Nové předpisy

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník - Hlava 8 § 110 - § 139 Výkladová ustanovení

HLAVA VIII

   VÝKLADOVÁ USTANOVENÍ

   § 110

   Trestní zákon

   Trestním  zákonem  se  rozumí tento zákon a podle povahy věci i zákon o
   soudnictví ve věcech mládeže a zákon o trestní odpovědnosti právnických
   osob a řízení proti nim.

   § 111

   K pojmu trestného činu

   Trestným činem se rozumí jen čin soudně trestný, a pokud z jednotlivého
   ustanovení  trestního  zákona  nevyplývá  něco  jiného,  též příprava k
   trestnému činu, pokus trestného činu, organizátorství, návod a pomoc.

   § 112

   Opomenutí

   Jednáním  se  rozumí  i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel
   povinen  podle  jiného  právního  předpisu,  úředního  rozhodnutí  nebo
   smlouvy,   v  důsledku  dobrovolného  převzetí  povinnosti  konat  nebo
   vyplývala-li   taková   jeho  zvláštní  povinnost  z  jeho  předchozího
   ohrožujícího  jednání anebo k němuž byl z jiného důvodu podle okolností
   a svých poměrů povinen.

   § 113

   K pojmu pachatele

   Pachatelem  se rozumí, nevyplývá-li z jednotlivého ustanovení trestního
   zákona něco jiného, i spolupachatel a účastník.

   § 114

   Konkrétní a speciální subjekt

   (1)  Jestliže k spáchání trestného činu trestní zákon vyžaduje zvláštní
   vlastnost,  způsobilost  nebo  postavení pachatele, může být pachatelem
   nebo  spolupachatelem  trestného činu pouze osoba, která má požadovanou
   vlastnost,  způsobilost nebo postavení. Pachatelem nebo spolupachatelem
   trestného  činu  vojenského  podle hlavy dvanácté zvláštní části tohoto
   zákona může být jen voják.

   (2)  Jestliže  zákon  stanoví,  že pachatel musí být nositelem zvláštní
   vlastnosti,   způsobilosti   nebo   postavení,   postačí,  že  zvláštní
   vlastnost,  způsobilost  nebo  postavení  jsou  dány u právnické osoby,
   jejímž jménem pachatel jedná. Tohoto ustanovení se užije i tehdy,

   a) jestliže k jednání pachatele došlo před vznikem právnické osoby,

   b)  jestliže  právnická  osoba  vznikla, ale soud rozhodl o neplatnosti
   právnické osoby, nebo

   c)  je-li  právní  úkon,  který  měl  založit  oprávnění  k  jednání za
   právnickou osobu, neplatný nebo neúčinný.

   (3)  Organizátorem, návodcem nebo pomocníkem trestného činu uvedeného v
   odstavcích  1  a  2 může být i osoba, která nemá vlastnost, způsobilost
   nebo postavení tam vyžadované.

   (4) Kde se v tomto zákoně mluví o vojáku, rozumí se jím

   a) voják v činné službě,

   b) voják mimo činnou službu, je-li ve služebním stejnokroji,

   c)  příslušník  bezpečnostního  sboru  u  trestných činů neuposlechnutí
   rozkazu  (§  375),  neuposlechnutí rozkazu z nedbalosti (§ 376), urážka
   mezi  vojáky  (§ 378), urážka mezi vojáky násilím nebo pohrůžkou násilí
   (§ 379), urážka vojáka stejné hodnosti násilím nebo pohrůžkou násilí (§
   380),  násilí  vůči  nadřízenému  (§  381), porušení povinnosti strážní
   služby  (§ 389), porušení povinnosti dozorčí nebo jiné služby (§ 390) a
   založení,  podpora  a  propagace  hnutí  směřujícího k potlačení práv a
   svobod člověka podle § 403 odst. 2 písm. c), nebo

   d) válečný zajatec.

   (5)  Kde  se  v  tomto  zákoně  mluví o vojenské službě nebo o vojenské
   povinnosti,  rozumí  se  tím  služba  nebo  povinnost  osob uvedených v
   odstavci 4.

