Nové předpisy

Zákon o DPH - zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty - Díl 5 § 26 - § 35 Daňové doklady

Díl 5

   Daňové doklady

   § 26

   Vystavování daňových dokladů

   (1) Plátce je povinen vystavit daňový doklad do 15 dnů ode dne

   a)  uskutečnění  zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně s
   nárokem  na  odpočet  daně  pro  osobu  povinnou k dani nebo právnickou
   osobu, která není založena nebo zřízena za účelem podnikání, nebo

   b) přijetí úplaty za zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s
   nárokem  na  odpočet  daně  pro  osobu  povinnou k dani nebo právnickou
   osobu,  která  není  založena  nebo  zřízena za účelem podnikání; pokud
   plátce  ke  dni  přijetí  úplaty  daň na výstupu nepřizná, protože není
   povinen tak učinit podle § 21 odst. 2, nesmí vystavit daňový doklad při
   přijetí úplaty.

   Údaje o dani a základu daně se na daňovém dokladu uvádějí v české měně.

   (2)  Plátce, který uskutečňuje několik samostatných zdanitelných plnění
   nebo  plnění  osvobozených  od daně s nárokem na odpočet daně pro jednu
   osobu, může vystavit za těchto několik samostatných zdanitelných plnění
   souhrnný  daňový  doklad.  Pokud  se  plátce rozhodne vystavit souhrnný
   daňový  doklad,  je  povinen jej vystavit nejpozději do 15 dnů od konce
   kalendářního  měsíce,  ve kterém se uskutečnilo první zdanitelné plnění
   nebo  byla  přijata  první  úplata za plnění uvedená na tomto souhrnném
   dokladu.  Údaje  společné pro všechna samostatná zdanitelná plnění nebo
   plnění  osvobozená  od  daně  s  nárokem  na  odpočet daně mohou být na
   souhrnném   daňovém   dokladu   uvedeny  pouze  jednou,  údaje  o  datu
   uskutečnění  plnění  nebo přijetí úplaty, podle toho, který den nastane
   dříve,  jednotkové  ceně  bez  daně  a  slevě,  pokud  není  obsažena v
   jednotkové  ceně,  základu  daně,  sazbě  daně, popřípadě osvobození od
   daně,  a výši daně musí být uvedeny zvlášť pro každé samostatné plnění.
   Obdobně  lze  postupovat  při  vystavení daňového dokladu za zdanitelné
   plnění,  na  které  byla  před jeho uskutečněním ve stejném kalendářním
   měsíci přijata úplata.

   (3)  Plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené
   od  daně  s  nárokem  na  odpočet  daně,  může  zplnomocnit k vystavení
   daňového dokladu svým jménem

   a)  osobu,  pro  kterou  se zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od
   daně  s  nárokem  na  odpočet  daně uskutečňuje, pokud se plátce, který
   zdanitelné  plnění  nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet
   daně  uskutečňuje,  písemně  zaváže,  že přijme všechny takto vystavené
   daňové doklady, nebo

   b) třetí osobu.

   (4)  Daňový  doklad může být vystaven se souhlasem osoby, pro kterou se
   uskutečňuje  zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem
   na  odpočet  daně, i v elektronické podobě, pokud jej plátce nebo osoba
   uvedená   v   odstavci  3  opatřila  zaručeným  elektronickým  podpisem
   založeným na vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb
   (dále  jen  „uznávaný  elektronický podpis“) nebo elektronickou značkou
   založenou    na    kvalifikovaném    systémovém   certifikátu   vydaném
   akreditovaným  poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „uznávaná
   elektronická  značka“)  nebo  pokud  je  zaručena  věrohodnost původu a
   neporušitelnost obsahu daňového dokladu elektronickou výměnou informací
   (EDI)^21).

