HLAVA V
PŘÍSTUP K NADNÁRODNÍM INFORMACÍM
§ 288
(1) Nadnárodními informacemi a projednáním se pro účely tohoto zákona
rozumí informování a projednání, které se týká zaměstnavatele nebo
skupiny zaměstnavatelů s působností na území členských států Evropské
unie a Evropského hospodářského prostoru (dále jen „členský stát“) jako
celku nebo alespoň dvou zaměstnavatelů nebo organizačních složek
zaměstnavatele nebo skupiny zaměstnavatelů, které se nacházejí alespoň
ve dvou členských státech. Při posouzení, zda jde o nadnárodní
informace a projednání, se přihlíží také k rozsahu případných dopadů a
úrovni řízení a zastoupení zaměstnanců.
(2) Právo zaměstnanců zaměstnavatelů s působností na území členského
státu na nadnárodní informace a projednání se uskutečňuje ujednaným
postupem pro nadnárodní informace a projednání nebo prostřednictvím
evropské rady zaměstnanců. Postup podle věty první musí být vymezen a
prováděn tak, aby byla zajištěna jeho účinnost a aby bylo umožněno
účinné rozhodování zaměstnavatelů nebo skupiny zaměstnavatelů. Evropská
rada zaměstnanců se ustavuje na základě ujednání vyjednávacího výboru s
ústředím nebo podle § 296. Zaměstnavatel s působností na území
členských států je povinen vytvořit na svůj náklad podmínky pro
ustavení a řádnou činnost vyjednávacího výboru, evropské rady
zaměstnanců nebo jiný ujednaný postup pro nadnárodní informace a
projednání, zejména hradit náklady na organizování schůzí, tlumočení,
cestovné a ubytování členů související s jejich řádnou činností,
nezbytné školení a náklady na 1 odborníka, pokud není s ústředím
dohodnuta úhrada dalších nákladů.
(3) Povinnost poskytovat nadnárodní informace a projednání podle tohoto
zákona se vztahuje
a) na zaměstnavatele a skupiny zaměstnavatelů členských států se sídlem
nebo místem podnikání v České republice,
b) na organizační složky zaměstnavatele s působností na území členských
států umístěné v České republice^80),
c) na reprezentanty zaměstnavatele nebo skupiny zaměstnavatelů s
působností na území členských států podle § 289 odst. 2, kteří mají
sídlo nebo místo podnikání v České republice, pokud není v tomto zákoně
dále stanoveno jinak.
(4) Zaměstnavatelem s působností na území členských států se pro účely
tohoto zákona rozumí zaměstnavatel, který má alespoň 1 000 zaměstnanců
v členských státech a alespoň ve 2 členských státech po 150
zaměstnancích.
(5) Skupinou zaměstnavatelů s působností na území členských států se
pro účely tohoto zákona rozumí více zaměstnavatelů spojených jedním
řídícím zaměstnavatelem, která splňuje tyto požadavky:
a) má v členských státech dohromady alespoň 1 000 zaměstnanců,
b) alespoň 2 zaměstnavatelé ze skupiny zaměstnavatelů s působností na
území členských států mají sídlo nebo místo podnikání nebo umístěnou
organizační složku ve 2 různých členských státech a
c) alespoň 1 zaměstnavatel ze skupiny zaměstnavatelů s působností na
území členských států zaměstnává alespoň 150 zaměstnanců v jednom
členském státě a jiný zaměstnavatel ze skupiny zaměstnavatelů s
působností na území členských států zaměstnává alespoň 150 zaměstnanců
v jiném členském státě.
§ 289
(1) Řídícím zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí
zaměstnavatel, který může přímo nebo nepřímo řídit jiného nebo jiné
zaměstnavatele skupiny zaměstnavatelů (řízený zaměstnavatel).
