Nové předpisy

Zákon č. 252/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

   252/2014 Sb.
   ZÁKON
   ze dne 22. října 2014,

   kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění
   pozdějších předpisů, a další související zákony

   Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

   ČÁST PRVNÍ
   Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi

   Čl. I
   Zákon  č.  111/2006  Sb.,  o  pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č.
   165/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č.
   379/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č.
   306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č.
   41/2009  Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č.
   141/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č.
   73/2011  Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č.
   366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č.
   399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného
   opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto:

   1. V § 2 odstavec 2 zní:

   „(2)  Osoba  se  nachází  v hmotné nouzi, není-li dále stanoveno jinak,
   jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob

   a)  po odečtení přiměřených nákladů na bydlení (§ 9 odst. 2) nedosahuje
   částky živobytí (§ 24), nebo

   b)  dosahuje  sám nebo spolu s příspěvkem na živobytí podle § 4 odst. 1
   písm.  a)  částek  živobytí, ale nepostačuje k zabezpečení odůvodněných
   nákladů  na  bydlení (§ 34) a služeb s bydlením bezprostředně spojených
   (dále jen „odůvodněné náklady na bydlení“),

   přičemž   si  nemůže  tento  příjem  zvýšit  vzhledem  ke  svému  věku,
   zdravotnímu  stavu  nebo  z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním a
   zabezpečení   jejích   základních   životních  podmínek  je  tak  vážně
   ohroženo.“.

   2.  V  §  3  odst.  1  písm.  a)  úvodní  části  ustanovení se za slovo
   „zaměstnání“  vkládají  slova „ , popřípadě osoba, která je v pracovním
   nebo  obdobném  vztahu,  ale  nemá  z  těchto vztahů v rozhodném období
   příjem“.

   3. V § 3 odst. 1 písm. a) se doplňuje bod 10, který včetně poznámky pod
   čarou č. 70 zní:

   „10. zaměstnancem, jemuž zaměstnavatel nevyplatil mzdu, plat, odměnu za
   práci nebo jejich náhradu v termínu jejich splatnosti^70),

   70) § 141 odst. 1 a § 144 zákoníku práce.“.

   4. § 8 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 13 a 71 zní:

   „§ 8

   Společně posuzované osoby

   (1)  Orgán  pomoci  v  hmotné nouzi může z okruhu společně posuzovaných
   osob vyloučit osobu, u které žadatel o dávku prokáže,

   a) že společně s ní neužívá byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací
   zařízení, nebo

   b)  že  ačkoliv  společně  s ní užívá byt, jiný než obytný prostor nebo
   ubytovací  zařízení,  nepodílí  se  s  touto  osobou  na úhradě nákladů
   společných  potřeb,  je-li  jinou  osobou  podle  zákona  o  životním a
   existenčním minimu^71).

   (2)  Orgán pomoci v hmotné nouzi určí v případě, že osobu lze posuzovat
   v  rámci dvou či více okruhů společně posuzovaných osob^13), do kterého
   okruhu osoba patří, a to podle skutečného soužití osob.

   (3)  Pokud užívají byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení
   se  žadatelem  o  dávku  nebo příjemcem dávky další osoby, určí se výše
   odůvod- něných nákladů na bydlení podílem všech osob užívajících tentýž
   byt,  jiný  než obytný prostor nebo ubytovací zařízení, jako kdyby byly
   tyto  osoby  společně  posuzované,  a  to bez ohledu na to, jestli tyto
   osoby o dávku žádají.

   (4)  Pokud byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení užívají
   osoby,  které nejsou se žadatelem o dávku, popřípadě s příjemcem dávky,
   společně posuzovány, a žadatel o dávku, popřípadě příjemce dávky, proto
   nemůže  doložit  výši  skutečných nákladů na bydlení pro celý byt, jiný
   než  obytný  prostor nebo ubytovací zařízení, určí se výše odůvodněných
   nákladů  na  bydlení postupem uvedeným v odstavci 3 z částky nákladů na
   bydlení  obvyklých  v rozhodném období pro obdobný byt, jiný než obytný
   prostor nebo ubytovací zařízení v dané obci.

   (5)  Jestliže  nebude  možné určit výši odůvodněných nákladů na bydlení
   výpočtem  podle  odstavce  4,  protože  se obdobný byt, jiný než obytný
   prostor  nebo  ubytovací  zařízení  v dané obci nenachází, určí se výše
   odůvodněných  nákladů na bydlení pro byt postupem uvedeným v odstavci 3
   podle  normativních  nákladů  na  bydlení  podle  §  26 zákona o státní
   sociální podpoře, a pro jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení
   postupem  uvedeným  v  odstavci 3 podle odůvodněných nákladů na bydlení
   podle § 34 písm. d).

   (6)  Jestliže  bude  skutečná  výše nákladů na bydlení nižší než částka
   určená  výpočtem podle odstavce 4 nebo 5, bude za odůvodněné náklady na
   bydlení určena skutečná výše nákladů na bydlení.

   13)  §  4  odst.  6  zákona  č.  110/2006 Sb., o životním a existenčním
   minimu, ve znění pozdějších předpisů.

   71)  §  4  odst. 1 písm. d) zákona č. 110/2006 Sb., ve znění pozdějších
   předpisů.“.

   5. V § 9 odst. 1 písm. b) se doplňuje bod 3, který zní:

   „3. z důchodů poskytovaných v rámci důchodového pojištění^53),“.

   6.  V § 9 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Do odůvodněných nákladů
   na bydlení se pro účely příspěvku na živobytí započítávají v případech,
   kdy osoba užívá k bydlení jiný než obytný prostor nesplňující standardy
   kvality bydlení podle § 33b odst. 1 nebo užívá ubytovací zařízení podle
   §  33a  odst. 3 a nemá jinou možnost bydlení, náklady až do výše, která
   je  v  místě obvyklá, avšak maximálně do výše 75 % normativních nákladů
   na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře^64).“.

   7.  V  §  9 odst. 3 písm. b) se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm.
   c)“.

   8.  V  §  9 odst. 3 písm. c) se slova „písm. k)“ nahrazují slovy „písm.
   m)“.

   9. V § 10 odst. 2 písmeno b) zní:

   „b) u jednorázové dávky období aktuálního kalendářního měsíce.“.

