Díl 3
Zdanitelná plnění
§ 13
Dodání zboží a převod nemovitosti
(1) Dodáním zboží se pro účely tohoto zákona rozumí převod práva
nakládat se zbožím jako vlastník. Převodem nemovitosti se pro účely
tohoto zákona rozumí převod nemovitosti, při kterém dochází ke změně
vlastnického práva nebo příslušnosti k hospodaření.
(2) Dodáním zboží do jiného členského státu je dodání zboží, které je
skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu.
(3) Za dodání zboží nebo převod nemovitosti se považuje
a) převod vlastnického práva k majetku za úplatu i na základě
rozhodnutí státního orgánu nebo vyplývající ze zvláštního právního
předpisu,
b) dodání zboží prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské
smlouvy nebo smlouvy obdobného typu; toto dodání zboží se považuje za
samostatné dodání zboží komitentem nebo třetí osobou komisionáři a
samostatné dodání zboží komisionářem třetí osobě nebo komitentovi,
c) předání dovezeného zboží, které je ve vlastnictví osoby z třetí země
a po propuštění do volného oběhu je předáno další osobě v tuzemsku beze
změny vlastnického vztahu,
d) převod práva užívat najaté zboží nebo najatou nemovitost na základě
smlouvy, která stanoví povinnost nájemce nabýt zboží nebo nemovitost,
které jsou předmětem smlouvy.
(4) Za dodání zboží nebo převod nemovitosti za úplatu se také považuje
a) použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním
ekonomických činností plátce,
b) uvedení do stavu způsobilého k užívání^74) dlouhodobého majetku
vytvořeného vlastní činností, pokud plátce použije tento majetek pro
účely, pro které má nárok na odpočet daně podle § 72 odst. 6,
c) vydání vypořádacího podílu^8) nebo podílu na likvidačním zůstatku^9)
v nepeněžité podobě ve hmotném majetku,^2) pokud byl u tohoto majetku
nebo jeho části uplatněn odpočet daně,
d) při rozpuštění sdružení^10) bezúplatné přenechání věcí vnesených
nebo bezúplatné přenechání získaného podílu majetku v nepeněžité podobě
ve hmotném majetku vytvořeného společnou činností ostatním účastníkům
sdružení^10) do jejich vlastnictví,
e) při vystoupení nebo vyloučení účastníka ze sdružení bezúplatné
přenechání věcí vnesených ostatním účastníkům sdružení do jejich
vlastnictví nebo vydání podílu majetku vytvořeného společnou činností v
nepeněžité podobě ve hmotném majetku účastníkovi sdružení, který
vystupuje nebo je vyloučen,
f) vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě ve hmotném majetku,
pokud vkladatel při nabytí majetku nebo u jeho části uplatnil odpočet
daně, s výjimkou vložení hmotného majetku, který je součástí vkladu
podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku; vkladatel
i nabyvatel v takovém případě odpovídají za splnění daňové povinnosti
společně a nerozdílně,
g) dodání vratného obalu spolu se zbožím v tuzemsku plátcem, který
uvádí vratné obaly spolu se zbožím na trh^10a), jestliže vratný obal
stejného druhu nebyl tomuto plátci vrácen k poslednímu dni příslušného
účetního období^7d) daného plátce nebo k poslednímu dni příslušného
kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví. Pro účely tohoto
zákona jsou za vratné obaly stejného druhu považovány také vratné obaly
se shodnou výší zvláštní peněžní částky účtované při dodání vratného
obalu spolu se zbožím. Toto ustanovení se nevztahuje na dodání vratných
obalů spolu se zbožím, u kterého by se uplatnilo osvobození od daně
podle § 63.
(5) Použitím hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním
ekonomických činností plátce se pro účely tohoto zákona rozumí trvalé
použití obchodního majetku plátcem pro jeho osobní spotřebu nebo jeho
zaměstnanců, trvalé použití pro jiné účely než související s
uskutečňováním jeho ekonomických činností, a poskytnutí obchodního
majetku bez úplaty, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn
odpočet daně.