   (5)  Za  správnost  údajů  na  daňovém  dokladu  a za jeho vystavení ve
   stanovené  lhůtě  odpovídá  plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění
   nebo  plnění  osvobozené  od  daně  s nárokem na odpočet daně, a to i v
   případě,  že  daňový  doklad  byl  vystaven osobou podle odstavce 3. Za
   správnost  vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně ze zjednodušeného
   daňového dokladu a daňového dokladu při hromadné přepravě osob odpovídá
   plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, i když je na těchto
   dokladech  výše  daně  uvedena plátcem uskutečňujícím zdanitelné plnění
   nebo  osobou  podle odstavce 3. Daň se vypočte podle § 37. Za správnost
   údajů,  které musí být doplněny na daňovém dokladu podle § 31, 32 a 35,
   odpovídá osoba, která je povinna tyto údaje na daňovém dokladu uvést.

   (6) Pokud jsou na daňovém dokladu uvedena plnění s různými sazbami daně
   nebo zdanitelná plnění a plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet
   daně,  musí  být  na  tomto  dokladu  uvedeny  základy daně a výše daně
   odděleně   podle   stanovených   sazeb   nebo  osvobození  od  daně.  U
   zjednodušeného  daňového  dokladu  se částky včetně daně uvádí odděleně
   podle stanovených sazeb.

   (7)  Pokud  je  daňový doklad vystaven v cizím jazyce, je plátce, který
   daňový  doklad  vystavil  nebo jehož jménem byl daňový doklad vystaven,
   nebo  osoba,  která  takový  daňový  doklad  přijala, povinna na žádost
   správce daně zajistit jeho překlad do českého jazyka.

   § 27

   Uchovávání daňových dokladů

   (1)  Plátce  je  povinen  uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro
   stanovení  daně  nejméně po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve
   kterém  se uskutečnilo zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně
   s  nárokem  na odpočet daně, na jím zvoleném místě. Po tuto dobu plátce
   odpovídá  za věrohodnost původu dokladů, neporušitelnost jejich obsahu,
   jejich  čitelnost  a  na žádost správce daně za umožnění přístupu k nim
   bez zbytečného odkladu.

   (2) Daňový doklad v listinné formě lze převést do elektronické podoby a
   uchovávat  pouze  v  této  podobě,  pokud  metoda  použitá pro převod a
   uchování  zaručuje  věrohodnost původu, neporušitelnost obsahu daňového
   dokladu  a  jeho  čitelnost  a  pokud  je  daňový  doklad  převedený do
   elektronické  podoby  opatřen  uznávaným  elektronickým  podpisem  nebo
   uznávanou elektronickou značkou osoby odpovědné za jeho převod.

   (3)  Pokud  plátce  vystavuje,  přijímá  a  uchovává  daňové  doklady v
   elektronické  podobě  a  místem  uchovávání  není tuzemsko, musí plátce
   zajistit  pro  správce  daně  právo  volného  přístupu  v  reálném čase
   elektronicky  k daňovým dokladům i datům zaručujícím věrohodnost jejich
   původu a neporušitelnost jejich obsahu.

   (4)  Plátce  je  povinen  předem  oznámit správci daně místo uchovávání
   daňového dokladu, pokud toto místo není v tuzemsku.

   (5)  Ustanovení  odstavců  1  až  4  se vztahují i na právního nástupce
   plátce  při uchovávání daňových dokladů rozhodných pro stanovení daňové
   povinnosti plátce a na osoby povinné k dani nebo právnické osoby, které
   nebyly  založeny  nebo  zřízeny  za  účelem  podnikání,  při uchovávání
   přijatých daňových dokladů.

   § 28

   Daňový  doklad  při  dodání  zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí
   služby

   (1)  Daňovými  doklady  jsou  zejména běžný daňový doklad, zjednodušený
   daňový  doklad,  souhrnný  daňový  doklad, splátkový kalendář, platební
   kalendář,  opravný  daňový  doklad,  daňový doklad vystavený podle § 46
   nebo 92a.

