65/2015 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 17. března 2015,
kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o
způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve
znění pozdějších předpisů
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o
vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č.
118/2004 Sb., zákona č. 309/2008 Sb. a zákona č. 187/2014 Sb., (dále
jen „zákon“) k provedení § 9 odst. 6, § 10 odst. 2 písm. a), § 10 odst.
3, § 10 odst. 6, § 10 odst. 9, § 14 odst. 7, § 17 odst. 1, § 17 odst.
3, § 18 odst. 3, § 19 odst. 3, § 20 odst. 1, § 21 a § 24 odst. 4 tohoto
zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na
vnitrozemských vodních cestách, ve znění vyhlášky č. 83/2000 Sb.,
vyhlášky č. 186/2005 Sb., vyhlášky č. 6/2006 Sb., vyhlášky č. 38/2006
Sb., vyhlášky č. 173/2009 Sb., vyhlášky č. 388/2009 Sb., vyhlášky č.
38/2010 Sb. a vyhlášky č. 28/2014 Sb., se mění takto:
1. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní:
㤠1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a
upravuje
a) technické požadavky na bezpečnost provozu plavidel podléhajících
evidenci a plovoucích těles, s výjimkou plavidel, jejichž objem
vypočtený jako součin délky, šířky a ponoru je menší než 100 m3, jde-li
o
1. malá plavidla, s délkou trupu menší než 20 m,
2. převozní lodě určené k přepravě nejvýše 12 cestujících, nebo
3. plovoucí zařízení s délkou menší než 20 m,
b) způsob vedení evidence plavidel v plavebním rejstříku,
c) plavidla, jejichž technickou způsobilost ověřuje odborná komise,
d) postup při provádění technické prohlídky, organizační zabezpečení
technické prohlídky, složení odborné komise, slib člena odborné komise,
způsob jednání odborné komise a její činnost při provádění technické
prohlídky plavidla,
e) postup při provádění pravidelné technické prohlídky a její rozsah,
f) rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu
plavidla,
g) určená technická zařízení na plavidlech podléhající dozoru, rozsah
odborné způsobilosti a ostatní podmínky k získání oprávnění osob
způsobilých k provádění jejich technických prohlídek a zkoušek,
h) vzor osvědčení plavidla,
i) plavební zóny, pro něž se schvaluje technická způsobilost plavidla,
znaky jednotlivých druhů plavidel a podmínky bezpečného provozu
plavidla nepodléhajícího evidenci,
j) počet a odborné složení členů posádky pro jednotlivé druhy plavidel,
k) plavidla, u nichž musí být provedeno cejchování, a podmínky pro jeho
provedení a pro jeho postup, a
l) druhy plavidel, která musí být opatřena nákladovými značkami a
ponorovými stupnicemi, náležitosti nákladových značek a ponorových
stupnic pro jednotlivé druhy plavidel a způsob jejich umístění na
plavidle a lodní listiny, kterými musí být plavidlo vybaveno, a údaje
do nich zaznamenávané.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince
2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské
plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/137/ES ze dne 18. prosince
2006, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES,
kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.
Směrnice Rady 2008/59/ES ze dne 12. června 2008, kterou se v důsledku
přistoupení Bulharské republiky a Rumunska upravuje směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro
plavidla vnitrozemské plavby.
Směrnice Komise 2008/87/ES ze dne 22. září 2008, kterou se mění
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví
technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/ES ze dne 16. prosince 1997
o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření
proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze
spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje, ve znění
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/26/ES ze dne 21. dubna 2004,
kterou se mění směrnice 97/68/ES.
Směrnice Komise 2008/126/ES ze dne 19. prosince 2008, kterou se mění
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví
technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.
Směrnice Komise 2009/46/ES ze dne 24. dubna 2009, kterou se mění
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví
technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.
Směrnice Komise 2012/48/EU ze dne 10. prosince 2012, kterou se mění
přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se
stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.
Směrnice Komise 2012/49/EU ze dne 10. prosince 2012, kterou se mění
příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se
stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.“.
2. Za § 1 se vkládá nový § 1a, který včetně nadpisu zní:
㤠1a
Plavební zóny vodních cest
(K § 9 odst. 6 zákona)
(1) Vnitrozemské vodní cesty jsou zařazeny do plavebních zón 1 až 4 s
ohledem na jejich plavebně provozní podmínky, jimž musí vyhovovat
konstrukce, technická a provozní způsobilost plavidel stanovených touto
vyhláškou, která jsou na nich provozována.
