., se mění takto:

   1. Poznámka pod čarou č. 3a zní:

   „3a)  Článek 2 odst. 1 písm. a) rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze
   dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie.“.

   2.  V § 3 písm. h) bodě 8 se slova „Pozemkového fondu České republiky,“
   zrušují.

   3.   V   §  3  písm.  j)  se  slova  „strukturálních  fondů^4a),  Fondu
   soudržnosti^4a),   podpory   pro  rozvoj  venkova^4b)  nebo  Evropského
   rybářského   fondu^4c)“  nahrazují  slovy  „orgánů,  subjektů  a  fondů
   uvedených  v  článku  175  nařízení  Evropského  parlamentu a Rady (EU,
   Euratom) č. 966/2012 nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám^4a)“.

   4. Poznámka pod čarou č. 4a zní:

   „4a) Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze
   dne  25.  října  2012,  kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném
   rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002.

   Nařízení  Evropského  parlamentu  a  Rady  (EU) č. 1300/2013 ze dne 17.
   prosince  2013  o  Fondu  soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č.
   1084/2006.

   Nařízení  Evropského  parlamentu  a  Rady  (EU) č. 1301/2013 ze dne 17.
   prosince  2013  o  Evropském  fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních
   ustanoveních  týkajících  se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o
   zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006.

   Nařízení  Evropského  parlamentu  a  Rady  (EU) č. 1303/2013 ze dne 17.
   prosince   2013   o  společných  ustanoveních  o  Evropském  fondu  pro
   regionální   rozvoj,  Evropském  sociálním  fondu,  Fondu  soudržnosti,
   Evropském  zemědělském  fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a
   rybářském   fondu,  o  obecných  ustanoveních  o  Evropském  fondu  pro
   regionální  rozvoj,  Evropském  sociálním  fondu,  Fondu  soudržnosti a
   Evropském  námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č.
   1083/2006.

   Nařízení  Evropského  parlamentu  a  Rady  (EU) č. 1304/2013 ze dne 17.
   prosince  2013  o  Evropském  sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady
   (ES)  č.  1081/2006. Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013
   ze  dne  17.  prosince  2013  o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského
   zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady
   (ES) č. 1698/2005.

   Nařízení  Evropského  parlamentu  a  Rady  (EU)  č. 508/2014 ze dne 15.
   května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení
   Rady  (ES)  č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č.
   791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011.

   Nařízení  Evropského  parlamentu  a  Rady  (EU)  č. 223/2014 ze dne 11.
   března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám.“.

   5. Poznámky pod čarou č. 4b a 4c se včetně odkazů na ně zrušují.

   6. Poznámka pod čarou č. 5a zní:

   „5a)  Článek  2 odst. 3 rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26.
   května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie.“.

   7.  V  §  10  odst. 4 se slova „obsluhou a s umořováním státního dluhu“
   nahrazují  slovy  „řízením likvidity státní pokladny a řízením státního
   dluhu“.

   8. V § 10 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 42 zní:

   „(5)  Příjmy  a  výdaje na účtech státních finančních aktiv, s výjimkou
   operací  spojených  s  řízením  likvidity  státní  pokladny  a  řízením
   státního  dluhu,  tvoří  kapitolu  Operace  státních  finančních aktiv.
   Příjmy  ani  výdaji  státního  rozpočtu  nejsou převody mezi dvěma účty
   státních  finančních  aktiv  a operace investování peněžních prostředků
   jaderného  účtu a účtu rezervy pro důchodovou reformu, případně dalších
   účtů,  pokud  tak  dále  stanoví  tento zákon, s výjimkou realizovaných
   výnosů   z  tohoto  investování.  Správcem  kapitoly  Operace  státních
   finančních aktiv je ministerstvo.

   42)  Zákon  č.  18/1997  Sb.,  o  mírovém  využívání  jaderné energie a
   ionizujícího  záření  (atomový  zákon)  a  o změně a doplnění některých
   zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

   9. § 11a včetně nadpisu zní:

   „§ 11a

   Plnění  závazků  vyplývajících  z  práva  Evropské  unie, týkajících se
   jejích vlastních zdrojů

   Systém  vlastních  zdrojů  a financování rozpočtu Evropské unie se řídí
   rozhodnutím  Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému
   vlastních zdrojů Evropské unie.“.

   10. V § 14 odst. 3 písm. e) se na konci bodu 3 čárka nahrazuje tečkou a
   bod 4 se zrušuje.

   11. V § 14 se odstavec 6 zrušuje.

   Dosavadní odstavce 7 až 14 se označují jako odstavce 6 až 13.

   12. V § 14 odstavec 6 zní:

   „(6)  V  rozhodnutí  o poskytnutí dotace může poskytovatel stanovit, že
   nesplnění  některých  podmínek  podle odstavce 4 písm. g) nebo porušení
   povinnosti  stanovené  právním  předpisem  bude  postiženo  odvodem  za
   porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka dotace.
   Při  stanovení nižšího odvodu uvede poskytovatel procentní rozmezí nebo
   pevný procentní podíl vztahující se buď k celkové částce dotace, nebo k
   částce,  ve  které  byla porušena rozpočtová kázeň, nebo stanoví pevnou
   částku  odvodu; přitom přihlédne k závažnosti porušení rozpočtové kázně
   a jeho vlivu na dodržení účelu dotace.“.

   13. V § 14 odstavec 9 zní:

   „(9)  Odstavec  6  a  přiměřeně  odstavce  7  a  8  se  použijí též pro
   poskytování dotací z Národního fondu.“.

   14. V § 14 odst. 13 písm. a) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.

   15. § 14e zní:

   „§ 14e

   (1)  Poskytovatel nemusí vyplatit dotaci nebo její část, domnívá-li se,
   že  její příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené
   právním  předpisem nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých
   byla   dotace  poskytnuta;  je-li  stanoven  nižší  odvod  za  porušení
   rozpočtové kázně podle § 14 odst. 6, výše nevyplacené části dotace musí
   být  stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst. 6. Přitom v
   rámci  procentního rozmezí přihlédne poskytovatel k závažnosti porušení
   a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Nevyplatit dotaci nebo její část
   nelze při nedodržení povinnosti podle § 14 odst. 4 písm. k).

   (2)  Poskytovatel  o  opatření  podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu
   vhodným  způsobem  informuje příjemce. Příjemce může do 15 dnů ode dne,
   kdy  tuto  informaci obdržel, podat poskytovateli proti tomuto opatření
   námitky. O námitkách rozhoduje ten, kdo stojí v čele poskytovatele.

   (3)   V  rozhodnutí  o  námitkách  se  rozhodne  o  tom,  zda  opatření
   poskytovatele   bylo   plně  oprávněné,  částečně  oprávněné  nebo  zda
   oprávněné nebylo. Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat.

   (4)  Bylo-li  opatření poskytovatele v rozhodnutí o námitkách posouzeno
   jako  plně  oprávněné,  poskytovatel  dotaci  nebo  její  část příjemci
   nevyplatí.  Bylo-li  posouzeno  jako  částečně  oprávněné, poskytovatel
   vyplatí příjemci část dotace, kterou mu neoprávněně nevyplatil. Bylo-li
   posouzeno  jako neoprávněné, poskytovatel příjemci vyplatí nevyplacenou
   dotaci  nebo  její část. Poskytovatel vyplatí příjemci dotaci nebo její
   část,  kterou mu neoprávněně nevyplatil, do pěti pracovních dnů ode dne
   právní moci rozhodnutí o námitkách.

   (5) Poskytovatel informuje o opatření podle odstavce 1 a o rozhodnutí o
   námitkách  podle  odstavce  3  vhodným  způsobem bez zbytečného odkladu
   finanční úřad.

   (6)  Provede-li poskytovatel opatření podle odstavce 1, může pokračovat
   v proplácení zbývající části dotace.“.

   16. Za § 14e se vkládá nový § 14f, který zní:

   „§ 14f

   (1) Poskytovatel bez zbytečného odkladu písemně vyzve příjemce dotace k
   provedení  opatření  k  nápravě^22)  v jím stanovené lhůtě, pokud se na
   základě  kontrolního  zjištění  domnívá,  že  příjemce  dotace  v přímé
   souvislosti s ní porušil podmínku,

   a) za které byla dotace poskytnuta,

   b)  u  níž  poskytovatel podle § 14 odst. 6 stanovil, že její nesplnění
   bude postiženo nižším odvodem, než kolik činí celková částka dotace, a

   c) jejíž povaha umožňuje nápravu v náhradní lhůtě.

