101/2015 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 22. dubna 2015,
kterou se mění vyhláška č. 355/2013 Sb., o úředních hodinách
provozovny, o označování sídla a provozovny a o činnostech, které je
insolvenční správce povinen zajišťovat v provozovně
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 5a odst. 8 zákona č.
312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění zákona č. 294/2013
Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 355/2013 Sb., o úředních hodinách provozovny, o označování
sídla a provozovny a o činnostech, které je insolvenční správce povinen
zajišťovat v provozovně, se mění takto:
1. V § 3 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Úřední hodiny každé provozovny musí být stanoveny tak, aby
insolvenční správce v každé provozovně zajišťoval činnosti podle § 4.
Úřední hodiny žádné provozovny nesmí být zároveň stanoveny na pracovní
den, kdy insolvenční správce nebo ohlášený společník, je-li
insolvenčním správcem veřejná obchodní společnost, pravidelně zajišťuje
činnost v sídle insolvenčního správce.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
2. V § 3 odst. 3 se za slovo „místě“ vkládají slova „u vstupu do
dotčené provozovny“.
3. V § 3 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Informační tabule musí
být takto umístěna po celou dobu uzavření provozovny.“.
4. V § 4 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a
doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) evidování doby a důvodů přechodného uzavření provozovny.“.
5. V § 4 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slova „zákona, je“
vkládají slova „insolvenční správce nebo ohlášený společník, je-li
insolvenčním správcem veřejná obchodní společnost,“.
6. V § 4 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „povinen“ vkládají
slova „svou nepřetržitou fyzickou přítomností v provozovně po celou
dobu úředních hodin“.
7. V § 4 odst. 2 písmeno c) zní:
„c) jednání s dlužníkem.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce
následujícího po dni jejího vyhlášení.
Ministr:
JUDr. Pelikán, Ph.D., v. r.
Zobrazují se příspěvky se štítkemVyhlášky. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemVyhlášky. Zobrazit všechny příspěvky
Vyhláška č. 65/2015 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů
65/2015 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 17. března 2015,
kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o
způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve
znění pozdějších předpisů
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o
vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č.
118/2004 Sb., zákona č. 309/2008 Sb. a zákona č. 187/2014 Sb., (dále
jen „zákon“) k provedení § 9 odst. 6, § 10 odst. 2 písm. a), § 10 odst.
3, § 10 odst. 6, § 10 odst. 9, § 14 odst. 7, § 17 odst. 1, § 17 odst.
3, § 18 odst. 3, § 19 odst. 3, § 20 odst. 1, § 21 a § 24 odst. 4 tohoto
zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na
vnitrozemských vodních cestách, ve znění vyhlášky č. 83/2000 Sb.,
vyhlášky č. 186/2005 Sb., vyhlášky č. 6/2006 Sb., vyhlášky č. 38/2006
Sb., vyhlášky č. 173/2009 Sb., vyhlášky č. 388/2009 Sb., vyhlášky č.
38/2010 Sb. a vyhlášky č. 28/2014 Sb., se mění takto:
VYHLÁŠKA
ze dne 17. března 2015,
kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o
způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve
znění pozdějších předpisů
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o
vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č.
118/2004 Sb., zákona č. 309/2008 Sb. a zákona č. 187/2014 Sb., (dále
jen „zákon“) k provedení § 9 odst. 6, § 10 odst. 2 písm. a), § 10 odst.
3, § 10 odst. 6, § 10 odst. 9, § 14 odst. 7, § 17 odst. 1, § 17 odst.
3, § 18 odst. 3, § 19 odst. 3, § 20 odst. 1, § 21 a § 24 odst. 4 tohoto
zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na
vnitrozemských vodních cestách, ve znění vyhlášky č. 83/2000 Sb.,
vyhlášky č. 186/2005 Sb., vyhlášky č. 6/2006 Sb., vyhlášky č. 38/2006
Sb., vyhlášky č. 173/2009 Sb., vyhlášky č. 388/2009 Sb., vyhlášky č.
38/2010 Sb. a vyhlášky č. 28/2014 Sb., se mění takto:
Vyhláška č. 63/2015 Sb., o vzoru průkazu státního zaměstnance pověřeného vykonávat ve služebních úřadech kontrolu ve služebních vztazích státních zaměstnanců
63/2015 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 30. března 2015
o vzoru průkazu státního zaměstnance pověřeného vykonávat ve služebních úřadech kontrolu ve služebních vztazích státních zaměstnanců
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 13 odst. 7 zákona č. 234/2014 Sb.,
o státní službě:
§ 1
Vzor průkazu
Vzor průkazu státního zaměstnance pověřeného vykonávat ve služebních
úřadech kontrolu ve služebních vztazích státních zaměstnanců je uveden
v příloze k této vyhlášce.
§ 2
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. dubna 2015.
Ministr:
Chovanec v. r.
Příloha
Vzor průkazu státního zaměstnance pověřeného vykonávat ve služebních
úřadech kontrolu ve služebních vztazích státních zaměstnanců
1. Popis
a) Na lícové straně průkazu je na prvním a druhém řádku uveden text:
"Ministerstvo vnitra, sekce pro státní službu". Na třetím a čtvrtém
řádku je uveden text: "Průkaz státního zaměstnance pověřeného vykonávat
ve služebních úřadech kontrolu ve služebních vztazích státních
zaměstnanců". Na pátém řádku je uveden text: "evidenční číslo státního
zaměstnance". Na šestém řádku je uveden text: "jméno, popřípadě jména,
a příjmení, popřípadě akademický titul". Na sedmém řádku je uveden
text: "číslo průkazu". Vlevo je fotografie státního zaměstnance. Vpravo
nahoře je velký státní znak. Ve spodní části průkazu je uveden text:
"Tento průkaz opravňuje jeho držitele vykonávat ve služebních úřadech
kontrolu ve služebních vztazích státních zaměstnanců podle zákona č.
234/2014 Sb., o státní službě".
b) Na rubové straně průkazu je na prvním a druhém řádku uveden text:
"Ministerstvo vnitra, sekce pro státní službu". Dále následuje text:
"Tento průkaz je veřejnou listinou, jeho padělání nebo pozměňování je
trestné. Ministerstvo vnitra žádá nálezce o vrácení průkazu na
nejbližší služebně Policie České republiky nebo na kterémkoliv
pracovišti Ministerstva vnitra. Zneužití průkazu je trestné". Ve spodní
části průkazu je uveden text: "datum vydání průkazu", "otisk úředního
razítka" a "podpis náměstka ministra vnitra pro státní službu".
c) Průkaz je tištěn na bezdřevém papíru ze 100% buničiny, 110 g/m2, bez
optického zjasňovače s plnou chemickou ochranou; jeho rozměry jsou 99 x
69 mm a je uložen v plastovém obalu o rozměrech 105 x 75 mm. Ochrannými
prvky jsou vlastní jedinečný a nezaměnitelný průběžný vodoznak lva ve
štítu a lipové listy, ceninový rastr s kombinací barev znesnadňující
pořízení kopií na barevných laserových tiskárnách. Fotografie státního
zaměstnance je barevná o rozměrech 3,5 x 4,5 cm. Požadavky na technické
provedení fotografie odpovídají technickým požadavkům kladeným na
fotografie pro vydání občanského průkazu.
2. Vyobrazení lícové strany vzoru průkazu
3. Vyobrazení rubové strany vzoru průkazu
VYHLÁŠKA
ze dne 30. března 2015
o vzoru průkazu státního zaměstnance pověřeného vykonávat ve služebních úřadech kontrolu ve služebních vztazích státních zaměstnanců
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 13 odst. 7 zákona č. 234/2014 Sb.,
o státní službě:
§ 1
Vzor průkazu
Vzor průkazu státního zaměstnance pověřeného vykonávat ve služebních
úřadech kontrolu ve služebních vztazích státních zaměstnanců je uveden
v příloze k této vyhlášce.
§ 2
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. dubna 2015.
Ministr:
Chovanec v. r.
Příloha
Vzor průkazu státního zaměstnance pověřeného vykonávat ve služebních
úřadech kontrolu ve služebních vztazích státních zaměstnanců
1. Popis
a) Na lícové straně průkazu je na prvním a druhém řádku uveden text:
"Ministerstvo vnitra, sekce pro státní službu". Na třetím a čtvrtém
řádku je uveden text: "Průkaz státního zaměstnance pověřeného vykonávat
ve služebních úřadech kontrolu ve služebních vztazích státních
zaměstnanců". Na pátém řádku je uveden text: "evidenční číslo státního
zaměstnance". Na šestém řádku je uveden text: "jméno, popřípadě jména,
a příjmení, popřípadě akademický titul". Na sedmém řádku je uveden
text: "číslo průkazu". Vlevo je fotografie státního zaměstnance. Vpravo
nahoře je velký státní znak. Ve spodní části průkazu je uveden text:
"Tento průkaz opravňuje jeho držitele vykonávat ve služebních úřadech
kontrolu ve služebních vztazích státních zaměstnanců podle zákona č.
234/2014 Sb., o státní službě".
b) Na rubové straně průkazu je na prvním a druhém řádku uveden text:
"Ministerstvo vnitra, sekce pro státní službu". Dále následuje text:
"Tento průkaz je veřejnou listinou, jeho padělání nebo pozměňování je
trestné. Ministerstvo vnitra žádá nálezce o vrácení průkazu na
nejbližší služebně Policie České republiky nebo na kterémkoliv
pracovišti Ministerstva vnitra. Zneužití průkazu je trestné". Ve spodní
části průkazu je uveden text: "datum vydání průkazu", "otisk úředního
razítka" a "podpis náměstka ministra vnitra pro státní službu".
c) Průkaz je tištěn na bezdřevém papíru ze 100% buničiny, 110 g/m2, bez
optického zjasňovače s plnou chemickou ochranou; jeho rozměry jsou 99 x
69 mm a je uložen v plastovém obalu o rozměrech 105 x 75 mm. Ochrannými
prvky jsou vlastní jedinečný a nezaměnitelný průběžný vodoznak lva ve
štítu a lipové listy, ceninový rastr s kombinací barev znesnadňující
pořízení kopií na barevných laserových tiskárnách. Fotografie státního
zaměstnance je barevná o rozměrech 3,5 x 4,5 cm. Požadavky na technické
provedení fotografie odpovídají technickým požadavkům kladeným na
fotografie pro vydání občanského průkazu.
2. Vyobrazení lícové strany vzoru průkazu
3. Vyobrazení rubové strany vzoru průkazu
Vyhláška č. 62/2015 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zdravotnických prostředcích
62/2015 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 31. března 2015
o provedení některých ustanovení zákona o zdravotnických prostředcích
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 96 odst. 2 zákona č.
268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č.
634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,
(dále jen „zákon“) k provedení § 6 odst. 2, § 19 odst. 2 písm. n), § 45
odst. 2, § 46 odst. 2, § 48 odst. 3, § 56 odst. 2 písm. a), § 59 odst.
4, § 71 odst. 6 a § 74 odst. 5 zákona:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje
a) náležitosti hlášení závažné nepříznivé události před uvedením
zdravotnického prostředku na trh,
b) pravidla správné dovozní a distribuční praxe,
c) seznam skupin zdravotnických prostředků, které mohou ohrozit život
nebo zdraví člověka,
d) náležitosti poukazu,
e) seznam zdravotnických prostředků, jejichž použití a nakládání s nimi
je všeobecně známé,
f) náležitosti dokumentace zdravotnických prostředků,
g) postupy při oznamování podezření na nežádoucí příhodu, nežádoucí
příhody, bezpečnostních nápravných opatření a bezpečnostních upozornění
a
h) generické skupiny zdravotnických prostředků.
§ 2
Náležitosti hlášení závažné nepříznivé události před uvedením zdravotnického prostředku na trh
[K provedení § 19 odst. 2 písm. n) zákona]
(1) Hlášení závažné nepříznivé události obsahuje tyto náležitosti:
a) název klinické zkoušky zdravotnického prostředku a číslo protokolu,
b) identifikační číslo klinické zkoušky přiřazené Evropskou databankou
zdravotnických prostředků Eudamed,
c) údaje o kontaktní osobě, a to jméno a adresu jejího bydliště, jde-li
o fyzickou osobu, a název nebo obchodní firmu a adresu jejího sídla,
jde-li o právnickou osobu; u obou dále e-mail a telefonní číslo,
d) název zkoušeného zdravotnického prostředku,
e) počet subjektů zařazených do klinické zkoušky ke dni hlášení závažné
nepříznivé události,
f) datum obdržení zprávy o závažné nepříznivé události zadavatelem
klinické zkoušky,
g) datum vzniku, je-li známo, a popis závažné nepříznivé události,
h) datum použití zkoušeného zdravotnického prostředku, kdy došlo k
nepříznivé události,
i) identifikační číslo osoby přidělené subjektu hodnocení,
j) informace o následku nepříznivé události,
k) informace o přijatých opatřeních,
l) doplnění o nová zjištění v průběhu vyhodnocení závažné nepříznivé
události a
m) závěr vyhodnocení závažné nepříznivé události.
(2) Hlášení závažné nepříznivé události se podává na formuláři pro
hlášení závažných nepříznivých událostí podle pokynu Evropské komise
pro hlášení závažných nepříznivých událostí. Ústav zveřejní na svých
internetových stránkách v české a anglické verzi formulář pro hlášení
závažných nepříznivých událostí.
(3) Zadavatel klinické zkoušky hlásí Ústavu závažné nepříznivé události
prostřednictvím elektronicky vyplněného a zaručeným elektronickým
podpisem podepsaného formuláře pro hlášení závažných nepříznivých
událostí v českém nebo anglickém jazyce.
§ 3
Provádění činností distribuce a dovozu
(K provedení § 45 odst. 2 zákona)
(1) Distributor a dovozce zajišťují dopravu zdravotnického prostředku
tak, aby byly dodrženy podmínky přepravy stanovené výrobcem.
Zdravotnický prostředek nesmí být vystaven nepříznivým vlivům, aby
nedošlo k jeho kontaminaci, poškození, odcizení, znehodnocení nebo
záměnám. Za zajištění podmínek odpovídá distributor a dovozce i tehdy,
je-li doprava prováděna prostřednictvím jiných osob.
(2) Pokud dopravu zdravotnického prostředku zajišťuje výdejce,
prodávající nebo poskytovatel zdravotních služeb, musí být splněny
podmínky pro přepravu stanovené v odstavci 1.
(3) Distributor, dovozce, výdejce, prodávající a poskytovatel
zdravotních služeb skladují zdravotnický prostředek tak, aby
a) byly dodrženy podmínky skladování stanovené výrobcem,
b) zdravotnický prostředek s uplynutou dobou použitelnosti, pokud byla
výrobcem stanovena, byl umístěn odděleně na označeném místě a nebyl
dále distribuován,
c) zdravotnický prostředek s porušeným originálním obalem, čímž došlo
ke zhoršení vlastností nebo funkční způsobilosti zdravotnického
prostředku, nebo zdravotnický prostředek, u něhož je podezření, že je
kontaminován, byl umístěn odděleně na označeném místě a nebyl dále
distribuován,
d) zdravotnický prostředek, stažený z trhu a oběhu při podezření na
nežádoucí příhodu nebo v důsledku nežádoucí příhody, byl umístěn
odděleně na označeném místě a nebyl dále distribuován,
e) nedocházelo ke kontaminaci, poškození, odcizení, znehodnocení a
záměnám zdravotnických prostředků a
f) zdravotnický prostředek v reklamačním řízení byl umístěn odděleně na
označeném místě.
(4) Dokumentace o přijímaném, dodávaném nebo vyskladňovaném
zdravotnickém prostředku obsahuje
a) identifikaci zdravotnického prostředku uvedením čísla výrobní dávky,
před kterým je uveden symbol „LOT“ nebo sériové číslo, pokud jsou
výrobcem určeny,
b) datum, do kterého lze zdravotnický prostředek bezpečně použít, je-li
výrobcem stanoveno,
c) množství nebo počet přijímaného, dodávaného nebo vyskladňovaného
zdravotnického prostředku a
d) identifikaci odběratelů.
(5) Dokumentace, kterou vedou a uchovávají distributor a dovozce, která
se týká procesu stahování zdravotnického prostředku z trhu a z oběhu
při podezření na nežádoucí příhodu nebo v důsledku nežádoucí příhody,
obsahuje
a) vymezení osobní a věcné odpovědnosti za provádění a koordinaci
stahování,
b) písemné záznamy o komunikaci mezi osobami odpovědnými za proces
stahování zdravotnického prostředku,
c) záznamy o postupu stahování zdravotnického prostředku,
d) identifikace všech odběratelů,
e) záznamy o činnostech souvisejících se stahováním a
f) vyhodnocení stahování a opatření prováděná v případech, kdy není
stažení možné uskutečnit.
(6) Dokumentace podle odstavců 4 a 5 se uchovává po dobu 5 let.
§ 4
Prostory a technické zařízení
(K provedení § 45 odst. 2 zákona)
(1) Distributor, dovozce a v případě, že to odpovídá jeho potřebám,
výdejce, prodávající a poskytovatel zdravotních služeb zabezpečují
prostory pro činnosti distribuce a dovozu zdravotnického prostředku
tak, aby se předcházelo jeho poškozování a kontaminaci.
(2) Distributor, dovozce a v případě, že to odpovídá jeho potřebám,
výdejce, prodávající a poskytovatel zdravotních služeb zajišťují suché
a čisté prostory pro skladování zdravotnických prostředků, které musí
splňovat
a) teplotní požadavky, pokud je výrobcem stanoven specifický rozsah
teploty pro skladování zdravotnického prostředku; a zajišťuje měření
teploty a vedení záznamů alespoň denních maxim a minim těchto měření;
záznamy těchto měření uchovává po dobu 5 let,
b) další specifické podmínky pro skladování s ohledem na rizikovou
třídu zdravotnického prostředku, pokud jsou výrobcem stanoveny,
c) účinná opatření proti vnikání hmyzu, zvířat, prachu, plísni a jiné
kontaminaci zdravotnického prostředku a
d) odolnost podlah a povrchů regálů vůči desinfekčním prostředkům.
(3) Distributor a dovozce zabezpečují prostory pro hygienické potřeby
zaměstnanců a pro provádění úklidu tak, aby byly odděleny od
skladovacích prostor. Prostory pro denní místnost a místo pro přípravu
a konzumaci stravy musí být odděleny od prostor pro činnosti distribuce
a dovozu.
(4) Distributor, dovozce a v případě, že to odpovídá jeho potřebám,
výdejce a prodávající dodržují postupy upravující způsob pravidelné
očisty, úklidu, dezinfekce a udržování hygieny v prostorách určených
pro činnosti distribuce a dovozu a pro činnost zaměstnanců v těchto
prostorách. Dodržování těchto postupů musí být pravidelně kontrolováno
a evidováno. Záznamy o provedené kontrole jsou viditelně umístěny v
příslušných prostorách. Tyto záznamy se uchovávají po dobu 1 roku.
§ 5
Kontroly a nápravná opatření
(K provedení § 45 odst. 2 zákona)
(1) Distributor a dovozce zavádějí a dokumentují interní systém kontrol
procesů činností distribuce a dovozu, přijímají opatření k nápravě z
výstupů interních kontrol, které jsou prováděny nejméně jedenkrát
ročně, a vedou záznamy o reklamačních řízeních a jejich výsledcích.
(2) Distributor a dovozce v případě potřeby a s ohledem na charakter
zdravotnického prostředku vypracovávají a pravidelně aktualizují
písemné postupy pro činnosti příjmu, kontroly dodávek, skladování,
čištění a údržby prostor, kontroly podmínek skladování, včetně ochrany
zdravotnického prostředku při skladování a přepravě, objednávání,
dodávání včetně dopravy odběrateli a reklamačních řízení.
(3) Záznamy podle odstavců 1 a 2 se uchovávají po dobu 5 let.
§ 6
Seznam skupin zdravotnických prostředků, které mohou ohrozit život nebo zdraví člověka
(K provedení § 46 odst. 2 zákona)
Skupiny zdravotnických prostředků, které mohou ohrozit zdraví nebo
život člověka, a to i při dodržení určeného účelu jejich použití,
jestliže se používají bez dozoru lékaře, a které se vydávají pouze na
poukaz, jsou
a) tělísko nitroděložní,
b) zdravotnické prostředky pro léčbu poruch dýchání ve spánku,
c) inhalátory vysoce výkonné,
d) respirační zdravotnické prostředky,
e) zdravotnické prostředky pro dlouhodobou domácí oxygenoterapii,
f) kontaktní čočky u dětí a mladistvých do 15 let,
g) implantabilní zdravotnické prostředky, které jsou aplikovány
injekčně, a
h) sluchadla.
