Díl 4
Uskutečnění plnění a daňová povinnost
§ 21
Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při dodání
zboží, poskytnutí služby a převodu nemovitosti
(1) Daň na výstupu je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění
zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který
nastane dříve, pokud zákon nestanoví jinak. Plátce daň uvádí v daňovém
přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat
daň.
(2) Plátce, který v souladu s příslušnými právními předpisy nevede
účetnictví, je povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného
plnění. Pokud však přizná daň ke dni přijetí úplaty, považuje se za
osobu, které vznikla povinnost přiznat daň na výstupu.
(3) Při dodání zboží se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné
a) dnem dodání podle § 13 odst. 1 při prodeji podle kupní smlouvy,^15)
b) dnem převzetí v ostatních případech,
c) dnem příklepu při vydražení zboží ve veřejné dražbě podle zvláštního
právního předpisu.^16), nebo
d) dnem vzniku práva užívat zboží nájemcem při dodání zboží podle § 13
odst. 3 písm. d).
(4) Při převodu nemovitosti se zdanitelné plnění považuje za
uskutečněné dnem předání nemovitosti nabyvateli do užívání nebo dnem
doručení listiny, ve které je uvedeno datum právních účinků vkladu do
katastru nemovitostí nebo dnem zápisu změny vlastnického práva, a to
tím dnem, který nastane dříve. Avšak při převodu nemovitosti podle § 13
odst. 3 písm. d) se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem
vzniku práva užívat nemovitost nájemcem.
(5) Při poskytnutí služby se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné
a) dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu s
výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou
úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve,
b) dnem uvedeným ve smlouvě, ke kterému dochází k převodu práva nebo k
poskytnutí práva k využití; pokud je sjednán způsob stanovení úplaty a
k uvedenému dni není známa její výše, zdanitelné plnění se považuje za
uskutečněné ke dni přijetí úplaty.
(6) V ostatních případech se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné
a) dnem převzetí a předání díla nebo jeho dílčí části při zdanitelném
plnění uskutečněném podle smlouvy o dílo,
b) dnem odečtu z měřicího zařízení, popřípadě dnem zjištění skutečné
spotřeby při dodání tepla, chladu, elektřiny, plynu, vody, odstranění
odpadních vod a telekomunikační služby, při přepravě a distribuci plynu
nebo při přenosu a distribuci elektřiny,
c) dnem použití majetku nebo využití služby při použití hmotného
majetku nebo poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním
ekonomických činností plátce,
d) dnem uvedení do stavu způsobilého k užívání^74) při plnění vymezeném
v § 13 odst. 4 písm. b),
e) dnem, ke kterému přechází vlastnické právo ke vkladu [§ 13 odst. 4
písm. f), § 14 odst. 3 písm. e)], popřípadě jiná práva k tomuto vkladu,
při vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě, s výjimkou
nemovitosti, kdy se postupuje podle odstavce 4,
f) dnem, ke kterému přechází vlastnické právo, popřípadě jiná práva k
vydávanému majetku, při vydání vypořádacího podílu nebo podílu na
likvidačním zůstatku, s výjimkou nemovitosti, kdy se postupuje podle
odstavce 4,
g) dnem dodání třetí osobě, a to jak u komitenta, tak u komisionáře,
popřípadě dnem dodání třetí osobou, při dodání zboží na základě
komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu, nebo
h) dnem poskytnutí služby třetí osobě, a to jak u komitenta, tak u
komisionáře, popřípadě dnem poskytnutí služby třetí osobou, při
poskytnutí služby na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy
obdobného typu.
(7) Zdanitelné plnění uskutečňované prostřednictvím prodejních
automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů uváděných do chodu
mincemi, bankovkami, známkami nebo jinými platebními prostředky
nahrazujícími peníze, a v případech, kdy se úplata za zdanitelná plnění
uskutečňuje platebními prostředky nahrazujícími peníze, se považuje za
uskutečněné dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo platební prostředky
nahrazující peníze z přístroje nebo jiným způsobem zjistí výši obratu.
