Díl IX
Některá ustanovení o započtení pohledávek
§ 358
K započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit u soudu.
Započtení však nebrání, jestliže pohledávka je promlčena, avšak
promlčení nastalo teprve po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k
započtení.
§ 359
Proti pohledávce splatné nelze započíst pohledávku nesplatnou, ledaže
jde o pohledávku vůči dlužníku, který není schopen plnit své peněžité
závazky.
§ 360
Započíst lze i pohledávku, jež není splatná jen proto, že věřitel na
žádost dlužníka odložil dobu splatnosti jeho závazku, aniž se změnil
jeho obsah.
§ 361
Strana, jež vede na základě smlouvy pro druhou stranu běžný nebo
vkladový účet, může použít peněžních prostředků na těchto účtech pouze
k započtení své vzájemné pohledávky, kterou má vůči majiteli účtu podle
smlouvy o vedení těchto účtů.
§ 362
Peněžité pohledávky znějící na různé měny jsou započitatelné, jen když
tyto měny jsou volně směnitelné. Pro započitatelnou výši těchto
pohledávek je rozhodující střední devizový kurs platný v den, kdy se
pohledávky staly způsobilými k započtení. Rozhodný je devizový kurs
platný v místě sídla nebo v místě podnikání, popřípadě bydliště strany,
která projevila vůli pohledávky započíst.
§ 363
Byla-li pohledávka postupně převedena na několik osob, může dlužník
použít k započtení pouze pohledávku, kterou měl v době převodu vůči
prvnímu věřiteli, a pohledávku, kterou má vůči poslednímu věřiteli.
§ 364
Na základě dohody stran lze započítat jakékoli vzájemné pohledávky.
