Nové předpisy

Vyhláška č. 65/2015 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů

   65/2015 Sb.
   VYHLÁŠKA
   ze dne 17. března 2015,

   kterou  se  mění  vyhláška  Ministerstva  dopravy  č.  223/1995  Sb., o
   způsobilosti  plavidel  k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve
   znění pozdějších předpisů

   Ministerstvo  dopravy  stanoví  podle  §  52  zákona č. 114/1995 Sb., o
   vnitrozemské  plavbě,  ve  znění  zákona  č.  358/1999  Sb.,  zákona č.
   118/2004  Sb.,  zákona  č. 309/2008 Sb. a zákona č. 187/2014 Sb., (dále
   jen „zákon“) k provedení § 9 odst. 6, § 10 odst. 2 písm. a), § 10 odst.
   3,  §  10 odst. 6, § 10 odst. 9, § 14 odst. 7, § 17 odst. 1, § 17 odst.
   3, § 18 odst. 3, § 19 odst. 3, § 20 odst. 1, § 21 a § 24 odst. 4 tohoto
   zákona:

   Čl. I
   Vyhláška  č.  223/1995  Sb.,  o  způsobilosti  plavidel  k  provozu  na
   vnitrozemských  vodních  cestách,  ve  znění  vyhlášky  č. 83/2000 Sb.,
   vyhlášky  č.  186/2005 Sb., vyhlášky č. 6/2006 Sb., vyhlášky č. 38/2006
   Sb.,  vyhlášky  č.  173/2009 Sb., vyhlášky č. 388/2009 Sb., vyhlášky č.
   38/2010 Sb. a vyhlášky č. 28/2014 Sb., se mění takto:

   1. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní:

   „§ 1

   Předmět úpravy

   Tato   vyhláška  zapracovává  příslušné  předpisy  Evropské  unie^1)  a
   upravuje

   a)  technické  požadavky  na  bezpečnost provozu plavidel podléhajících
   evidenci  a  plovoucích  těles,  s  výjimkou  plavidel,  jejichž  objem
   vypočtený jako součin délky, šířky a ponoru je menší než 100 m3, jde-li
   o

   1. malá plavidla, s délkou trupu menší než 20 m,

   2. převozní lodě určené k přepravě nejvýše 12 cestujících, nebo

   3. plovoucí zařízení s délkou menší než 20 m,

   b) způsob vedení evidence plavidel v plavebním rejstříku,

   c) plavidla, jejichž technickou způsobilost ověřuje odborná komise,

   d)  postup  při  provádění technické prohlídky, organizační zabezpečení
   technické prohlídky, složení odborné komise, slib člena odborné komise,
   způsob  jednání  odborné  komise a její činnost při provádění technické
   prohlídky plavidla,

   e) postup při provádění pravidelné technické prohlídky a její rozsah,

   f)  rozsah  a  podmínky  pojištění  odpovědnosti  za  škodu  z  provozu
   plavidla,

   g)  určená  technická zařízení na plavidlech podléhající dozoru, rozsah
   odborné  způsobilosti  a  ostatní  podmínky  k  získání  oprávnění osob
   způsobilých k provádění jejich technických prohlídek a zkoušek,

   h) vzor osvědčení plavidla,

   i)  plavební zóny, pro něž se schvaluje technická způsobilost plavidla,
   znaky   jednotlivých  druhů  plavidel  a  podmínky  bezpečného  provozu
   plavidla nepodléhajícího evidenci,

   j) počet a odborné složení členů posádky pro jednotlivé druhy plavidel,

   k) plavidla, u nichž musí být provedeno cejchování, a podmínky pro jeho
   provedení a pro jeho postup, a

   l)  druhy  plavidel,  která  musí  být  opatřena nákladovými značkami a
   ponorovými  stupnicemi,  náležitosti  nákladových  značek  a ponorových
   stupnic  pro  jednotlivé  druhy  plavidel  a  způsob jejich umístění na
   plavidle  a  lodní listiny, kterými musí být plavidlo vybaveno, a údaje
   do nich zaznamenávané.

   1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince
   2006,  kterou  se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské
   plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS.

   Směrnice  Evropského  parlamentu a Rady 2006/137/ES ze dne 18. prosince
   2006,  kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES,
   kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.

   Směrnice  Rady  2008/59/ES ze dne 12. června 2008, kterou se v důsledku
   přistoupení Bulharské republiky a Rumunska upravuje směrnice Evropského
   parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro
   plavidla vnitrozemské plavby.

   Směrnice  Komise  2008/87/ES  ze  dne  22.  září  2008,  kterou se mění
   směrnice  Evropského  parlamentu  a  Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví
   technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/ES ze dne 16. prosince 1997
   o  sbližování  právních předpisů členských států týkajících se opatření
   proti  emisím  plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze
   spalovacích  motorů  určených  pro nesilniční pojízdné stroje, ve znění
   směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/26/ES ze dne 21. dubna 2004,
   kterou se mění směrnice 97/68/ES.

