ČÁST OSMÁ
ZEMĚMĚŘICKÉ ČINNOSTI PRO ÚČELY KATASTRU
§ 74
Převzetí výsledku zeměměřických činností
(1) Pro účely katastru se využívají zejména tyto výsledky zeměměřických
činností:
a) dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového
pole,
b) záznamy podrobného měření změn,
c) geometrické plány,
d) neměřické záznamy a
e) dokumentace výsledků zjišťování hranic a podrobného měření pro obnovu katastrálního
operátu.
(2) Výsledky zeměměřických činností, které se využívají pro účely katastru,
přebírá katastrální úřad od odborně způsobilé osoby. Výsledky zeměměřických činností
podle odstavce 1 písm. b), c) a d) se vyhotovují pouze v elektronické podobě.
(3) Při převzetí zaměstnanec pověřený přebíráním výsledků zeměměřických
činností zkontroluje, zda výsledek zeměměřických činností pro účely katastru neobsahuje
zjevné vady. Přitom vždy přezkoumá, zda
a) výsledek zeměměřických činností
1. je ověřen ověřovatelem v rozsahu jeho oprávnění,
2.
má předepsané náležitosti,
3. vychází z údajů katastru,
4. nepřekračuje stanovené mezní
odchylky,
b) nové a změněné parcely jsou označeny správnými parcelními čísly.
(4) Neshledá-li katastrální úřad při přezkoumání vadu ve výsledku zeměměřických
činností, vyznačí jeho převzetí v příslušném protokolu a v případě výsledku v listinné
podobě vyznačí jeho převzetí i na první straně předávané dokumentace. Pokud výsledek
zeměměřických činností obsahuje vady, pro které ho nelze převzít do katastru, doručí
katastrální úřad dokumentaci s písemným odůvodněním zpět tomu, kdo jej předložil.
(5) Při převzetí výsledku zeměměřických činností může katastrální úřad požadovat
předložení dokladu o splnění požadavku na měřidla pro výkon zeměměřických činností
ve veřejném zájmu.
§ 75
Podrobné měření a připojení na identické body
(1) Podrobné měření se připojuje na geometrický základ zeměměřických činností,
a to popřípadě i prostřednictvím referenční sítě permanentních stanic. Podrobné měření
se připojí na v terénu jednoznačně identifikovatelné podrobné body, je-li to vzhledem
k napojení změny na stávající stav katastrální mapy a její rozsah účelnější a vhodnější.
(2) Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření a určení souřadnic
podrobných bodů polohopisu katastrální mapy a způsoby ověření a testování přesnosti
výsledků zeměměřických činností jsou uvedeny v bodu 13 přílohy k této vyhlášce.
(3) Podle potřeby zobrazení a navázání zaměřované změny na polohopisný obsah
katastrální mapy se měření připojí s ohledem na její rozsah na dostatečný počet podrobných
bodů v terénu jednoznačně identifikovatelných a zobrazených v katastrální mapě (dále
jen „identické body“).
(4) Pro připojení měření na identické body platí, že zaměřované podrobné
body musí být uvnitř kružnice se středem v polovině spojnice navzájem nejvzdálenějších
identických bodů, jejíž poloměr je roven třem čtvrtinám délky takové spojnice.
(5) Za identické body se volí body v okolí změny, zejména
a) trvalým způsobem označené původní lomové body na hranicích katastrálních území
nebo na hranicích pozemků, přednostně jsou-li na styku 3 nebo více takových hranic,
b) lomové body na obvodu budov, popřípadě body na jiných trvalých předmětech obsahu
katastrální mapy, lze-li předpokládat, že se jejich původní poloha nezměnila.
(6) Jako identický bod lze použít i styk hranic 3 nebo více pozemků, trvalým
způsobem neoznačený, jehož poloha je v terénu zřetelná a určitá. Výjimečně lze identický
bod nahradit průsečíkem spojnice 2 identických bodů s hranicí pozemku, která je v
terénu zřetelná a určitá, popřípadě identickou linií hranice pozemku, která je v
terénu zřetelná a určitá. Průsečík musí být zajištěn alespoň jednou kontrolní mírou.
