Nové předpisy

Občanský zákoník - zákon č. 40/1964 Sb. § 488 - § 510 Obecná ustanovení

ČÁST OSMÁ

   Závazkové právo

   HLAVA PRVNÍ

   Obecná ustanovení

   ODDÍL PRVNÍ

   § 488

   Závazkový právní vztah

   Závazkovým vztahem je právní vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na
   plnění  (pohledávka)  od  dlužníka a dlužníkovi vzniká povinnost splnit
   závazek.

   Vznik závazku

   § 489

   Závazky  vznikají  z  právních  úkonů,  zejména  ze  smluv,  jakož i ze
   způsobené  škody,  z  bezdůvodného  obohacení nebo z jiných skutečností
   uvedených v zákoně.

   § 489a

   zrušen

   § 490

   Vznik  smluv, kterými se zakládají závazky, se řídí ustanoveními § 43 a
   násl., pokud dále není stanoveno jinak.

   § 491

   (1)   Závazky   vznikají   zejména  ze  smluv  tímto  zákonem  výslovně
   upravených;  mohou  však vznikat i z jiných smluv v zákoně neupravených
   (§ 51) a ze smíšených smluv obsahujících prvky různých smluv.

   (2)  Na  závazky  vznikající  ze  smluv  v zákoně neupravených je třeba
   použít  ustanovení  zákona, která upravují závazky jim nejbližší, pokud
   samotná smlouva nestanoví jinak.

   (3)  Na závazky ze smíšené smlouvy je třeba přiměřeně použít ustanovení
   zákona  upravující  závazky, které se smlouvou zakládají, pokud samotná
   smlouva nestanoví jinak.

   § 492

   Ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i
   na  závazky,  vznikající  na  základě  jiných  skutečností upravených v
   zákoně, není-li zvláštní úpravy.

   § 493

   Závazkový  vztah nelze měnit bez souhlasu jeho stran, pokud tento zákon
   nestanoví jinak.

   Obsah závazků

   § 494

   Z platného závazku je dlužník povinen něco dát, konat, něčeho se zdržet
   nebo něco trpět a věřitel je oprávněn to od něj požadovat.

   § 495

   Platnosti  závazku  nebrání, není-li vyjádřen důvod, na základě kterého
   je  dlužník  povinen  plnit.  Věřitel  je  však  povinen prokázat důvod
   závazku,  s  výjimkou  cenných  papírů  hromadně  vydaných  nebo jiných
   cenných  papírů,  pro  které  je  zákonem  stanoveno,  že  věřitel tuto
   povinnost nemá.

   § 496

   Není-li  jakost  výslovně  sjednána,  je  dlužník  povinen plnit určité
   množství věcí určených v průměrné střední jakosti.

   § 497

   Každý  z  účastníků si může vymínit odstoupení od smlouvy a sjednat pro
   ten případ odstupné. Kdo smlouvu splní alespoň zčásti nebo přijme třeba
   jen  částečné  plnění, nemůže již od smlouvy odstoupit, ani poskytne-li
   odstupné.

   nadpis vypuštěn

   § 498

   Na  to,  co bylo dáno před uzavřením smlouvy některým účastníkem, hledí
   se jako na zálohu.

   Odpovědnost za vady

   § 499

   Kdo přenechá jinému věc za úplatu, odpovídá za to, že věc v době plnění
   má  vlastnosti  výslovně  vymíněné  nebo obvyklé, že je ji možno použít
   podle  povahy a účelu smlouvy nebo podle toho, co účastníci ujednali, a
   že věc nemá právní vady.

   § 500

   (1)  Jde-li  o  vady  zjevné nebo o vady, které lze zjistit z příslušné
   evidence  nemovitostí,  nelze  uplatňovat nárok z odpovědnosti za vady,
   ledaže zcizitel výslovně ujistil, že věc je bez jakýchkoli vad.

   (2) Za dluhy váznoucí na věci je odpovědný zcizitel.