Rozhodující pro určení, zda se jedná o řídícího zaměstnavatele, jsou
právní předpisy, kterým zaměstnavatel s působností na území členského
státu podléhá. Nebyl-li zaměstnavatel s působností na území členských
států založen podle právních předpisů členského státu, jsou pro určení,
zda se jedná o řídícího zaměstnavatele, rozhodující právní předpisy
členského státu, na jehož území má sídlo, místo podnikání nebo je
umístěn reprezentant tohoto zaměstnavatele, a není-li reprezentant
určen, jsou rozhodující právní předpisy členského státu, na jehož území
má sídlo, místo podnikání nebo je umístěno ústředí zaměstnavatele,
který zaměstnává nejvíce zaměstnanců. Za řídícího se považuje
zaměstnavatel, který ve vztahu k jinému zaměstnavateli skupiny
zaměstnavatelů přímo nebo nepřímo
a) může jmenovat více než polovinu členů správního, řídícího nebo
dozorčího orgánu tohoto zaměstnavatele,
b) disponuje většinou hlasovacích práv u tohoto zaměstnavatele, nebo
c) vlastní většinový podíl na základním kapitálu tohoto zaměstnavatele,
pokud se neprokáže, že jiný zaměstnavatel ve skupině zaměstnavatelů má
vliv silnější. Jestliže ve skupině zaměstnavatelů existuje více
zaměstnavatelů, kteří splňují tyto požadavky, řídící zaměstnavatel se
určí podle těchto požadavků v pořadí uvedeném ve větě třetí. Pro tento
účel práva řídícího zaměstnavatele týkající se hlasování a jmenování
zahrnují též práva jakýchkoli řízených zaměstnavatelů a práva všech
osob nebo orgánů, které jednají jménem řídícího zaměstnavatele nebo
řízeného zaměstnavatele. Za řídícího zaměstnavatele se však nepovažuje
zaměstnavatel ve vztahu k jinému zaměstnavateli, v němž má účast podle
článku 3 odst. 5 písm. a) nebo c) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne
20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků ("nařízení ES o
spojování"). Toto ustanovení se nepoužije na právní vztahy vzniklé v
případě insolvenčního řízení^21a).
(2) Ústředím se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnavatel s
působností na území členských států a řídící zaměstnavatel ve skupině
zaměstnavatelů s působností na území členských států. Nemá-li ústředí
sídlo nebo není-li umístěno v členském státu Evropské unie, považuje se
pro účely tohoto zákona za ústředí reprezentant jmenovaný ústředím.
Není-li tento reprezentant jmenován, považuje se za ústředí
zaměstnavatel s největším počtem zaměstnanců v členských státech.
(3) Informace a projednání se týkají jen zaměstnavatelů se sídlem nebo
umístěním organizační složky v členském státu, pokud není ujednán širší
rozsah.
(4) Počet zaměstnanců se pro tyto účely stanoví jako průměrný počet
zaměstnanců během předchozích 2 let ode dne podání žádosti nebo
zahájení jednání ústředím podle § 290 odst. 2. Ústředí i každý
zaměstnavatel jsou povinni zaměstnancům nebo jejich zástupcům
poskytnout informace pro účely zjištění, zda je možno ustavit evropskou
radu zaměstnanců, nebo ujednat jiný postup pro nadnárodní informace a
projednání, zejména informace o počtu zaměstnanců a jejich složení a o
organizační struktuře zaměstnavatele nebo skupiny zaměstnavatelů.
(5) Nestanoví-li ujednání o evropské radě zaměstnanců nebo ujednání o
jiném postupu pro nadnárodní informace a projednání nebo úprava
členského státu, v němž má sídlo ústředí, výhodnější podmínky, použijí
se pro účely kolektivního zastupování zaměstnanců § 276 a § 278 odst. 2
až 4 obdobně, a to pro členy vyjednávacího výboru, evropské rady
zaměstnanců nebo zástupce zaměstnanců podle jiného ujednaného postupu,
jakož i pro zaměstnavatele. Ustanovení § 276 odst. 8 se použije, i když
ústředí nemá sídlo nebo není umístěno v České republice. Pro
tlumočníky, překladatele, odborníky a poradce se použije § 276 odst. 4.
