HLAVA II
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 3
Správní úřad
Správním úřadem pro účely tohoto zákona je ministerstvo a jiný správní úřad, jestliže je zřízen zákonem a je zákonem výslovně označen jako správní úřad nebo orgán státní správy.
§ 4
Služební úřad, služební působiště a nadřízený služební úřad
(1) Správní úřad je pro účely tohoto zákona služebním úřadem.
(2) Služebním úřadem jsou dále státní orgán nebo právnická osoba, o kterých tak stanoví jiný zákon.
(3) Služebním působištěm státního zaměstnance je obec, ve které má sídlo služební úřad nebo jeho organizační útvar.
(4) Nadřízeným služebním úřadem je služební úřad, který je podle jiného zákona nadřízeným správním úřadem.
§ 5
Služba a obory služby
(1) Služba zahrnuje
a) přípravu návrhů právních předpisů a zajišťování právní činnosti,
b) přípravu mezinárodních smluv a předpisů Evropské unie nebo jiné mezinárodní organizace,
c) přípravu návrhů koncepcí, strategií a programů,
d) řízení a usměrňování činnosti jiných správních úřadů, organizačních složek státu, které nejsou správními úřady, nebo orgánů veřejné moci, které nejsou správními úřady,
e) vytváření a správu informačních systémů veřejné správy podle jiného zákona, s výjimkou provozních informačních systémů,
f) státní statistickou službu,
g) správu kapitoly státního rozpočtu vůči organizačním složkám státu a právnickým osobám, s výjimkou služebního úřadu, ve kterém je služba vykonávána,
h) ochranu utajovaných informací,
i) zabezpečování obrany státu,
j) zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti,
k) obhajobu zahraničních zájmů České republiky a zájmů České republiky vyplývajících z jejího členství v Evropské unii nebo v jiné mezinárodní organizaci,
l) přípravu nebo realizaci dotační politiky,
m) přípravu nebo realizaci politiky výzkumu a vývoje,
n) přípravu a provádění správních úkonů včetně kontroly,
o) ochranu obyvatelstva, krizové řízení a integrovaný záchranný systém,
p) zadávání veřejných zakázek,
q) audit,
r) zajišťování organizačních věcí služby a správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnanců,
s) řízení činností uvedených v písmenech a) až r),
t) přípravu a vypracování odborných věcných podkladů k činnostem uvedeným v písmenech a) až d), g), k) až n) a p), s výjimkou podkladů spočívajících ve fyzikálních měřeních, chemických rozborech nebo porovnávání a určování technických parametrů.
(2) Vláda stanoví nařízením obory služby.
§ 6
Státní zaměstnanec
Státním zaměstnancem je fyzická osoba, která byla přijata do služebního poměru a zařazena na služební místo nebo jmenována na služební místo představeného k výkonu některé z činností uvedených v § 5.
§ 7
Služební označení státního zaměstnance
(1) Státnímu zaměstnanci přísluší služební označení.
(2) Pro služební místo státního zaměstnance se stanoveným
a) středním vzděláním s výučním listem je služební označení referent,
b) středním vzděláním s maturitní zkouškou je služební označení odborný referent,
c) vyšším odborným vzděláním je služební označení vrchní referent,
d) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v bakalářském studijním programu je služební označení rada,
e) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v magisterském studijním programu je služební označení odborný rada nebo vrchní rada.
(3) V ministerstvu se místo služebního označení odborný rada použije služební označení ministerský rada a v Úřadu vlády vládní rada; místo služebního označení vrchní rada se použije služební označení vrchní ministerský rada a v Úřadu vlády vrchní vládní rada.
(4) Za vysokoškolské vzdělání se pro účely tohoto zákona nepovažuje vzdělání získané studiem na Vysoké škole politické Ústředního výboru Komunistické strany Československa, Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda, vysokých politických a bezpečnostních školách a učilištích v bývalém Svazu sovětských socialistických republik a na fakultách všech těchto vysokých škol, nejde-li o vzdělání získané studiem na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO).
§ 8
Služební označení státních zaměstnanců v zahraniční službě
(1) Vedle služebního označení lze státnímu zaměstnanci, který vykonává službu na služebním působišti mimo území České republiky (dále jen „zahraniční služba“), přiznat nebo propůjčit též diplomatickou nebo konzulární hodnost.
(2) Ministerstvo zahraničních věcí stanoví vyhláškou diplomatické a konzulární hodnosti a postup při jejich přiznávání nebo propůjčování.
§ 9
Představený
(1) Představeným je státní zaměstnanec, který je oprávněn vést podřízené státní zaměstnance, ukládat jim služební úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat výkon jejich služby a dávat jim k tomu příkazy. Za představeného se za podmínek stanovených tímto zákonem považuje i fyzická osoba, která je oprávněna na základě zákona dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu služby; představeným může být i příslušník bezpečnostního sboru nebo voják z povolání.
(2) Služební místa představených v ministerstvu nebo v Úřadu vlády a jejich služební označení jsou
a) náměstek pro řízení sekce,
b) ředitel odboru,
c) vedoucí oddělení.
(3) Služební místa představených v jiných správních úřadech a jejich služební označení jsou
a) vedoucí služebního úřadu,
b) ředitel sekce,
c) ředitel odboru,
d) vedoucí oddělení.
(4) Představeným je též vedoucí zastupitelského úřadu.
(5) Vedoucím služebního úřadu je ten, kdo podle jiného zákona stojí v čele tohoto správního úřadu a tento úřad řídí, bez ohledu na to, zda je státním zaměstnancem.
(6) Stanovené vzdělání představeného je odvozeno od nejnáročnější činnosti, jejíž výkon řídí nebo sám vykonává.
(7) Představený ze svých přímo podřízených představených určí jednoho, který je jeho zástupcem. Nemá-li představený přímo podřízené představené, nebo jde-li o náměstka pro řízení sekce nebo o ředitele odboru v ministerstvu nebo v Úřadu vlády, určí zástupce ze svých podřízených státních zaměstnanců. Takto určený státní zaměstnanec zastupuje představeného v plném rozsahu jeho činnosti; přitom se považuje za představeného.
(8) Příslušný člen vlády může stanovit, že náměstek pro řízení sekce je oprávněn účastnit se místo člena vlády jednání schůze vlády a zastupovat jej na schůzi výboru nebo komise Poslanecké sněmovny včetně vyšetřovací komise, není-li výslovně požadována osobní účast člena vlády, nebo na schůzi výboru nebo komise Senátu.