   (2) V rozsahu, v jakém příjemce dotace provedl opatření k nápravě podle
   odstavce  1  nebo vrátil dotaci nebo její část podle odstavce 3, platí,
   že nedošlo k porušení rozpočtové kázně.

   (3)  Poskytovatel  písemně  vyzve příjemce dotace k vrácení dotace nebo
   její  části  v  jím  stanovené  lhůtě,  pokud se na základě kontrolního
   zjištění domnívá, že příjemce dotace v přímé souvislosti s ní

   a)   porušil   povinnost   stanovenou  právním  předpisem,  s  výjimkou
   povinnosti podle § 14 odst. 4 písm. k),

   b) nedodržel účel dotace, nebo

   c)  porušil  jinou  podmínku, za které byla dotace poskytnuta a u které
   nelze vyzvat k provedení opatření k nápravě podle odstavce 1.

   (4) Výše částky navržené ve výzvě k vrácení dotace nebo její části musí
   být stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst. 6.

   (5)  Vrácená dotace nebo její část se dnem jejího vrácení započítává do
   plnění povinnosti provést odvod za porušení rozpočtové kázně.

   (6)  Částku  vrácenou na základě výzvy k vrácení dotace nebo její části
   přijímá  poskytovatel  na  účet  cizích  prostředků a poté ji rozdělí a
   zašle na jednotlivé účty obdobně podle § 44a odst. 2 a 3.

   (7)  Poskytovatel  bez  zbytečného  odkladu  vhodným způsobem informuje
   příslušný finanční úřad o

   a)  vydání  výzvy  k  provedení  opatření  k nápravě a o vydání výzvy k
   vrácení dotace,

   b) tom, jak bylo na výzvu reagováno.“.

   17. V § 24a větě první se slova „účel nebo podmínky použití prostředků“
   nahrazují  slovy  „obdobně  podle  § 14 odst. 4 náležitosti, za kterých
   mají  být  prostředky  použity“  a ve větě druhé se číslo „7“ nahrazuje
   číslem „6“.

   18.  V  §  26  odst.  2 větě první se slova „účel nebo podmínky použití
   přesunovaných  prostředků“  nahrazují slovy „obdobně podle § 14 odst. 4
   náležitosti, za kterých mají být prostředky použity“ a ve větě třetí se
   číslo „7“ nahrazuje číslem „6“.

   19.  V  §  26  se  na konci odstavce 2 doplňuje věta „Obdobně postupuje
   organizační  složka  státu, která určuje účel nebo podmínky, za kterých
   mohou být prostředky zařazeny do státního rozpočtu.“.

   20. V § 26 se doplňuje odstavec 3, který zní:

   „(3) Organizační složka státu, jejíž rozpočet se snižuje podle odstavce
   2,  může postupovat podle § 14f obdobně, jestliže realizátorem projektu
   je  organizační složka státu. Vrácení přesunutých prostředků se provádí
   rozpočtovým  opatřením,  mají-li  být  vráceny  do státního rozpočtu, v
   ostatních  případech  je  organizační  složka státu, jejíž rozpočet byl
   snížen, přijímá na účet cizích prostředků a postupuje v souladu s § 44a
   odst. 1.“.

   21.  V  §  33  odst.  3  se  slovo  „netermínovaných“  nahrazuje slovem
   „peněžních“.

   22.  V  §  34  odst. 1 větě první se slova „úvěru nebo“ nahrazují slovy
   „zápůjčky, úvěru nebo vydáním a“.

   23. Poznámka pod čarou č. 11f zní:

   „11f)  Článek  2  odst.  1  písm.  b) a c) rozhodnutí Rady 2014/335/EU,
   Euratom  ze  dne  26.  května  2014 o systému vlastních zdrojů Evropské
   unie.“.

   24.  V  §  34 odst. 3 se slova „krátkodobě půjčovat“ nahrazují slovy „z
   nich  poskytovat  krátkodobé  zápůjčky  a  úvěry“, za slova „podle § 35
   odst.  5“  se  vkládají slova „a jiným státům“ a číslo „7“ se nahrazuje
   číslem „6“.

   25. V § 34 se doplňuje odstavec 8, který zní:

   „(8)  Na  účty  ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro
   řízení  státního  dluhu  včetně  účtů  zřízených  v bankách a pobočkách
   zahraničních  bank  mohou plynout příjmy podle § 6 odst. 1 a mohou se z
   nich  hradit  výdaje  podle  §  7 odst. 1, jestliže souvisejí s řízením
   likvidity  státní  pokladny  nebo řízením státního dluhu. Tyto příjmy a
   výdaje  se  za  určitou  dobu,  nejdéle  za jeden měsíc, mohou sečíst a
   vzájemně  započíst; v tom případě se jejich saldo do tří pracovních dnů
   po  posledním  dni  této  doby vypořádá se státním rozpočtem, kapitolou
   Státní  dluh.  Účty ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a
   pro  řízení  státního dluhu včetně účtů zřízených v bankách a pobočkách
   zahraničních  bank  vedené v jednotné evropské měně, případně v dalších
   měnách  mohou  dále  zprostředkovávat  cizoměnové  platby  ze  státního
   rozpočtu a do něj.“.

   26.  V § 35 odst. 1 písm. d) se slova „nebo listinných“ a slova „včetně
   státních dluhopisů pro fyzické osoby,“ zrušují.

   27.  V § 35 odst. 1 písm. f) se za slovo „papírů,“ vkládají slova „vést
   evidenci imobilizovaných státních dluhopisů, nebo zaknihovaných cenných
   papírů,“.

   28. V § 35 odstavce 4 až 6 znějí:

   „(4)  Ministerstvo  v  rámci  výkonu  řízení  státního dluhu vytváří na
   účtech  ministerstva  pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení
   státního  dluhu  rezervu  peněžních  prostředků  z  vydávání  a prodeje
   státních  dluhopisů,  z  přijatých  zápůjček  a úvěrů, z dalších zdrojů
   financování  státního  dluhu  a ze sjednaných finančních zajištění nebo
   srovnatelných   zajištění   podle   práva   cizího  státu  jako  zdroje
   ministerstva  pro  vyloučení tržních rizik, rizik z neumístění státních
   dluhopisů   na   finančním   trhu   a  dalších  rizik  souvisejících  s
   financováním  schodku  státního rozpočtu a státního dluhu a jako zdroje
   pro  plnění  dluhů  ze smluv, jimiž se sjednává finanční zajištění nebo
   srovnatelné   zajištění  podle  práva  cizího  státu.  Ministerstvo  je
   oprávněno  rezervu  peněžních  prostředků  ukládat  nebo  investovat na
   finančním  trhu.  Tyto  peněžní prostředky a operace s nimi související
   podléhají evidenci ve státních finančních aktivech.

   (5)   Ministerstvo   je  oprávněno  přijímat  zápůjčky  nebo  úvěry  od
   právnických  osob  a  jiných  států nebo poskytovat zápůjčky nebo úvěry
   právnickým  osobám,  za  jejichž  dluhy  z  hlavní  činnosti ručí podle
   zvláštního  zákona  Česká republika, státním fondům a dalším právnickým
   osobám,  rozhodne-li  vláda,  že  zápůjčka  nebo  úvěr  jsou nezbytné k
   odvrácení  škod  v  národním  hospodářství.  V  souvislosti  s  tím  je
   ministerstvo  oprávněno  pro  tyto  právnické osoby sjednávat obchody s
   investičními  nástroji,  včetně derivátů k omezení úrokových a měnových
   či jiných rizik těchto právnických osob.

   (6)  Zápůjčky  a úvěry poskytnuté podle § 34 odst. 3 a podle odstavce 5
   nejsou  výdajem  státního  rozpočtu,  splátky  těchto  zápůjček a úvěrů
   nejsou  příjmem  státního  rozpočtu  a  úroky  a  jiné  příjmy z těchto
   zápůjček a úvěrů jsou příjmem státního rozpočtu.“.

