Nové předpisy

Obchodní zákoník - zákon č. 513/1991 Sb. Díl 5 § 154 - 220zc Akciová společnost

Díl V

   Akciová společnost

   Oddíl 1

   Základní ustanovení

   § 154

   (1)  Akciovou  společností  je  společnost,  jejíž  základní kapitál je
   rozvržen  na  určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost
   odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Akcionář neručí
   za závazky společnosti.

   (2) Firma společnosti musí obsahovat označení "akciová společnost" nebo
   zkratku "akc. spol." nebo zkratku "a. s.".

   § 155

   (1)  Akcie  je cenným papírem, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako
   společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím
   řízení,  jejím  zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti.
   Osoba,  která se podílí na základním kapitálu společnosti, je oprávněna
   vykonávat  práva  akcionáře  jako  společníka,  i když společnost dosud
   nevydala  akcie  nebo  zatímní  listy,  a  to ode dne zápisu základního
   kapitálu,  na  němž se podílí, do obchodního rejstříku. Osoba, která se
   podílí  na  základním  kapitálu,  je  při  zvýšení  základního kapitálu
   oprávněna  vykonávat  akcionářská  práva  v  rozsahu  upsaných akcií od
   okamžiku,   kdy  byly  účinně  upsány,  i  když  ještě  nebylo  zvýšení
   základního  kapitálu zapsáno do obchodního rejstříku, ledaže soud návrh
   na zápis do obchodního rejstříku zamítne nebo bude zrušeno rozhodnutí o
   zvýšení  základního kapitálu. Tím nejsou dotčena až do té doby vykonaná
   akcionářská práva.

   (2)  Akcie  mohou  být vydány v souladu se zvláštním zákonem v listinné
   podobě  (dále jen "listinné akcie") nebo v zaknihované podobě (dále jen
   "zaknihované akcie").

   (3) Akcie musí obsahovat

   a) firmu a sídlo společnosti,

   b) jmenovitou hodnotu,

   c)  označení  formy  akcie,  u  akcie  na jméno firmu, název nebo jméno
   akcionáře,

   d) výši základního kapitálu a počet akcií k datu emise akcie,

   e) datum emise.

   (4)  Listinná  akcie  musí  obsahovat i číselné označení a podpis člena
   nebo  členů  představenstva,  kteří  jsou  oprávněni jménem společnosti
   jednat  k datu emise. Zaknihovaná akcie musí obsahovat číselné označení
   v případech, kdy to stanoví zákon.

   (5)  Akcie  téže společnosti mohou mít různou jmenovitou hodnotu, pokud
   zvláštní zákon nestanoví něco jiného.

   (6)  Je-li vydáno více druhů akcií, musí akcie obsahovat označení druhu
   a  listinné akcie musí obsahovat i určení práv s nimi spojených alespoň
   odkazem  na stanovy. Akcie, s nimiž nejsou spojena žádná zvláštní práva
   (kmenové akcie), nemusí označení druhu obsahovat.

   (7)  Nestanoví-li  tento  zákon  jinak,  musí být s akciemi téhož druhu
   spojena  stejná  práva.  Akciová  společnost  musí zacházet za stejných
   podmínek  se  všemi  akcionáři  stejně.  Jiné  druhy  akcií,  než které
   upravuje zákon, nesmějí být vydávány.

   § 156

   Forma akcie

   (1) Akcie může znít na jméno nebo na majitele.

   (2) Jestliže společnost vydala akcie na jméno, vede seznam akcionářů, v
   němž  se zapisuje označení druhu a formy akcie, její jmenovitá hodnota,
   firma  nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické
   osoby,  která  je  akcionářem, popřípadě číselné označení akcie a změny
   těchto  údajů.  Společnost  je  povinna každému svému akcionáři na jeho
   písemnou  žádost  a  jen  za  úhradu  nákladů  vydat opis seznamu všech
   akcionářů,  kteří  jsou vlastníky akcií na jméno, nebo požadované části
   seznamu,  a  to  nejpozději do sedmi dnů od doručení žádosti. Vydala-li
   společnost  zaknihované akcie, mohou stanovy určit, že seznam akcionářů
   nahrazuje evidence zaknihovaných cenných papírů vedená podle zvláštního
   právního předpisu.

   (3)  Práva  spojená  s  akcií  na  jméno  je  oprávněna  ve  vztahu  ke
   společnosti  vykonávat  osoba uvedená v seznamu akcionářů, nestanoví-li
   tento  zákon  jinak,  ledaže  se prokáže, že zápis v seznamu neodpovídá
   skutečnosti.  Neodpovídá-li  zápis  v seznamu akcionářů skutečnosti, je
   oprávněn  vykonávat akcionářská práva vlastník akcie na jméno. Jestliže
   však  vlastník  akcie  na  jméno  způsobil,  že  není  zapsán v seznamu
   akcionářů,  nemůže  se  domáhat  prohlášení  usnesení  valné hromady za
   neplatné proto, že mu společnost neumožnila účast na valné hromadě nebo
   výkon hlasovacího práva.

   (4)  Stanovy  mohou omezit, nikoliv však vyloučit, převoditelnost akcií
   na  jméno.  Nejsou-li splněny podmínky pro převod akcií na jméno určené
   stanovami, je smlouva o převodu těchto akcií neplatná, ledaže nabyvatel
   akcií  jednal v dobré víře. Osoba, která takto převedla akcie na jméno,
   odpovídá  za  škodu, která z toho důvodu vznikla. Je-li převod akcií na
   jméno  podmíněn  souhlasem  orgánu společnosti, smlouva o převodu akcií
   nemůže   nabýt   účinnosti   dříve,  než  tento  orgán  udělí  souhlas,
   nestanoví-li  smlouva jinou lhůtu. Nenabude-li smlouva účinnosti do tří
   měsíců  od  uzavření, může kterýkoliv z účastníků od smlouvy odstoupit.
   Jestliže  stanovy  podmíní  převoditelnost  akcie  na  jméno  souhlasem
   některého  orgánu společnosti, mohou též určit, v jakých případech a za
   jakých  podmínek  je  tento  orgán  povinen  udělit  k převodu souhlas,
   popřípadě  v  jakých  případech  je povinen udělení souhlasu odmítnout.
   Jestliže  tento orgán odmítne udělit souhlas k převodu akcie na jméno v
   případech,  kdy  podle stanov nebyl povinen udělení souhlasu odmítnout,
   je  společnost  povinna na žádost akcionáře tuto akcii odkoupit za cenu
   přiměřenou   jejich   hodnotě.  Jestliže  příslušný  orgán  společnosti
   nerozhodne  do  dvou  měsíců od doručení žádosti, platí, že byl souhlas
   udělen.  Právo  na  odkoupení  akcie lze uplatnit do jednoho měsíce ode
   dne,  v  němž  bylo  akcionáři  doručeno  odmítnutí souhlasu s převodem
   akcie,  jinak  zaniká.  Pro  postup při uzavírání smlouvy o koupi akcií
   platí přiměřeně ustanovení § 186a odst. 6.

