HLAVA II
SPOLEČNÉ USTANOVENÍ O PŘEKÁŽKÁCH V PRÁCI NA STRANĚ ZAMĚSTNANCE
§ 206
(1) Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat
zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak je zaměstnanec
povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době
jejího trvání bez zbytečného průtahu.
(2) Překážku v práci je zaměstnanec povinen prokázat zaměstnavateli. Ke
splnění povinnosti podle věty první jsou právnické a fyzické osoby
povinny poskytnout zaměstnanci potřebnou součinnost.
(3) Jestliže je podle zvláštního právního předpisu zaměstnanec uvolněn
pro překážku v práci z důvodu obecného zájmu, je právnická nebo fyzická
osoba, pro kterou byl zaměstnanec činný, popřípadě z jejíhož podnětu
byl uvolněn, povinna uhradit zaměstnavateli, u něhož byl zaměstnanec v
době uvolnění v pracovním poměru, náhradu mzdy nebo platu, která byla
zaměstnanci poskytnuta, pokud se s touto právnickou nebo fyzickou
osobou nedohodl na upuštění od úhrady.
(4) Podle odstavce 3 se hradí náhrada mzdy nebo platu, kterou
uvolňující zaměstnavatel poskytl podle tohoto zákona (§ 351 až 362);
neuhrazuje se náhrada mzdy nebo platu nad rozsah stanovený tímto
zákonem.