(8) U zdanitelného plnění podle § 13 odst. 4 písm. g) vzniká povinnost
přiznat daň ke dni jeho uskutečnění. Zdanitelné plnění se považuje za
uskutečněné k poslednímu dni účetního období daného plátce nebo k
poslednímu dni kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví, za
podmínek uvedených v § 13 odst. 4 písm. h).
(9) Dílčím plněním se rozumí zdanitelné plnění, které se podle smlouvy
uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se
přitom o celkové plnění, na které je uzavřena smlouva. Dílčí plnění se
považuje za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě. U dílčích plnění
uskutečněných podle smlouvy o dílo se zdanitelné plnění považuje za
uskutečněné i dnem podle odstavce 6 písm. a), a dnem uskutečnění
zdanitelného plnění je ten den, který nastane dříve.
(10) U opakovaných plnění se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné
nejpozději posledním dnem zdaňovacího období. Opakovaným plněním se
rozumí uskutečnění zdanitelných plnění ve sjednaných lhůtách během
zdaňovacího období, přičemž se v rámci smlouvy jedná o plnění zbožím
stejného druhu, které je navzájem zastupitelné nebo službou stejné
povahy.
(11) Pro stanovení dne uskutečnění plnění u plnění osvobozených od daně
platí odstavce 3 až 10 obdobně. U nájmů pozemků, staveb, bytů a
nebytových prostor osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně se
považuje plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého
kalendářního roku.
§ 22
Uskutečnění plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboží do jiného
členského státu
(1) Daň na výstupu při dodání zboží do jiného členského státu, na které
se nevztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, je plátce
povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni
přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve.
(2) Den uskutečnění zdanitelného plnění se při dodání zboží do jiného
členského státu podle odstavce 1 stanoví podle § 21. Daň je plátce
povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, kdy mu vznikla
povinnost přiznat daň.
(3) Při dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje
osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, vzniká povinnost přiznat
uskutečnění tohoto dodání k patnáctému dni v měsíci, který následuje po
měsíci, v němž bylo zboží odesláno nebo přepraveno do jiného členského
státu. Pokud však byl daňový doklad vystaven před patnáctým dnem
měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží odesláno nebo
přepraveno do jiného členského státu, je plátce povinen přiznat
uskutečnění tohoto dodání ke dni vystavení daňového dokladu.
(4) Dodání zboží do jiného členského státu podle odstavce 3 je plátce
povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu
vznikla povinnost přiznat dodání zboží do jiného členského státu.
§ 23
Uskutečnění plnění a povinnost přiznat daň při dovozu zboží
(1) Zdanitelné plnění je uskutečněno a daňová povinnost při dovozu
zboží vzniká^19a)
a) propuštěním zboží do celního režimu volný oběh,
b) propuštěním zboží do celního režimu aktivní zušlechťovací styk v
systému navracení,
c) propuštěním zboží do celního režimu dočasné použití s částečným
osvobozením od dovozního cla,
d) nezákonným dovozem zboží,
e) spotřebou nebo použitím zboží ve svobodném pásmu nebo svobodném
skladu za jiných podmínek, než které jsou stanoveny celními předpisy,
f) porušením podmínek vyplývajících z dočasně uskladněného zboží,
g) porušením podmínek stanovených pro celní režim, do kterého bylo
dovážené zboží propuštěno, nebo
h) odnětím zboží celnímu dohledu.
(2) Daňová povinnost při dovozu zboží rovněž vzniká dnem rozhodnutí
celního orgánu o vrácení zboží ze svobodného pásma nebo svobodného
skladu v tuzemsku zpět do tuzemska.
(3) Bylo-li plátci rozhodnutím celního orgánu zboží propuštěno podle
odstavce 1 písm. a), b) nebo c), je plátce povinen přiznat daň v
daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží do
příslušného režimu propuštěno.