   (5)  Je-li převod akcií na jméno podmíněn souhlasem orgánu společnosti,
   je  nutný souhlas tohoto orgánu též k zastavení těchto akcií. Smlouva o
   zastavení  akcií  na  jméno nemůže nabýt účinnosti dříve, než příslušný
   orgán  společnosti udělí souhlas k jejich zastavení. Jestliže příslušný
   orgán  společnosti  o  souhlasu  nerozhodne  do dvou měsíců od doručení
   žádosti   společnosti,   platí,   že  byl  souhlas  udělen.  K  prodeji
   zastavených  akcií  na  jméno při uplatnění zástavního práva se souhlas
   příslušného orgánu společnosti nevyžaduje.

   (6)  Listinná  akcie  na  jméno je převoditelná rubopisem a předáním. V
   rubopisu se uvede firma nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a
   bydliště  fyzické  osoby, na niž se akcie převádí, a den převodu akcie.
   Na  rubopis  se  jinak  použijí přiměřeně předpisy upravující směnky. K
   účinnosti  převodu  akcie na jméno vůči společnosti se vyžaduje zápis o
   změně  v  osobě akcionáře v seznamu akcionářů. Společnost provede zápis
   týkající  se změny v osobě akcionáře bez zbytečného odkladu poté, co jí
   bude taková změna prokázána.

   (7)  Akcie  na  majitele  je  neomezeně  převoditelná.  Práva spojená s
   listinnou  akcií  na  majitele vykonává ten, kdo ji předloží, nebo ten,
   kdo  prokáže  písemným  prohlášením  osoby, která vykonává úschovu nebo
   uložení  podle  zvláštního  právního  předpisu,  že  akcie  je pro něho
   uložena  podle  zvláštního  právního  předpisu.  Předložení  akcie nebo
   prohlášení podle věty druhé může být nahrazeno identifikací akcie podle
   §  184  odst.  2.  V  prohlášení  musí  být  uveden  účel, pro který se
   prohlášení  vydává,  a  den  jeho  vystavení.  Osoba,  která prohlášení
   vystavila,  nesmí  akcii,  o  které  je  vystavila,  vydat  uschovateli
   (uložiteli)  ani  třetí  osobě do uplynutí doby stanovené pro uplatnění
   práva, k jehož uplatnění prohlášení vystavila, nebo do uplatnění tohoto
   práva.  Práva  spojená se zaknihovanou akcií na majitele vykonává osoba
   vedená   v  evidenci  zaknihovaných  cenných  papírů  podle  zvláštního
   právního předpisu.

   (8)  Na  převody  akcií se jinak použijí ustanovení zvláštního právního
   předpisu.

   (9) Akcie může být společným majetkem více osob. Spolumajitelé akcie se
   musí  dohodnout,  kdo z nich bude vykonávat práva spojená s akcií, nebo
   musí  určit společného zmocněnce. Na vzájemné vztahy mezi spolumajiteli
   akcie   se   použijí   obdobně   ustanovení   občanského   zákoníku   o
   spoluvlastnictví.

   (10)  Zemře-li  akcionář,  je  oprávněn vykonávat práva s akcií spojená
   dědic,  nestanoví-li  tento zákon něco jiného. Je-li více dědiců, platí
   ustanovení  odstavce  9  obdobně. Pokud se dědicové nedohodnou, určí na
   návrh  společnosti  osobu oprávněnou vykonávat práva spojená s akcií do
   doby skončení řízení o dědictví soud.

   § 156a

   Samostatně převoditelná práva

   (1) Převodem akcie se převádějí všechna práva s ní spojená, pokud zákon
   nestanoví jinak.

   (2)  Samostatně  lze  převádět právo na vyplacení dividendy, přednostní
   právo  na  upisování  akcií  a vyměnitelných a prioritních dluhopisů (§
   160)  a právo na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku spojené jinak
   s akcií (dále jen "samostatně převoditelné právo").

   (3) Samostatně převoditelné právo spojené s akcií se převádí smlouvou o
   postoupení  pohledávky.  Osoba, která uplatňuje samostatně převoditelné
   právo  na základě smlouvy o postoupení pohledávky, je povinna prokázat,
   že  jí  toto  právo  bylo  postoupeno  osobou,  která  byla v době jeho
   postoupení  akcionářem společnosti a byla oprávněna z tohoto samostatně
   převoditelného  práva,  nebo  osobou, která byla v době jeho postoupení
   oprávněná ze samostatně převoditelného práva.

   (4)  Pokud  společnost podala příkaz k zápisu samostatně převoditelného
   práva  spojeného  se  zaknihovanou  akcií  osobě,  která  vede evidenci
   zaknihovaných  cenných  papírů, převádí se toto právo zápisem převodu v
   evidenci  zaknihovaných cenných papírů. Na postup při zápisu samostatně
   převoditelného  práva  a  jeho  převody  se  použijí obdobně ustanovení
   zvláštního  zákona  upravující vydávání a převody zaknihovaných cenných
   papírů.

   (5)  Pokud  tak  stanoví zákon, může být právo spojené jinak s akcií od
   akcie odděleno a spojeno s cenným papírem vydaným k této akcii.