§ 290
(1) Vyjednávací výbor se ustavuje, aby za zaměstnance vyjednával s
ústředím o ujednání o ustavení evropské rady zaměstnanců nebo jiný
postup pro nadnárodní informace a projednání.
(2) Jednání o ustavení vyjednávacího výboru zahájí ústředí z vlastní
iniciativy nebo na písemnou žádost alespoň 100 zaměstnanců alespoň ze 2
zaměstnavatelů nebo organizačních složek zaměstnavatelů umístěných
nejméně ve 2 různých členských státech nebo na písemnou žádost jejich
zástupců.
(3) Členy vyjednávacího výboru jsou zaměstnanci zaměstnavatele nebo
skupiny zaměstnavatelů působících na území členských států. Zaměstnanci
zaměstnavatele z území každého členského státu, v němž má zaměstnavatel
nebo skupina zaměstnavatelů s působností na území členských států sídlo
nebo umístění organizační složky, jsou zastoupeni jedním členem za
každých započatých 10 % zaměstnanců z celkového počtu zaměstnanců ve
všech členských státech dohromady.
(4) Členy vyjednávacího výboru za zaměstnance v České republice jmenují
zástupci zaměstnanců na společném zasedání. Nejsou-li ustaveni nebo
nepůsobí-li u některého zaměstnavatele zástupci zaměstnanců, zvolí si
zaměstnanci tohoto zaměstnavatele zástupce, který se za ně účastní
společného zasedání. Rozdělení hlasů na společném zasedání se určí
poměrně podle počtu zaměstnanců, za které zástupce zaměstnanců jedná.
Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, platí § 286
odst. 2 obdobně. Působí-li u zaměstnavatele více zástupců zaměstnanců,
jednají za všechny zaměstnance zaměstnavatele společně, nedohodnou-li
se mezi sebou jinak.
(5) Ustanovení odstavce 4 platí i v případě, kdy je v České republice
umístěna pouze organizační složka zaměstnavatele s působností na území
členských států.
§ 291
(1) Vyjednávací výbor doručí zaměstnavateli a ústředí informaci o
jmenovaných a zvolených členech. Ústředí svolá ustavující schůzi
vyjednávacího výboru bez zbytečného odkladu po tom, kdy je mu tato
informace doručena. Ústředí doručí informaci o složení vyjednávacího
výboru a zahájení vyjednávání příslušným uznaným evropským organizacím
zaměstnanců a zaměstnavatelů, se kterými Evropská komise projednává
záležitosti podle článku 154 Smlouvy o fungování Evropské unie. Na
ustavující schůzi si vyjednávací výbor zvolí předsedu. Před každým
jednáním s ústředím i po jednání má vyjednávací výbor právo sejít se na
odděleném zasedání. Jestliže je to nezbytně nutně třeba, může si k
jednání přizvat odborníky. Tito odborníci a zástupci příslušných
uznaných evropských organizací zaměstnanců a zaměstnavatelů se mohou na
žádost zvláštního vyjednávacího výboru účastnit jednání jako poradci.
(2) Není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, vyjednávací výbor
přijímá usnesení nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů.
(3) Jednání mezi ústředím a vyjednávacím výborem, evropskou radou
zaměstnanců a orgánem zabezpečujícím jiný postup pro nadnárodní
informace a projednání musí být vedeno s cílem dosáhnout shody.
(4) Místa a data společných jednání jsou předmětem ujednání mezi
vyjednávacím výborem a ústředím. O místu a datu společných jednání
informuje ústředí zaměstnavatele. Náklady na činnost vyjednávacího
výboru hradí zaměstnavatel.