(4) Bylo-li plátci rozhodnutím celního orgánu zboží propuštěno podle
odstavce 1 písm. c), je plátce povinen přiznat daň ve výši, která by
byla vyměřena při propuštění zboží do volného oběhu v době dovozu
zboží.
(5) Pokud byly porušeny podmínky pro osvobození od daně podle § 71g, je
plátce povinen přiznat daň v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve
kterém bylo zboží do režimu volného oběhu propuštěno.
(6) Bylo-li osobě, která není plátcem, rozhodnutím celního orgánu zboží
propuštěno podle odstavce 1 písm. c), je tato osoba povinna zaplatit
daň ve výši, která by byla vyměřena při propuštění zboží do volného
oběhu v době dovozu zboží.
§ 24
Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnosti přiznat daň při poskytnutí
služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční
osobou
(1) Povinnost přiznat daň při poskytnutí služby s místem plnění v
tuzemsku osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo
zahraniční osobou povinnou k dani vzniká ke dni uskutečnění
zdanitelného plnění nebo v případě poskytnutí úplaty, k poslednímu dni
měsíce, ve kterém byla úplata poskytnuta, a to k tomu dni, který
nastane dříve, pokud jsou podle § 108 povinni přiznat a zaplatit daň
plátce nebo osoba identifikovaná k dani, kterým je služba poskytnuta.
(2) Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné dnem poskytnutí služby
podle odstavce 1. V případech podle § 21 odst. 5 písm. b) a v § 21
odst. 6 až 10 se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem
uvedeným v těchto ustanoveních.
(3) Pokud je služba podle odstavce 1, u níž jsou plátce nebo osoba
identifikovaná k dani povinni přiznat a zaplatit daň podle § 108 odst.
1 písm. b), poskytována po dobu delší než 12 kalendářních měsíců a
nedojde během tohoto období k poskytnutí úplaty, považuje se plnění za
uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se obdobně vztahují i na dodání zboží s
instalací nebo montáží a dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu
soustavami nebo sítěmi.
§ 24a
Uskutečnění plnění a povinnost přiznat poskytnutí služby s místem
plnění mimo tuzemsko
(1) Při poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko je plátce
povinen přiznat toto plnění ke dni jeho uskutečnění nebo ke dni přijetí
úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve.
(2) Plnění se považuje za uskutečněné dnem poskytnutí služby podle
odstavce 1. V případech podle § 21 odst. 5 písm. b) a v § 21 odst. 6 až
10 se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem uvedeným v těchto
ustanoveních.
(3) Pokud je služba podle odstavce 1, u níž má plátce povinnost podat
souhrnné hlášení podle § 102 odst. 1 písm. d), poskytována po dobu
delší než 12 kalendářních měsíců a nedojde během tohoto období k
přijetí úplaty, považuje se plnění za uskutečněné nejpozději posledním
dnem každého kalendářního roku.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se obdobně vztahují i na dodání zboží s
instalací nebo montáží, dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu
soustavami nebo sítěmi s místem plnění mimo tuzemsko.
§ 25
Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při pořízení
zboží z jiného členského státu
(1) Při pořízení zboží z jiného členského státu s místem plnění v
tuzemsku vzniká plátci nebo osobě identifikované k dani povinnost
přiznat daň k patnáctému dni v měsíci, který následuje po měsíci, v
němž bylo zboží pořízeno. Pokud však byl daňový doklad vystaven před
patnáctým dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží
pořízeno, vzniká plátci nebo osobě identifikované k dani povinnost
přiznat daň k datu vystavení daňového dokladu.
(2) Při pořízení zboží z jiného členského státu podle § 16 odst. 4 a 5
vzniká plátci povinnost přiznat daň dnem přemístění zboží do tuzemska.
(3) Pořízení zboží z jiného členského státu se považuje za uskutečněné
dnem, ke kterému by bylo uskutečněno zdanitelné plnění při dodání zboží
podle § 21. Pořízení zboží z jiného členského státu podle § 16 odst. 4
a 5 se však považuje za uskutečněné dnem přemístění zboží do tuzemska.