   (6)  Pokud  byl  vydán  k  akcii  cenný  papír  nebo  bylo  v  evidenci
   zaknihovaných  cenných  papírů evidováno samostatně převoditelné právo,
   nepřechází  spolu  s  akcií právo, na které byl vydán cenný papír podle
   odstavce   5  nebo  které  bylo  evidováno  podle  odstavce  4.  Převod
   samostatně  převoditelného  práva  musí  být  na  listinné akcii nebo v
   evidenci zaknihovaných cenných papírů vyznačen.

   § 156b

   Rozhodný den

   (1)   V   případech  určených  zákonem  může  samostatně  převoditelné,
   popřípadě   jiné   právo  spojené  s  cennými  papíry  uplatňovat  vůči
   společnosti  pouze  osoba,  která  je  oprávněna vykonávat toto právo k
   určitému  dni  stanovenému  zákonem (dále jen "rozhodný den"), a to i v
   případě,  že  po rozhodném dnu dojde k převodu cenného papíru. Jestliže
   společnost  vydala akcie na jméno a práva spojená s akcií na jméno může
   vykonávat  pouze  osoba,  která  měla  tato  práva k rozhodnému dni, je
   oprávněna  je  vykonat  osoba,  která  byla  k rozhodnému dni zapsána v
   seznamu  akcionářů nebo, nahrazuje-li tento seznam evidence podle § 156
   odst. 2, osoba zapsaná v této evidenci.

   (2)  Má  se  za  to,  že  ten, kdo při uplatnění práva podle odstavce 1
   předloží společnosti listinné akcie na majitele, byl oprávněn vykonávat
   toto právo k rozhodnému dni.

   § 157

   Stanovy musí určit jmenovitou hodnotu všech druhů akcií, které mají být
   vydány.  Součet  jmenovitých  hodnot  těchto  akcií musí odpovídat výši
   základního kapitálu.

   § 158

   (1) Stanovy mohou určit, že zaměstnanci společnosti mohou nabývat akcie
   společnosti za zvýhodněných podmínek uvedených v odstavci 2.

   (2)  Stanovy  nebo usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu
   mohou  určit,  že  zaměstnanci  nemusí  splatit  celý emisní kurs akcií
   vydávaných  podle  odstavce 1 nebo celou cenu, za něž je společnost pro
   zaměstnance  nakoupila,  pokud  bude  rozdíl  pokryt z vlastních zdrojů
   společnosti.  Souhrn částí emisního kursu nebo kupních cen všech akcií,
   jež  nepodléhají  splacení  zaměstnanci, nesmí překročit 5 % základního
   kapitálu  v době, kdy se o upsání akcií zaměstnanci nebo jejich prodeji
   zaměstnancům rozhoduje.

   (3)  Zvláštní  práva  podle odstavce 1 mohou uplatnit pouze zaměstnanci
   společnosti a zaměstnanci společnosti, kteří odešli do důchodu.

   § 159

   (1)  Stanovy  mohou  určit  vydání  druhu  akcií,  s nimiž jsou spojena
   přednostní  práva  týkající  se  dividendy  nebo  podílu na likvidačním
   zůstatku  (prioritní  akcie), jestliže souhrn jejich jmenovitých hodnot
   nepřekročí polovinu základního kapitálu.

   (2)  Vydání akcií, s nimiž je spojeno právo na určitý úrok nezávisle na
   hospodářských výsledcích společnosti, není dovoleno.

   (3)  Nestanoví-li  zvláštní  právní  předpis jinak, mohou stanovy určit
   vydání prioritních akcií, s nimiž není spojeno právo hlasování na valné
   hromadě,  ledaže  zákon  vyžaduje  hlasování  podle druhů akcií. Jejich
   vlastníci  mají všechna ostatní práva spojená s akciemi. Ode dne, který
   následuje  po  dni,  v  němž valná hromada rozhodla o tom, že prioritní
   dividenda  nebude vyplacena, nebo ode dne prodlení s výplatou prioritní
   dividendy  nabývá akcionář hlasovacího práva do doby, kdy valná hromada
   rozhodne  o  vyplacení  prioritní  dividendy, a pokud byla společnost v
   prodlení  s  výplatou  prioritní  dividendy,  do doby jejího vyplacení.
   Vlastníci  prioritních  akcií,  kteří přechodně nabyli hlasovací právo,
   mají  právo hlasovat ještě na valné hromadě, která rozhodne o vyplacení
   prioritní dividendy v rozsahu celého jejího programu.

   § 160

   Vyměnitelné a prioritní dluhopisy

   (1)  Pokud  tak  určují stanovy společnosti, může společnost na základě
   usnesení  valné  hromady  vydat  dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na
   jejich  výměnu  za akcie společnosti (dále jen "vyměnitelné dluhopisy")
   nebo   přednostní   právo  na  upisování  akcií  (dále  jen  "prioritní
   dluhopisy"),  pokud  současně  rozhodne o podmíněném zvýšení základního
   kapitálu (§ 207).

   (2)  Usnesení  valné  hromady podle odstavce 1 musí být přijato alespoň
   dvěma  třetinami  hlasů  přítomných akcionářů, pokud stanovy nevyžadují
   vyšší počet hlasů, a musí obsahovat

   a) jmenovitou hodnotu dluhopisů a určení výnosu z dluhopisu,

   b) počet dluhopisů,

   c) místo a lhůtu pro uplatnění práv z vyměnitelného dluhopisu nebo práv
   z  prioritního dluhopisu s uvedením, jak bude oznámen počátek běhu této
   lhůty;  lhůta pro uplatnění práva na výměnu dluhopisů za akcie (výměnné
   právo)  nebo přednostního práva na upisování akcií nesmí být kratší než
   dva týdny,

   d)  druh, formu, podobu, jmenovitou hodnotu a počet akcií, které lze za
   jeden dluhopis vyměnit nebo upsat; jmenovitá hodnota akcií, které mohou
   být  vyměněny  za vyměnitelné dluhopisy, nesmí být vyšší, než je součet
   jmenovitých hodnot dluhopisů, za něž mohou být vyměněny,

   e)  emisní  kurs  akcií  upisovaných  s uplatněním přednostního práva z
   prioritních  dluhopisů  nebo  způsob, jak bude stanoven, anebo zmocnění
   pro  představenstvo  společnosti,  aby  stanovilo  jeho výši, ledaže je
   vyloučeno  nebo  omezeno  přednostní  právo akcionářů na získání těchto
   dluhopisů.

