Díl XI
Promlčení
Oddíl 1
Předmět promlčení
§ 387
(1) Právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem.
(2) Promlčení podléhají všechna práva ze závazkových vztahů s výjimkou
práva vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou.
(3) Práva z finančního zajištění a ujednání o něm se nepromlčí dříve,
než se promlčí poslední z pohledávek finančního charakteru zajištěných
příslušným ujednáním o finančním zajištění.
Oddíl 2
Účinky promlčení
§ 388
(1) Promlčením právo na plnění povinnosti druhé strany nezaniká, nemůže
však být přiznáno nebo uznáno soudem, jestliže povinná osoba namítne
promlčení po uplynutí promlčecí doby.
(2) I po uplynutí promlčecí doby může však oprávněná strana uplatnit
své právo při obraně nebo při započtení, jestliže:
a) obě práva se vztahují k téže smlouvě nebo k několika smlouvám
uzavřeným na základě jednoho jednání nebo několika souvisejících
jednání, nebo
b) právo mohlo být použito kdykoli před uplynutím promlčecí doby k
započtení vůči nároku uplatněnému druhou stranou.
§ 389
Jestliže dlužník splnil svůj závazek po uplynutí promlčecí doby, není
oprávněn požadovat vrácení toho, co plnil, i když nevěděl v době
plnění, že promlčecí doba již uplynula.
§ 390
Jestliže se promlčí právo uskutečnit právní úkon, účinky tohoto
právního úkonu nenastanou vůči osobě, která namítne promlčení.
Oddíl 3
Počátek a trvání promlčecí doby
§ 391
(1) U práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne,
kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, nestanoví-li tento zákon něco
jiného.
(2) U práv uskutečnit právní úkon běží promlčecí doba ode dne, kdy
právní úkon mohl být učiněn, nestanoví-li tento zákon něco jiného.
§ 392
(1) U práva na plnění závazku běží promlčecí doba ode dne, kdy měl být
závazek splněn nebo mělo být započato s jeho plněním (doba splatnosti).
Spočívá-li obsah závazku v povinnosti nepřetržitě vykonávat určitou
činnost, zdržet se určité činnosti nebo něco strpět, počíná promlčecí
doba běžet od porušení této povinnosti.
(2) U práva na dílčí plnění běží promlčecí doba pro každé dílčí plnění
samostatně. Stane-li se pro nesplnění některého dílčího závazku splatný
závazek celý, běží promlčecí doba od doby splatnosti nesplněného
závazku.
§ 393
(1) U práv vzniklých z porušení povinnosti počíná promlčecí doba běžet
dnem, kdy byla povinnost porušena, jestliže není pro promlčení
některých těchto práv stanovena zvláštní úprava.
(2) U práv z vad věcí běží promlčecí doba ode dne jejich předání
oprávněnému nebo osobě jím určené nebo ode dne, kdy byla porušena
povinnost věc převzít. U nároků ze záruky za jakost běží promlčecí doba
vždy ode dne včasného oznámení vady během záruční doby a u nároků z
právních vad od uplatnění práva třetí osobou.
§ 394
(1) U práv, jež vznikají odstoupením od smlouvy, běží promlčecí doba
ode dne, kdy oprávněný od smlouvy odstoupil.
(2) U práva na vrácení plnění uskutečněného podle neplatné smlouvy
počíná promlčecí doba běžet ode dne, kdy k plnění došlo.
(3) U práva na náhradu škody podle § 268 počíná promlčecí doba běžet
ode dne, kdy se právní úkon stal neplatným.
§ 395
U práva požadovat vydání uložené nebo skladované věci a vydání předmětů
podle smlouvy o uložení cenných papírů a jiných hodnot počíná promlčecí
doba běžet ode dne zániku smlouvy o uložení věci, smlouvy o skladování
nebo smlouvy o uložení cenných papírů nebo jiných hodnot. Tím není
dotčeno právo požadovat vydání věci na základě vlastnického práva.
§ 396
U práva na peněžní prostředky uložené na běžném nebo vkladovém účtu
běží promlčecí doba ode dne zániku smlouvy o vedení těchto účtů.
§ 397
Nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba
čtyři roky.
§ 398
U práva na náhradu škody běží promlčecí doba ode dne, kdy se poškozený
dozvěděl nebo mohl dozvědět o škodě a o tom, kdo je povinen k její
náhradě; končí však nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy došlo k
porušení povinnosti.
§ 399
Práva vzniklá ze škody na dopravovaných věcech a z opožděného doručení
zásilky vůči zasílateli a vůči dopravci se promlčují uplynutím jednoho
roku. U práv vzniklých z celkového zničení nebo ztráty zásilky běží
promlčecí doba ode dne, kdy zásilka měla být doručena příjemci, u
ostatních práv ode dne, kdy zásilka byla doručena. Pro škodu vědomě
způsobenou platí obecná promlčecí doba stanovená v § 397.
§ 400
Změna v osobě dlužníka nebo věřitele nemá vliv na běh promlčecí doby.