(2) Technické požadavky na bezpečnost provozu plavidel jsou stanoveny v
příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3) Zařazení vodních cest České republiky do jednotlivých plavebních
zón je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce.“.
3. Nadpis § 2 zní:
„Znaky jednotlivých druhů plavidel“.
4. V § 2 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d).
5. V § 2 odst. 2, 4, 5 a 6 se slovo „určujícím“ zrušuje.
6. V § 2 odst. 3 se slovo „určujícími“ zrušuje.
7. V § 2 odst. 4 se slova „určení a“ zrušují.
8. V § 2 odst. 5 se slova „ , není určeno pro opakované přemisťování na
vodní cestě“ zrušují.
9. § 3 včetně nadpisu zní:
§ 3
Technické požadavky na bezpečnost provozu jednotlivých druhů plavidel
(K § 10 odst. 2 zákona)
(1) Technické požadavky na bezpečnost provozu plavidel upravené touto
vyhláškou a postup při provádění technické prohlídky jsou uvedeny v
příloze č. 1 k této vyhlášce.
(2) Plovoucí zařízení,
a) jehož délka je 20 m a více a jehož objem vyjádřený jako součin
délky, šířky a ponoru je 100 m3 a více, může být provozováno na vodní
cestě, jestliže s ohledem na účel a způsob použití přiměřeně splňuje
požadavky stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce,
b) jehož rozměry jsou menší než uvedené v písmeni a), může být
provozováno na vodní cestě, jestliže s ohledem na účel a způsob použití
přiměřeně splňuje požadavky stanovené ve vyhlášce o vedení rejstříku
malých plavidel a způsobilosti malých plavidel k provozu na vodních
cestách.“.
10. V § 3a odst. 2 a 3 se slova „Státní plavební správa“ nahrazují
slovy „Plavební úřad“.
11. § 4 včetně nadpisu zní:
㤠4
Plavidla podléhající ověřování technické způsobilosti odbornou komisí
(K § 10 odst. 3 zákona)
Ověřování technické způsobilosti plavidel odbornou komisí ustavenou
plavebním úřadem podléhají plavidla, u nichž jsou požadavky na
bezpečnost jejich provozu včetně vybavení stanovené touto vyhláškou, s
výjimkou
a) plovoucích těles, nebo
b) plavidel uvedených v § 2 odst. 1 písm. a) až c), která mají platné
osvědčení plavidla vydané podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu
na Rýně nebo platné osvědčení plavidla vydané v jiném členském státě
Evropské unie, nebo jiném smluvním státě Dohody o Evropském
hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace.“.
12. V § 4a odstavec 1 zní:
„(1) Odborná komise musí být složena tak, aby sestávala alespoň z
jednoho zaměstnance plavebního úřadu, jednoho odborníka na konstrukci
plavidel a jejich strojních zařízení a jednoho odborníka v oblasti
plavby; plavební úřad přitom může ustavit členem odborné komise i další
odborníky.“.
13. V § 4b odst. 4 se za slova „Evropské unie“ vkládají slova „nebo
jiném smluvním státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo
Švýcarské konfederace“.
14. V § 4c se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
15. § 4e se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2c zrušuje.
16. V § 5 se slova „malých plavidel,“ zrušují.
17. V § 5 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se
odstavec 2, který zní:
„(2) Podmínky pro provedení cejchování a pro jeho postup jsou obsaženy
v Řádu pro cejchování lodí vnitrozemské plavby, který tvoří přílohu č.
5 k této vyhlášce.“.
18. V § 6 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Údaje zapisované do
lodního deníku jsou obsaženy v příloze č. 6 k této vyhlášce.“.
19. V § 6 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Údaje zapisované do
knihy zaolejovaných vod jsou obsaženy v příloze č. 7 k této vyhlášce.“.
20. V § 6 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 až 11 se označují jako odstavce 4 až 10.
21. V § 6 odst. 5 se slova „ , lodní osvědčení malého plavidla“
zrušují.
22. V § 6 odst. 8 se slovo „správa“ nahrazuje slovem „úřad“.
23. Nadpis § 7 zní:
„Lhůty pro pravidelné technické prohlídky a vzory osvědčení plavidla“.