   (2) Běžný daňový doklad musí obsahovat

   a)  obchodní  firmu  nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke
   jménu  a  příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který
   uskutečňuje plnění,

   b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje plnění,

   c)  obchodní  firmu  nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke
   jménu  a  příjmení  nebo  názvu,  sídlo nebo místo podnikání osoby, pro
   kterou se uskutečňuje plnění,

   d)   daňové   identifikační  číslo,  pokud  je  osoba,  pro  kterou  se
   uskutečňuje plnění, plátcem,

   e) evidenční číslo daňového dokladu,

   f) rozsah a předmět plnění,

   g) datum vystavení daňového dokladu,

   h)  datum  uskutečnění  plnění nebo datum přijetí úplaty, a to ten den,
   který nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu,

   i)  jednotkovou  cenu  bez  daně,  a  dále slevu, pokud není obsažena v
   jednotkové ceně,

   j) základ daně,

   k) základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění
   osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona,

   l)  výši  daně;  tato  daň může být zaokrouhlena na celé koruny tak, že
   částka  0,50  koruny  a  vyšší  se  zaokrouhlí na celou korunu nahoru a
   částka nižší než 0,50 koruny se zaokrouhlí na celou korunu dolů.

   (3)  Plátce  uskutečňující  zdanitelná  plnění  s  úplatou  za  hotové,
   prostřednictvím  platební  karty  nebo  šekem  je  povinen  na požádání
   vystavit  zjednodušený  daňový  doklad,  a  to  ihned  při  uskutečnění
   zdanitelného  plnění  nebo  přijetí  úplaty, pokud k přijetí dojde před
   uskutečněním  zdanitelného  plnění.  Zjednodušený  daňový  doklad  může
   plátce    vystavit   rovněž   za   služby,   které   jsou   poskytovány
   prostřednictvím   elektronických  prostředků  a  jejich  poskytnutí  je
   podmíněno  zaplacením  a  úplata  za tyto služby je prováděna bankovním
   převodem. Zjednodušený daňový doklad je možno vystavit jen tehdy, je-li
   částka za zdanitelná plnění včetně daně nejvýše 10 000 Kč. Zjednodušený
   daňový  doklad  nelze  vystavit  v  případě  prodeje  zboží,  které  je
   předmětem spotřební daně z lihu a tabákových výrobků, za jiné než pevné
   ceny pro konečného spotřebitele.

   (4) Zjednodušený daňový doklad musí obsahovat

   a)  obchodní  firmu  nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke
   jménu  a  příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který
   uskutečňuje zdanitelné plnění,

   b)  daňové  identifikační  číslo  plátce,  který uskutečňuje zdanitelné
   plnění,

   c) evidenční číslo daňového dokladu,

   d) rozsah a předmět zdanitelného plnění,

   e)  datum  uskutečnění  zdanitelného  plnění nebo datum přijetí úplaty,
   podle toho, který den nastane dříve,

   f) základní nebo sníženou sazbu daně,

   g)  částku,  kterou  plátce  získal  nebo  má  získat  za uskutečňované
   zdanitelné plnění celkem.

   (5) Splátkový kalendář, který tvoří součást smlouvy nebo na který je ve
   smlouvě  výslovně  odkazováno,  je  daňovým  dokladem v případě nájemní
   smlouvy  a  smlouvy  o  nájmu  podniku, pokud obsahuje náležitosti jako
   běžný daňový doklad.

   (6)  Doklad  o  zaplacení  vystavený podle § 26 je daňovým dokladem při
   hromadné  přepravě  osob.  Doklad  o  zaplacení musí obsahovat obchodní
   firmu,  nebo  jméno  a  příjmení,  popřípadě  název, dodatek ke jménu a
   příjmení  nebo názvu, datum vystavení dokladu, sazbu daně nebo sdělení,
   že  se  jedná  o  plnění  osvobozené  od  daně,  a  odkaz  na příslušné
   ustanovení  tohoto  zákona, částku, kterou plátce získal nebo má získat
   za plnění celkem.

   (7)  Doklad o zaplacení vystavený státním orgánem nebo jiným oprávněným
   subjektem  nebo  dražebníkem  je daňovým dokladem při dražbě zboží nebo
   nemovitosti  provedené  na  základě  exekučního  řízení.  Na  dokladu o
   zaplacení  se uvedou údaje jako na běžném daňovém dokladu a sdělení, že
   se jedná o prodej v rámci exekučního řízení.