§ 7
Náležitosti poukazu
(K provedení § 48 odst. 3 zákona)
(1) Na poukazu se uvádějí tyto údaje:
a) označení zdravotní pojišťovny číselným kódem,
b) jméno pacienta, kontaktní adresa pacienta, telefonní číslo pacienta,
pokud s tím pacient souhlasí; číslo pojištěnce, bylo-li přiděleno;
pokud číslo pojištěnce nebylo přiděleno, datum narození; v případě
Vězeňské služby České republiky se u pacienta obviněného z trestného
činu uvede název a adresa vazební věznice, u pacienta odsouzeného pro
trestný čin adresa a název věznice a u pacienta, který je ve výkonu
zabezpečovací detence, adresa a název ústavu pro výkon zabezpečovací
detence; v případě poukazu vystavovaného na žádost pacienta, který jej
hodlá použít v jiném členském státě, se mimo tyto údaje vždy uvádí
datum narození^1),
c) předepsaný zdravotnický prostředek, a to obchodní název, pod nímž je
zdravotnický prostředek uváděn na trh, doplněk názvu označující
variantu zdravotnického prostředku, pokud existuje, kód, pod kterým je
zdravotnický prostředek evidován příslušnou zdravotní pojišťovnou, a
počet balení v případě, že se jedná o sériově vyráběný zdravotnický
prostředek,
d) individuální návrh charakteristik zdravotnického prostředku a kód,
pod kterým je zdravotnický prostředek evidován příslušnou zdravotní
pojišťovnou, v případě, že se jedná o individuálně zhotovený
zdravotnický prostředek,
e) diagnóza pacienta, pro kterou je zdravotnický prostředek pacientovi
předepisován; diagnóza se uvádí pomocí kódu Mezinárodní klasifikace
nemocí,
f) v případě předepisování zdravotnického prostředku, jenž není hrazen
z veřejného zdravotního pojištění, slova „Hradí pacient“,
g) otisk razítka poskytovatele zdravotních služeb obsahující^1),
1. jde-li o fyzickou osobu, jméno poskytovatele zdravotních služeb,
dále adresu místa poskytování zdravotních služeb, identifikační číslo
pracoviště zdravotnického zařízení, pokud bylo zdravotní pojišťovnou
přiděleno, a telefonní číslo, nebo
2. jde-li o právnickou osobu, název nebo obchodní firmu, sídlo, místo
poskytování zdravotních služeb, identifikační číslo pracoviště
zdravotnického zařízení, pokud bylo zdravotní pojišťovnou přiděleno, a
telefonní číslo,
h) jméno předepisujícího lékaře vypsané hůlkovým písmem nebo jmenovkou
a v případě poukazu vystavovaného na žádost pacienta, který jej hodlá
použít v jiném členském státě, se dále uvádějí odborná kvalifikace a
kontaktní údaje předepisujícího lékaře, a to e-mail a telefon nebo fax
s uvedením mezinárodní předvolby, a údaj „Česká republika“^1),
i) podpis předepisujícího lékaře^1) a
j) datum vystavení poukazu^1).
(2) Jestliže je úhrada zdravotnického prostředku vázána na schválení
revizním lékařem příslušné zdravotní pojišťovny, pak revizní lékař
a) na přední straně poukazu uvede poznámku „Schváleno revizním
lékařem“, datum schválení, podpis a otisk razítka schvalujícího
revizního lékaře, nebo
b) vystaví písemný souhlas s opakovaným předepisováním zdravotnických
prostředků; písemný souhlas se nejpozději do 14 dnů ode dne jeho
vystavení založí do zdravotní dokumentace pacienta. Na přední straně
poukazu vystaveného na základě písemného souhlasu revizního lékaře
uvede předepisující lékař poznámku „Schváleno revizním lékařem“.
(3) Jde-li o zdravotnický prostředek, jehož úhrada je vázána na
schválení revizním lékařem příslušné zdravotní pojišťovny, a
předepisujícím lékařem je lékař Vězeňské služby České republiky, zasílá
poukaz na zdravotnický prostředek reviznímu lékaři příslušné zdravotní
pojišťovny k potvrzení tento lékař. Jinak se postupuje podle odstavce 2
písm. b).
(4) V případě předepisování zdravotnického prostředku, který může přímo
nebo nepřímo ohrozit zdraví člověka a který není hrazen ze systému
veřejného zdravotního pojištění, se na poukazu uvedou náležitosti podle
odstavce 1 s výjimkou písmene a).
§ 8
Náležitosti poukazu na zdravotnický prostředek vydaného v jiném členském státě Evropské unie
(K provedení § 48 odst. 3 zákona)
Náležitosti poukazu na zdravotnické prostředky stanovené touto
vyhláškou se nevyžadují, jde-li o poukaz vystavený v jiném členském
státě Evropské unie a tento poukaz obsahuje náležitosti podle požadavků
tohoto členského státu^2).
§ 9
Seznam zdravotnických prostředků, jejichž použití a nakládání s nimi je všeobecně známé
[K provedení § 56 odst. 2 písm. a) zákona]
Zdravotnické prostředky, jejichž použití a nakládání s nimi je
všeobecně známé, jsou
a) lubrikační gely a
b) kondomy.
§ 10
Náležitosti dokumentace používaných zdravotnických prostředků
(K provedení § 59 odst. 4 zákona)
Dokumentace používaných zdravotnických prostředků, u kterých musí být
provedena instruktáž, nebo u kterých musí být na základě pokynu výrobce
provedena odborná údržba, či které jsou jiným právním předpisem
označeny jako pracovní měřidla, obsahuje následující údaje:
a) obchodní název zdravotnického prostředku,
b) doplněk názvu označující variantu zdravotnického prostředku, pokud
existuje,
c) identifikaci zdravotnického prostředku uvedením čísla výrobní dávky,
před kterou je uveden symbol „LOT“ nebo sériové číslo, pokud jsou
výrobcem určeny,
d) katalogové číslo varianty zdravotnického prostředku přidělené
výrobcem, pokud toto číslo existuje,
e) označení rizikové třídy nebo skutečnosti, že se jedná o aktivní
implantabilní zdravotnický prostředek nebo diagnostický zdravotnický
prostředek in vitro,
f) jméno nebo název výrobce a distributora,
g) umístění zdravotnického prostředku ve zdravotnickém zařízení
poskytovatele zdravotních služeb, jedná-li se o pevně instalovaný
zdravotnický prostředek,
h) datum uvedení do provozu a
i) informace o provedených instruktážích, provedené odborné údržbě,
provedených opravách a provedených revizích.
§ 11
Oznamování podezření na nežádoucí příhodu a oznamování nežádoucí příhody
(K provedení § 71 odst. 6 zákona)
(1) Podezření na nežádoucí příhodu podle § 70 odst. 2 zákona a
nežádoucí příhody podle § 70 odst. 1 zákona se oznamují Ústavu
elektronicky vyplněným a zaručeným elektronickým podpisem podepsaným
formulářem pro hlášení nežádoucí příhody podle pokynu Evropské komise k
systému vigilance. Ústav formulář zveřejňuje na svých internetových
stránkách v české a anglické verzi.
(2) Poskytovatelé zdravotních služeb oznamují podezření na nežádoucí
příhodu podle § 70 odst. 2 zákona Ústavu elektronicky vyplněným a
zaručeným elektronickým podpisem podepsaným formulářem pro hlášení
podezření na nežádoucí příhodu poskytovatelem zdravotních služeb; vzor
tohoto formuláře je uveden v příloze k této vyhlášce.
(3) V případě podobných nežádoucích příhod, k nimž došlo v souvislosti
se stejným zdravotnickým prostředkem nebo druhem prostředku a u nichž
byla zjištěna základní příčina nebo bylo provedeno bezpečnostní
nápravné opatření, může oznámit výrobce nebo zplnomocněný zástupce tyto
nežádoucí příhody elektronicky vyplněným a zaručeným elektronickým
podpisem podepsaným formulářem pro periodické souhrnné hlášení podle
pokynu Evropské komise k systému vigilance, který Ústav zveřejňuje na
svých internetových stránkách v české a anglické verzi. Periodické
souhrnné hlášení zasílá výrobce nebo zplnomocněný zástupce Ústavu,
jestliže se tak dohodnou, a to včetně formátu, obsahu a frekvence
zasílání periodického hlášení.
(4) Formuláře podle odstavců 1 až 3 se zasílají Ústavu ve formátu PDF a
současně ve formátu XML, a to
a) přes webové rozhraní,
b) datovou zprávou, nebo
c) elektronickou poštou.
§ 12
Rozsah informací o šetření nežádoucí příhody
(K provedení § 71 odst. 6 zákona)
(1) Výrobce shromažďuje všechny informace důležité pro šetření
nežádoucí příhody.
(2) Výrobce při stanovení rozsahu informací podle odstavce 1 vychází
vždy z druhu zdravotnického prostředku, kterého se týká nežádoucí
příhoda, zejména pak ze způsobu jeho použití, z výsledků provedené
analýzy, z analýzy rizik a ze závažnosti a důsledku nežádoucí příhody
pro uživatele, pacienty nebo jiné fyzické osoby.
(3) Výsledek šetření nežádoucí příhody oznamuje výrobce nebo
zplnomocněný zástupce Ústavu elektronicky vyplněným a zaručeným
elektronickým podpisem podepsaným formulářem pro hlášení nežádoucí
příhody; ustanovení § 11 odst. 4 zde platí obdobně.
§ 13
Bezpečnostní nápravná opatření a bezpečnostní upozornění
(K provedení § 74 odst. 5 zákona)
(1) Výrobce nebo zplnomocněný zástupce oznamuje Ústavu stanovená a
dokončená bezpečnostní nápravná opatření elektronicky vyplněným a
zaručeným elektronickým podpisem podepsaným formulářem pro hlášení
bezpečnostního nápravného opatření. Formulář pro bezpečnostní nápravné
opatření a vzor bezpečnostního upozornění podle pokynu Evropské komise
k systému vigilance Ústav zveřejňuje na svých internetových stránkách v
české a anglické verzi. Pro zasílání formuláře Ústavu platí § 11 odst.
4 obdobně.
(2) Výrobce zajistí, aby byli dovozci, distributoři, pacienti a
uživatelé příslušného zdravotnického prostředku neprodleně informováni
o přijatém nápravném opatření, a to prostřednictvím bezpečnostního
upozornění.
§ 14
Generické skupiny zdravotnických prostředků
(K provedení § 6 odst. 2 zákona)
Generické skupiny zdravotnických prostředků se stanoví na základě
číselného kódu a názvu podle mezinárodně uznávané nomenklatury
zdravotnických prostředků (Global Medical Device Nomenclature).
§ 15
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
MUDr. Němeček, MBA, v. r.
Příloha
Vzor formuláře pro hlášení podezření na nežádoucí příhodu poskytovatelem zdravotních služeb
1) Příloha Prováděcí směrnice Komise 2012/52/EU ze dne 20. prosince
2012, kterou se stanoví opatření k usnadnění uznávání lékařských
předpisů vystavených v jiném členském státě.
2) Čl. 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9.
března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční péči.
VYHLÁŠKA
ze dne 31. března 2015
o provedení některých ustanovení zákona o zdravotnických prostředcích
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 96 odst. 2 zákona č.
268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č.
634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,
(dále jen „zákon“) k provedení § 6 odst. 2, § 19 odst. 2 písm. n), § 45
odst. 2, § 46 odst. 2, § 48 odst. 3, § 56 odst. 2 písm. a), § 59 odst.
4, § 71 odst. 6 a § 74 odst. 5 zákona:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje
a) náležitosti hlášení závažné nepříznivé události před uvedením
zdravotnického prostředku na trh,
b) pravidla správné dovozní a distribuční praxe,
c) seznam skupin zdravotnických prostředků, které mohou ohrozit život
nebo zdraví člověka,
d) náležitosti poukazu,
e) seznam zdravotnických prostředků, jejichž použití a nakládání s nimi
je všeobecně známé,
f) náležitosti dokumentace zdravotnických prostředků,
g) postupy při oznamování podezření na nežádoucí příhodu, nežádoucí
příhody, bezpečnostních nápravných opatření a bezpečnostních upozornění
a
h) generické skupiny zdravotnických prostředků.
§ 2
Náležitosti hlášení závažné nepříznivé události před uvedením zdravotnického prostředku na trh
[K provedení § 19 odst. 2 písm. n) zákona]
(1) Hlášení závažné nepříznivé události obsahuje tyto náležitosti:
a) název klinické zkoušky zdravotnického prostředku a číslo protokolu,
b) identifikační číslo klinické zkoušky přiřazené Evropskou databankou
zdravotnických prostředků Eudamed,
c) údaje o kontaktní osobě, a to jméno a adresu jejího bydliště, jde-li
o fyzickou osobu, a název nebo obchodní firmu a adresu jejího sídla,
jde-li o právnickou osobu; u obou dále e-mail a telefonní číslo,
d) název zkoušeného zdravotnického prostředku,
e) počet subjektů zařazených do klinické zkoušky ke dni hlášení závažné
nepříznivé události,
f) datum obdržení zprávy o závažné nepříznivé události zadavatelem
klinické zkoušky,
g) datum vzniku, je-li známo, a popis závažné nepříznivé události,
h) datum použití zkoušeného zdravotnického prostředku, kdy došlo k
nepříznivé události,
i) identifikační číslo osoby přidělené subjektu hodnocení,
j) informace o následku nepříznivé události,
k) informace o přijatých opatřeních,
l) doplnění o nová zjištění v průběhu vyhodnocení závažné nepříznivé
události a
m) závěr vyhodnocení závažné nepříznivé události.
(2) Hlášení závažné nepříznivé události se podává na formuláři pro
hlášení závažných nepříznivých událostí podle pokynu Evropské komise
pro hlášení závažných nepříznivých událostí. Ústav zveřejní na svých
internetových stránkách v české a anglické verzi formulář pro hlášení
závažných nepříznivých událostí.
(3) Zadavatel klinické zkoušky hlásí Ústavu závažné nepříznivé události
prostřednictvím elektronicky vyplněného a zaručeným elektronickým
podpisem podepsaného formuláře pro hlášení závažných nepříznivých
událostí v českém nebo anglickém jazyce.
§ 3
Provádění činností distribuce a dovozu
(K provedení § 45 odst. 2 zákona)
(1) Distributor a dovozce zajišťují dopravu zdravotnického prostředku
tak, aby byly dodrženy podmínky přepravy stanovené výrobcem.
Zdravotnický prostředek nesmí být vystaven nepříznivým vlivům, aby
nedošlo k jeho kontaminaci, poškození, odcizení, znehodnocení nebo
záměnám. Za zajištění podmínek odpovídá distributor a dovozce i tehdy,
je-li doprava prováděna prostřednictvím jiných osob.
(2) Pokud dopravu zdravotnického prostředku zajišťuje výdejce,
prodávající nebo poskytovatel zdravotních služeb, musí být splněny
podmínky pro přepravu stanovené v odstavci 1.
(3) Distributor, dovozce, výdejce, prodávající a poskytovatel
zdravotních služeb skladují zdravotnický prostředek tak, aby
a) byly dodrženy podmínky skladování stanovené výrobcem,
b) zdravotnický prostředek s uplynutou dobou použitelnosti, pokud byla
výrobcem stanovena, byl umístěn odděleně na označeném místě a nebyl
dále distribuován,
c) zdravotnický prostředek s porušeným originálním obalem, čímž došlo
ke zhoršení vlastností nebo funkční způsobilosti zdravotnického
prostředku, nebo zdravotnický prostředek, u něhož je podezření, že je
kontaminován, byl umístěn odděleně na označeném místě a nebyl dále
distribuován,
d) zdravotnický prostředek, stažený z trhu a oběhu při podezření na
nežádoucí příhodu nebo v důsledku nežádoucí příhody, byl umístěn
odděleně na označeném místě a nebyl dále distribuován,
e) nedocházelo ke kontaminaci, poškození, odcizení, znehodnocení a
záměnám zdravotnických prostředků a
f) zdravotnický prostředek v reklamačním řízení byl umístěn odděleně na
označeném místě.
(4) Dokumentace o přijímaném, dodávaném nebo vyskladňovaném
zdravotnickém prostředku obsahuje
a) identifikaci zdravotnického prostředku uvedením čísla výrobní dávky,
před kterým je uveden symbol „LOT“ nebo sériové číslo, pokud jsou
výrobcem určeny,
b) datum, do kterého lze zdravotnický prostředek bezpečně použít, je-li
výrobcem stanoveno,
c) množství nebo počet přijímaného, dodávaného nebo vyskladňovaného
zdravotnického prostředku a
d) identifikaci odběratelů.
(5) Dokumentace, kterou vedou a uchovávají distributor a dovozce, která
se týká procesu stahování zdravotnického prostředku z trhu a z oběhu
při podezření na nežádoucí příhodu nebo v důsledku nežádoucí příhody,
obsahuje
a) vymezení osobní a věcné odpovědnosti za provádění a koordinaci
stahování,
b) písemné záznamy o komunikaci mezi osobami odpovědnými za proces
stahování zdravotnického prostředku,
c) záznamy o postupu stahování zdravotnického prostředku,
d) identifikace všech odběratelů,
e) záznamy o činnostech souvisejících se stahováním a
f) vyhodnocení stahování a opatření prováděná v případech, kdy není
stažení možné uskutečnit.
(6) Dokumentace podle odstavců 4 a 5 se uchovává po dobu 5 let.
§ 4
Prostory a technické zařízení
(K provedení § 45 odst. 2 zákona)
(1) Distributor, dovozce a v případě, že to odpovídá jeho potřebám,
výdejce, prodávající a poskytovatel zdravotních služeb zabezpečují
prostory pro činnosti distribuce a dovozu zdravotnického prostředku
tak, aby se předcházelo jeho poškozování a kontaminaci.
(2) Distributor, dovozce a v případě, že to odpovídá jeho potřebám,
výdejce, prodávající a poskytovatel zdravotních služeb zajišťují suché
a čisté prostory pro skladování zdravotnických prostředků, které musí
splňovat
a) teplotní požadavky, pokud je výrobcem stanoven specifický rozsah
teploty pro skladování zdravotnického prostředku; a zajišťuje měření
teploty a vedení záznamů alespoň denních maxim a minim těchto měření;
záznamy těchto měření uchovává po dobu 5 let,
b) další specifické podmínky pro skladování s ohledem na rizikovou
třídu zdravotnického prostředku, pokud jsou výrobcem stanoveny,
c) účinná opatření proti vnikání hmyzu, zvířat, prachu, plísni a jiné
kontaminaci zdravotnického prostředku a
d) odolnost podlah a povrchů regálů vůči desinfekčním prostředkům.
(3) Distributor a dovozce zabezpečují prostory pro hygienické potřeby
zaměstnanců a pro provádění úklidu tak, aby byly odděleny od
skladovacích prostor. Prostory pro denní místnost a místo pro přípravu
a konzumaci stravy musí být odděleny od prostor pro činnosti distribuce
a dovozu.
(4) Distributor, dovozce a v případě, že to odpovídá jeho potřebám,
výdejce a prodávající dodržují postupy upravující způsob pravidelné
očisty, úklidu, dezinfekce a udržování hygieny v prostorách určených
pro činnosti distribuce a dovozu a pro činnost zaměstnanců v těchto
prostorách. Dodržování těchto postupů musí být pravidelně kontrolováno
a evidováno. Záznamy o provedené kontrole jsou viditelně umístěny v
příslušných prostorách. Tyto záznamy se uchovávají po dobu 1 roku.
§ 5
Kontroly a nápravná opatření
(K provedení § 45 odst. 2 zákona)
(1) Distributor a dovozce zavádějí a dokumentují interní systém kontrol
procesů činností distribuce a dovozu, přijímají opatření k nápravě z
výstupů interních kontrol, které jsou prováděny nejméně jedenkrát
ročně, a vedou záznamy o reklamačních řízeních a jejich výsledcích.
(2) Distributor a dovozce v případě potřeby a s ohledem na charakter
zdravotnického prostředku vypracovávají a pravidelně aktualizují
písemné postupy pro činnosti příjmu, kontroly dodávek, skladování,
čištění a údržby prostor, kontroly podmínek skladování, včetně ochrany
zdravotnického prostředku při skladování a přepravě, objednávání,
dodávání včetně dopravy odběrateli a reklamačních řízení.
(3) Záznamy podle odstavců 1 a 2 se uchovávají po dobu 5 let.
§ 6
Seznam skupin zdravotnických prostředků, které mohou ohrozit život nebo zdraví člověka
(K provedení § 46 odst. 2 zákona)
Skupiny zdravotnických prostředků, které mohou ohrozit zdraví nebo
život člověka, a to i při dodržení určeného účelu jejich použití,
jestliže se používají bez dozoru lékaře, a které se vydávají pouze na
poukaz, jsou
a) tělísko nitroděložní,
b) zdravotnické prostředky pro léčbu poruch dýchání ve spánku,
c) inhalátory vysoce výkonné,
d) respirační zdravotnické prostředky,
e) zdravotnické prostředky pro dlouhodobou domácí oxygenoterapii,
f) kontaktní čočky u dětí a mladistvých do 15 let,
g) implantabilní zdravotnické prostředky, které jsou aplikovány
injekčně, a
h) sluchadla.
