HLAVA XVII
NĚKTERÁ USTANOVENÍ O ZÁVAZCÍCH A VÝKLAD NĚKTERÝCH POJMŮ
§ 346a
zrušen
§ 346b
(1) Zaměstnavatel nesmí zaměstnanci za porušení povinnosti vyplývající
mu ze základního pracovněprávního vztahu ukládat peněžní postihy ani je od něho požadovat;
to se nevztahuje na škodu, za kterou zaměstnanec odpovídá.
(2) Zaměstnavatel nesmí přenášet riziko z výkonu závislé práce na zaměstnance.
(3) Zaměstnavatel nesmí od zaměstnance v souvislosti s výkonem závislé
práce požadovat peněžitou záruku.
(4) Zaměstnavatel nesmí zaměstnance jakýmkoliv způsobem postihovat nebo
znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv vyplývajících z pracovněprávních
vztahů.
§ 346c
Zaměstnanec nemůže zaměstnavatele zprostit povinnosti poskytnout mu mzdu,
plat, odměnu z dohody a jejich náhrady, odstupné, odměnu za pracovní pohotovost a
náhradu výdajů příslušejících zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce.
§ 346d
(1) Zástavním právem není možné zajistit dluh ze základního pracovněprávního
vztahu, který má zaměstnanci vzniknout vůči zaměstnavateli teprve v budoucnu. Zástavní
právo není možné zřídit k věci, k níž zaměstnanci vznikne vlastnické právo teprve
v budoucnu.
(2) Zaměstnavatel ani zaměstnanec nesmějí zadržet movitou věc druhé smluvní
strany k zajištění dluhu vzniklého ze základního pracovněprávního vztahu.
(3) Zaměstnance ani zaměstnavatele není možné zavázat k uzavření smlouvy
se třetí osobou, mají-li být jejím obsahem práva a povinnosti zaměstnance nebo zaměstnavatele.
(4) Pohledávku ze základního pracovněprávního vztahu, kterou má zaměstnanec
vůči zaměstnavateli nebo zaměstnavatel vůči zaměstnanci, není možné postoupit na
jiného. Pracovní smlouvu ani dohodu o práci konané mimo pracovní poměr není možné
postoupit.
(5) Dluh, který má zaměstnanec vůči zaměstnavateli nebo zaměstnavatel vůči
zaměstnanci, nesmí převzít jiná osoba.
(6) Zaměstnanci se nemohou zavázat k plnění povinnosti společně a nerozdílně.
(7) Smluvní pokuta smí být ujednána, jen stanoví-li to tento zákon.
§ 346e
Odchýlí-li se smluvní strany od úpravy uvedené v § 346b až 346d, nepřihlíží
se k tomu.
§ 347
(1) Ohrožením nemocí z povolání se rozumí takové změny zdravotního stavu,
jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci
z povolání98), avšak nedosahují takového stupně poškození zdravotního stavu, který
lze posoudit jako nemoc z povolání, a další výkon práce za stejných podmínek by vedl
ke vzniku nemoci z povolání. Lékařský posudek o ohrožení nemocí z povolání vydává
poskytovatel zdravotních služeb příslušný k vydání lékařského posudku o nemoci z
povolání99). Vláda může stanovit nařízením, které změny zdravotního stavu jsou ohrožením
nemocí z povolání, a podmínky, za jakých se uznávají.
(2) Nadřízeným orgánem se pro účely tohoto zákona rozumí ten orgán, který
je podle zvláštních právních předpisů oprávněn vykonávat vůči zaměstnavateli řídící
působnost při plnění jeho úkolů.
(3) Za zaměstnance, kteří jsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům
ionizujícího záření, se pro účely § 215 odst. 2 písm. c) považují radiační pracovníci
kategorie A podle vyhlášky o radiační ochraně99a).
(4) Pro účely tohoto zákona se karanténou rozumějí též izolace99b) a mimořádná
opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku podle zákona o ochraně veřejného
zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, jde-li o zákaz nebo omezení styku
skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami a o zákaz
nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku99c),
brání-li tyto zákazy, omezení nebo nařízení zaměstnanci ve výkonu práce.
(5) Pro účely tohoto zákona se domácností rozumí společenství fyzických
osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
§ 348
(1) Za výkon práce se považuje doba
a) kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního
volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování,
a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy,
b) dovolené,
c)
kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek,
d) kdy zaměstnanec nepracuje
proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu
jeho mzda nebo plat nekrátí.
(2) Ustanovení odstavce 1 a §
216 odst. 2 a 3 se nepoužijí pro účely práva na mzdu nebo plat a odměnu z dohody.
(3) Zda se jedná o neomluvené zameškání práce, určuje zaměstnavatel po
projednání s odborovou organizací.
§ 349
(1) Právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci jsou předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické,
technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní
předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami,
zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými
látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.
(2) Pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou konkrétní
pokyny dané zaměstnanci vedoucími zaměstnanci, kteří jsou mu nadřízeni.
(3) Ustanovením na pracovní místo pro účely § 113 odst. 2 a § 122 odst.
3 se rozumí ve vztahu k zaměstnavateli sjednání pracovní smlouvy nebo jmenování.
§ 350
(1) Osamělými se rozumějí neprovdané, ovdovělé nebo rozvedené ženy, svobodní,
ovdovělí nebo rozvedení muži a ženy i muži osamělí z jiných vážných důvodů, nežijí-li
s druhem, popřípadě s družkou nebo s partnerem51a).
(2) Mladiství zaměstnanci jsou zaměstnanci mladší než 18 let.
§ 350a
Týdnem se pro účely tohoto zákona rozumí 7 po sobě následujících kalendářních
dnů.