ČÁST PRVNÍ
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I
PŘEDMĚT ÚPRAVY A ROZSAH PŮSOBNOSTI
§ 1
(1) Tento zákon upravuje
a) právní poměry státních zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech státní
správu,
b) organizační věci státní služby (dále jen „služba“),
c) služební vztahy státních zaměstnanců,
d) odměňování státních zaměstnanců a
e) řízení ve věcech služebního poměru.
(2) Tento zákon dále upravuje organizační věci týkající se zaměstnanců
ve správních úřadech, kteří pracují v základním pracovněprávním vztahu.
§ 2
(1) Tento zákon se nevztahuje na
a) člena vlády, jeho poradce a na zaměstnance, který vykonává další činnosti pro
člena vlády, včetně zaměstnance zařazeného v kabinetu člena vlády,
b) vedoucího Úřadu vlády České republiky (dále jen „Úřad vlády“) a zaměstnance, který
vykonává činnosti pro vedoucího Úřadu vlády,
c) náměstka člena vlády a zaměstnance, který vykonává činnosti pro náměstka člena
vlády,
d) člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
e) předsedu a člena Rady Českého telekomunikačního úřadu,
f) předsedu a místopředsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,
g) předsedu a místopředsedu Energetického regulačního úřadu,
h) předsedu a inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů,
i) předsedu a místopředsedu Českého statistického úřadu,
j) zaměstnance, který vykonává pouze pomocné, servisní nebo manuální práce ve správních
úřadech, a na zaměstnance, který pouze řídí, organizuje a kontroluje výkon pomocných,
servisních nebo manuálních prací,
k) ředitele a inspektora Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod.
(2) Tento zákon se dále nevztahuje na zaměstnance zařazeného v bezpečnostním
sboru, Generálním štábu Armády České republiky, Vojenské policii, Vojenském zpravodajství
a v Národním bezpečnostním úřadu.
HLAVA II
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 3
Správní úřad
Správním úřadem pro účely tohoto zákona je ministerstvo a jiný správní
úřad, jestliže je zřízen zákonem a je zákonem výslovně označen jako správní úřad
nebo orgán státní správy.
§ 4
Služební úřad, služební působiště a nadřízený služební úřad
(1) Správní úřad je pro účely tohoto zákona služebním úřadem.
(2) Služebním úřadem jsou dále státní orgán nebo právnická osoba, o kterých
tak stanoví jiný zákon.
(3) Služebním působištěm státního zaměstnance je obec, ve které má sídlo
služební úřad nebo jeho organizační útvar.
(4) Nadřízeným služebním úřadem je služební úřad, který je podle jiného
zákona nadřízeným správním úřadem.
§ 5
Služba a obory služby
(1) Služba zahrnuje
a) přípravu návrhů právních předpisů a zajišťování právní činnosti,
b) přípravu mezinárodních smluv a předpisů Evropské unie nebo jiné mezinárodní organizace,
c) přípravu návrhů koncepcí, strategií a programů,
d) řízení a usměrňování činnosti jiných správních úřadů, organizačních složek státu,
které nejsou správními úřady, nebo orgánů veřejné moci, které nejsou správními úřady,
e) vytváření a správu informačních systémů veřejné správy podle jiného zákona, s
výjimkou provozních informačních systémů,
f) státní statistickou službu,
g) správu kapitoly státního rozpočtu vůči organizačním složkám státu a právnickým
osobám, s výjimkou služebního úřadu, ve kterém je služba vykonávána,
h) ochranu utajovaných informací,
i) zabezpečování obrany státu,
j) zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti,
k) obhajobu zahraničních zájmů České republiky a zájmů České republiky vyplývajících
z jejího členství v Evropské unii nebo v jiné mezinárodní organizaci,
l) přípravu nebo realizaci dotační politiky,
m) přípravu nebo realizaci politiky výzkumu a vývoje,
n) přípravu a provádění správních úkonů včetně kontroly,
o) ochranu obyvatelstva, krizové řízení a integrovaný záchranný systém,
p) zadávání veřejných zakázek,
q) audit,
r) zajišťování organizačních věcí služby a správy služebních vztahů a odměňování
státních zaměstnanců,
s) řízení činností uvedených v písmenech a) až r),
t) přípravu a vypracování odborných věcných podkladů k činnostem uvedeným v písmenech
a) až d), g), k) až n) a p), s výjimkou podkladů spočívajících ve fyzikálních měřeních,
chemických rozborech nebo porovnávání a určování technických parametrů.
