HLAVA VIII
VÝKLADOVÁ USTANOVENÍ
§ 110
Trestní zákon
Trestním zákonem se rozumí tento zákon a podle povahy věci i zákon o
soudnictví ve věcech mládeže a zákon o trestní odpovědnosti právnických
osob a řízení proti nim.
§ 111
K pojmu trestného činu
Trestným činem se rozumí jen čin soudně trestný, a pokud z jednotlivého
ustanovení trestního zákona nevyplývá něco jiného, též příprava k
trestnému činu, pokus trestného činu, organizátorství, návod a pomoc.
§ 112
Opomenutí
Jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel
povinen podle jiného právního předpisu, úředního rozhodnutí nebo
smlouvy, v důsledku dobrovolného převzetí povinnosti konat nebo
vyplývala-li taková jeho zvláštní povinnost z jeho předchozího
ohrožujícího jednání anebo k němuž byl z jiného důvodu podle okolností
a svých poměrů povinen.
§ 113
K pojmu pachatele
Pachatelem se rozumí, nevyplývá-li z jednotlivého ustanovení trestního
zákona něco jiného, i spolupachatel a účastník.
§ 114
Konkrétní a speciální subjekt
(1) Jestliže k spáchání trestného činu trestní zákon vyžaduje zvláštní
vlastnost, způsobilost nebo postavení pachatele, může být pachatelem
nebo spolupachatelem trestného činu pouze osoba, která má požadovanou
vlastnost, způsobilost nebo postavení. Pachatelem nebo spolupachatelem
trestného činu vojenského podle hlavy dvanácté zvláštní části tohoto
zákona může být jen voják.
(2) Jestliže zákon stanoví, že pachatel musí být nositelem zvláštní
vlastnosti, způsobilosti nebo postavení, postačí, že zvláštní
vlastnost, způsobilost nebo postavení jsou dány u právnické osoby,
jejímž jménem pachatel jedná. Tohoto ustanovení se užije i tehdy,
a) jestliže k jednání pachatele došlo před vznikem právnické osoby,
b) jestliže právnická osoba vznikla, ale soud rozhodl o neplatnosti
právnické osoby, nebo
c) je-li právní úkon, který měl založit oprávnění k jednání za
právnickou osobu, neplatný nebo neúčinný.
(3) Organizátorem, návodcem nebo pomocníkem trestného činu uvedeného v
odstavcích 1 a 2 může být i osoba, která nemá vlastnost, způsobilost
nebo postavení tam vyžadované.
(4) Kde se v tomto zákoně mluví o vojáku, rozumí se jím
a) voják v činné službě,
b) voják mimo činnou službu, je-li ve služebním stejnokroji,
c) příslušník bezpečnostního sboru u trestných činů neuposlechnutí
rozkazu (§ 375), neuposlechnutí rozkazu z nedbalosti (§ 376), urážka
mezi vojáky (§ 378), urážka mezi vojáky násilím nebo pohrůžkou násilí
(§ 379), urážka vojáka stejné hodnosti násilím nebo pohrůžkou násilí (§
380), násilí vůči nadřízenému (§ 381), porušení povinnosti strážní
služby (§ 389), porušení povinnosti dozorčí nebo jiné služby (§ 390) a
založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a
svobod člověka podle § 403 odst. 2 písm. c), nebo
d) válečný zajatec.
(5) Kde se v tomto zákoně mluví o vojenské službě nebo o vojenské
povinnosti, rozumí se tím služba nebo povinnost osob uvedených v
odstavci 4.
§ 115
Svémocné vzdálení
Svémocně se vzdaluje, kdo
a) nenastoupí v určeném čase k výkonu služby,
b) se vzdálí bez dovolení z výkonu služby,
c) je odloučen za bojové situace od místa výkonu služby a po pominutí
příčiny odloučení se nepřihlásí kterémukoli nadřízenému nebo jinému
vojenskému útvaru, a to i v případě návratu ze zajetí nebo po
osvobození ze zajetí.
§ 116
Pokračování v trestném činu
Pokračováním v trestném činu se rozumí takové jednání, jehož jednotlivé
dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují, byť i v souhrnu,
skutkovou podstatu stejného trestného činu, jsou spojeny stejným nebo
podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a souvislostí
v předmětu útoku.
§ 117
Veřejné spáchání trestného činu
Trestný čin je spáchán veřejně, jestliže je spáchán
a) obsahem tiskoviny nebo rozšiřovaného spisu, filmem, rozhlasem,
televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně
účinným způsobem, nebo
b) před nejméně třemi osobami současně přítomnými.
§ 118
Spáchání trestného činu se zbraní
Trestný čin je spáchán se zbraní, jestliže pachatel nebo s jeho vědomím
některý ze spolupachatelů užije zbraně k útoku, k překonání nebo
zamezení odporu anebo jestliže ji k tomu účelu má u sebe; zbraní se tu
rozumí, pokud z jednotlivého ustanovení trestního zákona nevyplývá něco
jiného, cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším.
