HLAVA II
SPRÁVNÍ ORGÁNY
Díl 1
Příslušnost správních orgánů
§ 10
Věcná příslušnost
Správní orgány jsou věcně příslušné jednat a rozhodovat ve věcech, které
jim byly svěřeny zákonem nebo na základě zákona.
§ 11
Místní příslušnost
(1) Místní příslušnost správního orgánu je určena
a) v řízeních týkajících se činnosti účastníka řízení (§ 27) místem
činnosti,
b) v řízeních týkajících se nemovitosti místem, kde se nemovitost
nachází,
c) v ostatních řízeních týkajících se podnikatelské činnosti účastníka
řízení, který je fyzickou osobou, místem podnikání,2)
d) v ostatních řízeních týkajících se fyzické osoby místem jejího
trvalého pobytu,3) popřípadě místem pobytu na území České republiky podle druhu
pobytu cizince4) (dále jen "místo trvalého pobytu"); nemá-li fyzická osoba
místo trvalého pobytu na území České republiky, je místní příslušnost určena
posledním známým místem jejího pobytu na území České republiky,
e) v ostatních řízeních týkajících se právnické osoby místem jejího
sídla nebo místem sídla její organizační složky;5) u zahraniční právnické osoby je
místní příslušnost správního orgánu určena sídlem její organizační složky zřízené
v České republice; po zrušení organizační složky je místní příslušnost určena
posledním sídlem této organizační složky na území České republiky.
(2) Je-li místně příslušných více správních orgánů a nedohodnou-li se
jinak, provede řízení ten z nich, u něhož jako prvního byla podána žádost nebo který
z moci úřední učinil úkon jako první. V ostatních případech nebo nelze-li podmínky
místní příslušnosti určit, určí místní příslušnost usnesením nejblíže společně nadřízený
správní orgán. Není-li takového orgánu, určí místní příslušnost usnesením ústřední
správní úřad,6) do jehož působnosti rozhodovaná věc náleží.
§ 12
Postoupení pro nepříslušnost
Dojde-li podání (§ 37) správnímu orgánu, který není věcně nebo místně
příslušný, bezodkladně je usnesením postoupí příslušnému správnímu orgánu a
současně o tom uvědomí toho, kdo podání učinil (dále jen "podatel"). Má-li správní
orgán, jemuž bylo podání postoupeno, za to, že není věcně nebo místně příslušný,
může je usnesením postoupit dalšímu správnímu orgánu nebo vrátit jen se souhlasem
svého nadřízeného správního orgánu. Usnesení vydaná podle tohoto ustanovení
se pouze poznamenají do spisu.
Dožádání
§ 13
(1) Příslušný správní orgán může usnesením dožádat podřízený nebo nadřízený
správní orgán anebo jiný věcně příslušný správní orgán (dále jen "dožádaný správní
orgán") o provedení úkonu, který by sám mohl provést jen s obtížemi nebo s neúčelnými
náklady anebo který by nemohl provést vůbec. Toto usnesení se doručuje pouze dožádanému
správnímu orgánu a nelze se proti němu odvolat.
(2) Dožádaný správní orgán provede dožádaný úkon, jakož i úkony, které
zajišťují účel dožádání.
(3) Dožádaný správní orgán provede úkon bez zbytečného odkladu. Pokud
nelze provést úkon bezodkladně, provede ho dožádaný správní orgán ve lhůtě 30 dnů
ode dne doručení dožádání. V případě, že dožádaný správní orgán nemůže lhůtu dodržet,
může jemu nadřízený správní orgán na jeho návrh lhůtu prodloužit o dobu nezbytně
nutnou.
(4) Pokud by dožádání bylo v rozporu s právními předpisy, dožádaný
správní orgán usnesením, které se pouze poznamená do spisu, odmítne úkon provést
a vyrozumí o tom dožadující správní orgán. Dožádaný správní orgán, který není ve
vztahu podřízenosti k orgánu dožadujícímu, může odmítnout provedení úkonu též proto,
že by jeho provedení vážně ohrozilo plnění jeho vlastních úkolů, nebo proto, že provedení
dožádání by vyžadovalo vynaložení neúměrných nákladů. Provedení dožádání lze odmítnout
jen s předchozím souhlasem nadřízeného správního orgánu.