   29. V § 35 se doplňuje odstavec 7, který zní:

   „(7)   Ministerstvo   může   vydávat   státní   dluhopisy   na   úhradu
   rozpočtovaného  schodku  státního  rozpočtu bez zahrnutí rozpočtovaného
   salda kapitoly Operace státních finančních aktiv, na úhradu jmenovitých
   hodnot  nebo  jistin  státního  dluhu,  včetně  jmenovitých hodnot nebo
   jistin  derivátů souvisejících s úhradou jmenovitých hodnot nebo jistin
   státního  dluhu, za účelem vytváření rezervy peněžních prostředků podle
   odstavce  4,  za  účelem poskytování zápůjček a úvěrů právnickým osobám
   podle  odstavce  5,  za účelem plnění dluhů ze smluv, jimiž se sjednává
   finanční zajištění nebo srovnatelné zajištění podle práva cizího státu,
   nebo  rozhodla-li  tak  vláda. V souvislosti s řízením likvidity státní
   pokladny  a  řízením  státního  dluhu  lze  státní dluhopisy při jejich
   vydání  zapsat  nejprve  na  majetkový  účet  ministerstva  v příslušné
   evidenci.“.

   30.  V  §  36  odst.  2  písm.  b) se slovo „oprávněn“ nahrazuje slovem
   „příslušný“.

   31.  V  §  36  odst.  2  se  na  konci  textu písmene d) doplňují slova
   „ministerstva mimo běžné hospodaření“.

   32.  V  §  36  odst.  3  větě první se za slova „aktiv je“ vkládá slovo
   „také“,  ve  větě  šesté  se za slovo „účtu“ vkládají slova „ukládat do
   bank  nebo“  a  ve  větě sedmé se slova „a 2“ nahrazují slovy „a v § 35
   odst. 2“.

   33.  V  § 36 odst. 4 větě první se za slova „majetkové účasti“ vkládají
   slova  „státu  v  obchodních  společnostech“  a  slova „má ministerstvo
   povinnost  evidovat  mimo bilanci státních finančních aktiv a pasiv“ se
   nahrazují   slovy   „nejsou   součástí   státních  finančních  aktiv  a
   ministerstvo má povinnost je evidovat mimo státní finanční aktiva“.

   34. V § 36 odst. 5 se slova „§ 14 odst. 1, 4 až 6 a 11“ nahrazují slovy
   „§ 14 odst. 1, 3 až 6 a 10 až 13“.

   35. V § 36 se odstavec 6 zrušuje.

   Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 6 až 9.

   36. V § 36 odstavce 7 a 8 znějí:

   „(7) Státními finančními pasivy jsou

   a) dluhy státu odpovídající jmenovitým hodnotám jím vydaných dluhopisů;
   do  státních  finančních pasiv však nevstupují dluhy státu z dluhopisů,
   které  byly  při jejich vydání zapsány nejprve na majetkový účet, který
   vede  ministerstvo v příslušné evidenci, po dobu, co jsou na tomto účtu
   zapsány,  jakož i vlastní dluhopisy nabyté státem jako jejich emitentem
   před datem jejich splatnosti,

   b) dluhy ze státem přijatých zápůjček a úvěrů,

   c) dluhy ze státem vystavených směnek,

   d)  dluhy  z  nesplacené  části  upsaného  kapitálu  majetkových účastí
   evidovaných ve státních finančních aktivech.

   (8) Státní dluh tvoří státní finanční pasiva uvedená v odstavci 7 písm.
   a)  až  c)  zohledňující  jmenovité  hodnoty  nebo  jistiny  derivátů a
   jmenovité  hodnoty  státních dluhopisů, které jsou předmětem finančního
   zajištění nebo srovnatelného zajištění podle práva cizího státu.“.

   37.  V  §  37  odst.  1  se  na  konci  textu písmene a) doplňují slova
   „prostřednictvím  strukturálních  fondů, Fondu soudržnosti a Evropského
   rybářského fondu^4a)“.

   38. V § 44 odst. 1 písm. i) se číslo „9“ nahrazuje číslem „8“.

   39.  V  §  44a  odst. 1 a 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova
   „mimo prostředky poskytnuté ze státního fondu na programy nebo projekty
   spolufinancované  z  rozpočtu  Evropské unie, které jsou státním fondem
   označeny  jako  prostředky  odpovídající  spolufinancování  z  rozpočtu
   Evropské unie,“.

   40.  V  § 44a odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo
   prostředky  poskytnuté  ze  státního  fondu  na  programy nebo projekty
   spolufinancované  z  rozpočtu  Evropské unie, které jsou státním fondem
   označeny  jako  prostředky  odpovídající  spolufinancování  z  rozpočtu
   Evropské unie“.

   41. V § 44a odst. 3 písm. d) se za slova „nebo f)“ vkládají slova „nebo
   prostředky  poskytnuté  ze  státního  fondu  na  programy nebo projekty
   spolufinancované  z  rozpočtu  Evropské unie, které jsou státním fondem
   označeny  jako  prostředky  odpovídající  spolufinancování  z  rozpočtu
   Evropské unie“.

   42. V § 44a odst. 4 se písmeno a) zrušuje.

   Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).

   43.  V  §  44a  odst.  4  písm.  a)  se slova „obsahující prostředky od
   Evropské  unie,“  nahrazují  slovy  „pevnou  částku podle § 14 odst. 6,
   nebo“,  číslo  „7“  se  nahrazuje  číslem  „6“  a za slova „procentních
   rozmezí“  se  vkládají  slova  „nebo  pevný  procentní podíl“, za slova
   „procentního  rozmezí“  se  vkládají  slova  „nebo  pevného procentního
   podílu“ a slova „dosažení cíle“ se nahrazují slovy „dodržení účelu“.

   44. V § 44a se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí:

   „(5)  V  případě vícenásobného porušení povinností uvedených v právních
   předpisech  a porušení podmínek stanovených v rozhodnutí pro poskytnutí
   dotace  při  zadávání  veřejných  zakázek bude uložen odvod za porušení
   rozpočtové kázně ve výši nejvyššího odvodu stanoveného podle § 14 odst.
   6,  nestanoví-  li výslovně poskytovatel dotace nebo organizační složka
   státu v souladu s § 24a a § 26 odst. 2 jinak.

   (6) Odvod za porušení rozpočtové kázně se neuloží, jestliže jeho výše v
   souhrnu  za  všechna  porušení ve vztahu k jedné poskytnuté dotaci nebo
   celkovým použitým prostředkům nepřesahuje 1 000 Kč.“.

   Dosavadní odstavce 5 až 11 se označují jako odstavce 7 až 13.

   45.  V  §  44a  odst. 7 se na konci písmene a) čárka nahrazuje tečkou a
   písmeno b) se zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene a).

   46.  V  § 44a odst. 10 větě první se slova „podle odstavce 4 písm. b) a
   c)“  zrušují  a ve větě druhé se slova „nebo nevyplaceny postupem podle
   odstavce 5 písm. b)“ zrušují.

   47.  V  §  45  odst.  1 větě třetí se slova „ , případně stanovenými jí
   zákonem,  kterým  byla  zřízena“  nahrazují slovy „nebo příjmy a výdaje
   související s činnostmi stanovenými jí zákonem“.

   48.  V  §  45  odst.  10 se věta druhá nahrazuje větou „Příjmy státního
   rozpočtu  soustředěné  na  jiných  než příjmových účtech je organizační
   složka  státu  povinna  do 30 pracovních dnů po připsání částky na její
   účet,  případně  do 5 pracovních dnů od okamžiku, kdy je nepochybné, že
   prostředky  mají  být  příjmem  státního  rozpočtu  nebo je nepochybné,
   příjmem,  které  organizační  složky státu mají být, odvést do státního
   rozpočtu, pokud tento zákon nestanoví jinak.“.

   49. Poznámka pod čarou č. 25a zní:

   „25a)  Článek  2 rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května
   2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie.“.

   50.  V  §  47  odst. 1 písm. b) se před bod 1 vkládají nové body 1 a 2,
   které včetně poznámek pod čarou č. 42 a 43 znějí:

   „1. na platy státních zaměstnanců^42),

   2.  na  platy  a  ostatní  platby  za  provedenou práci^43) kromě platů
   státních zaměstnanců,

   42)  Příloha  k vyhlášce č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, položka
   5013.

   43)  Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění
   vyhlášek  č.  484/2003  Sb.,  č.  440/2006  Sb.,  č.  357/2009 Sb. a č.
   464/2013 Sb., podseskupení položek 501 a 502 kromě položky 5013.“.

   Dosavadní  body 1 až 4 se označují jako body 3 až 6, dosavadní bod 5 se
   označuje jako bod 8, dosavadní bod 6 se označuje jako bod 7 a dosavadní
   bod 7 se označuje jako bod 9.