24. V § 7 odstavec 1 zní:
„(1) Lhůta pro podání žádosti o provedení pravidelné technické
prohlídky, stanovená ode dne schválení technické způsobilosti plavidla
a vydání osvědčení plavidla nebo od data provedení předchozí pravidelné
technické prohlídky, je:
a) 4 roky v případě
1. osobní lodě,
2. tankové motorové lodě,
3. tankového tlačného či vlečného člunu, nebo
4. plovoucího zařízení užívaného jako botel nebo restaurace,
b) 9 let v případě
1. nákladní motorové lodě, s výjimkou tankové motorové lodě uvedené v
písmenu a),
2. tlačného či vlečného člunu, s výjimkou tankového člunu uvedeného v
písmenu a),
3. remorkéru,
4. převozní lodě,
5. speciální lodě,
6. plovoucího stroje, nebo
7. plovoucího zařízení s výjimkou plovoucího zařízení uvedeného v
písmenu a),
c) 4 roky v případě lodě starší než 30 let, bez ohledu na její určení,
nebo
d) 3 roky v případě plavidla vyrobeného před 1. lednem 1950.“.
Poznámka pod čarou č. 2d se zrušuje.
25. V § 7 se odstavce 2 a 3 zrušují.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2.
26. V § 8 odst. 1 se číslo „1“ nahrazuje slovy „2 odst. 1“.
27. V § 8 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).
28. V § 8 odst. 2 se písmena a) a b) zrušují.
Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena a) až d).
29. V § 9 se označení odstavce 1 zrušuje.
30. Za § 11 se vkládají nové § 11a a 11b, které včetně nadpisů a
poznámek pod čarou č. 10 a 11 znějí:
㤠11a
Počet a odborné složení členů posádky pro jednotlivé druhy plavidel
(K § 24 odst. 4 zákona)
(1) Posádku lodě a tlačné nebo bočně svázané sestavy tvoří minimálně 1
kapitán a 2 lodníci, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Posádka se rozšíří o jednoho nebo více lodníků v případě, že
strojní, kormidelní nebo jiné pro plavbu nezbytné zařízení vyžaduje
samostatnou obsluhu.
(3) Posádku lodě je možné snížit na 1 vůdce plavidla a 1 lodníka v
případě, že loď
a) nemá vlastní strojní pohon,
b) má délku do 30 m, nebo
c) má alespoň jedno vázací zařízení v dosahu místa obsluhy strojního a
kormidelního zařízení.
(4) Posádku převozní lodě tvoří 1 převozník. Posádka převozní lodě se
rozšíří o jednoho nebo více lodníků s přihlédnutím k druhu, místu a
způsobu jejího provozu.
(5) Posádku plovoucího stroje tvoří 1 strojmistr. Pro přepravu
plovoucího stroje po dopravně významných vodních cestách se stanoví
posádka jako pro lodě.
(6) Na lodi přepravující nebezpečné věci musí být nejméně jeden člen
posádky osoba, která je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti
podle mezinárodní smlouvy upravující přepravu nebezpečných věcí po
vnitrozemských vodních cestách, která je součástí právního řádu^10).
§ 11b
Způsob vedení evidence plavidel v plavebním rejstříku
(K § 14 odst. 7 zákona)
(1) Evidence plavidel se v plavebním rejstříku vede v elektronickém
seznamu technických údajů k plavidlu, údajů o jeho vlastníkovi a
provozovateli, o zástavním právu k plavidlu, údajů o provedených
technických prohlídkách a údajů o technických změnách na plavidle
majících vliv na způsobilost plavidla k provozu a o změnách vlastníka
nebo provozovatele plavidla. Součástí seznamu údajů jsou dále informace
o vydání osvědčení plavidla a přidělení poznávacích znaků, jednotného
evropského identifikačního čísla, identifikačního kódu automatického
systému pro identifikaci rádiových stanic na vodních cestách a
identifikačního čísla námořní pohyblivé služby, pokud byly přiděleny.
(2) V plavebním rejstříku jsou vedeny a uchovávány veškeré údaje o
plavidle, jeho vlastníkovi a provozovateli po celou dobu, kdy je
plavidlo evidováno. Pokud je plavidlo na základě žádosti jeho vlastníka
vymazáno z plavebního rejstříku, uchovávají se údaje o něm vedené
elektronicky a v rejstříkovém spise podle jiného právního předpisu^11).
