Díl 6
Základ daně a výpočet daně, oprava základu daně a oprava výše daně,
opravný daňový doklad
§ 36
Základ daně
(1) Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce
za uskutečněné zdanitelné plnění, včetně částky na úhradu spotřební
daně od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od
třetí osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění.
(2) Základem daně v případě přijetí platby před uskutečněním
zdanitelného plnění je částka přijaté úplaty snížená o daň.
(3) Základ daně také zahrnuje
a) jiné daně, cla, dávky nebo poplatky,
b) spotřební daň,^24) pokud zákon nestanoví jinak v § 41,
c) daň z elektřiny, daň ze zemního plynu a některých dalších plynů a
daň z pevných paliv, a to podle právní úpravy těchto daní,
d) dotace k ceně,
e) vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je
uskutečňováno zdanitelné plnění, při jeho uskutečnění,
f) při poskytnutí služby i materiál přímo související s poskytovanou
službou,
g) při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou,
změnou dokončené stavby, nebo v souvislosti s opravou stavby,
konstrukce, materiál, stroje a zařízení, které se do stavby jako její
součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují.
(4) Za vedlejší výdaje se považují zejména náklady na balení, přepravu,
pojištění a provize.
(5) Základ daně se sníží o slevu z ceny, pokud je poskytnuta k datu
uskutečnění zdanitelného plnění. Do základu daně se nezahrnuje rozdíl
ze zaokrouhlení částky daně za zdanitelné plnění způsobem podle § 28
odst. 2 písm. l).
(6) Základem daně je v případě, že se jedná o
a) dodání zboží nebo převod nemovitosti podle § 13 odst. 4 písm. a) až
f), odst. 5, odst. 6 a podle § 16 odst. 5, cena zboží nebo nemovitosti
nebo cena obdobného zboží nebo obdobné nemovitosti, za kterou by bylo
možné zboží nebo nemovitost pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného
plnění, a pokud takovou cenu nelze určit, výše celkových nákladů
vynaložených na dodání zboží nebo převod nemovitosti ke dni uskutečnění
zdanitelného plnění,
b) poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 a 4, výše celkových nákladů
vynaložených na poskytnutí služby ke dni uskutečnění zdanitelného
plnění.
(7) Pokud se za uskutečněná plnění stanoví celková cena nebo hodnota,
která zahrnuje dodání zboží, převod nemovitosti nebo poskytnutí služby
s různými sazbami daně, popřípadě osvobozená od daně, základ daně se
pro jednotlivá zdanitelná plnění stanoví v poměrné výši odpovídající
poměru cen zjištěných podle zvláštního právního předpisu^25)
jednotlivých plnění k celkovému součtu těchto zjištěných cen. Tato
celková cena nebo hodnota se považuje za částku obsahující daň.
(8) Pokud je při oceňování majetku vyžadován posudek více znalců,
použije se pro zjištění poměru cen cena z posudku, v němž je cena
nejvyšší, která se považuje za cenu obsahující daň.
(9) Základem daně při dodání platných mincí, které jsou pro sběratelské
účely prodávány za cenu vyšší, než je jejich nominální hodnota, nebo za
cenu vyšší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu, je
rozdíl mezi cenou, za kterou jsou prodávány, a jejich nominální
hodnotou. Tento rozdíl se považuje za částku obsahující daň. Pokud jsou
prodávány za cenu nižší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu
nižší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu,
základem daně je nula.