   51.  V  §  47  odst.  4  v  návětí  se  za  slovo „výdajů“ vkládá slovo
   „sestupně“ a v písmeni a) se před bod 1 vkládají nové body 1 a 2, které
   znějí:

   „1. na platy státních zaměstnanců^42),

   2.  na  platy  a  ostatní  platby  za  provedenou práci^43) kromě platů
   státních zaměstnanců,“.

   Dosavadní  body 1 až 4 se označují jako body 3 až 6, dosavadní bod 5 se
   označuje jako bod 8 a dosavadní bod 6 se označuje jako bod 7.

   52.  V  §  47  odst. 5 se věta druhá nahrazuje větou „Částky z nároků z
   nespotřebovaných   neprofilujících   výdajů  používá  na  neprofilující
   výdaje; na profilující výdaje je použije, rozhodne-li tak vláda.“.

   53. V § 47 odstavec 7 včetně poznámky pod čarou č. 44 zní:

   „(7)  Za  každý měsíc se v rozpočtovém systému [§ 3 písm. o)] sestavuje
   výkaz,  který vychází z evidence nároků z nespotřebovaných výdajů. Jeho
   rozsah,   způsob   sestavení,   obsah   a  způsob  předkládání  stanoví
   ministerstvo vyhláškou^44).

   44) § 3 písm. b) vyhlášky č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu
   údajů  předkládaných  pro  hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů
   státních   fondů,   rozpočtů  územních  samosprávných  celků,  rozpočtů
   dobrovolných   svazků   obcí   a   rozpočtů  regionálních  rad  regionů
   soudržnosti.“.

   54.  V  §  47 odst. 8 písm. a) se slova „jestliže ho organizační složka
   státu  nevykáže“  nahrazují  slovy „není-li vykázán“ a zrušují se slova
   „věty třetí“ a v písmeni b) se číslo „7“ nahrazuje číslem „9“.

   55. V § 48 odst. 2 a 3 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 45 zní:

   „d)  prostředky  poskytnuté  z  fondu  zábrany  škod  podle  zvláštního
   zákona^45).

   45)  §  23a  zákona  č.  168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu
   způsobenou  provozem  vozidla  a o změně některých souvisejících zákonů
   (zákon  o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č.
   160/2013 Sb.“.

   56. V § 48 odst. 4 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 46 zní:

   „d)  prostředky  poskytnuté  z  fondu  zábrany  škod  používá na úhradu
   stanovenou zvláštním zákonem^46).

   46) § 23a odst. 3 písm. a) a b) zákona č. 168/1999 Sb., ve znění zákona
   č. 160/2013 Sb.“.

   57.  V  §  49 odst. 2 se věta třetí nahrazuje větou „Podle věty první a
   druhé  nemusí  organizační  složka  státu postupovat u záloh za dodávky
   elektřiny,  plynu, vody, tepla, u záloh mobilním operátorům, u záloh na
   pohonné  hmoty  poskytovaných prostřednictvím platebních karet, u záloh
   poskytovaných   ke   splnění   povinnosti   uložené  zvláštním  právním
   předpisem^26a)  a u předplatného novin a časopisů; záloha však v těchto
   případech nesmí být poskytnuta na dobu delší než 12 měsíců.“.

   58.  V  §  49  odst.  7 písm. a) se slovo „poskytnuté“ nahrazuje slovem
   „vydané“.

   59. V § 50 odst. 2 větě první se za slova „prostředky rezervního fondu“
   vkládají slova „prostředky získané hospodářskou činností vykonávanou na
   základě zvláštního zákona,“.

   60.  V § 54 odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „včetně
   stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů“.

   61. V § 66 odstavec 2 zní:

   „(2) Organizační složky státu neposkytují náhrady za užívanou plochu na
   pozemku  nebo  ve  stavbě, se kterými hospodaří jiná organizační složka
   státu nebo příspěvková organizace.“.

   Čl. II
   Přechodné ustanovení
   Právní  vztahy  vzniklé z rozhodnutí o poskytnutí dotace vydaných přede
   dnem  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  se  posuzují  podle  zákona č.
   218/2000  Sb.,  ve  znění  účinném  přede  dnem nabytí účinnosti tohoto
   zákona.

   Čl. III
   Účinnost
   Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015.

   Hamáček v. r.
   Zeman v. r.
   Sobotka v. r.

Zákon č. 87/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva

87/2015 Sb.
ZÁKON
ze dne 19. března 2015,

kterým se mění některé zákony v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o soudních poplatcích

Čl. I
Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 72/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona
č. 427/2010 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 167/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb. a zákona č. 335/2014 Sb., se mění takto:

1. V § 1 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c) zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem na žádost osoby oprávněné k jejímu podání.“.

2. V § 2 odst. 1 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje.

3. V § 2 se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10) Poplatníkem poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem je osoba, na jejíž žádost se zápis provádí.“.

4. V § 3 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Ve věcech poplatků za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem je příslušný krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud osoby, jíž se zápis ve veřejném rejstříku týká.“.

5. V § 4 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Jde-li o poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, vzniká poplatková povinnost okamžikem podání žádosti u notáře osobou oprávněnou k jejímu podání.“.

6. V § 5 se za slovo „úkony“ vkládají slova „a poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem“.

7. V § 7 odst. 1 větě první se za slovo „Poplatek“ vkládají slova „ , s výjimkou poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem,“.

8. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu zní:
㤠7a
Výběr a odvod poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem

(1) Poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem vybírá a odvádí plátce poplatku, kterým je notář, který zápis provádí.

(2) Plátce poplatku je povinen poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem od poplatníka vybrat, a to do 10 dnů po podání žádosti u notáře osobou oprávněnou k jejímu podání.

(3) Peněžní prostředky ve výši vybraného poplatku za zápis do veřejného rejstříku provedený notářem se vloží nebo převedou na samostatný účet v českých korunách v bance, ve spořitelním a úvěrním družstvu nebo v zahraniční bance, která má sídlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, určený výhradně pro tento účel, jehož majitelem je plátce poplatku.

(4) Plátce poplatku je povinen odvést poplatek správci poplatku do 15 dnů po provedení zápisu.“.

9. V § 8 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem nelze platit kolkovými známkami.“.

10. V § 9 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí:
„(10) Není-li poplatníkem poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem plátci poplatku zaplacen a plátce poplatku v důsledku toho tento poplatek nevybere, plátce poplatku tento zápis neprovede.

(11) Je-li plátce poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem v prodlení déle než 4 pracovní dny následující po dni splatnosti podle § 7a odst. 4, uloží mu správce poplatku zaplatit nezaplacenou část poplatku rozhodnutím a v něm stanoví zvýšení poplatku, a to ve výši 20 % nezaplacené části poplatku; toto zvýšení je příslušenstvím poplatku sledujícím jeho osud.“.

11. V § 10 se doplňuje odstavec 11, který zní:
„(11) Jde-li o poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, poplatková povinnost zaniká, pokud zápis nebyl proveden. Byl-li poplatek plátcem od poplatníka vybrán, vrátí jej plátce poplatku poplatníkovi.“.

12. V § 11 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a kompenzace a dávek pěstounské péče“.

13. V § 11 odst. 1 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní:
„k) zápisu údajů o spolku, pobočném spolku, odborové organizaci, mezinárodní odborové organizaci, organizaci zaměstnavatelů a mezinárodní organizaci zaměstnavatelů a jejich pobočné organizaci, nadaci, nadačním fondu, ústavu a obecně prospěšné společnosti do veřejného rejstříku nebo jeho změny,“.

Dosavadní písmena k) až m) se označují jako písmena l) až n).

14. V § 11 odst. 2 písm. e) se za slovo „pracovního“ vkládají slova „nebo služebního“.

15. V § 11 odst. 2 písmeno u) zní:
„u) odborová organizace, mezinárodní odborová organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů nebo jejich pobočné organizace ve věcech zápisu jejich vzniku, změny a zániku do veřejného rejstříku.“.

16. V § 11 odst. 5 se za větu první vkládá věta „Osvobození podle odstavce 1 písm. g), k) a l) a osvobození podle odstavce 2 se vztahuje i na poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem.“.

17. V příloze v položce 11 se na konci bodu 1 doplňuje písmeno d), které zní:
„d) za zápis obchodní firmy řádně založené obchodní korporace učiněný před zápisem obchodní korporace do veřejného rejstříku 1 000 Kč“.