(5) Dožádaný správní orgán má oprávnění podle § 136 odst. 4.
(6) Dožádání do ciziny upravují zvláštní právní předpisy.7)
Díl 2
Vyloučení z projednávání a rozhodování věci
§ 14
(1) Každá osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního
orgánu (dále jen "úřední osoba"), o níž lze důvodně předpokládat, že má s ohledem
na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku
řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti, je vyloučena ze všech úkonů
v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit.
(2) Účastník řízení může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o
ní dozví. K námitce se nepřihlédne, pokud účastník řízení o důvodu vyloučení prokazatelně
věděl, ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil. O námitce rozhodne bezodkladně
usnesením služebně nadřízený úřední osoby nebo ten, kdo má obdobné postavení8) (dále
jen "představený").
(3) Úřední osoba, která se dozví o okolnostech nasvědčujících, že je
vyloučena, je povinna o nich bezodkladně uvědomit svého představeného. Do doby, než
představený posoudí, zda je úřední osoba vyloučena, a provede potřebné úkony, může
tato osoba provádět jen takové úkony, které nesnesou odkladu.
(4) Představený úřední osoby, která je vyloučena, za ni bezodkladně určí
jinou úřední osobu, která není k vyloučenému ve vztahu podřízenosti. Usnesení o tom
se pouze poznamená do spisu. Nelze-li určit nikoho jiného, bezodkladně o tom uvědomí
nadřízený správní orgán a spolu s tím mu předá spis. Nadřízený správní orgán postupuje
podle § 131 odst. 4.
(5) Vyloučena je též ta úřední osoba, která se účastnila řízení v téže
věci na jiném stupni. Důvodem vyloučení není účast na úkonech před zahájením řízení
nebo na výkonu kontroly prováděné podle zvláštního zákona.
(6) Ustanovení předchozích odstavců se nepoužijí pro vedoucí ústředních
správních úřadů a státní tajemníky.
(7) Ustanovení odstavců 1 až 4 se obdobně užijí pro znalce a tlumočníky.
Díl 3
Vedení řízení a úkony správních orgánů
§ 15
Vedení řízení
(1) Jednotlivé úkony v řízení se činí písemně, pokud zákon nestanoví
jinak nebo pokud to nevylučuje povaha věci. Jednotlivé sdělení v průběhu řízení lze
vůči přítomnému účastníku řízení učinit ústně, pokud ten na písemné formě netrvá.
Obsah úkonů prováděných jinou než písemnou formou se poznamená do spisu, nestanoví-li
zákon jinak.
(2) Úkony správního orgánu v řízení provádějí úřední osoby oprávněné
k tomu podle vnitřních předpisů správního orgánu nebo pověřené vedoucím správního
orgánu (dále jen "oprávněné úřední osoby").
(3) Oprávněné úřední osoby jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech,
o kterých se dozvěděly v souvislosti s řízením a které v zájmu zajištění řádného
výkonu veřejné správy nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny, nestanoví-li
zákon jinak. Této povinnosti jsou oprávněné úřední osoby zproštěny jen z důvodů stanovených
zvláštním zákonem nebo vysloví-li souhlas osoba, jíž se předmětná skutečnost dotýká.
Ustanovení zvláštních zákonů o zproštění povinnosti mlčenlivosti tím nejsou dotčena.
(4) O tom, kdo je v dané věci oprávněnou úřední osobou, se provede záznam
do spisu a správní orgán o tom účastníka řízení na požádání informuje. Oprávněná
úřední osoba na požádání účastníka řízení sdělí své jméno, příjmení, služební nebo
obdobné označení a ve kterém organizačním útvaru správního orgánu je zařazena.9)
§ 16
Jednací jazyk
(1) V řízení se jedná a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce. Účastníci
řízení mohou jednat a písemnosti mohou být předkládány i v jazyce slovenském.
(2) Písemnosti vyhotovené v cizím jazyce musí účastník řízení předložit
v originálním znění a současně v úředně ověřeném překladu do jazyka českého, pokud
správní orgán nesdělí účastníkovi řízení, že takový překlad nevyžaduje. Takové prohlášení
může správní orgán učinit na své úřední desce i pro neurčitý počet řízení v budoucnu.
