Nové předpisy

Vyhláška č. 66/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů

   66/2015 Sb.
   VYHLÁŠKA
   ze dne 1. dubna 2015,

   kterou  se  mění vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním
   provozu  v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve
   znění pozdějších předpisů

   Ministerstvo  dopravy  stanoví  podle  §  52  zákona č. 114/1995 Sb., o
   vnitrozemské  plavbě,  ve  znění  zákona  č.  358/1999  Sb.,  zákona č.
   118/2004  Sb.,  zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 187/2014 Sb. a zákona
   č. 250/2014 Sb.:

   Čl. I
   Vyhláška  č.  222/1995  Sb.,  o  vodních  cestách,  plavebním provozu v
   přístavech,  společné  havárii  a  dopravě  nebezpečných věcí, ve znění
   vyhlášky  č.  412/2004  Sb.,  vyhlášky  č.  666/2004  Sb.,  vyhlášky č.
   423/2005  Sb.,  vyhlášky  č. 517/2006 Sb. a vyhlášky č. 44/2008 Sb., se
   mění takto:

   1.  V  § 2 odst. 1 se slova „§ 3 odst. 4“ nahrazují slovy „příloze č. 2
   části 1“ a slovo „Chvaletice“ se nahrazuje slovem „Kunětice“.

   2.  V  § 2 odst. 2 až 4 se slova „§ 3 odst. 4“ nahrazují slovy „příloze
   č. 2 části 1“.

   3.  V  §  2  odst.  4 se slova „v úseku od říčního km 207,0 po soutok s
   vodním tokem Dyje“ zrušují.

   4.  V § 3 písm. a) se číslo „177,00“ nahrazuje číslem „1012,58“ a číslo
   „152,50“ se nahrazuje číslem „987,80“.

   5.  V § 3 písm. a) se za vodní tok „vodní tok Sázavy od říčního km 2,50
   (Pikovice)  po  říční  km  0,00  (Davle, ústí do vodního toku Vltavy),“
   vkládá  nový  vodní  tok  „vodní  tok  Zámecká Dyje od říčního km 12,50
   (odbočení  z Dyje) po soutok s vodním tokem Dyje, včetně Staré Dyje,“ a
   za  vodní  plochu  „vodní  plocha  Matylda (Most)“ se vkládá nová vodní
   plocha „vodní plocha Předměřice nad Labem (Správčický písník),“.

   6. § 5 odst. 1 zní:

   „(1)  Rozměry  vyznačené  části  vodního toku s udržovanými vyznačenými
   parametry,  nebo  vodního  toku vymezeného jeho břehy s přihlédnutím ke
   sklonu jejich svahů (dále jen „plavební dráha“) jsou

   a)  nejmenší  šířka  přímé plavební dráhy v hloubce odpovídající ponoru
   návrhového plavidla

   1. v řece
pro klasifikační tř. 0. .........................14 m,
pro klasifikační tř. I. .........................20 m,
pro klasifikační tř. IV., Va., Vb. ............. 50 m,

   2. v plavebním kanálu
pro klasifikační tř. 0. ......................... 6 m,
pro klasifikační tř. I. ........................ 15 m,
pro klasifikační tř. IV., Va., Vb. ............. 40 m,

   b)  nejmenší  plavební  hloubka  je tvořena součtem nejvýše přípustného
   ponoru plavidla a bezpečnostní vzdálenosti dna plavidla nade dnem vodní
   cesty  (dále  jen  „bezpečnostní  marže“). U nových a nově upravovaných
   vodních cest činí nejmenší plavební hloubka 1,20 m + bezpečnostní marže
   pro  vodní cestu klasifikační třídy 0., 2,20 m + bezpečnostní marže pro
   vodní  cestu  klasifikační  třídy  I. a 2,80 m + bezpečnostní marže pro
   vodní  cestu  klasifikační třídy IV., Va. a Vb. V případě, že nové nebo
   nově  upravené  vodní  cestě  bezprostředně předchází po proudu vodního
   toku vodní cesta s nižším přípustným ponorem plavidla, může u této nové
   nebo  nově  upravené  vodní  cesty  plavební  hloubka dosáhnout hodnoty
   součtu  přípustného  ponoru  plavidla  na  bezprostředně předcházejícím
   úseku  vodní  cesty  a  bezpečnostní  marže; stavební konstrukce musí v
   budoucnu umožnit dosažení plavební hloubky podle příslušné klasifikační
   třídy. Bezpečnostní marže činí

