Nové předpisy

Obchodní zákoník - zákon č. 513/1991 Sb. Díl 11 § 387 - 408 Promlčení

Díl XI

   Promlčení

   Oddíl 1

   Předmět promlčení

   § 387

   (1) Právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem.

   (2)  Promlčení podléhají všechna práva ze závazkových vztahů s výjimkou
   práva vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou.

   (3)  Práva  z finančního zajištění a ujednání o něm se nepromlčí dříve,
   než  se promlčí poslední z pohledávek finančního charakteru zajištěných
   příslušným ujednáním o finančním zajištění.

   Oddíl 2

   Účinky promlčení

   § 388

   (1) Promlčením právo na plnění povinnosti druhé strany nezaniká, nemůže
   však  být  přiznáno  nebo uznáno soudem, jestliže povinná osoba namítne
   promlčení po uplynutí promlčecí doby.

   (2)  I  po  uplynutí promlčecí doby může však oprávněná strana uplatnit
   své právo při obraně nebo při započtení, jestliže:

   a)  obě  práva  se  vztahují  k  téže  smlouvě nebo k několika smlouvám
   uzavřeným  na  základě  jednoho  jednání  nebo  několika  souvisejících
   jednání, nebo

   b)  právo  mohlo  být  použito  kdykoli před uplynutím promlčecí doby k
   započtení vůči nároku uplatněnému druhou stranou.

   § 389

   Jestliže  dlužník  splnil svůj závazek po uplynutí promlčecí doby, není
   oprávněn  požadovat  vrácení  toho,  co  plnil,  i  když nevěděl v době
   plnění, že promlčecí doba již uplynula.

   § 390

   Jestliže  se  promlčí  právo  uskutečnit  právní  úkon,  účinky  tohoto
   právního úkonu nenastanou vůči osobě, která namítne promlčení.

   Oddíl 3

   Počátek a trvání promlčecí doby

   § 391

   (1)  U  práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne,
   kdy  právo  mohlo  být uplatněno u soudu, nestanoví-li tento zákon něco
   jiného.

   (2)  U  práv  uskutečnit  právní  úkon běží promlčecí doba ode dne, kdy
   právní úkon mohl být učiněn, nestanoví-li tento zákon něco jiného.

   § 392

   (1)  U práva na plnění závazku běží promlčecí doba ode dne, kdy měl být
   závazek splněn nebo mělo být započato s jeho plněním (doba splatnosti).
   Spočívá-li  obsah  závazku  v  povinnosti nepřetržitě vykonávat určitou
   činnost,  zdržet  se určité činnosti nebo něco strpět, počíná promlčecí
   doba běžet od porušení této povinnosti.

   (2)  U práva na dílčí plnění běží promlčecí doba pro každé dílčí plnění
   samostatně. Stane-li se pro nesplnění některého dílčího závazku splatný
   závazek  celý,  běží  promlčecí  doba  od  doby  splatnosti nesplněného
   závazku.

   § 393

   (1)  U práv vzniklých z porušení povinnosti počíná promlčecí doba běžet
   dnem,   kdy  byla  povinnost  porušena,  jestliže  není  pro  promlčení
   některých těchto práv stanovena zvláštní úprava.

   (2)  U  práv  z  vad  věcí  běží  promlčecí doba ode dne jejich předání
   oprávněnému  nebo  osobě  jím  určené  nebo  ode dne, kdy byla porušena
   povinnost věc převzít. U nároků ze záruky za jakost běží promlčecí doba
   vždy  ode  dne  včasného  oznámení vady během záruční doby a u nároků z
   právních vad od uplatnění práva třetí osobou.

   § 394

   (1)  U  práv,  jež vznikají odstoupením od smlouvy, běží promlčecí doba
   ode dne, kdy oprávněný od smlouvy odstoupil.

   (2)  U  práva  na  vrácení  plnění uskutečněného podle neplatné smlouvy
   počíná promlčecí doba běžet ode dne, kdy k plnění došlo.

   (3)  U  práva  na náhradu škody podle § 268 počíná promlčecí doba běžet
   ode dne, kdy se právní úkon stal neplatným.

   § 395

   U práva požadovat vydání uložené nebo skladované věci a vydání předmětů
   podle smlouvy o uložení cenných papírů a jiných hodnot počíná promlčecí
   doba  běžet ode dne zániku smlouvy o uložení věci, smlouvy o skladování
   nebo  smlouvy  o  uložení  cenných  papírů nebo jiných hodnot. Tím není
   dotčeno právo požadovat vydání věci na základě vlastnického práva.

   § 396

   U  práva  na  peněžní  prostředky uložené na běžném nebo vkladovém účtu
   běží promlčecí doba ode dne zániku smlouvy o vedení těchto účtů.

   § 397

   Nestanoví-li  zákon  pro  jednotlivá  práva  jinak, činí promlčecí doba
   čtyři roky.

   § 398

   U  práva na náhradu škody běží promlčecí doba ode dne, kdy se poškozený
   dozvěděl  nebo  mohl  dozvědět  o  škodě a o tom, kdo je povinen k její
   náhradě;  končí  však  nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy došlo k
   porušení povinnosti.

   § 399

   Práva  vzniklá ze škody na dopravovaných věcech a z opožděného doručení
   zásilky  vůči zasílateli a vůči dopravci se promlčují uplynutím jednoho
   roku.  U  práv  vzniklých  z celkového zničení nebo ztráty zásilky běží
   promlčecí  doba  ode  dne,  kdy  zásilka  měla být doručena příjemci, u
   ostatních  práv  ode  dne,  kdy zásilka byla doručena. Pro škodu vědomě
   způsobenou platí obecná promlčecí doba stanovená v § 397.