Je-li více použitelných identických bodů, volí se přednostně body co nejbližší zaměřované
změně.
(7) Je-li třeba změnu navázat na polohopisný obsah mapy dřívější pozemkové
evidence, připojí se měření na identické body způsobem podle odstavce 1, nebo se
polohopisný obsah mapy dřívější pozemkové evidence ztotožní s polohopisným obsahem
katastrální mapy a dále se změna navazuje na polohopisný obsah takto ztotožněných
map.
§ 76
Dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového
bodového pole
(1) Dokumentace o zřízení obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového
bodového pole obsahuje
a) technickou zprávu s protokolem, jejíž přílohou je zápisník měření, protokol o
výpočtech a seznam souřadnic,
b) geodetické údaje o bodu podrobného polohového bodového pole a přehledný náčrt
a
c) doklad o oznámení nebo projednání umístění měřické značky bodu podrobného polohového
bodového pole s vlastníkem dotčené nemovitosti.
(2) Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole stanoví
bod 12 přílohy k této vyhlášce.
§ 77
Záznam podrobného měření změn
(1) Záznam podrobného měření změn
a) obsahuje dokumentaci činností při vyhotovení geometrického plánu a je podkladem
pro provedení změny v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací,
b) obsahuje dokumentaci činností při vytyčení hranice pozemků,
c) je podkladem pro zápis změn údajů evidovaných v souboru geodetických informací
a v souboru popisných informací, které jsou spojeny s měřením v terénu, ale nevyžadují
vyhotovení geometrického plánu.
(2) V případě potřeby je možné záznam podrobného měření změn vyhotovený pro
zaměření více vzájemně souvisejících změn využít jako podklad pro vyhotovení několika
geometrických plánů pro jednotlivé změny.
(3) Náležitosti záznamu podrobného měření změn upravuje bod 16 přílohy k
této vyhlášce.
§ 78
Neměřický záznam
(1) Neměřický záznam vyhotovuje katastrální úřad pro zápis změny údajů katastru,
která není spojena s měřením v terénu, zejména při sloučení parcel, změně označení
parcely parcelním číslem v souvislosti se zrušením údaje o budově na pozemku, u kterého
nedochází ke změně hranice, nebo při doplňování pozemků dosud evidovaných zjednodušeným
způsobem do mapy vedené na plastové fólii bez jejich vytyčení a zaměření.
(2) Zakládání a dokumentace neměřického záznamu se řídí příslušnými ustanoveními
pro záznam podrobného měření změn.
Vyhotovování geometrických plánů
§ 79
Účel vyhotovení geometrického plánu
(1) Geometrický plán se vyhotovuje pro
a) změnu hranice katastrálního území,
b) rozdělení pozemku,
c) změnu hranice pozemku,
d) vyznačení nebo změnu obvodu budovy, která je hlavní stavbou na pozemku, a vodního
díla,
e) určení hranic pozemků při pozemkových úpravách,
f) doplnění souboru geodetických informací o pozemek dosud evidovaný zjednodušeným
způsobem,
g) opravu geometrického a polohového určení nemovitosti,
h) upřesnění nebo rekonstrukci údajů o parcele podle přídělového řízení,
i) průběh vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemků,
j) průběh hranice určené soudem,
k) vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku.
(2) Geometrický plán je technickým podkladem pro vyhotovení rozhodnutí
a jiných listin ke změnám podle odstavce 1 a spolu se záznamem podrobného měření
změn je podkladem pro provedení změny v souboru geodetických informací a v souboru
popisných informací.
(3) Má-li být část pozemku sloučena do pozemku sousedícího nebo má-li z
více částí vzniknout nový pozemek, je přípustné též označení části pozemku písmenem
malé abecedy, pokud z listiny, jejíž bude geometrický plán neoddělitelnou součástí,
bude vyplývat realizace všech spolu souvisejících změn.