   (3)  Pokud  společnost  vydala  vyměnitelné  nebo prioritní dluhopisy v
   zaknihované  podobě,  může výměnné nebo přednostní právo vykonat osoba,
   která  je  uvedena  v  evidenci zaknihovaných cenných papírů v den, kdy
   toto právo mohlo být vykonáno poprvé (rozhodný den).

   (4)  K tomu, aby bylo přednostní právo z prioritních dluhopisů vydaných
   v  zaknihované  podobě  samostatně  převoditelné,  se  vyžaduje  vydání
   opčního listu (§ 217a).

   (5) Na přednostní právo z prioritních dluhopisů se použijí ustanovení §
   204a  odst.  1  až  5  obdobně. Na vyměnitelné a prioritní dluhopisy se
   vztahují  ustanovení  zákona  upravujícího dluhopisy, pokud tento zákon
   nestanoví  něco jiného. Pokud společnost vydává dluhopisy v zaknihované
   podobě,  musí  emisní  podmínky  vyměnitelných  dluhopisů a prioritních
   dluhopisů  obsahovat  datum  rozhodného  dne pro určení osoby oprávněné
   vykonat práva z těchto dluhopisů.

   (6)   Akcionáři   společnosti   mají   přednostní   právo   na  získání
   vyměnitelných  a  prioritních  dluhopisů.  Na  toto přednostní právo se
   použijí ustanovení § 204a obdobně.

   (7)  V  dalším  platí  pro  dluhopisy  ustanovení  zvláštních  právních
   předpisů.

   Nabývání vlastních zatímních listů a akcií

   § 161

   (1) Společnost nesmí upisovat vlastní akcie. Společnost může nabývat jí
   vydané zatímní listy nebo akcie, jen pokud to zákon dovoluje.

   (2)  Upíše-li  akcie  osoba, která jedná vlastním jménem, avšak na účet
   společnosti,  jejíž akcie se upisují, platí, že tato osoba upsala akcie
   na svůj účet.

   (3)  Zakladatelé  anebo  v  případě zvýšení základního kapitálu členové
   představenstva  jsou  povinni společně a nerozdílně splatit emisní kurs
   akcií  upsaných  v  rozporu  s  odstavcem  1  a  stávají  se tím jejich
   vlastníky.  Tohoto  závazku  se  zprostí,  pokud  prokáží, že o takovém
   upsání akcií nevěděli ani vědět nemohli.

   (4)  Osoba,  na  jejíž účet platí akcie za upsané podle odstavce 2, ani
   osoba,  jež  je  vlastníkem  akcií  podle  odstavce  3,  není oprávněna
   vykonávat práva s takto upsanými akciemi spojená.

   § 161a

   (1)  Společnost  může  sama  nebo  prostřednictvím jiné osoby jednající
   vlastním  jménem  na  účet  společnosti  nabývat své vlastní akcie, jen
   byl-li zcela splacen jejich emisní kurs a jen pokud

   a)  se na nabytí vlastních akcií usnesla valná hromada; usnesení upraví
   podrobnosti předpokládaného nabytí akcií, alespoň však:

   1.  nejvyšší  počet  akcií,  které  může  společnost  nabýt,  a  jejich
   jmenovitou hodnotu,

   2. dobu, po kterou může společnost akcie nabývat, ne delší než 5 let,

   3.  při  nabytí akcií za úplatu rovněž nejvyšší a nejnižší cenu, za niž
   může společnost akcie nabýt,

   b)  nabytí  akcií,  včetně  akcií,  které společnost nabyla již dříve a
   které  stále  vlastní,  a  akcií, které na účet společnosti nabyla jiná
   osoba  jednající  vlastním jménem, nezpůsobí snížení vlastního kapitálu
   pod  základní kapitál zvýšený o částky uvedené v § 178 odst. 2 písm. a)
   a b),

   c)  si  nabytím  vlastních  akcií  nepřivodí  úpadek  podle  zvláštního
   právního předpisu,

   d) má zdroje na vytvoření zvláštního rezervního fondu na vlastní akcie,
   je-li vytvoření tohoto fondu podle § 161d odst. 2 vyžadováno.

   (2)  Podmínka stanovená v odstavci 1 písm. a) nemusí být splněna, je-li
   nabytí   vlastních   akcií   nutné   k   odvrácení  značné  škody,  jež
   bezprostředně  hrozí  společnosti.  Představenstvo  je povinno seznámit
   nejbližší  valnou  hromadu  s  důvody  a účelem uskutečněných nákupů, s
   počtem  a  jmenovitou  hodnotou  nabytých  akcií,  s  jejich podílem na
   základním  kapitálu  společnosti a s cenou, která za ně byla zaplacena.
   Takto  nabyté akcie je společnost povinna zcizit do 18 měsíců od jejich
   nabytí.

   (3)  Ustanovení  odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na nabytí akcií, jež
   nabývá  společnost  nebo  jiná  osoba jednající vlastním jménem na účet
   společnosti  za  účelem  jejich prodeje zaměstnancům podle § 158. Takto
   nabyté  akcie  je  společnost povinna zcizit nejpozději do 12 měsíců od
   jejich nabytí.

   (4)  Za  splnění  povinností  podle  odstavce  1 písm. b) a c) odpovídá
   představenstvo.