   (8)  Pokud  je  plátce povinen vystavit daňový doklad v případě přijetí
   úplaty   přede   dnem   uskutečnění  zdanitelného  plnění  nebo  plnění
   osvobozeného  od  daně,  nemusí  daňový  doklad  obsahovat  údaje podle
   odstavce 2 písm. i) a rozsah plnění.

   (9)  Platební  kalendář,  na  němž  je  uveden  rozpis plateb na předem
   stanovené  období,  je daňovým dokladem v případě, že osoba, pro niž je
   uskutečňováno  zdanitelné  plnění,  provádí  platby  před  uskutečněním
   zdanitelného   plnění.   Platební   kalendář   musí   obsahovat  stejné
   náležitosti  jako běžný daňový doklad s výjimkou údajů podle odstavce 2
   písm. h).

   (10)  Pokud se postupuje při uplatnění daně podle zvláštního režimu pro
   cestovní   službu  (§  89)  nebo  pro  obchodníky  s  použitým  zbožím,
   uměleckými  díly,  sběratelskými předměty a starožitnostmi (§ 90), a na
   daňovém  dokladu nelze uvést výši daně, uvede se sdělení, že se jedná o
   postup podle zvláštního režimu.

   (11)  Pokud  je  daňový doklad vystaven za plnění uskutečněné skupinou,
   uvedou  se  na  daňovém  dokladu  namísto  obchodní  firmy nebo jména a
   příjmení,  popřípadě  názvu,  dodatku  ke  jménu a příjmení nebo názvu,
   sídla nebo místa podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
   tytéž   údaje,   které  se  však  vztahují  k  členovi  skupiny,  který
   uskutečňuje   plnění.   Pokud  je  daňový  doklad  vystaven  za  plnění
   uskutečněné  pro skupinu, uvedou se na daňovém dokladu namísto obchodní
   firmy  nebo  jména  a  příjmení,  popřípadě  názvu,  dodatku ke jménu a
   příjmení  nebo názvu, sídla nebo místa podnikání osoby, které je plnění
   poskytnuto,  tytéž  údaje,  které  se  však vztahují k členovi skupiny,
   kterému  je  plnění  poskytnuto. Toto ustanovení se uplatní přiměřeně i
   pro daňové doklady uvedené v § 29 až 35.

   § 29

   Doklad o použití

   (1)  Doklad  o  použití  je  daňový doklad, který musí vystavit plátce,
   který uskutečňuje zdanitelná plnění podle § 13 odst. 4, s výjimkou § 13
   odst.  4  písm.  d) a e), a podle § 14 odst. 3, s výjimkou § 14 odst. 3
   písm.  c)  až  e), a to nejdříve dnem uskutečnění zdanitelného plnění a
   nejpozději  do  15  dnů  od  tohoto  dne.  Údaje o dani se na dokladu o
   použití uvádějí v české měně.

   (2) Doklad o použití musí obsahovat

   a)  obchodní  firmu  nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke
   jménu  a  příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který
   uskutečňuje zdanitelné plnění,

   b)  daňové  identifikační  číslo  plátce,  který uskutečňuje zdanitelné
   plnění,

   c) účel použití,

   d) evidenční číslo daňového dokladu,

   e) rozsah a předmět zdanitelného plnění,

   f) datum vystavení daňového dokladu,

   g) datum uskutečnění zdanitelného plnění,

   h) jednotkovou cenu bez daně,

   i) základ daně,

   j) základní nebo sníženou sazbu daně,

   k) výši daně uvedenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l).

   § 30

   Daňové doklady při dovozu a vývozu zboží

   (1) Daňovým dokladem při dovozu zboží do tuzemska je písemné rozhodnutí
   o  propuštění  zboží  do  celního  režimu,  ve  kterém  vznikla  daňová
   povinnost.

   (2)  Daňovým dokladem při dovozu zboží do tuzemska je i jiné rozhodnutí
   o vyměřené dani vydané celním orgánem, pokud je daň zaplacena.

   (3) Daňovým dokladem při vrácení zboží zpět do tuzemska je rozhodnutí o
   vyměřené dani vydané celním orgánem, pokud je daň zaplacena.

