Díl X
Porušení smluvních povinností a jeho následky
Oddíl 1
Prodlení dlužníka
§ 365
Dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to
až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne
jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj
závazek v důsledku prodlení věřitele.
§ 366
Pokud zákon nestanoví pro jednotlivé druhy smluv něco jiného, může
věřitel při prodlení dlužníka trvat na řádném plnění závazku.
§ 367
Věřitel je oprávněn při prodlení dlužníka požadovat od něho náhradu
škody podle § 373 a násl. Odstoupit od smlouvy je oprávněn v případech,
které stanoví zákon nebo smlouva.
§ 368
(1) Je-li dlužník v prodlení s předáním nebo vrácením věci věřiteli
nebo nakládá-li s věcí, kterou má předat nebo vrátit věřiteli, v
rozporu s povinnostmi vyplývajícími ze závazkového vztahu, přechází na
něho po dobu, po kterou je v prodlení nebo porušuje tyto povinnosti,
nebezpečí škody na věci, jestliže toto nebezpečí nenesl již předtím.
(2) Škodou na věci ve smyslu tohoto zákona je ztráta, zničení,
poškození nebo znehodnocení věci bez ohledu na to, z jakých příčin k
nim došlo.
(3) Dlužník nahradí věřiteli škodu na věci, jestliže k ní došlo v době,
kdy nesl nebezpečí škody na věci, ledaže tato škoda byla způsobena
věřitelem nebo vlastníkem věci nebo by k ní došlo i při splnění
povinnosti dlužníka. Pro náhradu je rozhodující snížení hodnoty věci s
přihlédnutím k cenovým poměrům v době vzniku škody na věci. Nárok na
náhradu jiné škody podle § 373 a násl. tím není dotčen.
§ 369
(1) Je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho
části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit
z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené
předpisy práva občanského.
(2) Věřitel má nárok na náhradu škody způsobené prodlením se splněním
peněžitého závazku, jen pokud tato škoda není kryta úroky z prodlení.
§ 369a
(1) Ve vztahu mezi podnikateli nebo ve vztahu mezi podnikateli a
veřejnoprávními korporacemi nebo podnikateli a státními příspěvkovými
organizacemi, jehož předmětem je úplatná dodávka zboží nebo služeb,
vzniká věřiteli právo na úrok z prodlení stanovený předpisy práva
občanského (§ 369) dnem následujícím po dni splatnosti nebo po uplynutí
lhůty k placení ceny dodávky stanovenými smlouvou, jsou-li splněny
podmínky uvedené v odstavci 3.
(2) Není-li den nebo lhůta splatnosti ceny dodávky stanovena smlouvou,
vznikne právo na úrok z prodlení, aniž je zapotřebí výzvy k plnění,
a) uplynutím 30 dnů ode dne, kdy dlužník obdržel fakturu nebo obdobnou
žádost o zaplacení,
b) není-li možno určit den obdržení faktury nebo obdobné žádosti o
zaplacení, uplynutím 30 dnů od obdržení zboží nebo služby,
c) obdrží-li dlužník fakturu nebo obdobnou žádost o zaplacení dříve než
zboží nebo služby, uplynutím 30 dnů od obdržení zboží nebo služby, nebo
d) jestliže zákon nebo smlouva ukládá převzetí nebo ověření shody zboží
nebo služby se smlouvou a jestliže dlužník obdrží fakturu nebo obdobnou
žádost o zaplacení před nebo při převzetí nebo před nebo při ověření
shody, uplynutím 30 dnů po tomto pozdějším datu.
(3) Věřitel má právo požadovat úroky z prodlení jenom v míře, v jaké
splnil své zákonné a smluvní povinnosti a jestliže neobdržel dlužnou
částku v době její splatnosti, ledaže dlužník není odpovědný za
prodlení.
(4) Dohoda stran odchylná od odstavců 2 a 3 a dohoda o výši úroku
odchylná od výše stanovené předpisy práva občanského (§ 369), která je
i s ohledem na konkrétní okolnosti případu, praxi zavedenou mezi
stranami a na obchodní zvyklosti zřejmě zneužívající ve vztahu k
věřiteli, je neplatná. Jestliže soud zjistí, že dohoda podle věty prvé
je zneužívající a neexistuje objektivní důvod pro úpravu ve smlouvě
odchylnou od odstavců 2 a 3 nebo o odchylné výši úroku, použijí se
odstavce 2 a 3 a výše úroku stanovená předpisy obecného občanského
práva; právo na náhradu škody podle § 369 odst. 2 není dotčeno.
(5) Žalobu z důvodu, že smluvní podmínky určené pro obecné používání
jsou zřejmě zneužívající ve smyslu odstavce 4, může podat a účastníkem
řízení být i právnická osoba založená s cílem hájit zájmy středních a
malých podniků.^18)
Oddíl 2
Prodlení věřitele
§ 370
Věřitel je v prodlení, jestliže v rozporu se svými povinnostmi
vyplývajícími ze závazkového vztahu nepřevezme řádně nabídnuté plnění
nebo neposkytne spolupůsobení nutné k tomu, aby dlužník mohl splnit
svůj závazek.