__________________
10) Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po
vnitrozemských vodních cestách (Dohoda ADN), vyhlášená ve Sbírce
mezinárodních smluv pod č. 102/2011 Sb. m. s.
11) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění
pozdějších předpisů.“.
31. V § 13a se čárka za slovem „cesty“ nahrazuje slovem „a“ a slova „ ,
plavidel určených k dopravě nejvýše 12 cestujících kromě posádky a
rekreačních plavidel podle zvláštního právního předpisu“ se zrušují.
32. V příloze č. 1 v kapitolách 10.03a., 10.03b., 10.03b.6. písm. a),
10.03c., 10.03c.1 se slova „Pevné požární soustavy“ nahrazují slovy
„Stabilní hasicí zařízení“.
33. V příloze č. 1 v kapitolách 10.03a.1 a 10.03b.2 písm. a) se slova
„pevnými požárními soustavami“ nahrazují slovy „stabilními hasicími
zařízeními“.
34. V příloze č. 1 v kapitolách 10.03a.2 a 10.03a.9 se slovo „soustav“
nahrazuje slovem „zařízení“.
35. V příloze č. 1 v kapitolách 10.03a.3 až 10.03a.6 se slovo
„Soustavy“ nahrazuje slovem „Zařízení“.
36. V příloze č. 1 v kapitole 10.03a.5 se slovo „které“ nahrazuje
slovem „která“.
37. V příloze č. 1 v kapitolách 10.03a.7 a 10.03b.9 písm. d) se slovo
„soustavy“ nahrazuje slovem „zařízení“.
38. V příloze č. 1 v kapitolách 10.03a.7 písm. a) a 10.03b.9 písm. d)
se slovo „celé“ nahrazuje slovem „celého“.
39. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.1 se slova „pevných hasících
soustavách“ nahrazují slovy „stabilních hasicích zařízeních“.
40. V příloze č. 1 v kapitolách 10.03b.2 písm. b), 10.03b.5 písm. e) a
f) a 10.03b.9 písm. a) se slova „požární soustavy“ nahrazují slovy
„hasicího zařízení“.
41. V příloze č. 1 v kapitolách 10.03b.5 písm. a), 10.03b.10 až
10.03b.13 se slova „Požární soustavy“ nahrazují slovy „Hasicí
zařízení“.
42. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.5 písm. a) se slovo „přípustné“
nahrazuje slovem „přípustná“.
43. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.5 písm. b) se slova „požární
soustavu“ nahrazují slovy „hasicí zařízení“.
44. V příloze č. 1 v kapitolách 10.03b.5 písm. d), 10.03b.6 písm. b),
10.03b.11 písm. b), 10.03b.12 písm. b) a 10.03b.13 písm. b) se slova
„požární soustava“ nahrazují slovy „hasicí zařízení“.
45. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.6 písm. a) se slovo „opatřeny“
nahrazuje slovem „opatřena“.
46. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.6 písm. b) se slovo „spuštěna“
nahrazuje slovem „spuštěno“.
47. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.9 písm. a) a b) se slovo
„Soustavu“ nahrazuje slovem „Zařízení“.
48. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.9 písm. c) se slovo „soustava“
nahrazuje slovem „zařízení“.
49. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.9 písm. f) se slova „pevných
požárních soustav“ nahrazují slovy „stabilních hasicích zařízení“.
50. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.11 písm. a) se slova „vlastní
požární soustavou“ nahrazují slovy „vlastním požárním zařízením“.
51. V příloze č. 1 v kapitolách 10.03b.11 písm. b), 10.03b.12 písm. b)
a 10.03b.13 písm. b) se slova „nebyla spuštěna“ nahrazují slovy „nebylo
spuštěno“.
52. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.11 písm. h) se slova „Požární
soustava“ nahrazují slovy „Hasicí zařízení“.
53. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.13 se slova „požární soustavy“
nahrazují slovy „hasicí zařízení“.
54. V příloze č. 1 v kapitole 10.03b.13 písm. b) se slovo „zásobním“
nahrazuje slovem „zásobník“.
55. Příloha č. 2 zní:
„Příloha č. 2 k vyhlášce č. 223/1995 Sb.