§ 7
Náležitosti poukazu
(K provedení § 48 odst. 3 zákona)
(1) Na poukazu se uvádějí tyto údaje:
a) označení zdravotní pojišťovny číselným kódem,
b) jméno pacienta, kontaktní adresa pacienta, telefonní číslo pacienta,
pokud s tím pacient souhlasí; číslo pojištěnce, bylo-li přiděleno;
pokud číslo pojištěnce nebylo přiděleno, datum narození; v případě
Vězeňské služby České republiky se u pacienta obviněného z trestného
činu uvede název a adresa vazební věznice, u pacienta odsouzeného pro
trestný čin adresa a název věznice a u pacienta, který je ve výkonu
zabezpečovací detence, adresa a název ústavu pro výkon zabezpečovací
detence; v případě poukazu vystavovaného na žádost pacienta, který jej
hodlá použít v jiném členském státě, se mimo tyto údaje vždy uvádí
datum narození^1),
c) předepsaný zdravotnický prostředek, a to obchodní název, pod nímž je
zdravotnický prostředek uváděn na trh, doplněk názvu označující
variantu zdravotnického prostředku, pokud existuje, kód, pod kterým je
zdravotnický prostředek evidován příslušnou zdravotní pojišťovnou, a
počet balení v případě, že se jedná o sériově vyráběný zdravotnický
prostředek,
d) individuální návrh charakteristik zdravotnického prostředku a kód,
pod kterým je zdravotnický prostředek evidován příslušnou zdravotní
pojišťovnou, v případě, že se jedná o individuálně zhotovený
zdravotnický prostředek,
e) diagnóza pacienta, pro kterou je zdravotnický prostředek pacientovi
předepisován; diagnóza se uvádí pomocí kódu Mezinárodní klasifikace
nemocí,
f) v případě předepisování zdravotnického prostředku, jenž není hrazen
z veřejného zdravotního pojištění, slova „Hradí pacient“,
g) otisk razítka poskytovatele zdravotních služeb obsahující^1),
1. jde-li o fyzickou osobu, jméno poskytovatele zdravotních služeb,
dále adresu místa poskytování zdravotních služeb, identifikační číslo
pracoviště zdravotnického zařízení, pokud bylo zdravotní pojišťovnou
přiděleno, a telefonní číslo, nebo
2. jde-li o právnickou osobu, název nebo obchodní firmu, sídlo, místo
poskytování zdravotních služeb, identifikační číslo pracoviště
zdravotnického zařízení, pokud bylo zdravotní pojišťovnou přiděleno, a
telefonní číslo,
h) jméno předepisujícího lékaře vypsané hůlkovým písmem nebo jmenovkou
a v případě poukazu vystavovaného na žádost pacienta, který jej hodlá
použít v jiném členském státě, se dále uvádějí odborná kvalifikace a
kontaktní údaje předepisujícího lékaře, a to e-mail a telefon nebo fax
s uvedením mezinárodní předvolby, a údaj „Česká republika“^1),
i) podpis předepisujícího lékaře^1) a
j) datum vystavení poukazu^1).
(2) Jestliže je úhrada zdravotnického prostředku vázána na schválení
revizním lékařem příslušné zdravotní pojišťovny, pak revizní lékař
a) na přední straně poukazu uvede poznámku „Schváleno revizním
lékařem“, datum schválení, podpis a otisk razítka schvalujícího
revizního lékaře, nebo
b) vystaví písemný souhlas s opakovaným předepisováním zdravotnických
prostředků; písemný souhlas se nejpozději do 14 dnů ode dne jeho
vystavení založí do zdravotní dokumentace pacienta. Na přední straně
poukazu vystaveného na základě písemného souhlasu revizního lékaře
uvede předepisující lékař poznámku „Schváleno revizním lékařem“.
(3) Jde-li o zdravotnický prostředek, jehož úhrada je vázána na
schválení revizním lékařem příslušné zdravotní pojišťovny, a
předepisujícím lékařem je lékař Vězeňské služby České republiky, zasílá
poukaz na zdravotnický prostředek reviznímu lékaři příslušné zdravotní
pojišťovny k potvrzení tento lékař. Jinak se postupuje podle odstavce 2
písm. b).
(4) V případě předepisování zdravotnického prostředku, který může přímo
nebo nepřímo ohrozit zdraví člověka a který není hrazen ze systému
veřejného zdravotního pojištění, se na poukazu uvedou náležitosti podle
odstavce 1 s výjimkou písmene a).
§ 8
Náležitosti poukazu na zdravotnický prostředek vydaného v jiném členském státě Evropské unie
(K provedení § 48 odst. 3 zákona)
Náležitosti poukazu na zdravotnické prostředky stanovené touto
vyhláškou se nevyžadují, jde-li o poukaz vystavený v jiném členském
státě Evropské unie a tento poukaz obsahuje náležitosti podle požadavků
tohoto členského státu^2).
§ 9
Seznam zdravotnických prostředků, jejichž použití a nakládání s nimi je všeobecně známé
[K provedení § 56 odst. 2 písm. a) zákona]
Zdravotnické prostředky, jejichž použití a nakládání s nimi je
všeobecně známé, jsou
a) lubrikační gely a
b) kondomy.
§ 10
Náležitosti dokumentace používaných zdravotnických prostředků
(K provedení § 59 odst. 4 zákona)
Dokumentace používaných zdravotnických prostředků, u kterých musí být
provedena instruktáž, nebo u kterých musí být na základě pokynu výrobce
provedena odborná údržba, či které jsou jiným právním předpisem
označeny jako pracovní měřidla, obsahuje následující údaje:
a) obchodní název zdravotnického prostředku,
b) doplněk názvu označující variantu zdravotnického prostředku, pokud
existuje,
c) identifikaci zdravotnického prostředku uvedením čísla výrobní dávky,
před kterou je uveden symbol „LOT“ nebo sériové číslo, pokud jsou
výrobcem určeny,
d) katalogové číslo varianty zdravotnického prostředku přidělené
výrobcem, pokud toto číslo existuje,
e) označení rizikové třídy nebo skutečnosti, že se jedná o aktivní
implantabilní zdravotnický prostředek nebo diagnostický zdravotnický
prostředek in vitro,
f) jméno nebo název výrobce a distributora,
g) umístění zdravotnického prostředku ve zdravotnickém zařízení
poskytovatele zdravotních služeb, jedná-li se o pevně instalovaný
zdravotnický prostředek,
h) datum uvedení do provozu a
i) informace o provedených instruktážích, provedené odborné údržbě,
provedených opravách a provedených revizích.
§ 11
Oznamování podezření na nežádoucí příhodu a oznamování nežádoucí příhody
(K provedení § 71 odst. 6 zákona)
(1) Podezření na nežádoucí příhodu podle § 70 odst. 2 zákona a
nežádoucí příhody podle § 70 odst. 1 zákona se oznamují Ústavu
elektronicky vyplněným a zaručeným elektronickým podpisem podepsaným
formulářem pro hlášení nežádoucí příhody podle pokynu Evropské komise k
systému vigilance. Ústav formulář zveřejňuje na svých internetových
stránkách v české a anglické verzi.
(2) Poskytovatelé zdravotních služeb oznamují podezření na nežádoucí
příhodu podle § 70 odst. 2 zákona Ústavu elektronicky vyplněným a
zaručeným elektronickým podpisem podepsaným formulářem pro hlášení
podezření na nežádoucí příhodu poskytovatelem zdravotních služeb; vzor
tohoto formuláře je uveden v příloze k této vyhlášce.
(3) V případě podobných nežádoucích příhod, k nimž došlo v souvislosti
se stejným zdravotnickým prostředkem nebo druhem prostředku a u nichž
byla zjištěna základní příčina nebo bylo provedeno bezpečnostní
nápravné opatření, může oznámit výrobce nebo zplnomocněný zástupce tyto
nežádoucí příhody elektronicky vyplněným a zaručeným elektronickým
podpisem podepsaným formulářem pro periodické souhrnné hlášení podle
pokynu Evropské komise k systému vigilance, který Ústav zveřejňuje na
svých internetových stránkách v české a anglické verzi. Periodické
souhrnné hlášení zasílá výrobce nebo zplnomocněný zástupce Ústavu,
jestliže se tak dohodnou, a to včetně formátu, obsahu a frekvence
zasílání periodického hlášení.
(4) Formuláře podle odstavců 1 až 3 se zasílají Ústavu ve formátu PDF a
současně ve formátu XML, a to
a) přes webové rozhraní,
b) datovou zprávou, nebo
c) elektronickou poštou.
§ 12
Rozsah informací o šetření nežádoucí příhody
(K provedení § 71 odst. 6 zákona)
(1) Výrobce shromažďuje všechny informace důležité pro šetření
nežádoucí příhody.
(2) Výrobce při stanovení rozsahu informací podle odstavce 1 vychází
vždy z druhu zdravotnického prostředku, kterého se týká nežádoucí
příhoda, zejména pak ze způsobu jeho použití, z výsledků provedené
analýzy, z analýzy rizik a ze závažnosti a důsledku nežádoucí příhody
pro uživatele, pacienty nebo jiné fyzické osoby.
(3) Výsledek šetření nežádoucí příhody oznamuje výrobce nebo
zplnomocněný zástupce Ústavu elektronicky vyplněným a zaručeným
elektronickým podpisem podepsaným formulářem pro hlášení nežádoucí
příhody; ustanovení § 11 odst. 4 zde platí obdobně.
§ 13
Bezpečnostní nápravná opatření a bezpečnostní upozornění
(K provedení § 74 odst. 5 zákona)
(1) Výrobce nebo zplnomocněný zástupce oznamuje Ústavu stanovená a
dokončená bezpečnostní nápravná opatření elektronicky vyplněným a
zaručeným elektronickým podpisem podepsaným formulářem pro hlášení
bezpečnostního nápravného opatření. Formulář pro bezpečnostní nápravné
opatření a vzor bezpečnostního upozornění podle pokynu Evropské komise
k systému vigilance Ústav zveřejňuje na svých internetových stránkách v
české a anglické verzi. Pro zasílání formuláře Ústavu platí § 11 odst.
4 obdobně.
(2) Výrobce zajistí, aby byli dovozci, distributoři, pacienti a
uživatelé příslušného zdravotnického prostředku neprodleně informováni
o přijatém nápravném opatření, a to prostřednictvím bezpečnostního
upozornění.
§ 14
Generické skupiny zdravotnických prostředků
(K provedení § 6 odst. 2 zákona)
Generické skupiny zdravotnických prostředků se stanoví na základě
číselného kódu a názvu podle mezinárodně uznávané nomenklatury
zdravotnických prostředků (Global Medical Device Nomenclature).
§ 15
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
MUDr. Němeček, MBA, v. r.
Příloha
Vzor formuláře pro hlášení podezření na nežádoucí příhodu poskytovatelem zdravotních služeb
1) Příloha Prováděcí směrnice Komise 2012/52/EU ze dne 20. prosince
2012, kterou se stanoví opatření k usnadnění uznávání lékařských
předpisů vystavených v jiném členském státě.
2) Čl. 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9.
března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční péči.
Vyhláška č. 90/2015 Sb.,o vydání zlaté mince „Žďákovský obloukový most“ po 5 000 Kč
90/2015 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 26. března 2015
o vydání zlaté mince „Žďákovský obloukový most“ po 5 000 Kč
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.:
§ 1
(1) Dnem 5. května 2015 se v rámci cyklu „Mosty“ vydává zlatá mince „Žďákovský obloukový most“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“).
(2) Mince se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3) Mince v běžném i ve zvláštním provedení se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 15,55 g, její průměr 28 mm a síla 2 mm. Při ražbě mince v běžném provedení i ve zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,062 g a v ryzosti zlata odchylka nahoru 0,01 %. Hrana mince v běžném provedení je vroubkovaná, hrana mince ve zvláštním provedení je hladká.
§ 2
(1) Na lícní straně mince je zobrazen detail mostního nýtování. V jeho levé části je kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku. Nahoře je moravská orlice, uprostřed český lev a pod ním slezská orlice. V pravé spodní polovině mince je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5000 Kč“, název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a název cyklu „MOSTY“. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je při pravém okraji mince.
(2) Na rubové straně mince je Žďákovský obloukový most zobrazený z podhledu. V pravé spodní polovině mince je text „ŽĎÁKOVSKÝ OBLOUKOVÝ MOST“. Při levém horním okraji mince je ročník ražby „2015“. Při levém spodním okraji mince jsou iniciály autora mince Luboše Charváta, které jsou tvořené propojenými písmeny „LCH“.
(3) Vyobrazení mince je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 5. května 2015.
Guvernér:
v z. prof. PhDr. Ing. Tomšík, Ph.D., v. r.
viceguvernér
Příloha k vyhlášce č. 90/2015 Sb.:
VYHLÁŠKA
ze dne 26. března 2015
o vydání zlaté mince „Žďákovský obloukový most“ po 5 000 Kč
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.:
§ 1
(1) Dnem 5. května 2015 se v rámci cyklu „Mosty“ vydává zlatá mince „Žďákovský obloukový most“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“).
(2) Mince se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3) Mince v běžném i ve zvláštním provedení se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 15,55 g, její průměr 28 mm a síla 2 mm. Při ražbě mince v běžném provedení i ve zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,062 g a v ryzosti zlata odchylka nahoru 0,01 %. Hrana mince v běžném provedení je vroubkovaná, hrana mince ve zvláštním provedení je hladká.
§ 2
(1) Na lícní straně mince je zobrazen detail mostního nýtování. V jeho levé části je kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku. Nahoře je moravská orlice, uprostřed český lev a pod ním slezská orlice. V pravé spodní polovině mince je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5000 Kč“, název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a název cyklu „MOSTY“. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je při pravém okraji mince.
(2) Na rubové straně mince je Žďákovský obloukový most zobrazený z podhledu. V pravé spodní polovině mince je text „ŽĎÁKOVSKÝ OBLOUKOVÝ MOST“. Při levém horním okraji mince je ročník ražby „2015“. Při levém spodním okraji mince jsou iniciály autora mince Luboše Charváta, které jsou tvořené propojenými písmeny „LCH“.
(3) Vyobrazení mince je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 5. května 2015.
Guvernér:
v z. prof. PhDr. Ing. Tomšík, Ph.D., v. r.
viceguvernér
Příloha k vyhlášce č. 90/2015 Sb.:
Vyhláška č. 88/2015 Sb., o odměně správce pověřeného správou podílu v obchodní korporaci a o náhradě jeho hotových výdajů
88/2015 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 30. března 2015
o odměně správce pověřeného správou podílu v obchodní korporaci a o náhradě jeho hotových výdajů
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 10b odst. 7 a § 12a zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 86/2015 Sb.:
§ 1
Předmět a rozsah úpravy
Tato vyhláška upravuje způsob stanovení odměny a náhrady hotových výdajů správce pověřeného správou podílu v obchodní korporaci zajištěného v trestním řízení (dále jen „správce“), jejich nejvyšší přípustnou výši hrazenou státem a způsob jejich výplaty.
§ 2
Odměna správce
(1) Správci, který v obchodní korporaci vykonává funkci člena statutárního orgánu, náleží za výkon správy podílu v obchodní korporaci v prvním roce po vydání pověření ke správě podílu měsíční odměna, která je stanovena z dvanáctinásobku průměrného měsíčního obratu obchodní korporace (dále jen „hodnota obratu“) za poslední účetní období předcházející vydání pověření ke správě podílu, a v následujících letech trvání správy podílu odměna, která je stanovena z hodnoty obratu za předchozí rok trvání správy podílu, a to ve výši:
a) 22 000 Kč, jestliže hodnota obratu nepřevyšuje 100 000 000 Kč,
b) 55 000 Kč, jestliže hodnota obratu je v rozmezí 100 000 001 Kč až 250 000 000 Kč včetně,
c) 110 000 Kč, jestliže hodnota obratu je v rozmezí 250 000 001 Kč až 500 000 000 Kč včetně,
d) 166 000 Kč, jestliže hodnota obratu je v rozmezí 500 000 001 Kč až 750 000 000 Kč včetně,
e) 221 000 Kč, jestliže hodnota obratu je v rozmezí 750 000 001 Kč až 1 000 000 000 Kč včetně,
f) 277 000 Kč, jestliže hodnota obratu přesahuje 1 000 000 000 Kč.
(2) V případě, že správce v obchodní korporaci nevykonává funkci člena statutárního orgánu, náleží mu měsíční odměna ve výši 30 % výše odměny stanovené podle odstavce 1, nejvýše však ve výši 20 000 Kč.
(3) Pokud byl správce pověřen výkonem správy nebo bylo jeho pověření ke správě zrušeno či zaniklo v průběhu kalendářního měsíce, náleží mu poměrná část odměny odpovídající počtu pracovních dnů, během nichž byl pověřen výkonem správy.
§ 3
Náhrada hotových výdajů správce
(1) Správci náleží náhrada hotových výdajů, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie. Hotové výdaje se hradí v prokázané výši, nejvýše však ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění těchto hotových výdajů.
(2) Výše náhrady cestovních výdajů se řídí zákoníkem práce.
§ 4
Úhrada odměny a náhrady hotových výdajů správce státem
(1) Stát hradí odměnu správce uvedeného v § 2 odst. 1 v rozsahu, v jakém ji nelze uhradit z majetku obchodní korporace, nejvýše však ve výši 50 000 Kč měsíčně.
(2) Stát hradí hotové výdaje správce uvedeného v § 2 odst. 1 v rozsahu, v jakém je nelze uhradit z majetku obchodní korporace, nejvýše však ve výši 50 000 Kč měsíčně.
(3) Stát hradí hotové výdaje správce uvedeného v § 2 odst. 2 do výše 10 000 Kč měsíčně.
§ 5
Splatnost odměny a náhrady hotových výdajů správce
(1) Odměna a náhrada hotových výdajů správce je splatná pozadu za kalendářní měsíc, a to do dvacátého pátého dne následujícího kalendářního měsíce.
(2) V případě, kdy odměnu a náhradu hotových výdajů správce hradí stát, jsou splatné do dvacátého pátého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy bylo zrušeno nebo zaniklo pověření správce k výkonu správy.
(3) Splatná částka odměny a náhrady hotových výdajů se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
§ 6
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jejím vyhlášení.
Ministr:
JUDr. Pelikán, Ph.D., v. r.
VYHLÁŠKA
ze dne 30. března 2015
o odměně správce pověřeného správou podílu v obchodní korporaci a o náhradě jeho hotových výdajů
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 10b odst. 7 a § 12a zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 86/2015 Sb.:
§ 1
Předmět a rozsah úpravy
Tato vyhláška upravuje způsob stanovení odměny a náhrady hotových výdajů správce pověřeného správou podílu v obchodní korporaci zajištěného v trestním řízení (dále jen „správce“), jejich nejvyšší přípustnou výši hrazenou státem a způsob jejich výplaty.
§ 2
Odměna správce
(1) Správci, který v obchodní korporaci vykonává funkci člena statutárního orgánu, náleží za výkon správy podílu v obchodní korporaci v prvním roce po vydání pověření ke správě podílu měsíční odměna, která je stanovena z dvanáctinásobku průměrného měsíčního obratu obchodní korporace (dále jen „hodnota obratu“) za poslední účetní období předcházející vydání pověření ke správě podílu, a v následujících letech trvání správy podílu odměna, která je stanovena z hodnoty obratu za předchozí rok trvání správy podílu, a to ve výši:
a) 22 000 Kč, jestliže hodnota obratu nepřevyšuje 100 000 000 Kč,
b) 55 000 Kč, jestliže hodnota obratu je v rozmezí 100 000 001 Kč až 250 000 000 Kč včetně,
c) 110 000 Kč, jestliže hodnota obratu je v rozmezí 250 000 001 Kč až 500 000 000 Kč včetně,
d) 166 000 Kč, jestliže hodnota obratu je v rozmezí 500 000 001 Kč až 750 000 000 Kč včetně,
e) 221 000 Kč, jestliže hodnota obratu je v rozmezí 750 000 001 Kč až 1 000 000 000 Kč včetně,
f) 277 000 Kč, jestliže hodnota obratu přesahuje 1 000 000 000 Kč.
(2) V případě, že správce v obchodní korporaci nevykonává funkci člena statutárního orgánu, náleží mu měsíční odměna ve výši 30 % výše odměny stanovené podle odstavce 1, nejvýše však ve výši 20 000 Kč.
(3) Pokud byl správce pověřen výkonem správy nebo bylo jeho pověření ke správě zrušeno či zaniklo v průběhu kalendářního měsíce, náleží mu poměrná část odměny odpovídající počtu pracovních dnů, během nichž byl pověřen výkonem správy.