   § 161b

   (1)  Společnost  může  nabývat  vlastní  akcie  i  bez splnění podmínek
   uvedených v § 161a, nabývá-li je

   a)  za  účelem  provedení rozhodnutí valné hromady o snížení základního
   kapitálu,

   b)  jako  právní  nástupce  vstupující  do všech práv osoby, která byla
   jejich vlastníkem,

   c)  z  důvodu  plnění  povinnosti  uložené  jí  zákonem nebo na základě
   soudního  rozhodnutí  k ochraně menšinových akcionářů, zvláště při fúzi
   nebo    rozdělení,   změně   právní   formy   nebo   zavedení   omezení
   převoditelnosti  akcií  na  jméno anebo vyřazení akcií z obchodování na
   evropském regulovaném trhu,

   d)  v  soudní  dražbě  při  výkonu  rozhodnutí  na  vymožení pohledávky
   společnosti proti vlastníku splacených akcií,

   e)  jako  finanční kolaterál nebo z důvodu výkonu práva na uspokojení z
   finančního kolaterálu.

   (2)  I  bez  splnění  podmínek uvedených v § 161a může společnost nabýt
   vlastní  akcie bezúplatně. Pro nabývání vlastních zatímních listů platí
   obdobně  ustanovení  odstavce  1 písm. a) až c). To platí i pro zatímní
   listy nabývané od upisovatele, který je v prodlení se splácením vkladu,
   jestliže společnost rozhodla o uplatnění postupu podle § 177 odst. 3 až
   7.

   (3) Akcie a zatímní listy nabyté podle odstavce 2 je společnost povinna
   zcizit  do  18  měsíců  od jejich nabytí a akcie a zatímní listy nabyté
   podle odstavce 1 písm. b) až e) je společnost povinna zcizit do tří let
   ode dne jejich nabytí.

   (4)  Jestliže  společnost  vlastní  akcie nebo zatímní listy ve lhůtách
   stanovených  v  odstavci  3  nebo  v  §  161a  nezcizí,  je povinna bez
   zbytečného odkladu o jejich jmenovitou hodnotu snížit základní kapitál.
   Společnost  je povinna snížit bez zbytečného odkladu základní kapitál i
   tehdy,  vykáže-li  v  rozvaze  vlastní  akcie  a součet výše základního
   kapitálu  a  částek  uvedených  v  § 178 odst. 2 písm. a) a b) přesáhne
   hodnotu  vlastního  kapitálu,  a  to  nejméně  o částku, která se rovná
   tomuto   rozdílu.   Nesplní-li  společnost  povinnost  snížit  základní
   kapitál, může ji soud i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci.

   (5) Nabytím zatímního listu společností nezaniká závazek splatit emisní
   kurs akcií, které zatímní list nahrazuje, ledaže jde o nabytí z důvodu,
   že společnost rozhodla o snížení základního kapitálu.

   § 161c

   (1) Právní úkon učiněný v rozporu s § 161a a 161b není neplatný, ledaže
   druhá strana nebyla v dobré víře.

   (2)  Společnost  je  povinna  zcizit  akcie nebo zatímní listy nabyté v
   rozporu  s  ustanovením  §  161a a 161b do jednoho roku ode dne, kdy je
   nabyla,  jinak  je  povinna o jejich jmenovitou hodnotu snížit základní
   kapitál.  Nesplní-li  společnost  tuto  povinnost,  může  ji soud i bez
   návrhu zrušit a nařídit její likvidaci.

   § 161d

   (1) Jestliže společnost nabude vlastní akcie nebo zatímní listy, nemůže
   vykonávat  hlasovací  a  přednostní práva s nimi spojená. Rozhodne-li v
   takovém  případě valná hromada o rozdělení zisku mezi akcionáře podle §
   178,  společnosti nevznikne právo na dividendu a valná hromada současně
   určí,  zda  zisk,  připadající na vlastní akcie nebo zatímní listy bude
   poměrně  rozdělen  mezi  ostatní  akcie  nebo  zatímní  listy, nebo zda
   zůstane na účtu nerozděleného zisku minulých let.

   (2)  Vykáže-li  společnost vlastní akcie nebo zatímní listy v rozvaze v
   aktivech,  musí  vytvořit  zvláštní rezervní fond ve stejné výši. Tento
   zvláštní  rezervní  fond  zruší  nebo  sníží,  pokud vlastní akcie nebo
   zatímní   listy  zcela  nebo  zčásti  zcizí  nebo  použije  na  snížení
   základního kapitálu. Jiným způsobem tento rezervní fond využít nelze.

   (3)  Na  vytvoření  nebo  doplnění rezervního fondu pro účely uvedené v
   odstavci  2  může  společnost  použít nerozdělený zisk nebo jiné fondy,
   které může společnost použít podle svého uvážení.

   (4)  Ustanovením  odstavců  2  a  3  není  dotčena povinnost vytvářet a
   doplňovat rezervní fond podle § 217 odst. 2.

   (5)  Nabude-li  společnost  vlastní  akcie nebo zatímní listy, obsahuje
   zpráva  o  stavu  majetku společnosti předkládaná valné hromadě podle §
   192 odst. 2 také alespoň tyto údaje:

   a) důvody nabytí akcií, k němuž došlo v průběhu účetního období,

   b)  počet  a  jmenovitou  hodnotu  akcií nabytých a zcizených v průběhu
   účetního období,

   c)  součet kupních cen nakoupených a prodaných akcií za účetní období s
   uvedením  nejnižší  a  nejvyšší ceny v případě, že akcie byly nabyty za
   úplatu,

   d)  počet  a  jmenovitou  hodnotu všech akcií společnosti, které byly v
   majetku  společnosti,  a  jejich  podíl  na základním kapitálu, a to na
   počátku a na konci účetního období.

   § 161e

   (1)  Společnost  může  vzít do zástavy vlastní akcie nebo zatímní listy
   jen za podmínek stanovených v § 161a odst. 1 písm. a) a § 161a odst. 2,
   § 161b, 161d a v § 161f.

   (2)  Omezení  podle  odstavce  1  se  nevztahuje  na  banky  a finanční
   instituce  podle jiného právního předpisu upravujícího činnost bank^6),
   pokud  jde  o  obchody  uzavírané  v  obvyklých  mezích  jejich  hlavní
   činnosti.