18. Na konci přílohy se doplňuje položka 39, která včetně nadpisu zní:

„Poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem
Položka 39

1. Za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem
a) za první zápis akciové společnosti do veřejného rejstříku 8 000 Kč
b) za první zápis osoby do veřejného rejstříku, s výjimkou akciové společnosti nebo spolku 2 700 Kč
c) za změny nebo doplnění 1 000 Kč

2. Poplatek podle bodu 1 písm. c) se vybere za žádost pouze jednou bez ohledu na počet měněných nebo doplňovaných skutečností uvedených v žádosti. Změnou se rozumí i žádost o výmaz skutečnosti a zápis nové skutečnosti týkající se právnické osoby nebo pouze žádost o výmaz skutečnosti, není-li nahrazována jinou skutečností, nebo pouze žádost o zápis doplňované skutečnosti, nenahrazuje-li jinou skutečnost. Změnou se nerozumí žádost o výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku.

3. Poplatek podle této položky se nevybere za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem
na základě žádosti příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem.“.

Čl. II
Přechodné ustanovení
Pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 549/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ
Změna občanského soudního řádu

Čl. III
V § 9 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona 160/1995 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 404/2012 Sb. a zákona č. 293/2013 Sb., se na konci textu písmene l) doplňují slova „ , s výjimkou sporů o příspěvky členů společenství vlastníků na správu domu a pozemku, sporů o zálohy na úhradu za služby a způsobu rozúčtování cen služeb“.

Čl. IV
Přechodné ustanovení
Pro určení věcné příslušnosti v řízeních, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o zvláštních řízeních soudních

Čl. V
Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, se mění takto:

1. V § 108 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c) pozůstalý manžel, který nabývá majetek na základě dohody schválené soudem podle § 162
odst. 1 nebo na základě vypořádání usnesením soudu podle § 162 odst. 2, bylo-li řízení o pozůstalosti
zastaveno podle § 153 nebo 154,“.

Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).

2. V § 108 odst. 1 písm. d) se slova „nebo b)“ nahrazují slovy „až c)“.

3. V části druhé hlavě IV dílu 8 se před § 354 vkládá nový § 353a, který včetně nadpisu zní:
 „§ 353a

Místní příslušnost
(1) Pro řízení je příslušný obecný soud zástavního dlužníka.

(2) Namísto soudu uvedeného v odstavci 1 je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je nemovitá
zástava, týká-li se řízení práva k ní.“.

4. V § 458 se číslo „445“ nahrazuje číslem „467“.

Čl. VI
Přechodné ustanovení
Pro určení místní příslušnosti v řízeních, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 292/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTVRTÁ
Změna soudního řádu správního

Čl. VII
V § 7 odst. 3 a v § 31 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 436/2004
Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 303/2011 Sb. a zákona č. 396/2012 Sb., se za slova „státní sociální podpory,“ vkládají slova „dávek pěstounské péče,“.

Čl. VIII
Přechodná ustanovení
1. Pro určení místní příslušnosti v řízeních ve věcech dávek pěstounské péče, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. V případech, kdy Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí Městského soudu v Praze ve věcech dávek pěstounské péče, které bylo vydáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a věc mu vrátil k dalšímu řízení, dokončí toto řízení Městský soud v Praze.

ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob

Čl. IX
Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, se mění takto:

1. V § 114 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Notář písemnosti, které mu byly předloženy v listinné podobě a které se nezakládají do sbírky listin, převede do elektronické podoby a bez zbytečného odkladu je zašle příslušnému rejstříkovému soudu.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

2. V § 114 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a 2“.

ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST

Čl. X
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r.

Zákon č. 85/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů

85/2015 Sb.
ZÁKON
ze dne 19. března 2015,

kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů 

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona
č. 137/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 481/2008 Sb., zákona
č. 223/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se mění takto:

1. § 4 zní:
㤠4
Úřad může na žádost uživatele stanoveného měřidla vyjmout na stanovené období stanovené měřidlo
specifického určení z povinnosti schvalování typu a ověřování.“.

2. V § 6 odst. 2 se věta třetí nahrazuje větami „Tento požadavek se považuje za splněný, pokud má měřidlo požadované metrologické a technické vlastnosti stanovené opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy kromě požadovaných metrologických a technických vlastností stanoveného měřidla stanoví i zkoušky při schvalování typu.“.

3. V § 8 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo byly opatřeny certifikátem od akreditovaného výrobce certifikovaného referenčního materiálu“.

4. V § 9 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větami „Tento požadavek se považuje za splněný, pokud má měřidlo požadované metrologické vlastnosti stanovené opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy kromě požadovaných metrologických vlastností stanoveného měřidla stanoví i zkoušky při jeho ověřování.“.

5. V § 9 se doplňují odstavce 8 až 10, které znějí:
„(8) U vybraných druhů stanovených měřidel se prodlužuje platnost ověření na základě kladného výsledku statistické výběrové zkoušky. Ministerstvo stanoví vyhláškou druhy stanovených měřidel, jejichž platnost ověření se na základě kladného výsledku statistické výběrové zkoušky prodlužuje, a dobu, o kterou se u jednotlivých vybraných druhů stanovených měřidel platnost ověření prodlužuje.

(9) Statistické výběrové zkoušky pro účely prodloužení doby platnosti ověření provádí Český metrologický
institut, postupuje přitom podle opatření obecné povahy, které pro jednotlivé vybrané druhy stanovených měřidel stanoví postupy a podmínky zkoušek a kritéria jejich kladného výsledku. Žádost o provedení statistické výběrové zkoušky lze podat nejdříve 2 roky a nejpozději 1 rok před uplynutím doby platnosti předchozího ověření stanoveného měřidla.

(10) Žadatel o prodloužení platnosti ověření je povinen s prodloužením doby platnosti ověření
seznámit osoby dotčené měřením, a to do 3 měsíců ode dne vydání protokolu o prodloužení platnosti
ověření.“.

6. V § 10 odst. 1 se slova „prvotní ověření, u ostatních měřidel jejich prvotní kalibraci“ nahrazují slovem „ověření“.

7. V § 10 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ , pokud není akreditovaným výrobcem“.

8. V § 10 odst. 2 se slova „ , prvotní kalibraci dovážených etalonů a pracovních měřidel“ zrušují.

9. V § 11 odstavec 4 zní:
„(4) Český metrologický institut pro účely ověření stanoveného měřidla, jehož certifikát o schválení typu pozbyl platnosti, může povolit jeho konstrukční změnu, pokud touto konstrukční změnou dochází k nahrazení vadné nebo opotřebované části jinou částí od původní části odlišnou, ale funkčně s ní totožnou, a tato změna nemá vliv na

a) funkci stanoveného měřidla,

b) technické vlastnosti stanoveného měřidla rozhodné pro schválení typu, a

c) metrologické vlastnosti stanoveného měřidla rozhodné pro schválení typu.“.

10. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který zní:
㤠11a
(1) Uživatel stanoveného měřidla je povinen na žádost osoby, která může být dotčena jeho nesprávným
měřením, požádat o přezkoušení stanoveného měřidla.

(2) Český metrologický institut a subjekty autorizované podle tohoto zákona k ověřování příslušného druhu stanovených měřidel přezkouší stanovené měřidlo a o přezkoušení vydají osvědčení, jehož přílohou je zkušební protokol. Náležitosti osvědčení o přezkoušení a náležitosti zkušebního protokolu stanoví ministerstvo vyhláškou.

(3) Stanovené měřidlo se považuje za vyhovující, pokud má při přezkoušení metrologické vlastnosti stanovené opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy kromě požadovaných metrologických vlastností stanoveného měřidla stanoví i zkoušky při přezkoušení, pokud jsou odlišné od zkoušek při ověřování.

(4) Náklady přezkoušení stanoveného měřidla hradí

a) žadatel o přezkoušení v případě, že stanovené měřidlo je shledáno při přezkoušení vyhovujícím,

b) uživatel stanoveného měřidla v případě, že stanovené měřidlo je shledáno při přezkoušení nevyhovujícím.“.

11. V § 13 odst. 1 písm. c) se slova „státní metrologické kontroly měřidel“ nahrazují slovy „ověřování stanovených měřidel, certifikaci referenčních materiálů“.

12. V § 14 odst. 1 písmeno c) zní: „c) schvaluje typy měřidel a ověřuje stanovená měřidla,“.

13. V § 14 odst. 1 písm. g) se slova „zboží a lahví“ nahrazují slovy „zboží označeného symbolem „e“ a lahví označených symbolem „3““.

14. V § 14 odst. 1 písmeno j) zní: „j) vydává opatření obecné povahy podle § 6 odst. 2, § 9 odst. 1, § 9 odst. 9 a § 11a odst. 3,“.