§ 3
Náhrada hotových výdajů správce
(1) Správci náleží náhrada hotových výdajů, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie. Hotové výdaje se hradí v prokázané výši, nejvýše však ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění těchto hotových výdajů.
(2) Výše náhrady cestovních výdajů se řídí zákoníkem práce.
§ 4
Úhrada odměny a náhrady hotových výdajů správce státem
(1) Stát hradí odměnu správce uvedeného v § 2 odst. 1 v rozsahu, v jakém ji nelze uhradit z majetku obchodní korporace, nejvýše však ve výši 50 000 Kč měsíčně.
(2) Stát hradí hotové výdaje správce uvedeného v § 2 odst. 1 v rozsahu, v jakém je nelze uhradit z majetku obchodní korporace, nejvýše však ve výši 50 000 Kč měsíčně.
(3) Stát hradí hotové výdaje správce uvedeného v § 2 odst. 2 do výše 10 000 Kč měsíčně.
§ 5
Splatnost odměny a náhrady hotových výdajů správce
(1) Odměna a náhrada hotových výdajů správce je splatná pozadu za kalendářní měsíc, a to do dvacátého pátého dne následujícího kalendářního měsíce.
(2) V případě, kdy odměnu a náhradu hotových výdajů správce hradí stát, jsou splatné do dvacátého pátého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy bylo zrušeno nebo zaniklo pověření správce k výkonu správy.
(3) Splatná částka odměny a náhrady hotových výdajů se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
§ 6
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jejím vyhlášení.
Ministr:
JUDr. Pelikán, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 65/2015 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů
65/2015 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 17. března 2015,
kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o
způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve
znění pozdějších předpisů
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o
vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č.
118/2004 Sb., zákona č. 309/2008 Sb. a zákona č. 187/2014 Sb., (dále
jen „zákon“) k provedení § 9 odst. 6, § 10 odst. 2 písm. a), § 10 odst.
3, § 10 odst. 6, § 10 odst. 9, § 14 odst. 7, § 17 odst. 1, § 17 odst.
3, § 18 odst. 3, § 19 odst. 3, § 20 odst. 1, § 21 a § 24 odst. 4 tohoto
zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na
vnitrozemských vodních cestách, ve znění vyhlášky č. 83/2000 Sb.,
vyhlášky č. 186/2005 Sb., vyhlášky č. 6/2006 Sb., vyhlášky č. 38/2006
Sb., vyhlášky č. 173/2009 Sb., vyhlášky č. 388/2009 Sb., vyhlášky č.
38/2010 Sb. a vyhlášky č. 28/2014 Sb., se mění takto:
1. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní:
㤠1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a
upravuje
a) technické požadavky na bezpečnost provozu plavidel podléhajících
evidenci a plovoucích těles, s výjimkou plavidel, jejichž objem
vypočtený jako součin délky, šířky a ponoru je menší než 100 m3, jde-li
o
1. malá plavidla, s délkou trupu menší než 20 m,
2. převozní lodě určené k přepravě nejvýše 12 cestujících, nebo
3. plovoucí zařízení s délkou menší než 20 m,
b) způsob vedení evidence plavidel v plavebním rejstříku,
c) plavidla, jejichž technickou způsobilost ověřuje odborná komise,
d) postup při provádění technické prohlídky, organizační zabezpečení
technické prohlídky, složení odborné komise, slib člena odborné komise,
způsob jednání odborné komise a její činnost při provádění technické
prohlídky plavidla,
e) postup při provádění pravidelné technické prohlídky a její rozsah,
f) rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu
plavidla,
g) určená technická zařízení na plavidlech podléhající dozoru, rozsah
odborné způsobilosti a ostatní podmínky k získání oprávnění osob
způsobilých k provádění jejich technických prohlídek a zkoušek,
h) vzor osvědčení plavidla,
i) plavební zóny, pro něž se schvaluje technická způsobilost plavidla,
znaky jednotlivých druhů plavidel a podmínky bezpečného provozu
plavidla nepodléhajícího evidenci,
j) počet a odborné složení členů posádky pro jednotlivé druhy plavidel,
k) plavidla, u nichž musí být provedeno cejchování, a podmínky pro jeho
provedení a pro jeho postup, a
l) druhy plavidel, která musí být opatřena nákladovými značkami a
ponorovými stupnicemi, náležitosti nákladových značek a ponorových
stupnic pro jednotlivé druhy plavidel a způsob jejich umístění na
plavidle a lodní listiny, kterými musí být plavidlo vybaveno, a údaje
do nich zaznamenávané.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince
2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské
plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/137/ES ze dne 18. prosince
2006, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES,
kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.
Směrnice Rady 2008/59/ES ze dne 12. června 2008, kterou se v důsledku
přistoupení Bulharské republiky a Rumunska upravuje směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro
plavidla vnitrozemské plavby.
Směrnice Komise 2008/87/ES ze dne 22. září 2008, kterou se mění
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví
technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/ES ze dne 16. prosince 1997
o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření
proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze
spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje, ve znění
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/26/ES ze dne 21. dubna 2004,
kterou se mění směrnice 97/68/ES.
Směrnice Komise 2008/126/ES ze dne 19. prosince 2008, kterou se mění
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví
technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.
Směrnice Komise 2009/46/ES ze dne 24. dubna 2009, kterou se mění
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví
technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.
Směrnice Komise 2012/48/EU ze dne 10. prosince 2012, kterou se mění
přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se
stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.
Směrnice Komise 2012/49/EU ze dne 10. prosince 2012, kterou se mění
příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se
stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.“.
2. Za § 1 se vkládá nový § 1a, který včetně nadpisu zní:
㤠1a
Plavební zóny vodních cest
(K § 9 odst. 6 zákona)
(1) Vnitrozemské vodní cesty jsou zařazeny do plavebních zón 1 až 4 s
ohledem na jejich plavebně provozní podmínky, jimž musí vyhovovat
konstrukce, technická a provozní způsobilost plavidel stanovených touto
vyhláškou, která jsou na nich provozována.
(2) Technické požadavky na bezpečnost provozu plavidel jsou stanoveny v
příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3) Zařazení vodních cest České republiky do jednotlivých plavebních
zón je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce.“.
3. Nadpis § 2 zní:
„Znaky jednotlivých druhů plavidel“.
4. V § 2 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d).
5. V § 2 odst. 2, 4, 5 a 6 se slovo „určujícím“ zrušuje.
6. V § 2 odst. 3 se slovo „určujícími“ zrušuje.
7. V § 2 odst. 4 se slova „určení a“ zrušují.
8. V § 2 odst. 5 se slova „ , není určeno pro opakované přemisťování na
vodní cestě“ zrušují.
9. § 3 včetně nadpisu zní:
§ 3
Technické požadavky na bezpečnost provozu jednotlivých druhů plavidel
(K § 10 odst. 2 zákona)
(1) Technické požadavky na bezpečnost provozu plavidel upravené touto
vyhláškou a postup při provádění technické prohlídky jsou uvedeny v
příloze č. 1 k této vyhlášce.
(2) Plovoucí zařízení,
a) jehož délka je 20 m a více a jehož objem vyjádřený jako součin
délky, šířky a ponoru je 100 m3 a více, může být provozováno na vodní
cestě, jestliže s ohledem na účel a způsob použití přiměřeně splňuje
požadavky stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce,
b) jehož rozměry jsou menší než uvedené v písmeni a), může být
provozováno na vodní cestě, jestliže s ohledem na účel a způsob použití
přiměřeně splňuje požadavky stanovené ve vyhlášce o vedení rejstříku
malých plavidel a způsobilosti malých plavidel k provozu na vodních
cestách.“.
10. V § 3a odst. 2 a 3 se slova „Státní plavební správa“ nahrazují
slovy „Plavební úřad“.
11. § 4 včetně nadpisu zní:
㤠4
Plavidla podléhající ověřování technické způsobilosti odbornou komisí
(K § 10 odst. 3 zákona)
Ověřování technické způsobilosti plavidel odbornou komisí ustavenou
plavebním úřadem podléhají plavidla, u nichž jsou požadavky na
bezpečnost jejich provozu včetně vybavení stanovené touto vyhláškou, s
výjimkou
a) plovoucích těles, nebo
b) plavidel uvedených v § 2 odst. 1 písm. a) až c), která mají platné
osvědčení plavidla vydané podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu
na Rýně nebo platné osvědčení plavidla vydané v jiném členském státě
Evropské unie, nebo jiném smluvním státě Dohody o Evropském
hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace.“.
12. V § 4a odstavec 1 zní:
„(1) Odborná komise musí být složena tak, aby sestávala alespoň z
jednoho zaměstnance plavebního úřadu, jednoho odborníka na konstrukci
plavidel a jejich strojních zařízení a jednoho odborníka v oblasti
plavby; plavební úřad přitom může ustavit členem odborné komise i další
odborníky.“.
13. V § 4b odst. 4 se za slova „Evropské unie“ vkládají slova „nebo
jiném smluvním státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo
Švýcarské konfederace“.
14. V § 4c se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
15. § 4e se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2c zrušuje.
16. V § 5 se slova „malých plavidel,“ zrušují.
17. V § 5 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se
odstavec 2, který zní:
„(2) Podmínky pro provedení cejchování a pro jeho postup jsou obsaženy
v Řádu pro cejchování lodí vnitrozemské plavby, který tvoří přílohu č.
5 k této vyhlášce.“.
18. V § 6 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Údaje zapisované do
lodního deníku jsou obsaženy v příloze č. 6 k této vyhlášce.“.
19. V § 6 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Údaje zapisované do
knihy zaolejovaných vod jsou obsaženy v příloze č. 7 k této vyhlášce.“.
20. V § 6 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 až 11 se označují jako odstavce 4 až 10.
21. V § 6 odst. 5 se slova „ , lodní osvědčení malého plavidla“
zrušují.
22. V § 6 odst. 8 se slovo „správa“ nahrazuje slovem „úřad“.
23. Nadpis § 7 zní:
„Lhůty pro pravidelné technické prohlídky a vzory osvědčení plavidla“.
24. V § 7 odstavec 1 zní:
„(1) Lhůta pro podání žádosti o provedení pravidelné technické
prohlídky, stanovená ode dne schválení technické způsobilosti plavidla
a vydání osvědčení plavidla nebo od data provedení předchozí pravidelné
technické prohlídky, je:
a) 4 roky v případě
1. osobní lodě,
2. tankové motorové lodě,
3. tankového tlačného či vlečného člunu, nebo
4. plovoucího zařízení užívaného jako botel nebo restaurace,
b) 9 let v případě
1. nákladní motorové lodě, s výjimkou tankové motorové lodě uvedené v
písmenu a),
2. tlačného či vlečného člunu, s výjimkou tankového člunu uvedeného v
písmenu a),
3. remorkéru,
4. převozní lodě,
5. speciální lodě,
6. plovoucího stroje, nebo
7. plovoucího zařízení s výjimkou plovoucího zařízení uvedeného v
písmenu a),
c) 4 roky v případě lodě starší než 30 let, bez ohledu na její určení,
nebo
d) 3 roky v případě plavidla vyrobeného před 1. lednem 1950.“.
Poznámka pod čarou č. 2d se zrušuje.
25. V § 7 se odstavce 2 a 3 zrušují.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2.
26. V § 8 odst. 1 se číslo „1“ nahrazuje slovy „2 odst. 1“.
27. V § 8 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).
28. V § 8 odst. 2 se písmena a) a b) zrušují.
Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena a) až d).
29. V § 9 se označení odstavce 1 zrušuje.
30. Za § 11 se vkládají nové § 11a a 11b, které včetně nadpisů a
poznámek pod čarou č. 10 a 11 znějí:
㤠11a
Počet a odborné složení členů posádky pro jednotlivé druhy plavidel
(K § 24 odst. 4 zákona)
(1) Posádku lodě a tlačné nebo bočně svázané sestavy tvoří minimálně 1
kapitán a 2 lodníci, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Posádka se rozšíří o jednoho nebo více lodníků v případě, že
strojní, kormidelní nebo jiné pro plavbu nezbytné zařízení vyžaduje
samostatnou obsluhu.
(3) Posádku lodě je možné snížit na 1 vůdce plavidla a 1 lodníka v
případě, že loď
a) nemá vlastní strojní pohon,
b) má délku do 30 m, nebo
c) má alespoň jedno vázací zařízení v dosahu místa obsluhy strojního a
kormidelního zařízení.
(4) Posádku převozní lodě tvoří 1 převozník. Posádka převozní lodě se
rozšíří o jednoho nebo více lodníků s přihlédnutím k druhu, místu a
způsobu jejího provozu.
(5) Posádku plovoucího stroje tvoří 1 strojmistr. Pro přepravu
plovoucího stroje po dopravně významných vodních cestách se stanoví
posádka jako pro lodě.
(6) Na lodi přepravující nebezpečné věci musí být nejméně jeden člen
posádky osoba, která je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti
podle mezinárodní smlouvy upravující přepravu nebezpečných věcí po
vnitrozemských vodních cestách, která je součástí právního řádu^10).
§ 11b
Způsob vedení evidence plavidel v plavebním rejstříku
(K § 14 odst. 7 zákona)
(1) Evidence plavidel se v plavebním rejstříku vede v elektronickém
seznamu technických údajů k plavidlu, údajů o jeho vlastníkovi a
provozovateli, o zástavním právu k plavidlu, údajů o provedených
technických prohlídkách a údajů o technických změnách na plavidle
majících vliv na způsobilost plavidla k provozu a o změnách vlastníka
nebo provozovatele plavidla. Součástí seznamu údajů jsou dále informace
o vydání osvědčení plavidla a přidělení poznávacích znaků, jednotného
evropského identifikačního čísla, identifikačního kódu automatického
systému pro identifikaci rádiových stanic na vodních cestách a
identifikačního čísla námořní pohyblivé služby, pokud byly přiděleny.
(2) V plavebním rejstříku jsou vedeny a uchovávány veškeré údaje o
plavidle, jeho vlastníkovi a provozovateli po celou dobu, kdy je
plavidlo evidováno. Pokud je plavidlo na základě žádosti jeho vlastníka
vymazáno z plavebního rejstříku, uchovávají se údaje o něm vedené
elektronicky a v rejstříkovém spise podle jiného právního předpisu^11).
__________________
10) Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po
vnitrozemských vodních cestách (Dohoda ADN), vyhlášená ve Sbírce
mezinárodních smluv pod č. 102/2011 Sb. m. s.
11) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění
pozdějších předpisů.“.
31. V § 13a se čárka za slovem „cesty“ nahrazuje slovem „a“ a slova „ ,
plavidel určených k dopravě nejvýše 12 cestujících kromě posádky a
rekreačních plavidel podle zvláštního právního předpisu“ se zrušují.
32. V příloze č. 1 v kapitolách 10.03a., 10.03b., 10.03b.6. písm. a),
10.03c., 10.03c.1 se slova „Pevné požární soustavy“ nahrazují slovy
„Stabilní hasicí zařízení“.
33. V příloze č. 1 v kapitolách 10.03a.1 a 10.03b.2 písm. a) se slova
„pevnými požárními soustavami“ nahrazují slovy „stabilními hasicími
zařízeními“.
34. V příloze č. 1 v kapitolách 10.03a.2 a 10.03a.9 se slovo „soustav“
nahrazuje slovem „zařízení“.
35. V příloze č. 1 v kapitolách 10.03a.3 až 10.03a.6 se slovo
„Soustavy“ nahrazuje slovem „Zařízení“.
36. V příloze č. 1 v kapitole 10.03a.5 se slovo „které“ nahrazuje
slovem „která“.
37. V příloze č. 1 v kapitolách 10.03a.7 a 10.03b.9 písm. d) se slovo
„soustavy“ nahrazuje slovem „zařízení“.
38. V příloze č. 1 v kapitolách 10.03a.7 písm. a) a 10.03b.9 písm. d)
se slovo „celé“ nahrazuje slovem „celého“.
39. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.1 se slova „pevných hasících
soustavách“ nahrazují slovy „stabilních hasicích zařízeních“.
40. V příloze č. 1 v kapitolách 10.03b.2 písm. b), 10.03b.5 písm. e) a
f) a 10.03b.9 písm. a) se slova „požární soustavy“ nahrazují slovy
„hasicího zařízení“.
41. V příloze č. 1 v kapitolách 10.03b.5 písm. a), 10.03b.10 až
10.03b.13 se slova „Požární soustavy“ nahrazují slovy „Hasicí
zařízení“.
42. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.5 písm. a) se slovo „přípustné“
nahrazuje slovem „přípustná“.
43. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.5 písm. b) se slova „požární
soustavu“ nahrazují slovy „hasicí zařízení“.
44. V příloze č. 1 v kapitolách 10.03b.5 písm. d), 10.03b.6 písm. b),
10.03b.11 písm. b), 10.03b.12 písm. b) a 10.03b.13 písm. b) se slova
„požární soustava“ nahrazují slovy „hasicí zařízení“.
45. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.6 písm. a) se slovo „opatřeny“
nahrazuje slovem „opatřena“.
46. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.6 písm. b) se slovo „spuštěna“
nahrazuje slovem „spuštěno“.
47. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.9 písm. a) a b) se slovo
„Soustavu“ nahrazuje slovem „Zařízení“.
48. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.9 písm. c) se slovo „soustava“
nahrazuje slovem „zařízení“.
49. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.9 písm. f) se slova „pevných
požárních soustav“ nahrazují slovy „stabilních hasicích zařízení“.
50. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.11 písm. a) se slova „vlastní
požární soustavou“ nahrazují slovy „vlastním požárním zařízením“.
51. V příloze č. 1 v kapitolách 10.03b.11 písm. b), 10.03b.12 písm. b)
a 10.03b.13 písm. b) se slova „nebyla spuštěna“ nahrazují slovy „nebylo
spuštěno“.
52. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.11 písm. h) se slova „Požární
soustava“ nahrazují slovy „Hasicí zařízení“.
53. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.13 se slova „požární soustavy“
nahrazují slovy „hasicí zařízení“.
54. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.13 písm. b) se slovo „zásobním“
nahrazuje slovem „zásobník“.
55. Příloha č. 2 zní:
„Příloha č. 2 k vyhlášce č. 223/1995 Sb.
Plavební zóny sledovaných vodních cest České republiky
ZÓNA 1
Vodní cesty České republiky tuto plavební zónu neobsahují (jedná se o
příbřežní oblasti moří, ústí řek do moře, a velká vnitrozemská jezera).
ZÓNA 2
Přehradní nádrž Lipno.
ZÓNA 3
1. Labe od plavební komory v Ústí nad Labem - Střekov po plavební
komoru Lovosice.
2. Přehradní nádrže Baška, Brněnská (Kníničky), Horka (Stráž pod
Ralskem), Hracholusky, Jesenice, Nechranice, Olešná, Orlík, Pastviny,
Plumlov, Rozkoš, Seč, Skalka, Slapy, Těrlicko a Žermanice.
3. Máchovo jezero.
4. Vodní plocha Velké Žernoseky.
5. Rybníky Oleksovice, Svět a Velké Dářko.
6. Těžební jezera štěrkopísku Dolní Benešov, Ostrožská Nová Ves a
Tovačov.
ZÓNA 4
Ostatní vodní cesty neuvedené v plavebních zónách 1, 2, 3.“.
Poznámky pod čarou č. 1 až 8 se zrušují.
56. Příloha č. 5 zní:
„Příloha č. 5 k vyhlášce č. 223/1995 Sb.
Řád pro cejchování lodí vnitrozemské plavby
Část 1
Všeobecná ustanovení
1. Cejchování lodi se provádí měřením přímo na lodi. Cejchování podléhá
část lodě nacházející se mezi rovinou vodorysky, která odpovídá
největšímu ponoru, při kterém loď může plout (horní cejchovní rovinou),
a rovinou vodorysky prázdné lodě (dolní cejchovní rovinou). Jako dolní
cejchovní rovina může být použita též vodorovná rovina procházející
nejnižším bodem lodního tělesa.
2. Rovina vodorysky prázdné lodě (dolní cejchovní rovina) je rovina
procházející ve výši hladiny vody, když
a) na lodi není palivo ani pohyblivá zátěž a je na ní pouze výstroj,
zásoby a posádka, které se obvykle nacházejí na lodi za plavby, zásoba
pitné vody nesmí však podstatně převyšovat 0,5 % největšího výtlaku
lodě nebo voda, kterou nelze vypumpovat z lodních prostorů obvyklými
čerpacími prostředky;
b) stroje, kotle, systémy potrubí a zařízení, sloužící k pohybu lodě, k
ohřevu nebo chlazení obsahují vodu, olej a jiné tekutiny nutné pro
jejich provoz;
c) loď se nachází ve sladké vodě, tj. ve vodě, jejíž hustota se rovná
1000 kg/m3.