   1. v řece

   nejméně 0,30 m,

   u   nových  a  nově  upravovaných  vodních  cest  nejméně  0,30  m  pro
   klasifikační  tř.  0.,  a  nejméně 0,50 m pro klasifikační tř. I., IV.,
   Va., Vb.,

   2. v plavebním kanálu

   nejméně 0,30 m pro klasifikační tř. 0.,

   nejméně 0,50 m pro klasifikační tř. I.,

   nejméně 1,00 m pro klasifikační tř. IV., Va., Vb.,

   c)  nejmenší  poloměr  oblouku  plavební  dráhy pro klasifikační tř. 0.
   ..................... 280 m,
pro klasifikační tř. I. ..................... 300 m,
pro klasifikační tř. IV., Va. ............... 650 m,
pro klasifikační tř. Vb. .................... 800 m.“.

   7.  V  §  6  odst. 4 se za slova „nejméně 1 m“ vkládají slova „a 0,5 m,
   jde-li  o klasifikační třídu I. a 0.“ a slova „Státní plavební správou“
   se nahrazují slovy „plavebním úřadem“.

   8.  V § 7 odst. 1 se slovo „plavebními“ nahrazuje slovem „signálními“ a
   slova  „Řádu  plavební  bezpečnosti^1)“  se nahrazují slovy „vyhlášky o
   pravidlech plavebního provozu“.

   Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje.

   9. V § 7 odst. 2 se věta druhá zrušuje.

   10. § 8 včetně nadpisu zní:

   „§ 8

   Křížení vodních cest

   (1)  Nejmenší  podjezdná  výška  nově  stavěných  nebo rekonstruovaných
   mostů,  u  nichž  dochází  k  výměně nebo zásadní stavební úpravě nosné
   konstrukce,  na  vodní  cestě  dopravně  významné je 7,0 m nad nejvyšší
   plavební  hladinou.  U  nově  stavěných obloukových mostů musí být tato
   výška  dodržena  v  šířce nejméně dvou třetin plavební dráhy podle § 5.
   Při  rekonstrukci  mostních  objektů, při nichž nedochází k výměně nebo
   zásadní  stavební úpravě nosné konstrukce, musí být zachována podjezdná
   výška  před  rekonstrukcí.  Pokud nemůže být dodržena hodnota podjezdné
   výšky, je nutno zřídit pohyblivou konstrukci mostu. Mostní objekty musí
   být  řešeny  tak,  aby  nezpůsobovaly  nebezpečné  odrazy pro radarovou
   navigaci na vodní cestě.

   (2)  Vzdálenost  mezi  jednotlivými  pilíři plavebního mostního otvoru,
   měřená  kolmo na osu plavební dráhy, musí u nových mostů nebo u mostů s
   novými  mostními  pilíři, s výjimkou pohyblivých mostů, odpovídat šířce
   přilehlé plavební dráhy podle § 5.

   (3)  Nejmenší  podjezdná  výška  nově  stavěných  nebo rekonstruovaných
   mostů,  u  nichž  dochází  k  výměně nebo zásadní stavební úpravě nosné
   konstrukce,  na vodní cestě dopravně významné klasifikační třídy I., je
   5,25  m nad nejvyšší plavební hladinou, a vodní cestě dopravně významné
   klasifikační  třídy 0., vedené plavebním kanálem, je 4,0 m nad nejvyšší
   plavební hladinou.

   (4)  Nad  vodní  cestou  dopravně  významnou mohou být zřizovány lanové
   dráhy  a  sdělovací vedení nejméně 15,5 m a elektrická vedení do napětí
   110 kV nejméně 19,0 m nad nejvyšší plavební hladinou. Elektrická vedení
   o  napětí vyšším než 110 kV mohou být zřízena nad vodní cestou dopravně
   významnou,   bude-li   jejich  výška  nad  nejvyšší  plavební  hladinou
   stanovená  v odstavci 4 zvýšena o 1 cm na každý 1 kV, o který přesahuje
   napětí 110 kV.

   (5)  Elektrická  vzdušná  vedení  nesmí být vedena přes objekt plavební
   komory  s rejdami nebo jezem nebo v jeho blízkosti; jsou-li vedena přes
   vodní  cestu,  musí být vedena tak, aby nezpůsobovala nebezpečné odrazy
   pro radarovou navigaci na vodní cestě.

