Nové předpisy

Obchodní zákoník - zákon č. 513/1991 Sb. Díl 10 § 365 - 386 Porušení smluvních povinností a jeho následky

Díl X

   Porušení smluvních povinností a jeho následky

   Oddíl 1

   Prodlení dlužníka

   § 365

   Dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to
   až  do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne
   jiným  způsobem.  Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj
   závazek v důsledku prodlení věřitele.

   § 366

   Pokud  zákon  nestanoví  pro  jednotlivé  druhy smluv něco jiného, může
   věřitel při prodlení dlužníka trvat na řádném plnění závazku.

   § 367

   Věřitel  je  oprávněn  při  prodlení dlužníka požadovat od něho náhradu
   škody podle § 373 a násl. Odstoupit od smlouvy je oprávněn v případech,
   které stanoví zákon nebo smlouva.

   § 368

   (1)  Je-li  dlužník  v  prodlení s předáním nebo vrácením věci věřiteli
   nebo  nakládá-li  s  věcí,  kterou  má  předat  nebo vrátit věřiteli, v
   rozporu  s povinnostmi vyplývajícími ze závazkového vztahu, přechází na
   něho  po  dobu,  po kterou je v prodlení nebo porušuje tyto povinnosti,
   nebezpečí škody na věci, jestliže toto nebezpečí nenesl již předtím.

   (2)  Škodou  na  věci  ve  smyslu  tohoto  zákona  je  ztráta, zničení,
   poškození  nebo  znehodnocení  věci bez ohledu na to, z jakých příčin k
   nim došlo.

   (3) Dlužník nahradí věřiteli škodu na věci, jestliže k ní došlo v době,
   kdy  nesl  nebezpečí  škody  na  věci, ledaže tato škoda byla způsobena
   věřitelem  nebo  vlastníkem  věci  nebo  by  k  ní  došlo i při splnění
   povinnosti  dlužníka. Pro náhradu je rozhodující snížení hodnoty věci s
   přihlédnutím  k  cenovým  poměrům v době vzniku škody na věci. Nárok na
   náhradu jiné škody podle § 373 a násl. tím není dotčen.

   § 369

   (1)  Je-li  dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho
   části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit
   z  nezaplacené  částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené
   předpisy práva občanského.

   (2)  Věřitel  má nárok na náhradu škody způsobené prodlením se splněním
   peněžitého závazku, jen pokud tato škoda není kryta úroky z prodlení.

   § 369a

   (1)  Ve  vztahu  mezi  podnikateli  nebo  ve  vztahu mezi podnikateli a
   veřejnoprávními  korporacemi  nebo podnikateli a státními příspěvkovými
   organizacemi,  jehož  předmětem  je  úplatná dodávka zboží nebo služeb,
   vzniká  věřiteli  právo  na  úrok  z  prodlení stanovený předpisy práva
   občanského (§ 369) dnem následujícím po dni splatnosti nebo po uplynutí
   lhůty  k  placení  ceny  dodávky  stanovenými smlouvou, jsou-li splněny
   podmínky uvedené v odstavci 3.

   (2)  Není-li den nebo lhůta splatnosti ceny dodávky stanovena smlouvou,
   vznikne právo na úrok z prodlení, aniž je zapotřebí výzvy k plnění,

   a)  uplynutím 30 dnů ode dne, kdy dlužník obdržel fakturu nebo obdobnou
   žádost o zaplacení,

   b)  není-li  možno  určit  den  obdržení faktury nebo obdobné žádosti o
   zaplacení, uplynutím 30 dnů od obdržení zboží nebo služby,

   c) obdrží-li dlužník fakturu nebo obdobnou žádost o zaplacení dříve než
   zboží nebo služby, uplynutím 30 dnů od obdržení zboží nebo služby, nebo

   d) jestliže zákon nebo smlouva ukládá převzetí nebo ověření shody zboží
   nebo služby se smlouvou a jestliže dlužník obdrží fakturu nebo obdobnou
   žádost  o  zaplacení  před nebo při převzetí nebo před nebo při ověření
   shody, uplynutím 30 dnů po tomto pozdějším datu.