   § 161f

   Finanční asistence

   (1)  Finanční  asistenci  pro  účely získání akcií nebo zatímních listů
   společnosti  může  společnost poskytovat, jen určí-li tak stanovy a jen
   za splnění alespoň těchto podmínek:

   a)  finanční  asistence je poskytnuta za podmínek obvyklých v obchodním
   styku,

   b)  představenstvo  prošetřilo  finanční  způsobilost  osoby,  které je
   finanční asistence poskytována,

   c)  poskytnutí finanční asistence předem schválí valná hromada, a to na
   základě zprávy představenstva podle písmene d); k přijetí rozhodnutí je
   potřebný souhlas alespoň dvou třetin hlasů přítomných akcionářů,

   d) představenstvo vypracuje písemnou zprávu, kde

   1. poskytnutí finanční asistence věcně zdůvodní, včetně uvedení výhod a
   rizik z toho pro společnost plynoucích,

   2. uvede podmínky, za jakých bude finanční asistence poskytnuta, včetně
   ceny, za kterou budou akcie příjemcem finanční asistence získány,

   3. uvede závěry prošetření finanční způsobilosti podle písmene b),

   4. zdůvodní, proč je poskytnutí finanční asistence v zájmu společnosti,

   e)  jsou-li za pomoci finanční asistence získávány akcie od společnosti
   finanční  asistenci  poskytující,  musí  být cena, za kterou budou tyto
   akcie získány, přiměřená,

   f)  poskytnutí  finanční asistence nezpůsobí snížení vlastního kapitálu
   pod  základní kapitál zvýšený o částky uvedené v § 178 odst. 2 písm. a)
   a b),

   g)  společnost  vytvoří  ve výši poskytnuté finanční asistence zvláštní
   rezervní fond; § 161d odst. 3 se použije přiměřeně,

   h)  poskytnutí  finanční  asistence nepřivodí společnosti bezprostředně
   úpadek podle zvláštního právního předpisu.

   (2)   Zprávu  podle  odstavce  1  písm.  d)  uloží  představenstvo  bez
   zbytečného odkladu poté, co ji vypracuje, avšak vždy před konáním valné
   hromady,  která  poskytnutí  finanční  asistence  schvaluje,  do sbírky
   listin;  zpráva musí být akcionářům na jednání této valné hromady volně
   dostupná.

   (3)  Má-li  být finanční asistence poskytnuta členu statutárního orgánu
   společnosti,  osobě  společnost  ovládající,  členu jejího statutárního
   orgánu nebo osobě, která jedná se společností nebo se kteroukoli z výše
   uvedených  osob ve shodě, přezkoumá zprávu podle odstavce 1 písm. d) na
   společnosti a těchto osobách obecně uznávaný nezávislý odborník, určený
   dozorčí  radou. Ve své písemné zprávě tento odborník zhodnotí správnost
   písemné  zprávy  představenstva  a  výslovně  se  vyjádří  k  tomu, zda
   poskytnutí  finanční  asistence  není  v  rozporu se zájmy společnosti;
   odstavec 2 se použije obdobně.

   (4) Ustanovení odstavce 1 písm. a) až e) a h) a odstavce 2 se nepoužijí
   na  jednání  společnosti  s cílem nabytí vlastních akcií nebo zatímních
   listů pro zaměstnance společnosti podle § 158.

   (5) Při poskytování finanční asistence se odstavce 1 až 4 nevztahují na
   banky  a finanční instituce podle jiného právního předpisu upravujícího
   činnost bank^4a), pokud je poskytována v obvyklých mezích jejich hlavní
   činnosti a pokud nezpůsobí snížení jejich vlastního kapitálu pod upsaný
   základní  kapitál zvýšený o fondy, které nelze podle zákona nebo stanov
   rozdělit mezi akcionáře.

   § 161g

   (1)  Na  upisování,  nabývání  a  přijímání  akcií nebo zatímních listů
   společnosti  do  zástavy  osobou jí ovládanou a na poskytování finanční
   asistence  pro  účely  získání  akcií  nebo zatímních listů společnosti
   osobou jí ovládanou se použijí obdobně ustanovení § 161, § 161a odst. 1
   písm.  a)  a  c),  § 161 odst. 2, § 161b odst. 1 písm. b) až e), § 161b
   odst. 2 až 5, § 161c a 161f.

   (2)  Nezcizí-li  ovládaná  osoba akcie nebo zatímní listy společnosti v
   zákonem  stanovené lhůtě, může ji soud zrušit a nařídit její likvidaci.
   Ustanovení § 161d se použije přiměřeně.

   (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužije, jestliže ovládaná osoba

   a)  jedná  na  účet  jiné  osoby, ledaže jedná na účet společnosti nebo
   osoby touto ovládanou osobou nebo společností ovládané,

   b)  je  obchodníkem  s cennými papíry a jde-li o činnost uskutečněnou v
   rámci jejího podnikání jako obchodníka s cennými papíry, nebo

   c)  získala  postavení ovládané osoby až po nabytí akcií nebo zatímních
   listů společnosti.

   (4) Hlasovací práva spojená s akciemi nebo zatímními listy společnosti,
   nabytými podle odstavce 3, nelze vykonávat a tyto akcie a zatímní listy
   se  zahrnují do výpočtu poměru vlastního kapitálu k základnímu kapitálu
   podle § 161a odst. 1 písm. b).

   (5)  Ustanovení  §  161a  až 161d a § 161f se použijí i na případy, kdy
   akcie  nebo zatímní listy společnosti nabývá třetí osoba svým jménem na
   účet společnosti nebo na účet osoby společností ovládané.

   (6)  Ustanovení  §  161f odst. 4 se použije přiměřeně s tím, že omezení
   podle  §  158  odst.  2  věty  druhé  se  stanoví podle výše základního
   kapitálu ovládané osoby.

   Oddíl 2

   Založení a vznik společnosti

   § 162

   (1)   Společnost  může  být  založena  jedním  zakladatelem  nebo  více
   zakladateli.

   (2)   Zakládají-li   společnost  dva  nebo  více  zakladatelů,  uzavřou
   zakladatelskou    smlouvu.   Jediný   zakladatel   zakládá   společnost
   zakladatelskou listinou.

