Nové předpisy

Obchodní zákoník - zákon č. 513/1991 Sb. Díl 7 § 324 - 343 Zánik závazku jeho splněním

Díl VII

   Zánik závazku jeho splněním

   Oddíl 1

   Způsob plnění

   § 324

   (1) Závazek zanikne, je-li věřiteli splněn včas a řádně.

   (2)  Závazek  zaniká  také  pozdním plněním dlužníka, ledaže před tímto
   plněním závazek již zanikl odstoupením věřitele od smlouvy.

   (3)  Jestliže  dlužník  poskytne  vadné  plnění  a  věřitel  nemá právo
   odstoupit od smlouvy nebo tohoto práva nevyužije, mění se obsah závazku
   způsobem,  který odpovídá nárokům věřitele vzniklým z vadného plnění, a
   závazek zaniká jejich uspokojením.

   (4)  Ustanovení  odstavců 2 a 3 se nedotýkají nároků na náhradu škody a
   na smluvní pokutu.

   § 325

   Mají-li strany vzájemné závazky, může se splnění závazku druhou stranou
   domáhat  jen  ta  strana,  která  svůj  závazek  již  splnila  nebo  je
   připravena  a  schopna  jej splnit současně s druhou stranou, ledaže ze
   smlouvy, ze zákona nebo z povahy některého závazku vyplývá něco jiného.

   § 326

   (1)  Je-li  strana  povinna  plnit  závazek  před plněním závazku druhé
   strany, může své plnění odepřít až do doby, kdy jí bude poskytnuto nebo
   dostatečně  zajištěno plnění druhé strany, jestliže po uzavření smlouvy
   se  stane  zřejmým,  že  druhá  strana  nesplní svůj závazek vzhledem k
   nedostatku  své  způsobilosti  poskytnout  plnění nebo vzhledem k svému
   chování při přípravě plnění závazku.

   (2)  V  případech uvedených v odstavci 1 může oprávněná strana stanovit
   druhé  straně  přiměřenou  lhůtu  k  dodatečnému  zajištění plnění a po
   uplynutí  této  lhůty  může  od  smlouvy odstoupit. Bez poskytnutí této
   lhůty  může  strana  od  smlouvy  odstoupit,  jestliže na majetek druhé
   strany je prohlášen konkurs.

   (3)  Pokud  z odstavců 1 a 2 nevyplývá něco jiného, není žádná ze stran
   oprávněna odepřít plnění nebo odstoupit od smlouvy z důvodu, že závazek
   druhé strany z jiné smlouvy nebyl splněn řádně nebo včas.

   § 327

   (1)  Lze-li  závazek  splnit  několika  způsoby,  má právo určit způsob
   plnění  dlužník,  jestliže ze smlouvy nevyplývá, že toto právo přísluší
   věřiteli. Jestliže však věřitel neurčí tento způsob v době stanovené ve
   smlouvě,  jinak do doby stanovené pro plnění, může dlužník určit způsob
   plnění.

   (2)  Jestliže  na  základě svého práva dlužník nebo věřitel, který je k
   tomu oprávněn, zvolí způsob plnění a sdělí jej druhé straně, nemůže bez
   souhlasu druhé strany tento způsob změnit.

   § 328

   Je-li  předmětem  plnění  závazku  věc  určena  podle druhu, je dlužník
   povinen  poskytnout věřiteli věc, jež se hodí pro účely, pro něž se věc
   téhož druhu zpravidla používá na základě obdobných smluv.

   § 329

   Věřitel  je  povinen přijmout i částečné plnění závazku, pokud částečné
   plnění  neodporuje  povaze závazku nebo hospodářskému účelu sledovanému
   věřitelem  při  uzavření  smlouvy,  jestliže  tento  účel je ve smlouvě
   vyjádřen nebo v době uzavření smlouvy dlužníkovi znám.

   § 330

   (1)  Má-li  být  věřiteli  splněno  týmž  dlužníkem  několik  závazků a
   poskytnuté  plnění  nestačí na splnění všech závazků, je splněn závazek
   určený  při plnění dlužníkem. Neurčí-li dlužník, který závazek plní, je
   splněn závazek nejdříve splatný, a to nejprve jeho příslušenství.

   (2) Při plnění peněžitého závazku se započte placení nejprve na úroky a
   potom na jistinu, neurčí-li dlužník jinak.

   (3)  Má-li  dlužník  vůči věřiteli několik peněžitých závazků a dlužník
   neurčí,  který  závazek  plní,  placení se týká nejdříve závazku, jehož
   splnění  není  zajištěno  nebo  je  nejméně  zajištěno,  jinak  závazku
   nejdříve splatného.

   (4)  Placení  se  týká  náhrady  škody teprve, když byl splněn peněžitý
   závazek,  z  jehož  porušení  vznikla  povinnost k náhradě škody, pokud
   dlužník neurčí účel placení.

   § 331

   Plní-li  dlužník  svůj závazek pomocí jiné osoby, odpovídá tak, jako by
   závazek plnil sám, nestanoví-li tento zákon jinak.

   § 332

   (1)  Jestliže plnění závazku není vázáno na osobní vlastnosti dlužníka,
   je věřitel povinen přijmout plnění jeho závazku nabídnuté třetí osobou,
   jestliže  s  tím  dlužník  souhlasí.  Souhlas  dlužníka není zapotřebí,
   jestliže  třetí  osoba za závazek ručí nebo jeho splnění jiným způsobem
   zajišťuje a dlužník svůj závazek porušil.