   (6)  Kabelové  vedení  nebo potrubí může být uloženo do dna vodní cesty
   dopravně  významné  technologií  podvrtu, v rýze chráněné záhozem, nebo
   jinou  technologií,  která  zabezpečí  ochranu  kabelového  vedení nebo
   potrubí  před  poškozením plavebním provozem. Vrch potrubí, kabelů nebo
   chráničky  kabelů musí být u potrubí a slaboproudých kabelů nejméně 120
   cm  pod  dnem  vodní cesty, a u silnoproudých kabelů nejméně 200 cm pod
   dnem  vodní  cesty.  V případě uložení v rýze musí být nejméně polovina
   výšky uvedeného krytí z kamene.“.

   11. V § 9 se nadpis zrušuje.

   12. Za § 9 se vkládají nové § 9a až 9c, které včetně nadpisů a poznámek
   pod čarou č. 9 až 13 znějí:

   „§ 9a

   Rozsah a obsah činností vykonávaných při správě sledované vodní cesty

   (K § 5 odst. 6 zákona)

   Činnosti vykonávané při správě sledované vodní cesty jsou

   a)  pravidelná  kontrola  plavební  hloubky  a  odstraňování zjištěných
   nedostatků,

   b)   pravidelná  kontrola  plavebního  značení,  operativní  osazování,
   přemisťování nebo odstraňování plavebního značení a jeho řádná údržba,

   c)  údržba a oprava plavebních objektů a ostatních součástí vodní cesty
   při  minimálním  omezení  plavebního provozu a v souladu s požadavky se
   zákonem o vodách^9),

   d)  rozrušování  ledové  celiny  v  přístavech  stanovených vyhláškou o
   stanovení   veřejných   přístavů,   ve   kterých  se  rozrušují  ledové
   celiny^10).

   Požadavky na stavební uspořádání a zařízení pozemní části přístavu

   (K § 6 odst. 7 zákona)

   § 9b

   (1)  Pozemní  část  každého  přístavu  zahrnuje  zejména  tyto stavby a
   zařízení

   a)  pozemní  komunikace  a dráhy, včetně komunikací pro příjezd vozidel
   integrovaného záchranného systému ke stojícím plavidlům,

   b)  stanoviště  pro  stání plavidel, ke kterým musí být zajištěn trvalý
   pozemní přístup,

   c) manipulační prostory podél stání plavidel s přístupem na plavidla,

   d)  připojení  plavidel  na elektrickou energii a vodu tak, aby všechna
   plavidla  stojící  v  přístavu  měla  během  stání  možnost  zásobování
   elektrickou energií a vodou z veřejné sítě,

   e) servisní zázemí pro odběr pevných a tekutých odpadů,

   f)  otevřené a kryté skladovací plochy umožňující krátkodobé skladování
   zboží,

   g) provozní zázemí přístavu.

   (2) Zařízení pozemní části přístavu se přednostně umísťuje mimo aktivní
   zónu záplavového území podle zákona o vodách^11).

   (3)  Trvalý  pozemní  přístup  ke  každému  stání  plavidla  nemusí být
   zajištěn  v  období,  ve  kterém  je  plavba  zakázána.  Nástup osob na
   plavidlo  a  výstup  osob z plavidla je osvětlen a zpevněn tak, aby byl
   bezpečně použitelný i za zhoršených povětrnostních podmínek.

   (4)  V  přístavu,  který má sloužit k nástupu cestujících na plavidlo a
   výstupu  cestujících  z plavidla, je tento přístup z veřejné komunikace
   až  na  plavidlo  zabezpečen  z hlediska bezpečného průchodu a přístupu
   osob  se zhoršenou schopností pohybu a orientace; v takovém přístavu je
   umístěno zázemí pro cestující zahrnující základní hygienické zařízení a
   prostor pro vyčkávání na nástup na plavidlo.

   (5) Stanoviště pro stání plavidel je uzpůsobeno pro nakládku a vykládku
   věcí  a  pro  zásobování  plavidel.  Pozemní přístup ke stanovištím pro
   stání plavidel

   a) umožňuje provoz vozidel a jejich krátkodobé parkování,

   b)  je  uzpůsoben  tak,  aby  byl  zachován  i při provádění nakládky a
   vykládky zboží na ostatních místech určených ke stání plavidel.