   10. V § 10 odstavec 5 zní:

   „(5)  Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje plnění ostatních podmínek
   v  případě  podání žádosti o opakující se dávku, je aktuální kalendářní
   měsíc,  a  to  ke  dni  podání  žádosti. Rozhodným obdobím, za které se
   zjišťuje  plnění  ostatních podmínek v průběhu poskytování opakující se
   dávky,   je  kalendářní  měsíc  předcházející  aktuálnímu  kalendářnímu
   měsíci.  Rozhodným  obdobím,  za  které  se  zjišťuje  plnění ostatních
   podmínek  v  případě  podání  žádosti o jednorázovou dávku, je aktuální
   kalendářní měsíc, a to ke dni podání žádosti.“.

   11. V § 11 odst. 1 se za slovo „živobytí“ vkládají slova „a na doplatek
   na bydlení“ a slova „až 6“ se nahrazují slovy „a 5“.

   12. V § 11 odst. 4 písm. a) se slovo „občan“ nahrazuje slovem „osoba“ a
   na  konci  textu písmene a) se doplňují slova „ ; orgán pomoci v hmotné
   nouzi  posuzuje  přiměřenost  bydlení  ve  vztahu k bydlení stávajícímu
   zejména s přihlédnutím k jeho formě, velikosti, výši nákladů na bydlení
   a osobním poměrům dotčené osoby a osob s ní společně posuzovaných“.

   13. V § 11 se odstavec 6 zrušuje.

   Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 6.

   14. V § 13 odst. 1 písmeno d) zní:

   „d)  nároku  na výživné a nároku na úhradu některých nákladů neprovdané
   matce,“.

   15. V § 24 odst. 1 písm. d) se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“.

   16.  V  §  24  odst. 1 písm. e) se za slova „kalendářní měsíc“ vkládají
   slova „ , s výjimkou osoby uvedené v písmenu a)“.

   17.  V  §  26 odst. 2 a v § 27 odst. 2 se slova „příspěvek na živobytí“
   nahrazují slovy „opakující se dávku“.

   18.  V § 26 odst. 3 se slova „do 3 kalendářních měsíců“ nahrazují slovy
   „do 6 kalendářních měsíců“.

   19.  V  §  26 odst. 3 větě první se za slovo „dávky“ vkládají slova „ ,
   aniž by prokázala splnění podmínek podle odstavce 1“ a slova „§ 3 odst.
   4“ se nahrazují slovy „§ 3 odst. 1 písm. c)“.

   20. V § 27 se doplňuje odstavec 3, který zní:

   „(3)  Pokud  je  osoba  vyloučena z okruhu osob v hmotné nouzi z důvodu
   neuplatnění nároků a pohledávek ke zvýšení příjmu a pokud znovu o dávku
   požádá  do  6  kalendářních  měsíců  ode  dne  odejmutí  dávky, aniž by
   prokázala  splnění  podmínek  podle  odstavce  1,  považuje se za osobu
   uvedenou  v  §  3 odst. 1 písm. c). Pokud osoba má nároky a pohledávky,
   které  nevyužívá  ke  zvýšení příjmu, a dojde u ní k přerušení pobírání
   dávky  pomoci  v  hmotné nouzi před uplynutím 3 kalendářních měsíců ode
   dne  přiznání dávky a tato osoba znovu požádá o dávku do 6 kalendářních
   měsíců  ode  dne  odejmutí  dávky,  započítají  se do doby potřebné pro
   hodnocení majetku podle odstavce 2 i doby, které proběhly u předchozího
   pobírání dávky.“.

   21. § 33 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 72 až 74 zní:

   „§ 33

   Podmínky nároku na doplatek na bydlení

   (1)  Nárok  na  doplatek  na bydlení má vlastník bytu, který jej užívá,
   nebo  jiná  osoba, která užívá byt na základě smlouvy, rozhodnutí, nebo
   jiného  právního  titulu, jestliže by po úhradě odůvodněných nákladů na
   bydlení   snížených  o  příspěvek  na  bydlení  podle  jiného  právního
   předpisu^12) byl

   a)  příjem  vlastníka  bytu nebo jiné osoby, která užívá byt, zvýšený o
   vyplacený příspěvek na živobytí nižší než částka živobytí osoby (§ 24),
   nebo

   b)  příjem  společně posuzovaných osob zvýšený o vyplacený příspěvek na
   živobytí nižší než částka živobytí společně posuzovaných osob (§ 24);

   právní  titul  k  užívání  bytu  je  přitom  nezbytné prokázat písemným
   dokladem,   přičemž  předložení  čestného  prohlášení  k  tomuto  účelu
   nestačí.

   (2)  Podmínkou  nároku  na  doplatek  na  bydlení  je získání nároku na
   příspěvek na živobytí. Doplatek na bydlení lze přiznat s přihlédnutím k
   jejím  celkovým  sociálním  a  majetkovým  poměrům  také  osobě,  které
   příspěvek  na  živobytí  nebyl  přiznán  z  důvodu,  že  příjem osoby a
   společně  posuzovaných  osob  přesáhl  částku živobytí osoby a společně
   posuzovaných  osob,  ale  nepřesáhl  1,3násobek částky živobytí osoby a
   společně posuzovaných osob.

   (3)  Nárok  na  doplatek  na bydlení nevznikne, pokud osoba bez vážného
   důvodu odmítne možnost přiměřeného bydlení ve smyslu § 11 odst. 4 písm.
   a),  které  je povinna si aktivně hledat; za tímto účelem je osoba také
   povinna  o  pomoc při získání takovéhoto bydlení požádat obec, ve které
   má  trvalý  pobyt  či  ve  které  se skutečně zdržuje. Obec je v těchto
   případech  povinna  příslušnému  orgánu  pomoci  v hmotné nouzi na jeho
   vyzvání  sdělit,  zda  ji osoba o pomoc při získání přiměřeného bydlení
   požádala,  zda  osobě  nabídka  takového  bydlení  ze  strany obce byla
   učiněna  a  zda  tato  nabídka  byla osobou akceptována. Ustanovení vět
   první  a  druhé  se nepoužijí u osoby, které byl poskytnut příspěvek na
   zvláštní  pomůcku  podle  jiného právního předpisu^19), ze kterého byla
   financována  úprava  bytu,  a  u osoby obývající byt zvláštního určení,
   jestliže její zdravotní stav zvláštní úpravu tohoto bytu vyžaduje.

   (4)  Za vlastníka bytu se považuje i manžel, který užívá byt na základě
   práva  bydlení  odvozeného  od  vlastnického práva druhého manžela^72),
   pokud  nárok  na  doplatek  na bydlení neuplatňuje manžel jako vlastník
   bytu.  Za nájemce bytu se považují oba manželé, mají-li k bytu společné
   nájemní  právo^73).  Za dobu trvání nájemního vztahu se považuje i doba
   od  zániku  členství  v  bytovém družstvu do uplynutí lhůty k vyklizení
   bytu, doba od smrti nájemce služebního bytu nebo bytu zvláštního určení
   do  uplynutí  lhůty k vyklizení tohoto bytu a doba od trvalého opuštění
   služebního  bytu  nebo bytu zvláštního určení jeho nájemcem do uplynutí
   lhůty k vyklizení tohoto bytu.