   § 115

   Svémocné vzdálení

   Svémocně se vzdaluje, kdo

   a) nenastoupí v určeném čase k výkonu služby,

   b) se vzdálí bez dovolení z výkonu služby,

   c)  je  odloučen za bojové situace od místa výkonu služby a po pominutí
   příčiny  odloučení  se  nepřihlásí  kterémukoli nadřízenému nebo jinému
   vojenskému  útvaru,  a  to  i  v  případě  návratu  ze  zajetí  nebo po
   osvobození ze zajetí.

   § 116

   Pokračování v trestném činu

   Pokračováním v trestném činu se rozumí takové jednání, jehož jednotlivé
   dílčí  útoky  vedené  jednotným  záměrem  naplňují,  byť  i  v souhrnu,
   skutkovou  podstatu  stejného trestného činu, jsou spojeny stejným nebo
   podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a souvislostí
   v předmětu útoku.

   § 117

   Veřejné spáchání trestného činu

   Trestný čin je spáchán veřejně, jestliže je spáchán

   a)  obsahem  tiskoviny  nebo  rozšiřovaného  spisu,  filmem, rozhlasem,
   televizí,  veřejně  přístupnou  počítačovou  sítí  nebo  jiným  obdobně
   účinným způsobem, nebo

   b) před nejméně třemi osobami současně přítomnými.

   § 118

   Spáchání trestného činu se zbraní

   Trestný čin je spáchán se zbraní, jestliže pachatel nebo s jeho vědomím
   některý  ze  spolupachatelů  užije  zbraně  k  útoku,  k překonání nebo
   zamezení  odporu anebo jestliže ji k tomu účelu má u sebe; zbraní se tu
   rozumí, pokud z jednotlivého ustanovení trestního zákona nevyplývá něco
   jiného, cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším.

   § 119

   Spáchání trestného činu násilím

   Trestný  čin je spáchán násilím i tehdy, je-li spáchán na osobě, kterou
   pachatel uvedl do stavu bezbrannosti lstí nebo jiným podobným způsobem.

   § 120

   Uvedení   někoho   v   omyl  a  využití  něčího  omylu  prostřednictvím
   technického zařízení

   Uvést  někoho  v omyl či využít něčího omylu lze i provedením zásahu do
   počítačových  informací  nebo  dat,  zásahu  do  programového  vybavení
   počítače   nebo   provedením   jiné  operace  na  počítači,  zásahu  do
   elektronického  nebo  jiného  technického  zařízení,  včetně  zásahu do
   předmětů sloužících k ovládání takového zařízení, anebo využitím takové
   operace či takového zásahu provedeného jiným.

   § 121

   Vloupání

   Vloupáním  se  rozumí vniknutí do uzavřeného prostoru lstí, nedovoleným
   překonáním  uzamčení  nebo  překonáním jiné jistící překážky s použitím
   síly.

   § 122

   Ublížení na zdraví a těžká újma na zdraví

   (1)  Ublížením  na  zdraví  se  rozumí  takový stav záležející v poruše
   zdraví nebo jiném onemocnění, který porušením normálních tělesných nebo
   duševních  funkcí  znesnadňuje,  nikoli  jen  po  krátkou dobu, obvyklý
   způsob života poškozeného a který vyžaduje lékařského ošetření.

   (2) Těžkou újmou na zdraví se rozumí jen vážná porucha zdraví nebo jiné
   vážné onemocnění. Za těchto podmínek je těžkou újmou na zdraví

   a) zmrzačení,

   b) ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti,

   c) ochromení údu,

   d) ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí,

   e) poškození důležitého orgánu,

   f) zohyzdění,

   g) vyvolání potratu nebo usmrcení plodu,

   h) mučivé útrapy, nebo

   i) delší dobu trvající porucha zdraví.

   § 123

   Duševní porucha

   Duševní  poruchou  se rozumí mimo duševní poruchy vyplývající z duševní
   nemoci  i  hluboká  porucha vědomí, mentální retardace, těžká asociální
   porucha osobnosti nebo jiná těžká duševní nebo sexuální odchylka.

   § 124

   Státem uložená a uznaná povinnost mlčenlivosti

   Za  státem  uloženou  nebo  uznanou  povinnost mlčenlivosti se považuje
   mlčenlivost,  která  je uložena nebo uznána jiným právním předpisem. Za
   státem   uznanou  povinnost  mlčenlivosti  se  podle  trestního  zákona
   nepovažuje  taková  povinnost,  jejíž rozsah není vymezen jiným právním
   předpisem,  ale  vyplývá  z  právního úkonu učiněného na základě jiného
   právního předpisu.