(10) U zdanitelného plnění podle § 13 odst. 4 písm. g) je základem daně
peněžní částka, za kterou plátce vratný obal, který je dodáván spolu se
zbožím, dodává, bez daně. Základem daně je tato peněžní částka i v
případě, že vratný obal je dodán plátcem spolu se zbožím bezúplatně,
pokud zákon dále nestanoví jinak. Jestliže plátce dodává v tuzemsku
vratné obaly stejného druhu spolu se zbožím všem svým odběratelům
bezúplatně, je základem daně peněžní částka, za kterou je obal stejného
druhu plátcem pořízen, snížená o daň. V případě, že peněžní částka není
známa, je základem daně cena vratného obalu stejného druhu zjištěná
podle zvláštního předpisu^26) o oceňování majetku. Celkový základ daně
u vratných obalů stejného druhu, z kterého se zjistí daň, se vypočte
jako rozdíl mezi celkovým počtem vratných obalů stejného druhu dodaných
plátcem všem svým odběratelům během příslušného účetního období nebo
příslušného kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví, a
celkovým počtem vratných obalů stejného druhu, které byly tomuto plátci
vráceny během příslušného účetního období^7d) nebo během příslušného
kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví, přičemž tento
rozdíl je vynásoben částkou platnou pro vratný obal stejného druhu
dodávaný v tuzemsku společně se zbožím, zjištěnou podle tohoto
ustanovení. V případě, že celkový počet vratných obalů stejného druhu
dodaných plátcem všem svým odběratelům během příslušného účetního
období nebo příslušného kalendářního roku u plátce, který nevede
účetnictví, je nižší než celkový počet vratných obalů stejného druhu,
které byly tomuto plátci vráceny během příslušného účetního období^7d)
nebo během příslušného kalendářního roku u plátce, který nevede
účetnictví, jsou základ daně a příslušná daň uváděné na daňovém dokladu
vystaveném podle § 29 odst. 1 se záporným znaménkem. Stejným způsobem
se záporný základ daně a daň zohlední i v daňovém přiznání podle § 101.
(11) Do základu daně se nezahrnuje částka, kterou plátce obdržel od
jiné osoby na úhradu částky vynaložené jménem a na účet této jiné
osoby. Podmínkou je, že přijatá částka nepřevýší uhrazené částky za
jinou osobu a plátce si u plnění uhrazeného za jinou osobu neuplatní
nárok na odpočet daně.
§ 36a
Základ daně ve zvláštních případech
(1) Základem daně je cena obvyklá^25) bez daně, zjištěná k datu
uskutečnění zdanitelného plnění, je-li zdanitelné plnění uskutečněno
pro osobu uvedenou v odstavci 3 a je-li úplata za zdanitelné plnění
a) nižší než cena obvyklá^25) a osoba, pro kterou bylo zdanitelné
plnění uskutečněno, nemá nárok na odpočet daně nebo nemá nárok na
odpočet daně v plné výši, nebo
b) vyšší než cena obvyklá^25) a plátce, který uskutečnil zdanitelné
plnění, je povinen krátit nárok na odpočet daně podle § 76 odst. 1.
(2) Hodnotou plnění osvobozeného od daně bez nároku na odpočet daně je
cena obvyklá^25) zjištěná k datu jeho uskutečnění, je-li plnění
uskutečněno pro osobu uvedenou v odstavci 3 a je-li úplata nižší než
cena obvyklá^25) a plátce, který uskutečnil plnění osvobozené od daně
bez nároku na odpočet daně, je povinen krátit nárok na odpočet daně
podle § 76 odst. 1.
(3) Osobami, na které se vztahují odstavce 1 a 2, jsou
a) kapitálově spojené osoby podle § 5a odst. 3 s tím, že výše podílu
představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv
těchto osob,
b) jinak spojené osoby podle § 5a odst. 4; za jinak spojené osoby se
nepovažují osoby, kdy je jedna osoba členem dozorčích rad obou osob,
c) osoby blízké^26a),
d) osoby, které podnikají s plátcem společně na základě smlouvy o
sdružení^10) nebo jiné obdobné smlouvy.
§ 37
Výpočet daně u dodání zboží, převodu nemovitosti a poskytnutí služby
(1) Daň se vypočte ze základu daně stanoveného podle § 36 jako součin
úplaty za zdanitelné plnění bez daně a koeficientu, který se vypočítá
jako podíl, v jehož čitateli je číslo 20 v případě základní sazby daně
nebo číslo 14 v případě snížené sazby daně a ve jmenovateli číslo 100,
vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná čísla, vypočtená
daň se uvede způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l). Cena včetně daně se
pro účely tohoto zákona dopočte jako součet základu daně a vypočtené
daně po případném zaokrouhlení.
(2) Daň může plátce rovněž vypočítat z úplaty za zdanitelné plnění,
která je včetně daně, nebo z částky stanovené podle § 36 odst. 6, která
je včetně daně, a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož
čitateli je číslo 20 v případě základní sazby daně nebo číslo 14 v
případě snížené sazby daně a ve jmenovateli součet údaje v čitateli a
čísla 100, vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa,
vypočtená daň se uvede způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l). Cena bez
daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako rozdíl částky za
zdanitelné plnění obsahující daň a vypočtené daně po případném
zaokrouhlení.