(6) Za dodání zboží za úplatu se považuje také přemístění obchodního
majetku plátcem do jiného členského státu. Přemístěním obchodního
majetku se pro účely tohoto zákona rozumí odeslání nebo přeprava
majetku tímto plátcem nebo jím zmocněnou třetí osobou z tuzemska do
jiného členského státu pro účely uskutečňování jeho ekonomických
činností v jiném členském státě. Za dodání zboží do jiného členského
státu plátcem se považuje také přemístění zboží, které bylo pořízeno
tímto plátcem podle § 16 odst. 4, z tuzemska do jiného členského státu.
(7) Za přemístění obchodního majetku z tuzemska do jiného členského
státu se nepovažuje odeslání nebo přeprava zboží pro účely
a) dodání zboží spojené s instalací nebo montáží plátcem, který zboží
dodává, nebo jím zmocněnou třetí osobou v členském státě ukončení
odeslání nebo přepravy zboží,
b) zasílání zboží v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy
zboží,
c) dodání zboží plátcem na palubě lodí, letadel nebo vlaků během
přepravy osob podle § 7 odst. 4,
d) dodání zboží plátcem v členském státě ukončení odeslání nebo
přepravy zboží, pokud je dodání zboží v tomto členském státě osvobozeno
od daně s nárokem na odpočet daně,
e) vývozu zboží plátcem, pokud je zboží propuštěno do režimu vývozu,
f) poskytnutí služby pro plátce, zahrnující práce na zboží fyzicky
uskutečněné v členském státě, ve kterém je ukončení odeslání nebo
přepravy zboží za podmínky, že zboží po provedení prací je vráceno zpět
plátci do tuzemska, ze kterého bylo původně odesláno nebo přepraveno,
g) přechodného užití zboží v členském státě, ve kterém je ukončení
odeslání nebo přepravy zboží, pro účely poskytnutí služby plátcem,
h) přechodného užití zboží na dobu nepřekračující 24 měsíců na území
jiného členského státu, ve kterém by se na dovoz stejného zboží ze
třetí země pro přechodné užití vztahoval režim dočasného použití s
plným osvobozením od cla, nebo
i) dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu soustavami nebo sítěmi.
(8) Za dodání zboží nebo převod nemovitosti se však nepovažuje
a) prodej podniku nebo vklad podniku nebo jeho části, tvořící
organizační složku podniku, pokud se jedná o hmotný majetek,
b) vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě ve hmotném
majetku jako náhrady nebo vypořádání podle zvláštního právního
předpisu,^11)
c) poskytnutí dárku v rámci ekonomické činnosti, pokud jeho pořizovací
cena bez daně nepřesahuje 500 Kč, nebo poskytnutí obchodních vzorků bez
úplaty v rámci ekonomické činnosti,
d) dodání vratného obalu, který je dodáván spolu se zbožím kupujícímu
za úplatu, pokud je tato úplata přímo vázána k vratnému obalu a
kupujícímu je při dodání zboží zaručeno vrácení této úplaty v plné výši
po vrácení vratného obalu^10a), nebo
e) vrácení vratného obalu bez úplaty či za úplatu.
§ 14
Poskytnutí služby
(1) Poskytnutím služby se pro účely tohoto zákona rozumí všechny
činnosti, které nejsou dodáním zboží nebo převodem nemovitosti.
Poskytnutím služby se rozumí také
a) převod práv,
b) poskytnutí práva využití věci nebo práva anebo jiné majetkově
využitelné hodnoty,
c) vznik a zánik věcného břemene,
d) přijetí závazku zdržet se určitého jednání nebo strpět určité
jednání nebo situaci.
(2) Za poskytnutí služby se považuje
a) poskytnutí služby za úplatu i na základě rozhodnutí státního orgánu
nebo vyplývající ze zvláštního právního předpisu,
b) poskytnutí služby prostřednictvím komisionáře na základě
komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu; tato služba se
považuje za samostatné poskytnutí služby komitentem nebo třetí osobou
komisionáři a samostatné poskytnutí služby komisionářem třetí osobě
nebo komitentovi.