   (5)  Nárok na doplatek na bydlení má také osoba užívající nemovitost po
   dobu  probíhajícího  dědického  řízení  k  této  nemovitosti,  pokud se
   zůstavitelem,  který  byl  vlastníkem  nemovitosti,  žila  ve  společné
   domácnosti k datu jeho úmrtí a byla s ním společně posuzovanou osobou.

   (6)  V  případech hodných zvláštního zřetele může orgán pomoci v hmotné
   nouzi  určit, že za vlastníka nebo jinou osobu užívající byt považuje i
   vlastníka  nebo  osobu  užívající  na základě smlouvy, rozhodnutí, nebo
   jiného  právního  titulu, za účelem bydlení jiný než obytný prostor, za
   předpokladu, že uvedený prostor splňuje standardy kvality bydlení podle
   §  33b  odst. 1. Dále může v případech hodných zvláštního zřetele orgán
   pomoci v hmotné nouzi určit, že za osobu užívající byt považuje i osobu
   užívající na základě smlouvy, rozhodnutí nebo jiného právního titulu za
   účelem  bydlení  ubytovací  zařízení  podle  §  33a  odst.  3 v případě
   souhlasu  obce,  na  jejímž  katastrálním  území  se ubytovací zařízení
   nachází.  Za  případ  hodný  zvláštního  zřetele se považuje vždy osoba
   ubytovaná  v  domově  pro  seniory,  domově  pro  osoby  se  zdravotním
   postižením, domově se zvláštním režimem, chráněném bydlení, domě na půl
   cesty,  terapeutické  komunitě,  nebo  v  azylovém  domě podle zákona o
   sociálních službách^74); ustanovení § 8 odst. 3 až 5 a § 33b se v tomto
   případě  nepoužijí.  Pro  prokázání  právního titulu k užívání prostorů
   uvedených ve větách první až třetí se použije odstavec 1 obdobně.

   (7)  Nárok  na  doplatek na bydlení má bez splnění podmínek uvedených v
   odstavcích  1 až 3 nezletilé nezaopatřené dítě, které je v plném přímém
   zaopatření  zařízení  pro  péči  o  děti nebo mládež, nebo které žije v
   náhradní  rodinné  péči, a to za podmínky, že na něj přešlo vlastnictví
   nebo  nájem  bytu  a  dítě nemá dostatečný příjem nebo majetek k úhradě
   odůvodněných nákladů na bydlení.

   (8) Splňuje-li podmínky nároku na doplatek na bydlení více osob, náleží
   doplatek  na  bydlení  jen  jednou  v  rámci  jednoho  okruhu  společně
   posuzovaných  osob,  a  to  osobě určené na základě dohody těchto osob.
   Nedohodnou-li  se tyto osoby, určí orgán pomoci v hmotné nouzi, které z
   těchto osob se doplatek na bydlení přizná.

   72) § 744 občanského zákoníku.

   73) § 745 a 746 občanského zákoníku.

   74) Zákon č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

   Poznámka pod čarou č. 62 se zrušuje.

   22.  Za  §  33  se  vkládají  nové  § 33a a 33b, které včetně nadpisů a
   poznámky pod čarou č. 75 znějí:

   „§ 33a

   Byt, jiný než obytný prostor a ubytovací zařízení

   (1)  Bytem  se  pro  účely  tohoto  zákona rozumí soubor místností nebo
   samostatná  obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním
   a  vybavením  splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu
   užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt.

   (2)  Jiným  než  obytným  prostorem  se  pro účely tohoto zákona rozumí
   prostor,  který  je na základě smlouvy, rozhodnutí nebo jiného právního
   titulu  určen  pro  bydlení,  a který zároveň splňuje standardy kvality
   bydlení  podle  §  33b odst. 1. Pro prokázání právního titulu k užívání
   jiného  než  obytného  prostoru uvedeného ve větě první se použije § 33
   odst. 1 obdobně.

   (3)  Ubytovacím  zařízením  se pro účely tohoto zákona rozumí ubytovací
   zařízení  splňující podmínky uvedené v § 21a zákona o ochraně veřejného
   zdraví,  jestliže  je ubytování v těchto zařízeních poskytováno na dobu
   delší  než  dva měsíce v období šesti měsíců po sobě jdoucích. Pokud je
   ubytování  poskytováno  v  ubytovacích  zařízeních  podle  věty  první,
   odstavec 2 a § 33b se v tomto případě nepoužijí.

   (4)  Za  byt  se pro účely tohoto zákona považuje též soubor místností,
   které   tvoří  stavbu  pro  individuální  či  rodinnou  rekreaci,  nebo
   samostatná  místnost,  která  tvoří stavbu pro individuální či rodinnou
   rekreaci,  pokud jsou tyto stavby užívány vlastníkem k trvalému bydlení
   a pokud splňují standardy kvality bydlení podle § 33b odst. 1.

   (5)  V případech hodných zvláštního zřetele lze pro účely tohoto zákona
   za byt považovat i část bytu, pokud byt splňuje podmínky podle odstavce
   1.  Pokud v tomto bytě žije více osob, které se pro tyto účely společně
   neposuzují, určuje se výše odůvodněných nákladů na bydlení za celý byt,
   a  je-li  na  tento  byt poskytován příspěvek na bydlení podle zákona o
   státní  sociální  podpoře,  odečte  se  tento příspěvek od odůvodněných
   nákladů na bydlení za celý byt, a dále se postupuje podle § 8.

   § 33b

   Standardy  kvality  bydlení  jiného  než  obytného prostoru, stavby pro
   individuální či rodinnou rekreaci a jejich kontrola

   (1)  Jiný  než  obytný prostor nebo stavba pro individuální či rodinnou
   rekreaci musí mít pro účely poskytnutí doplatku na bydlení podle tohoto
   zákona povahu samostatně vymezeného uzamykatelného prostoru s minimálně
   jednou  pobytovou  místností, který svou polohou, velikostí a stavebním
   uspořádáním  splňuje  dále  uvedené  požadavky  k  tomu,  aby  se v něm
   zdržovaly  a  bydlely  osoby,  a  neomezený  přístup  k pitné vodě. Pro
   vymezení  jiného  než obytného prostoru se použijí § 3 písm. i), § 8, §
   10  odst.  5  a 6, § 11,§ 38, § 44 odst. 1 písm. a) a § 44 odst. 1 věta
   druhá  vyhlášky  o  technických  požadavcích  na  stavby^75),  ve znění
   účinném  ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, přiměřeně. Pro vymezení
   stavby pro individuální či rodinnou rekreaci se použijí § 3 písm. i), §
   8,  §  11,  §  38  a § 40 odst. 2 vyhlášky o technických požadavcích na
   stavby^75),  ve  znění  účinném  ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona,
   přiměřeně s tím, že tato stavba musí mít záchod.