§ 401
Strana, vůči níž se právo promlčuje, může písemným prohlášením druhé
straně prodloužit promlčecí dobu, a to i opakovaně; celková promlčecí
doba nesmí být delší než 10 let od doby, kdy počala poprvé běžet. Toto
prohlášení lze učinit i před počátkem běhu promlčecí doby.
Oddíl 4
Stavení a přetržení promlčecí doby
§ 402
Promlčecí doba přestává běžet, když věřitel za účelem uspokojení nebo
určení svého práva učiní jakýkoli právní úkon, který se považuje podle
předpisu upravujícího soudní řízení za jeho zahájení nebo za uplatnění
práva v již zahájeném řízení.
§ 403
(1) Promlčecí doba přestává běžet, jestliže věřitel zahájí na základě
platné rozhodčí smlouvy rozhodčí řízení způsobem stanoveným v rozhodčí
smlouvě nebo v pravidlech, jimiž se rozhodčí řízení řídí.
(2) Nelze-li určit začátek rozhodčího řízení podle odstavce 1, považuje
se rozhodčí řízení za zahájené dnem, kdy návrh, aby bylo rozhodnuto v
rozhodčím řízení, je doručen druhé straně do jejího sídla nebo místa
podnikání, popřípadě bydliště.
§ 404
(1) Bylo-li právo, jež podléhá promlčení, uplatněno v soudním nebo
rozhodčím řízení ve formě protinároku, přestává u něho běžet promlčecí
doba dnem, kdy bylo zahájeno soudní nebo rozhodčí řízení ohledně práva,
proti němuž protinárok směřuje, jestliže se jak nárok, tak i protinárok
vztahují k téže smlouvě nebo k několika smlouvám uzavřeným na základě
jednoho jednání nebo několika souvisejících jednání.
(2) V případech, na které se nevztahuje odstavec 1, považuje se
protinárok za uplatněný v den, kdy byl v soudním nebo rozhodčím řízení
podán návrh na jeho projednání.
§ 405
(1) Jestliže právo bylo uplatněno před promlčením podle § 402 až 404,
avšak v tomto řízení nebylo rozhodnuto ve věci samé, platí, že
promlčecí doba nepřestala běžet.
(2) Jestliže v době skončení soudního nebo rozhodčího řízení uvedeného
v odstavci 1 promlčecí doba již uplynula nebo jestliže do jejího
skončení zbývá méně než rok, prodlužuje se promlčecí doba tak, že
neskončí dříve než jeden rok ode dne, kdy skončilo soudní nebo rozhodčí
řízení.
§ 406
(1) Soudní nebo rozhodčí řízení zahájené proti jednomu spoludlužníku
způsobuje, že přestala běžet promlčecí doba proti jinému spoludlužníku,
jenž je s ním ohledně uplatněného nároku zavázán společně a nerozdílně,
jestliže jej věřitel vyrozumí písemně o zahájeném řízení před uplynutím
promlčecí doby.
(2) Je-li zahájeno proti věřiteli, jehož právo se promlčuje, soudní
nebo rozhodčí řízení třetí osobou ohledně závazku, k jehož splnění
použil věřitel plnění poskytnuté dlužníkem, přestane běžet promlčecí
doba ohledně práva věřitele, jestliže oznámí písemně dlužníku před
uplynutím promlčecí doby, že bylo proti němu zahájeno uvedené řízení.
(3) Jestliže řízení uvedené v odstavcích 1 a 2 skončí, platí, že
promlčecí doba ohledně práva věřitele nepřestala běžet, neuplyne však
dříve než jeden rok po skončení tohoto řízení.
§ 407
(1) Uzná-li dlužník písemně svůj závazek, běží nová čtyřletá promlčecí
doba od tohoto uznání. Týká-li se uznání pouze části závazku, běží nová
promlčecí doba ohledně této části.
(2) Placení úroků se považuje za uznání závazku ohledně částky, z níž
se úroky platí.
(3) Plní-li dlužník částečně svůj závazek, má toto plnění účinky uznání
zbytku dluhu, jestliže lze usuzovat, že plněním dlužník uznává i zbytek
závazku.
(4) Účinky uznání závazku způsobem uvedeným v odstavci 1 nastávají i v
případě, kdy jemu odpovídající právo bylo v době uznání již promlčeno.
Oddíl 5
Obecné omezení promlčecí doby
§ 408
(1) Bez ohledu na jiná ustanovení tohoto zákona skončí promlčecí doba
nejpozději po uplynutí 10 let ode dne, kdy počala poprvé běžet. Námitku
promlčení však nelze uplatnit v soudním nebo rozhodčím řízení, jež bylo
zahájeno před uplynutím této lhůty.
(2) Bylo-li právo pravomocně přiznáno v soudním nebo rozhodčím řízení
později než tři měsíce před uplynutím promlčecí doby nebo po jejím
uplynutí, lze rozhodnutí soudně vykonat, jestliže řízení o jeho výkonu
bylo zahájeno do tří měsíců ode dne, kdy mohlo být zahájeno.