§ 371
(1) Od věřitele, který je v prodlení, může dlužník požadovat splnění
jeho povinnosti, pokud zákon nestanoví něco jiného.
(2) Dlužník je oprávněn požadovat od věřitele, který je v prodlení,
náhradu škody podle § 373 a násl. Odstoupit od smlouvy může dlužník v
případech stanovených zákonem nebo smlouvou.
§ 372
(1) Je-li předmětem plnění věc, kterou věřitel nepřevezme v rozporu se
svými povinnostmi, přechází na věřitele po dobu jeho prodlení nebezpečí
škody na věci (§ 368 odst. 2), jestliže předtím toto nebezpečí nesl
dlužník.
(2) Jestliže škoda na věci vznikla v době, kdy ji nesl věřitel, není
dlužník povinen k její náhradě nebo k jejímu odstranění, ledaže škoda
byla způsobena porušením povinností dlužníka.
Oddíl 3
Náhrada škody
§ 373
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit
škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení
povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost.
§ 374
(1) Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež
nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její
povinnosti, jestliže nelze rozumně předpokládat, že by povinná strana
tuto překážku nebo její následky odvrátila nebo překonala, a dále, že
by v době vzniku závazku tuto překážku předvídala.
(2) Odpovědnost nevylučuje překážka, která vznikla teprve v době, kdy
povinná strana byla v prodlení s plněním své povinnosti, nebo vznikla z
jejich hospodářských poměrů.
(3) Účinky vylučující odpovědnost jsou omezeny pouze na dobu, dokud
trvá překážka, s níž jsou tyto účinky spojeny.
§ 375
Bylo-li porušení povinnosti ze závazkového vztahu způsobeno třetí
osobou, které povinná strana svěřila plnění své povinnosti, je u
povinné strany vyloučena odpovědnost jen v případě, kdy je u ní
vyloučena odpovědnost podle § 374 a třetí osoba by rovněž podle tohoto
ustanovení nebyla odpovědnou, kdyby oprávněné straně byla přímo
zavázána místo povinné strany.
§ 376
Poškozená strana nemá nárok na náhradu škody, pokud nesplnění
povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany nebo
nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna.
§ 377
(1) Strana, která porušuje svou povinnost nebo která s přihlédnutím ke
všem okolnostem má vědět, že poruší svou povinnost ze závazkového
vztahu, je povinna oznámit druhé straně povahu překážky, která jí brání
nebo bude bránit v plnění povinnosti, a o jejích důsledcích. Zpráva
musí být podána bez zbytečného odkladu poté, kdy se povinná strana o
překážce dověděla nebo při náležité péči mohla dovědět.
(2) Jestliže povinná strana tuto povinnost nesplní nebo oprávněné
straně není zpráva včas doručena, má poškozená strana nárok na náhradu
škody, která jí tím vznikla.
§ 378
Škoda se nahrazuje v penězích; jestliže však o to oprávněná strana
požádá a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v
předešlý stav.
§ 379
Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý
zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku
závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své
povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím
ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát
při obvyklé péči.
§ 380
Za škodu se považuje též újma, která poškozené straně vznikla tím, že
musela vynaložit náklady v důsledku porušení povinnosti druhé strany.
§ 381
Místo skutečně ušlého zisku může poškozená strana požadovat náhradu
zisku dosahovaného zpravidla v poctivém obchodním styku za podmínek
obdobných podmínkám porušené smlouvy v okruhu podnikání, v němž
podniká.
§ 382
Poškozená strana nemá nárok na náhradu té části škody, jež byla
způsobena nesplněním její povinnosti stanovené právními předpisy
vydanými za účelem předcházení vzniku škody nebo omezení jejího
rozsahu.
§ 383
Je-li k náhradě škody zavázáno několik osob, jsou tyto osoby povinny
škodu nahradit společně a nerozdílně a mezi sebou se vypořádají podle
rozsahu své odpovědnosti.
§ 384
(1) Osoba, které hrozí škoda, je povinna s přihlédnutím k okolnostem
případu učinit opatření potřebné k odvrácení škody nebo k jejímu
zmírnění. Povinná osoba není povinna nahradit škodu, která vznikla tím,
že poškozený tuto povinnost nesplnil.
(2) Povinná strana má povinnost nahradit náklady, které vznikly druhé
straně při plnění povinnosti podle odstavce 1.
§ 385
Odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé
strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že
nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla
sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
§ 386
(1) Ve vztazích upravených tímto zákonem se lze dohodou vzdát práva na
náhradu škody či toto právo omezit i před porušením povinnosti, z něhož
může škoda vzniknout. Před porušením povinnosti, z něhož může škoda
vzniknout, se však nelze vzdát práva na náhradu škody způsobené úmyslně
ani toto právo omezit.
(2) Náhradu škody nemůže soud snížit.