   (2)  Kontrolu, zda jiný než obytný prostor nebo stavba pro individuální
   či  rodinnou  rekreaci  splňuje požadavky uvedené v odstavci 1, provádí
   pro  účely  tohoto zákona na žádost orgánu pomoci v hmotné nouzi obecný
   stavební úřad.

   (3)  Při  provádění  kontroly  podle  odstavce  2  se  postupuje  podle
   ustanovení zákona o kontrole.

   75)  Vyhláška  č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve
   znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.“.

   23. § 34 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 63, 64 a 76 zní:

   „§ 34

   Odůvodněné náklady na bydlení

   Do odůvodněných nákladů na bydlení se započítávají

   a)  nájemné,  popřípadě  obdobné  náklady  spojené  s  vlastnickou nebo
   družstevní  formou bydlení nebo obdobné náklady při užívání bytu v jiné
   než  nájemní,  družstevní  nebo vlastnické formě bydlení; nájemným nebo
   obdobnými  náklady při užívání bytu v jiné než nájemní, družstevní nebo
   vlastnické  formě bydlení se rozumí nájemné hrazené v nájemních bytech,
   a  to až do výše, která je v místě obvyklá; obdobnými náklady spojenými
   s   vlastnickou   nebo   družstevní   formou  bydlení  se  rozumí  výše
   prokazatelných  nákladů,  maximálně  však  do  výše nákladů uvedených v
   zákoně o státní sociální podpoře^63),

   b)  pravidelné úhrady za služby spojené s užíváním bytu; úhradou služeb
   bezprostředně  spojených  s  užíváním bytu se rozumí úhrada za ústřední
   (dálkové) vytápění a za dodávku teplé vody, za úklid společných prostor
   v  domě,  za  užívání  výtahu, za dodávku vody z vodovodů a vodáren, za
   odvádění  odpadních vod kanalizacemi, za osvětlení společných prostor v
   domě,  za  odvoz  tuhého komunálního odpadu, za vybavení bytu společnou
   televizní   a  rozhlasovou  anténou,  popřípadě  další  prokazatelné  a
   nezbytné služby související s bydlením,

   c)  úhrada prokazatelné nezbytné spotřeby energií; úhradou prokazatelné
   nezbytné   spotřeby   energií  se  rozumí  úhrada  dodávky  a  spotřeby
   elektrické  energie,  plynu, případně výdaje na další druhy paliv, a to
   ve  výši,  která  je  v  místě  obvyklá;  výše  úhrady za prokazatelnou
   nezbytnou  spotřebu  energií  se  stanoví jako průměrná cena za dodávku
   energií pro bytovou jednotku určité velikosti podle sdělení příslušných
   dodavatelů  těchto  energií,  nejvýše  však ve výši skutečných úhrad; v
   odůvodněných  případech lze navýšit takto zjištěné částky až o 10 %; za
   odůvodněný  případ  se považuje zejména dlouhodobý nepříznivý zdravotní
   stav,

   d)  v  případech  hodných  zvláštního  zřetele  při  užívání jiného než
   obytného  prostoru  nebo  ubytovacího zařízení úhrada nákladů uvedená v
   písmenech  a)  až  c),  a  to  do výše, která je v místě obvyklá, avšak
   maximálně  do  výše 90 % normativních nákladů na bydlení podle zákona o
   státní sociální podpoře^64),

   e) v případech hodných zvláštního zřetele podle § 33 odst. 6 věty třetí
   úhrada  nákladů  uvedená v písmenech a) až c), a to do výše, která je v
   místě  obvyklá,  maximálně však do výše normativních nákladů na bydlení
   podle zákona o státní sociální podpoře^64),

   f)  u  stavby  pro individuální či rodinnou rekreaci užívané vlastníkem
   úhrada  nákladů  uvedená v písmenech a) až c), a to do výše, která je v
   místě  obvyklá,  avšak  maximálně  do výše 90 % normativních nákladů na
   bydlení podle zákona o státní sociální podpoře^76).

   63)  §  25 odst. 1 písm. b) zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších
   předpisů.

   64)  §  26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších
   předpisů.

   76)  §  26 odst. 1 písm. b) zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších
   předpisů.“.

   Poznámka pod čarou č. 34 se zrušuje.

   24.  V § 35 úvodní části ustanovení se slova „připadajících na aktuální
   kalendářní měsíc“ zrušují.

   25. § 35a včetně nadpisu zní:

   „§ 35a

   Informační povinnost krajské pobočky Úřadu práce

   O  skutečnosti,  že  doplatek  na  bydlení  začal  být poskytován osobě
   užívající  jiný  než  obytný prostor nebo ubytovací zařízení, informuje
   krajská  pobočka  Úřadu  práce  bez  zbytečného odkladu pověřený obecní
   úřad,  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností, nebo újezdní úřad
   příslušný  podle  místa  skutečného  pobytu  uvedené osoby s podnětem k
   zahájení  sociální  práce  za  účelem  řešení  bytové  situace  dotčené
   osoby.“.

   26. Za § 46 se vkládá nový § 46a, který včetně nadpisu zní:

   „§ 46a

   Přechod  nároku  na  opakující  se  dávky  při  ztrátě  podmínky nároku
   dosavadního příjemce

   (1)  Přestane-li  dosavadní  příjemce opakující se dávky plnit podmínky
   nároku  na  tuto  dávku,  přechází  tento  nárok  na nejstarší společně
   posuzovanou  osobu,  která žije s dosavadním příjemcem, za předpokladu,
   že s tímto přechodem nároku vysloví tato osoba souhlas.

   (2)  Je-li  vysloven  souhlas nejstarší společně posuzované osoby podle
   odstavce 1, pak v případě přechodu nároku na doplatek na bydlení platí,
   že  právní  vztah  k  bytu,  k  jinému  než  obytnému  prostoru  nebo k
   ubytovacímu  zařízení, který má dosavadní příjemce doplatku na bydlení,
   má  pro  účely pobírání této dávky i tato nejstarší společně posuzovaná
   osoba.  Věta  první  se nepoužije, pokud dosavadní příjemce doplatku na
   bydlení svůj právní vztah k bytu, k jinému než obytnému prostoru nebo k
   ubytovacímu zařízení pozbyl.“.