(4) Zasahuje-li předmět měření znázorněný na geometrickém plánu do více
katastrálních území, vyhotoví se samostatný geometrický plán pro každé katastrální
území, s výjimkou případů, kdy je změnou dotčena hranice katastrálního území, popřípadě
není-li s katastrálním úřadem dohodnuto jinak.
§ 80
Podklady pro vyhotovení geometrického plánu
(1) Závazným podkladem pro vyhotovení geometrického plánu jsou údaje souboru
geodetických informací a souboru popisných informací.
(2) Dalšími podklady jsou výsledky šetření a měření uložené v měřické dokumentaci
a grafické operáty dřívějších pozemkových evidencí.
§ 81
Zeměměřické činnosti v terénu
(1) Zeměměřické činnosti v terénu musí být provedeny tak, aby
a) při použití geodetických metod umožnily určit souřadnice podrobných bodů s požadovanou
přesností a
b) výsledek měření mohl být přesně zobrazen a spojen s nezměněným a správně zobrazeným
polohopisným obsahem katastrální mapy.
(2) Zpravidla před měřením se lomové body navrhovaných a vlastníky zpřesňovaných
dosavadních hranic pozemků označí trvalým způsobem. Body polohopisu zaměřované kontrolně
jiné než vlastnické hranice pozemků a rozsah věcného břemene k části pozemku se označí
pro účely zaměření dočasným způsobem.
(3) Při vytyčení bodu na neznatelné dosavadní vlastnické hranici, ze kterého
nová hranice při dělení pozemku vychází, se postupuje podle ustanovení této vyhlášky
o vytyčování hranic pozemků, přitom za neznatelnou se považuje hranice, jejíž lomové
body nejsou označeny trvalým způsobem, a hranice, která není číselně vyjádřena.
(4) Při měření se ověří, zda se v terénu nezměnila poloha bodů geometrického
základu a identických bodů, popřípadě identických linií. Ověření se provede určením
jejich vzájemné polohy například polárním zaměřením nebo změřením vzdálenosti identického
bodu od nejméně 2 jiných bodů, které lze považovat za identické, nebo od bodů polohového
bodového pole a porovnáním výsledku s odpovídajícími mírami v dokumentovaných výsledcích
jeho původního určení nebo v katastrální mapě. Body polohového bodového pole je možné
ověřit podle geodetických údajů.
(5) Výsledky dřívějších měření lze využít, je-li jejich soulad se skutečným
stavem ověřen měřením v terénu.
(6) Je-li měněn obvod budovy, která je dosud v katastrální mapě zobrazena
průmětem střešního pláště, zaměří se průnik celého jejího obvodu s terénem.
(7) Na dosavadní vlastnické hranici dotčené změnou se jako navazující kontrolní
body zaměří nejméně ty sousední lomové body, mezi nimiž se průběh hranice mění, s
výjimkou případu, kdy dosavadní hranice mezi bodem změny a sousedním lomovým bodem
zaniká. Pokud sousední lomový bod hranice není možné zaměřit například proto, že
bod nelze jednoznačně identifikovat, bod není přímo viditelný, bod je značně vzdálený
a podobně, a přitom průběh dosavadní hranice v okolí změny je zřetelný, lze zaměření
takového lomového bodu nahradit zaměřením zřetelné části hranice. V případě nezřetelného
průběhu dosavadní hranice v okolí změny se vytyčí sousední lomové body nebo při jejich
značné vzdálenosti či nepřístupnosti se vytyčí bližší mezilehlé body dosavadní hranice.
Vytyčení navazujících kontrolních bodů pro účely měření lze provést bez účasti vlastníků
dotčených pozemků, není potřebné je protokolárně dokumentovat a není jím dotčeno
ani dosavadní geometrické a polohové určení nemovitostí.