Plavební zóny sledovaných vodních cest České republiky
ZÓNA 1
Vodní cesty České republiky tuto plavební zónu neobsahují (jedná se o
příbřežní oblasti moří, ústí řek do moře, a velká vnitrozemská jezera).
ZÓNA 2
Přehradní nádrž Lipno.
ZÓNA 3
1. Labe od plavební komory v Ústí nad Labem - Střekov po plavební
komoru Lovosice.
2. Přehradní nádrže Baška, Brněnská (Kníničky), Horka (Stráž pod
Ralskem), Hracholusky, Jesenice, Nechranice, Olešná, Orlík, Pastviny,
Plumlov, Rozkoš, Seč, Skalka, Slapy, Těrlicko a Žermanice.
3. Máchovo jezero.
4. Vodní plocha Velké Žernoseky.
5. Rybníky Oleksovice, Svět a Velké Dářko.
6. Těžební jezera štěrkopísku Dolní Benešov, Ostrožská Nová Ves a
Tovačov.
ZÓNA 4
Ostatní vodní cesty neuvedené v plavebních zónách 1, 2, 3.“.
Poznámky pod čarou č. 1 až 8 se zrušují.
56. Příloha č. 5 zní:
„Příloha č. 5 k vyhlášce č. 223/1995 Sb.
Řád pro cejchování lodí vnitrozemské plavby
Část 1
Všeobecná ustanovení
1. Cejchování lodi se provádí měřením přímo na lodi. Cejchování podléhá
část lodě nacházející se mezi rovinou vodorysky, která odpovídá
největšímu ponoru, při kterém loď může plout (horní cejchovní rovinou),
a rovinou vodorysky prázdné lodě (dolní cejchovní rovinou). Jako dolní
cejchovní rovina může být použita též vodorovná rovina procházející
nejnižším bodem lodního tělesa.
2. Rovina vodorysky prázdné lodě (dolní cejchovní rovina) je rovina
procházející ve výši hladiny vody, když
a) na lodi není palivo ani pohyblivá zátěž a je na ní pouze výstroj,
zásoby a posádka, které se obvykle nacházejí na lodi za plavby, zásoba
pitné vody nesmí však podstatně převyšovat 0,5 % největšího výtlaku
lodě nebo voda, kterou nelze vypumpovat z lodních prostorů obvyklými
čerpacími prostředky;
b) stroje, kotle, systémy potrubí a zařízení, sloužící k pohybu lodě, k
ohřevu nebo chlazení obsahují vodu, olej a jiné tekutiny nutné pro
jejich provoz;
c) loď se nachází ve sladké vodě, tj. ve vodě, jejíž hustota se rovná
1000 kg/m3.
3. Jestliže loď v době cejchování nesplňuje podmínky uvedené v bodě 2
nebo podmínky dávající stejný ponor a přibližně stejný náklon, pak se
při výpočtu přihlíží k rozdílu zatížení lodě a k rozdílu v hustotě
vody.
4. Cejchovním prostorem je prostor mezi vnějšími stěnami lodního tělesa
omezený horní cejchovní rovinou a dolní cejchovní rovinou.
5. Horní cejchovní rovina je určena bezpečnostní vzdáleností a volným
bokem předepsanými nebo obvyklými pro vodní cestu, pro niž je loď
určena.
6. U plavidel, která nenaložená mají větší ponor na zádi, avšak při
naložení plují v rovnovážné poloze, stanoví se horní cejchovní rovina
takovým způsobem od střední rovné části dna nebo kýlu, aby byly
dodrženy bezpečnostní vzdálenost a volný bok předepsané nebo obvyklé
pro vodní cestu, po které má plavidlo plout.
7. Přesnost cejchování musí být taková, aby velikost chyby v hodnotách
výtlaku zapisovaných do cejchovního průkazu (ať jde o největší výtlak
odpovídající určitému rozdílu v ponoru), nepřekročila
a) 1 % pro hodnoty výtlaku do 500 m3,
b) 5 m3 pro hodnoty výtlaku od 500 m3 do 2000 m3, nebo
c) 0,25 % pro hodnoty výtlaku nad 2000 m3.
8. Zatížení lodě, odpovídající ponoru prázdné lodě, musí být uvedeno v
cejchovním průkazu.