(3) V případě, kdy vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před
uskutečněním zdanitelného plnění, vypočte se daň za uskutečněné
zdanitelné plnění z rozdílu mezi základem daně podle § 36 odst. 1 a
souhrnem základů daně podle § 36 odst. 2 nebo z rozdílu mezi úplatou,
kterou má plátce obdržet za uskutečněné zdanitelné plnění, a úplatami
přijatými před uskutečněním zdanitelného plnění.
§ 38
Základ daně a výpočet daně při dovozu zboží
(1) Základem daně při dovozu zboží podle § 20 je součet
a) základu pro vyměření cla, včetně cla, dávek a poplatků splatných z
důvodu dovozu zboží, pokud již nejsou zahrnuty do základu pro vyměření
cla,
b) vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení v tuzemsku,
popřípadě do dalšího místa určení na území Evropského společenství,
pokud je toto místo při uskutečnění zdanitelného plnění známo, pokud
nejsou zahrnuty do základu daně podle písmena a),
c) příslušné spotřební daně, pokud není stanoveno v § 41 jinak.
(2) Prvním místem určení se rozumí místo uvedené v přepravním dokladu,
na jehož základě je zboží dováženo do dovážejícího členského státu.
Pokud není první místo určení uvedeno na přepravním dokladu, považuje
se za první místo určení místo prvního přeložení dováženého zboží v
dovážejícím členském státě.
(3) Základem daně při vrácení nebo propuštění zboží, které bylo
a) plátcem dovezeno a umístěno do svobodného skladu nebo svobodného
pásma a bylo propuštěno do volného oběhu, pokud nedochází ke změně
vlastnického vztahu, bez ohledu na skutečnost, zda zboží prošlo nebo
neprošlo zpracovatelskými operacemi a plátce navrhuje jeho propuštění
do tuzemska, je základ daně podle odstavce 1,
b) plátcem dovezeno a umístěno do svobodného skladu nebo svobodného
pásma a bylo propuštěno do volného oběhu, pokud došlo ke změně
vlastnického vztahu a nový vlastník navrhuje jeho propuštění, je součet
pořizovací ceny nebo ceny zjištěné podle zvláštního právního
předpisu^25) a popřípadě spotřební daně; pokud zboží prošlo
zpracovatelskými operacemi, vstupuje do základu daně ještě výše nákladů
na provedené zpracovatelské operace,
c) plátcem umístěno do svobodného skladu nebo svobodného pásma, pokud
nedochází ke změně vlastnického vztahu, je součet ceny zjištěné podle
zvláštního právního předpisu^25) ke dni umístění zboží do svobodného
skladu nebo svobodného pásma a popřípadě spotřební daně, pokud dochází
ke změně vlastnického vztahu, je součet pořizovací ceny nebo ceny
zjištěné podle zvláštního právního předpisu^25) a popřípadě spotřební
daně,
d) plátcem umístěno do svobodného skladu nebo svobodného pásma, pokud
došlo ke změně vlastnického vztahu a prošlo zpracovatelskými operacemi,
je součet pořizovací ceny nebo ceny zjištěné podle zvláštního právního
předpisu^25) a popřípadě spotřební daně a výše nákladů na provedené
zpracovatelské operace,
e) osobou, která není plátcem, umístěno do svobodného skladu nebo
svobodného pásma, prošlo zpracovatelskými operacemi a má být původním
nebo novým vlastníkem propuštěno zpět do tuzemska, je výše nákladů na
provedené zpracovatelské operace.
(4) U propuštění zboží do režimu volného oběhu, dočasného použití s
částečným osvobozením od dovozního cla nebo vrácení zboží se daň
vypočítá jako součin příslušného základu daně a koeficientu, který se
vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je číslo 20 v případě základní
sazby daně nebo číslo 14 v případě snížené sazby daně a ve jmenovateli
číslo 100. Vypočtená daň se uvede způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l).
U zboží propuštěného do volného oběhu z režimu pasivního
zušlechťovacího styku se základ daně vypočte podle odstavce 1.
