Díl 5
Daňové doklady
§ 26
Vystavování daňových dokladů
(1) Plátce je povinen vystavit daňový doklad do 15 dnů ode dne
a) uskutečnění zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně s
nárokem na odpočet daně pro osobu povinnou k dani nebo právnickou
osobu, která není založena nebo zřízena za účelem podnikání, nebo
b) přijetí úplaty za zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s
nárokem na odpočet daně pro osobu povinnou k dani nebo právnickou
osobu, která není založena nebo zřízena za účelem podnikání; pokud
plátce ke dni přijetí úplaty daň na výstupu nepřizná, protože není
povinen tak učinit podle § 21 odst. 2, nesmí vystavit daňový doklad při
přijetí úplaty.
Údaje o dani a základu daně se na daňovém dokladu uvádějí v české měně.
(2) Plátce, který uskutečňuje několik samostatných zdanitelných plnění
nebo plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně pro jednu
osobu, může vystavit za těchto několik samostatných zdanitelných plnění
souhrnný daňový doklad. Pokud se plátce rozhodne vystavit souhrnný
daňový doklad, je povinen jej vystavit nejpozději do 15 dnů od konce
kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo první zdanitelné plnění
nebo byla přijata první úplata za plnění uvedená na tomto souhrnném
dokladu. Údaje společné pro všechna samostatná zdanitelná plnění nebo
plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně mohou být na
souhrnném daňovém dokladu uvedeny pouze jednou, údaje o datu
uskutečnění plnění nebo přijetí úplaty, podle toho, který den nastane
dříve, jednotkové ceně bez daně a slevě, pokud není obsažena v
jednotkové ceně, základu daně, sazbě daně, popřípadě osvobození od
daně, a výši daně musí být uvedeny zvlášť pro každé samostatné plnění.
Obdobně lze postupovat při vystavení daňového dokladu za zdanitelné
plnění, na které byla před jeho uskutečněním ve stejném kalendářním
měsíci přijata úplata.
(3) Plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené
od daně s nárokem na odpočet daně, může zplnomocnit k vystavení
daňového dokladu svým jménem
a) osobu, pro kterou se zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od
daně s nárokem na odpočet daně uskutečňuje, pokud se plátce, který
zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet
daně uskutečňuje, písemně zaváže, že přijme všechny takto vystavené
daňové doklady, nebo
b) třetí osobu.
(4) Daňový doklad může být vystaven se souhlasem osoby, pro kterou se
uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem
na odpočet daně, i v elektronické podobě, pokud jej plátce nebo osoba
uvedená v odstavci 3 opatřila zaručeným elektronickým podpisem
založeným na vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb
(dále jen „uznávaný elektronický podpis“) nebo elektronickou značkou
založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu vydaném
akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „uznávaná
elektronická značka“) nebo pokud je zaručena věrohodnost původu a
neporušitelnost obsahu daňového dokladu elektronickou výměnou informací
(EDI)^21).
(5) Za správnost údajů na daňovém dokladu a za jeho vystavení ve
stanovené lhůtě odpovídá plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění
nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, a to i v
případě, že daňový doklad byl vystaven osobou podle odstavce 3. Za
správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně ze zjednodušeného
daňového dokladu a daňového dokladu při hromadné přepravě osob odpovídá
plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, i když je na těchto
dokladech výše daně uvedena plátcem uskutečňujícím zdanitelné plnění
nebo osobou podle odstavce 3. Daň se vypočte podle § 37. Za správnost
údajů, které musí být doplněny na daňovém dokladu podle § 31, 32 a 35,
odpovídá osoba, která je povinna tyto údaje na daňovém dokladu uvést.
(6) Pokud jsou na daňovém dokladu uvedena plnění s různými sazbami daně
nebo zdanitelná plnění a plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet
daně, musí být na tomto dokladu uvedeny základy daně a výše daně
odděleně podle stanovených sazeb nebo osvobození od daně. U
zjednodušeného daňového dokladu se částky včetně daně uvádí odděleně
podle stanovených sazeb.
(7) Pokud je daňový doklad vystaven v cizím jazyce, je plátce, který
daňový doklad vystavil nebo jehož jménem byl daňový doklad vystaven,
nebo osoba, která takový daňový doklad přijala, povinna na žádost
správce daně zajistit jeho překlad do českého jazyka.