Část 2
Cejchování lodí určených k dopravě zboží
1. Měřená část lodě se rozdělí na cejchovní vrstvy vodorovnými rovinami
nebo v případě, že horní a dolní cejchovní rovina nejsou rovnoběžné,
rovinami procházejícími přímkou představující průsečnici těchto rovin
(sečnými rovinami). Výška cejchovní vrstvy se volí taková, aby s
přihlédnutím k tvaru lodního tělesa byla dostatečná pro přesný výpočet
objemu; pro výpočet objemu v tvarovaných částech je vzdálenost mezi
vodorovnými rovinami nebo střední výška cejchovní vrstvy mezi sečnými
rovinami stejná a zpravidla se rovná 10 cm.
2. Objem cejchovní vrstvy ohraničené vodorovnými rovinami se vypočítá
násobením poloviny součtu ploch horní a dolní roviny výškou vrstvy.
Objem cejchovní vrstvy ohraničené sečnými rovinami se vypočítá podobným
způsobem, přičemž za střední výšku cejchovní vrstvy se volí délka
svislice ohraničená horní a dolní rovinou a procházející těžištěm
plochy střední části cejchovní vrstvy. Pro zjednodušení lze použít pro
všechny cejchovní vrstvy délku svislice procházející středním těžištěm.
3. Pro výpočet obsahu každé plochy se tato rozdělí pořadnicemi kolmými
k střední podélné rovině lodě na díly stejné délky ve střední části
lodě, která je obvykle podobná obdélníku, jakož i v příďových a
záďových částech, počet dílů nemá být menší než čtyři, kromě toho, v
případě potřeby, plošný obsah příďových a záďových výběžků se
vypočítává zvlášť.
4. Pro výpočet ploch omezených křivkami se použije Simpsonova pravidla.
Pro koncové části lodě mohou být křivky zaměněny známými křivkami, jako
např. elipsou, parabolou, atd. Při středních dílech postačí součin
délky a střední šířky.
5. Součet objemu všech cejchovních vrstev je pak objemem cejchovního
prostoru.
6. Jestliže změny plošných obsahů mají dostatečně pravidelný průběh,
lze se omezit na výpočet takového počtu ploch, který bude dostatečný k
tomu, aby bylo možné vykreslit křivku průběhu vodorovných ploch nebo
některých jejich prvků v závislosti na jejich výšce a určit ostatní
plochy na základě této křivky.
7. Podíl vzniklý dělením objemu libovolné cejchovní vrstvy její střední
výškou v cm je hodnotou výtlaku lodě na každý cm středního ponoru této
cejchovní vrstvy.
8. O postupném zvětšování výtlaku pro každý centimetr středního ponoru,
jímž se rozumí aritmetický průměr údajů odečtených na všech cejchovních
stupních počínajíc dolní cejchovní rovinou, se vyhotoví tabulka.
Část 3
Cejchování lodí, které nejsou určeny k dopravě zboží
1. U lodí, které nejsou určeny k dopravě zboží, postačí stanovit pouze
výtlak pro vodorysku největšího ponoru a vodorysku prázdné lodě nebo
pro jednu z těchto vodorysek. Pro tento výpočet se vychází z
geometrických údajů zjištěných přímo na lodi nebo z výrobních výkresů.
Za hodnotu výtlaku lze uznat součin koeficientu plnosti a tří
následujících rozměrů lodě
a) délky, tj. vzdálenosti mezi průsečíky střední podélné roviny s
křivkou vodorysky;
b) největší šířky na vodorysce;
c) středního ponoru, tj. svislé vzdálenosti mezi vodoryskou a nejnižším
bodem lodního tělesa v rovině žebrorysky, uprostřed délky plavidla
podle písmene a).
Tyto rozměry se zjišťují přímo na lodi nebo z výkresů, bez zřetele na
vystupující části lodního tělesa. Zvolená hodnota koeficientu plnosti
se rovná hodnotě volené obvykle pro lodě příslušného typu; pro lodě,
které mají ostrý tvar lodního tělesa (osobní lodě, remorkéry atd.), se
volí hodnota 0,7, jestliže k jejímu zjištění chybí jiné podklady.
2. Rozdíl obou výtlaků udává výtlak prostoru mezi horní a dolní
cejchovní rovinou.