   Směrnice  Komise  2008/126/ES  ze dne 19. prosince 2008, kterou se mění
   směrnice  Evropského  parlamentu  a  Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví
   technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.

   Směrnice  Komise  2009/46/ES  ze  dne  24.  dubna  2009, kterou se mění
   směrnice  Evropského  parlamentu  a  Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví
   technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.

   Směrnice  Komise  2012/48/EU  ze  dne 10. prosince 2012, kterou se mění
   přílohy  směrnice  Evropského  parlamentu  a Rady 2006/87/ES, kterou se
   stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.

   Směrnice  Komise  2012/49/EU  ze  dne 10. prosince 2012, kterou se mění
   příloha  II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se
   stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.“.

   2. Za § 1 se vkládá nový § 1a, který včetně nadpisu zní:

   „§ 1a

   Plavební zóny vodních cest

   (K § 9 odst. 6 zákona)

   (1)  Vnitrozemské  vodní cesty jsou zařazeny do plavebních zón 1 až 4 s
   ohledem  na  jejich  plavebně  provozní  podmínky,  jimž musí vyhovovat
   konstrukce, technická a provozní způsobilost plavidel stanovených touto
   vyhláškou, která jsou na nich provozována.

   (2) Technické požadavky na bezpečnost provozu plavidel jsou stanoveny v
   příloze č. 1 k této vyhlášce.

   (3)  Zařazení  vodních  cest České republiky do jednotlivých plavebních
   zón je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce.“.

   3. Nadpis § 2 zní:

   „Znaky jednotlivých druhů plavidel“.

   4. V § 2 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.

   Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d).

   5. V § 2 odst. 2, 4, 5 a 6 se slovo „určujícím“ zrušuje.

   6. V § 2 odst. 3 se slovo „určujícími“ zrušuje.

   7. V § 2 odst. 4 se slova „určení a“ zrušují.

   8. V § 2 odst. 5 se slova „ , není určeno pro opakované přemisťování na
   vodní cestě“ zrušují.

   9. § 3 včetně nadpisu zní:

   § 3

   Technické požadavky na bezpečnost provozu jednotlivých druhů plavidel

   (K § 10 odst. 2 zákona)

   (1)  Technické  požadavky na bezpečnost provozu plavidel upravené touto
   vyhláškou  a  postup  při  provádění technické prohlídky jsou uvedeny v
   příloze č. 1 k této vyhlášce.

   (2) Plovoucí zařízení,

   a)  jehož  délka  je  20  m  a více a jehož objem vyjádřený jako součin
   délky,  šířky  a ponoru je 100 m3 a více, může být provozováno na vodní
   cestě,  jestliže  s  ohledem na účel a způsob použití přiměřeně splňuje
   požadavky stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce,

   b)  jehož  rozměry  jsou  menší  než  uvedené  v  písmeni  a), může být
   provozováno na vodní cestě, jestliže s ohledem na účel a způsob použití
   přiměřeně  splňuje  požadavky  stanovené ve vyhlášce o vedení rejstříku
   malých  plavidel  a  způsobilosti  malých plavidel k provozu na vodních
   cestách.“.

   10.  V  §  3a  odst.  2 a 3 se slova „Státní plavební správa“ nahrazují
   slovy „Plavební úřad“.

   11. § 4 včetně nadpisu zní:

   „§ 4

   Plavidla podléhající ověřování technické způsobilosti odbornou komisí

   (K § 10 odst. 3 zákona)

   Ověřování  technické  způsobilosti  plavidel  odbornou komisí ustavenou
   plavebním   úřadem  podléhají  plavidla,  u  nichž  jsou  požadavky  na
   bezpečnost  jejich provozu včetně vybavení stanovené touto vyhláškou, s
   výjimkou

   a) plovoucích těles, nebo

   b)  plavidel  uvedených v § 2 odst. 1 písm. a) až c), která mají platné
   osvědčení  plavidla vydané podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu
   na  Rýně  nebo  platné osvědčení plavidla vydané v jiném členském státě
   Evropské   unie,   nebo   jiném   smluvním  státě  Dohody  o  Evropském
   hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace.“.

   12. V § 4a odstavec 1 zní:

   „(1)  Odborná  komise  musí  být  složena  tak, aby sestávala alespoň z
   jednoho  zaměstnance  plavebního úřadu, jednoho odborníka na konstrukci
   plavidel  a  jejich  strojních  zařízení  a jednoho odborníka v oblasti
   plavby; plavební úřad přitom může ustavit členem odborné komise i další
   odborníky.“.

   13.  V  §  4b  odst. 4 se za slova „Evropské unie“ vkládají slova „nebo
   jiném  smluvním  státu  Dohody  o  Evropském hospodářském prostoru nebo
   Švýcarské konfederace“.

   14. V § 4c se odstavec 1 zrušuje.

   Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.

   15. § 4e se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2c zrušuje.

   16. V § 5 se slova „malých plavidel,“ zrušují.

   17.  V  §  5  se  dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se
   odstavec 2, který zní:

   „(2)  Podmínky pro provedení cejchování a pro jeho postup jsou obsaženy
   v  Řádu pro cejchování lodí vnitrozemské plavby, který tvoří přílohu č.
   5 k této vyhlášce.“.