(3) Každý, kdo prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má
právo na tlumočníka10) zapsaného v seznamu tlumočníků, kterého si obstará na
své náklady. V řízení o žádosti si žadatel, který není občanem České republiky,
obstará tlumočníka na své náklady sám, nestanoví-li zákon jinak.11)
(4) Občan České republiky příslušející k národnostní menšině, která tradičně
a dlouhodobě žije na území České republiky,12) má před správním orgánem právo činit
podání a jednat v jazyce své národnostní menšiny. Nemá-li správní orgán úřední
osobu znalou jazyka národnostní menšiny, obstará si tento občan tlumočníka zapsaného
v seznamu tlumočníků. Náklady tlumočení a náklady na pořízení překladu v tomto
případě nese správní orgán.
(5) Neslyšícím uživatelům českého znakového jazyka správní orgán ustanoví
tlumočníka českého znakového jazyka podle zvláštního zákona13). Neslyšící osobě preferující
český jazyk ustanoví prostředníka, který je schopen se s ní dorozumět pomocí komunikačních
systémů vycházejících z českého jazyka dle její vlastní volby.
Osobě hluchoslepé
bude ustanoven prostředník, který je schopen se s ní dorozumět pomocí komunikačních
systémů neslyšících a hluchoslepých osob dle její vlastní volby. Prostředník je ustanovován
za stejných podmínek, za jakých je ustanovován tlumočník českého znakového jazyka13).
O ustanovení tlumočníka nebo prostředníka vydává správní orgán usnesení, které se
oznamuje pouze osobám, jichž se dotýká.
§ 17
Spis
(1) V každé věci se zakládá spis. Každý spis musí být označen spisovou
značkou. Spis tvoří zejména podání, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení rozhodnutí
a další písemnosti, které se vztahují k dané věci. Přílohou, která je součástí spisu,
jsou zejména důkazní prostředky, obrazové a zvukové záznamy a záznamy na elektronických
médiích. Spis musí obsahovat soupis všech svých součástí, včetně příloh, s určením
data, kdy byly do spisu vloženy.
(2) Zasílají-li se dožádané spisy v poštovní zásilce, musí odesílající
správní orgán zvolit takovou poštovní službu, která zahrnuje stvrzení podání a dodání
poštovní zásilky.
(3) Z důvodu ochrany utajovaných informací a z důvodu ochrany jiných
informací, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti,
se v případech stanovených zvláštním zákonem část písemností nebo záznamů uchovává
odděleně mimo spis.
(4) Nevykonává-li příslušný správní orgán spisovou službu, předá spis
po právní moci rozhodnutí správnímu orgánu, který pro něj spisovou službu vykonává.
§ 18
Protokol
(1) O ústním jednání (§ 49) a o ústním podání, výslechu svědka,
výslechu znalce, provedení důkazu listinou a ohledání, pokud jsou prováděny
mimo ústní jednání, jakož i o jiných úkonech souvisejících s řízením v dané
věci, při nichž dochází ke styku s účastníky řízení, se sepisuje protokol. Kromě
protokolu lze též pořídit obrazový nebo zvukový záznam.
(2) Protokol obsahuje zejména místo, čas a označení úkonů, které jsou
předmětem zápisu, údaje umožňující identifikaci přítomných osob, vylíčení průběhu
předmětných úkonů, označení správního orgánu a jméno, příjmení a funkci nebo služební
číslo oprávněné úřední osoby, která úkony provedla. Údaji umožňujícími identifikaci
fyzické osoby se rozumějí jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu,
popřípadě jiný údaj podle zvláštního zákona.
(3) Protokol podepisuje oprávněná úřední osoba, popřípadě osoba, která
byla pověřena sepsáním protokolu, a dále všechny osoby, které se jednání nebo provedení
úkonu zúčastnily. Odepření podpisu, důvody odepření a námitky proti obsahu protokolu
se v protokolu zaznamenají.
(4) Jiné osoby, jichž se obsah protokolu přímo dotýká, mohou bezprostředně
po seznámení s protokolem podat stížnost (§ 175) proti jeho obsahu.
