Díl VIII
Některá ustanovení o zániku nesplněného závazku
Oddíl 1
Odstoupení od smlouvy
§ 344
Od smlouvy lze odstoupit pouze v případech, které stanoví smlouva nebo
tento zákon.
§ 345
(1) Znamená-li prodlení dlužníka (§ 365) nebo věřitele (§ 370)
podstatné porušení jeho smluvní povinnosti, je druhá strana oprávněna
od smlouvy odstoupit, jestliže to oznámí straně v prodlení bez
zbytečného odkladu poté, kdy se o tomto porušení dověděla.
(2) Pro účely tohoto zákona je porušení smlouvy podstatné, jestliže
strana porušující smlouvu věděla v době uzavření smlouvy nebo v této
době bylo rozumné předvídat s přihlédnutím k účelu smlouvy, který
vyplynul z jejího obsahu nebo z okolností, za nichž byla smlouva
uzavřena, že druhá strana nebude mít zájem na plnění povinností při
takovém porušení smlouvy. V pochybnostech se má za to, že porušení
smlouvy není podstatné.
(3) Oznámí-li strana oprávněná požadovat plnění smluvní povinnosti
druhé strany, že na splnění této povinnosti trvá, nebo nevyužije-li
včas právo odstoupit od smlouvy podle odstavce 1, je oprávněna
odstoupit od smlouvy jen způsobem stanoveným pro nepodstatné porušení
smluvní povinnosti; stanoví-li pro dodatečné plnění lhůtu, vzniká jí
právo odstoupit od smlouvy po uplynutí této lhůty.
§ 346
(1) Znamená-li prodlení dlužníka nebo věřitele nepodstatné porušení
smluvní povinnosti, může druhá strana odstoupit od smlouvy v případě,
že strana, která je v prodlení, nesplní svou povinnost ani v dodatečné
přiměřené lhůtě, která jí k tomu byla poskytnuta.
(2) Jestliže však strana, jež je v prodlení, prohlásí, že svůj závazek
nesplní, může druhá strana od smlouvy odstoupit bez poskytnutí
dodatečné přiměřené lhůty k plnění nebo před jejím uplynutím.
§ 347
(1) Týká-li se prodlení dlužníka nebo věřitele pouze části splatného
závazku, je druhá strana oprávněna odstoupit od smlouvy jen ohledně
plnění, které se týká této části závazku.
(2) U smluv s postupným dílčím plněním lze odstoupit od smlouvy pouze
ohledně dílčího plnění, s nímž je dlužník v prodlení.
(3) Ohledně části plnění, u něhož nenastalo prodlení, nebo ohledně
dílčího plnění, které již bylo přijato nebo se má uskutečnit teprve v
budoucnu, lze odstoupit od smlouvy, jestliže tato část plnění nebo toto
dílčí plnění nemá zřejmě vzhledem ke své povaze pro oprávněnou stranu
hospodářský význam bez zbytku plnění, u něhož nastalo prodlení, nebo
neplnění závazku jako celku znamená podstatné porušení smlouvy.
§ 348
(1) Ohledně povinnosti, jež má být plněna v budoucnu, lze od smlouvy
odstoupit, když z chování povinné strany, nebo z jiných okolností
nepochybně vyplývá ještě před dobou stanovenou pro plnění smluvní
povinnosti, že tato povinnost bude porušena podstatným způsobem, a
povinná strana neposkytne po vyzvání oprávněné strany bez zbytečného
odkladu dostatečnou jistotu.
(2) Ohledně povinnosti, jež má být plněna v budoucnu, lze odstoupit od
smlouvy i v případě, kdy povinná strana prohlásí, že svou povinnost
nesplní.
§ 349
(1) Odstoupením od smlouvy smlouva zaniká, když v souladu s tímto
zákonem projev vůle oprávněné strany odstoupit od smlouvy je doručen
druhé straně; po této době nelze účinky odstoupení od smlouvy odvolat
nebo měnit bez souhlasu druhé strany.
(2) Oprávněná strana nemůže odstoupit od smlouvy poté, kdy jí byla
doručena zpráva, že již byla splněna povinnost, jejíž porušení bylo
důvodem k odstoupení od smlouvy.
(3) Vyplývá-li z obsahu smlouvy, že věřitel nemá zájem na splnění
závazku po době stanovené pro jeho plnění, nastanou účinky odstoupení
od smlouvy počátkem prodlení dlužníka, jestliže věřitel neoznámí před
touto dobou, že trvá na plnění závazku.