(8) Poloha lomového bodu změny se jednoznačně určí měřením a ověří oměrnými
nebo jinými kontrolními mírami. Nelze-li oměrné míry nebo jiné kontrolní míry změřit
pro překážky přímo, například brání-li tomu porost, změří se nepřímo, například z
jiného pomocného bodu zřízeného pro daný účel, nebo se poloha lomového bodu změny
určí nezávisle dalším měřením.
§ 82
Výpočetní práce
(1) Poloha podrobných bodů se určí v S-JTSK z bodů geometrického základu,
z údajů vedených v souboru geodetických informací a z údajů výsledků šetření a měření
uložených v měřické dokumentaci. Souřadnice bodů se uvádějí v metrech na 2 desetinná
místa. Vypočtené souřadnice bodů se zaokrouhlují tak, že je-li jejich hodnota na
dalším neuváděném desetinném místě rovna 5 nebo větší, zaokrouhlí se výsledek výpočtu
nahoru.
(2) Při výpočtu výměry se dává přednost způsobu určení výměry označenému
vyšším kódem, přitom způsob určení výměry označený kódem 1 se nepoužívá. Pro výpočet
výměr platí stejné zásady zaokrouhlování jako u souřadnic. Je-li výměra oddělované
parcely menší než 0,50 m
2. V případě označení této části pozemku
písmenem malé abecedy se výměra dílu uvede v m
2
, zaokrouhlí se na 1 m
2
na 2 desetinná místa.
(3) Zásady a kritéria určení výměr jsou uvedeny v bodu 14 přílohy k této
vyhlášce.
§ 83
Součinnost při vyhotovování geometrického plánu
(1) K vyhotovení geometrického plánu katastrální úřad
a) přidělí číslo záznamu podrobného měření změn, podle potřeby parcelní čísla nových
parcel a čísla bodů podrobného polohového bodového pole, pokud budou takové body
zřizovány, a
b) poskytne bezúplatně v nezbytném rozsahu podklady ve výměnném formátu nebo ve formě
rastrových dat, a pokud nelze jinak, ve formě reprografických kopií.
(2) V případě pochybnosti, zda osoba, která žádá o poskytnutí podkladů pro
vyhotovení geometrického plánu, je odborně způsobilá, může katastrální úřad požadovat
předložení dokladu prokazujícího odbornou způsobilost podle zákona o zeměměřictví.
§ 84
Obsah a náležitosti geometrického plánu
(1) Geometrický plán se vyhotovuje v elektronické podobě; pro účely vyhotovení
listiny se v případě potřeby vyhotoví jeho stejnopis v listinné podobě podle zákona
o zeměměřictví.
(2) Geometrický plán obsahuje vyjádření stavu parcel před změnou a po změně
a má tyto části:
a) popisové pole,
b) grafické znázornění,
c) výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru,
d) seznam souřadnic,
e) výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách.
(3) Grafické znázornění vychází ze stavu katastrální mapy, který je doplněn
o znázornění změny. V případech, kdy rozsah práv k nemovitostem je graficky vyjádřen
na jiných mapových podkladech než na katastrální mapě, doplní se grafické znázornění
kresbou polohopisu z těchto podkladů.
(4) Výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru obsahuje vybrané údaje
souboru popisných informací o změnou dotčených pozemcích a o nově vyznačovaných nemovitostech
s porovnáním se stavem evidence právních vztahů. V tomto porovnání se ke všem nově
oddělovaným parcelám nebo k jejich souboru oddělovanému pro stejného nabyvatele přiřadí
údaje o parcelních číslech, číslech listů vlastnictví, výměrách a označení dílů parcel
podle evidence právních vztahů, které budou podkladem pro sepsání listin.
(5) Seznam souřadnic obsahuje souřadnice bodů nové nebo zpřesněné hranice,
obvodu budovy nebo vodního díla a souřadnice navazujících kontrolních bodů.