   (3)  Věřitel  má  právo požadovat úroky z prodlení jenom v míře, v jaké
   splnil  své  zákonné  a smluvní povinnosti a jestliže neobdržel dlužnou
   částku  v  době  její  splatnosti,  ledaže  dlužník  není  odpovědný za
   prodlení.

   (4)  Dohoda  stran  odchylná  od  odstavců  2 a 3 a dohoda o výši úroku
   odchylná  od výše stanovené předpisy práva občanského (§ 369), která je
   i  s  ohledem  na  konkrétní  okolnosti  případu,  praxi zavedenou mezi
   stranami  a  na  obchodní  zvyklosti  zřejmě  zneužívající  ve vztahu k
   věřiteli,  je neplatná. Jestliže soud zjistí, že dohoda podle věty prvé
   je  zneužívající  a  neexistuje  objektivní důvod pro úpravu ve smlouvě
   odchylnou  od  odstavců  2  a  3 nebo o odchylné výši úroku, použijí se
   odstavce  2  a  3  a  výše úroku stanovená předpisy obecného občanského
   práva; právo na náhradu škody podle § 369 odst. 2 není dotčeno.

   (5)  Žalobu  z  důvodu, že smluvní podmínky určené pro obecné používání
   jsou  zřejmě zneužívající ve smyslu odstavce 4, může podat a účastníkem
   řízení  být  i právnická osoba založená s cílem hájit zájmy středních a
   malých podniků.^18)

   Oddíl 2

   Prodlení věřitele

   § 370

   Věřitel  je  v  prodlení,  jestliže  v  rozporu  se  svými  povinnostmi
   vyplývajícími  ze  závazkového vztahu nepřevezme řádně nabídnuté plnění
   nebo  neposkytne  spolupůsobení  nutné  k tomu, aby dlužník mohl splnit
   svůj závazek.

   § 371

   (1)  Od  věřitele,  který je v prodlení, může dlužník požadovat splnění
   jeho povinnosti, pokud zákon nestanoví něco jiného.

   (2)  Dlužník  je  oprávněn  požadovat od věřitele, který je v prodlení,
   náhradu  škody  podle § 373 a násl. Odstoupit od smlouvy může dlužník v
   případech stanovených zákonem nebo smlouvou.

   § 372

   (1)  Je-li předmětem plnění věc, kterou věřitel nepřevezme v rozporu se
   svými povinnostmi, přechází na věřitele po dobu jeho prodlení nebezpečí
   škody  na  věci  (§  368 odst. 2), jestliže předtím toto nebezpečí nesl
   dlužník.

   (2)  Jestliže  škoda  na věci vznikla v době, kdy ji nesl věřitel, není
   dlužník  povinen  k její náhradě nebo k jejímu odstranění, ledaže škoda
   byla způsobena porušením povinností dlužníka.

   Oddíl 3

   Náhrada škody

   § 373

   Kdo  poruší  svou  povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit
   škodu   tím  způsobenou  druhé  straně,  ledaže  prokáže,  že  porušení
   povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost.

   § 374

   (1)  Za  okolnosti  vylučující  odpovědnost  se  považuje překážka, jež
   nastala  nezávisle  na  vůli  povinné strany a brání jí ve splnění její
   povinnosti,  jestliže  nelze rozumně předpokládat, že by povinná strana
   tuto  překážku  nebo její následky odvrátila nebo překonala, a dále, že
   by v době vzniku závazku tuto překážku předvídala.

   (2)  Odpovědnost  nevylučuje překážka, která vznikla teprve v době, kdy
   povinná strana byla v prodlení s plněním své povinnosti, nebo vznikla z
   jejich hospodářských poměrů.

   (3)  Účinky  vylučující  odpovědnost  jsou omezeny pouze na dobu, dokud
   trvá překážka, s níž jsou tyto účinky spojeny.