   § 400

   Změna v osobě dlužníka nebo věřitele nemá vliv na běh promlčecí doby.

   § 401

   Strana,  vůči  níž  se právo promlčuje, může písemným prohlášením druhé
   straně  prodloužit  promlčecí dobu, a to i opakovaně; celková promlčecí
   doba  nesmí být delší než 10 let od doby, kdy počala poprvé běžet. Toto
   prohlášení lze učinit i před počátkem běhu promlčecí doby.

   Oddíl 4

   Stavení a přetržení promlčecí doby

   § 402

   Promlčecí  doba  přestává běžet, když věřitel za účelem uspokojení nebo
   určení  svého práva učiní jakýkoli právní úkon, který se považuje podle
   předpisu  upravujícího soudní řízení za jeho zahájení nebo za uplatnění
   práva v již zahájeném řízení.

   § 403

   (1)  Promlčecí  doba přestává běžet, jestliže věřitel zahájí na základě
   platné  rozhodčí smlouvy rozhodčí řízení způsobem stanoveným v rozhodčí
   smlouvě nebo v pravidlech, jimiž se rozhodčí řízení řídí.

   (2) Nelze-li určit začátek rozhodčího řízení podle odstavce 1, považuje
   se  rozhodčí  řízení za zahájené dnem, kdy návrh, aby bylo rozhodnuto v
   rozhodčím  řízení,  je  doručen druhé straně do jejího sídla nebo místa
   podnikání, popřípadě bydliště.

   § 404

   (1)  Bylo-li  právo,  jež  podléhá  promlčení, uplatněno v soudním nebo
   rozhodčím  řízení ve formě protinároku, přestává u něho běžet promlčecí
   doba dnem, kdy bylo zahájeno soudní nebo rozhodčí řízení ohledně práva,
   proti němuž protinárok směřuje, jestliže se jak nárok, tak i protinárok
   vztahují  k  téže smlouvě nebo k několika smlouvám uzavřeným na základě
   jednoho jednání nebo několika souvisejících jednání.

   (2)  V  případech,  na  které  se  nevztahuje  odstavec  1, považuje se
   protinárok  za uplatněný v den, kdy byl v soudním nebo rozhodčím řízení
   podán návrh na jeho projednání.

   § 405

   (1)  Jestliže  právo bylo uplatněno před promlčením podle § 402 až 404,
   avšak  v  tomto  řízení  nebylo  rozhodnuto  ve  věci  samé,  platí, že
   promlčecí doba nepřestala běžet.

   (2)  Jestliže v době skončení soudního nebo rozhodčího řízení uvedeného
   v  odstavci  1  promlčecí  doba  již  uplynula  nebo jestliže do jejího
   skončení  zbývá  méně  než  rok,  prodlužuje  se promlčecí doba tak, že
   neskončí dříve než jeden rok ode dne, kdy skončilo soudní nebo rozhodčí
   řízení.

   § 406

   (1)  Soudní  nebo  rozhodčí řízení zahájené proti jednomu spoludlužníku
   způsobuje, že přestala běžet promlčecí doba proti jinému spoludlužníku,
   jenž je s ním ohledně uplatněného nároku zavázán společně a nerozdílně,
   jestliže jej věřitel vyrozumí písemně o zahájeném řízení před uplynutím
   promlčecí doby.

   (2)  Je-li  zahájeno  proti  věřiteli, jehož právo se promlčuje, soudní
   nebo  rozhodčí  řízení  třetí  osobou  ohledně závazku, k jehož splnění
   použil  věřitel  plnění  poskytnuté dlužníkem, přestane běžet promlčecí
   doba  ohledně  práva  věřitele,  jestliže  oznámí písemně dlužníku před
   uplynutím promlčecí doby, že bylo proti němu zahájeno uvedené řízení.

   (3)  Jestliže  řízení  uvedené  v  odstavcích  1  a 2 skončí, platí, že
   promlčecí  doba  ohledně práva věřitele nepřestala běžet, neuplyne však
   dříve než jeden rok po skončení tohoto řízení.

   § 407

   (1)  Uzná-li dlužník písemně svůj závazek, běží nová čtyřletá promlčecí
   doba od tohoto uznání. Týká-li se uznání pouze části závazku, běží nová
   promlčecí doba ohledně této části.

   (2)  Placení  úroků se považuje za uznání závazku ohledně částky, z níž
   se úroky platí.

   (3) Plní-li dlužník částečně svůj závazek, má toto plnění účinky uznání
   zbytku dluhu, jestliže lze usuzovat, že plněním dlužník uznává i zbytek
   závazku.

   (4)  Účinky uznání závazku způsobem uvedeným v odstavci 1 nastávají i v
   případě, kdy jemu odpovídající právo bylo v době uznání již promlčeno.

   Oddíl 5

   Obecné omezení promlčecí doby

   § 408

   (1)  Bez  ohledu na jiná ustanovení tohoto zákona skončí promlčecí doba
   nejpozději po uplynutí 10 let ode dne, kdy počala poprvé běžet. Námitku
   promlčení však nelze uplatnit v soudním nebo rozhodčím řízení, jež bylo
   zahájeno před uplynutím této lhůty.

   (2)  Bylo-li  právo pravomocně přiznáno v soudním nebo rozhodčím řízení
   později  než  tři  měsíce  před  uplynutím promlčecí doby nebo po jejím
   uplynutí,  lze rozhodnutí soudně vykonat, jestliže řízení o jeho výkonu
   bylo zahájeno do tří měsíců ode dne, kdy mohlo být zahájeno.