(6) Výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách obsahuje parcelní
číslo zemědělského pozemku v novém stavu podle katastru, popřípadě podle zjednodušené
evidence, kód bonitované půdně ekologické jednotky a výměru dílu parcely příslušejícího
k tomuto kódu.
(7) V geometrickém plánu se poznamená případný podnět k související opravě
geometrického a polohového určení pozemku nebo opravě výměry.
(8) Má-li být podle geometrického plánu do katastru zapsáno kromě jiné změny
i zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku, týkající se touto jinou změnou
dotčené hranice, poznamená se v geometrickém plánu potřeba doložení souhlasného prohlášení
o shodě na průběhu hranic pozemků.
(9) V geometrickém plánu pro průběh vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice
pozemků se zároveň vyznačí zpřesněné geometrické a polohové určení rozsahu věcného
břemene k části pozemku zobrazeného v katastrální mapě, pokud byl jeho rozsah vymezen
určujícími mírami od této hranice.
§ 85
Potvrzení geometrického plánu katastrálním úřadem
(1) O opatření geometrického plánu souhlasem katastrálního úřadu s očíslováním
parcel (dále jen „potvrzení geometrického plánu“) žádá jeho ověřovatel v elektronické
podobě, a to na formuláři stanoveném Úřadem.
(2) Geometrický plán katastrální úřad potvrdí, pokud v něm nebyla zjištěna
vada při přezkoumání za účelem převzetí pro účely katastru a je-li v souladu s údaji
příslušného záznamu podrobného měření změn.
(3) Potvrzení geometrického plánu provede pověřený zaměstnanec tak, že geometrický
plán podepíše elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném
akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb pro katastrální úřad jako držitele
certifikátu. Podpis se připojí takovým způsobem, aby jeho vizualizovaná podoba obsahovala
jméno, popřípadě jména, a příjmení tohoto zaměstnance, datum potvrzení geometrického
plánu a číslo protokolu o potvrzení geometrického plánu. K podpisu se připojí certifikát
a geometrický plán se opatří časovým razítkem.
(4) Pokud je v geometrickém plánu upozorněno na chybu v dosavadních údajích
katastru, která vznikla zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, prošetří se
s využitím záznamu podrobného měření změn oprávněnost tohoto upozornění. Podle výsledku
prošetření se zahájí řízení o opravě chyby a v případě, že se chyba v dosavadních
údajích katastru prokáže, geometrický plán se po provedení opravy potvrdí.
(5) U geometrického plánu pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku,
který má být při pozemkových úpravách součástí rozhodnutí o výměně nebo přechodu
vlastnických práv a zřízení věcného břemene k části pozemku, se potvrzení souladu
s očíslováním parcel vztahuje pouze na nově vznikající parcely, jejichž parcelní
čísla byla přidělena a jsou uvedena v návrhu nového uspořádání pozemků.
§ 86
Nepotvrzení geometrického plánu
(1) Žádosti o potvrzení geometrického plánu, u kterého byly zjištěny vady,
katastrální úřad nevyhoví a ověřovateli tuto skutečnost sdělí s písemným odůvodněním.
(2) Za vadu se nepovažuje, došlo-li v době po předložení geometrického plánu
k potvrzení ke změnám výměr parcel v důsledku vedení katastru.
(3) V případech, kdy byla vada způsobena nesprávnými údaji katastru poskytnutými
pro vyhotovení geometrického plánu, jejichž nesprávnost nebylo možné při vyhotovení
geometrického plánu rozpoznat, předloží ověřovatel opravený geometrický plán k původní
žádosti.
Vytyčování hranic pozemků
§ 87
Podklady pro vytyčení hranice pozemků
(1) Základním podkladem pro vytyčení hranice pozemku je jeho geometrické
a polohové určení evidované v souboru geodetických informací. Je-li geometrické a
polohové určení dáno jen zobrazením hranic pozemků v katastrální mapě podle původního
výsledku zeměměřické činnosti, využije se pro vytyčení také tento původní výsledek
zeměměřické činnosti. Pro vytyčení se mohou využít i údaje jiného výsledku zeměměřických
činností, není-li zjištěn jejich rozpor s platným geometrickým a polohovým určením.