§ 292
Vyjednávací výbor se může usnést nejméně dvoutřetinovou většinou hlasů
všech svých členů, že vyjednávání nebude zahájeno nebo že zahájené
jednání bude ukončeno. Sepíše o tom zápis, který podepíší členové
vyjednávacího výboru, kteří přijali takové usnesení. Stejnopis zápisu
zašle výbor ústředí, které o této skutečnosti informuje zaměstnavatele
a zaměstnance nebo jejich zástupce. Nová žádost podle § 290 odst. 2
může být podána nejdříve za 2 roky po tomto usnesení, pokud ústředí a
vyjednávací výbor neujednají kratší dobu.
§ 293
(1) Ústředí a vyjednávací výbor si mohou ujednat, že ustaví evropskou
radu zaměstnanců, anebo si mohou ujednat jiný postup pro nadnárodní
informace a projednání. Při tom nejsou vázáni § 296 až 298.
(2) Evropská rada zaměstnanců může být rozšířena o zástupce zaměstnanců
zaměstnavatele ze států, které nejsou členy Evropské unie, jestliže to
ústředí a vyjednávací výbor ujednají.
§ 294
Evropská rada zaměstnanců ustavená ujednáním
Ujednání o evropské radě zaměstnanců musí být písemné a musí obsahovat
zejména
a) určení všech zaměstnavatelů, na které se vztahuje,
b) způsob ustavení, složení, počet členů a délku funkčního období
evropské rady zaměstnanců; přitom se přihlíží k zastoupení zaměstnanců
podle jejich činnosti a pohlaví,
c) místo, četnost a trvání jednání evropské rady zaměstnanců,
d) úkoly, oprávnění a povinnosti evropské rady zaměstnanců, ústředí a
zaměstnavatelů při výkonu práva zaměstnanců na informace a projednání,
případně složení, podmínky jmenování, úkoly a jednací řád výboru,
e) způsob svolávání schůzí,
f) způsob financování nákladů na činnost evropské rady zaměstnanců,
g) způsoby propojení s informováním zástupců zaměstnanců a projednáním
s nimi podle vnitrostátní úpravy; tím nejsou dotčena ustanovení
týkající se informování zaměstnanců a projednání s nimi podle § 279,
280 a 287,“.
h) ustanovení o postupu při organizačních změnách,
i) dobu účinnosti ujednání o evropské radě zaměstnanců, ustanovení o
možnosti výpovědi, o možnosti změn ujednání, včetně přechodných
ustanovení, a postup při jednání o novém ujednání.
§ 295
Ujednání o jiném postupu pro nadnárodní informace a projednání
Ujednání o jiném postupu pro nadnárodní informace a projednání musí být
písemné a musí obsahovat zejména
a) předmět informací a projednání nadnárodního charakteru, které se
týkají důležitých zájmů zaměstnanců,
b) způsob a zajištění možnosti zástupců zaměstnanců společně projednat
informace, které jim ústředí poskytne,
c) způsob a zajištění projednávání s ústředím nebo s jiným příslušným
stupněm řízení,
d) způsoby propojení s informováním zástupců zaměstnanců a projednáním
s nimi podle vnitrostátní úpravy; tím nejsou dotčena ustanovení
týkající se informování zaměstnanců a projednání s nimi podle § 279,
280 a 287,
e) postup v případě podstatných organizačních změn.
§ 295a
Pokud ujednání podle § 294 a 295 nevymezuje způsoby propojení s
informováním zástupců zaměstnanců a projednáním s nimi podle
vnitrostátní úpravy, musí ústředí a zaměstnavatel zajistit nadnárodní
informování a projednání týkající se připravovaných opatření, která by
mohla způsobit závažné změny v organizaci práce nebo ve smluvních
vztazích na všech partnerských úrovních odpovídajících předmětu
jednání.