   (4) Daňovým dokladem při vývozu zboží je

   a)  písemné  rozhodnutí  celního  orgánu  o vývozu zboží do třetí země,
   kterým  je  celním  orgánem  potvrzen  výstup  zboží z území Evropského
   společenství,

   b)  písemné  rozhodnutí  celního  orgánu o umístění zboží do svobodného
   pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku.

   (5)  Pokud  je  celní  prohlášení  podáno  plátcem se souhlasem celního
   orgánu elektronicky, musí být opatřeno uznávaným elektronickým podpisem
   nebo uznávanou elektronickou značkou.

   § 31

   Daňový doklad při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném
   členském státě

   (1)  Doklad vystavený při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani
   v jiném členském státě musí obsahovat

   a) název, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo osoby
   registrované  k  dani  v  jiném členském státě, která poskytuje službu,
   včetně kódu země,

   b)  obchodní  firmu  nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke
   jménu  a  příjmení  nebo  názvu,  sídlo  nebo  místo podnikání a daňové
   identifikační číslo osoby, které je služba poskytnuta,

   c) evidenční číslo dokladu,

   d) rozsah a předmět poskytnuté služby,

   e) datum vystavení dokladu,

   f) datum uskutečnění služby, pokud se liší od data vystavení dokladu,

   g)  jednotkovou  cenu  bez  daně,  a  dále slevu, pokud není obsažena v
   jednotkové ceně,

   h) základ daně,

   i)  sdělení,  že  osobou povinnou přiznat a zaplatit daň je plátce, pro
   kterého se služba uskutečňuje, s odkazem na příslušné ustanovení tohoto
   zákona,  ustanovení  předpisu  Evropské  unie^1), nebo s jiným odkazem,
   podle  kterého  je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň plátce, jemuž
   je služba poskytnuta.

   (2)  Osoba,  která  je  povinna  přiznat a zaplatit daň podle § 108 při
   poskytnutí  služby  osobou registrovanou k dani v jiném členském státě,
   je  povinna  doplnit  na  obdrženém  dokladu nebo v evidenci pro daňové
   účely do 15 dnů ode dne uskutečnění služby tyto údaje:

   a) základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění
   osvobozené  od  daně  s  odkazem na příslušné ustanovení tohoto zákona,
   ustanovení  předpisu Evropské unie^1), nebo s jiným odkazem uvádějícím,
   že se jedná o plnění osvobozené od daně,

   b)  výši  daně  uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou
   způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l),

   c) datum, k němuž byly doplněny údaje podle písmen a) a b).

   (3)  Pokud  plátce  doklad  podle odstavce 1 neobdrží do 15 dnů ode dne
   uskutečnění  služby,  má  povinnost  doplnit  údaje  do  15 dnů ode dne
   obdržení dokladu.

   (4)  Ustanovení odstavců 1 až 4 se obdobně vztahují i na dodání zboží s
   instalací  nebo montáží nebo dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu
   soustavami  nebo  sítěmi  osobou  registrovanou k dani v jiném členském
   státě, pokud je místo plnění v tuzemsku.

   § 32

   Daňový doklad při poskytnutí služby zahraniční osobou

   (1) Doklad vystavený při poskytnutí služby zahraniční osobou povinnou k
   dani musí obsahovat

   a)  název,  sídlo  nebo  místo podnikání osoby, která službu poskytuje,
   popřípadě její daňové identifikační číslo,

   b)  obchodní  firmu  nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke
   jménu  a  příjmení  nebo  názvu,  sídlo  nebo  místo podnikání a daňové
   identifikační číslo osoby, které je služba poskytnuta,

   c) evidenční číslo dokladu,

   d) rozsah a předmět poskytované služby,

   e) datum vystavení dokladu,

   f) datum uskutečnění služby, pokud se liší od data vystavení dokladu,

   g)  jednotkovou  cenu  bez  daně,  a  dále slevu, pokud není obsažena v
   jednotkové ceně,

   h) základ daně.

