HLAVA III
ZMĚNY PRACOVNÍHO POMĚRU
§ 40
Obecné ustanovení
(1) Obsah pracovního poměru je možné změnit jen tehdy, dohodnou-li se
zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně. Za změnu pracovního poměru
se považuje také jmenování na vedoucí pracovní místo podle § 33 odst.
3, k němuž dojde po vzniku pracovního poměru.
(2) Konat práce jiného druhu nebo v jiném místě, než byly sjednány v
pracovní smlouvě, je zaměstnanec povinen jen v případech uvedených v
tomto zákoně.
(3) Ustanovení § 37 platí přiměřeně i zde.
Převedení na jinou práci, pracovní cesta a přeložení
§ 41
Převedení na jinou práci
(1) Zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci,
a) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle
lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb
nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek
přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci,
b) nesmí-li podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem
pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu,
který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro
pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto
nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného
orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice^19),
c) koná-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo
zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu práci, kterou
nesmějí být tyto zaměstnankyně zaměstnávány nebo která podle lékařského
posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřství,
d) jestliže to je nutné podle lékařského posudku vydaného
poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného
orgánu ochrany veřejného zdraví v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických
osob před infekčním onemocněním,
e) jestliže je toho třeba podle pravomocného rozhodnutí soudu nebo
správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního
samosprávného celku,
f) je-li zaměstnanec pracující v noci na základě lékařského posudku
vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb uznán nezpůsobilým
pro noční práci,
g) požádá-li o to těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí,
nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu, která
pracuje v noci.
(2) Zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci,
a) dal-li zaměstnanci výpověď z důvodů uvedených v § 52 písm. f) a g),
b) bylo-li proti zaměstnanci zahájeno trestní řízení pro podezření z
úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů nebo v
přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, a to na
dobu do pravomocného skončení trestního řízení,
c) pozbyl-li zaměstnanec dočasně předpoklady stanovené zvláštními
právními předpisy pro výkon sjednané práce, avšak v tomto případě
nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce.
(3) Není-li možné dosáhnout účelu převedení podle odstavců 1 a 2
převedením zaměstnance v rámci pracovní smlouvy, může ho zaměstnavatel
převést v těchto případech i na práci jiného druhu, než byl sjednán v
pracovní smlouvě, a to i kdyby s tím zaměstnanec nesouhlasil.
(4) Zaměstnavatel může převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na dobu
nezbytné potřeby na jinou práci, než byla sjednána, jestliže to je
třeba k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné
hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků, a to na
nezbytně nutnou dobu.
(5) Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro prostoj nebo pro přerušení
práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, může ho
zaměstnavatel převést na jinou práci, než byla sjednána v pracovní
smlouvě, jen v případě, že zaměstnanec s převedením souhlasí.
(6) Při převedení zaměstnance na jinou práci podle odstavců 1 až 3 je
zaměstnavatel povinen přihlížet k tomu, aby tato práce byla pro něho
vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i
k jeho kvalifikaci.
(7) Zaměstnavatel je povinen předem projednat se zaměstnancem důvod
převedení na jinou práci a dobu, po kterou má převedení trvat;
dochází-li převedením zaměstnance ke změně pracovní smlouvy, je
zaměstnavatel povinen vydat mu písemné potvrzení o důvodu převedení na
jinou práci a době jeho trvání, s výjimkou případů uvedených v odstavci
2 písm. c) a v odstavci 4.
§ 42
Pracovní cesta
(1) Pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance
zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce.
Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na
pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Zaměstnanec na pracovní
cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na
pracovní cestu vyslal.
(2) Vysílá-li zaměstnavatel zaměstnance na pracovní cestu k plnění
svých úkolů do jiné organizační složky (k jinému zaměstnavateli), může
pověřit jiného vedoucího zaměstnance (jiného zaměstnavatele), aby
zaměstnanci dával pokyny k práci, popřípadě jeho práci organizoval,
řídil a kontroloval; v pověření je třeba vymezit jeho rozsah. S
pověřením podle věty první musí být zaměstnanec seznámen. Vedoucí
zaměstnanci jiného zaměstnavatele však nemohou vůči zaměstnanci jménem
vysílajícího zaměstnavatele právně jednat.
§ 43
Přeložení
(1) Přeložit zaměstnance k výkonu práce do jiného místa, než bylo
sjednáno v pracovní smlouvě, je možné pouze s jeho souhlasem a v rámci
zaměstnavatele, pokud to nezbytně vyžaduje jeho provozní potřeba.
(2) Pracovní úkoly přeloženému zaměstnanci ukládá, jeho práci
organizuje, řídí a kontroluje a pokyny mu k tomu účelu dává příslušný
vedoucí zaměstnanec organizační složky (útvaru), na jejíž pracoviště
byl zaměstnanec přeložen.