   18.  V  §  6  se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Údaje zapisované do
   lodního deníku jsou obsaženy v příloze č. 6 k této vyhlášce.“.

   19.  V  §  6  se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Údaje zapisované do
   knihy zaolejovaných vod jsou obsaženy v příloze č. 7 k této vyhlášce.“.

   20. V § 6 se odstavec 4 zrušuje.

   Dosavadní odstavce 5 až 11 se označují jako odstavce 4 až 10.

   21.  V  §  6  odst.  5  se  slova  „ , lodní osvědčení malého plavidla“
   zrušují.

   22. V § 6 odst. 8 se slovo „správa“ nahrazuje slovem „úřad“.

   23. Nadpis § 7 zní:

   „Lhůty pro pravidelné technické prohlídky a vzory osvědčení plavidla“.

   24. V § 7 odstavec 1 zní:

   „(1)   Lhůta  pro  podání  žádosti  o  provedení  pravidelné  technické
   prohlídky,  stanovená ode dne schválení technické způsobilosti plavidla
   a vydání osvědčení plavidla nebo od data provedení předchozí pravidelné
   technické prohlídky, je:

   a) 4 roky v případě

   1. osobní lodě,

   2. tankové motorové lodě,

   3. tankového tlačného či vlečného člunu, nebo

   4. plovoucího zařízení užívaného jako botel nebo restaurace,

   b) 9 let v případě

   1.  nákladní  motorové lodě, s výjimkou tankové motorové lodě uvedené v
   písmenu a),

   2.  tlačného  či vlečného člunu, s výjimkou tankového člunu uvedeného v
   písmenu a),

   3. remorkéru,

   4. převozní lodě,

   5. speciální lodě,

   6. plovoucího stroje, nebo

   7.  plovoucího  zařízení  s  výjimkou  plovoucího  zařízení uvedeného v
   písmenu a),

   c)  4 roky v případě lodě starší než 30 let, bez ohledu na její určení,
   nebo

   d) 3 roky v případě plavidla vyrobeného před 1. lednem 1950.“.

   Poznámka pod čarou č. 2d se zrušuje.

   25. V § 7 se odstavce 2 a 3 zrušují.

   Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2.

   26. V § 8 odst. 1 se číslo „1“ nahrazuje slovy „2 odst. 1“.

   27. V § 8 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.

   Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).

   28. V § 8 odst. 2 se písmena a) a b) zrušují.

   Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena a) až d).

   29. V § 9 se označení odstavce 1 zrušuje.

   30.  Za  §  11  se  vkládají  nové  § 11a a 11b, které včetně nadpisů a
   poznámek pod čarou č. 10 a 11 znějí:

   „§ 11a

   Počet a odborné složení členů posádky pro jednotlivé druhy plavidel

   (K § 24 odst. 4 zákona)

   (1)  Posádku lodě a tlačné nebo bočně svázané sestavy tvoří minimálně 1
   kapitán a 2 lodníci, není-li dále stanoveno jinak.

   (2)  Posádka  se  rozšíří  o  jednoho  nebo  více lodníků v případě, že
   strojní,  kormidelní  nebo  jiné  pro plavbu nezbytné zařízení vyžaduje
   samostatnou obsluhu.

   (3)  Posádku  lodě  je  možné  snížit na 1 vůdce plavidla a 1 lodníka v
   případě, že loď

   a) nemá vlastní strojní pohon,

   b) má délku do 30 m, nebo

   c)  má alespoň jedno vázací zařízení v dosahu místa obsluhy strojního a
   kormidelního zařízení.

   (4)  Posádku  převozní lodě tvoří 1 převozník. Posádka převozní lodě se
   rozšíří  o  jednoho  nebo  více lodníků s přihlédnutím k druhu, místu a
   způsobu jejího provozu.

   (5)   Posádku  plovoucího  stroje  tvoří  1  strojmistr.  Pro  přepravu
   plovoucího  stroje  po  dopravně  významných vodních cestách se stanoví
   posádka jako pro lodě.

   (6)  Na  lodi  přepravující nebezpečné věci musí být nejméně jeden člen
   posádky  osoba,  která  je  držitelem  osvědčení o odborné způsobilosti
   podle  mezinárodní  smlouvy  upravující  přepravu  nebezpečných věcí po
   vnitrozemských vodních cestách, která je součástí právního řádu^10).

   § 11b

   Způsob vedení evidence plavidel v plavebním rejstříku

   (K § 14 odst. 7 zákona)

   (1)  Evidence  plavidel  se  v plavebním rejstříku vede v elektronickém
   seznamu  technických  údajů  k  plavidlu,  údajů  o  jeho vlastníkovi a
   provozovateli,  o  zástavním  právu  k  plavidlu,  údajů  o provedených
   technických  prohlídkách  a  údajů  o  technických  změnách na plavidle
   majících  vliv  na způsobilost plavidla k provozu a o změnách vlastníka
   nebo provozovatele plavidla. Součástí seznamu údajů jsou dále informace
   o  vydání  osvědčení plavidla a přidělení poznávacích znaků, jednotného
   evropského  identifikačního  čísla,  identifikačního kódu automatického
   systému   pro  identifikaci  rádiových  stanic  na  vodních  cestách  a
   identifikačního čísla námořní pohyblivé služby, pokud byly přiděleny.