§ 39
Základ daně a výpočet daně při poskytnutí služby osobou registrovanou k
dani v jiném členském státě a zahraniční osobou
(1) Základ daně při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v
jiném členském státě a zahraniční osobou se stanoví obdobně podle § 36.
(2) Plátce je povinen si sám daň vypočítat podle § 37 odstavce 1.
§ 40
Základ daně a výpočet daně při pořízení zboží z jiného členského státu
(1) Základ daně při pořízení zboží z jiného členského státu se stanoví
obdobně podle § 36.
(2) Pokud je pořizovateli vrácena spotřební daň zaplacená v členském
státě, ze kterého bylo zboží odesláno nebo přepraveno, dodatečně po
pořízení zboží z tohoto členského státu, provede se oprava základu
daně.
(3) Plátce je povinen si sám daň vypočítat podle § 37 odstavce 1.
§ 41
Základ daně a výpočet daně u zboží, které je v režimu podmíněného
osvobození od spotřební daně
(1) Základ daně při dovozu zboží, které je propuštěno do celního režimu
volný oběh s následným umístěním do režimu podmíněného osvobození od
spotřební daně podle zvláštního právního předpisu^24), se stanoví podle
§ 38 bez zahrnutí spotřební daně.
(2) U zboží, které je při pořízení z jiného členského státu v tuzemsku
umístěno do režimu podmíněného osvobození od spotřební daně, se základ
daně stanoví obdobně podle § 36 bez zahrnutí spotřební daně.
(3) U zboží, které se nachází v režimu podmíněného osvobození od
spotřební daně, a plátce uskutečňuje jeho dodání podle § 13, aniž by
zboží bylo uvedeno do volného daňového oběhu, se základ daně stanoví
podle § 36.
(4) U zboží, které se nachází v režimu podmíněného osvobození od
spotřební dně, a plátce uskutečňuje jeho dodání podle § 13 při uvedení
zboží do volného oběhu, se základ daně stanoví podle § 36.
§ 42
Oprava základu daně a oprava výše daně
(1) Plátce opraví základ daně a výši daně
a) při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění,
b) při snížení, popřípadě při zvýšení základu daně, ke kterému dojde po
dni uskutečnění zdanitelného plnění,
c) při vrácení spotřební daně podle § 40 odst. 2,
d) pokud nedojde k dodání zboží nebo převodu nemovitosti podle § 13
odst. 3 písm. d),
e) při vrácení úplaty, ze které vznikla plátci ke dni jejího přijetí
povinnost přiznat daň a jestliže se zdanitelné plnění neuskutečnilo,
nebo
f) pokud byla úplata, ze které vznikla plátci ke dni jejího přijetí
povinnost přiznat daň, použita na úhradu jiného plnění.
(2) V případě opravy základu daně a výše daně plátce do 15 dnů ode dne
zjištění skutečností rozhodných pro provedení takové opravy vystaví
opravný daňový doklad, pokud měl povinnost vystavit daňový doklad.
Pokud plátce neměl povinnost vystavit daňový doklad, provede ve stejné
lhůtě opravu v evidenci pro daňové účely.
(3) Oprava základu daně a výše daně je samostatným zdanitelným plněním,
které se považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího
období, ve kterém plátce
a) opravou základu daně a výše daně zvyšuje daň na výstupu nebo svoji
daňovou povinnost,
b) opravou základu daně a výše daně snižuje daň na výstupu nebo svoji
daňovou povinnost a osoba povinná k dani, právnická osoba, která není
založena nebo zřízena za účelem podnikání, nebo osoba identifikovaná k
dani, pro kterou se původní plnění uskutečnilo nebo která poskytla
úplatu, z níž vznikla povinnost přiznat daň, obdržela opravný daňový
doklad, nebo
c) provedl opravu základu daně a výše daně v daňové evidenci, pokud
plátce neměl povinnost vystavit opravný daňový doklad podle odstavce 2.
(4) V případě opravy základu daně a výše daně se uplatní sazba daně
platná ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění.
Pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije kurz devizového trhu
vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet
ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění. V
případě opravy základu daně a výše daně podle § 42 odst. 1 písm. b),
kdy je zároveň vystaven opravný daňový doklad podle § 45 odst. 2, lze
použít i kurz platný první pracovní den kalendářního roku, ve kterém
vznikl důvod opravy.