§ 43a
Dočasné přidělení
(1) Dohodu o dočasném přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli smí
zaměstnavatel s tímto zaměstnancem uzavřít nejdříve po uplynutí 6
měsíců ode dne vzniku pracovního poměru.
(2) Za dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli nesmí být
poskytována úplata; to neplatí, pokud jde o úhradu nákladů, které byly
vynaloženy podle odstavce 5.
(3) V dohodě musí být uveden název zaměstnavatele, je-li právnickou
osobou, nebo jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnavatele, je-li
fyzickou osobou, k níž se zaměstnanec dočasně přiděluje, den, kdy
dočasné přidělení vznikne, druh a místo výkonu práce a doba, na kterou
se dočasné přidělení sjednává. V dohodě může být sjednáno pravidelné
pracoviště pro účely cestovních náhrad; ustanovení § 34a tím není
dotčeno. Dohoda musí být uzavřena písemně.
(4) Po dobu dočasného přidělení zaměstnance k výkonu práce k jinému
zaměstnavateli ukládá zaměstnanci jménem zaměstnavatele, který
zaměstnance dočasně přidělil, pracovní úkoly, organizuje, řídí a
kontroluje jeho práci, dává mu k tomu účelu závazné pokyny, vytváří
příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při
práci zaměstnavatel, ke kterému byl zaměstnanec dočasně přidělen. Tento
zaměstnavatel nesmí vůči dočasně přidělenému zaměstnanci právně jednat jménem zaměstnavatele, který zaměstnance dočasně přidělí.
(5) Po dobu dočasného přidělení poskytuje zaměstnanci mzdu nebo plat,
popřípadě též cestovní náhrady zaměstnavatel, který zaměstnance dočasně
přidělil.
(6) Pracovní a mzdové nebo platové podmínky zaměstnance dočasně
přiděleného k jinému zaměstnavateli nesmějí být horší, než jsou nebo by
byly podmínky srovnatelného zaměstnance zaměstnavatele, k němuž je
zaměstnanec dočasně přidělen.
(7) Dočasné přidělení podle odstavců 1 až 5 končí uplynutím doby, na
kterou bylo sjednáno. Před uplynutím této doby končí dočasné přidělení
dohodou smluvních stran pracovní smlouvy nebo výpovědí dohody o
dočasném přidělení z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s
patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď
doručena druhé smluvní straně. Dohoda o ukončení dočasného přidělení
nebo výpověď této dohody musí být písemná.
(8) Úpravu dočasného přidělení je zakázáno použít na agenturní
zaměstnávání.
(9) Úprava dočasného přidělení se nepoužije v případech prohlubování
nebo zvyšování kvalifikace^110).
Společná ustanovení o změnách pracovního poměru a návrat do práce
§ 44
Odpadnou-li důvody, pro které byl zaměstnanec převeden na jinou práci
nebo byl přeložen do jiného místa, než bylo sjednáno, nebo uplynula-li
doba, na kterou byla tato změna sjednána, zaměstnavatel je povinen
zařadit zaměstnance podle pracovní smlouvy, nedohodne-li se s ním na
změně pracovní smlouvy.
§ 45
Požádá-li zaměstnanec o převedení na jinou práci nebo pracoviště,
popřípadě o přeložení do jiného místa, protože podle doporučení
poskytovatele pracovnělékařských služeb není vhodné, aby dále konal
dosavadní práci nebo pracoval na dosavadním pracovišti, zaměstnavatel
je povinen mu to umožnit, jakmile to dovolí jeho provozní možnosti.
Práce a pracoviště, na které zaměstnance převádí, musí být pro
zaměstnance vhodné.
§ 46
Jestliže zaměstnavatel zaměstnance převádí na jinou práci, než odpovídá
pracovní smlouvě, a zaměstnanec s takovým opatřením nesouhlasí, může
jej zaměstnavatel převést jen po projednání s odborovou organizací.
Projednání není třeba, pokud celková doba převedení nepřesáhne 21
pracovních dnů v kalendářním roce.
§ 47
Nastoupí-li zaměstnanec po skončení výkonu veřejné funkce nebo činnosti
pro odborovou organizaci, pro kterou byl uvolněn v rozsahu pracovní
doby, nebo po skončení vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského
cvičení nebo zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené nebo
zaměstnanec po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou
je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, do práce, anebo
nastoupí-li do práce zaměstnanec po skončení dočasné pracovní
neschopnosti nebo karantény, je zaměstnavatel povinen zařadit je na
jejich původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že původní
práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, zařadí je zaměstnavatel
podle pracovní smlouvy.