   (6) Přístav umožňuje manipulaci s věcmi z plavidla a na plavidlo pomocí
   jeřábu. V přístavu, ve kterém je prováděna nakládka a vykládka zboží na
   plavidla  určená  k  přepravě nákladů, je podél stání plavidel určených
   pro  tuto  nakládku a vykládku zřízena manipulační plocha nebo zařízení
   umožňující  provádění manipulace se zbožím mezi plavidlem a prostředkem
   jiného druhu dopravní infrastruktury nebo skladovacím prostorem.

   § 9c

   (1)  Přístav  umožňuje  provádění  základní  opravy a údržby plavidel a
   tankování  pohonných  hmot  pomocí  stabilního zařízení nebo servisního
   plavidla.  Místa určená pro provádění opravy a údržby plavidel zahrnuje
   pozemní  manipulační  plochu  přístupnou  vozidly a jeřábem. V přístavu
   nebo   v   jeho  blízkosti  je  zajištěn  odběr  odpadních  vod  včetně
   zaolejovaných  nádních  vod  z  plavidel  a  zásobování plavidel vodou.
   Zachází-li  se  v  přístavu  se závadnými látkami, řídí se tato činnost
   zákonem o vodách^12).

   (2)  Přístav  umožňuje  bezpečné  stání a obsluhu plavidel odpovídající
   třídě  vodní  cesty  uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce. Umístění a
   vyvazovací  prvky  přístavu  s ochrannou funkcí umožňují bezpečné stání
   plavidel  odpovídající  třídě vodní cesty uvedené v příloze č. 1 k této
   vyhlášce   od   minimální   plavební   hladiny  až  do  úrovně  hladiny
   odpovídající  nejvýše  zaznamenané  povodně.  V  celém tomto rozsahu je
   zachován přístup na plavidlo nebo na vzájemně svázanou skupinu plavidel
   z okolí nezasaženého povodní.

   (3) Veřejný přístav

   a) umožňuje vytažení malých plavidel z vody a jejich spuštění do vody s
   přístupem s pozemní komunikace,

   b)  vytváří  podmínky  pro možnost vykonávání zpracovatelských činností
   přímo v přístavu.

   (4)  Na  každém  úseku  vodní  cesty,  který  není delší než 100 km, je
   zabezpečena  možnost  provádění  opravy,  údržby  a technické prohlídky
   plavidel  odpovídající  třídě vodní cesty uvedené v příloze č. 1 včetně
   možnosti jejich vytažení z vody.

   __________________

   9)  §  47  odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých
   zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb.

   10)  Vyhláška  č.  105/2012  Sb.,  o  stanovení  veřejných přístavů, ve
   kterých se rozrušují ledové celiny.

   11)  §  66  odst.  2  a  7  zákona  č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně
   některých  zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb., zákona
   č. 186/2006 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.

   12)  §  39  zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
   (vodní  zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 105/2010 Sb.,
   zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 275/2013 Sb. a zákona č. 61/2014 Sb.

   13)   Vyhláška   č.   138/2000   Sb.,   o  radiotelefonním  provozu  na
   vnitrozemských vodních cestách.“.

   13. Společný nadpis nad § 10 zní:

   „Zajištění bezpečného provozování plavidla v přístavu

   (K § 8 odst. 6 zákona)“.

   14. V § 10 se odstavce 1 a 2 zrušují.

   Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 1 a 2.

   15.  V  §  10  odst.  1 se slova „Řádem plavební bezpečnosti“ nahrazují
   slovy „vyhláškou o pravidlech plavebního provozu“.

   16. V § 10 odst. 2 se slovo „lodních“ zrušuje.

   17. § 11 a 12 se zrušují.

   18.  V  § 13 se odstavce 1 a 2 včetně poznámky pod čarou č. 2 zrušují a
   zároveň se zrušuje označení odstavce 3.

   19. V § 14 odst. 1 se slova „řádně a“ zrušují.

   20. V § 14 se odstavec 3 zrušuje.

   Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 3 až 7.

   21. V § 14 odstavec 3 zní:

   „(3)  Mezi  plavidla  a  mezi plavidla a přístavní zdi musí být vloženy
   odrazníky.“.