   (2)  Osoba,  která  je  povinna  přiznat a zaplatit daň podle § 108 při
   poskytnutí služby zahraniční osobou povinnou k dani, je povinna doplnit
   na obdrženém dokladu nebo v evidenci pro daňové účely do 15 dnů ode dne
   uskutečnění služby tyto údaje:

   a) základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění
   osvobozené  od  daně  s  odkazem na příslušné ustanovení tohoto zákona,
   ustanovení  předpisu Evropské unie^1), nebo s jiným odkazem uvádějícím,
   že se jedná o plnění osvobozené od daně,

   b)  výši  daně  uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou
   způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l),

   c) datum, k němuž byly doplněny údaje podle písmen a) a b).

   (3)  Pokud  plátce  doklad  podle odstavce 1 neobdrží do 15 dnů ode dne
   uskutečnění  služby,  má  povinnost  doplnit  údaje  do  15 dnů ode dne
   obdržení dokladu.

   (4)  Ustanovení  odstavců  1 až 4 se obdobně vztahují na dodání zboží s
   instalací  nebo montáží nebo dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu
   soustavami  nebo  sítěmi  zahraniční  osobou  povinnou k dani, pokud je
   místo plnění v tuzemsku.

   § 33

   Daňový doklad při poskytnutí služby

   (1)  Plátce,  který  poskytuje službu s místem plnění mimo tuzemsko, je
   povinen  vystavit  za každé plnění daňový doklad obsahující náležitosti
   podle  odstavce 2, a to nejpozději do 15 dnů od data uskutečnění služby
   nebo přijetí platby, pokud platba předchází uskutečnění služby.

   (2)  Daňový  doklad při poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko
   musí obsahovat

   a)  obchodní  firmu  nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke
   jménu  a  příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který
   poskytuje službu,

   b) daňové identifikační číslo plátce, který poskytuje službu,

   c)   název,   sídlo   nebo  místo  podnikání  osoby,  které  je  služba
   poskytována,

   d)  daňové  identifikační  číslo  osoby,  které  je služba poskytována,
   včetně kódu země,

   e) evidenční číslo daňového dokladu,

   f) rozsah a předmět poskytované služby,

   g) datum vystavení daňového dokladu,

   h)  datum  uskutečnění  služby  nebo  datum přijetí platby, podle toho,
   který  den  nastane  dříve,  pokud  se  liší od data vystavení daňového
   dokladu,

   i) základ daně,

   j)  odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, podle kterého je místo
   plnění mimo tuzemsko,

   k)  pokud  je  daň ve státě, ve kterém se nachází místo plnění, povinna
   přiznat  a  zaplatit osoba, které je služba poskytována, sdělení o této
   skutečnosti,   s   odkazem   na  příslušné  ustanovení  tohoto  zákona,
   ustanovení  předpisu  Evropské  unie^1),  nebo  s  jiným odkazem, podle
   kterého  je  osobou  povinnou  přiznat  a  zaplatit daň osoba, které je
   služba poskytnuta.

   (3)  Ustanovení  odstavců 1 a 2 se vztahují obdobně i na dodání zboží s
   instalací  nebo montáží nebo dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu
   soustavami nebo sítěmi s místem plnění mimo tuzemsko plátcem.

   § 34

   Daňový doklad při dodání zboží do jiného členského státu

   (1)  Plátce,  který  dodává zboží do jiného členského státu na které se
   vztahuje  osvobození  od  daně  s  nárokem  na odpočet daně, je povinen
   vystavit za každé dodání zboží pro jinou osobu, která je registrována k
   dani v jiném členském státě, daňový doklad obsahující náležitosti podle
   odstavce  3, a to nejpozději do 15 dnů od data uskutečnění dodání zboží
   do jiného členského státu.

   (2)  Plátce  při zasílání zboží do jiného členského státu podle § 18 je
   povinen vystavit daňový doklad nejpozději do 15 dnů od data uskutečnění
   dodání  zboží  do  jiného  členského  státu  nebo přijetí platby, pokud
   platba předchází dodání zboží.