   27.  V § 61 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
   písmeno h), které zní:

   „h)  informuje bez zbytečného odkladu pověřený obecní úřad, obecní úřad
   obce  s  rozšířenou  působností,  nebo  újezdní  úřad o skutečnosti, že
   doplatek  na  bydlení  začal  být  poskytován  osobě užívající jiný než
   obytný prostor nebo ubytovací zařízení podle § 35a.“.

   28.  V  §  63  odst.  1 se na konci textu věty první doplňují slova „ ,
   popřípadě šetření v místě pro vyhodnocení podmínek nároku na dávky“.

   29. V § 63 odst. 1 větě čtvrté se za slova „sociálním šetření“ vkládají
   slova  „  , popřípadě o šetření v místě pro vyhodnocení podmínek nároku
   na dávky“.

   30.  Na  konci  textu  § 68 se doplňují slova „ , který měly tyto osoby
   způsobit samostatně, popřípadě společně se žadatelem o dávku“.

   31.  V  §  70  odst.  2  se  slova „ústavu (zařízení)“ nahrazují slovem
   „zařízení“,  slovo  „oprávněn“  se nahrazuje slovem „oprávněno“ a slova
   „tento ústav“ se nahrazují slovy „toto zařízení“.

   32.  V § 72 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
   písmeno d), které zní:

   „d)  údaj o počtu osob, které užívají byt, jiný než obytný prostor nebo
   ubytovací zařízení společně se žadatelem o dávku.“.

   33. V § 72 odstavce 3 a 4 znějí:

   „(3)  K  žádosti  o  příspěvek na živobytí musí být dále přiloženy tyto
   doklady:

   a)  doklady o výši příjmu žadatele a společně s ním posuzovaných osob v
   rozhodném období,

   b)  doklad  o  tom,  že  byt,  jiný  než  obytný prostor nebo ubytovací
   zařízení  jsou  užívány  na  základě  smlouvy,  rozhodnutí  nebo jiného
   právního titulu,

   c) doklad o podlahové ploše bytu nebo jiného než obytného prostoru,

   d)  doklady,  na  základě  kterých  je  možné  získat  údaje potřebné k
   hodnocení standardů kvality bydlení stavby pro individuální či rodinnou
   rekreaci nebo jiného než obytného prostoru podle § 33b,

   e) doklad o výši a úhradě nájemného, popřípadě o výši obdobných nákladů
   spojených  s vlastnickou formou bydlení, družstevní formou bydlení nebo
   jinou než nájemní, družstevní nebo vlastnickou formou bydlení,

   f)  doklad  o výši pravidelných úhrad za služby bezprostředně spojené s
   užíváním bytu, jiného než obytného prostoru nebo ubytovacího zařízení a
   rozpis těchto služeb,

   g) doklad o výši úhrady za dodávku elektrické energie a plynu, případně
   dalších druhů paliv, a rozpis těchto energií,

   h) doporučení odborného lékaře o nutnosti dietního stravování,

   i)   doklad  o  plnění  soudem  stanovené  vyživovací  povinnosti  vůči
   nezletilému dítěti, případně o výši dluhu na výživném.

   (4)  K  žádosti  o  doplatek  na  bydlení  musí být dále přiloženy tyto
   doklady:

   a)  doklad  o  tom,  že  byt,  jiný  než  obytný prostor nebo ubytovací
   zařízení  jsou  užívány  na  základě  smlouvy,  rozhodnutí  nebo jiného
   právního titulu,

   b) doklad o podlahové ploše bytu nebo jiného než obytného prostoru,

   c)  doklady,  na  základě  kterých  je  možné  získat  údaje potřebné k
   hodnocení standardů kvality bydlení stavby pro individuální či rodinnou
   rekreaci nebo jiného než obytného prostoru podle § 33b,

   d) doklad o výši a úhradě nájemného, popřípadě o výši obdobných nákladů
   spojených  s vlastnickou formou bydlení, družstevní formou bydlení nebo
   jinou než nájemní, družstevní nebo vlastnickou formou bydlení,

   e)  doklad  o výši pravidelných úhrad za služby bezprostředně spojené s
   užíváním bytu, jiného než obytného prostoru nebo ubytovacího zařízení a
   rozpis těchto služeb,

   f) doklad o výši úhrady za dodávku elektrické energie a plynu, případně
   dalších druhů paliv, a rozpis těchto energií,

   g)  doklad  prokazující  zdravotní  stav  žadatele,  jestliže je žádáno
   zvýšení podle § 34 písm. c),

   h)  doklady  prokazující  osiřelost  dítěte a skutečnost, že jde o dítě
   žijící  v náhradní rodinné péči nebo v plném přímém zaopatření zařízení
   pro  péči  o děti nebo mládež, a doklad prokazující přechod nájmu bytu,
   jde-li o žádost osiřelého dítěte.“.

   34. V § 72 se doplňuje odstavec 8, který zní:

   „(8) Pokud je předložení dokladů uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) a
   v  odstavci  4  písm.  b)  a  c)  spojeno  pro žadatele o dávku s těžko
   překonatelnou  překážkou, poskytne tyto doklady na žádost orgánu pomoci
   v hmotné nouzi obecný stavební úřad.“.

   35.  V  §  75  se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo nebyla
   přiznána v požadovaném rozsahu“.

   Čl. II
   Přechodná ustanovení
   1.  Nárok  na  opakující se dávku pomoci v hmotné nouzi přiznanou podle
   zákona  č.  111/2006  Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
   tohoto  zákona,  nezaniká  dnem  nabytí  účinnosti tohoto zákona; orgán
   pomoci  v hmotné nouzi v takovém případě nejpozději do 3 měsíců ode dne
   nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  zahájí správní řízení o přehodnocení
   nároku  na  opakující  se  dávku  pomoci v hmotné nouzi podle zákona č.
   111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   2.  Nároky  na dávky pomoci v hmotné nouzi náležející za období před 1.
   lednem  2015 se posuzují podle zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném
   přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

   3.  K  hodnocení  standardů  kvality bydlení stavby pro individuální či
   rodinnou  rekreaci nebo jiného než obytného prostoru podle § 33b zákona
   č.  111/2006  Sb.,  ve  znění  účinném  ode dne nabytí účinnosti tohoto
   zákona,  v  případě  dávek pomoci v hmotné nouzi, které byly pravomocně
   přiznány nebo o nichž bylo řízení zahájeno a pravomocně neskončeno před
   1.  lednem  2015, budou orgány pomoci v hmotné nouzi pro účely přiznání
   dávky  pomoci  v hmotné nouzi přihlížet až od 1. září 2015. V období od
   1.  ledna  2015  do  31.  srpna  2015 bude výše odůvodněných nákladů na
   bydlení  při  užívání  staveb  pro  individuální  či  rodinnou rekreaci
   stanovena  podle  výše  úhrady nákladů uvedených v § 34 písm. f) nebo v
   případech  hodných  zvláštního  zřetele při užívání jiného než obytného
   prostoru  stanovena podle výše úhrady nákladů uvedených v § 34 písm. d)
   zákona  č.  111/2006  Sb.,  ve  znění  účinném ode dne nabytí účinnosti
   tohoto zákona.