(5) Opravy zřejmých nesprávností, kterými jsou zejména chyby v psaní
a počtech, v protokolu provádí oprávněná úřední osoba, která je stvrdí svým podpisem.
Každá oprava musí být provedena tak, aby původní zápis zůstal čitelný. Může-li mít
oprava právní význam, účastníci řízení se o ní vyrozumí.
(6) V případě jiných oprav, než které jsou uvedeny v odstavci 5, se o
provedení opravy rozhodne usnesením, které se pouze poznamená do spisu.
Díl 4
Doručování
§ 19
Společné ustanovení o doručování
(1) Písemnost doručuje správní orgán, který ji vyhotovil. Správní orgán
doručí písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky13a). Nelze-li
písemnost takto doručit, může ji doručit správní orgán sám; v zákonem stanovených
případech může písemnost doručit prostřednictvím obecního úřadu, jemu naroveň postaveného
správního orgánu14) (dále jen „obecní úřad“) nebo prostřednictvím policejního orgánu
příslušného podle místa doručení; je-li k řízení příslušný orgán obce, může písemnost
doručit prostřednictvím obecní policie.
(2) Není-li možné písemnost doručit prostřednictvím veřejné datové sítě
do datové schránky13a), lze ji doručit také prostřednictvím provozovatele poštovních
služeb. Správní orgán zvolí takovou poštovní službu, aby z uzavřené poštovní
smlouvy15) vyplývala povinnost dodat poštovní zásilku obsahující písemnost způsobem,
který je v souladu s požadavky tohoto zákona na doručení písemnosti.
(3) Nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, na požádání účastníka řízení
správní orgán doručuje na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu,16) kterou
mu účastník řízení sdělí, zejména může-li to přispět k urychlení řízení; taková
adresa může být sdělena i pro řízení, která mohou být u téhož správního orgánu
zahájena v budoucnu.
(4) Do vlastních rukou adresáta se doručují písemnosti podle § 59, §
72 odst. 1, písemnosti, o nichž tak stanoví zvláštní zákon, a jiné písemnosti,
nařídí-li to oprávněná úřední osoba.
(5) Do vlastních rukou se doručuje i písemnost, u níž hrozí, že by mohla
být vydána jinému účastníkovi řízení, který má na věci protichůdný zájem. Jestliže
je písemnost doručena jinému účastníkovi řízení, který má na věci protichůdný zájem,
písemnost se považuje za doručenou jen v případě, že adresát písemnosti její převzetí
od příjemce uzná nebo že je z jeho postupu v řízení zjevné, že mu bylo doručeno.
(6) Je-li pro řízení třeba, aby bylo doručení doloženo, musí být zajištěn
písemný doklad stvrzující, že písemnost byla doručena nebo že poštovní zásilka obsahující
písemnost byla dodána, včetně dne, kdy se tak stalo. Nelze-li doručení prokázat,
je nutno doručit opakovaně. Písemného dokladu o doručení nebo dodání však není zapotřebí,
je-li z postupu účastníka řízení v řízení zjevné, že mu bylo doručeno.
(7) Doručovatelé jsou oprávněni zjišťovat totožnost adresáta a osob,
které jsou za něj oprávněny písemnost převzít. Tyto osoby jsou povinny na výzvu doručovatele
předložit průkaz totožnosti (§ 36 odst. 4). Provádí-li doručovatel úkony podle
tohoto zákona, má postavení úřední osoby a povinnosti nositele poštovního tajemství
podle zvláštního zákona.17)
(8) Písemnosti uvedené v odstavci 4 se na požádání adresáta doručují
jiným způsobem podle tohoto zákona; v takovém případě platí, že písemnost je
doručena třetím dnem ode dne, kdy byla odeslána. V případě doručování na elektronickou
adresu platí, že písemnost je doručena v okamžiku, kdy převzetí doručované písemnosti
potvrdí adresát zprávou podepsanou jeho uznávaným elektronickým podpisem.16) Nepotvrdí-li
adresát převzetí písemnosti nejpozději následující pracovní den po odeslání
zprávy, která se nevrátila jako nedoručitelná (odstavec 9), doručí správní
orgán písemnost, jako by adresát o doručení na elektronickou adresu nepožádal.