§ 27
Uchovávání daňových dokladů
(1) Plátce je povinen uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro
stanovení daně nejméně po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve
kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně
s nárokem na odpočet daně, na jím zvoleném místě. Po tuto dobu plátce
odpovídá za věrohodnost původu dokladů, neporušitelnost jejich obsahu,
jejich čitelnost a na žádost správce daně za umožnění přístupu k nim
bez zbytečného odkladu.
(2) Daňový doklad v listinné formě lze převést do elektronické podoby a
uchovávat pouze v této podobě, pokud metoda použitá pro převod a
uchování zaručuje věrohodnost původu, neporušitelnost obsahu daňového
dokladu a jeho čitelnost a pokud je daňový doklad převedený do
elektronické podoby opatřen uznávaným elektronickým podpisem nebo
uznávanou elektronickou značkou osoby odpovědné za jeho převod.
(3) Pokud plátce vystavuje, přijímá a uchovává daňové doklady v
elektronické podobě a místem uchovávání není tuzemsko, musí plátce
zajistit pro správce daně právo volného přístupu v reálném čase
elektronicky k daňovým dokladům i datům zaručujícím věrohodnost jejich
původu a neporušitelnost jejich obsahu.
(4) Plátce je povinen předem oznámit správci daně místo uchovávání
daňového dokladu, pokud toto místo není v tuzemsku.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují i na právního nástupce
plátce při uchovávání daňových dokladů rozhodných pro stanovení daňové
povinnosti plátce a na osoby povinné k dani nebo právnické osoby, které
nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, při uchovávání
přijatých daňových dokladů.
§ 28
Daňový doklad při dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí
služby
(1) Daňovými doklady jsou zejména běžný daňový doklad, zjednodušený
daňový doklad, souhrnný daňový doklad, splátkový kalendář, platební
kalendář, opravný daňový doklad, daňový doklad vystavený podle § 46
nebo 92a.
(2) Běžný daňový doklad musí obsahovat
a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke
jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který
uskutečňuje plnění,
b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje plnění,
c) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke
jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro
kterou se uskutečňuje plnění,
d) daňové identifikační číslo, pokud je osoba, pro kterou se
uskutečňuje plnění, plátcem,
e) evidenční číslo daňového dokladu,
f) rozsah a předmět plnění,
g) datum vystavení daňového dokladu,
h) datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí úplaty, a to ten den,
který nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu,
i) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v
jednotkové ceně,
j) základ daně,
k) základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění
osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona,
l) výši daně; tato daň může být zaokrouhlena na celé koruny tak, že
částka 0,50 koruny a vyšší se zaokrouhlí na celou korunu nahoru a
částka nižší než 0,50 koruny se zaokrouhlí na celou korunu dolů.
(3) Plátce uskutečňující zdanitelná plnění s úplatou za hotové,
prostřednictvím platební karty nebo šekem je povinen na požádání
vystavit zjednodušený daňový doklad, a to ihned při uskutečnění
zdanitelného plnění nebo přijetí úplaty, pokud k přijetí dojde před
uskutečněním zdanitelného plnění. Zjednodušený daňový doklad může
plátce vystavit rovněž za služby, které jsou poskytovány
prostřednictvím elektronických prostředků a jejich poskytnutí je
podmíněno zaplacením a úplata za tyto služby je prováděna bankovním
převodem. Zjednodušený daňový doklad je možno vystavit jen tehdy, je-li
částka za zdanitelná plnění včetně daně nejvýše 10 000 Kč. Zjednodušený
daňový doklad nelze vystavit v případě prodeje zboží, které je
předmětem spotřební daně z lihu a tabákových výrobků, za jiné než pevné
ceny pro konečného spotřebitele.
(4) Zjednodušený daňový doklad musí obsahovat
a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke
jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který
uskutečňuje zdanitelné plnění,
b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné
plnění,
c) evidenční číslo daňového dokladu,
d) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
e) datum uskutečnění zdanitelného plnění nebo datum přijetí úplaty,
podle toho, který den nastane dříve,
f) základní nebo sníženou sazbu daně,
g) částku, kterou plátce získal nebo má získat za uskutečňované
zdanitelné plnění celkem.
(5) Splátkový kalendář, který tvoří součást smlouvy nebo na který je ve
smlouvě výslovně odkazováno, je daňovým dokladem v případě nájemní
smlouvy a smlouvy o nájmu podniku, pokud obsahuje náležitosti jako
běžný daňový doklad.
(6) Doklad o zaplacení vystavený podle § 26 je daňovým dokladem při
hromadné přepravě osob. Doklad o zaplacení musí obsahovat obchodní
firmu, nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a
příjmení nebo názvu, datum vystavení dokladu, sazbu daně nebo sdělení,
že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné
ustanovení tohoto zákona, částku, kterou plátce získal nebo má získat
za plnění celkem.