(3) Za poskytnutí služby za úplatu se také považuje
a) poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním
ekonomických činností plátce,
b) vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku v
nepeněžité podobě v nehmotném majetku,^2) pokud byl u majetku nebo jeho
části uplatněn odpočet daně,
c) při rozpuštění sdružení^10) bezúplatné přenechání vneseného
nehmotného majetku nebo bezúplatné přenechání získaného podílu majetku
v nepeněžité podobě v nehmotném majetku vytvořeného společnou činností
ostatním účastníkům sdružení do jejich vlastnictví,
d) při vystoupení nebo vyloučení účastníka ze sdružení bezúplatné
přenechání vneseného nehmotného majetku nebo vydání podílu majetku
vytvořeného společnou činností v nepeněžité podobě v nehmotném majetku
účastníkovi sdružení, který vystupuje nebo je vyloučen, nebo
e) vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě v nehmotném majetku,
pokud vkladatel při nabytí majetku nebo u jeho části uplatnil odpočet
daně, s výjimkou vkladu podniku nebo jeho části, tvořící organizační
složku podniku; vkladatel i nabyvatel v takovém případě odpovídají za
splnění daňové povinnosti společně a nerozdílně.
(4) Pro účely tohoto zákona se za poskytnutí služby pro účely
nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce rozumí
a) dočasné využití obchodního majetku, s výjimkou dlouhodobého majetku,
pro osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců, pokud byl u tohoto
majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně, nebo
b) poskytnutí služby plátcem bez úplaty pro osobní spotřebu plátce nebo
jeho zaměstnanců nebo jiné účely než souvisejících s uskutečňováním
jeho ekonomických činností, pokud u přímo souvisejících přijatých
plnění byl uplatněn odpočet daně.
(5) Za poskytnutí služby se však nepovažuje
a) prodej podniku nebo vklad podniku nebo jeho části, tvořící
organizační složku podniku,
b) vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě v nehmotném
majetku , včetně poskytnutí služby, jako náhrady nebo vypořádání podle
zvláštních právních předpisů o nápravě majetkových křivd,^11)
c) postoupení vlastní pohledávky vzniklé plátci.
§ 15
zrušen
§ 16
Pořízení zboží z jiného členského státu
(1) Pořízením zboží z jiného členského státu se pro účely tohoto zákona
rozumí nabytí práva nakládat jako vlastník se zbožím od osoby
registrované k dani v jiném členském státě, pokud je zboží odesláno
nebo přepraveno z jiného členského státu do tuzemska nebo do jiného
členského státu osobou registrovanou k dani v jiném členském státě,
která uskutečňuje dodání zboží, nebo pořizovatelem nebo zmocněnou třetí
osobou. Za pořízení zboží z jiného členského státu se nepovažuje dodání
zboží s instalací nebo montáží, dodání plynu, elektřiny, tepla nebo
chladu soustavami nebo sítěmi osobou, která zboží dodává, nebo jí
zmocněnou třetí osobou nebo zasílání zboží podle § 18. Pořizovatelem se
pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která pořizuje zboží z jiného
členského státu.
(2) Pokud je však zboží pořízeno právnickou osobou, která nebyla
založena nebo zřízena za účelem podnikání, je odesláno nebo přepraveno
z třetí země a dovoz zboží je uskutečněn touto osobou do jiného
členského státu, než ve kterém je ukončeno odeslání nebo přeprava
zboží, považuje se zboží za odeslané nebo přepravené z členského státu,
do kterého je dovoz zboží uskutečněn. Pokud je dovoz zboží uskutečněn
právnickou osobou, která nebyla zřízena nebo založena za účelem
podnikání, do tuzemska, má tato osoba nárok na vrácení zaplacené daně
při dovozu zboží, pokud prokáže, že pořízení tohoto zboží bylo
předmětem daně v členském státě, ve kterém je ukončeno odeslání nebo
přeprava tohoto zboží. Při vracení daně se postupuje přiměřeně podle §
82 až 82b.
(3) Osoba povinná k dani nebo právnická osoba, která nebyla založena
nebo zřízena za účelem podnikání, které pořizují zboží z jiného
členského státu, a pro které není pořízení zboží z jiného členského
státu předmětem daně podle § 2 odst. 2 písm. b) mohou oznámit správci
daně, že budou postupovat podle § 2 odst. 1 písm. c), přičemž jsou
povinny takto postupovat nejméně 2 následující po sobě jdoucí
kalendářní roky.