§ 350
(1) Je-li dodatečná lhůta poskytnutá k plnění nepřiměřená a oprávněná
strana odstoupí od smlouvy po jejím uplynutí, nebo oprávněná strana
odstoupí od smlouvy bez poskytnutí dodatečné lhůty pro plnění,
nastávají účinky odstoupení teprve po marném uplynutí přiměřené
dodatečné lhůty, jež měla být poskytnuta k plnění povinností.
(2) Při poskytnutí dodatečné lhůty může oprávněná strana druhé straně
prohlásit, že odstupuje od smlouvy, jestliže druhá strana nesplní svou
povinnost v této lhůtě. V tomto případě nastávají účinky odstoupení
marným uplynutím této lhůty, je-li přiměřená nebo uplynutím přiměřené
lhůty, jestliže stanovená lhůta nebyla přiměřená.
§ 351
(1) Odstoupením od smlouvy zanikají všechna práva a povinnosti stran ze
smlouvy. Odstoupení od smlouvy se však nedotýká nároku na náhradu škody
vzniklé porušením smlouvy, ani smluvních ustanovení týkajících se volby
práva nebo volby tohoto zákona podle § 262, řešení sporů mezi smluvními
stranami a jiných ustanovení, která podle projevené vůle stran nebo
vzhledem ke své povaze mají trvat i po ukončení smlouvy.
(2) Strana, které bylo před odstoupením od smlouvy poskytnuto plnění
druhou stranou, toto plnění vrátí, u peněžního závazku spolu s úroky ve
výši sjednané ve smlouvě pro tento případ, jinak stanovené podle § 502.
Vrací-li plnění strana, která odstoupila od smlouvy, má nárok na úhradu
nákladů s tím spojených.
Oddíl 2
Některá ustanovení o dodatečné nemožnosti plnění
§ 352
(1) Závazek se považuje za splnitelný též v případě, lze-li jej splnit
pomocí jiné osoby.
(2) Závazek se stává nesplnitelným také v případě, kdy právní předpisy,
které byly vydané po uzavření smlouvy a jejichž účinnost není časově
ohraničená, dlužníkovi zakazují chování, k němuž je zavázán, nebo
vyžadují úřední povolení, jež dlužníku nebylo uděleno, ačkoliv o ně
řádně usiloval.
(3) Věřitel může odstoupit od smlouvy ohledně části plnění, které se
nestalo nemožným, jestliže tato část ztrácí pro věřitele vzhledem ke
své povaze nebo s přihlédnutím k účelu smlouvy, který vyplývá z jejího
obsahu nebo byl druhé straně znám v době uzavření smlouvy, hospodářský
význam bez poskytnutí plnění, jež se stalo nemožným. Totéž platí
ohledně dílčího plnění.
(4) Nemožnost plnění je povinen prokázat dlužník.
§ 353
Dlužník, jehož závazek zanikl pro nemožnost plnění, je povinen uhradit
škodu tím způsobenou věřiteli, ledaže nemožnost plnění byla způsobena
okolnostmi vylučujícími odpovědnost (§ 374). Pro náhradu škody se
použije obdobně ustanovení § 373 a násl.
§ 354
Při zániku závazku pro nemožnost plnění nebo jeho části nastávají
obdobně účinky uvedené v § 351.
Oddíl 3
Odstupné
§ 355
(1) Zahrnou-li strany do smlouvy ujednání, že jedna ze stran nebo
kterákoli ze stran je oprávněna smlouvu zrušit zaplacením určité částky
jako odstupného, zrušuje se smlouva od doby svého uzavření, když
oprávněná osoba oznámí druhé straně, že svého práva využívá a stanovené
odstupné zaplatí. Ustanovení § 351 odst. 1 platí přiměřeně pro účinky
zrušení smlouvy.
(2) Oprávnění podle odstavce 1 nemá strana, která již přijala plnění
závazku druhé strany nebo jeho části, nebo která splnila svůj závazek
nebo jeho část.
Oddíl 4
Zmaření účelu smlouvy
§ 356
(1) Zmaří-li se po uzavření smlouvy její základní účel, který v ní byl
výslovně vyjádřen, v důsledku podstatné změny okolností, za nichž byla
smlouva uzavřena, může strana dotčená zmařením účelu smlouvy od ní
odstoupit.
(2) Za změnu okolností podle odstavce 1 se nepovažuje změna majetkových
poměrů některé strany a změna hospodářské nebo tržní situace.
§ 357
Strana, která odstoupila od smlouvy podle § 356, je povinna nahradit
druhé straně škodu, která jí vznikne odstoupením od smlouvy. Pro účinky
odstoupení od smlouvy platí přiměřeně § 351.