(2) Vláda stanoví nařízením obory služby.
§ 6
Státní zaměstnanec
Státním zaměstnancem je fyzická osoba, která byla přijata do služebního
poměru a zařazena na služební místo nebo jmenována na služební místo představeného
k výkonu některé z činností uvedených v § 5.
§ 7
Služební označení státního zaměstnance
(1) Státnímu zaměstnanci přísluší služební označení.
(2) Pro služební místo státního zaměstnance se stanoveným
a) středním vzděláním s výučním listem je služební označení referent,
b) středním vzděláním s maturitní zkouškou je služební označení odborný referent,
c) vyšším odborným vzděláním je služební označení vrchní referent,
d) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v bakalářském studijním programu je
služební označení rada,
e) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v magisterském studijním programu je
služební označení odborný rada nebo vrchní rada.
(3) V ministerstvu se místo služebního označení odborný rada použije služební
označení ministerský rada a v Úřadu vlády vládní rada; místo služebního označení
vrchní rada se použije služební označení vrchní ministerský rada a v Úřadu vlády
vrchní vládní rada.
(4) Za vysokoškolské vzdělání se pro účely tohoto zákona nepovažuje vzdělání
získané studiem na Vysoké škole politické Ústředního výboru Komunistické strany Československa,
Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda, vysokých politických a bezpečnostních
školách a učilištích v bývalém Svazu sovětských socialistických republik a na fakultách
všech těchto vysokých škol, nejde-li o vzdělání získané studiem na Státním institutu
mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO).
§ 8
Služební označení státních zaměstnanců v zahraniční službě
(1) Vedle služebního označení lze státnímu zaměstnanci, který vykonává
službu na služebním působišti mimo území České republiky (dále jen „zahraniční služba“),
přiznat nebo propůjčit též diplomatickou nebo konzulární hodnost.
(2) Ministerstvo zahraničních věcí stanoví vyhláškou diplomatické a konzulární
hodnosti a postup při jejich přiznávání nebo propůjčování.
§ 9
Představený
(1) Představeným je státní zaměstnanec, který je oprávněn vést podřízené
státní zaměstnance, ukládat jim služební úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat
výkon jejich služby a dávat jim k tomu příkazy. Za představeného se za podmínek stanovených
tímto zákonem považuje i fyzická osoba, která je oprávněna na základě zákona dávat
státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu služby; představeným může být i příslušník
bezpečnostního sboru nebo voják z povolání.
(2) Služební místa představených v ministerstvu nebo v Úřadu vlády a
jejich služební označení jsou
a) náměstek pro řízení sekce,
b) ředitel odboru,
c) vedoucí oddělení.
(3) Služební místa představených v jiných správních úřadech a jejich
služební označení jsou
a) vedoucí služebního úřadu,
b) ředitel sekce,
c) ředitel odboru,
d) vedoucí oddělení.
(4) Představeným je též vedoucí zastupitelského úřadu.
(5) Vedoucím služebního úřadu je ten, kdo podle jiného zákona stojí v čele
tohoto správního úřadu a tento úřad řídí, bez ohledu na to, zda je státním zaměstnancem.
(6) Stanovené vzdělání představeného je odvozeno od nejnáročnější činnosti,
jejíž výkon řídí nebo sám vykonává.