(4) Za pořízení zboží z jiného členského státu plátcem se také považuje
přemístění zboží z jiného členského státu do tuzemska osobou
registrovanou k dani v jiném členském státě, která není plátcem, za
účelem následného dodání zboží v tuzemsku pořizovateli.
(5) Za pořízení zboží z jiného členského státu za úplatu se považuje
a) přemístění zboží plátcem pro účely uskutečňování ekonomických
činností v tuzemsku, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z jiného
členského státu do tuzemska a toto zboží bylo plátcem v rámci
uskutečňování ekonomických činností v tomto jiném členském státě
vyrobeno, nakoupeno, pořízeno z dalšího členského státu nebo dovezeno z
třetí země,
b) přemístění zboží plátcem z jiného členského státu do tuzemska, které
bylo odesláno nebo přepraveno ze třetí země a dovoz zboží je uskutečněn
plátcem v tomto jiném členském státě, a odeslání nebo přeprava zboží je
ukončena v tuzemsku,
c) přemístění zboží osobou registrovanou k dani v jiném členském státě,
která nemá sídlo ani místo podnikání v tuzemsku, nebo zahraniční osobou
povinnou k dani, která nemá provozovnu v tuzemsku, pro účely
uskutečňování ekonomických činností v tuzemsku, pokud je zboží odesláno
nebo přepraveno z jiného členského státu do tuzemska,
d) přidělení zboží z jednoho členského státu do jiného ozbrojeným silám
jiného členského státu, který je členem Organizace Severoatlantické
smlouvy, pro jejich použití nebo použití civilních zaměstnanců, kteří
je doprovázejí, pokud zboží nebylo předmětem daně v členském státě,
který zboží přiděluje, jestliže dovoz tohoto zboží není osvobozen od
daně.
(6) Za pořízení zboží z jiného členského státu se nepovažuje přemístění
obchodního majetku z jiného členského státu do tuzemska pro účely
uvedené v § 13 odst. 7.
(7) Za pořízení zboží z jiného členského státu se nepovažuje nabytí
vratného obalu za úplatu.
§ 17
Zjednodušený postup při dodání zboží uvnitř území Evropského
společenství formou třístranného obchodu
(1) Třístranným obchodem je obchod, který uzavřou tři osoby
registrované k dani ve třech různých členských státech a předmětem
obchodu je dodání téhož zboží mezi těmito třemi osobami s tím, že zboží
je přímo odesláno nebo přepraveno z členského státu prodávajícího do
členského státu kupujícího.
(2) Prodávajícím je osoba registrovaná k dani v členském státě, ze
kterého je zboží odesláno nebo přepraveno přímo ke kupujícímu do
členského státu, ve kterém je ukončení odeslání nebo přepravy zboží.
(3) Kupujícím je osoba registrovaná k dani v členském státě ukončení
odeslání nebo přepravy zboží, a která kupuje zboží od prostřední osoby.
(4) Prostřední osobou se pro účely tohoto zákona rozumí osoba
registrovaná k dani v jiném členském státě, než ve kterém je
registrován k dani prodávající a kupující, která pořizuje zboží od
prodávajícího v členském státě kupujícího s cílem následného dodání
zboží kupujícímu v tomto členském státě.
(5) Při užití zjednodušeného postupu při třístranném obchodu se nesmí
prostřední osoba registrovat k dani v členském státě ukončení odeslání
nebo přepravy zboží a uplatní osvobození od daně při pořízení zboží v
tomto členském státě, za podmínek stanovených tímto členským státem.
(6) Pořízení zboží z jiného členského státu, které je uskutečněno
prostřední osobou v tuzemsku, při užití zjednodušeného postupu v
třístranném obchodu je osvobozeno od daně za těchto podmínek
a) pořízení zboží z jiného členského státu je uskutečněno prostřední
osobou, která není plátcem ani osobou identifikovanou k dani, ale je
osobou registrovanou k dani v jiném členském státě,
b) pořízení zboží z jiného členského státu je uskutečněno prostřední
osobou za účelem následného dodání zboží v tuzemsku,
c) zboží pořízené prostřední osobou je přímo odesláno nebo přepraveno z
členského státu prodávajícího do tuzemska a je určeno pro kupujícího,
pro kterého prostřední osoba uskutečňuje následné dodání zboží,
d) kupující je plátce nebo osoba identifikovaná k dani,
e) kupující je povinen přiznat a zaplatit daň podle § 108 u dodání
zboží uskutečněného prostřední osobou jako při pořízení zboží z jiného
členského státu.