   (2)  V  plavebním  rejstříku  jsou  vedeny a uchovávány veškeré údaje o
   plavidle,  jeho  vlastníkovi  a  provozovateli  po  celou  dobu, kdy je
   plavidlo evidováno. Pokud je plavidlo na základě žádosti jeho vlastníka
   vymazáno  z  plavebního  rejstříku,  uchovávají  se  údaje o něm vedené
   elektronicky a v rejstříkovém spise podle jiného právního předpisu^11).

   __________________

   10)  Evropská  dohoda  o  mezinárodní  přepravě  nebezpečných  věcí  po
   vnitrozemských  vodních  cestách  (Dohoda  ADN),  vyhlášená  ve  Sbírce
   mezinárodních smluv pod č. 102/2011 Sb. m. s.

   11)  Zákon  č.  499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění
   pozdějších předpisů.“.

   31. V § 13a se čárka za slovem „cesty“ nahrazuje slovem „a“ a slova „ ,
   plavidel  určených  k  dopravě  nejvýše  12 cestujících kromě posádky a
   rekreačních plavidel podle zvláštního právního předpisu“ se zrušují.

   32.  V  příloze č. 1 v kapitolách 10.03a., 10.03b., 10.03b.6. písm. a),
   10.03c.,  10.03c.1  se  slova  „Pevné požární soustavy“ nahrazují slovy
   „Stabilní hasicí zařízení“.

   33.  V  příloze č. 1 v kapitolách 10.03a.1 a 10.03b.2 písm. a) se slova
   „pevnými  požárními  soustavami“  nahrazují  slovy „stabilními hasicími
   zařízeními“.

   34.  V příloze č. 1 v kapitolách 10.03a.2 a 10.03a.9 se slovo „soustav“
   nahrazuje slovem „zařízení“.

   35.  V  příloze  č.  1  v  kapitolách  10.03a.3  až  10.03a.6  se slovo
   „Soustavy“ nahrazuje slovem „Zařízení“.

   36.  V  příloze  č.  1  v  kapitole 10.03a.5 se slovo „které“ nahrazuje
   slovem „která“.

   37.  V  příloze č. 1 v kapitolách 10.03a.7 a 10.03b.9 písm. d) se slovo
   „soustavy“ nahrazuje slovem „zařízení“.

   38.  V  příloze č. 1 v kapitolách 10.03a.7 písm. a) a 10.03b.9 písm. d)
   se slovo „celé“ nahrazuje slovem „celého“.

   39.  V  příloze  č.  1  v  kapitole 10.03b.1 se slova „pevných hasících
   soustavách“ nahrazují slovy „stabilních hasicích zařízeních“.

   40.  V příloze č. 1 v kapitolách 10.03b.2 písm. b), 10.03b.5 písm. e) a
   f)  a  10.03b.9  písm.  a)  se slova „požární soustavy“ nahrazují slovy
   „hasicího zařízení“.

   41.  V  příloze  č.  1  v  kapitolách  10.03b.5  písm. a), 10.03b.10 až
   10.03b.13   se   slova   „Požární  soustavy“  nahrazují  slovy  „Hasicí
   zařízení“.

   42.  V  příloze  č. 1 v kapitole 10.03b.5 písm. a) se slovo „přípustné“
   nahrazuje slovem „přípustná“.

   43.  V  příloze  č.  1  v  kapitole 10.03b.5 písm. b) se slova „požární
   soustavu“ nahrazují slovy „hasicí zařízení“.

   44.  V  příloze č. 1 v kapitolách 10.03b.5 písm. d), 10.03b.6 písm. b),
   10.03b.11  písm.  b),  10.03b.12 písm. b) a 10.03b.13 písm. b) se slova
   „požární soustava“ nahrazují slovy „hasicí zařízení“.

   45.  V  příloze  č.  1 v kapitole 10.03b.6 písm. a) se slovo „opatřeny“
   nahrazuje slovem „opatřena“.

   46.  V  příloze  č.  1 v kapitole 10.03b.6 písm. b) se slovo „spuštěna“
   nahrazuje slovem „spuštěno“.

   47.  V  příloze  č.  1  v  kapitole  10.03b.9  písm.  a)  a b) se slovo
   „Soustavu“ nahrazuje slovem „Zařízení“.

   48.  V  příloze  č.  1 v kapitole 10.03b.9 písm. c) se slovo „soustava“
   nahrazuje slovem „zařízení“.

   49.  V  příloze  č.  1  v  kapitole 10.03b.9 písm. f) se slova „pevných
   požárních soustav“ nahrazují slovy „stabilních hasicích zařízení“.

