HLAVA V
PRÁVNÍ ÚKONY
§ 18
(1) Právní úkon se i přes vady jeho obsahu považuje za platný, pokud se
ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti nedovolá, není-li v § 19
stanoveno jinak.
(2) Neplatnosti právního úkonu pro vady jeho obsahu se nemůže dovolat
ten, kdo ji sám způsobil. Neplatnost právního úkonu nemůže být
zaměstnanci na újmu, pokud neplatnost nezpůsobil výlučně sám.
nadpis vypuštěn
§ 19
Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního úkonu,
a) který nebyl učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně,
b) který byl učiněn osobou nezpůsobilou k právním úkonům nebo osobou
jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto úkonu neschopnou,
c) který zavazuje k plnění od počátku nemožnému,
d) který odporuje zákonu nebo jej obchází a zároveň nejsou naplněny
základní zásady pracovněprávních vztahů,
e) který odporuje dobrým mravům,
f) kterým se zaměstnanec předem vzdává svých práv,
g) k němuž nebyl udělen předepsaný souhlas příslušného orgánu v
případech, kdy to stanoví výslovně tento zákon anebo zvláštní zákon;
požaduje-li zákon, aby právní úkon byl s příslušným orgánem pouze
projednán, není právní úkon neplatný, i když k tomuto projednání
nedošlo.
§ 20
(1) Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo
dohoda smluvních stran, je neplatný, ledaže smluvní strany tuto vadu
dodatečně odstraní.
(2) Nebyl-li právní úkon, jímž vzniká nebo se mění základní
pracovněprávní vztah (§ 3), učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon, je
možné se neplatnosti dovolat, jen nebylo-li již započato s plněním.
(3) Jednostranné právní úkony a kolektivní smlouva jsou pro vadu formy
právního úkonu vždy neplatné.
§ 21
Vznikne-li pro neplatnost právního úkonu škoda, odpovídá se za ni podle
tohoto zákona.
nadpis vypuštěn
§ 22
Kolektivní smlouvu smí za zaměstnance uzavřít pouze odborová
organizace.
§ 23
(1) V kolektivní smlouvě je možné upravit mzdová nebo platová práva a
ostatní práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích, jakož i práva
nebo povinnosti smluvních stran této smlouvy.
(2) Kolektivní smlouvu mohou uzavřít zaměstnavatel nebo více
zaměstnavatelů, nebo jedna nebo více organizací zaměstnavatelů na
straně jedné a jedna nebo více odborových organizací na straně druhé.
(3) Kolektivní smlouva je
a) podniková, je-li uzavřena mezi zaměstnavatelem nebo více
zaměstnavateli a odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi
působícími u zaměstnavatele,
b) vyššího stupně, je-li uzavřena mezi organizací nebo organizacemi
zaměstnavatelů^10) a odborovou organizací nebo odborovými organizacemi.
(4) Postup při uzavírání kolektivní smlouvy, včetně řešení sporů mezi
smluvními stranami, upravuje zvláštní právní předpis^11).
§ 24
(1) Odborová organizace uzavírá kolektivní smlouvu také za zaměstnance,
kteří nejsou odborově organizováni.
(2) Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, musí
zaměstnavatel jednat o uzavření kolektivní smlouvy se všemi odborovými
organizacemi; odborové organizace vystupují a jednají s právními
důsledky pro všechny zaměstnance společně a ve vzájemné shodě,
nedohodnou-li se mezi sebou a zaměstnavatelem jinak.
§ 25
(1) Kolektivní smlouva je závazná pro její smluvní strany.
(2) Kolektivní smlouva je závazná také pro
a) zaměstnavatele, kteří jsou členy organizace zaměstnavatelů, která
uzavřela kolektivní smlouvu vyššího stupně, a pro zaměstnavatele, kteří
v době účinnosti kolektivní smlouvy z organizace zaměstnavatelů
vystoupili,
b) zaměstnance, za které uzavřela kolektivní smlouvu odborová
organizace nebo odborové organizace,
c) odborové organizace, za které uzavřela kolektivní smlouvu vyššího
stupně odborová organizace.
(3) Zaměstnanec má právo předkládat smluvním stranám kolektivní smlouvy
podněty ke kolektivnímu vyjednávání o kolektivní smlouvě a má právo být
informován o průběhu tohoto vyjednávání.
(4) Práva, která vznikla z kolektivní smlouvy jednotlivým zaměstnancům,
se uplatňují a uspokojují jako ostatní práva zaměstnanců z pracovního
poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
§ 26
(1) Kolektivní smlouva může být uzavřena na dobu určitou nebo na dobu
neurčitou. Je-li uplynutí doby podle věty první vázáno na splnění
podmínky, musí kolektivní smlouva obsahovat nejzazší dobu její
účinnosti. Kolektivní smlouvu je možné písemně vypovědět nejdříve po
uplynutí 6 měsíců od data její účinnosti. Výpovědní doba činí nejméně 6
měsíců a začíná prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi
druhé smluvní straně.
(2) Účinnost kolektivní smlouvy začíná prvním dnem období, na které
byla kolektivní smlouva uzavřena, a končí uplynutím tohoto období,
pokud doba účinnosti některých práv nebo povinností není v kolektivní
smlouvě sjednána odchylně.
(3) Při zániku smluvní strany kolektivní smlouvy jednající za
zaměstnance skončí účinnost kolektivní smlouvy nejpozději posledním
dnem následujícího kalendářního roku.
§ 27
(1) Podniková kolektivní smlouva nesmí upravovat práva z
pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní
smlouva vyššího stupně, jinak je v této části neplatná.
(2) Kolektivní smlouva musí být uzavřena písemně a podepsána smluvními
stranami na téže listině.
§ 28
Kolektivní smlouvu je zakázáno nahrazovat zvláště neupravenou smlouvou;
dále je zakázáno pro kolektivní smlouvu použít úpravu občanského
zákoníku o zastřeném právním úkonu, o odporovatelnosti, o přijetí,
zrušení a odvolání návrhu na uzavření smlouvy, o zániku návrhu na
uzavření smlouvy, o včasném a pozdním přijetí návrhu na uzavření
smlouvy, o okamžiku uzavření smlouvy a o odstoupení od smlouvy.
§ 29
Smluvní strany kolektivní smlouvy jsou povinny s obsahem kolektivní
smlouvy seznámit zaměstnance nejpozději do 15 dnů od jejího uzavření.
Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby byla kolektivní smlouva
přístupná všem jeho zaměstnancům.
