ČÁST TŘETÍ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 419
Přechodné ustanovení
Trest uložený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za čin, který
není trestným činem podle tohoto zákona, popřípadě jeho nevykonaný
zbytek, se nevykoná. Ustanovení o souhrnném trestu se v takovém případě
neužije. Byl-li za takový čin a sbíhající se trestný čin uložen úhrnný
nebo souhrnný trest, soud trest poměrně zkrátí; přitom přihlédne ke
vzájemnému poměru závažnosti činů, které ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona nejsou trestnými činy, a sbíhajících se trestných činů.
§ 420
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon.
2. Zákon č. 53/1963 Sb., kterým se mění § 203 trestního zákona.
3. Zákon č. 56/1965 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon.
4. Zákon č. 148/1969 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon, ve
znění zákona č. 45/1973 Sb.
5. Zákon č. 45/1973 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon, ve
znění zákona č. 175/1990 Sb., a zákona č. 290/1993 Sb.
6. Zákon č. 175/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon, ve
znění zákona č. 265/2001 Sb.
7. Zákon č. 545/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon.
8. Zákon č. 557/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon.
9. Zákon č. 253/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961
Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
10. Zákon č. 92/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961
Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
11. Zákon č. 96/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní
zákon, ve znění pozdějších předpisů.
12. Zákon č. 327/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb.,
trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
13. Zákon č. 405/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb.,
trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
14. Zákon č. 139/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb.,
trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
15. Zákon č. 134/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb.,
trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
16. Zákon č. 91/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní
zákon, ve znění pozdějších předpisů.
17. Zákon č. 692/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb.,
trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
18. Zákon č. 320/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb.,
trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
19. Zákon č. 343/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb.,
trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
20. Zákon č. 271/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb.,
trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
21. Zákon č. 165/1950 Sb., na ochranu míru, ve znění zákona č. 140/1961
Sb.
22. Zákon č. 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu, ve znění zákona č.
37/1989 Sb.
23. Zákon č. 482/2002 Sb., o posílení ochrany vzdušného prostoru České
republiky v době konání summitu Organizace severoatlantické smlouvy v
Praze a o změně trestního zákona.
24. Nařízení vlády č. 72/1997 Sb., kterým se stanoví, co se považuje za
anabolika a jiné prostředky s anabolickým účinkem ve smyslu trestního
zákona.
25. Nařízení vlády č. 10/1999 Sb., kterým se zrušuje nařízení vlády č.
192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve
znění pozdějších předpisů, a kterým se pro účely trestního zákona
stanoví, co se považuje za jedy, ve znění nařízení vlády č. 114/1999
Sb.
26. Nařízení vlády č. 114/1999 Sb., kterým se pro účely trestního
zákona stanoví, co se považuje za jedy, nakažlivé choroby a škůdce, ve
znění nařízení vlády č. 40/2002 Sb., a nařízení vlády č. 444/2003 Sb.
§ 421
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl. IX zákona č. 357/2011 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na odsouzení soudem
jiného členského státu Evropské unie pro trestný čin spáchaný přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se do dne 27. dubna 2012 uplatní
pouze ve vztahu k pravomocným odsouzením soudem členského státu
Evropské unie zapsaným v evidenci členského státu, jehož je odsouzený
občanem nebo na jehož území má obvyklé bydliště.