   50.  V  příloze  č.  1  v kapitole 10.03b.11 písm. a) se slova „vlastní
   požární soustavou“ nahrazují slovy „vlastním požárním zařízením“.

   51.  V příloze č. 1 v kapitolách 10.03b.11 písm. b), 10.03b.12 písm. b)
   a 10.03b.13 písm. b) se slova „nebyla spuštěna“ nahrazují slovy „nebylo
   spuštěno“.

   52.  V  příloze  č.  1  v kapitole 10.03b.11 písm. h) se slova „Požární
   soustava“ nahrazují slovy „Hasicí zařízení“.

   53.  V  příloze  č.  1 v kapitole 10.03b.13 se slova „požární soustavy“
   nahrazují slovy „hasicí zařízení“.

   54.  V  příloze  č. 1 v kapitole 10.03b.13 písm. b) se slovo „zásobním“
   nahrazuje slovem „zásobník“.

   55. Příloha č. 2 zní:

   „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 223/1995 Sb.

   Plavební zóny sledovaných vodních cest České republiky

   ZÓNA 1

   Vodní  cesty  České republiky tuto plavební zónu neobsahují (jedná se o
   příbřežní oblasti moří, ústí řek do moře, a velká vnitrozemská jezera).

   ZÓNA 2

   Přehradní nádrž Lipno.

   ZÓNA 3

   1.  Labe  od  plavební  komory  v  Ústí nad Labem - Střekov po plavební
   komoru Lovosice.

   2.  Přehradní  nádrže  Baška,  Brněnská  (Kníničky),  Horka  (Stráž pod
   Ralskem),  Hracholusky,  Jesenice, Nechranice, Olešná, Orlík, Pastviny,
   Plumlov, Rozkoš, Seč, Skalka, Slapy, Těrlicko a Žermanice.

   3. Máchovo jezero.

   4. Vodní plocha Velké Žernoseky.

   5. Rybníky Oleksovice, Svět a Velké Dářko.

   6.  Těžební  jezera  štěrkopísku  Dolní  Benešov,  Ostrožská Nová Ves a
   Tovačov.

   ZÓNA 4

   Ostatní vodní cesty neuvedené v plavebních zónách 1, 2, 3.“.

   Poznámky pod čarou č. 1 až 8 se zrušují.

   56. Příloha č. 5 zní:

   „Příloha č. 5 k vyhlášce č. 223/1995 Sb.

   Řád pro cejchování lodí vnitrozemské plavby

   Část 1

   Všeobecná ustanovení

   1. Cejchování lodi se provádí měřením přímo na lodi. Cejchování podléhá
   část  lodě  nacházející  se  mezi  rovinou  vodorysky,  která  odpovídá
   největšímu ponoru, při kterém loď může plout (horní cejchovní rovinou),
   a  rovinou vodorysky prázdné lodě (dolní cejchovní rovinou). Jako dolní
   cejchovní  rovina  může  být  použita též vodorovná rovina procházející
   nejnižším bodem lodního tělesa.

   2.  Rovina  vodorysky  prázdné  lodě (dolní cejchovní rovina) je rovina
   procházející ve výši hladiny vody, když

   a)  na  lodi  není palivo ani pohyblivá zátěž a je na ní pouze výstroj,
   zásoby  a posádka, které se obvykle nacházejí na lodi za plavby, zásoba
   pitné  vody  nesmí  však  podstatně převyšovat 0,5 % největšího výtlaku
   lodě  nebo  voda,  kterou nelze vypumpovat z lodních prostorů obvyklými
   čerpacími prostředky;

   b) stroje, kotle, systémy potrubí a zařízení, sloužící k pohybu lodě, k
   ohřevu  nebo  chlazení  obsahují  vodu,  olej a jiné tekutiny nutné pro
   jejich provoz;

   c)  loď  se nachází ve sladké vodě, tj. ve vodě, jejíž hustota se rovná
   1000 kg/m3.

   3.  Jestliže  loď v době cejchování nesplňuje podmínky uvedené v bodě 2
   nebo  podmínky  dávající stejný ponor a přibližně stejný náklon, pak se
   při  výpočtu  přihlíží  k  rozdílu  zatížení lodě a k rozdílu v hustotě
   vody.

   4. Cejchovním prostorem je prostor mezi vnějšími stěnami lodního tělesa
   omezený horní cejchovní rovinou a dolní cejchovní rovinou.

   5.  Horní  cejchovní rovina je určena bezpečnostní vzdáleností a volným
   bokem  předepsanými  nebo  obvyklými  pro  vodní  cestu, pro niž je loď
   určena.

   6.  U  plavidel,  která  nenaložená mají větší ponor na zádi, avšak při
   naložení  plují  v rovnovážné poloze, stanoví se horní cejchovní rovina
   takovým  způsobem  od  střední  rovné  části  dna  nebo  kýlu, aby byly
   dodrženy  bezpečnostní  vzdálenost  a volný bok předepsané nebo obvyklé
   pro vodní cestu, po které má plavidlo plout.