Evropská rada zaměstnanců ustavená podle zákona
§ 296
(1) Evropská rada zaměstnanců podle tohoto zákona se ustaví,
jestliže
a) to společně ujednají ústředí a vyjednávací výbor,
b) ústředí odmítá zahájit jednání po dobu 6 měsíců od podání žádosti
zaměstnanců podle § 290 odst. 2 o ustavení evropské rady zaměstnanců
nebo jiného postupu pro nadnárodní informace a projednání, nebo
c) do 3 let od podání žádosti podle § 290 odst. 2 ústředí a vyjednávací
výbor nedosáhly ujednání o postupu a vyjednávací výbor se neusnesl na
skončení vyjednávání podle § 292.
(2) Evropskou radu zaměstnanců jmenují ze zaměstnanců zástupci
zaměstnanců na společném zasedání. Nejsou-li ustaveni nebo nepůsobí-li
u některého zaměstnavatele zástupci zaměstnanců, zvolí si zaměstnanci
tohoto zaměstnavatele zástupce, který se za ně účastní společného
zasedání. Působí-li u zaměstnavatele více zástupců zaměstnanců, zvolí
si z nich zaměstnanci společného zástupce, který se za ně účastní
společného zasedání. Rozdělení hlasů na společném zasedání se určí
poměrně podle počtu zastupovaných zaměstnanců.
(3) Zaměstnanci zaměstnavatele z území každého členského státu, v němž
má zaměstnavatel nebo skupina zaměstnavatelů s působností na území
členských států sídlo nebo umístění organizační složky, jsou zastoupeni
jedním členem za každých započatých 10 % zaměstnanců z celkového počtu
zaměstnanců ve všech členských státech dohromady.
§ 297
(1) Členy evropské rady zaměstnanců v České republice jmenují ze
zaměstnanců zaměstnavatele zástupci zaměstnanců na společném zasedání.
Nejsou-li ustaveni nebo nepůsobí-li u některého zaměstnavatele zástupci
zaměstnanců, zvolí si zaměstnanci zástupce, který se za ně účastní
společného zasedání. Rozdělení hlasů na společném zasedání se určí
poměrně podle počtu zaměstnanců, za které zástupce zaměstnanců jedná.
Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, platí § 286
odst. 6 obdobně. Není-li nutné společné zasedání, postupuje se obdobně
při jmenování nebo volbě člena evropské rady zaměstnanců.
(2) Ustanovení odstavce 4 platí i v případě, kdy je v České republice
umístěna pouze organizační složka zaměstnavatele s působností na území
členských států.
(3) Jména a příjmení svých členů a jejich adresy do zaměstnání je
evropská rada zaměstnanců povinna bez zbytečného odkladu oznámit
ústředí, které tuto informaci předá zaměstnavatelům a zástupcům
zaměstnanců, popřípadě zaměstnancům.
(4) Funkční období evropské rady zaměstnanců trvá 4 roky. Po uplynutí 4
let od ustavující schůze hlasuje evropská rada zaměstnanců, zda bude s
ústředím vyjednávat podle § 290 a 291, nebo zda se ustaví evropská rada
zaměstnanců podle tohoto ustanovení. Rozhodnutí přijímá rada
dvoutřetinovou většinou všech jmenovaných členů. Pro vyjednávání se
použije obdobně § 290 a 291.
(5) Nejméně jednou za kalendářní rok je ústředí povinno na základě
zprávy, kterou vypracuje,
a) informovat evropskou radu zaměstnanců o
1. organizačním uspořádání zaměstnavatele a jeho ekonomické a finanční
situaci,
2. pravděpodobném vývoji činnosti, výroby a prodeje,
3. záležitostech, které je povinno s evropskou radou zaměstnanců
projednat,
b) projednat s evropskou radou zaměstnanců
1. pravděpodobný vývoj zaměstnanosti, investice a podstatné změny
organizace práce a technologie,
2. zrušení nebo zánik zaměstnavatele, převod zaměstnavatele nebo části
jeho činnosti, jeho důvody, podstatné důsledky a opatření vůči
zaměstnancům,
3. hromadné propouštění, jeho důvody, počty, strukturu a podmínky pro
určení zaměstnanců, s nimiž má být rozvázán pracovní poměr, a plnění,
která mají zaměstnancům příslušet kromě plnění vyplývajících z právních
předpisů.