(5) Opravu základu daně a výše daně nelze provést po uplynutí 3 let od
konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u
původního zdanitelného plnění.
(6) V případě opravy základu daně a výše daně podle odstavce 1 písm. d)
plátce sníží výši daně o částku daně vypočítanou podle § 37 odst. 1 ze
základu daně stanoveného jako rozdíl mezi úplatou bez daně, která
plátci náleží za plnění podle § 13 odst. 3 písm. d), a částkou bez
daně, která plátci náleží do data předčasného ukončení smlouvy. Opravu
lze provést do 3 let od konce kalendářního roku, v němž nastala
skutečnost, na jejímž základě nedošlo k nabytí zboží nebo nemovitosti
nájemcem.
(7) Při pořízení zboží z jiného členského státu, dodání zboží do jiného
členského státu, poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném
členském státě nebo zahraniční osobou a při dovozu zboží se oprava
základu daně provede obdobně podle odstavců 1 až 6.
(8) Při dovozu zboží, kdy vyměří daň celní orgán a je nesprávně
uplatněn základ daně nebo sazba daně, plátce tuto skutečnost oznámí
celnímu orgánu, který daň původně vyměřil.
§ 43
Oprava výše daně v jiných případech
(1) V případě, kdy plátce nebo osoba identifikovaná k dani uplatnila a
přiznala daň jinak, než stanoví tento zákon, a tím zvýšila daň na
výstupu nebo svoji daňovou povinnost, je oprávněna provést opravu v
dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se
uskutečnilo původní plnění nebo byla přijata úplata. Opravu lze provést
nejdříve ke dni, ve kterém plátce nebo osoba identifikovaná k dani, pro
kterou se plnění uskutečnilo, obdržela opravný daňový doklad, nebo ve
kterém byla provedena oprava v evidenci pro daňové účely, podle
odstavce 2.
(2) V případě opravy výše daně v jiných případech plátce nebo osoba
identifikovaná k dani vystaví opravný daňový doklad, pokud měla
povinnost vystavit daňový doklad nebo daňový doklad vystavila. Pokud
plátce nebo osoba identifikovaná k dani neměla povinnost vystavit
daňový doklad a daňový doklad nevystavila, provede opravu v evidenci
pro daňové účely.
(3) U opravy výše daně se uplatní sazba daně platná ke dni povinnosti
přiznat daň u původního plnění. Pro přepočet cizí měny na českou měnu
se použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a
platný pro osobu provádějící přepočet ke dni povinnosti přiznat daň u
původního plnění.
(4) Opravu výše daně nelze provést po uplynutí 3 let od konce
zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního
plnění.
(5) Osoba povinná přiznat daň podle § 108 odst. 1 písm. k) je oprávněna
při opravě daně postupovat přiměřeně podle odstavců 1 až 4.
§ 44
Oprava výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení
(1) Plátce, kterému při uskutečnění zdanitelného plnění vůči jinému
plátci vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň a jehož pohledávka,
která vznikla nejpozději 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku z
tohoto plnění doposud nezanikla (dále jen „věřitel“), je oprávněn
provést opravu výše daně na výstupu z hodnoty zjištěné pohledávky v
případě, že
a) plátce, vůči kterému má věřitel tuto pohledávku (dále jen
„dlužník“), se nachází v insolvenčním řízení a insolvenční soud rozhodl
o způsobu řešení úpadku,
b) věřitel přihlásil tuto svoji pohledávku nejpozději ve lhůtě
stanovené rozhodnutím soudu o úpadku, tato pohledávka byla zjištěna a v
insolvenčním řízení se k ní přihlíží,
c) věřitel a dlužník nejsou osobami, které jsou
1. kapitálově spojenými osobami podle § 5a odst. 3 s tím, že výše
podílu představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 %
hlasovacích práv těchto osob,
2. osobami blízkými^26a), nebo
3. osobami, které podnikají s plátcem společně na základě smlouvy o
sdružení^10) nebo jiné obdobné smlouvy,
d) věřitel doručil dlužníkovi daňový doklad podle § 46 odst. 1.