   § 501

   Přenechá-li  se věc jak stojí a leží, neodpovídá zcizitel za její vady,
   ledaže  věc  nemá  vlastnost,  o níž zcizitel prohlásil, že ji má, nebo
   kterou si nabyvatel výslovně vymínil.

   § 502

   (1)  Zákon,  jeho prováděcí předpis, dohoda účastníků nebo jednostranné
   prohlášení  zcizitele  mohou stanovit, ve kterých případech se odpovídá
   za vady, které se vyskytují do stanovené nebo sjednané doby po splnění.

   (2)  Účastníci  mohou  též  dohodnout  odpovědnost  za  vady,  které se
   vyskytnou  do  stanovené nebo sjednané doby od splnění nebo odpovědnost
   podle  přísnějších  zásad,  než  stanoví  zákon.  O  takové dohodě vydá
   povinná osoba oprávněné osobě písemné potvrzení (záruční list).

   § 503

   Chce-li  nabyvatel  uplatňovat nárok z odpovědnosti za vady, protože si
   třetí  osoby  činí nárok na věc, musí to bez zbytečného odkladu oznámit
   svému   předchůdci.   Neučiní-li   tak,  neztratí  sice  svůj  nárok  z
   odpovědnosti  za  vady,  ale  jeho  předchůdce může proti němu uplatnit
   všechny námitky, které nebyly uplatněny proti třetí osobě.

   § 504

   Nabyvatel  může  uplatňovat  nárok  z  odpovědnosti za vady u soudu jen
   tehdy,  vytkl-li vady bez zbytečného odkladu po té, kdy měl možnost věc
   prohlédnout.  Nabyvatel  může vadu vytknout nejpozději do šesti měsíců,
   pokud  zákon  nestanoví  jinak.  Nevytkne-li  v  této lhůtě vadu, právo
   zanikne.

   § 505

   Jde-li o vady, za které se odpovídá podle § 502, je třeba vadu vytknout
   nejpozději do uplynutí stanovené záruční doby.

   § 506

   (1)  Jakmile  nabyvatel  zjistí  vadu  převzaté  věci,  je  povinen věc
   uschovat po přiměřenou dobu, kterou určí zcizitel k přezkoumání vady.

   (2)  Jde-li  o  věc  podléhající  rychlé  zkáze,  může  ji nabyvatel po
   upozornění zcizitele bez prodlení prodat.

   § 507

   (1)  Nelze-li  vadu  odstranit  a nelze-li pro ni věc užívat dohodnutým
   způsobem  nebo řádně, je nabyvatel oprávněn domáhat se zrušení smlouvy.
   Jinak  se může nabyvatel domáhat buď přiměřené slevy z ceny nebo opravy
   nebo doplnění toho, co chybí.

   (2) Práva vyplývající z odpovědnosti za vady mohou být při jednotlivých
   závazcích upravena zákonem nebo dohodnuta účastníky jinak.

   § 507a

   zrušen

   § 507b

   zrušen

   § 507c

   zrušen

   § 508

   Nárok  z  odpovědnosti  za  vady  je  třeba  uplatnit  u soudu v obecné
   promlčecí  době  (§  101),  která počíná plynout ode dne, kdy nabyvatel
   vytkl vady u zcizitele.

   § 509

   (1)  Oprávněný  má právo na náhradu nutných nákladů, které mu vznikly v
   souvislosti  s  uplatněním  práva z odpovědnosti za vady. Toto právo je
   třeba  uplatnit  u  povinného  nejpozději do jednoho měsíce po uplynutí
   doby, ve které je třeba vytknout vady; jinak právo zanikne.

   (2)  Na běh promlčecí doby určené k uplatnění práv u soudu se přiměřeně
   použije § 508.

   nadpis vypuštěn

   § 510

   Uplatnění  nároku  z  odpovědnosti  za vady nevylučuje nárok na náhradu
   škody, která z vady vznikla.