(9) Pokud nebylo možno doručit písemnost doručovanou na elektronickou
adresu adresáta podle odstavce 3 nebo 8, protože se datová zpráva vrátila jako
nedoručitelná, učiní správní orgán neprodleně další pokus o její doručení; bude-li
další pokus o doručení neúspěšný, doručí písemnost, jako by adresát o doručení
na elektronickou adresu nepožádal.
§ 20
Doručování fyzickým osobám
(1) Fyzické osobě se písemnost doručuje na adresu pro doručování (§
19 odst. 3), na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou
jí mají být doručovány písemnosti17a), na adresu jejího trvalého pobytu, ve věcech
podnikání do místa podnikání, nebo při doručování prostřednictvím veřejné
datové sítě na její elektronickou adresu; fyzické osobě lze však doručit,
kdekoli bude zastižena. Provádí-li doručení sám správní orgán, mohou osoby
doručení provádějící doručit i mimo územní obvod tohoto správního orgánu.
(2) Písemnost, která se doručuje do vlastních rukou, lze doručit adresátovi,
nebo též tomu, koho adresát k přijetí písemnosti zmocnil písemnou plnou mocí s úředně
ověřeným podpisem; úřední ověření není třeba, pokud byla plná moc udělena před doručujícím
orgánem.
(3) Písemnost, která se nedoručuje do vlastních rukou a jejíž převzetí
má být potvrzeno příjemcem, lze doručit adresátovi přímo nebo předáním jiné vhodné
fyzické osobě bydlící, působící nebo zaměstnané v tomtéž místě nebo jeho okolí, která
souhlasí s tím, že písemnost adresátovi předá.
(4) Písemnost, která se nedoručuje do vlastních rukou nebo jejíž doručení
nemá být potvrzeno příjemcem, lze doručit vložením písemnosti do adresátovy domovní
schránky nebo na jiné vhodné místo anebo způsobem podle odstavce 3.
(5) Při doručování písemnosti, která souvisí s podnikatelskou činností
fyzické osoby a která je doručována na adresu místa podnikání,2) se postupuje obdobně
podle § 21.
(6) Písemnost určenou advokátu, včetně písemnosti doručované do vlastních
rukou, mohou přijmout také advokátní koncipienti nebo jiní jeho zaměstnanci. Vykonává-li
advokacii společně s jinými advokáty, může být písemnost, včetně písemnosti doručované
do vlastních rukou, odevzdána též těmto advokátům, jejich advokátním koncipientům
nebo jiným jejich zaměstnancům. Jestliže advokát vykonává advokacii jako společník
veřejné obchodní společnosti, mohou písemnost určenou advokátu, včetně písemnosti
doručované do vlastních rukou, přijmout rovněž ostatní společníci této společnosti,
advokátní koncipienti nebo jiní její zaměstnanci. Pro doručování písemnosti notáři,
soudnímu exekutorovi a jiné osobě, která poskytuje právní pomoc podle zvláštních
zákonů, platí věta první až třetí přiměřeně. Ustanovení o doručování právnickým osobám
(§ 21) platí pro doručování písemnosti advokátovi, notáři, soudnímu exekutorovi
a jiné osobě, která poskytuje právní pomoc podle zvláštních zákonů, obdobně.
§ 21
Doručování právnickým osobám
(1) Právnické osobě se písemnost doručuje na adresu pro doručování (§
19 odst. 3), na adresu jejího sídla2) nebo sídla její organizační složky, jíž
se řízení týká; u zahraniční právnické osoby se doručuje na adresu sídla její
organizační složky zřízené v České republice, týká-li se písemnost činnosti
této organizační složky. Při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě
se doručuje na elektronickou adresu právnické osoby. V ostatních případech se
zahraničním právnickým osobám písemnosti doručují způsobem uvedeným v § 22.
(2) Písemnost, která se doručuje do vlastních rukou, jsou oprávněny převzít
orgány a osoby uvedené v § 30 nebo jiné osoby, které byly pověřeny písemnosti
přijímat.
(3) Právnická osoba nemůže žádat o prominutí zmeškání úkonu s poukazem
na to, že se na adrese jejího sídla nebo sídla její organizační složky nikdo nezdržuje.