3. Jestliže loď v době cejchování nesplňuje podmínky uvedené v bodě 2
nebo podmínky dávající stejný ponor a přibližně stejný náklon, pak se
při výpočtu přihlíží k rozdílu zatížení lodě a k rozdílu v hustotě
vody.
4. Cejchovním prostorem je prostor mezi vnějšími stěnami lodního tělesa
omezený horní cejchovní rovinou a dolní cejchovní rovinou.
5. Horní cejchovní rovina je určena bezpečnostní vzdáleností a volným
bokem předepsanými nebo obvyklými pro vodní cestu, pro niž je loď
určena.
6. U plavidel, která nenaložená mají větší ponor na zádi, avšak při
naložení plují v rovnovážné poloze, stanoví se horní cejchovní rovina
takovým způsobem od střední rovné části dna nebo kýlu, aby byly
dodrženy bezpečnostní vzdálenost a volný bok předepsané nebo obvyklé
pro vodní cestu, po které má plavidlo plout.
7. Přesnost cejchování musí být taková, aby velikost chyby v hodnotách
výtlaku zapisovaných do cejchovního průkazu (ať jde o největší výtlak
odpovídající určitému rozdílu v ponoru), nepřekročila
a) 1 % pro hodnoty výtlaku do 500 m3,
b) 5 m3 pro hodnoty výtlaku od 500 m3 do 2000 m3, nebo
c) 0,25 % pro hodnoty výtlaku nad 2000 m3.
8. Zatížení lodě, odpovídající ponoru prázdné lodě, musí být uvedeno v
cejchovním průkazu.
Část 2
Cejchování lodí určených k dopravě zboží
1. Měřená část lodě se rozdělí na cejchovní vrstvy vodorovnými rovinami
nebo v případě, že horní a dolní cejchovní rovina nejsou rovnoběžné,
rovinami procházejícími přímkou představující průsečnici těchto rovin
(sečnými rovinami). Výška cejchovní vrstvy se volí taková, aby s
přihlédnutím k tvaru lodního tělesa byla dostatečná pro přesný výpočet
objemu; pro výpočet objemu v tvarovaných částech je vzdálenost mezi
vodorovnými rovinami nebo střední výška cejchovní vrstvy mezi sečnými
rovinami stejná a zpravidla se rovná 10 cm.
2. Objem cejchovní vrstvy ohraničené vodorovnými rovinami se vypočítá
násobením poloviny součtu ploch horní a dolní roviny výškou vrstvy.
Objem cejchovní vrstvy ohraničené sečnými rovinami se vypočítá podobným
způsobem, přičemž za střední výšku cejchovní vrstvy se volí délka
svislice ohraničená horní a dolní rovinou a procházející těžištěm
plochy střední části cejchovní vrstvy. Pro zjednodušení lze použít pro
všechny cejchovní vrstvy délku svislice procházející středním těžištěm.
3. Pro výpočet obsahu každé plochy se tato rozdělí pořadnicemi kolmými
k střední podélné rovině lodě na díly stejné délky ve střední části
lodě, která je obvykle podobná obdélníku, jakož i v příďových a
záďových částech, počet dílů nemá být menší než čtyři, kromě toho, v
případě potřeby, plošný obsah příďových a záďových výběžků se
vypočítává zvlášť.
4. Pro výpočet ploch omezených křivkami se použije Simpsonova pravidla.
Pro koncové části lodě mohou být křivky zaměněny známými křivkami, jako
např. elipsou, parabolou, atd. Při středních dílech postačí součin
délky a střední šířky.
5. Součet objemu všech cejchovních vrstev je pak objemem cejchovního
prostoru.
6. Jestliže změny plošných obsahů mají dostatečně pravidelný průběh,
lze se omezit na výpočet takového počtu ploch, který bude dostatečný k
tomu, aby bylo možné vykreslit křivku průběhu vodorovných ploch nebo
některých jejich prvků v závislosti na jejich výšce a určit ostatní
plochy na základě této křivky.
7. Podíl vzniklý dělením objemu libovolné cejchovní vrstvy její střední
výškou v cm je hodnotou výtlaku lodě na každý cm středního ponoru této
cejchovní vrstvy.
8. O postupném zvětšování výtlaku pro každý centimetr středního ponoru,
jímž se rozumí aritmetický průměr údajů odečtených na všech cejchovních
stupních počínajíc dolní cejchovní rovinou, se vyhotoví tabulka.
Část 3
Cejchování lodí, které nejsou určeny k dopravě zboží
1. U lodí, které nejsou určeny k dopravě zboží, postačí stanovit pouze
výtlak pro vodorysku největšího ponoru a vodorysku prázdné lodě nebo
pro jednu z těchto vodorysek. Pro tento výpočet se vychází z
geometrických údajů zjištěných přímo na lodi nebo z výrobních výkresů.
Za hodnotu výtlaku lze uznat součin koeficientu plnosti a tří
následujících rozměrů lodě
a) délky, tj. vzdálenosti mezi průsečíky střední podélné roviny s
křivkou vodorysky;
b) největší šířky na vodorysce;
c) středního ponoru, tj. svislé vzdálenosti mezi vodoryskou a nejnižším
bodem lodního tělesa v rovině žebrorysky, uprostřed délky plavidla
podle písmene a).
Tyto rozměry se zjišťují přímo na lodi nebo z výkresů, bez zřetele na
vystupující části lodního tělesa. Zvolená hodnota koeficientu plnosti
se rovná hodnotě volené obvykle pro lodě příslušného typu; pro lodě,
které mají ostrý tvar lodního tělesa (osobní lodě, remorkéry atd.), se
volí hodnota 0,7, jestliže k jejímu zjištění chybí jiné podklady.
2. Rozdíl obou výtlaků udává výtlak prostoru mezi horní a dolní
cejchovní rovinou.
3. Tabulka postupného výtlaku se nevyhotovuje.
Část 4
Cejchovní značka, znaky a cejchovní stupnice
1. Cejchovní značky se vyznačují na obou bocích lodě; musí být zřetelně
viditelné a umístěné souměrně ke střední podélné rovině. Každou
cejchovní značku tvoří vodorovná ryska nejméně 30 cm dlouhá, umístěná
na úrovni ponoru, pro který loď byla cejchována, a svislá ryska,
nejméně 20 cm dlouhá, umístěná pod vodorovnou ryskou v bodě jejího
středu; na cejchovní značce mohou být také další rysky, které spolu s
vodorovnou ryskou tvoří obdélník, jehož spodní stranou je tato ryska.
Rysky musí být vyryty nebo vyraženy.
2. Roviny procházející svislou ryskou cejchovní značky musí být
rozmístěny v přibližně stejných vzdálenostech od sebe a symetricky ke
střednímu těžišti. Vzdálenost mezi těmito rovinami musí být pro lodě,
které mají “n“ párů cejchovních značek přibližně 1/n délky lodě.
3. Každá loď musí mít nejméně 3 páry cejchovních značek s výjimkou
a) lodí, které neslouží k přepravě nákladů, u nichž se připouští jeden
pár cejchovních značek;
b) lodí do délky 40 m, u nichž se připouštějí dva páry cejchovních
značek.
4. Cejchovní značky mohou sestávat z pevně připevněné destičky nejméně
30 cm dlouhé a 4 cm vysoké, jejíž spodní strana odpovídá ponoru, pro
který loď byla cejchována, a jejíž střed je označen ryskou.
5. Na destičkách sloužících jako cejchovní značky nebo vedle
cejchovních značek provedených podle bodu 7 musí být zřetelně vyryt
nebo vyražen cejchovní znak skládající se z následujících údajů:
a) rozpoznávacích písmen Státní plavební správy,
b) čísla cejchovního průkazu,
c) rozpoznávacích písmen státu (CZ), která jsou posledními písmeny
cejchovního znaku.
6. Cejchovní znak se též vyznačí nesmazatelnými písmeny na dobře
viditelném místě na některé pevné části přídě lodě, která nepodléhá
nárazům a mimořádnému opotřebení. Toto místo se uvede v cejchovním
průkazu.
7. K určení velikosti ponořené části cejchovního prostoru zhotoví se na
obou bocích lodě cejchovní stupnice (stupnice ponoru), a to v místech
cejchovních značek, symetricky po dvou rovinách kolmých k podélné ose
lodě a k vodní hladině. Každá loď musí mít 3 páry cejchovních stupnic s
výjimkou:
a) lodí, které neslouží k přepravě nákladů, u nichž se připouští jeden
pár cejchovních (ponorových) stupnic;
b) lodí do délky 40 m, u nichž se připouštějí dva páry cejchovních
(ponorových) stupnic.
8. Při vyznačení těchto stupnic musí nulový bod odpovídat úrovni dna
lodě v místě stupnice nebo, má-li loď kýl, nejnižšímu bodu kýlu v místě
stupnice.
9. Cejchovní stupnice uprostřed lodi dosahuje až k horní cejchovní
rovině. Cejchovní stupnice na přídi a na zádi mají podle možnosti sahat
o 20 cm výše.
10. Konce cejchovních stupnic a každý desátý centimetr se označují
značkami. Další rozdělení cejchovních stupnic po 2 cm se vyznačuje
barvou.
11. U lodí, které nemají cejchovní stupnice uprostřed délky lodě,
vyznačí se horní cejchovní rovina na obou bocích lodě zřetelnou
vodorovnou úsečkou 30 cm dlouhou, 4 cm širokou. Spodní hrana úsečky se
kryje s vodoryskou největšího ponoru.
Část 5
Cejchovní zkouška a přecejchování
1. Před cejchovní zkouškou plavebního úřadu přezkouší, zda od
posledního cejchování nebyly na lodi provedeny stavební změny, jež by
měly vliv na výsledek cejchování, a zda cejchovní stupnice nebo
cejchovní znaky a značky jsou neporušené.
2. Zjistí-li se, že na lodi byly provedeny stavební změny (změna
rozměrů lodě v místech cejchovních značek nebo trvalé deformace lodního
tělesa) mající vliv na výsledek cejchování nebo chybí-li cejchovní
stupnice nebo cejchovní znaky nebo značky v takovém rozsahu, že nemohou
být doplněny, musí být loď přecejchována.
3. Při cejchovní zkoušce se zjišťuje, o kolik procent následkem většího
nebo menšího ponoru prázdné lodě se zvětšil nebo zmenšil výtlak
cejchovního prostoru. V případě, že změna výtlaku přesahuje objem
cejchovní vrstvy stanovené podle části 2 bodu 1, je nutné loď
přecejchovat.
4. Ukáže-li se při cejchovní zkoušce, že je nutno snížit horní
cejchovní rovinu, zmenší se výtlak cejchovního prostoru o výtlak
odpovídající výšce snížení cejchovního prostoru. Při zvětšení výšky
cejchovního prostoru (připouští-li to tvar lodě), doplní se tabulka
nosnosti pro každý centimetr ponoru. Jinak je nutno loď přecejchovat.
5. Po přecejchování se vyhotoví nový cejchovní průkaz a starý cejchovní
průkaz se jako neplatný odebere. Podle možnosti se při cejchování
použije výsledků předchozího cejchování.
6. Plavební úřad vede rejstřík vydaných průkazů o cejchování,
cejchovních zkouškách a přecejchování lodí. Průkazy se zapisují do
rejstříku pod samostatným číslem, přičemž se číslování provádí v
nepřetržitém sledu. V rejstříku se dále zaznamená datum vydání průkazu,
poznávací znak lodě, jakož i ostatní údaje umožňující loď
identifikovat.“.
57. Příloha č. 6 zní:
„Příloha č. 6 k vyhlášce č. 223/1995 Sb.
Údaje zapisované do lodního deníku
Seznam údajů v záhlaví:
1. Pořadové číslo lodního deníku
2. Jméno lodi
3. Evidenční označení
4. Místo a datum vydání
5. Úřední podpis a otisk úředního razítka
Seznam údajů v tabulce jízd - část o plavbě:
1. Datum, čas, místo a ř. km začátku plavby
2. Povětrnostní údaje a vodní stavy
3. Všechny závažné události nastalé v průběhu plavby
4. Datum, čas, místo a ř. km ukončení plavby
Seznam údajů v tabulce jízd - část o posádce:
1. Funkce člena posádky
2. Jméno a příjmení člena posádky
3. Číslo plavecké služební knížky
4. Čas začátku a konce odpočinku člena posádky
5. Čas nalodění a vylodění člena posádky
6. Časy zahájení a ukončení služeb člena posádky“.
58. Doplňuje se příloha č. 7, která zní:
„Příloha č. 7 k vyhlášce č. 223/1995 Sb.
Údaje zapisované do knihy odběru zaolejovaných vod
Seznam údajů v záhlaví:
1. Běžné (pořadové) číslo knihy
2. Druh plavidla
3. Jméno plavidla
4. Rejstříkové číslo plavidla
5. Místo a datum vystavení knihy
6. Úřední podpis a otisk úředního razítka
Seznam údajů na jednotlivých stranách (záznamech o jednotlivých
odběrech):
1. Přijaté množství upotřebeného oleje
2. Přijaté množství zaolejované vody ze strojovny na přídi
3. Přijaté množství zaolejované vody ze strojovny na zádi
4. Přijaté množství zaolejované vody ostatní
5. Přijaté množství použitých mazacích tuků
6. Přijaté množství jiných ropných odpadů
7. Přijaté množství upotřebených ředidel
8. Přijaté množství ostatních látek
9. Poznámky - nepřijaté odpady
10. Jiné poznámky
11. Místo a datum odběru
12. Podpis a otisk razítka odběrného místa“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Lhůta pro podání žádosti o provedení pravidelné technické prohlídky
plavidla neskončí dříve než uplynutím doby platnosti osvědčení tohoto
plavidla podle § 7 vyhlášky č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k
provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění účinném do dne
nabytí účinnosti této vyhlášky.
Čl. III
Zrušovací ustanovení
1. Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 128/1976 Sb., o
cejchování lodí vnitrozemské plavby, se zrušuje.
2. Výnos č. 27 Federálního ministerstva dopravy ze dne 30. září 1976,
kterým se vydává Řád pro cejchování lodí vnitrozemské plavby, se
zrušuje.
Čl. IV
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2015.
Ministr:
Ing. Ťok v. r.
VYHLÁŠKA
ze dne 17. března 2015,
kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o
způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve
znění pozdějších předpisů
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o
vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č.
118/2004 Sb., zákona č. 309/2008 Sb. a zákona č. 187/2014 Sb., (dále
jen „zákon“) k provedení § 9 odst. 6, § 10 odst. 2 písm. a), § 10 odst.
3, § 10 odst. 6, § 10 odst. 9, § 14 odst. 7, § 17 odst. 1, § 17 odst.
3, § 18 odst. 3, § 19 odst. 3, § 20 odst. 1, § 21 a § 24 odst. 4 tohoto
zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na
vnitrozemských vodních cestách, ve znění vyhlášky č. 83/2000 Sb.,
vyhlášky č. 186/2005 Sb., vyhlášky č. 6/2006 Sb., vyhlášky č. 38/2006
Sb., vyhlášky č. 173/2009 Sb., vyhlášky č. 388/2009 Sb., vyhlášky č.
38/2010 Sb. a vyhlášky č. 28/2014 Sb., se mění takto:
1. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní:
㤠1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a
upravuje
a) technické požadavky na bezpečnost provozu plavidel podléhajících
evidenci a plovoucích těles, s výjimkou plavidel, jejichž objem
vypočtený jako součin délky, šířky a ponoru je menší než 100 m3, jde-li
o
1. malá plavidla, s délkou trupu menší než 20 m,
2. převozní lodě určené k přepravě nejvýše 12 cestujících, nebo
3. plovoucí zařízení s délkou menší než 20 m,
b) způsob vedení evidence plavidel v plavebním rejstříku,
c) plavidla, jejichž technickou způsobilost ověřuje odborná komise,
d) postup při provádění technické prohlídky, organizační zabezpečení
technické prohlídky, složení odborné komise, slib člena odborné komise,
způsob jednání odborné komise a její činnost při provádění technické
prohlídky plavidla,
e) postup při provádění pravidelné technické prohlídky a její rozsah,
f) rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu
plavidla,
g) určená technická zařízení na plavidlech podléhající dozoru, rozsah
odborné způsobilosti a ostatní podmínky k získání oprávnění osob
způsobilých k provádění jejich technických prohlídek a zkoušek,
h) vzor osvědčení plavidla,
i) plavební zóny, pro něž se schvaluje technická způsobilost plavidla,
znaky jednotlivých druhů plavidel a podmínky bezpečného provozu
plavidla nepodléhajícího evidenci,
j) počet a odborné složení členů posádky pro jednotlivé druhy plavidel,
k) plavidla, u nichž musí být provedeno cejchování, a podmínky pro jeho
provedení a pro jeho postup, a
l) druhy plavidel, která musí být opatřena nákladovými značkami a
ponorovými stupnicemi, náležitosti nákladových značek a ponorových
stupnic pro jednotlivé druhy plavidel a způsob jejich umístění na
plavidle a lodní listiny, kterými musí být plavidlo vybaveno, a údaje
do nich zaznamenávané.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince
2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské
plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/137/ES ze dne 18. prosince
2006, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES,
kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.
Směrnice Rady 2008/59/ES ze dne 12. června 2008, kterou se v důsledku
přistoupení Bulharské republiky a Rumunska upravuje směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro
plavidla vnitrozemské plavby.
Směrnice Komise 2008/87/ES ze dne 22. září 2008, kterou se mění
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví
technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/ES ze dne 16. prosince 1997
o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření
proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze
spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje, ve znění
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/26/ES ze dne 21. dubna 2004,
kterou se mění směrnice 97/68/ES.
Směrnice Komise 2008/126/ES ze dne 19. prosince 2008, kterou se mění
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví
technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.
Směrnice Komise 2009/46/ES ze dne 24. dubna 2009, kterou se mění
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví
technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.
Směrnice Komise 2012/48/EU ze dne 10. prosince 2012, kterou se mění
přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se
stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.
Směrnice Komise 2012/49/EU ze dne 10. prosince 2012, kterou se mění
příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se
stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.“.
2. Za § 1 se vkládá nový § 1a, který včetně nadpisu zní:
㤠1a
Plavební zóny vodních cest
(K § 9 odst. 6 zákona)
(1) Vnitrozemské vodní cesty jsou zařazeny do plavebních zón 1 až 4 s
ohledem na jejich plavebně provozní podmínky, jimž musí vyhovovat
konstrukce, technická a provozní způsobilost plavidel stanovených touto
vyhláškou, která jsou na nich provozována.
(2) Technické požadavky na bezpečnost provozu plavidel jsou stanoveny v
příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3) Zařazení vodních cest České republiky do jednotlivých plavebních
zón je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce.“.
3. Nadpis § 2 zní:
„Znaky jednotlivých druhů plavidel“.
4. V § 2 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d).
5. V § 2 odst. 2, 4, 5 a 6 se slovo „určujícím“ zrušuje.
6. V § 2 odst. 3 se slovo „určujícími“ zrušuje.
7. V § 2 odst. 4 se slova „určení a“ zrušují.
8. V § 2 odst. 5 se slova „ , není určeno pro opakované přemisťování na
vodní cestě“ zrušují.
9. § 3 včetně nadpisu zní:
§ 3
Technické požadavky na bezpečnost provozu jednotlivých druhů plavidel
(K § 10 odst. 2 zákona)
(1) Technické požadavky na bezpečnost provozu plavidel upravené touto
vyhláškou a postup při provádění technické prohlídky jsou uvedeny v
příloze č. 1 k této vyhlášce.
(2) Plovoucí zařízení,
a) jehož délka je 20 m a více a jehož objem vyjádřený jako součin
délky, šířky a ponoru je 100 m3 a více, může být provozováno na vodní
cestě, jestliže s ohledem na účel a způsob použití přiměřeně splňuje
požadavky stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce,
b) jehož rozměry jsou menší než uvedené v písmeni a), může být
provozováno na vodní cestě, jestliže s ohledem na účel a způsob použití
přiměřeně splňuje požadavky stanovené ve vyhlášce o vedení rejstříku
malých plavidel a způsobilosti malých plavidel k provozu na vodních
cestách.“.
10. V § 3a odst. 2 a 3 se slova „Státní plavební správa“ nahrazují
slovy „Plavební úřad“.
11. § 4 včetně nadpisu zní:
㤠4
Plavidla podléhající ověřování technické způsobilosti odbornou komisí
(K § 10 odst. 3 zákona)
Ověřování technické způsobilosti plavidel odbornou komisí ustavenou
plavebním úřadem podléhají plavidla, u nichž jsou požadavky na
bezpečnost jejich provozu včetně vybavení stanovené touto vyhláškou, s
výjimkou
a) plovoucích těles, nebo
b) plavidel uvedených v § 2 odst. 1 písm. a) až c), která mají platné
osvědčení plavidla vydané podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu
na Rýně nebo platné osvědčení plavidla vydané v jiném členském státě
Evropské unie, nebo jiném smluvním státě Dohody o Evropském
hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace.“.