15. V § 14 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) a m), která znějí:
„l) provádí statistické výběrové zkoušky podle § 9 odst. 9,
m) provádí přezkušování stanovených měřidel podle § 11a.“.

16. V § 14 odstavec 2 zní:
„(2) Český metrologický institut může povolit
a) konstrukční změnu stanoveného měřidla za podmínek stanovených v § 11 odst. 4,
b) krátkodobé používání stanoveného měřidla v době mezi ukončením jeho opravy nebo jeho montáže a ověřením s omezením této doby.“.

17. V § 23 odst. 1 písm. c) se slova „nebo kalibrační“ zrušují.

18. V § 23 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje středníkem a doplňují se písmena i) a j), která
znějí:
„i) jako žadatel o prodloužení platnosti ověření neseznámil osoby dotčené měřením s prodloužením
doby platnosti ověření podle § 9 odst. 10;
j) provedl konstrukční změnu stanoveného měřidla bez povolení podle § 11 odst. 4.“.

19. Nadpis nad § 24c se zrušuje.

20. § 24c se zrušuje.

21. V § 25 nadpis zní:
„Lhůty pro výkony schvalování typů měřidel, ověřování stanovených měřidel a certifikaci referenčních materiálů“.

22. V § 27 se slova „§ 7 odst. 3, § 8 odst. 2 a 5, § 9 odst. 1 až 3, § 9a odst. 2 až 4, § 12 odst. 3,“ nahrazují slovy „§ 8 odst. 2 a 5, § 9 odst. 1, 2 a 8, § 9a odst. 2, 3, 5 a 6, § 11a odst. 2, § 12 odst. 2,“.

Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2015.

Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r.

Zákon č. 83/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů

83/2015 Sb.
ZÁKON
ze dne 18. března 2015,

kterým se mění zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I
Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 6/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 380/2009 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odst. 1, § 10a odst. 6 písm. b), § 11c odst. 7 a v § 11e písm. b) a c) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.

2. V § 2 písmena f) až i) znějí:

„f) metadaty informace, které popisují prostorová data nebo služby založené na prostorových datech a které umožňují jejich vyhledávání, třídění a používání;

g) infrastrukturou pro prostorová data prostorová data a služby založené na prostorových datech, síťové služby a technologie, metadata, technické požadavky, dohody o sdílení přístupu k prostorovým datům a službám založeným na prostorových datech a jejich využívání, mechanismy, procesy a postupy koordinace, zavedené, provozované nebo zpřístupněné v souladu s tímto zákonem a sledování, využívání prostorových dat a služeb založených na prostorových datech;

h) interoperabilitou možnost kombinace prostorových dat a vzájemné komunikace mezi službami založenými na prostorových datech bez opakovaných ručních zásahů tak, aby bylo dosaženo soudržného výsledku a aby byla zvýšena přidaná hodnota prostorových dat a služeb založených na prostorových datech;

i) zpřístupňováním dat zpřístupňování prostorových dat a metadat neomezenému okruhu subjektů prostřednictvím

1. poskytování prostorových dat a metadat na geoportál (§ 11a) z vlastního internetového rozhraní s využitím služeb založených na prostorových datech v souladu s technickými požadavky, nebo

2. předávání prostorových dat a metadat v souladu s technickými požadavky na geoportál (§ 11a),“.

3. V § 2 se doplňují písmena j) a k), která včetně poznámky pod čarou č. 16 znějí:

„j) technickými požadavky požadavky, které obsahují minimální výkonnostní požadavky na služby založené na prostorových datech a zajišťují soudržnost prostorových dat, stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie16) upravujícími pravidla pro vytvoření a aktualizaci metadat, monitorování a podávání zpráv, služby založené na prostorových datech, interoperabilitu a harmonizaci prostorových dat a služeb založených na prostorových datech a pro přístup k prostorovým datům a službám;

k) službami založenými na prostorových datech možné formy zpracování prostorových dat nebo souvisejících metadat prostřednictvím počítačové aplikace.

------------------
16) Například nařízení Komise (ES) č. 1205/2008 ze dne 3. prosince 2008, kterým se provádí směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2007/2/ES týkající se metadat, nařízení Komise (ES) č. 976/2009 ze dne 19. října 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES, pokud jde o síťové služby, nařízení Komise (EU) č. 268/2010 ze dne 29. března 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES, pokud jde o poskytnutí přístupu k sadám prostorových dat a službám prostorových dat členských států orgánům a subjektům Společenství za harmonizovaných podmínek, nařízení Komise (EU) č. 1089/2010 ze dne 23. listopadu 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES, pokud jde o interoperabilitu sad prostorových dat a služeb prostorových dat.“.

4. V § 11a odstavec 1 zní:

„(1) Ministerstvo životního prostředí spravuje geoportál, který je informačním systémem veřejné správy a je přístupný prostřednictvím portálu veřejné správy. Povinné subjekty prostřednictvím geoportálu zpřístupňují data odpovídající alespoň jednomu z témat uvedených v prováděcím právním předpise, která povinné subjekty tvoří, přijímají, spravují nebo aktualizují a která spadají do oblasti úkolů veřejné správy. Ministerstvo životního prostředí zpřístupní na geoportálu veškeré informace o údajích, kódech a technických klasifikacích, které jsou nezbytné k zajištění souladu s technickými požadavky.“.

5. V § 11a odst. 4 úvodní část ustanovení zní:

„(4) Součástí služeb založených na prostorových datech jsou síťové služby, kterými jsou služby“.

6. V § 11a odst. 4 písmeno e) zní:

„e) spouštěcí, které umožňují spuštění služeb založených na prostorových datech uvedených v písmenech a) až d).“.

7. V § 11a odst. 7 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a o výši úhrady podle § 11c odst. 3 a 4, pokud je požadována“.

8. V § 11b odst. 2 větě první se za slovo „tvorbu“ vkládají slova „ , shromažďování nebo šíření“.

9. V § 11b odst. 3 se za slova „v souladu s autorskými právy“ vkládají slova „ , právy souvisejícími s právem autorským nebo zvláštním právem pořizovatele databáze“.

10. V § 11c odstavec 1 zní:

„(1) Data zpřístupněná prostřednictvím geoportálu jsou veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. Povinný subjekt nebo jiný poskytovatel prostorových dat zpřístupňují podmínky poskytování dat jako součást jím zpřístupňovaných metadat. Prostorová data zpřístupňují povinné subjekty nebo jiní poskytovatelé na základě nevýhradní licenční smlouvy nebo podlicenční smlouvy upravující zejména zužitkování nebo vytěžování databází, které jsou tvořeny prostorovými daty (dále jen „licenční smlouva“)12b). Pokud povinný subjekt nebo jiný poskytovatel prostorových dat nepředá jako součást metadat návrh licenční smlouvy, zpřístupňují se prostorová data na základě vzorové licenční smlouvy, kterou Ministerstvo životního prostředí uveřejní na geoportálu. Na základě licenční smlouvy může povinný subjekt nebo jiný poskytovatel prostorových dat zpřístupnit také služby založené na prostorových datech.“.

11. V § 11c odst. 2 se na konci písmene g) čárka nahrazuje tečkou a písmeno h) se zrušuje.

12. V § 11c odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Za zpřístupnění prostorových dat povinných subjektů a jiných poskytovatelů prostorových dat odpovídajících tématům uvedeným v prováděcím právním předpise a služeb založených na prostorových datech může být požadována úhrada ve výši, která nepřesáhne minimální výši nezbytnou k zajištění potřebné kvality a zpřístupňování prostorových dat a služeb založených na prostorových datech.“.

13. V § 11c odst. 4 se slova „V případě průběžně aktualizovaných dat velkého objemu lze zpoplatnit i prohlížecí služby založené na prostorových datech;“ nahrazují slovy „V případě průběžně aktualizovaných dat velkého objemu lze požadovat úhradu podle odstavce 3 i za prohlížecí služby založené na prostorových datech, pokud tato úhrada slouží k zajištění zachování a údržby prostorových dat a zachování odpovídajících služeb založených na prostorových datech;“.

14. V § 11c odstavec 6 zní: „(6) Orgány veřejné správy, státní příspěvkové organizace a organizační složky státu mají pro účely plnění svých úkolů, které mohou mít vliv na životní prostředí, k prostorovým datům a ke službám založeným na prostorových datech poskytovaným orgány veřejné správy, které odpovídají tématům
uvedeným v prováděcím právním předpisu a jsou zpřístupněny na geoportálu, bezplatný přístup v plném rozsahu. Orgány veřejné správy, státní příspěvkové organizace a organizační složky státu si vyměňují a využívají tato data a služby pro plnění svých úkolů, které mohou mít vliv na životní prostředí.“.