   7.  Přesnost cejchování musí být taková, aby velikost chyby v hodnotách
   výtlaku  zapisovaných  do cejchovního průkazu (ať jde o největší výtlak
   odpovídající určitému rozdílu v ponoru), nepřekročila

   a) 1 % pro hodnoty výtlaku do 500 m3,

   b) 5 m3 pro hodnoty výtlaku od 500 m3 do 2000 m3, nebo

   c) 0,25 % pro hodnoty výtlaku nad 2000 m3.

   8.  Zatížení lodě, odpovídající ponoru prázdné lodě, musí být uvedeno v
   cejchovním průkazu.

   Část 2

   Cejchování lodí určených k dopravě zboží

   1. Měřená část lodě se rozdělí na cejchovní vrstvy vodorovnými rovinami
   nebo  v  případě,  že horní a dolní cejchovní rovina nejsou rovnoběžné,
   rovinami  procházejícími  přímkou představující průsečnici těchto rovin
   (sečnými  rovinami).  Výška  cejchovní  vrstvy  se  volí  taková, aby s
   přihlédnutím  k tvaru lodního tělesa byla dostatečná pro přesný výpočet
   objemu;  pro  výpočet  objemu  v tvarovaných částech je vzdálenost mezi
   vodorovnými  rovinami  nebo střední výška cejchovní vrstvy mezi sečnými
   rovinami stejná a zpravidla se rovná 10 cm.

   2.  Objem  cejchovní vrstvy ohraničené vodorovnými rovinami se vypočítá
   násobením  poloviny  součtu  ploch  horní a dolní roviny výškou vrstvy.
   Objem cejchovní vrstvy ohraničené sečnými rovinami se vypočítá podobným
   způsobem,  přičemž  za  střední  výšku  cejchovní  vrstvy se volí délka
   svislice  ohraničená  horní  a  dolní  rovinou  a procházející těžištěm
   plochy  střední části cejchovní vrstvy. Pro zjednodušení lze použít pro
   všechny cejchovní vrstvy délku svislice procházející středním těžištěm.

   3.  Pro výpočet obsahu každé plochy se tato rozdělí pořadnicemi kolmými
   k  střední  podélné  rovině  lodě na díly stejné délky ve střední části
   lodě,  která  je  obvykle  podobná  obdélníku,  jakož  i  v příďových a
   záďových  částech,  počet  dílů nemá být menší než čtyři, kromě toho, v
   případě   potřeby,   plošný  obsah  příďových  a  záďových  výběžků  se
   vypočítává zvlášť.

   4. Pro výpočet ploch omezených křivkami se použije Simpsonova pravidla.




   Pro koncové části lodě mohou být křivky zaměněny známými křivkami, jako
   např.  elipsou,  parabolou,  atd.  Při  středních dílech postačí součin
   délky a střední šířky.

   5.  Součet  objemu  všech cejchovních vrstev je pak objemem cejchovního
   prostoru.

   6.  Jestliže  změny  plošných obsahů mají dostatečně pravidelný průběh,
   lze  se omezit na výpočet takového počtu ploch, který bude dostatečný k
   tomu,  aby  bylo  možné vykreslit křivku průběhu vodorovných ploch nebo
   některých  jejich  prvků  v  závislosti na jejich výšce a určit ostatní
   plochy na základě této křivky.

   7. Podíl vzniklý dělením objemu libovolné cejchovní vrstvy její střední
   výškou  v cm je hodnotou výtlaku lodě na každý cm středního ponoru této
   cejchovní vrstvy.

   8. O postupném zvětšování výtlaku pro každý centimetr středního ponoru,
   jímž se rozumí aritmetický průměr údajů odečtených na všech cejchovních
   stupních počínajíc dolní cejchovní rovinou, se vyhotoví tabulka.

   Část 3

   Cejchování lodí, které nejsou určeny k dopravě zboží

   1.  U lodí, které nejsou určeny k dopravě zboží, postačí stanovit pouze
   výtlak  pro  vodorysku  největšího ponoru a vodorysku prázdné lodě nebo
   pro   jednu  z  těchto  vodorysek.  Pro  tento  výpočet  se  vychází  z
   geometrických  údajů zjištěných přímo na lodi nebo z výrobních výkresů.
   Za   hodnotu  výtlaku  lze  uznat  součin  koeficientu  plnosti  a  tří
   následujících rozměrů lodě

   a)  délky,  tj.  vzdálenosti  mezi  průsečíky  střední podélné roviny s
   křivkou vodorysky;

   b) největší šířky na vodorysce;

   c) středního ponoru, tj. svislé vzdálenosti mezi vodoryskou a nejnižším
   bodem  lodního  tělesa  v  rovině  žebrorysky, uprostřed délky plavidla
   podle písmene a).

   Tyto  rozměry  se zjišťují přímo na lodi nebo z výkresů, bez zřetele na
   vystupující  části  lodního tělesa. Zvolená hodnota koeficientu plnosti
   se  rovná  hodnotě  volené obvykle pro lodě příslušného typu; pro lodě,
   které  mají ostrý tvar lodního tělesa (osobní lodě, remorkéry atd.), se
   volí hodnota 0,7, jestliže k jejímu zjištění chybí jiné podklady.

