HLAVA II
ODBORNÝ ROZVOJ ZAMĚSTNANCŮ
§ 227
Odborný rozvoj zaměstnanců zahrnuje zejména
a) zaškolení a zaučení,
b) odbornou praxi absolventů škol,
c) prohlubování kvalifikace,
d) zvyšování kvalifikace.
§ 228
Zaškolení a zaučení
(1) Zaměstnance, který vstupuje do zaměstnání bez kvalifikace, je
zaměstnavatel povinen zaškolit nebo zaučit; zaškolení nebo zaučení se
považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat.
(2) Zaměstnavatel je povinen zaškolit nebo zaučit zaměstnance, který
přechází z důvodů na straně zaměstnavatele na nové pracoviště nebo na
nový druh práce, pokud je to nezbytné.
§ 229
Odborná praxe absolventů škol
(1) Zaměstnavatelé jsou povinni zabezpečit absolventům středních škol,
konzervatoří, vyšších odborných škol a vysokých škol přiměřenou
odbornou praxi k získání praktických zkušeností a dovedností potřebných
pro výkon práce; odborná praxe se považuje za výkon práce, za který
přísluší zaměstnanci mzda nebo plat.
(2) Absolventem se pro účely odstavce 1 rozumí zaměstnanec vstupující
do zaměstnání na práci odpovídající jeho kvalifikaci, jestliže celková
doba jeho odborné praxe nedosáhla po řádném (úspěšném) ukončení studia
(přípravy) 2 let, přičemž se do této doby nezapočítává doba mateřské
nebo rodičovské dovolené.
§ 230
Prohlubování kvalifikace
(1) Prohlubováním kvalifikace se rozumí její průběžné doplňování,
kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon
sjednané práce; za prohlubování kvalifikace se považuje též její
udržování a obnovování.
(2) Zaměstnanec je povinen prohlubovat si svoji kvalifikaci k výkonu
sjednané práce. Zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na
školení a studiu, nebo jiných formách přípravy k prohloubení jeho
kvalifikace, popřípadě na zaměstnanci požadovat, aby prohlubování
kvalifikace absolvoval i u jiné právnické nebo fyzické osoby.
(3) Účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studiu za
účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který
přísluší zaměstnanci mzda nebo plat.
(4) Náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace je povinen hradit
zaměstnavatel. Požaduje-li zaměstnanec, aby mohl absolvovat
prohlubování kvalifikace ve finančně náročnější formě, může se na
nákladech prohlubování kvalifikace podílet. Ustanovení odstavce 3 tím
však není dotčeno.
(5) Zvláštní právní předpisy^110) upravující prohlubování kvalifikace
nejsou tímto zákonem dotčeny.
Zvýšení kvalifikace a kvalifikační dohoda
§ 231
(1) Zvýšením kvalifikace se rozumí změna hodnoty kvalifikace; zvýšením
kvalifikace je též její získání nebo rozšíření.
(2) Zvyšováním kvalifikace je studium, vzdělávání, školení, nebo jiná
forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v
souladu s potřebou zaměstnavatele.
(3) Zvláštní právní předpisy^110) upravující zvyšování kvalifikace
nejsou tímto zákonem dotčeny.
§ 232
(1) Nejsou-li dohodnuta nebo stanovena vyšší nebo další práva, přísluší
zaměstnanci od zaměstnavatele při zvyšování kvalifikace pracovní volno
s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku
a) v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení,
b) 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v
programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou,
c) 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní
zkoušky nebo absolutoria,
d) 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce,
bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce,
kterou je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání
uskutečňovaném vysokou školou,
e) 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky,
státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, veterinárního lékařství a
hygieny a státní doktorské zkoušky.
(2) K účasti na přijímací zkoušce přísluší zaměstnanci pracovní volno v
nezbytně nutném rozsahu.
(3) Za pracovní volno poskytnuté k vykonání přijímací zkoušky, opravné
zkoušky, k účasti na promoci nebo obdobném ceremoniálu nepřísluší
náhrada mzdy nebo platu.
§ 233
Zaměstnavatel je oprávněn sledovat průběh a výsledky zvyšování
kvalifikace zaměstnance; poskytování pracovních úlev může zastavit, jen
jestliže
a) zaměstnanec se stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce, pro
kterou si zvyšuje kvalifikaci,
b) zaměstnanec bez zavinění zaměstnavatele po delší dobu neplní bez
vážného důvodu podstatné povinnosti při zvyšování kvalifikace.
§ 234
(1) Uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem v souvislosti se zvyšováním
kvalifikace kvalifikační dohodu, je její součástí zejména závazek
zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek
zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu,
nejdéle však po dobu 5 let, nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené
se zvýšením kvalifikace, které zaměstnavatel na zvýšení kvalifikace
zaměstnance vynaložil, a to i tehdy, když zaměstnanec skončí pracovní
poměr před zvýšením kvalifikace. Závazek zaměstnance k setrvání v
zaměstnání začíná od zvýšení kvalifikace.
(2) Kvalifikační dohoda může být uzavřena také při prohlubování
kvalifikace (§ 230), jestliže předpokládané náklady dosahují alespoň 75
000 Kč; v takovém případě nelze prohloubení kvalifikace zaměstnanci
uložit.
(3) Kvalifikační dohoda musí obsahovat
a) druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení,
b) dobu, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v
zaměstnání po ukončení, zvýšení nebo prohloubení kvalifikace,
c) druhy nákladů a celkovou částku nákladů, kterou bude zaměstnanec
povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v
zaměstnání.
(4) Kvalifikační dohoda musí být uzavřena písemně.
(5) Vláda může nařízením zvýšit částku podle odstavce 2.
§ 235
(1) Do doby setrvání zaměstnance v zaměstnání na základě kvalifikační
dohody se nezapočítává doba rodičovské dovolené v rozsahu rodičovské
dovolené matky dítěte (§ 196) a nepřítomnost zaměstnance v práci pro
výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody a vazby, došlo-li k
pravomocnému odsouzení.
(2) Nesplní-li zaměstnanec svůj závazek z kvalifikační dohody pouze
zčásti, povinnost nahradit náklady zvýšení nebo prohloubení kvalifikace
se poměrně sníží.
(3) Povinnost zaměstnance k úhradě nákladů z kvalifikační dohody
nevzniká, jestliže
a) zaměstnavatel v průběhu zvyšování kvalifikace zastavil poskytování
plnění sjednaného v kvalifikační dohodě, protože zaměstnanec se bez
svého zavinění stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce, pro kterou
si zvyšoval kvalifikaci,
b) pracovní poměr skončil výpovědí danou zaměstnavatelem, pokud nejde o
výpověď z důvodů porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních
předpisů vztahujících se k vykonávané práci při plnění pracovních úkolů
nebo v přímé souvislosti s ním, nebo jestliže pracovní poměr skončil
dohodou z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e),
c) zaměstnanec nemůže vykonávat podle lékařského posudku vydaného
poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného
správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, práci, pro kterou
si zvyšoval kvalifikaci, popřípadě pozbyl dlouhodobě způsobilosti konat
dále dosavadní práci z důvodů pracovního úrazu, onemocnění nemocí z
povolání, nebo pro ohrožení touto nemocí anebo dosáhl-li na pracovišti
určeném pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného
zdraví nejvyšší přípustné expozice,
d) zaměstnavatel nevyužíval v posledních 12 měsících po dobu nejméně 6
měsíců kvalifikaci zaměstnance, které zaměstnanec na základě
kvalifikační dohody dosáhl.