15. V § 11c odst. 8 se slova „Evropská společenství“ nahrazují slovy „Evropská unie“.

16. V § 11d odst. 2 se věta třetí nahrazuje větou „Přístup veřejnosti je možné omezit pouze v nezbytně nutných případech, převažuje-li zájem na omezení přístupu nad veřejným zájmem na zpřístupnění prostorových dat.“.

17. V § 12 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) V návaznosti na zprávu o stavu životního prostředí České republiky zpracovává Ministerstvo životního prostředí jedenkrát za rok zprávy o stavu životního prostředí jednotlivých krajů. Tyto zprávy musí být zveřejněny v elektronické podobě do tří měsíců od schválení zprávy o stavu životního prostředí České republiky.“.

Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2015.

Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r.

Zákon č. 80/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů

80/2015 Sb.
ZÁKON
ze dne 18. března 2015,

kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I
Změna zákona o léčivech
V § 112 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 70/2013 Sb., se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „ , nestanoví-li zákon jinak“.

Čl. II
Přechodné ustanovení
Státní ústav pro kontrolu léčiv převede z prostředků účtu vedeného podle § 112 odst. 5 zákona č. 378/2007 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, na příjmový účet státního rozpočtu České republiky, zřízený pro Ministerstvo zdravotnictví, v roce 2015 částku ve výši 1 700 000 000 Kč.

Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.

Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r.

Zákon č. 79/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

79/2015 Sb.
ZÁKON
ze dne 18. března 2015,

kterým se mění zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o Českém rozhlasu

Čl. I
Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb.,
zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb., zákona č. 192/2002 Sb., zákona č. 127/2005 Sb. a zákona č. 196/2009 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které včetně poznámky pod čarou č. 4 zní:

„b) provozuje vysílání rozhlasového programu zaměřeného výlučně na zpravodajství, publicistiku a vzdělávací pořady prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení s využitím části kmitočtového spektra v pásmu velmi krátkých vln v rozsahu, který umožňují vhodné rádiové kmitočty získané optimalizací vlastní vysílací sítě za podmínky, že nedojde ke snížení rozsahu pokrytí České republiky stanoveného tímto zákonem, a rádiové kmitočty nově vyhledané Českým rozhlasem na jeho náklady, nejvýše však v rozsahu regionálního rozhlasového vysílání4); tento program může Český rozhlas šířit rovněž prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení s využitím části kmitočtového spektra v pásmu středních vln a prostřednictvím jiných sítí elektronických komunikací v rozsahu celoplošného rozhlasového vysílání
stanoveného tímto zákonem,

--------------------------
4) § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování
rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní písmena b) až h) se označují jako písmena
c) až i).

2. V § 3 odst. 1 písm. c) se slova „družic a kabelových sítí“ nahrazují slovy „jiných sítí elektronických komunikací“.

3. V § 3 odst. 3 větě druhé se za slovo „Kmitočty“ vkládají slova „v rozsahu a za podmínek stanovených
v odstavci 1 písm. b) nebo“.

4. V § 12 odst. 3 se slova „a e)“ nahrazují slovy „ , b) a f)“.

ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání

Čl. II
Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů,
ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 196/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 302/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 406/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 181/2014 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „nebo ve státě“ zrušují.

2. V § 3 odst. 4 písm. b) se slova „republiky, v jiném“ nahrazují slovy „republiky nebo v jiném“ a slova „nebo ve státě“ se zrušují.

3. V § 3 odst. 5 se slova „nebo ve státě, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi,
a která nesplňuje v České republice, ani v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi,“ nahrazují slovy „ , a která v České republice ani v jiném členském státě Evropské unie nesplňuje“ a slova „založení Evropského společenství4c)“ se nahrazují slovy „fungování Evropské unie4c)“.

Poznámka pod čarou č. 4c zní:
„4c) Čl. 49 a následující Smlouvy o fungování Evropské unie.“.

4. V § 6 odst. 2 se slova „konce února“ nahrazují slovy „30. dubna“.

5. V § 51 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Provozovatel rozhlasového vysílání ze zákona nesmí do programu zaměřeného výlučně na zpravodajství, publicistiku a vzdělávací pořady20) zařazovat obchodní sdělení s výjimkou obchodních sdělení zařazovaných do vysílání programu v přímém spojení s vysíláním kulturní nebo sportovní události, je-li vysílání takového obchodního sdělení nezbytnou podmínkou k získání práv k rozhlasovému vysílání kulturní nebo sportovní události. Věta druhá se nevztahuje na oznámení podle odstavce 4.“.

Poznámka pod čarou č. 20 zní:
„20) § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 484/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST

Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.

Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r.

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, někdy též zvaný jako zákon o EIA, prošel v roce 2015 velkou novelizací. Podívejte se na jeho aktuální a úplné znění ve znění zákona č. 39/2015 Sb. Někdy též zvaný jako zákon o EIA.

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)

Úvodní ustanovení
§ 1-24 ČÁST PRVNÍ POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
§ 1-10j HLAVA I POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V ČESKÉ REPUBLICE
§ 1-3  Díl 1 Úvodní ustanovení
§ 1 Předmět úpravy
§ 2 Rozsah posuzování
§ 3 Základní pojmy
§ 4-10 Díl 2 Posuzování vlivů záměru na životní prostředí
§ 4 Předmět posuzování vlivů záměru na životní prostředí
§ 5 Způsob posuzování vlivů záměru na životní prostředí
§ 6 Oznámení
§ 7 Zjišťovací řízení
§ 8 Dokumentace
§ 9 Posudek
§ 9a Závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí
§ 9b-9d Navazující řízení
§ 9e Náležitosti podporující podpisové listiny
§ 10 zrušen
§ 10a-10j  Díl 3 Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí
§ 10a Předmět posuzování vlivů koncepce na životní prostředí
§ 10b Způsob posuzování vlivů koncepce na životní prostředí
§ 10c Oznámení koncepce
§ 10d Zjišťovací řízení
§ 10e Průběh posuzování vlivů koncepce na životní prostředí
§ 10f Návrh koncepce
§ 10g Stanovisko k návrhu koncepce
§ 10h Sledování a rozbor vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví
§ 10i Zvláštní ustanovení pro posuzování vlivů politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí
§ 10j Zvláštní ustanovení pro posuzování vlivů koncepce na životní prostředí, pokud je koncepce zpracovávána ústředním správním úřadem
§ 11-14b HLAVA II POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘESAHUJÍCÍCH HRANICE ČESKÉ REPUBLIKY
§ 11 Předmět posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky
§ 12 Způsob mezistátního posuzování
§ 13 Mezistátní posuzování záměru prováděného na území České republiky
§ 14 Mezistátní posuzování záměru prováděného mimo území České republiky
§ 14a Mezistátní posuzování koncepce prováděné na území České republiky
§ 14b Mezistátní posuzování koncepce prováděné mimo území České republiky
§ 15-24 HLAVA III USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
§ 15-19 DÍL 1 Ustanovení společná
§ 15 Předběžné projednání
§ 16 Zveřejnění informací o dokumentech pořízených v průběhu posuzování a o veřejných projednáních
§ 17 Veřejné projednání
§ 18 Náklady spojené s posuzováním vlivů na životní prostředí
§ 19 Autorizace ke zpracování dokumentace a posudku
§ 20-23 DÍL 2 Výkon státní správy v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí
§ 22 Orgány kraje
§ 23 Ostatní společná ustanovení
§ 24 DÍL 3 Ustanovení přechodná
§ 25 ČÁST DRUHÁ ZMĚNA ZÁKONA O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
§ 26 ČÁST TŘETÍ ZMĚNA ŽIVNOSTENSKÉHO ZÁKONA
§ 27 ČÁST ČTVRTÁ zrušena
§ 28 ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST
Příloha 1
Příloha 2 Zásady pro zjišťovací řízení
Příloha 3 Náležitosti oznámení
Příloha 3a Oznámení podlimitního záměru
Příloha 4 Náležitosti dokumentace
Příloha 5 Náležitosti posudku
Příloha 6 Náležitosti stanoviska
Příloha 7 Náležitosti oznámení koncepce
Příloha 8 Kritéria pro zjišťovací řízení
Příloha 9 Náležitosti vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví
Vybraná ustanovení novel

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí - vybraná ustanovení novel

Vybraná ustanovení novel zákona č. 100/2001 Sb.:

Čl.II zákona č. 93/2004 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Posouzení záměrů zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Posouzení rozvojových koncepcí a programů zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

 Čl.II zákona č. 163/2006 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Posuzování vlivů na životní prostředí zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

2. Na řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí dosavadní právní předpisy.

Čl.II zákona č. 216/2007 Sb.