Ústředí zašle zprávu také zaměstnavateli.
(6) Jestliže vzniknou výjimečné okolnosti, nebo mají být přijata
rozhodnutí, která mají podstatný vliv na zájmy zaměstnanců, je ústředí
povinno bez zbytečného odkladu informovat evropskou radu zaměstnanců a
na její žádost s ní projednat potřebná opatření. Je-li ustaven výbor
podle § 298 odst. 2, může ústředí jednat s tímto výborem. Členům
evropské rady zaměstnanců, kteří byli zvoleni nebo jmenováni za
zaměstnavatele, kterého se mají opatření týkat, je však ústředí povinno
umožnit účast na tomto projednání. Výjimečnými okolnostmi se rozumí
zejména
a) zrušení, zánik nebo převod zaměstnavatele nebo jeho části,
b) hromadné propouštění (§ 62).
nadpis vypuštěn
§ 298
(1) Ústředí je povinno bez zbytečného odkladu svolat ustavující schůzi
evropské rady zaměstnanců. Na této schůzi si rada zvolí svého předsedu
a jeho zástupce.
(2) Předseda a za jeho nepřítomnosti jeho zástupce zastupuje evropskou
radu zaměstnanců navenek a řídí její běžnou činnost. Evropská rada
zaměstnanců ustaví k zajištění koordinace svých činností nejvýše
pětičlenný výbor, který se skládá z předsedy a dalších členů. Členové
výboru musí být alespoň ze 2 členských států.
(3) Evropská rada zaměstnanců má právo se sejít bez přítomnosti
příslušných vedoucích zaměstnanců k projednání informací, které jí
předává ústředí. Datum a místo jednání je předmětem dohody s ústředím.
Jednání evropské rady zaměstnanců je neveřejné. Evropská rada
zaměstnanců si může přizvat odborníky, je-li to nezbytně nutné k plnění
jejích úkolů. Může si též přizvat vedoucí zaměstnance k podání
dodatečných informací a vysvětlení.
(4) Není-li stanoveno jinak, evropská rada zaměstnanců může rozhodovat,
je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů; rozhodnutí rady jsou
přijímána nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů rady.
(5) Evropská rada zaměstnanců stanoví jednací řád, který musí být
písemný a musí být přijat většinou hlasů všech členů rady.
§ 298a
Postup při organizačních změnách
(1) Dojde-li k podstatným organizačním změnám ve struktuře
zaměstnavatele nebo skupiny zaměstnavatelů s působností na území
členských států, a neupravuje-li ujednání o evropské radě zaměstnanců
nebo jiném postupu pro nadnárodní informace a projednání postup v
těchto případech, anebo jsou ustanovení těchto ujednání navzájem v
rozporu, postupuje se obdobně podle § 290 odst. 2.
(2) Postupuje-li se obdobně podle § 290 odst. 2, do vyjednávacího
výboru jmenuje každá již ustavená evropská rada zaměstnanců nebo jiní
ustavení zástupci zaměstnanců ze svých členů nejméně 3 další členy.
(3) Ustavené evropské rady zaměstnanců a zástupci zaměstnanců podle
jiného ujednaného postupu svou činnost nekončí. Je-li to třeba, upraví
svou činnost ujednáním s ústředím. Činnost ustavených evropských rad
zaměstnanců a jiný postup pro nadnárodní informace a projednání končí
uzavřením nového ujednání s ústředím o ustavení evropské rady
zaměstnanců nebo o jiném postupu. Tímto okamžikem zanikají i dříve
uzavřená ujednání.
§ 299
Ustanovení § 288 až 298a se nepoužijí pro evropskou společnost a
evropskou družstevní společnost, pokud zvláštní právní předpis
nestanoví jinak^82).