(7) Doklad o zaplacení vystavený státním orgánem nebo jiným oprávněným
subjektem nebo dražebníkem je daňovým dokladem při dražbě zboží nebo
nemovitosti provedené na základě exekučního řízení. Na dokladu o
zaplacení se uvedou údaje jako na běžném daňovém dokladu a sdělení, že
se jedná o prodej v rámci exekučního řízení.
(8) Pokud je plátce povinen vystavit daňový doklad v případě přijetí
úplaty přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění nebo plnění
osvobozeného od daně, nemusí daňový doklad obsahovat údaje podle
odstavce 2 písm. i) a rozsah plnění.
(9) Platební kalendář, na němž je uveden rozpis plateb na předem
stanovené období, je daňovým dokladem v případě, že osoba, pro niž je
uskutečňováno zdanitelné plnění, provádí platby před uskutečněním
zdanitelného plnění. Platební kalendář musí obsahovat stejné
náležitosti jako běžný daňový doklad s výjimkou údajů podle odstavce 2
písm. h).
(10) Pokud se postupuje při uplatnění daně podle zvláštního režimu pro
cestovní službu (§ 89) nebo pro obchodníky s použitým zbožím,
uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi (§ 90), a na
daňovém dokladu nelze uvést výši daně, uvede se sdělení, že se jedná o
postup podle zvláštního režimu.
(11) Pokud je daňový doklad vystaven za plnění uskutečněné skupinou,
uvedou se na daňovém dokladu namísto obchodní firmy nebo jména a
příjmení, popřípadě názvu, dodatku ke jménu a příjmení nebo názvu,
sídla nebo místa podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
tytéž údaje, které se však vztahují k členovi skupiny, který
uskutečňuje plnění. Pokud je daňový doklad vystaven za plnění
uskutečněné pro skupinu, uvedou se na daňovém dokladu namísto obchodní
firmy nebo jména a příjmení, popřípadě názvu, dodatku ke jménu a
příjmení nebo názvu, sídla nebo místa podnikání osoby, které je plnění
poskytnuto, tytéž údaje, které se však vztahují k členovi skupiny,
kterému je plnění poskytnuto. Toto ustanovení se uplatní přiměřeně i
pro daňové doklady uvedené v § 29 až 35.
§ 29
Doklad o použití
(1) Doklad o použití je daňový doklad, který musí vystavit plátce,
který uskutečňuje zdanitelná plnění podle § 13 odst. 4, s výjimkou § 13
odst. 4 písm. d) a e), a podle § 14 odst. 3, s výjimkou § 14 odst. 3
písm. c) až e), a to nejdříve dnem uskutečnění zdanitelného plnění a
nejpozději do 15 dnů od tohoto dne. Údaje o dani se na dokladu o
použití uvádějí v české měně.
(2) Doklad o použití musí obsahovat
a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke
jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který
uskutečňuje zdanitelné plnění,
b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné
plnění,
c) účel použití,
d) evidenční číslo daňového dokladu,
e) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
f) datum vystavení daňového dokladu,
g) datum uskutečnění zdanitelného plnění,
h) jednotkovou cenu bez daně,
i) základ daně,
j) základní nebo sníženou sazbu daně,
k) výši daně uvedenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l).
§ 30
Daňové doklady při dovozu a vývozu zboží
(1) Daňovým dokladem při dovozu zboží do tuzemska je písemné rozhodnutí
o propuštění zboží do celního režimu, ve kterém vznikla daňová
povinnost.
(2) Daňovým dokladem při dovozu zboží do tuzemska je i jiné rozhodnutí
o vyměřené dani vydané celním orgánem, pokud je daň zaplacena.
(3) Daňovým dokladem při vrácení zboží zpět do tuzemska je rozhodnutí o
vyměřené dani vydané celním orgánem, pokud je daň zaplacena.
(4) Daňovým dokladem při vývozu zboží je
a) písemné rozhodnutí celního orgánu o vývozu zboží do třetí země,
kterým je celním orgánem potvrzen výstup zboží z území Evropského
společenství,
b) písemné rozhodnutí celního orgánu o umístění zboží do svobodného
pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku.
(5) Pokud je celní prohlášení podáno plátcem se souhlasem celního
orgánu elektronicky, musí být opatřeno uznávaným elektronickým podpisem
nebo uznávanou elektronickou značkou.