Správní orgán však v případě, že na uvedené adrese nebyl nikdo zastižen, může písemnost
doručit osobám uvedeným v § 30 na jejich adresu.
(4) Písemnost, která se nedoručuje do vlastních rukou a jejíž převzetí
má být potvrzeno příjemcem, lze doručit fyzické osobě, která je za adresáta oprávněna
písemnost převzít, fyzické osobě, která převzetí písemnosti potvrdí razítkem adresáta,
popřípadě též jiné vhodné fyzické osobě bydlící, působící nebo zaměstnané v tomtéž
místě nebo jeho okolí, která souhlasí s tím, že poštovní zásilku s písemností adresátovi
předá.
(5) Písemnost, která se nedoručuje do vlastních rukou a jejíž převzetí
nemá být potvrzeno příjemcem, lze doručit vložením písemnosti do adresátovy domovní
schránky nebo na jiné vhodné místo anebo způsobem podle odstavce 4.
(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se přiměřeně vztahují i na doručování
správním orgánům a jiným orgánům veřejné moci.
§ 22
Doručování do ciziny
Adresátům, kteří se zdržují v cizině nebo jejichž sídlo nebo pobyt, popřípadě
jiná adresa pro doručování podle § 19 odst. 3 je v cizině, lze doručit prostřednictvím
provozovatele poštovních služeb nebo prostřednictvím příslušného orgánu státní
správy pověřeného k doručování písemností do ciziny. Pokud se tímto způsobem
nepodaří písemnost doručit, ustanoví jim správní orgán opatrovníka [§ 32 odst.
2 písm. d)].
§ 23
Uložení
(1) Nebyl-li v případě doručování podle § 20 adresát zastižen a
písemnost nebylo možno doručit ani jiným způsobem přípustným podle § 20, písemnost
se uloží.
(2) Nebyla-li v případě doručování podle § 21 zastižena žádná osoba,
které by bylo možno písemnost doručit, a písemnost nebylo možno doručit ani
jiným způsobem přípustným podle § 21, písemnost se uloží.
(3) Písemnost se uloží
a) u správního orgánu, který ji vyhotovil, nebo
b) u obecního úřadu nebo v provozovně provozovatele poštovních služeb,
pokud se doručuje jejich prostřednictvím.
(4) Adresát se vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti
do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, aby si uloženou písemnost ve lhůtě
10 dnů vyzvedl; současně se mu sdělí, kde, odkdy a v kterou denní dobu si lze písemnost
vyzvednout. Je-li to možné a nevyloučil-li to správní orgán, písemnost se po uplynutí
10 dnů vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo; jinak se vrátí správnímu
orgánu, který ji vyhotovil.
(5) Zároveň s oznámením podle odstavce 4 se adresát písemně poučí
o právních důsledcích, které by jeho případné jednání podle § 24 odst. 1, 3 a 4 vyvolalo
nebo o možnosti postupu podle § 24 odst. 2. Toto poučení musí obsahovat i označení
správního orgánu, který písemnost odesílá, a jeho adresu.
§ 24
Překážky při doručování
(1) Jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů
ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou
posledním dnem této lhůty.
(2) Prokáže-li adresát, že si pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného
vážného důvodu nemohl bez svého zavinění uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout,
může za podmínek ustanovení § 41 požádat o určení neplatnosti doručení nebo
okamžiku, kdy byla písemnost doručena.
(3) Jestliže adresát písemnosti, který je fyzickou osobou, nebo fyzická
osoba, které má být předána písemnost adresovaná právnické osobě, pokus o doručení
písemnosti znemožní tím, že ji odmítne převzít nebo že neposkytne součinnost nezbytnou
k řádnému doručení, předá se jí poučení o právních důsledcích, které z jejího jednání
uvedeného v odstavci 4 vyplývají; nového poučení však není zapotřebí, pokud
se ho adresátovi dostalo již podle § 23 odst. 5.
(4) Jestliže osoba uvedená v odstavci 3 předání poučení znemožní
nebo jestliže i přes poučení podle § 23 odst. 5 nebo podle odstavce 3 doručení
neumožní, písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy k neúspěšnému pokusu
o doručení došlo.