3. Tabulka postupného výtlaku se nevyhotovuje.
Část 4
Cejchovní značka, znaky a cejchovní stupnice
1. Cejchovní značky se vyznačují na obou bocích lodě; musí být zřetelně
viditelné a umístěné souměrně ke střední podélné rovině. Každou
cejchovní značku tvoří vodorovná ryska nejméně 30 cm dlouhá, umístěná
na úrovni ponoru, pro který loď byla cejchována, a svislá ryska,
nejméně 20 cm dlouhá, umístěná pod vodorovnou ryskou v bodě jejího
středu; na cejchovní značce mohou být také další rysky, které spolu s
vodorovnou ryskou tvoří obdélník, jehož spodní stranou je tato ryska.
Rysky musí být vyryty nebo vyraženy.
2. Roviny procházející svislou ryskou cejchovní značky musí být
rozmístěny v přibližně stejných vzdálenostech od sebe a symetricky ke
střednímu těžišti. Vzdálenost mezi těmito rovinami musí být pro lodě,
které mají “n“ párů cejchovních značek přibližně 1/n délky lodě.
3. Každá loď musí mít nejméně 3 páry cejchovních značek s výjimkou
a) lodí, které neslouží k přepravě nákladů, u nichž se připouští jeden
pár cejchovních značek;
b) lodí do délky 40 m, u nichž se připouštějí dva páry cejchovních
značek.
4. Cejchovní značky mohou sestávat z pevně připevněné destičky nejméně
30 cm dlouhé a 4 cm vysoké, jejíž spodní strana odpovídá ponoru, pro
který loď byla cejchována, a jejíž střed je označen ryskou.
5. Na destičkách sloužících jako cejchovní značky nebo vedle
cejchovních značek provedených podle bodu 7 musí být zřetelně vyryt
nebo vyražen cejchovní znak skládající se z následujících údajů:
a) rozpoznávacích písmen Státní plavební správy,
b) čísla cejchovního průkazu,
c) rozpoznávacích písmen státu (CZ), která jsou posledními písmeny
cejchovního znaku.
6. Cejchovní znak se též vyznačí nesmazatelnými písmeny na dobře
viditelném místě na některé pevné části přídě lodě, která nepodléhá
nárazům a mimořádnému opotřebení. Toto místo se uvede v cejchovním
průkazu.
7. K určení velikosti ponořené části cejchovního prostoru zhotoví se na
obou bocích lodě cejchovní stupnice (stupnice ponoru), a to v místech
cejchovních značek, symetricky po dvou rovinách kolmých k podélné ose
lodě a k vodní hladině. Každá loď musí mít 3 páry cejchovních stupnic s
výjimkou:
a) lodí, které neslouží k přepravě nákladů, u nichž se připouští jeden
pár cejchovních (ponorových) stupnic;
b) lodí do délky 40 m, u nichž se připouštějí dva páry cejchovních
(ponorových) stupnic.
8. Při vyznačení těchto stupnic musí nulový bod odpovídat úrovni dna
lodě v místě stupnice nebo, má-li loď kýl, nejnižšímu bodu kýlu v místě
stupnice.
9. Cejchovní stupnice uprostřed lodi dosahuje až k horní cejchovní
rovině. Cejchovní stupnice na přídi a na zádi mají podle možnosti sahat
o 20 cm výše.
10. Konce cejchovních stupnic a každý desátý centimetr se označují
značkami. Další rozdělení cejchovních stupnic po 2 cm se vyznačuje
barvou.
11. U lodí, které nemají cejchovní stupnice uprostřed délky lodě,
vyznačí se horní cejchovní rovina na obou bocích lodě zřetelnou
vodorovnou úsečkou 30 cm dlouhou, 4 cm širokou. Spodní hrana úsečky se
kryje s vodoryskou největšího ponoru.
Část 5
Cejchovní zkouška a přecejchování
1. Před cejchovní zkouškou plavebního úřadu přezkouší, zda od
posledního cejchování nebyly na lodi provedeny stavební změny, jež by
měly vliv na výsledek cejchování, a zda cejchovní stupnice nebo
cejchovní znaky a značky jsou neporušené.
2. Zjistí-li se, že na lodi byly provedeny stavební změny (změna
rozměrů lodě v místech cejchovních značek nebo trvalé deformace lodního
tělesa) mající vliv na výsledek cejchování nebo chybí-li cejchovní
stupnice nebo cejchovní znaky nebo značky v takovém rozsahu, že nemohou
být doplněny, musí být loď přecejchována.