(2) Pokud pohledávka nebyla v přezkumném jednání podle zákona
upravujícího insolvenční řízení zjištěna v hodnotě, kterou měla v době
vzniku, daň se vypočte podle ustanovení § 37 odst. 2. Pokud dojde k
opravě základu daně a výše daně podle § 42, výše opravované daně podle
tohoto ustanovení se sníží či zvýší o takto provedené opravy.
(3) Opravu výše daně na výstupu je věřitel oprávněn provést nejdříve ve
zdaňovacím období, v němž byly splněny podmínky podle odstavce 1.
Opravu nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve
kterém se uskutečnilo původní zdanitelné plnění a v případě, že dlužník
přestal být plátcem.
(4) Věřitel, který provedl opravu výše daně podle odstavce 1, je
povinen předložit jako přílohu k daňovému přiznání
a) kopie všech vystavených daňových dokladů, u kterých provedl opravu
výše daně v tomto daňovém přiznání, a
b) výpis z evidence oprav pro daňové účely provedených v tomto daňovém
přiznání.
(5) Pokud provede věřitel opravu výše daně podle odstavce 1, je dlužník
povinen snížit svoji daň na vstupu u přijatého zdanitelného plnění o
částku daně opravenou věřitelem, a to ve výši, v jaké uplatnil odpočet
daně z přijatého zdanitelného plnění. Tuto opravu výše daně na vstupu u
přijatého zdanitelného plnění je dlužník povinen provést ve zdaňovacím
období, v němž byly splněny podmínky podle odstavce 1.
(6) Je-li pohledávka, u níž věřitel provedl opravu výše daně podle
odstavce 1, následně plně či částečně uspokojena, vzniká věřiteli
povinnost přiznat a zaplatit z přijaté úplaty daň, a to ke dni, v němž
k plnému nebo částečnému uspokojení pohledávky došlo, a doručit
dlužníkovi daňový doklad, který je věřitel povinen vystavit podle § 46
odst. 2 do 15 dnů ode dne přijetí úplaty. V případě uspokojení
pohledávky se daň vypočte podle ustanovení § 37 odst. 2. Dlužník je
oprávněn uplatnit odpočet daně zaplacené věřitelem podle tohoto
odstavce nejdříve ve zdaňovacím období, v němž mu byl doručen doklad
podle § 46 odst. 2.
(7) Postoupí-li věřitel pohledávku, u níž provedl opravu výše daně
podle odstavce 1, je povinen zvýšit daň na výstupu o částku ve výši
provedené opravy, případně sníženou o daň zaplacenou podle odstavce 6,
a to ke dni, v němž k postoupení pohledávky došlo. Věřitel je povinen
doručit dlužníkovi písemné oznámení, že k postoupení pohledávky došlo;
v oznámení je povinen uvést i číslo daňového dokladu vystaveného podle
§ 46 odst. 1. Dlužník je oprávněn uplatnit odpočet daně zaplacené
věřitelem podle tohoto odstavce nejdříve ve zdaňovacím období, v němž
mu bylo doručeno oznámení o postoupení pohledávky.
(8) Při zrušení registrace je věřitel, který provedl opravu podle
odstavce 1, povinen zvýšit daň na výstupu o částku ve výši provedené
opravy, případně sníženou o daň zaplacenou podle odstavce 6, a to v
daňovém přiznání za poslední zdaňovací období před zrušením registrace.
Věřitel je povinen doručit písemné oznámení o zrušení registrace všem
dlužníkům, kterým doručil daňový doklad podle § 46 odst. 1; v oznámení
je povinen uvést i číslo daňového dokladu vystaveného podle § 46 odst.
1. Dlužník je oprávněn uplatnit odpočet daně zaplacené věřitelem podle
tohoto odstavce nejdříve ve zdaňovacím období, v němž mu bylo doručeno
oznámení o zrušení registrace věřitele.
(9) Opravy výše daně podle odstavců 1, 6, 7 nebo 8 se považují za
samostatná zdanitelná plnění uskutečněná nejpozději k poslednímu dni
zdaňovacího období, ve kterém byly opravný daňový doklad podle § 46
nebo písemné oznámení doručeny dlužníkovi. U opravy výše daně se
uplatní sazba daně platná ke dni uskutečnění původního zdanitelného
plnění. Pro přepočet cizí měny na českou měnu se v tomto případě
použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný
pro osobu provádějící přepočet ke dni uskutečnění původního plnění.