(7) Prostřední osoba, která je registrovaná k dani v jiném členském
státě a pořizuje zboží z jiného členského státu a dodává zboží
kupujícímu, který je plátcem nebo osobou identifikovanou k dani v
tuzemsku, je při užití zjednodušeného postupu v třístranném obchodu
povinna
a) splnit podmínky podle odstavce 6 pro uplatnění osvobození od daně
při pořízení zboží z jiného členského státu uskutečněné v tuzemsku,
b) oznámit stejné daňové identifikační číslo prodávajícímu a uvést je
na daňovém dokladu pro kupujícího,
c) vystavit kupujícímu daňový doklad se sdělením, že se jedná o
třístranný obchod.
(8) Kupující je povinen oznámit prostřední osobě daňové identifikační
číslo, které kupujícímu bylo přiděleno v tuzemsku, a přiznat a zaplatit
daň podle § 108 na základě daňového dokladu vystaveného prostřední
osobou, stejně jako při pořízení zboží z jiného členského státu.
§ 18
Zasílání zboží
(1) Zasíláním zboží se rozumí dodání zboží do jiného členského státu z
tuzemska, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno do jiného členského
státu plátcem, který zboží dodává, nebo jím zmocněnou třetí osobou, s
výjimkou dodání nových dopravních prostředků, dodání zboží s montáží
nebo instalací osobou, která zboží dodává, nebo jí zmocněnou třetí
osobou, a s výjimkou dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu
soustavami nebo sítěmi, jestliže je zboží dodáno pro osobu, pro kterou
pořízení zboží z jiného členského státu není předmětem daně v tomto
státu. Zasíláním zboží se rozumí i dodání zboží za podmínek vymezených
v první větě z jiného členského státu do tuzemska osobou registrovanou
k dani v jiném členském státě osobě, která není plátcem ani osobou
identifikovanou k dani.
(2) Při zasílání zboží do jiného členského státu z tuzemska je plátce
povinen se registrovat k dani v členském státě, do kterého uskutečňuje
zasílání zboží, pokud hodnota dodaného zboží do jiného členského státu
z tuzemska překročí částku stanovenou tímto členským státem.
§ 19
Dodání a pořízení nových dopravních prostředků uvnitř území Evropského
společenství
(1) Plátce, který dodává za úplatu nový dopravní prostředek do jiného
členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě,
uskutečňuje plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně.
(2) Dnem prvního uvedení do provozu se u nových dopravních prostředků
lodí a letadel rozumí den dodání výrobcem prvnímu kupujícímu nebo
vlastníkovi nebo první den, kdy kupující nebo vlastník je oprávněn s
dopravním prostředkem nakládat, a to ten den, který nastane dříve, nebo
den, kdy byl dopravní prostředek výrobcem použit pro předváděcí účely.
Za den prvního uvedení do provozu u pozemních motorových vozidel se
považuje den, kdy bylo vozidlo registrováno k provozu ve státu výrobce,
nebo den, kdy nastala povinnost toto vozidlo ve státu výrobce
registrovat, a to ten den, který nastane dříve. Pokud není povinnost
vozidlo registrovat ve státu výrobce, je dnem prvního uvedení do
provozu den, kdy bylo vozidlo odvezeno kupujícím nebo jeho vlastníkem,
nebo den dodání kupujícímu nebo jeho vlastníkovi nebo den, kdy kupující
nebo vlastník s ním mohl nakládat, a to ten den, který nastane dříve,
nebo den, kdy pozemní motorové vozidlo bylo použito pro předváděcí
účely. Jestliže není den prvního uvedení do provozu takto stanoven,
považuje se za den prvního uvedení do provozu den, kdy byl vystaven
doklad o prodeji.
(3) Plátce, který pořizuje za úplatu nový dopravní prostředek od osoby
registrované k dani v jiném členském státě, uskutečňuje pořízení zboží
z jiného členského státu.