Přechodná ustanovení

Posuzování vlivů na životní prostředí zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Čl. XXXIX zákona č. 223/2009 Sb.

Přechodné ustanovení

Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Čl. II zákona č. 436/2009 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Posuzování vlivů na životní prostředí, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

2. Doba platnosti stanovisek vydaných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

3. Na řízení o vydání rozhodnutí nebo opatření nutných k provedení záměru, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní právní předpisy.

Čl. II zákona č. 39/2015 Sb.

Přechodná ustanovení

1. U stanovisek k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydá příslušný úřad na základě oznámení o zahájení řízení zaslaného tomuto úřadu správním úřadem příslušným k vedení navazujícího řízení nebo na základě žádosti oznamovatele ještě před zahájením navazujícího řízení souhlasné závazné stanovisko poté, co ověří, že jejich obsah je v souladu s požadavky právních předpisů, které zapracovávají směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU. Příslušný úřad v závazném stanovisku podle věty první zároveň stanoví, které z podmínek uvedených ve stanovisku k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí jsou správní úřady příslušné k vedení navazujících řízení povinny zahrnout do svých rozhodnutí. Nelze-li vydat souhlasné závazné stanovisko podle věty první, musí být záměr předmětem nového posuzování podle § 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Závazné stanovisko podle věty první se vydává pro rozhodnutí v navazujícím řízení vydávané po nabytí účinnosti tohoto zákona; toto závazné stanovisko se použije i pro rozhodnutí v dalších navazujících řízeních. Pokud příslušný úřad vydává také závazné stanovisko podle § 9a odst. 4 a 5 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze oba postupy spojit a vydat pouze jediné závazné stanovisko.

2. Na navazující řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí § 9a odst. 4 a 5 a § 9b až 9d zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti. Do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zajistí správní úřad příslušný k vedení navazujícího řízení zahájeného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zveřejnění informací podle § 9b odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které dosud nebyly zveřejněny, pokud již neuplynula lhůta pro uplatnění závazných stanovisek dotčených orgánů, námitek účastníků řízení a připomínek. Soudní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí - Příloha 9 Zásady pro zjišťovací řízení

Příloha č. 9, zákona č. 100/2001 Sb.:

 Náležitosti vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví

1. Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím.

2. Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce.

3. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy.

4. Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí (např. oblasti vyžadující ochranu podle zvláštních právních předpisů12a)).

5. Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci, a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení.

6. Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí.

7. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce.

8. Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné know-how).

9. Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu koncepce na životní prostředí.

10. Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce.

11. Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu.

12. Vlivy koncepce na veřejné zdraví.

13. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.

14. Souhrnné vypořádání vyjádření obdržených ke koncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví.

15. Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepci.

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí - Příloha 8 Zásady pro zjišťovací řízení

Příloha č. 8, zákona č. 100/2001 Sb.:

Kritéria pro zjišťovací řízení

1. Obsah koncepce, zejména s ohledem na:

a. účelnost stanovených variant řešení k dosažení sledovaných cílů koncepce;

b. míru, v jaké koncepce stanoví rámec pro záměry a jiné činnosti, a to buď vzhledem k jejich umístění, povaze, velikosti a provozním podmínkám nebo z hlediska požadavků na přírodní zdroje;

c. míru, v jaké ovlivňuje jiné koncepce;

d. význam koncepce pro začlenění požadavků na ochranu životního prostředí a veřejné zdraví, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje;

e. vliv koncepce na udržitelný rozvoj dotčeného území (včetně sociálně-ekonomických aspektů);

f. problémy životního prostředí a veřejného zdraví, které jsou závažné pro koncepci;

g. význam koncepce pro implementaci požadavků vyplývajících z právních předpisů Evropského společenství týkajících se životního prostředí a veřejného zdraví (např. plány a programy v oblasti odpadového hospodářství nebo ochrany vod).

2. Charakteristika vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví a charakteristika dotčeného území, zejména s ohledem na:

a. pravděpodobnost, dobu trvání, četnost a vratnost vlivu;

b. kumulativní a synergickou povahu vlivu;

c. přeshraniční povahu vlivu;

d. rizika pro životní prostředí a veřejné zdraví vyplývající z provedení koncepce (např. při přírodních katastrofách, při haváriích);

e. závažnost a rozsah vlivu (počet obyvatel, který by mohl být pravděpodobně zasažen);

f. důležitost a zranitelnost oblasti, která by mohla být zasažena, s ohledem na:

i. zvláštní přírodní charakteristiku nebo kulturní dědictví,

ii. hustotu obyvatel, osídlení a míru urbanizace,

iii. překročení norem kvality životního prostředí nebo mezních hodnot,

iv. kvalitu půdy a intenzitu jejího využívání;

g. dopad na oblasti nebo krajiny s uznávaným statusem ochrany na národní, komunitární nebo mezinárodní úrovni.

3. Předpokládaný přínos posouzení koncepce ve vztahu k posouzení jiných koncepcí zpracovávaných na odlišných úrovních v téže oblasti. 

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí - Příloha 7 Zásady pro zjišťovací řízení

Příloha č. 7, zákona č. 100/2001 Sb.:

 Náležitosti oznámení koncepce

                 
A. ÚDAJE O PŘEDKLADATELI
   1. Název organizace
   2. IČ, bylo-li přiděleno
   3. Sídlo (bydliště)
   4. Jméno, příjmení, bydliště, telefon a e-mail oprávněného zástupce předkladatele

B. ÚDAJE O KONCEPCI
    1. Název
    2. Obsahové zaměření (osnova)
    3. Charakter
    4. Zdůvodnění potřeby pořízení
    5. Základní principy a postupy (etapy) řešení
    6. Hlavní cíle
    7. Přehled uvažovaných variant řešení
    8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry
    9. Předpokládaný termín dokončení
   10. Návrhové období
   11. Způsob schvalování

C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ
   1. Vymezení dotčeného území
   2. Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny
   3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území
   4. Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území

D. PŘEDPOKLÁDANÉ  VLIVY KONCEPCE  NA ŽIVOTNÍ  PROSTŘEDÍ A  VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ

E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE
   1. Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky
   2. Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce
   3. Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví

   4. Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění 
      zákona č. 218/2004 Sb.

Datum zpracování oznámení koncepce
Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail osob(y), která(é) se podílela(y) na zpracování oznámení koncepce
Podpis oprávněného zástupce předkladatele

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí - Příloha 6 Zásady pro zjišťovací řízení

Příloha č. 6, zákona č. 100/2001 Sb.:

Náležitosti stanoviska

Označení příslušného úřadu:

Číslo jednací:

I.

POVINNÉ ÚDAJE

1. Název záměru

2. Kapacita (rozsah) záměru

3. Zařazení záměru dle přílohy č. 1

4. Umístění záměru

5. Obchodní firma oznamovatele

6. IČ oznamovatele

7. Sídlo (bydliště) oznamovatele

8. Podmínky pro fázi přípravy záměru, realizace (výstavby) záměru, provozu záměru, popřípadě podmínky pro fázi ukončení provozu záměru za účelem prevence, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzace nepříznivých vlivů záměru na životní prostředí včetně povinností a podmínek pro sledování a rozbor vlivů na životní prostředí

II.

ODŮVODNĚNÍ

1. Odůvodnění vydání souhlasného/nesouhlasného stanoviska včetně odůvodnění stanovení uvedených podmínek

2. Souhrnná charakteristika předpokládaných vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti

3. Hodnocení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání, pokud jde o znečišťování životního prostředí

4. Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivů na životní prostředí

5. Celkové hodnocení procesu posuzování vlivů na životní prostředí

6. Seznam subjektů, jejichž vyjádření jsou v závazném stanovisku zčásti nebo zcela zahrnuta

7. Vypořádání vyjádření k dokumentaci (oznámení)

8. Vypořádání vyjádření k posudku

Datum vydání závazného stanoviska:

Otisk razítka příslušného úřadu:

Jméno, příjmení a podpis pověřeného zástupce příslušného úřadu:“.