   § 375

   Bylo-li  porušení  povinnosti  ze  závazkového  vztahu  způsobeno třetí
   osobou,  které  povinná  strana  svěřila  plnění  své  povinnosti, je u
   povinné  strany  vyloučena  odpovědnost  jen  v  případě,  kdy  je u ní
   vyloučena  odpovědnost podle § 374 a třetí osoba by rovněž podle tohoto
   ustanovení   nebyla  odpovědnou,  kdyby  oprávněné  straně  byla  přímo
   zavázána místo povinné strany.

   § 376

   Poškozená   strana   nemá  nárok  na  náhradu  škody,  pokud  nesplnění
   povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany nebo
   nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna.

   § 377

   (1)  Strana, která porušuje svou povinnost nebo která s přihlédnutím ke
   všem  okolnostem  má  vědět,  že  poruší  svou povinnost ze závazkového
   vztahu, je povinna oznámit druhé straně povahu překážky, která jí brání
   nebo  bude  bránit  v  plnění povinnosti, a o jejích důsledcích. Zpráva
   musí  být  podána  bez zbytečného odkladu poté, kdy se povinná strana o
   překážce dověděla nebo při náležité péči mohla dovědět.

   (2)  Jestliže  povinná  strana  tuto  povinnost  nesplní nebo oprávněné
   straně  není zpráva včas doručena, má poškozená strana nárok na náhradu
   škody, která jí tím vznikla.

   § 378

   Škoda  se  nahrazuje  v  penězích;  jestliže však o to oprávněná strana
   požádá  a  je-li  to  možné  a  obvyklé,  nahrazuje se škoda uvedením v
   předešlý stav.

   § 379

   Nestanoví-li  tento  zákon  jinak,  nahrazuje  se skutečná škoda a ušlý
   zisk.  Nenahrazuje  se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku
   závazkového  vztahu  povinná  strana  jako  možný důsledek porušení své
   povinnosti  předvídala  nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím
   ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát
   při obvyklé péči.

   § 380

   Za  škodu  se považuje též újma, která poškozené straně vznikla tím, že
   musela vynaložit náklady v důsledku porušení povinnosti druhé strany.

   § 381

   Místo  skutečně  ušlého  zisku  může poškozená strana požadovat náhradu
   zisku  dosahovaného  zpravidla  v  poctivém obchodním styku za podmínek
   obdobných  podmínkám  porušené  smlouvy  v  okruhu  podnikání,  v  němž
   podniká.

   § 382

   Poškozená  strana  nemá  nárok  na  náhradu  té  části  škody, jež byla
   způsobena   nesplněním  její  povinnosti  stanovené  právními  předpisy
   vydanými  za  účelem  předcházení  vzniku  škody  nebo  omezení  jejího
   rozsahu.

   § 383

   Je-li  k  náhradě  škody zavázáno několik osob, jsou tyto osoby povinny
   škodu  nahradit  společně a nerozdílně a mezi sebou se vypořádají podle
   rozsahu své odpovědnosti.

   § 384

   (1)  Osoba,  které  hrozí škoda, je povinna s přihlédnutím k okolnostem
   případu  učinit  opatření  potřebné  k  odvrácení  škody  nebo k jejímu
   zmírnění. Povinná osoba není povinna nahradit škodu, která vznikla tím,
   že poškozený tuto povinnost nesplnil.

   (2)  Povinná  strana má povinnost nahradit náklady, které vznikly druhé
   straně při plnění povinnosti podle odstavce 1.

   § 385

   Odstoupila-li  poškozená  strana  při porušení smluvní povinnosti druhé
   strany  od  smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že
   nevyužila  včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla
   sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.

   § 386

   (1)  Ve vztazích upravených tímto zákonem se lze dohodou vzdát práva na
   náhradu škody či toto právo omezit i před porušením povinnosti, z něhož
   může  škoda  vzniknout.  Před  porušením povinnosti, z něhož může škoda
   vzniknout, se však nelze vzdát práva na náhradu škody způsobené úmyslně
   ani toto právo omezit.

   (2) Náhradu škody nemůže soud snížit.