§ 119
Spáchání trestného činu násilím
Trestný čin je spáchán násilím i tehdy, je-li spáchán na osobě, kterou
pachatel uvedl do stavu bezbrannosti lstí nebo jiným podobným způsobem.
§ 120
Uvedení někoho v omyl a využití něčího omylu prostřednictvím
technického zařízení
Uvést někoho v omyl či využít něčího omylu lze i provedením zásahu do
počítačových informací nebo dat, zásahu do programového vybavení
počítače nebo provedením jiné operace na počítači, zásahu do
elektronického nebo jiného technického zařízení, včetně zásahu do
předmětů sloužících k ovládání takového zařízení, anebo využitím takové
operace či takového zásahu provedeného jiným.
§ 121
Vloupání
Vloupáním se rozumí vniknutí do uzavřeného prostoru lstí, nedovoleným
překonáním uzamčení nebo překonáním jiné jistící překážky s použitím
síly.
§ 122
Ublížení na zdraví a těžká újma na zdraví
(1) Ublížením na zdraví se rozumí takový stav záležející v poruše
zdraví nebo jiném onemocnění, který porušením normálních tělesných nebo
duševních funkcí znesnadňuje, nikoli jen po krátkou dobu, obvyklý
způsob života poškozeného a který vyžaduje lékařského ošetření.
(2) Těžkou újmou na zdraví se rozumí jen vážná porucha zdraví nebo jiné
vážné onemocnění. Za těchto podmínek je těžkou újmou na zdraví
a) zmrzačení,
b) ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti,
c) ochromení údu,
d) ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí,
e) poškození důležitého orgánu,
f) zohyzdění,
g) vyvolání potratu nebo usmrcení plodu,
h) mučivé útrapy, nebo
i) delší dobu trvající porucha zdraví.
§ 123
Duševní porucha
Duševní poruchou se rozumí mimo duševní poruchy vyplývající z duševní
nemoci i hluboká porucha vědomí, mentální retardace, těžká asociální
porucha osobnosti nebo jiná těžká duševní nebo sexuální odchylka.
§ 124
Státem uložená a uznaná povinnost mlčenlivosti
Za státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti se považuje
mlčenlivost, která je uložena nebo uznána jiným právním předpisem. Za
státem uznanou povinnost mlčenlivosti se podle trestního zákona
nepovažuje taková povinnost, jejíž rozsah není vymezen jiným právním
předpisem, ale vyplývá z právního úkonu učiněného na základě jiného
právního předpisu.
§ 125
Osoba blízká
Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel,
osvojenec, sourozenec, manžel a partner; jiné osoby v poměru rodinném
nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy,
kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako
újmu vlastní.
§ 126
Dítě
Dítětem se rozumí osoba mladší osmnácti let, pokud trestní zákon
nestanoví jinak.
§ 127
Úřední osoba
(1) Úřední osobou je
a) soudce,
b) státní zástupce,
c) prezident České republiky, poslanec nebo senátor Parlamentu České
republiky, člen vlády České republiky nebo jiná osoba zastávající
funkci v jiném orgánu veřejné moci,
d) člen zastupitelstva nebo odpovědný úředník územní samosprávy, orgánu
státní správy nebo jiného orgánu veřejné moci,
e) příslušník ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru nebo strážník
obecní policie,
f) soudní exekutor při výkonu exekuční činnosti a při činnostech
vykonávaných z pověření soudu nebo státního zástupce,
g) notář při provádění úkonů v řízení o dědictví jako soudní komisař,
h) finanční arbitr a jeho zástupce,
i) fyzická osoba, která byla ustanovena lesní stráží, stráží přírody,
mysliveckou stráží nebo rybářskou stráží,
pokud plní úkoly státu nebo společnosti a používá při tom svěřené
pravomoci pro plnění těchto úkolů.
(2) K trestní odpovědnosti a ochraně úřední osoby se podle jednotlivých
ustanovení trestního zákona vyžaduje, aby trestný čin byl spáchán v
souvislosti s její pravomocí a odpovědností.
(3) Úřední osoba cizího státu nebo mezinárodní organizace se za
podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 považuje za úřední osobu podle
trestního zákona, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva.
§ 128
Insolvenční správce a insolvenční řízení
(1) Insolvenčním správcem se rozumí i předběžný insolvenční správce,
zástupce insolvenčního správce, oddělený insolvenční správce, zvláštní
insolvenční správce; postavení insolvenčního správce má i správce
konkursní podstaty, předběžný správce konkursní podstaty, zvláštní
správce konkursní podstaty, zástupce správce konkursní podstaty a
vyrovnací správce. Insolvenčním správcem se rovněž rozumí osoba, kterou
podle jiného právního předpisu insolvenční správce určil, aby jej
zastupovala při výkonu jeho pravomoci stanovené jiným právním předpisem
na území jiného státu, dále zahraniční insolvenční správce, zahraniční
insolvenční správce pojišťovny nebo zajišťovny a osoba, kterou podle
jiného právního předpisu zahraniční insolvenční správce nebo zahraniční
insolvenční správce pojišťovny nebo zajišťovny jmenoval, aby mu
pomáhala nebo jej zastupovala.