   (3)  Daňový  doklad  při  dodání  zboží  do jiného členského státu musí
   obsahovat

   a)  obchodní  firmu  nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke
   jménu  a  příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který
   uskutečňuje plnění,

   b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje plnění,

   c) název, sídlo nebo místo podnikání pořizovatele,

   d) evidenční číslo daňového dokladu,

   e) daňové identifikační číslo pořizovatele, včetně kódu země,

   f) rozsah a předmět plnění,

   g) datum vystavení daňového dokladu,

   h)  datum  uskutečnění  plnění  nebo  datum přijetí platby, podle toho,
   který  den  nastane  dříve,  pokud  se  liší od data vystavení daňového
   dokladu,

   i)  jednotkovou  cenu  bez  daně,  a  dále slevu, pokud není obsažena v
   jednotkové ceně,

   j) základ daně,

   k)  sdělení,  že  se  jedná  o  plnění osvobozené od daně, s odkazem na
   příslušné   ustanovení  tohoto  zákona,  ustanovení  předpisu  Evropské
   unie^1),  nebo  s  jiným  odkazem  uvádějícím,  že  se  jedná  o plnění
   osvobozené od daně.

   (4)  Při  zasílání zboží do jiného členského státu podle § 18, pokud je
   místo plnění v tuzemsku, je plátce povinen vystavit daňový doklad podle
   odstavce  3,  s  výjimkou  údajů  podle písmen c), e) a k), a v dokladu
   uvést  základní  nebo  sníženou sazbu daně, výši daně uvedenou způsobem
   podle § 28 odst. 2 písm. l) a kód země, do které je zboží zasíláno. Při
   zasílání  zboží  do  jiného  členského státu podle § 18, pokud je místo
   plnění v jiném členském státě, je plátce povinen vystavit daňový doklad
   podle  odstavce 3, s výjimkou písmen c), e) a k), a v dokladu uvést kód
   země,  do které je zboží zasíláno, a sdělení, že místo plnění je v této
   zemi.

   (5)  Osoba,  která  dodává nový dopravní prostředek do jiného členského
   státu,  je povinna uvést v dokladu sdělení, že se jedná o nový dopravní
   prostředek, a údaje podle § 4 odst. 3 písm. a) a b).

   § 35

   Daňový doklad při pořízení zboží z jiného členského státu

   (1)  Doklad  vystavený při pořízení zboží z jiného členského státu musí
   obsahovat

   a) název, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo osoby
   registrované  k dani v jiném členském státě, která dodává zboží, včetně
   kódu země,

   b)  obchodní  firmu  nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke
   jménu  a  příjmení  nebo  názvu,  sídlo  nebo  místo podnikání a daňové
   identifikační číslo pořizovatele,

   c) evidenční číslo dokladu,

   d) rozsah a předmět pořízení,

   e) datum vystavení dokladu,

   f)  jednotkovou  cenu  bez  daně,  a  dále slevu, pokud není obsažena v
   jednotkové ceně,

   g) základ daně,

   h)  sdělení, že osobou povinnou přiznat a zaplatit daň je plátce, který
   zboží  pořizuje,  s  odkazem  na  příslušné  ustanovení  tohoto zákona,
   ustanovení  předpisu  Evropské  unie^1),  nebo  s  jiným odkazem, podle
   kterého  je  osobou povinnou přiznat a zaplatit daň plátce, který zboží
   pořizuje.

   (2) Pořizovatel je povinen doplnit na obdrženém dokladu nebo v evidenci
   pro daňové účely do 15 dnů ode dne pořízení tyto údaje:

   a) datum uskutečnění pořízení,

   b) základní nebo sníženou sazbu daně,

   c)  výši  daně  uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou
   způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l),

   d) datum, k němuž byly doplněny údaje podle písmen a) až c).

   (3)  Datum  doplnění  údajů  podle odstavce 2 písm. d) je považováno za
   datum vystavení daňového dokladu.

   (4)  Pokud  plátce  doklad  podle odstavce 1 neobdrží do 15 dnů ode dne
   pořízení  zboží,  má povinnost doplnit údaje do 15 dnů ode dne obdržení
   dokladu.