   2.  Rozdíl  obou  výtlaků  udává  výtlak  prostoru  mezi  horní a dolní
   cejchovní rovinou.

   3. Tabulka postupného výtlaku se nevyhotovuje.

   Část 4

   Cejchovní značka, znaky a cejchovní stupnice

   1. Cejchovní značky se vyznačují na obou bocích lodě; musí být zřetelně
   viditelné  a  umístěné  souměrně  ke  střední  podélné  rovině.  Každou
   cejchovní  značku  tvoří vodorovná ryska nejméně 30 cm dlouhá, umístěná
   na  úrovni  ponoru,  pro  který  loď  byla  cejchována, a svislá ryska,
   nejméně  20  cm  dlouhá,  umístěná  pod vodorovnou ryskou v bodě jejího
   středu;  na  cejchovní značce mohou být také další rysky, které spolu s
   vodorovnou  ryskou  tvoří obdélník, jehož spodní stranou je tato ryska.
   Rysky musí být vyryty nebo vyraženy.

   2.  Roviny  procházející  svislou  ryskou  cejchovní  značky  musí  být
   rozmístěny  v  přibližně stejných vzdálenostech od sebe a symetricky ke
   střednímu  těžišti.  Vzdálenost mezi těmito rovinami musí být pro lodě,
   které mají “n“ párů cejchovních značek přibližně 1/n délky lodě.

   3. Každá loď musí mít nejméně 3 páry cejchovních značek s výjimkou

   a)  lodí, které neslouží k přepravě nákladů, u nichž se připouští jeden
   pár cejchovních značek;

   b)  lodí  do  délky  40  m, u nichž se připouštějí dva páry cejchovních
   značek.

   4.  Cejchovní značky mohou sestávat z pevně připevněné destičky nejméně
   30  cm  dlouhé  a 4 cm vysoké, jejíž spodní strana odpovídá ponoru, pro
   který loď byla cejchována, a jejíž střed je označen ryskou.

   5.   Na   destičkách   sloužících  jako  cejchovní  značky  nebo  vedle
   cejchovních  značek  provedených  podle  bodu 7 musí být zřetelně vyryt
   nebo vyražen cejchovní znak skládající se z následujících údajů:

   a) rozpoznávacích písmen Státní plavební správy,

   b) čísla cejchovního průkazu,

   c)  rozpoznávacích  písmen  státu  (CZ),  která jsou posledními písmeny
   cejchovního znaku.

   6.  Cejchovní  znak  se  též  vyznačí  nesmazatelnými  písmeny na dobře
   viditelném  místě  na  některé  pevné části přídě lodě, která nepodléhá
   nárazům  a  mimořádnému  opotřebení.  Toto  místo se uvede v cejchovním
   průkazu.

   7. K určení velikosti ponořené části cejchovního prostoru zhotoví se na
   obou  bocích  lodě cejchovní stupnice (stupnice ponoru), a to v místech
   cejchovních  značek,  symetricky po dvou rovinách kolmých k podélné ose
   lodě a k vodní hladině. Každá loď musí mít 3 páry cejchovních stupnic s
   výjimkou:

   a)  lodí, které neslouží k přepravě nákladů, u nichž se připouští jeden
   pár cejchovních (ponorových) stupnic;

   b)  lodí  do  délky  40  m, u nichž se připouštějí dva páry cejchovních
   (ponorových) stupnic.

   8.  Při  vyznačení  těchto stupnic musí nulový bod odpovídat úrovni dna
   lodě v místě stupnice nebo, má-li loď kýl, nejnižšímu bodu kýlu v místě
   stupnice.

   9.  Cejchovní  stupnice  uprostřed  lodi  dosahuje až k horní cejchovní
   rovině. Cejchovní stupnice na přídi a na zádi mají podle možnosti sahat
   o 20 cm výše.

   10.  Konce  cejchovních  stupnic  a  každý desátý centimetr se označují
   značkami.  Další  rozdělení  cejchovních  stupnic  po 2 cm se vyznačuje
   barvou.

   11.  U  lodí,  které  nemají  cejchovní  stupnice uprostřed délky lodě,
   vyznačí  se  horní  cejchovní  rovina  na  obou  bocích  lodě zřetelnou
   vodorovnou  úsečkou 30 cm dlouhou, 4 cm širokou. Spodní hrana úsečky se
   kryje s vodoryskou největšího ponoru.

   Část 5

   Cejchovní zkouška a přecejchování

   1.   Před   cejchovní  zkouškou  plavebního  úřadu  přezkouší,  zda  od
   posledního  cejchování  nebyly na lodi provedeny stavební změny, jež by
   měly  vliv  na  výsledek  cejchování,  a  zda  cejchovní  stupnice nebo
   cejchovní znaky a značky jsou neporušené.

   2.  Zjistí-li  se,  že  na  lodi  byly  provedeny stavební změny (změna
   rozměrů lodě v místech cejchovních značek nebo trvalé deformace lodního
   tělesa)  mající  vliv  na  výsledek  cejchování nebo chybí-li cejchovní
   stupnice nebo cejchovní znaky nebo značky v takovém rozsahu, že nemohou
   být doplněny, musí být loď přecejchována.