(10) Zanikne-li věřitel s právním nástupcem, je opravu výše daně
oprávněn provést i jeho právní nástupce; ustanovení odstavců 1 až 9 se
použijí obdobně.
§ 45
Opravný daňový doklad
(1) Opravný daňový doklad o opravě základu daně a výše daně nebo o
opravě výše daně v jiných případech obsahuje
a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke
jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který
uskutečňuje plnění,
b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje plnění,
c) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke
jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro
kterou se uskutečňuje plnění,
d) daňové identifikační číslo, pokud je osoba, pro kterou se
uskutečňuje plnění, plátcem,
e) evidenční číslo původního daňového dokladu,
f) evidenční číslo opravného daňového dokladu,
g) důvod opravy,
h) rozdíl mezi opraveným a původním základem daně,
i) rozdíl mezi opravenou a původní daní,
j) rozdíl mezi opravenou a původní úplatou.
(2) Pokud se oprava základu daně a oprava výše daně nebo oprava výše
daně v jiných případech týká více zdanitelných plnění, ke kterým byly
vystaveny samostatné daňové doklady, mohou být údaje, které jsou
společné pro všechny opravy, uvedeny na opravném daňovém dokladu pouze
jednou. V případě, že na opravném daňovém dokladu nejsou uvedena
evidenční čísla původních daňových dokladů, musí být na opravném
daňovém dokladu ve vazbě na původní uskutečněná zdanitelná plnění
uvedeno takové vymezení těchto plnění, aby souvislost mezi původním a
opraveným zdanitelným plněním byla jednoznačně určitelná. Dále plátce
na opravném daňovém dokladu uvede souhrnně rozdíly mezi opravenými a
původními základy daně a tomu odpovídající částky daně za veškerá
opravovaná zdanitelná plnění.
(3) Opravný daňový doklad v případě opravy základu daně a výše daně u
předplacených telekomunikačních služeb podle § 42 odst. 1 písm. f)
obsahuje
a) náležitosti podle odstavce 1 písm. a), b), f) a g),
b) předmět plnění, na které byla úplata původně přijata,
c) celkovou výši úplat použitých na úhradu jiného zdanitelného plnění
nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně
a tomu odpovídající výši daně.
(4) Údaje opravného daňového dokladu podle odstavce 3 se uvádějí za
všechny opravy v průběhu zdaňovacího období jednou částkou. Plátce je
povinen evidovat soupisy takto vystavených dokladů a tyto neodesílá.
§ 46
Daňový doklad při provedení opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v
insolvenčním řízení
(1) Daňový doklad při provedení opravy výše daně podle § 44 odst. 1
obsahuje
a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke
jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání věřitele,
b) daňové identifikační číslo věřitele,
c) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke
jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání dlužníka,
d) daňové identifikační číslo dlužníka,
e) spisovou značku insolvenčního řízení,
f) evidenční číslo daňového dokladu,
g) evidenční číslo původně vystaveného daňového dokladu,
h) datum vystavení daňového dokladu,
i) datum uskutečnění původního plnění,
j) celkovou dlužnou částku,
k) výši opravené daně; tato daň může být zaokrouhlena na celé koruny
tak, že částka 0,50 koruny a vyšší se zaokrouhlí na celou korunu nahoru
a částka nižší než 0,50 koruny se zaokrouhlí na celou korunu dolů,
l) odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, podle kterého je oprava
výše daně provedena.
(2) Daňový doklad při provedení opravy výše daně podle § 44 odst. 6
obsahuje
a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke
jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání věřitele,
b) daňové identifikační číslo věřitele,
c) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke
jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání dlužníka,
d) daňové identifikační číslo dlužníka,
e) evidenční číslo daňového dokladu,
f) evidenční číslo daňového dokladu vystaveného podle odstavce 1,
g) datum vystavení daňového dokladu,
h) datum přijetí úplaty,
i) výši přijaté úplaty,
j) výši daně z přijaté úplaty; tato daň může být zaokrouhlena na celé
koruny tak, že částka 0,50 koruny a vyšší se zaokrouhlí na celou korunu
nahoru a částka nižší než 0,50 koruny se zaokrouhlí na celou korunu
dolů.
§ 46a
zrušen