§ 31
Daňový doklad při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném
členském státě
(1) Doklad vystavený při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani
v jiném členském státě musí obsahovat
a) název, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo osoby
registrované k dani v jiném členském státě, která poskytuje službu,
včetně kódu země,
b) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke
jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání a daňové
identifikační číslo osoby, které je služba poskytnuta,
c) evidenční číslo dokladu,
d) rozsah a předmět poskytnuté služby,
e) datum vystavení dokladu,
f) datum uskutečnění služby, pokud se liší od data vystavení dokladu,
g) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v
jednotkové ceně,
h) základ daně,
i) sdělení, že osobou povinnou přiznat a zaplatit daň je plátce, pro
kterého se služba uskutečňuje, s odkazem na příslušné ustanovení tohoto
zákona, ustanovení předpisu Evropské unie^1), nebo s jiným odkazem,
podle kterého je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň plátce, jemuž
je služba poskytnuta.
(2) Osoba, která je povinna přiznat a zaplatit daň podle § 108 při
poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě,
je povinna doplnit na obdrženém dokladu nebo v evidenci pro daňové
účely do 15 dnů ode dne uskutečnění služby tyto údaje:
a) základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění
osvobozené od daně s odkazem na příslušné ustanovení tohoto zákona,
ustanovení předpisu Evropské unie^1), nebo s jiným odkazem uvádějícím,
že se jedná o plnění osvobozené od daně,
b) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou
způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l),
c) datum, k němuž byly doplněny údaje podle písmen a) a b).
(3) Pokud plátce doklad podle odstavce 1 neobdrží do 15 dnů ode dne
uskutečnění služby, má povinnost doplnit údaje do 15 dnů ode dne
obdržení dokladu.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 4 se obdobně vztahují i na dodání zboží s
instalací nebo montáží nebo dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu
soustavami nebo sítěmi osobou registrovanou k dani v jiném členském
státě, pokud je místo plnění v tuzemsku.
§ 32
Daňový doklad při poskytnutí služby zahraniční osobou
(1) Doklad vystavený při poskytnutí služby zahraniční osobou povinnou k
dani musí obsahovat
a) název, sídlo nebo místo podnikání osoby, která službu poskytuje,
popřípadě její daňové identifikační číslo,
b) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke
jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání a daňové
identifikační číslo osoby, které je služba poskytnuta,
c) evidenční číslo dokladu,
d) rozsah a předmět poskytované služby,
e) datum vystavení dokladu,
f) datum uskutečnění služby, pokud se liší od data vystavení dokladu,
g) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v
jednotkové ceně,
h) základ daně.
(2) Osoba, která je povinna přiznat a zaplatit daň podle § 108 při
poskytnutí služby zahraniční osobou povinnou k dani, je povinna doplnit
na obdrženém dokladu nebo v evidenci pro daňové účely do 15 dnů ode dne
uskutečnění služby tyto údaje:
a) základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění
osvobozené od daně s odkazem na příslušné ustanovení tohoto zákona,
ustanovení předpisu Evropské unie^1), nebo s jiným odkazem uvádějícím,
že se jedná o plnění osvobozené od daně,
b) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou
způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l),
c) datum, k němuž byly doplněny údaje podle písmen a) a b).
(3) Pokud plátce doklad podle odstavce 1 neobdrží do 15 dnů ode dne
uskutečnění služby, má povinnost doplnit údaje do 15 dnů ode dne
obdržení dokladu.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 4 se obdobně vztahují na dodání zboží s
instalací nebo montáží nebo dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu
soustavami nebo sítěmi zahraniční osobou povinnou k dani, pokud je
místo plnění v tuzemsku.
§ 33
Daňový doklad při poskytnutí služby
(1) Plátce, který poskytuje službu s místem plnění mimo tuzemsko, je
povinen vystavit za každé plnění daňový doklad obsahující náležitosti
podle odstavce 2, a to nejpozději do 15 dnů od data uskutečnění služby
nebo přijetí platby, pokud platba předchází uskutečnění služby.