   (3)  Základní  kapitál  společnosti  založené s veřejnou nabídkou akcií
   musí  činit alespoň 20 000 000 Kč, nestanoví-li zvláštní právní předpis
   vyšší částku. Základní kapitál společnosti založené bez veřejné nabídky
   akcií musí činit alespoň 2 000 000 Kč.

   (4) Jestliže zvyšuje společnost, jejíž základní kapitál je nižší než 20
   000 000 Kč, základní kapitál veřejnou nabídkou, musí jej zvýšit nejméně
   na 20 000 000 Kč.

   § 163

   Zakladatelská smlouva

   (1) Zakladatelská smlouva nebo zakladatelská listina musí obsahovat

   a) firmu, sídlo a předmět podnikání (činnosti),

   b) navrhovaný základní kapitál,

   c)  počet  akcií a jejich jmenovitou hodnotu, podobu, v níž budou akcie
   vydány, jakož i určení, zda akcie budou znít na jméno nebo na majitele,
   popřípadě  kolik  akcií bude znít na jméno a kolik na majitele; mají-li
   být  vydány  akcie  různých  druhů,  jejich  název  a popis práv s nimi
   spojených, popřípadě údaj o omezení převoditelnosti akcií na jméno,

   d)  kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurs, způsob a
   lhůtu  pro  splacení  emisního  kursu  a jakým vkladem bude emisní kurs
   splacen,

   e)  splácí-li  se  emisní  kurs  akcií  nepeněžitými  vklady,  i určení
   předmětu nepeněžitého vkladu a způsobu jeho splacení, počet, jmenovitou
   hodnotu,  podobu, formu a druh akcií, jež se vydají za tento nepeněžitý
   vklad,

   f)  alespoň  přibližnou  výši nákladů, které v souvislosti se založením
   společnosti vzniknou,

   g) určení správce vkladu podle § 60 odst. 1,

   h)  má-li  být  alespoň  část  akcií  vydána na základě veřejné nabídky
   akcií, i údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) až g),

   i) návrh stanov.

   (2)  Má-li být společnost založena na základě veřejné nabídky akcií, je
   podmínkou  platného  založení  společnosti  schválení prospektu cenného
   papíru  Českou  národní  bankou.  Veřejná  nabídka akcií musí obsahovat
   kromě údajů uvedených v odstavci 1 též

   a) místo a dobu upisování akcií, která nesmí být kratší než dva týdny,

   b) postup při upisování akcií, zejména zda účinnost upisování akcií při
   dosažení  nebo  překročení  navrhované  výše  základního  kapitálu bude
   posuzována  podle  toho,  kdy  k upsání akcií došlo, popřípadě zda bude
   možno  krátit  jednotlivým  upisovatelům,  kteří  upíší akcie ve stejné
   době,  počet  upsaných  akcií  podle  poměru  jmenovitých  hodnot  jimi
   upsaných akcií,

   c)  připouštějí-li zakladatelé upisování akcií převyšujících navrhovaný
   základní kapitál, postup při takovém upsání,

   d)  určení, že zájemci mohou splácet emisní kurs akcie pouze peněžitými
   vklady,

   e)  místo,  dobu,  popřípadě  účet u banky nebo spořitelního a úvěrního
   družstva pro splacení emisního kursu,

   f)  emisní  kurs upisovaných akcií nebo způsob jeho určení; emisní kurs
   nebo  způsob  jeho  určení  musí  být  pro  všechny upisovatele stejný,
   nestanoví-li zákon jinak,

   g) způsob svolání ustavující valné hromady a místo jejího konání,

   h) způsob tvoření rezervního fondu,

   i) podmínky výkonu hlasovacího práva.

   (3)  Nikdo  nemůže  být zproštěn závazku splatit emisní kurs s výjimkou
   případů,  kdy dochází ke snížení základního kapitálu společnosti. Proti
   pohledávce  společnosti  na  splacení  emisního  kursu  není  přípustné
   započtení, ledaže s tím souhlasí valná hromada při zvyšování základního
   kapitálu společnosti.

   (4)  Nikomu,  kdo se podílel na založení společnosti nebo na činnostech
   vedoucích  k  získání  oprávnění  k její činnosti, nelze přiznat žádnou
   zvláštní výhodu.

   § 163a

   Emisní kurs akcie

   (1) Emisní kurs akcie je částka, za niž společnost vydává akcie. Emisní
   kurs nesmí být nižší než její jmenovitá hodnota.

   (2) Pokud je emisní kurs akcií vyšší než jmenovitá hodnota akcií, tvoří
   rozdíl  mezi  emisním  kursem  a jmenovitou hodnotou akcií emisní ážio.
   Pokud  částka  placená  na  splacení  emisního kursu akcií nebo hodnota
   splaceného  nepeněžitého  vkladu  je  nižší než emisní kurs, započte se
   plnění  nejprve  na  emisní  ážio.  Pokud  částka  placená  na splacení
   emisního  kursu nebo hodnota splaceného nepeněžitého vkladu nepostačuje
   na  splacení  splatné  části  jmenovité  hodnoty  všech upsaných akcií,
   započítává  se  postupně  na  splacení splatné části jmenovitých hodnot
   jednotlivých  akcií, pokud nebude v souladu se stanovami dohodnuto něco
   jiného.

   (3)  Rozdíl  mezi  hodnotou  nepeněžitého  vkladu a jmenovitou hodnotou
   akcií, které mají být vydány akcionáři jako protiplnění, se považuje za
   emisní  ážio,  pokud  stanovy, zakladatelská smlouva nebo zakladatelská
   listina  anebo  usnesení  valné  hromady neurčují, že tento rozdíl nebo
   jeho  část  je  společnost  povinna vyplatit upisovateli anebo že jde o
   tvorbu rezervního fondu.