(4) Plátce, který dodává za úplatu nový dopravní prostředek do jiného
členského státu osobě, která není registrovaná k dani v jiném členském
státě, uskutečňuje plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně,
pokud je nový dopravní prostředek přemístěn do jiného členského státu a
plátce společně s pořizovatelem předloží místně příslušnému správci
daně hlášení o dodání nového dopravního prostředku do jiného členského
státu ve lhůtě pro podání daňového přiznání, ke kterému přiloží kopii
vystaveného daňového dokladu. Dodání nového dopravního prostředku do
jiného členského státu osobě, která není registrovaná k dani, plátce
neuvádí do souhrnného hlášení. Plátce, který pořizuje za úplatu nový
dopravní prostředek z jiného členského státu od osoby, která není
registrovaná k dani v jiném členském státě, uskutečňuje také pořízení
zboží z jiného členského státu, které je předmětem daně v tuzemsku, a k
daňovému přiznání je povinen přiložit hlášení o pořízení nového
dopravního prostředku a kopii daňového dokladu, který mu vystavil
dodavatel.
(5) Osoba, která není plátcem, a příležitostně dodá nový dopravní
prostředek, který je přemístěn do jiného členského státu, se považuje
za osobu oprávněnou uplatnit nárok na odpočet daně, kterou zaplatila
při nabytí nového dopravního prostředku ve sjednané ceně nebo při
dovozu nebo při pořízení z jiného členského státu, a to maximálně do
výše daně, kterou by byl povinen odvést plátce, pokud by dodání bylo
zdanitelným plněním v tuzemsku. Tato osoba je oprávněna uplatnit nárok
na odpočet daně u svého místně příslušného správce daně v daňovém
přiznání, ke kterému přiloží kopii daňového dokladu, a s hlášením o
dodání nového dopravního prostředku předloží daňové přiznání do 10 dnů
ode dne dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu.
Pokud nárok na odpočet daně neuplatní v tomto daňovém přiznání nebo na
požádání správce daně neposkytne informace nutné ke správnému stanovení
nároku na odpočet daně, její nárok zaniká.
(6) Osoba, která není plátcem, a pořizuje v tuzemsku nový dopravní
prostředek z jiného členského státu, který bude registrován k provozu v
tuzemsku, je povinna předložit daňové přiznání, ke kterému přiloží
kopii daňového dokladu, hlášení o pořízení nového dopravního prostředku
do 10 dnů ode dne pořízení. Na základě tohoto daňového přiznání správce
daně vyměří částku daně, kterou je pořizující osoba povinna zaplatit
místně příslušnému správci daně do 25 dnů ode dne, kdy jí daň byla
vyměřena. Správce daně osobě požívající výsad a imunit při pořízení
nového dopravního prostředku z jiného členského státu vydá potvrzení o
osvobození od daně, pokud je pořízen nový dopravní prostředek v rámci
množstevních limitů stanovených v § 80.
(7) Osoba, která pořizuje nový dopravní prostředek z jiného členského
státu, který bude registrován v registru silničních motorových vozidel,
může před podáním daňového přiznání podat hlášení o pořízení nového
motorového vozidla a zaplatit zálohu ve výši daně z pořízení nového
dopravního prostředku, kterou vypořádá v následně podaném daňovém
přiznání. K hlášení o pořízení nového motorového vozidla je povinna
přiložit kopii daňového dokladu, který jí vystavil dodavatel z jiného
členského státu. Zaplacení zálohy správce daně na žádost pořizovatele
potvrdí.
§ 20
Dovoz zboží
(1) Dovozem zboží se rozumí vstup zboží z třetí země na území
Evropského společenství.
(2) Za dovoz zboží se pro účely tohoto zákona považuje vrácení zboží,
které je po předchozím umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném
skladu nacházejícím se v tuzemsku vráceno zpět do tuzemska. Za vrácení
zboží do tuzemska se nepovažuje dodání zboží do jiného členského státu
podle § 64 přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma a vývoz
zboží podle § 66 přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma.
(3) Za dovoz zboží se považuje vstup zboží na území Evropského
společenství z území podle § 3 odst. 2. U dovozu tohoto zboží postupují
celní orgány tak, jako by se jednalo o dovoz zboží ze třetí země.