   § 125

   Osoba blízká

   Osobou  blízkou  se  rozumí  příbuzný  v  pokolení  přímém,  osvojitel,
   osvojenec,  sourozenec,  manžel a partner; jiné osoby v poměru rodinném
   nebo  obdobném  se  pokládají  za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy,
   kdyby  újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako
   újmu vlastní.

   § 126

   Dítě

   Dítětem  se  rozumí  osoba  mladší  osmnácti  let,  pokud trestní zákon
   nestanoví jinak.

   § 127

   Úřední osoba

   (1) Úřední osobou je

   a) soudce,

   b) státní zástupce,

   c)  prezident  České  republiky, poslanec nebo senátor Parlamentu České
   republiky,  člen  vlády  České  republiky  nebo  jiná osoba zastávající
   funkci v jiném orgánu veřejné moci,

   d) člen zastupitelstva nebo odpovědný úředník územní samosprávy, orgánu
   státní správy nebo jiného orgánu veřejné moci,

   e)  příslušník  ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru nebo strážník
   obecní policie,

   f)  soudní  exekutor  při  výkonu  exekuční  činnosti  a při činnostech
   vykonávaných z pověření soudu nebo státního zástupce,

   g) notář při provádění úkonů v řízení o dědictví jako soudní komisař,

   h) finanční arbitr a jeho zástupce,

   i)  fyzická  osoba, která byla ustanovena lesní stráží, stráží přírody,
   mysliveckou stráží nebo rybářskou stráží,

   pokud  plní  úkoly  státu  nebo  společnosti  a používá při tom svěřené
   pravomoci pro plnění těchto úkolů.

   (2) K trestní odpovědnosti a ochraně úřední osoby se podle jednotlivých
   ustanovení  trestního  zákona  vyžaduje,  aby trestný čin byl spáchán v
   souvislosti s její pravomocí a odpovědností.

   (3)  Úřední  osoba  cizího  státu  nebo  mezinárodní  organizace  se za
   podmínek  uvedených  v  odstavcích 1 a 2 považuje za úřední osobu podle
   trestního zákona, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva.

   § 128

   Insolvenční správce a insolvenční řízení

   (1)  Insolvenčním  správcem  se rozumí i předběžný insolvenční správce,
   zástupce  insolvenčního správce, oddělený insolvenční správce, zvláštní
   insolvenční  správce;  postavení  insolvenčního  správce  má  i správce
   konkursní  podstaty,  předběžný  správce  konkursní  podstaty, zvláštní
   správce  konkursní  podstaty,  zástupce  správce  konkursní  podstaty a
   vyrovnací správce. Insolvenčním správcem se rovněž rozumí osoba, kterou
   podle  jiného  právního  předpisu  insolvenční  správce  určil, aby jej
   zastupovala při výkonu jeho pravomoci stanovené jiným právním předpisem
   na  území jiného státu, dále zahraniční insolvenční správce, zahraniční
   insolvenční  správce  pojišťovny  nebo zajišťovny a osoba, kterou podle
   jiného právního předpisu zahraniční insolvenční správce nebo zahraniční
   insolvenční   správce  pojišťovny  nebo  zajišťovny  jmenoval,  aby  mu
   pomáhala nebo jej zastupovala.

   (2) Insolvenčním řízením se rozumí i konkursní a vyrovnací řízení.

   § 129

   Organizovaná zločinecká skupina

   Organizovaná  zločinecká  skupina  je společenstvím více osob s vnitřní
   organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, která je
   zaměřena na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti.

   § 130

   Návyková látka

   Návykovou  látkou se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a
   ostatní  látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho
   ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování.

   § 131

   Veřejná listina

   (1)  Veřejnou listinou se rozumí listina vydaná soudem České republiky,
   jiným  orgánem  veřejné  moci  nebo jiným subjektem k tomu pověřeným či
   zmocněným jiným právním předpisem v mezích jeho pravomoci, potvrzující,
   že  jde  o  nařízení nebo prohlášení orgánu nebo jiného subjektu, který
   listinu  vydal, anebo osvědčující některou právně významnou skutečnost.
   Veřejnou  listinou  je  i  listina,  kterou prohlašuje za veřejnou jiný
   právní předpis.

