ČÁST DEVÁTÁ
ODMĚŇOVÁNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ
§ 144
Obecná ustanovení o platu a odměně za služební pohotovost
(1) Odměňování státních zaměstnanců se řídí zákoníkem práce, není-li stanoveno
jinak.
(2) Kde se v zákoníku práce používá pojem
a) zaměstnanec, rozumí se tím pro účely tohoto zákona státní zaměstnanec,
b) vedoucí zaměstnanec, rozumí se tím pro účely tohoto zákona představený,
c) zaměstnavatel, rozumí se tím pro účely tohoto zákona služební orgán,
d) pracovní poměr, rozumí se tím pro účely tohoto zákona služební poměr,
e) výkon práce, rozumí se tím pro účely tohoto zákona výkon služby,
f) plat za práci přesčas, rozumí se tím pro účely tohoto zákona plat za službu přesčas,
g) příplatek za práci v sobotu a v neděli, rozumí se tím pro účely tohoto zákona
příplatek za službu v sobotu a v neděli,
h) příplatek za noční práci, rozumí se tím pro účely tohoto zákona příplatek za službu
v noční době,
i) příplatek za práci ve svátek, rozumí se tím pro účely tohoto zákona příplatek
za službu ve svátek,
j) příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, rozumí se tím pro účely tohoto
zákona příplatek za službu ve ztíženém pracovním prostředí,
k) pracovní pohotovost, rozumí se tím pro účely tohoto zákona služební pohotovost.
§ 145
Zvláštní ustanovení o platovém tarifu a platových třídách
(1) První až čtvrtá platová třída stanovená zákoníkem práce se v případě
státních zaměstnanců nepoužijí. Výši platových tarifů s přihlédnutím k povinnostem
a omezením při výkonu služby a k jeho významu a způsob jejich určení pro státní zaměstnance
stanoví vláda nařízením.
(2) Charakteristika platových tříd je uvedena v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
Vláda na jejím základě stanoví nařízením katalog správních činností a jejich zařazení
podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti do jednotlivých platových tříd.
(3) Pro nové služební místo státního zaměstnance, na kterém se mají vykonávat
činnosti neuvedené v katalogu správních činností, platovou třídu stanoví služební
orgán se souhlasem Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí.
§ 146
Zvláštní ustanovení o příplatku za vedení
(1) Rozpětí příplatků za vedení stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu.
(2) Vláda může nařízením stanovit závazná pravidla pro určení konkrétní výše
příplatků za vedení v rámci stanoveného rozpětí.
§ 147
Zvláštní ustanovení o příplatku za službu přesčas
K veškeré službě přesčas je přihlédnuto v platu představeného, který je služebním
orgánem nebo vedoucím zastupitelského úřadu.
§ 148
Zvláštní ustanovení o zvláštním příplatku
(1) Vláda nařízením stanoví pravidla pro určení konkrétní výše zvláštního
příplatku.
(2) Služební orgán služebním předpisem stanoví výši zvláštního příplatku
pro služební místa ve služebním úřadu.
§ 149
Zvláštní ustanovení o osobním příplatku
(1) Státnímu zaměstnanci lze osobní příplatek přiznat, zvýšit, snížit nebo
odejmout v závislosti na výsledku jeho služebního hodnocení.
(2) Státnímu zaměstnanci lze do jeho prvního služebního hodnocení přiznat,
zvýšit, snížit nebo odejmout osobní příplatek, a to na návrh představeného.
§ 150
Zvláštní ustanovení o odměně
(1) Odměnou lze ocenit též dobrovolné převzetí splnění naléhavých služebních
úkolů za nepřítomného státního zaměstnance, pokud mu nevznikl nárok na příplatek
za vedení.
(2) Celkový úhrn odměn vyplacených státnímu zaměstnanci za kalendářní rok
činí nejvýše 25 % z ročního úhrnu nejvyššího platového tarifu a nejvýše přípustného
osobního příplatku v příslušné platové třídě a v případě představeného též příplatku
za vedení, který mu lze jako nejvýše přípustný přiznat podle přílohy č. 2 k tomuto
zákonu.
§ 151
Zvláštní ustanovení o odměně za služební pohotovost
Výše odměny za služební pohotovost činí 10 % průměrného výdělku.
§ 152
Zvláštní ustanovení o platu některých služebních orgánů
(1) Výši platového tarifu, výši příplatku za vedení, poskytnutí odměny a
její výši a přiznání a výši osobního příplatku, jeho zvýšení, snížení nebo odejmutí
představenému na služebním místě náměstka pro státní službu, vedoucího služebního
úřadu v ústředních správních úřadech a vedoucího služebního úřadu, který nemá nadřízený
služební úřad, určí ten, kdo jej na dané služební místo jmenoval, podle této části
a příloh č. 1 a 2 k tomuto zákonu. Pokud služební orgán jmenovala na dané služební
místo vláda, může vláda pověřit jednáním podle věty první příslušného člena vlády.
(2) U ostatních vedoucích služebních úřadů rozhodne o platových náležitostech
uvedených v odstavci 1 nadřízený služební orgán.