   (2)  Nevyplývá-li  z právního vztahu mezi dlužníkem a třetí osobou něco
   jiného,  vstupuje  třetí  osoba  splněním  dlužníkova  závazku  do práv
   věřitele, který je povinen jí vydat a na ni převést všechny své důkazní
   prostředky.

   § 333

   (1)  Přebírá-li  plnění přímo věřitel, je dlužník oprávněn požadovat na
   něm  potvrzení  o  předmětu  a  rozsahu  plnění  a odepřít je, dokud mu
   potvrzení není současně vydáno.

   (2)  Jestliže  dlužník  poskytne plnění osobě, která předloží potvrzení
   věřitele  o  přijetí plnění, má plnění účinky, jako kdyby dlužník plnil
   věřiteli.

   § 334

   Otevření    akreditivu,   jakož   i   vystavení   směnky   nebo   šeku,
   prostřednictvím  kterých  má být podle smlouvy splněn peněžitý závazek,
   nemají  vliv  na  trvání  tohoto  závazku.  Věřitel  je  však  oprávněn
   požadovat  splnění  peněžitého  závazku  na dlužníku podle smlouvy, jen
   když nemůže dosáhnout jeho splnění z akreditivu, směnky nebo šeku.

   Oddíl 2

   Místo plnění

   § 335

   K  řádnému  splnění  závazku  se  vyžaduje,  aby  závazek byl splněn ve
   stanoveném místě.

   § 336

   Není-li  místo  plnění  určeno  ve smlouvě a nevyplývá-li něco jiného z
   povahy  závazku,  je  dlužník  povinen plnit závazek v místě, kde měl v
   době  uzavření  smlouvy  své  sídlo  nebo  místo  podnikání,  popřípadě
   bydliště.  Vznikl-li  však závazek v souvislosti s provozem závodu nebo
   provozovny  dlužníka,  je dlužník povinen splnit závazek v místě tohoto
   závodu nebo této provozovny.

   § 337

   (1)  Peněžitý  závazek  plní dlužník na své nebezpečí a náklady v sídle
   nebo místě podnikání, popřípadě bydlišti věřitele, nestanoví-li smlouva
   nebo tento zákon jinak.

   (2)  Změní-li  věřitel  po uzavření smlouvy sídlo nebo místo podnikání,
   popřípadě  bydliště, nese zvýšené náklady a zvýšené nebezpečí spojené s
   placením peněžitého závazku, které tím dlužníku vzniknou.

   § 338

   Vznikl-li  peněžitý  závazek  v  souvislosti  s  provozem  závodu  nebo
   provozovny  věřitele,  je dlužník povinen závazek splnit v místě tohoto
   závodu  nebo  provozovny,  jestliže  plnění  peněžitého  závazku  se má
   uskutečnit  současně  s plněním druhé strany v místě tohoto závodu nebo
   této provozovny.

   § 339

   Peněžitý závazek lze též plnit na účet věřitele, vedený u poskytovatele
   platebních  služeb, nebo poštovním poukazem, jestliže to není v rozporu
   s platebními podmínkami sjednanými mezi stranami.

   Oddíl 3

   Doba plnění

   § 340

   (1) Dlužník je povinen závazek splnit v době stanovené ve smlouvě.

   (2)  Není-li  doba  plnění  ve  smlouvě  určena,  je  věřitel  oprávněn
   požadovat plnění závazku ihned po uzavření smlouvy a dlužník je povinen
   závazek splnit bez zbytečného odkladu po té, kdy byl věřitelem o plnění
   požádán.

   § 341

   Je-li  podle  smlouvy  dlužník  oprávněn,  aby  určil  dobu  plnění,  a
   neurčí-li  ji v přiměřené době, určí dobu plnění soud na návrh věřitele
   s  přihlédnutím  k  povaze  a místu plnění, jakož i k důvodu, proč bylo
   určení doby plnění přenecháno dlužníkovi.

   § 342

   (1)  Nevyplývá-li  ze  smlouvy  nebo  z  ustanovení  tohoto zákona něco
   jiného,  je rozhodující úmysl stran projevený při uzavření smlouvy nebo
   povaha plnění pro určení, zda doba plnění je stanovena ve prospěch obou
   stran, nebo jen ve prospěch jedné z nich.

   (2)  Je-li doba plnění stanovena ve prospěch dlužníka, před touto dobou
   není věřitel oprávněn požadovat plnění, avšak dlužník je oprávněn plnit
   svůj závazek.

   (3)  Je-li  doba  plnění  stanovena ve prospěch věřitele, je před touto
   dobou  věřitel  oprávněn  požadovat  plnění,  ale dlužník není oprávněn
   plnit svůj závazek.

   (4) Je-li doba plnění stanovena ve prospěch obou stran, není před touto
   dobou věřitel oprávněn požadovat plnění a dlužník plnit svůj závazek.

   § 343

   Splní-li  dlužník  peněžitý  závazek před stanovenou dobou plnění, není
   oprávněn   bez   souhlasu   věřitele  odečíst  od  dlužné  částky  úrok
   odpovídající době, o kterou plnil dříve.