   4.  K  hodnocení,  zda ubytovací zařízení splňuje požadavky podle § 33a
   odst.  3  zákona  č.  111/2006  Sb.,  ve  znění  účinném ode dne nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona, budou orgány pomoci v hmotné nouzi pro účely
   dávek pomoci v hmotné nouzi přihlížet až od 1. května 2015. V období od
   1.  ledna  2015  do  30.  dubna  2015 bude výše odůvodněných nákladů na
   bydlení  v případech hodných zvláštního zřetele při užívání ubytovacího
   zařízení  stanovena podle výše úhrady nákladů uvedených v § 34 písm. d)
   zákona  č.  111/2006  Sb.,  ve  znění  účinném ode dne nabytí účinnosti
   tohoto zákona.

   5.  Orgán pomoci v hmotné nouzi nejpozději do 2 kalendářních měsíců ode
   dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  informuje osoby, které pobírají
   dávku  pomoci v hmotné nouzi na základě užívání stavby pro individuální
   či  rodinnou  rekreaci  nebo  jiného  než  obytného  prostoru o tom, že
   nebude-li  stavba  pro  individuální či rodinnou rekreaci nebo jiný než
   obytný prostor od 1. září 2015 splňovat standardy kvality bydlení podle
   §  33b  odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona,  bude  dávka pomoci v hmotné nouzi odejmuta,
   popřípadě  snížena.  Obdobně  jako ve větě první se bude postupovat i v
   případě,  jestliže  osoba  užívá ubytovací zařízení podle § 33a odst. 3
   zákona  č.  111/2006  Sb.,  ve  znění  účinném ode dne nabytí účinnosti
   tohoto zákona.

   6.  Orgán  pomoci  v  hmotné  nouzi, který v rámci své činnosti nebo na
   základě kontroly stavebního úřadu zjistí, že stavba pro individuální či
   rodinnou  rekreaci  nebo  jiný  než  obytný prostor nesplňuje standardy
   kvality  bydlení  podle  § 33b odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění
   účinném  ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen bezodkladně
   informovat  o této skutečnosti příjemce dávky užívající tento prostor a
   vlastníka, pronajímatele nebo ubytovatele tohoto prostoru. Obdobně jako
   ve  větě  první  se  bude  postupovat i v případě, jestliže osoba užívá
   ubytovací zařízení podle § 33a odst. 3 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění
   účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   ČÁST DRUHÁ
   Změna zákona o státní sociální podpoře

   Čl. III
   Zákon  č.  117/1995  Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č.
   137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č.
   91/1998  Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č.
   118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č.
   492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č.
   309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č.
   362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č.
   453/2003  Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č.
   315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č.
   124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č.
   218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č.
   552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č.
   113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č.
   189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č.
   585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č.
   269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č.
   239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č.
   382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č.
   281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č.
   346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č.
   73/2011  Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č.
   375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č.
   331/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č.
   48/2013  Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č.
   306/2013  Sb.,  zákonného  opatření  Senátu  č. 344/2013 Sb., zákona č.
   64/2014 Sb. a zákona č. 101/2014 Sb., se mění takto:

   1. V § 5 odst. 1 písmeno a) zní:

   „a)  z  příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle
   zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy:

   1.  příjmy  ze  závislé  činnosti  podle  zákona  o  daních z příjmů, s
   výjimkou  částky,  která  se  považuje  za  příjem z důvodu bezplatného
   používání motorového vozidla pro služební účely podle zákona o daních z
   příjmů  a  s  výjimkou  částky  odpovídající  příjmu,  kterého  dosáhlo
   nezaopatřené dítě za měsíce červenec a srpen, a to v rozsahu stanoveném
   v odstavci 8,

   2.  příjmy  ze  samostatné  činnosti  podle zákona o daních z příjmů, a
   jde-li  o  uvedené  příjmy podléhající dani z příjmů stanovené paušální
   částkou, předpokládaný příjem, nejméně však částka stanovená v odstavci
   7;   pokud   podnikání   nebo   jinou   výdělečnou  činnost  vykonávalo
   nezaopatřené  dítě v měsících červenci a srpnu, nepovažuje se za příjem
   částka ve výši a za podmínek stanovených v odstavci 8,

   3. příjmy z nájmu podle zákona o daních z příjmů,

   4.  ostatní  příjmy  podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou výher v
   loteriích,  sázkách  a  jiných  podobných  hrách  a  výher z reklamních
   soutěží  a slosování, cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a
   cen ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže,
   nebo  jde  o  soutěžící  vybrané  pořadatelem  soutěže  anebo  příjmu z
   jednorázové  náhrady  práv  s  povahou  opakovaného  plnění  na základě
   ujednání mezi poškozeným a pojistitelem,

   a  to  po  odpočtu  výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a
   udržení,  přičemž  jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou
   paušální  částkou,  považují  se za výdaje vynaložené na jeho dosažení,
   zajištění  a  udržení  předpokládané výdaje, po odpočtu dalších výdajů,
   odpočítávaných  z  takových  příjmů  podle zákona o daních z příjmů, po
   odpočtu   pojistného  na  důchodové  spoření,  pojistného  na  sociální
   zabezpečení  a  příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného
   na  veřejné  zdravotní  pojištění,  pokud  nebyly  pojistné a příspěvek
   zahrnuty  do  těchto  výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na
   tyto příjmy,“.

