Nové předpisy

Zákoník práce 2012 - zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce - Hlava 9. § 317 - § 319 Zvláštní povaha práce některých zaměstnanců, vyloučení pracovněprávního vztahu a vyslání k výkonu práce na území jiného členského státu Evropské unie

HLAVA IX

   ZVLÁŠTNÍ POVAHA PRÁCE NĚKTERÝCH ZAMĚSTNANCŮ, VYLOUČENÍ PRACOVNĚPRÁVNÍHO
   VZTAHU  A  VYSLÁNÍ  K  VÝKONU  PRÁCE  NA  ÚZEMÍ  JINÉHO ČLENSKÉHO STÁTU
   EVROPSKÉ UNIE

   § 317

   Na  pracovněprávní  vztahy  zaměstnance,  který nepracuje na pracovišti
   zaměstnavatele,   ale  podle  dohodnutých  podmínek  pro  něj  vykonává
   sjednanou  práci  v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, se vztahuje
   tento zákon s tím, že

   a)  se  na  něj nevztahuje úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani
   přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,

   b)  při  jiných  důležitých  osobních  překážkách v práci mu nepřísluší
   náhrada mzdy nebo platu, nestanoví-li prováděcí právní předpis jinak (§
   199  odst.  2)  nebo  jde-li o náhradu mzdy nebo platu podle § 192; pro
   účely  poskytování náhrady mzdy nebo platu podle § 192 platí pro tohoto
   zaměstnance  stanovené  rozvržení  pracovní  doby  do  směn,  které  je
   zaměstnavatel pro tento účel povinen určit,

   c)  mu  nepřísluší  mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas
   ani  náhradní  volno  nebo  náhrada  mzdy  anebo  příplatek za práci ve
   svátek.

   § 318

   Základní  pracovněprávní  vztah  uvedený  v § 3 nemůže být mezi manžely
   nebo partnery^51a).

   § 319

   (1)  Je-li zaměstnanec zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské
   unie  vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb^91)
   na  území  České republiky, vztahuje se na něho úprava České republiky,
   pokud jde o

   a) maximální délku pracovní doby a minimální dobu odpočinku,

   b) minimální délku dovolené za kalendářní rok nebo její poměrnou část,

   c) minimální mzdu, příslušnou nejnižší úroveň zaručené mzdy a příplatky
   za práci přesčas,

   d) bezpečnost a ochranu zdraví při práci,

   e)  pracovní podmínky těhotných zaměstnankyň, zaměstnankyň, které kojí,
   a  zaměstnankyň  do  konce  devátého  měsíce  po  porodu  a mladistvých
   zaměstnanců,

   f)   rovné   zacházení   se   zaměstnanci  a  zaměstnankyněmi  a  zákaz
   diskriminace,

   g) pracovní podmínky při agenturním zaměstnávání.

   Věta  první se nepoužije, jsou-li práva vyplývající z právních předpisů
   členského  státu Evropské unie, z něhož byl zaměstnanec vyslán k výkonu
   práce  v  rámci  nadnárodního  poskytování služeb, pro něho výhodnější.
   Výhodnost  se posuzuje u každého práva vyplývajícího z pracovněprávního
   vztahu samostatně.

   (2)  Ustanovení  odstavce  1  písm. b) a c) se nepoužijí, jestliže doba
   vyslání  zaměstnance  k  výkonu  práce v rámci nadnárodního poskytování
   služeb  v  České republice nepřesáhne celkově dobu 30 dnů v kalendářním
   roce. To neplatí, jestliže je zaměstnanec vyslán k výkonu práce v rámci
   nadnárodního poskytování služeb agenturou práce.