12. V § 4a odstavec 1 zní:
„(1) Odborná komise musí být složena tak, aby sestávala alespoň z
jednoho zaměstnance plavebního úřadu, jednoho odborníka na konstrukci
plavidel a jejich strojních zařízení a jednoho odborníka v oblasti
plavby; plavební úřad přitom může ustavit členem odborné komise i další
odborníky.“.
13. V § 4b odst. 4 se za slova „Evropské unie“ vkládají slova „nebo
jiném smluvním státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo
Švýcarské konfederace“.
14. V § 4c se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
15. § 4e se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2c zrušuje.
16. V § 5 se slova „malých plavidel,“ zrušují.
17. V § 5 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se
odstavec 2, který zní:
„(2) Podmínky pro provedení cejchování a pro jeho postup jsou obsaženy
v Řádu pro cejchování lodí vnitrozemské plavby, který tvoří přílohu č.
5 k této vyhlášce.“.
18. V § 6 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Údaje zapisované do
lodního deníku jsou obsaženy v příloze č. 6 k této vyhlášce.“.
19. V § 6 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Údaje zapisované do
knihy zaolejovaných vod jsou obsaženy v příloze č. 7 k této vyhlášce.“.
20. V § 6 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 až 11 se označují jako odstavce 4 až 10.
21. V § 6 odst. 5 se slova „ , lodní osvědčení malého plavidla“
zrušují.
22. V § 6 odst. 8 se slovo „správa“ nahrazuje slovem „úřad“.
23. Nadpis § 7 zní:
„Lhůty pro pravidelné technické prohlídky a vzory osvědčení plavidla“.
24. V § 7 odstavec 1 zní:
„(1) Lhůta pro podání žádosti o provedení pravidelné technické
prohlídky, stanovená ode dne schválení technické způsobilosti plavidla
a vydání osvědčení plavidla nebo od data provedení předchozí pravidelné
technické prohlídky, je:
a) 4 roky v případě
1. osobní lodě,
2. tankové motorové lodě,
3. tankového tlačného či vlečného člunu, nebo
4. plovoucího zařízení užívaného jako botel nebo restaurace,
b) 9 let v případě
1. nákladní motorové lodě, s výjimkou tankové motorové lodě uvedené v
písmenu a),
2. tlačného či vlečného člunu, s výjimkou tankového člunu uvedeného v
písmenu a),
3. remorkéru,
4. převozní lodě,
5. speciální lodě,
6. plovoucího stroje, nebo
7. plovoucího zařízení s výjimkou plovoucího zařízení uvedeného v
písmenu a),
c) 4 roky v případě lodě starší než 30 let, bez ohledu na její určení,
nebo
d) 3 roky v případě plavidla vyrobeného před 1. lednem 1950.“.
Poznámka pod čarou č. 2d se zrušuje.
25. V § 7 se odstavce 2 a 3 zrušují.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2.
26. V § 8 odst. 1 se číslo „1“ nahrazuje slovy „2 odst. 1“.
27. V § 8 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).
28. V § 8 odst. 2 se písmena a) a b) zrušují.
Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena a) až d).
29. V § 9 se označení odstavce 1 zrušuje.
30. Za § 11 se vkládají nové § 11a a 11b, které včetně nadpisů a
poznámek pod čarou č. 10 a 11 znějí:
㤠11a
Počet a odborné složení členů posádky pro jednotlivé druhy plavidel
(K § 24 odst. 4 zákona)
(1) Posádku lodě a tlačné nebo bočně svázané sestavy tvoří minimálně 1
kapitán a 2 lodníci, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Posádka se rozšíří o jednoho nebo více lodníků v případě, že
strojní, kormidelní nebo jiné pro plavbu nezbytné zařízení vyžaduje
samostatnou obsluhu.
(3) Posádku lodě je možné snížit na 1 vůdce plavidla a 1 lodníka v
případě, že loď
a) nemá vlastní strojní pohon,
b) má délku do 30 m, nebo
c) má alespoň jedno vázací zařízení v dosahu místa obsluhy strojního a
kormidelního zařízení.
(4) Posádku převozní lodě tvoří 1 převozník. Posádka převozní lodě se
rozšíří o jednoho nebo více lodníků s přihlédnutím k druhu, místu a
způsobu jejího provozu.
(5) Posádku plovoucího stroje tvoří 1 strojmistr. Pro přepravu
plovoucího stroje po dopravně významných vodních cestách se stanoví
posádka jako pro lodě.
(6) Na lodi přepravující nebezpečné věci musí být nejméně jeden člen
posádky osoba, která je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti
podle mezinárodní smlouvy upravující přepravu nebezpečných věcí po
vnitrozemských vodních cestách, která je součástí právního řádu^10).
§ 11b
Způsob vedení evidence plavidel v plavebním rejstříku
(K § 14 odst. 7 zákona)
(1) Evidence plavidel se v plavebním rejstříku vede v elektronickém
seznamu technických údajů k plavidlu, údajů o jeho vlastníkovi a
provozovateli, o zástavním právu k plavidlu, údajů o provedených
technických prohlídkách a údajů o technických změnách na plavidle
majících vliv na způsobilost plavidla k provozu a o změnách vlastníka
nebo provozovatele plavidla. Součástí seznamu údajů jsou dále informace
o vydání osvědčení plavidla a přidělení poznávacích znaků, jednotného
evropského identifikačního čísla, identifikačního kódu automatického
systému pro identifikaci rádiových stanic na vodních cestách a
identifikačního čísla námořní pohyblivé služby, pokud byly přiděleny.
(2) V plavebním rejstříku jsou vedeny a uchovávány veškeré údaje o
plavidle, jeho vlastníkovi a provozovateli po celou dobu, kdy je
plavidlo evidováno. Pokud je plavidlo na základě žádosti jeho vlastníka
vymazáno z plavebního rejstříku, uchovávají se údaje o něm vedené
elektronicky a v rejstříkovém spise podle jiného právního předpisu^11).
__________________
10) Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po
vnitrozemských vodních cestách (Dohoda ADN), vyhlášená ve Sbírce
mezinárodních smluv pod č. 102/2011 Sb. m. s.
11) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění
pozdějších předpisů.“.
31. V § 13a se čárka za slovem „cesty“ nahrazuje slovem „a“ a slova „ ,
plavidel určených k dopravě nejvýše 12 cestujících kromě posádky a
rekreačních plavidel podle zvláštního právního předpisu“ se zrušují.
32. V příloze č. 1 v kapitolách 10.03a., 10.03b., 10.03b.6. písm. a),
10.03c., 10.03c.1 se slova „Pevné požární soustavy“ nahrazují slovy
„Stabilní hasicí zařízení“.
33. V příloze č. 1 v kapitolách 10.03a.1 a 10.03b.2 písm. a) se slova
„pevnými požárními soustavami“ nahrazují slovy „stabilními hasicími
zařízeními“.
34. V příloze č. 1 v kapitolách 10.03a.2 a 10.03a.9 se slovo „soustav“
nahrazuje slovem „zařízení“.
35. V příloze č. 1 v kapitolách 10.03a.3 až 10.03a.6 se slovo
„Soustavy“ nahrazuje slovem „Zařízení“.
36. V příloze č. 1 v kapitole 10.03a.5 se slovo „které“ nahrazuje
slovem „která“.
37. V příloze č. 1 v kapitolách 10.03a.7 a 10.03b.9 písm. d) se slovo
„soustavy“ nahrazuje slovem „zařízení“.
38. V příloze č. 1 v kapitolách 10.03a.7 písm. a) a 10.03b.9 písm. d)
se slovo „celé“ nahrazuje slovem „celého“.
39. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.1 se slova „pevných hasících
soustavách“ nahrazují slovy „stabilních hasicích zařízeních“.
40. V příloze č. 1 v kapitolách 10.03b.2 písm. b), 10.03b.5 písm. e) a
f) a 10.03b.9 písm. a) se slova „požární soustavy“ nahrazují slovy
„hasicího zařízení“.
41. V příloze č. 1 v kapitolách 10.03b.5 písm. a), 10.03b.10 až
10.03b.13 se slova „Požární soustavy“ nahrazují slovy „Hasicí
zařízení“.
42. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.5 písm. a) se slovo „přípustné“
nahrazuje slovem „přípustná“.
43. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.5 písm. b) se slova „požární
soustavu“ nahrazují slovy „hasicí zařízení“.
44. V příloze č. 1 v kapitolách 10.03b.5 písm. d), 10.03b.6 písm. b),
10.03b.11 písm. b), 10.03b.12 písm. b) a 10.03b.13 písm. b) se slova
„požární soustava“ nahrazují slovy „hasicí zařízení“.
45. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.6 písm. a) se slovo „opatřeny“
nahrazuje slovem „opatřena“.
46. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.6 písm. b) se slovo „spuštěna“
nahrazuje slovem „spuštěno“.
47. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.9 písm. a) a b) se slovo
„Soustavu“ nahrazuje slovem „Zařízení“.
48. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.9 písm. c) se slovo „soustava“
nahrazuje slovem „zařízení“.
49. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.9 písm. f) se slova „pevných
požárních soustav“ nahrazují slovy „stabilních hasicích zařízení“.
50. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.11 písm. a) se slova „vlastní
požární soustavou“ nahrazují slovy „vlastním požárním zařízením“.
51. V příloze č. 1 v kapitolách 10.03b.11 písm. b), 10.03b.12 písm. b)
a 10.03b.13 písm. b) se slova „nebyla spuštěna“ nahrazují slovy „nebylo
spuštěno“.
52. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.11 písm. h) se slova „Požární
soustava“ nahrazují slovy „Hasicí zařízení“.
53. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.13 se slova „požární soustavy“
nahrazují slovy „hasicí zařízení“.
54. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.13 písm. b) se slovo „zásobním“
nahrazuje slovem „zásobník“.
55. Příloha č. 2 zní:
„Příloha č. 2 k vyhlášce č. 223/1995 Sb.
Plavební zóny sledovaných vodních cest České republiky
ZÓNA 1
Vodní cesty České republiky tuto plavební zónu neobsahují (jedná se o
příbřežní oblasti moří, ústí řek do moře, a velká vnitrozemská jezera).
ZÓNA 2
Přehradní nádrž Lipno.
ZÓNA 3
1. Labe od plavební komory v Ústí nad Labem - Střekov po plavební
komoru Lovosice.
2. Přehradní nádrže Baška, Brněnská (Kníničky), Horka (Stráž pod
Ralskem), Hracholusky, Jesenice, Nechranice, Olešná, Orlík, Pastviny,
Plumlov, Rozkoš, Seč, Skalka, Slapy, Těrlicko a Žermanice.
3. Máchovo jezero.
4. Vodní plocha Velké Žernoseky.
5. Rybníky Oleksovice, Svět a Velké Dářko.
6. Těžební jezera štěrkopísku Dolní Benešov, Ostrožská Nová Ves a
Tovačov.
ZÓNA 4
Ostatní vodní cesty neuvedené v plavebních zónách 1, 2, 3.“.
Poznámky pod čarou č. 1 až 8 se zrušují.
56. Příloha č. 5 zní:
„Příloha č. 5 k vyhlášce č. 223/1995 Sb.
Řád pro cejchování lodí vnitrozemské plavby
Část 1
Všeobecná ustanovení
1. Cejchování lodi se provádí měřením přímo na lodi. Cejchování podléhá
část lodě nacházející se mezi rovinou vodorysky, která odpovídá
největšímu ponoru, při kterém loď může plout (horní cejchovní rovinou),
a rovinou vodorysky prázdné lodě (dolní cejchovní rovinou). Jako dolní
cejchovní rovina může být použita též vodorovná rovina procházející
nejnižším bodem lodního tělesa.
2. Rovina vodorysky prázdné lodě (dolní cejchovní rovina) je rovina
procházející ve výši hladiny vody, když
a) na lodi není palivo ani pohyblivá zátěž a je na ní pouze výstroj,
zásoby a posádka, které se obvykle nacházejí na lodi za plavby, zásoba
pitné vody nesmí však podstatně převyšovat 0,5 % největšího výtlaku
lodě nebo voda, kterou nelze vypumpovat z lodních prostorů obvyklými
čerpacími prostředky;
b) stroje, kotle, systémy potrubí a zařízení, sloužící k pohybu lodě, k
ohřevu nebo chlazení obsahují vodu, olej a jiné tekutiny nutné pro
jejich provoz;
c) loď se nachází ve sladké vodě, tj. ve vodě, jejíž hustota se rovná
1000 kg/m3.
3. Jestliže loď v době cejchování nesplňuje podmínky uvedené v bodě 2
nebo podmínky dávající stejný ponor a přibližně stejný náklon, pak se
při výpočtu přihlíží k rozdílu zatížení lodě a k rozdílu v hustotě
vody.
4. Cejchovním prostorem je prostor mezi vnějšími stěnami lodního tělesa
omezený horní cejchovní rovinou a dolní cejchovní rovinou.
5. Horní cejchovní rovina je určena bezpečnostní vzdáleností a volným
bokem předepsanými nebo obvyklými pro vodní cestu, pro niž je loď
určena.
6. U plavidel, která nenaložená mají větší ponor na zádi, avšak při
naložení plují v rovnovážné poloze, stanoví se horní cejchovní rovina
takovým způsobem od střední rovné části dna nebo kýlu, aby byly
dodrženy bezpečnostní vzdálenost a volný bok předepsané nebo obvyklé
pro vodní cestu, po které má plavidlo plout.
7. Přesnost cejchování musí být taková, aby velikost chyby v hodnotách
výtlaku zapisovaných do cejchovního průkazu (ať jde o největší výtlak
odpovídající určitému rozdílu v ponoru), nepřekročila
a) 1 % pro hodnoty výtlaku do 500 m3,
b) 5 m3 pro hodnoty výtlaku od 500 m3 do 2000 m3, nebo
c) 0,25 % pro hodnoty výtlaku nad 2000 m3.
8. Zatížení lodě, odpovídající ponoru prázdné lodě, musí být uvedeno v
cejchovním průkazu.
Část 2
Cejchování lodí určených k dopravě zboží
1. Měřená část lodě se rozdělí na cejchovní vrstvy vodorovnými rovinami
nebo v případě, že horní a dolní cejchovní rovina nejsou rovnoběžné,
rovinami procházejícími přímkou představující průsečnici těchto rovin
(sečnými rovinami). Výška cejchovní vrstvy se volí taková, aby s
přihlédnutím k tvaru lodního tělesa byla dostatečná pro přesný výpočet
objemu; pro výpočet objemu v tvarovaných částech je vzdálenost mezi
vodorovnými rovinami nebo střední výška cejchovní vrstvy mezi sečnými
rovinami stejná a zpravidla se rovná 10 cm.
2. Objem cejchovní vrstvy ohraničené vodorovnými rovinami se vypočítá
násobením poloviny součtu ploch horní a dolní roviny výškou vrstvy.
Objem cejchovní vrstvy ohraničené sečnými rovinami se vypočítá podobným
způsobem, přičemž za střední výšku cejchovní vrstvy se volí délka
svislice ohraničená horní a dolní rovinou a procházející těžištěm
plochy střední části cejchovní vrstvy. Pro zjednodušení lze použít pro
všechny cejchovní vrstvy délku svislice procházející středním těžištěm.
3. Pro výpočet obsahu každé plochy se tato rozdělí pořadnicemi kolmými
k střední podélné rovině lodě na díly stejné délky ve střední části
lodě, která je obvykle podobná obdélníku, jakož i v příďových a
záďových částech, počet dílů nemá být menší než čtyři, kromě toho, v
případě potřeby, plošný obsah příďových a záďových výběžků se
vypočítává zvlášť.
4. Pro výpočet ploch omezených křivkami se použije Simpsonova pravidla.
Pro koncové části lodě mohou být křivky zaměněny známými křivkami, jako
např. elipsou, parabolou, atd. Při středních dílech postačí součin
délky a střední šířky.
5. Součet objemu všech cejchovních vrstev je pak objemem cejchovního
prostoru.
6. Jestliže změny plošných obsahů mají dostatečně pravidelný průběh,
lze se omezit na výpočet takového počtu ploch, který bude dostatečný k
tomu, aby bylo možné vykreslit křivku průběhu vodorovných ploch nebo
některých jejich prvků v závislosti na jejich výšce a určit ostatní
plochy na základě této křivky.
7. Podíl vzniklý dělením objemu libovolné cejchovní vrstvy její střední
výškou v cm je hodnotou výtlaku lodě na každý cm středního ponoru této
cejchovní vrstvy.
8. O postupném zvětšování výtlaku pro každý centimetr středního ponoru,
jímž se rozumí aritmetický průměr údajů odečtených na všech cejchovních
stupních počínajíc dolní cejchovní rovinou, se vyhotoví tabulka.
Část 3
Cejchování lodí, které nejsou určeny k dopravě zboží
1. U lodí, které nejsou určeny k dopravě zboží, postačí stanovit pouze
výtlak pro vodorysku největšího ponoru a vodorysku prázdné lodě nebo
pro jednu z těchto vodorysek. Pro tento výpočet se vychází z
geometrických údajů zjištěných přímo na lodi nebo z výrobních výkresů.
Za hodnotu výtlaku lze uznat součin koeficientu plnosti a tří
následujících rozměrů lodě
a) délky, tj. vzdálenosti mezi průsečíky střední podélné roviny s
křivkou vodorysky;
b) největší šířky na vodorysce;
c) středního ponoru, tj. svislé vzdálenosti mezi vodoryskou a nejnižším
bodem lodního tělesa v rovině žebrorysky, uprostřed délky plavidla
podle písmene a).
Tyto rozměry se zjišťují přímo na lodi nebo z výkresů, bez zřetele na
vystupující části lodního tělesa. Zvolená hodnota koeficientu plnosti
se rovná hodnotě volené obvykle pro lodě příslušného typu; pro lodě,
které mají ostrý tvar lodního tělesa (osobní lodě, remorkéry atd.), se
volí hodnota 0,7, jestliže k jejímu zjištění chybí jiné podklady.
2. Rozdíl obou výtlaků udává výtlak prostoru mezi horní a dolní
cejchovní rovinou.
3. Tabulka postupného výtlaku se nevyhotovuje.
Část 4
Cejchovní značka, znaky a cejchovní stupnice
1. Cejchovní značky se vyznačují na obou bocích lodě; musí být zřetelně
viditelné a umístěné souměrně ke střední podélné rovině. Každou
cejchovní značku tvoří vodorovná ryska nejméně 30 cm dlouhá, umístěná
na úrovni ponoru, pro který loď byla cejchována, a svislá ryska,
nejméně 20 cm dlouhá, umístěná pod vodorovnou ryskou v bodě jejího
středu; na cejchovní značce mohou být také další rysky, které spolu s
vodorovnou ryskou tvoří obdélník, jehož spodní stranou je tato ryska.
Rysky musí být vyryty nebo vyraženy.
2. Roviny procházející svislou ryskou cejchovní značky musí být
rozmístěny v přibližně stejných vzdálenostech od sebe a symetricky ke
střednímu těžišti. Vzdálenost mezi těmito rovinami musí být pro lodě,
které mají “n“ párů cejchovních značek přibližně 1/n délky lodě.
3. Každá loď musí mít nejméně 3 páry cejchovních značek s výjimkou
a) lodí, které neslouží k přepravě nákladů, u nichž se připouští jeden
pár cejchovních značek;
b) lodí do délky 40 m, u nichž se připouštějí dva páry cejchovních
značek.
4. Cejchovní značky mohou sestávat z pevně připevněné destičky nejméně
30 cm dlouhé a 4 cm vysoké, jejíž spodní strana odpovídá ponoru, pro
který loď byla cejchována, a jejíž střed je označen ryskou.
5. Na destičkách sloužících jako cejchovní značky nebo vedle
cejchovních značek provedených podle bodu 7 musí být zřetelně vyryt
nebo vyražen cejchovní znak skládající se z následujících údajů:
a) rozpoznávacích písmen Státní plavební správy,
b) čísla cejchovního průkazu,
c) rozpoznávacích písmen státu (CZ), která jsou posledními písmeny
cejchovního znaku.
6. Cejchovní znak se též vyznačí nesmazatelnými písmeny na dobře
viditelném místě na některé pevné části přídě lodě, která nepodléhá
nárazům a mimořádnému opotřebení. Toto místo se uvede v cejchovním
průkazu.
7. K určení velikosti ponořené části cejchovního prostoru zhotoví se na
obou bocích lodě cejchovní stupnice (stupnice ponoru), a to v místech
cejchovních značek, symetricky po dvou rovinách kolmých k podélné ose
lodě a k vodní hladině. Každá loď musí mít 3 páry cejchovních stupnic s
výjimkou:
a) lodí, které neslouží k přepravě nákladů, u nichž se připouští jeden
pár cejchovních (ponorových) stupnic;
b) lodí do délky 40 m, u nichž se připouštějí dva páry cejchovních
(ponorových) stupnic.
