ČÁST PRVNÍ
Obecná ustanovení
HLAVA PRVNÍ
Občanskoprávní vztahy a jejich ochrana
§ 1
(1) Úprava občanskoprávních vztahů přispívá k naplňování občanských
práv a svobod, zejména ochrany osobnosti a nedotknutelnosti
vlastnictví.
(2) Občanský zákoník upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických
osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, jakož i vztahy
vyplývající z práva na ochranu osob, pokud tyto občanskoprávní vztahy
neupravují jiné zákony.^1)
(3) Právní vztahy vznikající z výsledků duševní tvořivé činnosti
upravují zvláštní zákony.
§ 2
(1) Občanskoprávní vztahy vznikají z právních úkonů nebo z jiných
skutečností, s nimiž zákon vznik těchto vztahů spojuje.
(2) V občanskoprávních vztazích mají účastníci rovné postavení.
(3) Účastníci občanskoprávních vztahů si mohou vzájemná práva a
povinnosti upravit dohodou odchylně od zákona, jestliže to zákon
výslovně nezakazuje a jestliže z povahy ustanovení zákona nevyplývá, že
se od něj nelze odchýlit.
§ 3
(1) Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů
nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných
a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
(2) Fyzické a právnické osoby, státní orgány a orgány místní samosprávy
dbají o to, aby nedocházelo k ohrožování a porušování práv z
občanskoprávních vztahů a aby případné rozpory mezi účastníky byly
odstraněny především jejich dohodou.
§ 4
Proti tomu, kdo právo ohrozí nebo poruší, lze se domáhat ochrany u
orgánu, který je k tomu povolán. Není-li v zákoně stanoveno něco
jiného, je tímto orgánem soud.
§ 5
Došlo-li ke zřejmému zásahu do pokojného stavu, lze se domáhat ochrany
u příslušného orgánu státní správy. Ten může předběžně zásah zakázat,
nebo uložit, aby byl obnoven předešlý stav. Tím není dotčeno právo
domáhat se ochrany u soudu.
§ 6
Jestliže hrozí neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může ten, kdo
je takto ohrožen, přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit.