(7) Představený ze svých přímo podřízených představených určí jednoho,
který je jeho zástupcem. Nemá-li představený přímo podřízené představené, nebo jde-li
o náměstka pro řízení sekce nebo o ředitele odboru v ministerstvu nebo v Úřadu vlády,
určí zástupce ze svých podřízených státních zaměstnanců. Takto určený státní zaměstnanec
zastupuje představeného v plném rozsahu jeho činnosti; přitom se považuje za představeného.
(8) Příslušný člen vlády může stanovit, že náměstek pro řízení sekce je
oprávněn účastnit se místo člena vlády jednání schůze vlády a zastupovat jej na schůzi
výboru nebo komise Poslanecké sněmovny včetně vyšetřovací komise, není-li výslovně
požadována osobní účast člena vlády, nebo na schůzi výboru nebo komise Senátu.
HLAVA III
ORGANIZAČNÍ VĚCI SLUŽBY A SPRÁVA SLUŽEBNÍCH VZTAHŮ
§ 10
Služební orgán
(1) Služebním orgánem je
a) vláda nebo ministr vnitra na základě pověření vlády vůči náměstkovi ministra vnitra
pro státní službu (dále jen „náměstek pro státní službu“),
b) vláda nebo pověřený člen vlády vůči vedoucímu služebního úřadu, který je ústředním
správním úřadem,
c) náměstek pro státní službu vůči vedoucímu služebního úřadu, který nemá nadřízený
služební úřad, státnímu tajemníkovi a personálnímu řediteli sekce pro státní službu,
d) vedoucí služebního úřadu nebo státní tajemník vůči vedoucímu podřízeného služebního
úřadu,
e) personální ředitel sekce pro státní službu vůči státním zaměstnancům zařazeným
v sekci pro státní službu,
f) vedoucí služebního úřadu nebo státní tajemník vůči ostatním státním zaměstnancům.
(2) Služební orgán jedná a rozhoduje ve věcech služebního poměru.
Služební předpis
§ 11
(1) Služební předpis stanoví organizační věci služby.
(2) Služební předpis se vydává písemně.
(3) Služební předpis je pro státního zaměstnance závazný; služební předpis
je závazný i pro zaměstnance v pracovním poměru vykonávajícího činnosti podle § 5
a pro osobu ve služebním poměru podle jiného zákona zařazenou k výkonu služby ve
služebním úřadu. Služební úřad je povinen zajistit, aby tyto osoby byly se služebními
předpisy řádně seznámeny a měly k nim zajištěn přístup.
(4) Služební předpisy vydává náměstek pro státní službu, vedoucí služebního
úřadu nebo státní tajemník. Služební předpis vydaný náměstkem pro státní službu se
nevztahuje na Úřad Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Český telekomunikační
úřad, Energetický regulační úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro
ochranu osobních údajů, Český statistický úřad a Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
(5) Služební orgán je povinen vést přehled platných služebních předpisů
a aktualizovat jej.
§ 12
(1) Služební předpis nesmí být v rozporu s právním předpisem nebo služebním
předpisem vydaným služebním orgánem v nadřízeném služebním úřadu nebo náměstkem pro
státní službu.
(2) Je-li služební předpis v rozporu s právním předpisem a má-li příslušný
služební úřad nadřízený služební úřad, vyzve služební orgán v nadřízeném služebním
úřadu příslušný služební orgán ke zjednání nápravy a současně pozastaví účinnost
takového služebního předpisu. Účinnost služebního předpisu je pozastavena dnem doručení
rozhodnutí služebního orgánu v nadřízeném služebním úřadu o pozastavení účinnosti
služebního předpisu příslušnému služebnímu orgánu. Služební orgán v nadřízeném služebním
úřadu v rozhodnutí současně stanoví přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy.
(3) Zjedná-li příslušný služební orgán nápravu ve stanovené lhůtě, služební
orgán v nadřízeném služebním úřadu své rozhodnutí o pozastavení účinnosti služebního
předpisu zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení příslušného služebního orgánu o
zjednání nápravy, jehož přílohou je i opatření příslušného služebního orgánu, kterým
byla zjednána náprava.