(2) Podklady pro vytyčení hranice pozemku poskytne katastrální úřad odborně
způsobilé osobě bezúplatně v nezbytném rozsahu ve výměnném formátu nebo ve formě
rastrových dat, a pokud nelze jinak, ve formě reprografických kopií.
(3) Před vytyčením se posuzuje využitelnost podkladů z hlediska jejich
přesnosti a možnosti využití zejména zachovaných lomových bodů označených trvalým
způsobem, jiných trvalých předmětů a znatelného přirozeného rozhraničení pozemků
například příkopem nebo hrází.
§ 88
Zeměměřické činnosti v terénu
(1) Pro vytyčení se přednostně využije geometrický základ měření, z něhož
byla hranice geometricky a polohově určena.
(2) Vytyčené lomové body hranice se v terénu označí trvalým způsobem, pokud
je hranice v katastru číselně vyjádřena, nebo pokud se na podkladě vytyčení vyhotovuje
geometrický plán pro průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků. V
ostatních případech se lomové body označí dočasným způsobem, nejsou-li již označeny.
Správnost vytyčení hranice pozemku se ověří kontrolním měřením. Vytyčeným lomovým
bodům hranice se určí souřadnice v S-JTSK, pokud nebyly v tomto souřadnicovém systému
již určeny.
§ 89
Součinnost s vlastníky při vytyčení hranice pozemků
(1) K seznámení s vytyčenou hranicí přizve odborně způsobilá osoba vykonávající
vytyčení hranice pozemku (dále jen „vytyčovatel“) písemnou pozvánkou všechny vlastníky
pozemků, jejichž hranice má být vytyčena, nebo na jejichž hranici má být vytyčen
alespoň jeden lomový bod. Pozvánka obsahuje
a) upozornění, že
1. k účasti na projednání vytyčené hranice může vlastník zmocnit
svého zástupce,
2. informace o vytyčené hranici lze získat u vytyčovatele,
3. v případě
neúčasti na projednání vytyčené hranice se lze k průběhu hranice vyjádřit u vytyčovatele
ve lhůtě uvedené v pozvánce,
4. má-li být do katastru zapsáno zpřesněné geometrické
a polohové určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněná výměra parcely podle výsledku
vytyčení hranice pozemku, je nutné vyhotovit pro tento účel geometrický plán,
5. případná
nepřítomnost pozvaného vlastníka pozemku nebo jeho zástupce na ústním jednání není
na překážku dalším úkonům vytyčovatele,
b) oznámení o oprávnění ke vstupu na pozemek a
c) poučení, že případný spor vlastníků o průběhu vlastnické hranice nebo o rozsahu
vlastnického práva ke sporné části pozemku je možné řešit občanskoprávní cestou.
(2) Seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice provede vytyčovatel
ústním jednáním. Nepřítomnost pozvaného vlastníka pozemku nebo jeho zástupce na ústním
jednání není na překážku dalším úkonům vytyčovatele.
§ 90
Dokumentace o vytyčení hranice pozemků
(1) Dokumentaci o vytyčení hranice pozemků tvoří vytyčovací náčrt se seznamem
souřadnic vytyčených lomových bodů hranice pozemků a protokol o vytyčení hranice
pozemků.
(2) Do 30 dnů po seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků
doručí vytyčovatel stejnopis dokumentace o vytyčení hranice pozemků objednateli vytyčení
a vlastníkům dotčených pozemků doručí její kopii.
(3) Kopii dokumentace o vytyčení hranice pozemků je vytyčovatel povinen
doručit do 90 dnů po seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků příslušnému
katastrálnímu úřadu k založení do měřické dokumentace jako přílohu záznamu podrobného
měření změn.
