HLAVA XVIII
PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK
Díl 1
Obecná ustanovení
§ 351
Má-li být v základních pracovněprávních vztazích uvedených v § 3 použit
průměrný výdělek, musí se postupovat při jeho zjištění jen podle této
hlavy.
§ 352
Průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek,
nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak.
§ 353
(1) Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu
zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby
v rozhodném období.
(2) Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci
přísluší mzda nebo plat.
(3) Dojde-li ke zúčtování mzdy nebo platu za práci přesčas (§ 114 odst.
2 a § 127 odst. 2) v jiném rozhodném období než v tom, ve kterém byla
tato práce vykonána, zahrnou se do odpracované doby podle odstavce 2
také hodiny práce přesčas, za kterou je mzda nebo plat poskytnuta.
Díl 2
Rozhodné období
§ 354
(1) Není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím
předchozí kalendářní čtvrtletí.
(2) Průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce
následujícího po rozhodném období.
(3) Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí
je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního
čtvrtletí.
(4) Při uplatnění konta pracovní doby (§ 86 a 87) je rozhodným obdobím
předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích před začátkem
vyrovnávacího období (§ 86 odst. 3).
Díl 3
Pravděpodobný výdělek
§ 355
(1) Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21
dnů, použije se pravděpodobný výdělek.
(2) Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu,
které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z
hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne
zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance
nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo
práci stejné hodnoty.
Díl 4
Formy průměrného výdělku
§ 356
(1) Průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek.
(2) Má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek, přepočítá se
průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních
hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce; průměrný rok pro tento
účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí
týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který
vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném
roce.
(3) Má-li být uplatněn průměrný měsíční čistý výdělek, zjistí se tento
výdělek z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením pojistného na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti^100),
pojistného na všeobecné zdravotní pojištění^101) a zálohy na daň z
příjmu fyzických osob ze závislé činnosti^102), vypočtených podle
podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný
měsíční čistý výdělek zjišťuje.
Díl 5
Společná ustanovení o průměrném výdělku
§ 357
(1) Jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda
(§ 111), na kterou by zaměstnanci vzniklo právo v kalendářním měsíci, v
němž vznikla potřeba průměrný výdělek uplatnit, zvýší se průměrný
výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě; to platí také při
uplatnění pravděpodobného výdělku (§ 355).
(2) U zaměstnance, u kterého došlo ke změně pracovní smlouvy z důvodu
ohrožení nemocí z povolání nebo pro dosažení nejvyšší přípustné
expozice a u něhož byla nemoc z povolání zjištěna až po této změně, se
vychází pro účely vyměřovacího základu podle právní úpravy úrazového
pojištění z průměrného výdělku zjištěného naposled před změnou pracovní
smlouvy, pokud to je pro zaměstnance výhodnější.
§ 358
Jestliže je zaměstnanci v rozhodném období zúčtována k výplatě mzda
nebo plat nebo jejich část, která je poskytována za delší období, než
je kalendářní čtvrtletí, určí se pro účely zjištění průměrného výdělku
její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí; zbývající část
(části) této mzdy nebo platu se zahrne do hrubé mzdy nebo platu při
zjištění průměrného výdělku v dalším období (dalších obdobích). Počet
dalších období se určí podle celkové doby, za kterou se mzda nebo plat
poskytuje. Do hrubé mzdy nebo platu se pro účely zjištění průměrného
výdělku zahrne v rozhodném období poměrná část mzdy nebo platu podle
věty první odpovídající odpracované době.
§ 359
V případech, kdy se podle právních předpisů používá v souvislosti s
náhradou škody průměrný výdělek u žáků nebo studentů nebo u fyzických
osob se zdravotním postižením^103), kteří nejsou zaměstnáni a jejichž
příprava pro povolání (činnosti) se provádí podle zvláštních právních
předpisů, vychází se z výše průměrného výdělku podle § 357.
§ 360
Bude-li to pro zaměstnance výhodnější, je pro účely vyměřovacího
základu podle právní úpravy úrazového pojištění rozhodným obdobím
předchozí kalendářní rok.
§ 361
Zjištění průměrného výdělku zaměstnance činného na základě dohod o
pracích konaných mimo pracovní poměr se řídí tímto zákonem. Je-li
sjednána jednorázová splatnost odměny z dohody až po provedení celého
pracovního úkolu, je rozhodným obdobím (§ 354 odst. 1) celá doba, po
kterou trvalo provedení sjednaného pracovního úkolu.
§ 362
(1) Za mzdu nebo plat se pro účely zjištění průměrného výdělku považuje
i odměna z dohody, odměna nebo jiný příjem poskytovaný zaměstnanci za
práci v jeho zaměstnání konaném v jiném pracovním vztahu než v
pracovněprávním vztahu uvedeném v § 3 větě druhé, nestanoví-li zvláštní
zákon jinak.
(2) Vykonává-li zaměstnanec práci u téhož zaměstnavatele ve více
základních pracovněprávních vztazích uvedených v § 3 nebo ve více
pracovních vztazích, posuzuje se mzda, plat nebo odměna v každém
základním pracovněprávním vztahu uvedeném v § 3 nebo pracovním vztahu,
odděleně.