(2) Insolvenčním řízením se rozumí i konkursní a vyrovnací řízení.
§ 129
Organizovaná zločinecká skupina
Organizovaná zločinecká skupina je společenstvím více osob s vnitřní
organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, která je
zaměřena na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti.
§ 130
Návyková látka
Návykovou látkou se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a
ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho
ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování.
§ 131
Veřejná listina
(1) Veřejnou listinou se rozumí listina vydaná soudem České republiky,
jiným orgánem veřejné moci nebo jiným subjektem k tomu pověřeným či
zmocněným jiným právním předpisem v mezích jeho pravomoci, potvrzující,
že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu nebo jiného subjektu, který
listinu vydal, anebo osvědčující některou právně významnou skutečnost.
Veřejnou listinou je i listina, kterou prohlašuje za veřejnou jiný
právní předpis.
(2) Ochrana podle § 348 se poskytuje i veřejné listině vydané orgánem
veřejné moci nebo jiným k tomu zmocněným subjektem cizího státu nebo
orgánem mezinárodní organizace, pokud má podle mezinárodní smlouvy
účinky na území České republiky.
§ 132
Obecně prospěšné zařízení
Obecně prospěšným zařízením se rozumí veřejné ochranné zařízení proti
požáru, povodni nebo jiné živelní pohromě, obranné nebo ochranné
zařízení proti leteckým a jiným podobným útokům nebo jejich následkům,
ochranné zařízení proti úniku znečišťujících látek, zařízení
energetické nebo vodárenské, podmořský kabel nebo podmořské potrubí,
zařízení a sítě elektronických komunikací a koncová telekomunikační a
rádiová zařízení, zařízení držitele poštovní licence, zařízení pro
veřejnou dopravu, včetně součástí dráhy a drážních vozidel ve veřejné
drážní dopravě a svislých zákazových nebo příkazových dopravních značek
a dopravních značek upravujících přednost.
§ 133
Obydlí
Obydlím se rozumí dům, byt nebo jiná prostora sloužící k bydlení a
příslušenství k nim náležející.
§ 134
Věc a jiná majetková hodnota
(1) Věcí se rozumí i ovladatelná přírodní síla. Ustanovení o věcech se
vztahují i na živá zvířata, zpracované oddělené části lidského těla,
peněžní prostředky na účtu a na cenné papíry, nevyplývá-li z
jednotlivých ustanovení trestního zákona něco jiného.
(2) Jinou majetkovou hodnotou se rozumí majetkové právo nebo jiná
penězi ocenitelná hodnota, která není věcí a nevztahují se na ni
ustanovení o věcech podle odstavce 1.
§ 135
Věc a jiná majetková hodnota náležející pachateli
Věc nebo jiná majetková hodnota náleží pachateli, jestliže ji v době
rozhodnutí o ní vlastní, je součástí jeho majetku nebo s ní fakticky
jako vlastník nebo majitel nakládá, aniž je oprávněný vlastník, majitel
nebo držitel takové věci nebo jiné majetkové hodnoty znám.
§ 136
Spisy
Spisy se rozumí datové, zvukové a obrazové záznamy, vyobrazení a jiná
znázornění, nevyplývá-li z jednotlivých ustanovení trestního zákona
něco jiného.
§ 137
Stanovení výše škody
Při stanovení výše škody se vychází z ceny, za kterou se věc, která
byla předmětem útoku, v době a v místě činu obvykle prodává. Nelze-li
takto výši škody zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na
obstarání stejné nebo obdobné věci nebo uvedení věci v předešlý stav.
Přiměřeně se postupuje při stanovení výše škody na jiné majetkové
hodnotě.
§ 138
Hranice výše škody, prospěchu, nákladů k odstranění poškození životního
prostředí a hodnoty věci a jiné majetkové hodnoty
(1) Škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 5
000 Kč, škodou nikoli malou se rozumí škoda dosahující částky nejméně
25 000 Kč, větší škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 50
000 Kč, značnou škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 500
000 Kč a škodou velkého rozsahu se rozumí škoda dosahující nejméně
částky 5 000 000 Kč.
(2) Částek uvedených v odstavci 1 se užije obdobně pro určení výše
prospěchu, nákladů k odstranění následků poškození životního prostředí,
hodnoty věci a jiné majetkové hodnoty.
§ 139
Počítání času
Kde tento zákon spojuje s uplynutím určité doby nějaký účinek,
nezapočítává se do ní den, kdy nastala událost určující její začátek.