(4) Nezjedná-li příslušný služební orgán nápravu do 30 dnů od doručení
výzvy, služební orgán v nadřízeném služebním úřadu takový služební předpis zruší
a o rozhodnutí o zrušení služebního předpisu informuje příslušný služební orgán.
(5) Je-li služební předpis v rozporu s právním předpisem a služební orgán
v nadřízeném služebním úřadu nepostupuje podle odstavců 2 až 4 nebo příslušný služební
úřad nemá nadřízený služební úřad, vyzve náměstek pro státní službu příslušný služební
orgán ke zjednání nápravy a současně pozastaví účinnost takového služebního předpisu.
Účinnost služebního předpisu je pozastavena dnem doručení rozhodnutí náměstka pro
státní službu o pozastavení účinnosti služebního předpisu příslušnému služebnímu
orgánu. Náměstek pro státní službu v rozhodnutí současně stanoví přiměřenou lhůtu
ke zjednání nápravy.
(6) Zjedná-li příslušný služební orgán nápravu ve stanovené lhůtě, náměstek
pro státní službu své rozhodnutí o pozastavení účinnosti služebního předpisu zruší
neprodleně poté, co obdrží sdělení příslušného služebního orgánu o zjednání nápravy,
jehož přílohou je i opatření příslušného služebního orgánu, kterým byla zjednána
náprava.
(7) Nezjedná-li příslušný služební orgán nápravu ve stanovené lhůtě,
podá náměstek pro státní službu do 30 dnů od jejího uplynutí návrh na zrušení služebního
předpisu soudu. Jestliže soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, pozbývá
rozhodnutí náměstka pro státní službu o pozastavení účinnosti služebního předpisu
platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.
§ 13
Ministerstvo vnitra
(1) Ministerstvo vnitra
a) připravuje návrh systemizace služebních míst (dále jen „systemizace“) na základě
návrhů služebních orgánů a vyhodnocuje její dodržování,
b) koordinuje zpracování návrhů organizačních struktur služebních úřadů, není-li
stanoveno jinak,
c) koordinuje systém hodnocení státních zaměstnanců,
d) koordinuje vzdělávání státních zaměstnanců a připravuje vzdělávací programy a
rámcová pravidla pro vzdělávání státních zaměstnanců,
e) hodnotí vytváření podmínek pro sladění rodinného a osobního života s výkonem služby
služebními úřady a předkládá o tom jednou ročně zprávu vládě,
f) plní další úkoly stanovené zákonem.
(2) Působnost Ministerstva vnitra stanovenou tímto zákonem, s výjimkou
působnosti svěřené přímo ministrovi vnitra, náměstkovi pro státní službu, státnímu
tajemníkovi nebo personálnímu řediteli sekce pro státní službu a vydávání vyhlášek,
vykonává sekce pro státní službu.
(3) Sekce pro státní službu je organizační jednotkou Ministerstva vnitra.
(4) V čele sekce pro státní službu je náměstek pro státní službu.
(5) V sekci pro státní službu se zřizuje služební místo personálního ředitele
sekce pro státní službu. Personální ředitel sekce pro státní službu má postavení
ředitele odboru. Náměstek pro státní službu může pověřit personálního ředitele sekce
pro státní službu výkonem svých pravomocí, s výjimkou rozhodování ve věci přijetí
do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného, odvolání ze služebního
místa představeného nebo skončení služebního poměru.
(6) Není-li služební místo náměstka pro státní službu obsazeno, vykonává
jeho pravomoci personální ředitel sekce pro státní službu. Není-li služební místo
náměstka pro státní službu ani služební místo personálního ředitele sekce pro státní
službu obsazeno, pověří vláda některého ze státních tajemníků výkonem pravomocí náměstka
pro státní službu do doby jmenování nového náměstka pro státní službu.