(2) Daňový doklad při poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko
musí obsahovat
a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke
jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který
poskytuje službu,
b) daňové identifikační číslo plátce, který poskytuje službu,
c) název, sídlo nebo místo podnikání osoby, které je služba
poskytována,
d) daňové identifikační číslo osoby, které je služba poskytována,
včetně kódu země,
e) evidenční číslo daňového dokladu,
f) rozsah a předmět poskytované služby,
g) datum vystavení daňového dokladu,
h) datum uskutečnění služby nebo datum přijetí platby, podle toho,
který den nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového
dokladu,
i) základ daně,
j) odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, podle kterého je místo
plnění mimo tuzemsko,
k) pokud je daň ve státě, ve kterém se nachází místo plnění, povinna
přiznat a zaplatit osoba, které je služba poskytována, sdělení o této
skutečnosti, s odkazem na příslušné ustanovení tohoto zákona,
ustanovení předpisu Evropské unie^1), nebo s jiným odkazem, podle
kterého je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň osoba, které je
služba poskytnuta.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují obdobně i na dodání zboží s
instalací nebo montáží nebo dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu
soustavami nebo sítěmi s místem plnění mimo tuzemsko plátcem.
§ 34
Daňový doklad při dodání zboží do jiného členského státu
(1) Plátce, který dodává zboží do jiného členského státu na které se
vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, je povinen
vystavit za každé dodání zboží pro jinou osobu, která je registrována k
dani v jiném členském státě, daňový doklad obsahující náležitosti podle
odstavce 3, a to nejpozději do 15 dnů od data uskutečnění dodání zboží
do jiného členského státu.
(2) Plátce při zasílání zboží do jiného členského státu podle § 18 je
povinen vystavit daňový doklad nejpozději do 15 dnů od data uskutečnění
dodání zboží do jiného členského státu nebo přijetí platby, pokud
platba předchází dodání zboží.
(3) Daňový doklad při dodání zboží do jiného členského státu musí
obsahovat
a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke
jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který
uskutečňuje plnění,
b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje plnění,
c) název, sídlo nebo místo podnikání pořizovatele,
d) evidenční číslo daňového dokladu,
e) daňové identifikační číslo pořizovatele, včetně kódu země,
f) rozsah a předmět plnění,
g) datum vystavení daňového dokladu,
h) datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí platby, podle toho,
který den nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového
dokladu,
i) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v
jednotkové ceně,
j) základ daně,
k) sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, s odkazem na
příslušné ustanovení tohoto zákona, ustanovení předpisu Evropské
unie^1), nebo s jiným odkazem uvádějícím, že se jedná o plnění
osvobozené od daně.
(4) Při zasílání zboží do jiného členského státu podle § 18, pokud je
místo plnění v tuzemsku, je plátce povinen vystavit daňový doklad podle
odstavce 3, s výjimkou údajů podle písmen c), e) a k), a v dokladu
uvést základní nebo sníženou sazbu daně, výši daně uvedenou způsobem
podle § 28 odst. 2 písm. l) a kód země, do které je zboží zasíláno. Při
zasílání zboží do jiného členského státu podle § 18, pokud je místo
plnění v jiném členském státě, je plátce povinen vystavit daňový doklad
podle odstavce 3, s výjimkou písmen c), e) a k), a v dokladu uvést kód
země, do které je zboží zasíláno, a sdělení, že místo plnění je v této
zemi.
(5) Osoba, která dodává nový dopravní prostředek do jiného členského
státu, je povinna uvést v dokladu sdělení, že se jedná o nový dopravní
prostředek, a údaje podle § 4 odst. 3 písm. a) a b).
§ 35
Daňový doklad při pořízení zboží z jiného členského státu
(1) Doklad vystavený při pořízení zboží z jiného členského státu musí
obsahovat
a) název, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo osoby
registrované k dani v jiném členském státě, která dodává zboží, včetně
kódu země,
b) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke
jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání a daňové
identifikační číslo pořizovatele,
c) evidenční číslo dokladu,
d) rozsah a předmět pořízení,
e) datum vystavení dokladu,
f) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v
jednotkové ceně,
g) základ daně,
h) sdělení, že osobou povinnou přiznat a zaplatit daň je plátce, který
zboží pořizuje, s odkazem na příslušné ustanovení tohoto zákona,
ustanovení předpisu Evropské unie^1), nebo s jiným odkazem, podle
kterého je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň plátce, který zboží
pořizuje.
(2) Pořizovatel je povinen doplnit na obdrženém dokladu nebo v evidenci
pro daňové účely do 15 dnů ode dne pořízení tyto údaje:
a) datum uskutečnění pořízení,
b) základní nebo sníženou sazbu daně,
c) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou
způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l),
d) datum, k němuž byly doplněny údaje podle písmen a) až c).
(3) Datum doplnění údajů podle odstavce 2 písm. d) je považováno za
datum vystavení daňového dokladu.
(4) Pokud plátce doklad podle odstavce 1 neobdrží do 15 dnů ode dne
pořízení zboží, má povinnost doplnit údaje do 15 dnů ode dne obdržení
dokladu.