   3. Při cejchovní zkoušce se zjišťuje, o kolik procent následkem většího
   nebo  menšího  ponoru  prázdné  lodě  se  zvětšil  nebo  zmenšil výtlak
   cejchovního  prostoru.  V  případě,  že  změna  výtlaku přesahuje objem
   cejchovní  vrstvy  stanovené  podle  části  2  bodu  1,  je  nutné  loď
   přecejchovat.

   4.  Ukáže-li  se  při  cejchovní  zkoušce,  že  je  nutno  snížit horní
   cejchovní  rovinu,  zmenší  se  výtlak  cejchovního  prostoru  o výtlak
   odpovídající  výšce  snížení  cejchovního  prostoru. Při zvětšení výšky
   cejchovního  prostoru  (připouští-li  to  tvar lodě), doplní se tabulka
   nosnosti pro každý centimetr ponoru. Jinak je nutno loď přecejchovat.

   5. Po přecejchování se vyhotoví nový cejchovní průkaz a starý cejchovní
   průkaz  se  jako  neplatný  odebere.  Podle  možnosti se při cejchování
   použije výsledků předchozího cejchování.

   6.   Plavební   úřad  vede  rejstřík  vydaných  průkazů  o  cejchování,
   cejchovních  zkouškách  a  přecejchování  lodí.  Průkazy se zapisují do
   rejstříku  pod  samostatným  číslem,  přičemž  se  číslování  provádí v
   nepřetržitém sledu. V rejstříku se dále zaznamená datum vydání průkazu,
   poznávací   znak   lodě,   jakož   i   ostatní   údaje  umožňující  loď
   identifikovat.“.

   57. Příloha č. 6 zní:

   „Příloha č. 6 k vyhlášce č. 223/1995 Sb.

   Údaje zapisované do lodního deníku

   Seznam údajů v záhlaví:

   1. Pořadové číslo lodního deníku

   2. Jméno lodi

   3. Evidenční označení

   4. Místo a datum vydání

   5. Úřední podpis a otisk úředního razítka

   Seznam údajů v tabulce jízd - část o plavbě:

   1. Datum, čas, místo a ř. km začátku plavby

   2. Povětrnostní údaje a vodní stavy

   3. Všechny závažné události nastalé v průběhu plavby

   4. Datum, čas, místo a ř. km ukončení plavby

   Seznam údajů v tabulce jízd - část o posádce:

   1. Funkce člena posádky

   2. Jméno a příjmení člena posádky

   3. Číslo plavecké služební knížky

   4. Čas začátku a konce odpočinku člena posádky

   5. Čas nalodění a vylodění člena posádky

   6. Časy zahájení a ukončení služeb člena posádky“.

   58. Doplňuje se příloha č. 7, která zní:

   „Příloha č. 7 k vyhlášce č. 223/1995 Sb.

   Údaje zapisované do knihy odběru zaolejovaných vod

   Seznam údajů v záhlaví:

   1. Běžné (pořadové) číslo knihy

   2. Druh plavidla

   3. Jméno plavidla

   4. Rejstříkové číslo plavidla

   5. Místo a datum vystavení knihy

   6. Úřední podpis a otisk úředního razítka

   Seznam   údajů  na  jednotlivých  stranách  (záznamech  o  jednotlivých
   odběrech):

   1. Přijaté množství upotřebeného oleje

   2. Přijaté množství zaolejované vody ze strojovny na přídi

   3. Přijaté množství zaolejované vody ze strojovny na zádi

   4. Přijaté množství zaolejované vody ostatní

   5. Přijaté množství použitých mazacích tuků

   6. Přijaté množství jiných ropných odpadů

   7. Přijaté množství upotřebených ředidel

   8. Přijaté množství ostatních látek

   9. Poznámky - nepřijaté odpady

   10. Jiné poznámky

   11. Místo a datum odběru

   12. Podpis a otisk razítka odběrného místa“.

   Čl. II
   Přechodné ustanovení
   Lhůta  pro  podání  žádosti  o provedení pravidelné technické prohlídky
   plavidla  neskončí  dříve než uplynutím doby platnosti osvědčení tohoto
   plavidla  podle § 7 vyhlášky č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k
   provozu  na  vnitrozemských  vodních  cestách,  ve znění účinném do dne
   nabytí účinnosti této vyhlášky.

   Čl. III
   Zrušovací ustanovení
   1.  Vyhláška  Federálního  ministerstva  dopravy  č.  128/1976  Sb.,  o
   cejchování lodí vnitrozemské plavby, se zrušuje.

   2.  Výnos  č. 27 Federálního ministerstva dopravy ze dne 30. září 1976,
   kterým  se  vydává  Řád  pro  cejchování  lodí  vnitrozemské plavby, se
   zrušuje.

   Čl. IV
   Účinnost
   Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2015.

   Ministr:
   Ing. Ťok v. r.