   22.  V § 14 odst. 4 první větě se čárka nahrazuje slovem „nebo“ a slovo
   „apod.“ se zrušuje.

   23. V § 14 odst. 4 se slova „správu a“ nahrazují slovem „úřad,“ a slova
   „zřetelné  označení“  se  nahrazují  slovy  „lana  nebo řetězy zřetelně
   označit“.

   24. V § 14 odstavec 5 zní:

   „(5) Vůdci plavidel stojících v přístavu musí v případě potřeby dovolit
   jinému  plavidlu,  aby  se  k  jeho  plavidlu  vyvázalo, pokud tím není
   ohrožena  bezpečnost  nebo  činnost jeho vlastního plavidla. To neplatí
   pro

   a)  vůdce  plavidla  plavebního  úřadu, Policie České republiky, obecní
   policie a správce vodní cesty,

   b)  vůdce plavidla složky integrovaného záchranného systému plujícího k
   místu provádění záchranných nebo likvidačních prací,

   c)  vůdce  plavidla,  které  přepravuje osoby podle veřejně vyhlášeného
   jízdního řádu, a

   d)  vůdce malého plavidla, které využívá veřejný přístav k dlouhodobému
   stání.“.

   25. V § 14 odst. 7 se za slovo „předměty“ vkládají slova „ , s výjimkou
   použitých sochorů,“.

   26. V § 16 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce
   1.

   27. V § 17 se slovo „přiměřené“ zrušuje a za slovo „otvory“ se vkládají
   slova „o rozměrech alespoň 1 m x 1 m“.

   28. § 20 až 22 se zrušují.

   29.  V  §  23  odst.  1  se  za  slovo  „písemně“  vkládají slova „nebo
   elektronicky“.

   30. V § 23 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce
   1.

   31. § 24 se zrušuje.

   32. Poznámka pod čarou č. 3 zní:

   „3)  Zákon  č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich
   poskytování   (zákon  o  zdravotních  službách),  ve  znění  pozdějších
   předpisů.

   Zákon  č.  166/1999  Sb.,  o  veterinární  péči  a  o  změně  některých
   souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

   Vyhláška  Ministerstva  spravedlnosti  České socialistické republiky č.
   104/1987  Sb.,  kterou  se  určují  nakažlivé  lidské choroby ve smyslu
   trestního zákona.“.

   33.  V § 25 se za slovo „veterináře“ vkládají slova „a plavební úřad“ a
   slova „plavební správu a“ se zrušují.

   34. V § 26 se odstavec 1 zrušuje.

   Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.

   35. V § 26 odst. 1 se čárka za slovem „veterináře“ nahrazuje slovem „a“
   a slova „a plavební správy“ se zrušují.

   36. § 28 se včetně nadpisu zrušuje.

   37. Společný nadpis nad § 35 zní:

   „Bezpečnostní poradci pro přepravu nebezpečných věcí

   (K § 36a odst. 7 a 8 zákona)“.

   38. § 35 a 36 se zrušují.

   39.  V  § 37 odst. 1 písm. a), § 37 odst. 2 a § 38 odst. 3 se číslo „3“
   nahrazuje číslem „2“.

   40.  V  §  38  odst.  1 se slova „nebo jiné srovnatelné zkoušce“ včetně
   odkazu na poznámku pod čarou č. 4 zrušují.

   41. V § 38 odst. 7 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“.

   42.  V § 38 odst. 7 se slovo „se“ a slova „zúčastnil školení podle § 37
   odst. 1 písm. a) nebo“ zrušují.

   43. V příloze č. 1 v části 1B se slova „určených pro provozování osobní
   vodní   dopravy“   nahrazují   slovy  „regionálního  významu“  a  slovo
   „Místního“ se nahrazuje slovem „Regionálního“.

   44. Příloha č. 2 se zrušuje.

   45. V příloze č. 3 části II. bodě 16 se za slovo „podle“ vkládají slova
   „vyhlášky o pravidlech plavebního provozu a dalších“.

   46. Poznámka pod čarou č. 7 zní:

   „7)  Zákon  č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších
   předpisů.

   Zákon  č.  254/2001  Sb.,  o  vodách  a o změně některých zákonů (vodní
   zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.

   Čl. II
   Účinnost
   Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. dubna 2015.

   Ministr:
   Ing. Ťok v. r.