3. Při cejchovní zkoušce se zjišťuje, o kolik procent následkem většího
nebo menšího ponoru prázdné lodě se zvětšil nebo zmenšil výtlak
cejchovního prostoru. V případě, že změna výtlaku přesahuje objem
cejchovní vrstvy stanovené podle části 2 bodu 1, je nutné loď
přecejchovat.
4. Ukáže-li se při cejchovní zkoušce, že je nutno snížit horní
cejchovní rovinu, zmenší se výtlak cejchovního prostoru o výtlak
odpovídající výšce snížení cejchovního prostoru. Při zvětšení výšky
cejchovního prostoru (připouští-li to tvar lodě), doplní se tabulka
nosnosti pro každý centimetr ponoru. Jinak je nutno loď přecejchovat.
5. Po přecejchování se vyhotoví nový cejchovní průkaz a starý cejchovní
průkaz se jako neplatný odebere. Podle možnosti se při cejchování
použije výsledků předchozího cejchování.
6. Plavební úřad vede rejstřík vydaných průkazů o cejchování,
cejchovních zkouškách a přecejchování lodí. Průkazy se zapisují do
rejstříku pod samostatným číslem, přičemž se číslování provádí v
nepřetržitém sledu. V rejstříku se dále zaznamená datum vydání průkazu,
poznávací znak lodě, jakož i ostatní údaje umožňující loď
identifikovat.“.
57. Příloha č. 6 zní:
„Příloha č. 6 k vyhlášce č. 223/1995 Sb.
Údaje zapisované do lodního deníku
Seznam údajů v záhlaví:
1. Pořadové číslo lodního deníku
2. Jméno lodi
3. Evidenční označení
4. Místo a datum vydání
5. Úřední podpis a otisk úředního razítka
Seznam údajů v tabulce jízd - část o plavbě:
1. Datum, čas, místo a ř. km začátku plavby
2. Povětrnostní údaje a vodní stavy
3. Všechny závažné události nastalé v průběhu plavby
4. Datum, čas, místo a ř. km ukončení plavby
Seznam údajů v tabulce jízd - část o posádce:
1. Funkce člena posádky
2. Jméno a příjmení člena posádky
3. Číslo plavecké služební knížky
4. Čas začátku a konce odpočinku člena posádky
5. Čas nalodění a vylodění člena posádky
6. Časy zahájení a ukončení služeb člena posádky“.
58. Doplňuje se příloha č. 7, která zní:
„Příloha č. 7 k vyhlášce č. 223/1995 Sb.
Údaje zapisované do knihy odběru zaolejovaných vod
Seznam údajů v záhlaví:
1. Běžné (pořadové) číslo knihy
2. Druh plavidla
3. Jméno plavidla
4. Rejstříkové číslo plavidla
5. Místo a datum vystavení knihy
6. Úřední podpis a otisk úředního razítka
Seznam údajů na jednotlivých stranách (záznamech o jednotlivých
odběrech):
1. Přijaté množství upotřebeného oleje
2. Přijaté množství zaolejované vody ze strojovny na přídi
3. Přijaté množství zaolejované vody ze strojovny na zádi
4. Přijaté množství zaolejované vody ostatní
5. Přijaté množství použitých mazacích tuků
6. Přijaté množství jiných ropných odpadů
7. Přijaté množství upotřebených ředidel
8. Přijaté množství ostatních látek
9. Poznámky - nepřijaté odpady
10. Jiné poznámky
11. Místo a datum odběru
12. Podpis a otisk razítka odběrného místa“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Lhůta pro podání žádosti o provedení pravidelné technické prohlídky
plavidla neskončí dříve než uplynutím doby platnosti osvědčení tohoto
plavidla podle § 7 vyhlášky č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k
provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění účinném do dne
nabytí účinnosti této vyhlášky.
Čl. III
Zrušovací ustanovení
1. Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 128/1976 Sb., o
cejchování lodí vnitrozemské plavby, se zrušuje.
2. Výnos č. 27 Federálního ministerstva dopravy ze dne 30. září 1976,
kterým se vydává Řád pro cejchování lodí vnitrozemské plavby, se
zrušuje.
Čl. IV
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2015.
Ministr:
Ing. Ťok v. r.