8. Při vyznačení těchto stupnic musí nulový bod odpovídat úrovni dna
lodě v místě stupnice nebo, má-li loď kýl, nejnižšímu bodu kýlu v místě
stupnice.
9. Cejchovní stupnice uprostřed lodi dosahuje až k horní cejchovní
rovině. Cejchovní stupnice na přídi a na zádi mají podle možnosti sahat
o 20 cm výše.
10. Konce cejchovních stupnic a každý desátý centimetr se označují
značkami. Další rozdělení cejchovních stupnic po 2 cm se vyznačuje
barvou.
11. U lodí, které nemají cejchovní stupnice uprostřed délky lodě,
vyznačí se horní cejchovní rovina na obou bocích lodě zřetelnou
vodorovnou úsečkou 30 cm dlouhou, 4 cm širokou. Spodní hrana úsečky se
kryje s vodoryskou největšího ponoru.
Část 5
Cejchovní zkouška a přecejchování
1. Před cejchovní zkouškou plavebního úřadu přezkouší, zda od
posledního cejchování nebyly na lodi provedeny stavební změny, jež by
měly vliv na výsledek cejchování, a zda cejchovní stupnice nebo
cejchovní znaky a značky jsou neporušené.
2. Zjistí-li se, že na lodi byly provedeny stavební změny (změna
rozměrů lodě v místech cejchovních značek nebo trvalé deformace lodního
tělesa) mající vliv na výsledek cejchování nebo chybí-li cejchovní
stupnice nebo cejchovní znaky nebo značky v takovém rozsahu, že nemohou
být doplněny, musí být loď přecejchována.
3. Při cejchovní zkoušce se zjišťuje, o kolik procent následkem většího
nebo menšího ponoru prázdné lodě se zvětšil nebo zmenšil výtlak
cejchovního prostoru. V případě, že změna výtlaku přesahuje objem
cejchovní vrstvy stanovené podle části 2 bodu 1, je nutné loď
přecejchovat.
4. Ukáže-li se při cejchovní zkoušce, že je nutno snížit horní
cejchovní rovinu, zmenší se výtlak cejchovního prostoru o výtlak
odpovídající výšce snížení cejchovního prostoru. Při zvětšení výšky
cejchovního prostoru (připouští-li to tvar lodě), doplní se tabulka
nosnosti pro každý centimetr ponoru. Jinak je nutno loď přecejchovat.
5. Po přecejchování se vyhotoví nový cejchovní průkaz a starý cejchovní
průkaz se jako neplatný odebere. Podle možnosti se při cejchování
použije výsledků předchozího cejchování.
6. Plavební úřad vede rejstřík vydaných průkazů o cejchování,
cejchovních zkouškách a přecejchování lodí. Průkazy se zapisují do
rejstříku pod samostatným číslem, přičemž se číslování provádí v
nepřetržitém sledu. V rejstříku se dále zaznamená datum vydání průkazu,
poznávací znak lodě, jakož i ostatní údaje umožňující loď
identifikovat.“.
57. Příloha č. 6 zní:
„Příloha č. 6 k vyhlášce č. 223/1995 Sb.
Údaje zapisované do lodního deníku
Seznam údajů v záhlaví:
1. Pořadové číslo lodního deníku
2. Jméno lodi
3. Evidenční označení
4. Místo a datum vydání
5. Úřední podpis a otisk úředního razítka
Seznam údajů v tabulce jízd - část o plavbě:
1. Datum, čas, místo a ř. km začátku plavby
2. Povětrnostní údaje a vodní stavy
3. Všechny závažné události nastalé v průběhu plavby
4. Datum, čas, místo a ř. km ukončení plavby
Seznam údajů v tabulce jízd - část o posádce:
1. Funkce člena posádky
2. Jméno a příjmení člena posádky
3. Číslo plavecké služební knížky
4. Čas začátku a konce odpočinku člena posádky
5. Čas nalodění a vylodění člena posádky
6. Časy zahájení a ukončení služeb člena posádky“.
58. Doplňuje se příloha č. 7, která zní:
„Příloha č. 7 k vyhlášce č. 223/1995 Sb.
Údaje zapisované do knihy odběru zaolejovaných vod
Seznam údajů v záhlaví:
1. Běžné (pořadové) číslo knihy
2. Druh plavidla
3. Jméno plavidla
4. Rejstříkové číslo plavidla
5. Místo a datum vystavení knihy
6. Úřední podpis a otisk úředního razítka
Seznam údajů na jednotlivých stranách (záznamech o jednotlivých
odběrech):
1. Přijaté množství upotřebeného oleje
2. Přijaté množství zaolejované vody ze strojovny na přídi
3. Přijaté množství zaolejované vody ze strojovny na zádi
4. Přijaté množství zaolejované vody ostatní
5. Přijaté množství použitých mazacích tuků
6. Přijaté množství jiných ropných odpadů
7. Přijaté množství upotřebených ředidel
8. Přijaté množství ostatních látek
9. Poznámky - nepřijaté odpady
10. Jiné poznámky
11. Místo a datum odběru
12. Podpis a otisk razítka odběrného místa“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Lhůta pro podání žádosti o provedení pravidelné technické prohlídky
plavidla neskončí dříve než uplynutím doby platnosti osvědčení tohoto
plavidla podle § 7 vyhlášky č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k
provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění účinném do dne
nabytí účinnosti této vyhlášky.
Čl. III
Zrušovací ustanovení
1. Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 128/1976 Sb., o
cejchování lodí vnitrozemské plavby, se zrušuje.
2. Výnos č. 27 Federálního ministerstva dopravy ze dne 30. září 1976,
kterým se vydává Řád pro cejchování lodí vnitrozemské plavby, se
zrušuje.
Čl. IV
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2015.
Ministr:
Ing. Ťok v. r.
Vyhláška č. 66/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů
66/2015 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 1. dubna 2015,
kterou se mění vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním
provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve
znění pozdějších předpisů
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o
vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č.
118/2004 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 187/2014 Sb. a zákona
č. 250/2014 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v
přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění
vyhlášky č. 412/2004 Sb., vyhlášky č. 666/2004 Sb., vyhlášky č.
423/2005 Sb., vyhlášky č. 517/2006 Sb. a vyhlášky č. 44/2008 Sb., se
mění takto:
1. V § 2 odst. 1 se slova „§ 3 odst. 4“ nahrazují slovy „příloze č. 2
části 1“ a slovo „Chvaletice“ se nahrazuje slovem „Kunětice“.
2. V § 2 odst. 2 až 4 se slova „§ 3 odst. 4“ nahrazují slovy „příloze
č. 2 části 1“.
3. V § 2 odst. 4 se slova „v úseku od říčního km 207,0 po soutok s
vodním tokem Dyje“ zrušují.
4. V § 3 písm. a) se číslo „177,00“ nahrazuje číslem „1012,58“ a číslo
„152,50“ se nahrazuje číslem „987,80“.
5. V § 3 písm. a) se za vodní tok „vodní tok Sázavy od říčního km 2,50
(Pikovice) po říční km 0,00 (Davle, ústí do vodního toku Vltavy),“
vkládá nový vodní tok „vodní tok Zámecká Dyje od říčního km 12,50
(odbočení z Dyje) po soutok s vodním tokem Dyje, včetně Staré Dyje,“ a
za vodní plochu „vodní plocha Matylda (Most)“ se vkládá nová vodní
plocha „vodní plocha Předměřice nad Labem (Správčický písník),“.
6. § 5 odst. 1 zní:
„(1) Rozměry vyznačené části vodního toku s udržovanými vyznačenými
parametry, nebo vodního toku vymezeného jeho břehy s přihlédnutím ke
sklonu jejich svahů (dále jen „plavební dráha“) jsou
a) nejmenší šířka přímé plavební dráhy v hloubce odpovídající ponoru
návrhového plavidla
1. v řece
pro klasifikační tř. 0. .........................14 m,
pro klasifikační tř. I. .........................20 m,
pro klasifikační tř. IV., Va., Vb. ............. 50 m,
2. v plavebním kanálu
pro klasifikační tř. 0. ......................... 6 m,
pro klasifikační tř. I. ........................ 15 m,
pro klasifikační tř. IV., Va., Vb. ............. 40 m,
b) nejmenší plavební hloubka je tvořena součtem nejvýše přípustného
ponoru plavidla a bezpečnostní vzdálenosti dna plavidla nade dnem vodní
cesty (dále jen „bezpečnostní marže“). U nových a nově upravovaných
vodních cest činí nejmenší plavební hloubka 1,20 m + bezpečnostní marže
pro vodní cestu klasifikační třídy 0., 2,20 m + bezpečnostní marže pro
vodní cestu klasifikační třídy I. a 2,80 m + bezpečnostní marže pro
vodní cestu klasifikační třídy IV., Va. a Vb. V případě, že nové nebo
nově upravené vodní cestě bezprostředně předchází po proudu vodního
toku vodní cesta s nižším přípustným ponorem plavidla, může u této nové
nebo nově upravené vodní cesty plavební hloubka dosáhnout hodnoty
součtu přípustného ponoru plavidla na bezprostředně předcházejícím
úseku vodní cesty a bezpečnostní marže; stavební konstrukce musí v
budoucnu umožnit dosažení plavební hloubky podle příslušné klasifikační
třídy. Bezpečnostní marže činí
1. v řece
nejméně 0,30 m,
u nových a nově upravovaných vodních cest nejméně 0,30 m pro
klasifikační tř. 0., a nejméně 0,50 m pro klasifikační tř. I., IV.,
Va., Vb.,
2. v plavebním kanálu
nejméně 0,30 m pro klasifikační tř. 0.,
nejméně 0,50 m pro klasifikační tř. I.,
nejméně 1,00 m pro klasifikační tř. IV., Va., Vb.,
c) nejmenší poloměr oblouku plavební dráhy pro klasifikační tř. 0.
..................... 280 m,
pro klasifikační tř. I. ..................... 300 m,
pro klasifikační tř. IV., Va. ............... 650 m,
pro klasifikační tř. Vb. .................... 800 m.“.
7. V § 6 odst. 4 se za slova „nejméně 1 m“ vkládají slova „a 0,5 m,
jde-li o klasifikační třídu I. a 0.“ a slova „Státní plavební správou“
se nahrazují slovy „plavebním úřadem“.
8. V § 7 odst. 1 se slovo „plavebními“ nahrazuje slovem „signálními“ a
slova „Řádu plavební bezpečnosti^1)“ se nahrazují slovy „vyhlášky o
pravidlech plavebního provozu“.
Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje.
9. V § 7 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
10. § 8 včetně nadpisu zní:
㤠8
Křížení vodních cest
(1) Nejmenší podjezdná výška nově stavěných nebo rekonstruovaných
mostů, u nichž dochází k výměně nebo zásadní stavební úpravě nosné
konstrukce, na vodní cestě dopravně významné je 7,0 m nad nejvyšší
plavební hladinou. U nově stavěných obloukových mostů musí být tato
výška dodržena v šířce nejméně dvou třetin plavební dráhy podle § 5.
Při rekonstrukci mostních objektů, při nichž nedochází k výměně nebo
zásadní stavební úpravě nosné konstrukce, musí být zachována podjezdná
výška před rekonstrukcí. Pokud nemůže být dodržena hodnota podjezdné
výšky, je nutno zřídit pohyblivou konstrukci mostu. Mostní objekty musí
být řešeny tak, aby nezpůsobovaly nebezpečné odrazy pro radarovou
navigaci na vodní cestě.
(2) Vzdálenost mezi jednotlivými pilíři plavebního mostního otvoru,
měřená kolmo na osu plavební dráhy, musí u nových mostů nebo u mostů s
novými mostními pilíři, s výjimkou pohyblivých mostů, odpovídat šířce
přilehlé plavební dráhy podle § 5.
(3) Nejmenší podjezdná výška nově stavěných nebo rekonstruovaných
mostů, u nichž dochází k výměně nebo zásadní stavební úpravě nosné
konstrukce, na vodní cestě dopravně významné klasifikační třídy I., je
5,25 m nad nejvyšší plavební hladinou, a vodní cestě dopravně významné
klasifikační třídy 0., vedené plavebním kanálem, je 4,0 m nad nejvyšší
plavební hladinou.
(4) Nad vodní cestou dopravně významnou mohou být zřizovány lanové
dráhy a sdělovací vedení nejméně 15,5 m a elektrická vedení do napětí
110 kV nejméně 19,0 m nad nejvyšší plavební hladinou. Elektrická vedení
o napětí vyšším než 110 kV mohou být zřízena nad vodní cestou dopravně
významnou, bude-li jejich výška nad nejvyšší plavební hladinou
stanovená v odstavci 4 zvýšena o 1 cm na každý 1 kV, o který přesahuje
napětí 110 kV.
(5) Elektrická vzdušná vedení nesmí být vedena přes objekt plavební
komory s rejdami nebo jezem nebo v jeho blízkosti; jsou-li vedena přes
vodní cestu, musí být vedena tak, aby nezpůsobovala nebezpečné odrazy
pro radarovou navigaci na vodní cestě.
(6) Kabelové vedení nebo potrubí může být uloženo do dna vodní cesty
dopravně významné technologií podvrtu, v rýze chráněné záhozem, nebo
jinou technologií, která zabezpečí ochranu kabelového vedení nebo
potrubí před poškozením plavebním provozem. Vrch potrubí, kabelů nebo
chráničky kabelů musí být u potrubí a slaboproudých kabelů nejméně 120
cm pod dnem vodní cesty, a u silnoproudých kabelů nejméně 200 cm pod
dnem vodní cesty. V případě uložení v rýze musí být nejméně polovina
výšky uvedeného krytí z kamene.“.
11. V § 9 se nadpis zrušuje.
12. Za § 9 se vkládají nové § 9a až 9c, které včetně nadpisů a poznámek
pod čarou č. 9 až 13 znějí:
㤠9a
Rozsah a obsah činností vykonávaných při správě sledované vodní cesty
(K § 5 odst. 6 zákona)
Činnosti vykonávané při správě sledované vodní cesty jsou
a) pravidelná kontrola plavební hloubky a odstraňování zjištěných
nedostatků,
b) pravidelná kontrola plavebního značení, operativní osazování,
přemisťování nebo odstraňování plavebního značení a jeho řádná údržba,
c) údržba a oprava plavebních objektů a ostatních součástí vodní cesty
při minimálním omezení plavebního provozu a v souladu s požadavky se
zákonem o vodách^9),
d) rozrušování ledové celiny v přístavech stanovených vyhláškou o
stanovení veřejných přístavů, ve kterých se rozrušují ledové
celiny^10).
Požadavky na stavební uspořádání a zařízení pozemní části přístavu
(K § 6 odst. 7 zákona)
§ 9b
(1) Pozemní část každého přístavu zahrnuje zejména tyto stavby a
zařízení
a) pozemní komunikace a dráhy, včetně komunikací pro příjezd vozidel
integrovaného záchranného systému ke stojícím plavidlům,
b) stanoviště pro stání plavidel, ke kterým musí být zajištěn trvalý
pozemní přístup,
c) manipulační prostory podél stání plavidel s přístupem na plavidla,
d) připojení plavidel na elektrickou energii a vodu tak, aby všechna
plavidla stojící v přístavu měla během stání možnost zásobování
elektrickou energií a vodou z veřejné sítě,
e) servisní zázemí pro odběr pevných a tekutých odpadů,
f) otevřené a kryté skladovací plochy umožňující krátkodobé skladování
zboží,
g) provozní zázemí přístavu.
(2) Zařízení pozemní části přístavu se přednostně umísťuje mimo aktivní
zónu záplavového území podle zákona o vodách^11).
(3) Trvalý pozemní přístup ke každému stání plavidla nemusí být
zajištěn v období, ve kterém je plavba zakázána. Nástup osob na
plavidlo a výstup osob z plavidla je osvětlen a zpevněn tak, aby byl
bezpečně použitelný i za zhoršených povětrnostních podmínek.
(4) V přístavu, který má sloužit k nástupu cestujících na plavidlo a
výstupu cestujících z plavidla, je tento přístup z veřejné komunikace
až na plavidlo zabezpečen z hlediska bezpečného průchodu a přístupu
osob se zhoršenou schopností pohybu a orientace; v takovém přístavu je
umístěno zázemí pro cestující zahrnující základní hygienické zařízení a
prostor pro vyčkávání na nástup na plavidlo.
(5) Stanoviště pro stání plavidel je uzpůsobeno pro nakládku a vykládku
věcí a pro zásobování plavidel. Pozemní přístup ke stanovištím pro
stání plavidel
a) umožňuje provoz vozidel a jejich krátkodobé parkování,
b) je uzpůsoben tak, aby byl zachován i při provádění nakládky a
vykládky zboží na ostatních místech určených ke stání plavidel.
(6) Přístav umožňuje manipulaci s věcmi z plavidla a na plavidlo pomocí
jeřábu. V přístavu, ve kterém je prováděna nakládka a vykládka zboží na
plavidla určená k přepravě nákladů, je podél stání plavidel určených
pro tuto nakládku a vykládku zřízena manipulační plocha nebo zařízení
umožňující provádění manipulace se zbožím mezi plavidlem a prostředkem
jiného druhu dopravní infrastruktury nebo skladovacím prostorem.
§ 9c
(1) Přístav umožňuje provádění základní opravy a údržby plavidel a
tankování pohonných hmot pomocí stabilního zařízení nebo servisního
plavidla. Místa určená pro provádění opravy a údržby plavidel zahrnuje
pozemní manipulační plochu přístupnou vozidly a jeřábem. V přístavu
nebo v jeho blízkosti je zajištěn odběr odpadních vod včetně
zaolejovaných nádních vod z plavidel a zásobování plavidel vodou.
Zachází-li se v přístavu se závadnými látkami, řídí se tato činnost
zákonem o vodách^12).
(2) Přístav umožňuje bezpečné stání a obsluhu plavidel odpovídající
třídě vodní cesty uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce. Umístění a
vyvazovací prvky přístavu s ochrannou funkcí umožňují bezpečné stání
plavidel odpovídající třídě vodní cesty uvedené v příloze č. 1 k této
vyhlášce od minimální plavební hladiny až do úrovně hladiny
odpovídající nejvýše zaznamenané povodně. V celém tomto rozsahu je
zachován přístup na plavidlo nebo na vzájemně svázanou skupinu plavidel
z okolí nezasaženého povodní.
(3) Veřejný přístav
a) umožňuje vytažení malých plavidel z vody a jejich spuštění do vody s
přístupem s pozemní komunikace,
b) vytváří podmínky pro možnost vykonávání zpracovatelských činností
přímo v přístavu.
(4) Na každém úseku vodní cesty, který není delší než 100 km, je
zabezpečena možnost provádění opravy, údržby a technické prohlídky
plavidel odpovídající třídě vodní cesty uvedené v příloze č. 1 včetně
možnosti jejich vytažení z vody.
__________________
9) § 47 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých
zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb.
10) Vyhláška č. 105/2012 Sb., o stanovení veřejných přístavů, ve
kterých se rozrušují ledové celiny.
11) § 66 odst. 2 a 7 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně
některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb., zákona
č. 186/2006 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.
12) § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 105/2010 Sb.,
zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 275/2013 Sb. a zákona č. 61/2014 Sb.
13) Vyhláška č. 138/2000 Sb., o radiotelefonním provozu na
vnitrozemských vodních cestách.“.
13. Společný nadpis nad § 10 zní:
„Zajištění bezpečného provozování plavidla v přístavu
(K § 8 odst. 6 zákona)“.
14. V § 10 se odstavce 1 a 2 zrušují.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 1 a 2.
15. V § 10 odst. 1 se slova „Řádem plavební bezpečnosti“ nahrazují
slovy „vyhláškou o pravidlech plavebního provozu“.
16. V § 10 odst. 2 se slovo „lodních“ zrušuje.
17. § 11 a 12 se zrušují.
18. V § 13 se odstavce 1 a 2 včetně poznámky pod čarou č. 2 zrušují a
zároveň se zrušuje označení odstavce 3.
19. V § 14 odst. 1 se slova „řádně a“ zrušují.
20. V § 14 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 3 až 7.
21. V § 14 odstavec 3 zní:
„(3) Mezi plavidla a mezi plavidla a přístavní zdi musí být vloženy
odrazníky.“.
22. V § 14 odst. 4 první větě se čárka nahrazuje slovem „nebo“ a slovo
„apod.“ se zrušuje.
23. V § 14 odst. 4 se slova „správu a“ nahrazují slovem „úřad,“ a slova
„zřetelné označení“ se nahrazují slovy „lana nebo řetězy zřetelně
označit“.