   (2)  Ochrana  podle § 348 se poskytuje i veřejné listině vydané orgánem
   veřejné  moci  nebo  jiným k tomu zmocněným subjektem cizího státu nebo
   orgánem  mezinárodní  organizace,  pokud  má  podle mezinárodní smlouvy
   účinky na území České republiky.

   § 132

   Obecně prospěšné zařízení

   Obecně  prospěšným  zařízením se rozumí veřejné ochranné zařízení proti
   požáru,  povodni  nebo  jiné  živelní  pohromě,  obranné  nebo ochranné
   zařízení  proti leteckým a jiným podobným útokům nebo jejich následkům,
   ochranné   zařízení   proti   úniku   znečišťujících   látek,  zařízení
   energetické  nebo  vodárenské,  podmořský kabel nebo podmořské potrubí,
   zařízení  a  sítě elektronických komunikací a koncová telekomunikační a
   rádiová  zařízení,  zařízení  držitele  poštovní  licence, zařízení pro
   veřejnou  dopravu,  včetně součástí dráhy a drážních vozidel ve veřejné
   drážní dopravě a svislých zákazových nebo příkazových dopravních značek
   a dopravních značek upravujících přednost.

   § 133

   Obydlí

   Obydlím  se  rozumí  dům,  byt  nebo jiná prostora sloužící k bydlení a
   příslušenství k nim náležející.

   § 134

   Věc a jiná majetková hodnota

   (1)  Věcí se rozumí i ovladatelná přírodní síla. Ustanovení o věcech se
   vztahují  i  na  živá zvířata, zpracované oddělené části lidského těla,
   peněžní   prostředky   na  účtu  a  na  cenné  papíry,  nevyplývá-li  z
   jednotlivých ustanovení trestního zákona něco jiného.

   (2)  Jinou  majetkovou  hodnotou  se  rozumí  majetkové právo nebo jiná
   penězi  ocenitelná  hodnota,  která  není  věcí  a  nevztahují se na ni
   ustanovení o věcech podle odstavce 1.

   § 135

   Věc a jiná majetková hodnota náležející pachateli

   Věc  nebo  jiná  majetková hodnota náleží pachateli, jestliže ji v době
   rozhodnutí  o  ní  vlastní, je součástí jeho majetku nebo s ní fakticky
   jako vlastník nebo majitel nakládá, aniž je oprávněný vlastník, majitel
   nebo držitel takové věci nebo jiné majetkové hodnoty znám.

   § 136

   Spisy

   Spisy  se  rozumí datové, zvukové a obrazové záznamy, vyobrazení a jiná
   znázornění,  nevyplývá-li  z  jednotlivých  ustanovení trestního zákona
   něco jiného.

   § 137

   Stanovení výše škody

   Při  stanovení  výše  škody  se vychází z ceny, za kterou se věc, která
   byla  předmětem  útoku, v době a v místě činu obvykle prodává. Nelze-li
   takto  výši  škody zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na
   obstarání  stejné  nebo obdobné věci nebo uvedení věci v předešlý stav.
   Přiměřeně  se  postupuje  při  stanovení  výše  škody na jiné majetkové
   hodnotě.

   § 138

   Hranice výše škody, prospěchu, nákladů k odstranění poškození životního
   prostředí a hodnoty věci a jiné majetkové hodnoty

   (1) Škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 5
   000  Kč,  škodou nikoli malou se rozumí škoda dosahující částky nejméně
   25  000  Kč,  větší škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 50
   000  Kč,  značnou  škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 500
   000  Kč  a  škodou  velkého  rozsahu se rozumí škoda dosahující nejméně
   částky 5 000 000 Kč.

   (2)  Částek  uvedených  v  odstavci  1 se užije obdobně pro určení výše
   prospěchu, nákladů k odstranění následků poškození životního prostředí,
   hodnoty věci a jiné majetkové hodnoty.

   § 139

   Počítání času

   Kde  tento  zákon  spojuje  s  uplynutím  určité  doby  nějaký  účinek,
   nezapočítává se do ní den, kdy nastala událost určující její začátek.