(7) Náměstek pro státní službu a státní zaměstnanec jím písemně pověřený
jsou oprávněni vykonávat ve služebních úřadech kontrolu ve služebních vztazích státních
zaměstnanců. Pověření ke kontrole může mít i formu průkazu, jehož vzor stanoví Ministerstvo
vnitra vyhláškou. Při výkonu kontroly se postupuje podle kontrolního řádu.
(8) Stanoví-li tento zákon úkoly služebnímu orgánu, plní je v Ministerstvu
vnitra státní tajemník.
§ 14
Vedoucí služebního úřadu
(1) Vedoucí služebního úřadu řídí činnosti související se zajišťováním
organizačních věcí služby, správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnanců
a vedoucího podřízeného služebního úřadu.
(2) Vedoucí služebního úřadu dále plní úkoly související s pracovněprávními
vztahy zaměstnanců ve správním úřadu.
(3) Rozhodování o věcech, o nichž se podle tohoto zákona nevede řízení
ve věcech služby, s výjimkou věcí podle § 159 odst. 2 písm. j), může vedoucí služebního
úřadu přenést služebním předpisem na představené.
§ 15
Státní tajemník
(1) Služební místo státního tajemníka se zřizuje v ministerstvu a v Úřadu
vlády. Státní tajemník má postavení náměstka pro řízení sekce.
(2) Státní tajemník řídí činnosti související se zajišťováním organizačních
věcí služby, správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnanců a vedoucího
služebního úřadu podřízeného ministerstvu.
(3) Státní tajemník dále plní úkoly související s pracovněprávními vztahy
zaměstnanců ve správním úřadu.
(4) Ve věcech týkajících se změn služebního poměru podle § 44 písm. f)
a g) a skončení služebního poměru postupuje státní tajemník po projednání s příslušným
členem vlády nebo s vedoucím Úřadu vlády.
(5) Rozhodování o věcech, o nichž se podle tohoto zákona nevede řízení
ve věcech služby, s výjimkou věcí podle § 159 odst. 2 písm. j), může státní tajemník
přenést služebním předpisem na představené.
§ 16
Zvláštní ustanovení o plnění některých úkolů služebního úřadu
Nadřízený služební úřad plní v organizačních věcech služby, služebních
vztahů státních zaměstnanců a pracovněprávních vztahů zaměstnanců ve správním úřadu
úkoly za služební úřad, v němž službu vykonává nebo v pracovním poměru pracuje celkem
méně než 25 osob, a za obvodní báňský úřad, okresní správu sociálního zabezpečení,
oblastní inspektorát práce, Odvolací finanční ředitelství nebo finanční úřad.
HLAVA IV
SYSTEMIZACE A ORGANIZAČNÍ STRUKTURA SLUŽEBNÍHO ÚŘADU
§ 17
Systemizace
(1) Systemizace vychází ze závazných pravidel pro organizaci služebních
úřadů tak, aby byl zajištěn řádný výkon působnosti služebního úřadu, a stanoví pro
každý služební úřad
a) počet služebních míst státních zaměstnanců, kteří nejsou představenými, klasifikovaných
platovými třídami,
b) počet služebních míst představených klasifikovaných platovými třídami,
c) objem prostředků na platy státních zaměstnanců,
d) počet služebních míst, u kterých je s ohledem na ochranu veřejného zájmu nezbytným
požadavkem státní občanství České republiky,
e) počet služebních míst, u kterých se stanoví zákaz se po skončení služebního poměru
přímo nebo nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich
společníkem nebo členem v oboru, který je shodný s příslušným oborem služby, nebo
být v pracovním nebo obdobném poměru k podnikateli v takovém oboru (dále jen „zákaz
konkurence“).