§ 25
Doručování veřejnou vyhláškou
(1) Osobám neznámého pobytu nebo sídla a osobám, jimž se prokazatelně
nedaří doručovat, jakož i osobám, které nejsou známy, a v dalších případech, které
stanoví zákon, se doručuje veřejnou vyhláškou.
(2) Doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se písemnost, popřípadě
oznámení o možnosti převzít písemnost, vyvěsí na úřední desce správního orgánu, který
písemnost doručuje; na písemnosti se vyznačí den vyvěšení. Písemnost nebo oznámení
se zveřejní též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Patnáctým dnem po vyvěšení
se písemnost považuje za doručenou, byla-li v této lhůtě splněna i povinnost podle
věty druhé.
(3) Jde-li o řízení, ve kterém se veřejnou vyhláškou doručuje ve správních
obvodech několika obcí, správní orgán, který písemnost doručuje, ji nejpozději v
den vyvěšení zašle též příslušným obecním úřadům, které jsou povinny písemnost bezodkladně
vyvěsit na svých úředních deskách na dobu nejméně 15 dnů. Dnem vyvěšení je den vyvěšení
na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje. Jinak platí ustanovení
odstavce 2 obdobně.
(4) Týká-li se veřejná vyhláška záležitosti práv příslušníků národnostních
menšin a je-li ve správním obvodu správního orgánu zřízen výbor pro národnostní menšiny
nebo jiný orgán pro záležitosti národnostních menšin, veřejnou vyhlášku správní orgán
uveřejní též v jazyce příslušné národnostní menšiny.
(5) Fyzické osoby, které vykonávají působnost v oblasti veřejné správy,
doručují veřejnou vyhláškou prostřednictvím úřední desky obecního úřadu v místě výkonu
jejich působnosti.
§ 26
Úřední deska
(1) Každý správní orgán zřizuje úřední desku, která musí být nepřetržitě
veřejně přístupná. Pro orgány územního samosprávného celku se zřizuje jedna úřední
deska. Obsah úřední desky se zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na fyzické osoby, které
vykonávají působnost správního orgánu, s výjimkou podnikajících fyzických osob,
u nichž výkon této působnosti souvisí s předmětem podnikání.
(3) Není-li správní orgán schopen zajistit zveřejnění obsahu úřední desky
způsobem umožňujícím dálkový přístup podle odstavce 1, uzavře osoba uvedená
v § 160 odst. 1, jejíž je tento správní orgán součástí, s obcí s rozšířenou
působností, v jejímž správním obvodu má sídlo, veřejnoprávní smlouvu (§ 160)
o zveřejňování obsahu úřední desky způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Nedojde-li k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 3, postupuje
se v případě obecního úřadu podle zvláštního zákona.18) V případě jiného správního
orgánu rozhodne nadřízený správní orgán, že pro něj bude tuto povinnost vykonávat
sám nebo že jejím vykonáváním pověří jiný podřízený věcně příslušný správní
orgán ve svém správním obvodu. Rozhodnutí nadřízeného správního orgánu se zveřejní
nejméně po dobu 15 dnů na úřední desce správního orgánu, který povinnost
neplnil.
2) § 2 odst. 3 obchodního zákoníku.
3) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých
zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších
předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
5) § 7 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku.
6) § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů
státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
7) Například zákon č. 191/2004 Sb., o mezinárodní pomoci při vymáhání některých
finančních pohledávek.
8) Například zákoník práce, zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců
ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců
ve správních úřadech (služební zákon), zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních
samosprávných celků a o změně některých zákonů.
9) Například § 61 odst. 1 písm. v) služebního zákona.
10) Čl. 37 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.
11) Zákon č. 325/1999 Sb.
12) Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně
některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
13) Zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů, ve znění
zákona č. 384/2008 Sb.
13a) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi
dokumentů.
14) Zákon č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 128/2000
Sb., ve znění pozdějších předpisů.
15) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů
(zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.
16) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších
zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.
17) § 16 zákona č. 29/2000 Sb.
17a) § 10b odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech
a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 7/2009
Sb.
18) § 65 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 313/2002 Sb.