   2.  V  §  5 odst. 1 písmeno b) včetně poznámek pod čarou č. 3c, 3e a 3i
   zní:

   „b)  z  příjmů, které jsou podle zákona o daních z příjmů osvobozeny od
   daně z příjmů, tyto příjmy:

   1.  příjem  přijatý v rámci plnění z vyživovací povinnosti nebo obdobná
   plnění  poskytovaná  ze zahraničí, s výjimkou uvedeného příjmu, náhrady
   nebo  uvedeného plnění, poskytnutých v rozhodném období z příjmů osoby,
   která  se  pro  účely  stanovení rozhodného příjmu považuje za společně
   posuzovanou osobu s osobou, která toto výživné nebo plnění přijala,

   2.  odchodné,  výsluhový  příspěvek,  odbytné  u  vojáků  z  povolání a
   příslušníků    bezpečnostních    sborů    podle   zvláštních   právních
   předpisů^3c),

   3.  příjmy  z  prodeje  podílu v obchodní korporaci, s výjimkou prodeje
   cenného  papíru,  přesahuje-li  doba  mezi jeho nabytím a prodejem dobu
   pěti  let,  a  to v rozsahu a za podmínek, za jakých jsou osvobozeny od
   daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,

   4.  příjmy  plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo
   rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu^3e),

   5.  náhrada mzdy (platu, odměny) nebo sníženého platu (snížené mzdy) od
   čtvrtého do čtrnáctého a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013
   do  dvacátého  prvního  kalendářního  dne dočasné pracovní neschopnosti
   (karantény) podle zvláštních právních předpisů^3i),

   6. příjmy z dávek a plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle
   zákona upravujícího důchodové spoření,

   7.  odměna, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek, poskytované z
   rozpočtu  Evropské  unie  poslanci  nebo  bývalému  poslanci Evropského
   parlamentu,  zvolenému  na  území  České  republiky,  dále zaopatření a
   náhrada   výdajů  poskytované  z  rozpočtu  Evropské  unie  pozůstalému
   manželovi  nebo manželce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance
   Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky,

   8.  příjmy  ze  závislé  činnosti  vykonávané na území České republiky,
   plynoucí  poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými
   nerezidenty,  od  zaměstnavatelů  se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí,
   podle zákona o daních z příjmů,

   9.  příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické
   přípravy,

   10. zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný
   v  cizí  měně podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům
   bezpečnostních  sborů vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo
   mezinárodních  bezpečnostních  sborů mimo území České republiky po dobu
   působení v zahraničí,

   a  to  po  odpočtu  výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a
   udržení  a dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona
   o  daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové
   výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů,

   3c) Zákon č. 221/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   Zákon  č.  361/2003  Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních
   sborů, ve znění pozdějších předpisů.

   3e)  Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění
   pozdějších předpisů.

   3i) Například § 192 zákoníku práce.“.

   3.  V  § 5 odst. 3 písm. b) se slova „body 2 až 9 a 11“ nahrazují slovy
   „bodech 1 až 4 a 6“.

   4.  V  § 5 odst. 3 písm. c) se slova „body 10, 12 a 13“ nahrazují slovy
   „bodech 5, 7 až 10“.

   5. V § 5 odst. 3 písmeno d) zní:

   „d)  v  písmenech  c), d), f) až i) v tom kalendářním roce, v němž byly
   vyplaceny.“.

   6. V § 5 odst. 3 se písmeno e) zrušuje.

   7. V § 5 odst. 4 písm. c) se slova „bodech 2 až 9 a 11“ nahrazují slovy
   „bodech  1 až 4 a 6“ a slova „ , jde-li o dávky důchodového pojištění,“
   se zrušují.

   8. V § 5 odst. 4 písm. d) se slova „bodech 10, 12 a 13“ nahrazují slovy
   „bodech 5, 7 až 10“ a slova „ , a v odstavci 1 písm. c), jde-li o dávky
   nemocenského pojištění (péče),“ se zrušují.

   9. V § 5 odst. 5 se věta poslední zrušuje.

   10. V § 5 odst. 6 se věta druhá zrušuje.

   11.  V  § 24 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Za vlastníka bytu se
   považuje  i manžel, který užívá byt na základě práva bydlení odvozeného
   od  vlastnického práva druhého manžela^70), pokud nárok na příspěvek na
   bydlení neuplatňuje manžel jako vlastník bytu.“.

   Poznámka pod čarou č. 70 zní:

   „70) § 744 občanského zákoníku.“.

   12. V § 24 se doplňuje odstavec 5, který zní:

   „(5)  Bytem  se  pro  účely  tohoto zákona rozumí soubor místností nebo
   samostatná  obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním
   a  vybavením  splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu
   užívání  určeny  podle  stavebního  zákona  nebo jsou zkolaudovány jako
   byt.“.

   13. V § 25 odstavec 2 zní:

   „(2)  Náklady  na  bydlení  se  pro  nárok  a výši příspěvku na bydlení
   stanoví  jako  jejich  průměr  za  kalendářní  čtvrtletí  bezprostředně
   předcházející  kalendářnímu  čtvrtletí,  na  které  se nárok na výplatu
   dávky  prokazuje,  popřípadě  nárok  na  dávku uplatňuje. Do nákladů na
   bydlení se započítávají náklady na bydlení

   a)   uhrazené  v  rozhodném  období  oprávněnou  osobou  nebo  společně
   posuzovanými  osobami,  pokud  v  bytě, na který je uplatňován nárok na
   příspěvek  na  bydlení,  žily  v rozhodném období a současně v něm byly
   hlášeny k trvalému pobytu,

   b)   uhrazené  v  rozhodném  období  oprávněnou  osobou  nebo  společně
   posuzovanými  osobami v bytě, v němž v rozhodném období fakticky žily a
   hradily  uvedené náklady na bydlení, avšak neměly v něm trvalý pobyt po
   celé rozhodné období, nebo jeho část, a zároveň v době podání žádosti o
   dávku již mají tyto osoby v tomto bytě trvalý pobyt,

   c)  ve  výši  80  %  příslušných normativních nákladů na bydlení, pokud
   oprávněná osoba nebo společně posuzované osoby v rozhodném období, nebo
   po  část tohoto rozhodného období, v bytě, na který je uplatňován nárok
   na  příspěvek  na bydlení, nežily, s výjimkou situace, kdy stejný okruh
   společně  posuzovaných osob žil v jiném bytě, a byl jim z tohoto důvodu
   poskytován  příspěvek na bydlení; v takovém případě se započtou náklady
   na bydlení ve skutečné výši uhrazené v původním bytě.“.

   14. § 27a se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 59 zrušuje.

   15.  V  §  30b odst. 3 větě poslední se slova „bodu 13“ nahrazují slovy
   „bodu 5“.

   16.  V § 68 odst. 1 písm. e) se slova „ ; žádost o příspěvek na bydlení
   musí  obsahovat  také  doklady  o skutečnostech rozhodných pro nárok na
   příspěvek  na bydlení podle § 27a odst. 2 a prohlášení oprávněné osoby,
   že jeho celkové sociální a majetkové poměry mu neumožňují řešit problém
   bydlení jinak, než podáním žádosti o příspěvek na bydlení“ zrušují.