(2) Návrh systemizace vypracuje Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem
financí na základě návrhů služebních orgánů, které mu je v termínu stanoveném Ministerstvem
vnitra předkládají prostřednictvím příslušných ústředních správních úřadů. Při vypracování
návrhu systemizace ministerstva nebo jemu podřízeného služebního úřadu se postupuje
v součinnosti s příslušným členem vlády, v případě systemizace Úřadu vlády v součinnosti
s vedoucím Úřadu vlády, a pokud jde o část systemizace týkající se státních zaměstnanců
zařazených v útvaru podřízeném členovi vlády, s tímto členem vlády. V případě Ministerstva
vnitra návrh systemizace vypracovává státní tajemník v součinnosti s ministrem vnitra,
a pokud jde o část systemizace týkající se sekce pro státní službu, též v součinnosti
s náměstkem pro státní službu; návrh systemizace předkládá státní tajemník.
(3) Systemizaci schvaluje vláda na následující kalendářní rok. Návrh systemizace
předkládá vládě ministr vnitra. Vláda je oprávněna upravit v souvislosti se schvalováním
systemizace organizační strukturu služebního úřadu. Jde-li o systemizaci Úřadu Rady
pro rozhlasové a televizní vysílání, Českého telekomunikačního úřadu, Energetického
regulačního úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Úřadu pro ochranu osobních
údajů, Českého statistického úřadu nebo Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, nemůže
vláda bez souhlasu toho, kdo je v jejich čele, snížit počet služebních míst podle
odstavce 1 písm. a) a b) a objem prostředků na platy podle odstavce 1 písm. c) oproti
systemizaci pro předchozí kalendářní rok.
(4) Není-li systemizace schválena do 31. prosince, použije se pro následující
kalendářní rok dosavadní systemizace.
(5) Služební místa a finanční prostředky na platy státních zaměstnanců
podle schválené systemizace nelze použít pro jiný účel.
§ 18
Změna systemizace
Změna systemizace poté, co nabyla účinnosti, je-li jejím důsledkem změna
počtu služebních míst, objemu prostředků na platy státních zaměstnanců nebo změna
platové třídy státního zaměstnance o více než jednu třídu dolů nebo o dvě třídy nahoru,
je přípustná, jen dojde-li ke změně působnosti správního úřadu nebo k podstatné změně
podmínek, za kterých byla systemizace schválena; ustanovení § 17 odst. 2 a 3 se použije
obdobně.
§ 19
Organizační struktura služebního úřadu
(1) Služební orgán zpracuje podle systemizace návrh organizační struktury
služebního úřadu nebo její změny a prostřednictvím příslušného ústředního správního
úřadu jej předloží Ministerstvu vnitra k vyjádření. Nevyjádří-li se Ministerstvo
vnitra k návrhu do 30 dnů od jeho předložení, považuje se návrh za schválený. Pokud
služební orgán nezohlední vyjádření Ministerstva vnitra, může Ministerstvo vnitra
návrh předložit k rozhodnutí vládě, jinak se po uplynutí 15 dnů od vyjádření považuje
návrh za schválený.
(2) Nedojde-li v důsledku schválení organizační struktury nebo její změny
ke skončení služebního poměru nebo odvolání ze služebního místa představeného, schvaluje
organizační strukturu nebo její změnu státní tajemník nebo služební orgán v nadřízeném
služebním úřadu, a není-li nadřízený služební úřad, vedoucí služebního úřadu.
(3) Nesnese-li věc odkladu a je-li to potřebné k plnění rozhodnutí soudu
anebo rozhodnutí orgánu mezinárodní organizace, může služební orgán do doby schválení
organizační struktury služebního úřadu nebo její změny prozatímně postupovat tak,
jako by navržená organizační struktura nebo její změna byla schválena; to neplatí,
pokud by tím došlo ke skončení služebního poměru. Nebude-li navržená organizační
struktura nebo její změna schválena, změny prozatímně provedené v jejím důsledku
se od počátku ruší a služební vztahy se navracejí v předešlý stav.
(4) Jde-li o organizační strukturu Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní
vysílání, Českého telekomunikačního úřadu, Energetického regulačního úřadu, Úřadu
pro ochranu hospodářské soutěže, Úřadu pro ochranu osobních údajů, Českého statistického
úřadu nebo Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, schvaluje ji ten, kdo je v jejich
čele. Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí.