24. V § 14 odstavec 5 zní:
„(5) Vůdci plavidel stojících v přístavu musí v případě potřeby dovolit
jinému plavidlu, aby se k jeho plavidlu vyvázalo, pokud tím není
ohrožena bezpečnost nebo činnost jeho vlastního plavidla. To neplatí
pro
a) vůdce plavidla plavebního úřadu, Policie České republiky, obecní
policie a správce vodní cesty,
b) vůdce plavidla složky integrovaného záchranného systému plujícího k
místu provádění záchranných nebo likvidačních prací,
c) vůdce plavidla, které přepravuje osoby podle veřejně vyhlášeného
jízdního řádu, a
d) vůdce malého plavidla, které využívá veřejný přístav k dlouhodobému
stání.“.
25. V § 14 odst. 7 se za slovo „předměty“ vkládají slova „ , s výjimkou
použitých sochorů,“.
26. V § 16 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce
1.
27. V § 17 se slovo „přiměřené“ zrušuje a za slovo „otvory“ se vkládají
slova „o rozměrech alespoň 1 m x 1 m“.
28. § 20 až 22 se zrušují.
29. V § 23 odst. 1 se za slovo „písemně“ vkládají slova „nebo
elektronicky“.
30. V § 23 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce
1.
31. § 24 se zrušuje.
32. Poznámka pod čarou č. 3 zní:
„3) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich
poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých
souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky č.
104/1987 Sb., kterou se určují nakažlivé lidské choroby ve smyslu
trestního zákona.“.
33. V § 25 se za slovo „veterináře“ vkládají slova „a plavební úřad“ a
slova „plavební správu a“ se zrušují.
34. V § 26 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
35. V § 26 odst. 1 se čárka za slovem „veterináře“ nahrazuje slovem „a“
a slova „a plavební správy“ se zrušují.
36. § 28 se včetně nadpisu zrušuje.
37. Společný nadpis nad § 35 zní:
„Bezpečnostní poradci pro přepravu nebezpečných věcí
(K § 36a odst. 7 a 8 zákona)“.
38. § 35 a 36 se zrušují.
39. V § 37 odst. 1 písm. a), § 37 odst. 2 a § 38 odst. 3 se číslo „3“
nahrazuje číslem „2“.
40. V § 38 odst. 1 se slova „nebo jiné srovnatelné zkoušce“ včetně
odkazu na poznámku pod čarou č. 4 zrušují.
41. V § 38 odst. 7 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“.
42. V § 38 odst. 7 se slovo „se“ a slova „zúčastnil školení podle § 37
odst. 1 písm. a) nebo“ zrušují.
43. V příloze č. 1 v části 1B se slova „určených pro provozování osobní
vodní dopravy“ nahrazují slovy „regionálního významu“ a slovo
„Místního“ se nahrazuje slovem „Regionálního“.
44. Příloha č. 2 se zrušuje.
45. V příloze č. 3 části II. bodě 16 se za slovo „podle“ vkládají slova
„vyhlášky o pravidlech plavebního provozu a dalších“.
46. Poznámka pod čarou č. 7 zní:
„7) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní
zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. dubna 2015.
Ministr:
Ing. Ťok v. r.
VYHLÁŠKA
ze dne 1. dubna 2015,
kterou se mění vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním
provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve
znění pozdějších předpisů
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o
vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č.
118/2004 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 187/2014 Sb. a zákona
č. 250/2014 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v
přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění
vyhlášky č. 412/2004 Sb., vyhlášky č. 666/2004 Sb., vyhlášky č.
423/2005 Sb., vyhlášky č. 517/2006 Sb. a vyhlášky č. 44/2008 Sb., se
mění takto:
1. V § 2 odst. 1 se slova „§ 3 odst. 4“ nahrazují slovy „příloze č. 2
části 1“ a slovo „Chvaletice“ se nahrazuje slovem „Kunětice“.
2. V § 2 odst. 2 až 4 se slova „§ 3 odst. 4“ nahrazují slovy „příloze
č. 2 části 1“.
3. V § 2 odst. 4 se slova „v úseku od říčního km 207,0 po soutok s
vodním tokem Dyje“ zrušují.
4. V § 3 písm. a) se číslo „177,00“ nahrazuje číslem „1012,58“ a číslo
„152,50“ se nahrazuje číslem „987,80“.
5. V § 3 písm. a) se za vodní tok „vodní tok Sázavy od říčního km 2,50
(Pikovice) po říční km 0,00 (Davle, ústí do vodního toku Vltavy),“
vkládá nový vodní tok „vodní tok Zámecká Dyje od říčního km 12,50
(odbočení z Dyje) po soutok s vodním tokem Dyje, včetně Staré Dyje,“ a
za vodní plochu „vodní plocha Matylda (Most)“ se vkládá nová vodní
plocha „vodní plocha Předměřice nad Labem (Správčický písník),“.
6. § 5 odst. 1 zní:
„(1) Rozměry vyznačené části vodního toku s udržovanými vyznačenými
parametry, nebo vodního toku vymezeného jeho břehy s přihlédnutím ke
sklonu jejich svahů (dále jen „plavební dráha“) jsou
a) nejmenší šířka přímé plavební dráhy v hloubce odpovídající ponoru
návrhového plavidla
1. v řece
pro klasifikační tř. 0. .........................14 m,
pro klasifikační tř. I. .........................20 m,
pro klasifikační tř. IV., Va., Vb. ............. 50 m,
2. v plavebním kanálu
pro klasifikační tř. 0. ......................... 6 m,
pro klasifikační tř. I. ........................ 15 m,
pro klasifikační tř. IV., Va., Vb. ............. 40 m,
b) nejmenší plavební hloubka je tvořena součtem nejvýše přípustného
ponoru plavidla a bezpečnostní vzdálenosti dna plavidla nade dnem vodní
cesty (dále jen „bezpečnostní marže“). U nových a nově upravovaných
vodních cest činí nejmenší plavební hloubka 1,20 m + bezpečnostní marže
pro vodní cestu klasifikační třídy 0., 2,20 m + bezpečnostní marže pro
vodní cestu klasifikační třídy I. a 2,80 m + bezpečnostní marže pro
vodní cestu klasifikační třídy IV., Va. a Vb. V případě, že nové nebo
nově upravené vodní cestě bezprostředně předchází po proudu vodního
toku vodní cesta s nižším přípustným ponorem plavidla, může u této nové
nebo nově upravené vodní cesty plavební hloubka dosáhnout hodnoty
součtu přípustného ponoru plavidla na bezprostředně předcházejícím
úseku vodní cesty a bezpečnostní marže; stavební konstrukce musí v
budoucnu umožnit dosažení plavební hloubky podle příslušné klasifikační
třídy. Bezpečnostní marže činí
1. v řece
nejméně 0,30 m,
u nových a nově upravovaných vodních cest nejméně 0,30 m pro
klasifikační tř. 0., a nejméně 0,50 m pro klasifikační tř. I., IV.,
Va., Vb.,
2. v plavebním kanálu
nejméně 0,30 m pro klasifikační tř. 0.,
nejméně 0,50 m pro klasifikační tř. I.,
nejméně 1,00 m pro klasifikační tř. IV., Va., Vb.,
c) nejmenší poloměr oblouku plavební dráhy pro klasifikační tř. 0.
..................... 280 m,
pro klasifikační tř. I. ..................... 300 m,
pro klasifikační tř. IV., Va. ............... 650 m,
pro klasifikační tř. Vb. .................... 800 m.“.
7. V § 6 odst. 4 se za slova „nejméně 1 m“ vkládají slova „a 0,5 m,
jde-li o klasifikační třídu I. a 0.“ a slova „Státní plavební správou“
se nahrazují slovy „plavebním úřadem“.
8. V § 7 odst. 1 se slovo „plavebními“ nahrazuje slovem „signálními“ a
slova „Řádu plavební bezpečnosti^1)“ se nahrazují slovy „vyhlášky o
pravidlech plavebního provozu“.
Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje.
9. V § 7 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
10. § 8 včetně nadpisu zní:
㤠8
Křížení vodních cest
(1) Nejmenší podjezdná výška nově stavěných nebo rekonstruovaných
mostů, u nichž dochází k výměně nebo zásadní stavební úpravě nosné
konstrukce, na vodní cestě dopravně významné je 7,0 m nad nejvyšší
plavební hladinou. U nově stavěných obloukových mostů musí být tato
výška dodržena v šířce nejméně dvou třetin plavební dráhy podle § 5.
Při rekonstrukci mostních objektů, při nichž nedochází k výměně nebo
zásadní stavební úpravě nosné konstrukce, musí být zachována podjezdná
výška před rekonstrukcí. Pokud nemůže být dodržena hodnota podjezdné
výšky, je nutno zřídit pohyblivou konstrukci mostu. Mostní objekty musí
být řešeny tak, aby nezpůsobovaly nebezpečné odrazy pro radarovou
navigaci na vodní cestě.
(2) Vzdálenost mezi jednotlivými pilíři plavebního mostního otvoru,
měřená kolmo na osu plavební dráhy, musí u nových mostů nebo u mostů s
novými mostními pilíři, s výjimkou pohyblivých mostů, odpovídat šířce
přilehlé plavební dráhy podle § 5.
(3) Nejmenší podjezdná výška nově stavěných nebo rekonstruovaných
mostů, u nichž dochází k výměně nebo zásadní stavební úpravě nosné
konstrukce, na vodní cestě dopravně významné klasifikační třídy I., je
5,25 m nad nejvyšší plavební hladinou, a vodní cestě dopravně významné
klasifikační třídy 0., vedené plavebním kanálem, je 4,0 m nad nejvyšší
plavební hladinou.
(4) Nad vodní cestou dopravně významnou mohou být zřizovány lanové
dráhy a sdělovací vedení nejméně 15,5 m a elektrická vedení do napětí
110 kV nejméně 19,0 m nad nejvyšší plavební hladinou. Elektrická vedení
o napětí vyšším než 110 kV mohou být zřízena nad vodní cestou dopravně
významnou, bude-li jejich výška nad nejvyšší plavební hladinou
stanovená v odstavci 4 zvýšena o 1 cm na každý 1 kV, o který přesahuje
napětí 110 kV.
(5) Elektrická vzdušná vedení nesmí být vedena přes objekt plavební
komory s rejdami nebo jezem nebo v jeho blízkosti; jsou-li vedena přes
vodní cestu, musí být vedena tak, aby nezpůsobovala nebezpečné odrazy
pro radarovou navigaci na vodní cestě.
(6) Kabelové vedení nebo potrubí může být uloženo do dna vodní cesty
dopravně významné technologií podvrtu, v rýze chráněné záhozem, nebo
jinou technologií, která zabezpečí ochranu kabelového vedení nebo
potrubí před poškozením plavebním provozem. Vrch potrubí, kabelů nebo
chráničky kabelů musí být u potrubí a slaboproudých kabelů nejméně 120
cm pod dnem vodní cesty, a u silnoproudých kabelů nejméně 200 cm pod
dnem vodní cesty. V případě uložení v rýze musí být nejméně polovina
výšky uvedeného krytí z kamene.“.
11. V § 9 se nadpis zrušuje.
12. Za § 9 se vkládají nové § 9a až 9c, které včetně nadpisů a poznámek
pod čarou č. 9 až 13 znějí:
㤠9a
Rozsah a obsah činností vykonávaných při správě sledované vodní cesty
(K § 5 odst. 6 zákona)
Činnosti vykonávané při správě sledované vodní cesty jsou
a) pravidelná kontrola plavební hloubky a odstraňování zjištěných
nedostatků,
b) pravidelná kontrola plavebního značení, operativní osazování,
přemisťování nebo odstraňování plavebního značení a jeho řádná údržba,
c) údržba a oprava plavebních objektů a ostatních součástí vodní cesty
při minimálním omezení plavebního provozu a v souladu s požadavky se
zákonem o vodách^9),
d) rozrušování ledové celiny v přístavech stanovených vyhláškou o
stanovení veřejných přístavů, ve kterých se rozrušují ledové
celiny^10).
Požadavky na stavební uspořádání a zařízení pozemní části přístavu
(K § 6 odst. 7 zákona)
§ 9b
(1) Pozemní část každého přístavu zahrnuje zejména tyto stavby a
zařízení
a) pozemní komunikace a dráhy, včetně komunikací pro příjezd vozidel
integrovaného záchranného systému ke stojícím plavidlům,
b) stanoviště pro stání plavidel, ke kterým musí být zajištěn trvalý
pozemní přístup,
c) manipulační prostory podél stání plavidel s přístupem na plavidla,
d) připojení plavidel na elektrickou energii a vodu tak, aby všechna
plavidla stojící v přístavu měla během stání možnost zásobování
elektrickou energií a vodou z veřejné sítě,
e) servisní zázemí pro odběr pevných a tekutých odpadů,
f) otevřené a kryté skladovací plochy umožňující krátkodobé skladování
zboží,
g) provozní zázemí přístavu.
(2) Zařízení pozemní části přístavu se přednostně umísťuje mimo aktivní
zónu záplavového území podle zákona o vodách^11).
(3) Trvalý pozemní přístup ke každému stání plavidla nemusí být
zajištěn v období, ve kterém je plavba zakázána. Nástup osob na
plavidlo a výstup osob z plavidla je osvětlen a zpevněn tak, aby byl
bezpečně použitelný i za zhoršených povětrnostních podmínek.
(4) V přístavu, který má sloužit k nástupu cestujících na plavidlo a
výstupu cestujících z plavidla, je tento přístup z veřejné komunikace
až na plavidlo zabezpečen z hlediska bezpečného průchodu a přístupu
osob se zhoršenou schopností pohybu a orientace; v takovém přístavu je
umístěno zázemí pro cestující zahrnující základní hygienické zařízení a
prostor pro vyčkávání na nástup na plavidlo.
(5) Stanoviště pro stání plavidel je uzpůsobeno pro nakládku a vykládku
věcí a pro zásobování plavidel. Pozemní přístup ke stanovištím pro
stání plavidel
a) umožňuje provoz vozidel a jejich krátkodobé parkování,
b) je uzpůsoben tak, aby byl zachován i při provádění nakládky a
vykládky zboží na ostatních místech určených ke stání plavidel.
(6) Přístav umožňuje manipulaci s věcmi z plavidla a na plavidlo pomocí
jeřábu. V přístavu, ve kterém je prováděna nakládka a vykládka zboží na
plavidla určená k přepravě nákladů, je podél stání plavidel určených
pro tuto nakládku a vykládku zřízena manipulační plocha nebo zařízení
umožňující provádění manipulace se zbožím mezi plavidlem a prostředkem
jiného druhu dopravní infrastruktury nebo skladovacím prostorem.
§ 9c
(1) Přístav umožňuje provádění základní opravy a údržby plavidel a
tankování pohonných hmot pomocí stabilního zařízení nebo servisního
plavidla. Místa určená pro provádění opravy a údržby plavidel zahrnuje
pozemní manipulační plochu přístupnou vozidly a jeřábem. V přístavu
nebo v jeho blízkosti je zajištěn odběr odpadních vod včetně
zaolejovaných nádních vod z plavidel a zásobování plavidel vodou.
Zachází-li se v přístavu se závadnými látkami, řídí se tato činnost
zákonem o vodách^12).
(2) Přístav umožňuje bezpečné stání a obsluhu plavidel odpovídající
třídě vodní cesty uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce. Umístění a
vyvazovací prvky přístavu s ochrannou funkcí umožňují bezpečné stání
plavidel odpovídající třídě vodní cesty uvedené v příloze č. 1 k této
vyhlášce od minimální plavební hladiny až do úrovně hladiny
odpovídající nejvýše zaznamenané povodně. V celém tomto rozsahu je
zachován přístup na plavidlo nebo na vzájemně svázanou skupinu plavidel
z okolí nezasaženého povodní.
(3) Veřejný přístav
a) umožňuje vytažení malých plavidel z vody a jejich spuštění do vody s
přístupem s pozemní komunikace,
b) vytváří podmínky pro možnost vykonávání zpracovatelských činností
přímo v přístavu.
(4) Na každém úseku vodní cesty, který není delší než 100 km, je
zabezpečena možnost provádění opravy, údržby a technické prohlídky
plavidel odpovídající třídě vodní cesty uvedené v příloze č. 1 včetně
možnosti jejich vytažení z vody.
__________________
9) § 47 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých
zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb.
10) Vyhláška č. 105/2012 Sb., o stanovení veřejných přístavů, ve
kterých se rozrušují ledové celiny.
11) § 66 odst. 2 a 7 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně
některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb., zákona
č. 186/2006 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.
12) § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 105/2010 Sb.,
zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 275/2013 Sb. a zákona č. 61/2014 Sb.
13) Vyhláška č. 138/2000 Sb., o radiotelefonním provozu na
vnitrozemských vodních cestách.“.
13. Společný nadpis nad § 10 zní:
„Zajištění bezpečného provozování plavidla v přístavu
(K § 8 odst. 6 zákona)“.
14. V § 10 se odstavce 1 a 2 zrušují.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 1 a 2.
15. V § 10 odst. 1 se slova „Řádem plavební bezpečnosti“ nahrazují
slovy „vyhláškou o pravidlech plavebního provozu“.
16. V § 10 odst. 2 se slovo „lodních“ zrušuje.
17. § 11 a 12 se zrušují.
18. V § 13 se odstavce 1 a 2 včetně poznámky pod čarou č. 2 zrušují a
zároveň se zrušuje označení odstavce 3.
19. V § 14 odst. 1 se slova „řádně a“ zrušují.
20. V § 14 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 3 až 7.
21. V § 14 odstavec 3 zní:
„(3) Mezi plavidla a mezi plavidla a přístavní zdi musí být vloženy
odrazníky.“.
22. V § 14 odst. 4 první větě se čárka nahrazuje slovem „nebo“ a slovo
„apod.“ se zrušuje.
23. V § 14 odst. 4 se slova „správu a“ nahrazují slovem „úřad,“ a slova
„zřetelné označení“ se nahrazují slovy „lana nebo řetězy zřetelně
označit“.
24. V § 14 odstavec 5 zní:
„(5) Vůdci plavidel stojících v přístavu musí v případě potřeby dovolit
jinému plavidlu, aby se k jeho plavidlu vyvázalo, pokud tím není
ohrožena bezpečnost nebo činnost jeho vlastního plavidla. To neplatí
pro
a) vůdce plavidla plavebního úřadu, Policie České republiky, obecní
policie a správce vodní cesty,
b) vůdce plavidla složky integrovaného záchranného systému plujícího k
místu provádění záchranných nebo likvidačních prací,
c) vůdce plavidla, které přepravuje osoby podle veřejně vyhlášeného
jízdního řádu, a
d) vůdce malého plavidla, které využívá veřejný přístav k dlouhodobému
stání.“.
25. V § 14 odst. 7 se za slovo „předměty“ vkládají slova „ , s výjimkou
použitých sochorů,“.
26. V § 16 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce
1.
27. V § 17 se slovo „přiměřené“ zrušuje a za slovo „otvory“ se vkládají
slova „o rozměrech alespoň 1 m x 1 m“.
28. § 20 až 22 se zrušují.
29. V § 23 odst. 1 se za slovo „písemně“ vkládají slova „nebo
elektronicky“.
30. V § 23 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce
1.
31. § 24 se zrušuje.
32. Poznámka pod čarou č. 3 zní:
„3) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich
poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých
souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky č.
104/1987 Sb., kterou se určují nakažlivé lidské choroby ve smyslu
trestního zákona.“.
33. V § 25 se za slovo „veterináře“ vkládají slova „a plavební úřad“ a
slova „plavební správu a“ se zrušují.
34. V § 26 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
35. V § 26 odst. 1 se čárka za slovem „veterináře“ nahrazuje slovem „a“
a slova „a plavební správy“ se zrušují.
36. § 28 se včetně nadpisu zrušuje.
37. Společný nadpis nad § 35 zní:
„Bezpečnostní poradci pro přepravu nebezpečných věcí
(K § 36a odst. 7 a 8 zákona)“.
38. § 35 a 36 se zrušují.
39. V § 37 odst. 1 písm. a), § 37 odst. 2 a § 38 odst. 3 se číslo „3“
nahrazuje číslem „2“.
40. V § 38 odst. 1 se slova „nebo jiné srovnatelné zkoušce“ včetně
odkazu na poznámku pod čarou č. 4 zrušují.
41. V § 38 odst. 7 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“.
42. V § 38 odst. 7 se slovo „se“ a slova „zúčastnil školení podle § 37
odst. 1 písm. a) nebo“ zrušují.
43. V příloze č. 1 v části 1B se slova „určených pro provozování osobní
vodní dopravy“ nahrazují slovy „regionálního významu“ a slovo
„Místního“ se nahrazuje slovem „Regionálního“.
44. Příloha č. 2 se zrušuje.
45. V příloze č. 3 části II. bodě 16 se za slovo „podle“ vkládají slova
„vyhlášky o pravidlech plavebního provozu a dalších“.
46. Poznámka pod čarou č. 7 zní:
„7) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní
zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. dubna 2015.
Ministr:
Ing. Ťok v. r.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)