   17.  V  §  68 odst. 1 písm. f) se slova „bodu 13“ nahrazují slovy „bodu
   5“.

   18. V § 68 odst. 1 písm. g) se slova „bodu 2“ nahrazují slovy „bodu 1“.

   19.  V § 68 odst. 2 písm. a) bodě 3 a v § 68 odst. 3 písm. a) bodě 1 se
   slova „bodech 3 až 14“ nahrazují slovy „bodech 2 až 10“.

   Čl. IV
   Přechodné ustanovení
   Příjmy  uvedené  v § 5 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 117/1995 Sb., ve
   znění  účinném  ode  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  se poprvé
   započtou  pro  dávky  státní  sociální  podpory přiznané nejdříve od 1.
   ledna  2015,  je-li  rozhodným  obdobím,  za  které se zjišťuje příjem,
   kalendářní  čtvrtletí,  a  pro  dávky  státní sociální podpory přiznané
   nejdříve od 1. října 2015, je-li rozhodným obdobím kalendářní rok.

   ČÁST TŘETÍ
   Změna zákona o životním a existenčním minimu

   Čl. V
   Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění zákona
   č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona
   č.  239/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 85/2010 Sb., zákona
   č.  73/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona
   č. 458/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona
   č.  44/2013  Sb.,  zákona  č.  105/2013  Sb.,  zákona č. 303/2013 Sb. a
   zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se mění takto:

   1.  V § 4 odst. 1 písm. d) se slova „písemně prohlásí“ nahrazují slovem
   „prokáží“.

   2. V § 4 odstavec 2 zní:

   „(2)  Bytem  se  pro  účely  tohoto zákona rozumí soubor místností nebo
   samostatná  obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním
   a  vybavením  splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu
   užívání  určeny  podle  stavebního  zákona  nebo jsou zkolaudovány jako
   byt.“.

   3.  V § 7 odst. 2 písm. h) bodě 1 se slova „písmenu j)“ nahrazují slovy
   „písmenech i), j), k) a l)“.

   4.  V § 7 odst. 2 se za písmeno j) vkládají nová písmena k) a l), která
   znějí:

   „k) příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické
   přípravy,

   l)  příjmy  ze  závislé  činnosti  vykonávané na území České republiky,
   plynoucí  poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými
   nerezidenty,  od  zaměstnavatelů  se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí,
   podle zákona o daních z příjmů,“.

   Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno m).

   5. V § 8 odst. 1 se slova „písm. c)“ nahrazují slovy „písm. b)“.

   6. V § 8 odst. 4 se slova „písm. c)“ nahrazují slovy „písm. b)“.

   ČÁST ČTVRTÁ
   Změna občanského soudního řádu

   Čl. VI
   V  §  303  odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
   zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 396/2012 Sb. a zákona č. 293/2013 Sb.,
   se věta první a ve větě druhé slovo „dále“ zrušují.

   ČÁST PÁTÁ
   Změna zákona o ochraně veřejného zdraví

   Čl. VII
   Zákon  č.  258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
   souvisejících  zákonů,  ve  znění  zákona  č.  254/2001  Sb., zákona č.
   274/2001  Sb.,  zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č.
   86/2002  Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č.
   320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č.
   362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č.
   562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č.
   381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č.
   59/2006  Sb.,  zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č.
   189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č.
   342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č.
   378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č.
   274/2008  Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č.
   281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č.
   298/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č.
   115/2012  Sb.,  zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 223/2013 Sb. a zákona
   č. 64/2014 Sb., se mění takto:

   1.  V  §  21a  se  za  větu  druhou  vkládá  věta „Pokud je ubytování v
   zařízeních  podle věty první poskytováno na dobu delší než dva měsíce v
   období šesti měsíců po sobě jdoucích, uvede osoba uvedená ve větě první
   v  provozním  řádu  dále  počet  a  plochu  ubytovacích jednotek včetně
   nejvyššího  počtu  ubytovaných  fyzických  osob,  vybavení  ubytovacích
   jednotek záchodem, sprchou, umývárnou a prostorem pro vaření nebo ohřev
   jídla, způsob vytápění ubytovacích jednotek a teplotu vnitřního vzduchu
   v otopném období, jakož i způsob zajištění tekoucí pitné a teplé vody v
   ubytovacích jednotkách.“.

   2.  V  §  84  odst. 1 se na konci textu písmene j) doplňují slova „ , a
   uložit odstranění zjištěných závad v dodržování provozního řádu“.

   3.  V § 84 odst. 2 větě první se za slova „odstavce 1 písm. b), e), g),
   h)“ vkládá slovo „ , j)“.

   4. V § 89 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

   „(3)  Na vyžádání Úřadu práce - krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní
   město  Prahu  (dále  jen  „krajská  pobočka  Úřadu  práce“) jsou orgány
   ochrany  veřejného  zdraví oprávněny, jde-li o ubytovací služby podle §
   21a  věty  třetí,  sdělit  individuální  údaje vztahující se k fyzickým
   osobám,  o  kterých  se  při  postupu  podle tohoto zákona dozvěděly, a
   předat  krajské pobočce Úřadu práce pro účely řízení o dávkách pomoci v
   hmotné  nouzi  potřebné  údaje.  Pro  tyto  účely  dále  orgán  ochrany
   veřejného  zdraví bezodkladně předá krajské pobočce Úřadu práce ve svém
   správním  obvodu  kopii  vykonatelného rozhodnutí o uložení pokuty nebo
   nápravného  opatření  podle  §  84  osobě  uvedené v § 21a větě třetí a
   informuje  krajskou  pobočku Úřadu práce o obnovení činnosti v případě,
   že  bylo vykonatelným rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví podle
   §  84 odst. 1 písm. b) pozastaveno poskytování ubytovací služby podle §
   21a věty třetí.“.

   Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

   Čl. VIII
   Přechodné ustanovení
   Osoba  poskytující  ubytování podle § 21a věty třetí zákona č. 258/2000
   Sb.,  ve  znění  účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, upraví
   provozní  řád  a  předloží  jej ke schválení příslušnému orgánu ochrany
   veřejného  zdraví  nejdéle  do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
   zákona.

   ČÁST ŠESTÁ
   ÚČINNOST

   Čl. IX
   Tento  zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015, s výjimkou čl. I bodu
   7 a čl. V bodů 5 a 6, které nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení.

   Hamáček v. r.
   Zeman v. r.
   Sobotka v. r.