   (4)  Peněžité vklady, jimiž se splácí emisní kurs, musí být splaceny na
   zvláštní  účet  u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, který za
   tím  účelem  zřídí správce vkladu na firmu zakládané společnosti. Banka
   nebo  spořitelní  a  úvěrní  družstvo neumožní disponovat se splacenými
   vklady  na  tomto účtu dříve, než bude společnost zapsána do obchodního
   rejstříku,  ledaže  je  prokázáno,  že  jde o úhradu zřizovacích výdajů
   anebo o vrácení vkladů upisovatelům.

   Založení společnosti na základě veřejné nabídky akcií

   § 164

   (1)   Zakladatel  nebo  zakladatelé  zabezpečují  vytvoření  základního
   kapitálu  převyšujícího jmenovitou hodnotu jimi upsaných akcií veřejnou
   nabídkou akcií.

   (2)  Veřejná  nabídka  akcií  se vhodným způsobem uveřejní a její obsah
   nelze měnit.

   (3) Návrh stanov musí být k nahlédnutí v každém upisovacím místě.

   § 165

   (1) K upsání akcie na základě veřejné nabídky akcií podle § 164 odst. 1
   dochází   zápisem   do   listiny  upisovatelů.  Zápis  zahrnuje  počet,
   jmenovitou  hodnotu,  formu,  podobu, popřípadě druh upisovaných akcií,
   emisní  kurs  upsaných  akcií, lhůty pro splácení upsaných akcií, firmu
   nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby,
   která  je upisovatelem, a podpis, jinak je upsání neúčinné (§ 167 odst.
   2). Podpis upisovatele na listině upisovatelů nemusí být úředně ověřen.

   (2)  Na základě veřejné nabídky akcií nelze upisovat akcie nepeněžitými
   vklady.

   (3)  Upisovatel  je povinen splatit případné emisní ážio a alespoň 10 %
   jmenovité  hodnoty  upsaných  akcií  v  době  a  na  účet  u banky nebo
   spořitelního  a  úvěrního  družstva,  které  jsou určeny zakladateli ve
   veřejné  nabídce akcií. Nesplní-li upisovatel tuto povinnost, je upsání
   neúčinné (§ 167 odst. 2).

   § 166

   (1)  Po  upsání navrhovaného základního kapitálu mohou zakladatelé nebo
   zakladatel   další   upisování  odmítnout,  nestanoví-li  zakladatelská
   smlouva  nebo  zakladatelská listina něco jiného. Jestliže tak neučiní,
   rozhodne  o  přijetí  nebo  odmítnutí  upsání  akcií,  k němuž došlo po
   dosažení  upsání  navrhovaného  základního  kapitálu,  ustavující valná
   hromada.  Po odmítnutí upsání akcií jsou zakladatelé povinni společně a
   nerozdílně  bez zbytečného odkladu vrátit upisovateli částku zaplacenou
   po  upsání  akcií  spolu  s  úrokem  ve  výši úroku obvykle poskytované
   bankami  podle  smlouvy  o  běžném  účtu  ke dni, kdy vznikla povinnost
   vrátit zaplacenou částku, v místě, v němž má mít společnost sídlo.

   (2)  Zakladatelé  nebo zakladatel musí další upisování odmítnout, pokud
   zakladatelská  smlouva  nebo  zakladatelská  listina nepřipouští upsání
   akcií převyšující navrhovaný základní kapitál.

   § 167

   (1)  Upisování  akcií je neúčinné, jestliže do konce lhůty vyhlášené ve
   veřejné nabídce akcií nedosáhne jmenovitá hodnota účinně upsaných akcií
   výše  navrhovaného  základního kapitálu, ledaže akcie chybějící do této
   výše jsou do jednoho měsíce dodatečně upsány zakladateli nebo některými
   z nich.

   (2)  Je-li upisování akcií podle tohoto zákona neúčinné, zanikají práva
   a  povinnosti  upisovatelů z upsání akcií a zakladatel nebo zakladatelé
   jsou  povinni  společně  a  nerozdílně  vrátit  bez  zbytečného odkladu
   upisovatelům  částku zaplacenou při upsání akcií spolu s úrokem ve výši
   úroku  obvykle  poskytované bankami podle smlouvy o běžném účtu ke dni,
   kdy  vznikla  povinnost  vrátit zaplacenou částku, v místě, v němž měla
   mít společnost sídlo.

   § 168

   (1)  Upisovatelé,  kteří  upsali akcie na základě veřejné nabídky akcií
   podle  §  164  odst.  1,  jsou  povinni splácet upsané akcie ve lhůtách
   stanovených  v  listině  upisovatelů. Upisovatelé, kteří upsali akcie v
   zakladatelské  smlouvě nebo zakladatelské listině, jsou povinni splácet
   akcie  ve  lhůtě  tam  uvedené.  Případné  emisní  ážio  a alespoň 30 %
   jmenovité  hodnoty  upsaných  akcií, které mají být splaceny peněžitými
   vklady,   jsou  upisovatelé  povinni  splatit  nejpozději  do  zahájení
   ustavující valné hromady.

   (2)  Při  splacení  vkladu  nebo jeho části před zápisem společnosti do
   obchodního  rejstříku  vydá  správce  vkladu (§ 60) upisovateli písemné
   potvrzení, ve kterém uvede:

   a) druh, formu, podobu, počet a jmenovitou hodnotu upsaných akcií,

   b) celkovou hodnotu emisního kursu upsaných akcií,

   c) rozsah splacení emisního kursu upsaných akcií.

   (3)  Společnost  vymění toto potvrzení bez zbytečného odkladu po zápisu
   společnosti do obchodního rejstříku za zatímní list, pokud jde o upsané
   akcie,  jejichž  emisní kurs nebyl splacen v plném rozsahu, a za akcie,
   byl-li jejich emisní kurs zcela splacen.

   Ustavující valná hromada

   § 169

   (1) Upisovatelé, kteří splnili povinnost stanovenou v § 165 a 168, jsou
   oprávněni  účastnit  se  ustavující  valné hromady. Zakladatelé svolají
   ustavující  valnou  hromadu  tak,  aby se konala do 60 dnů ode dne, kdy
   bylo dosaženo účinného upsání navrhovaného základního kapitálu.

   (2)  Nedodrží-li zakladatelé lhůtu stanovenou v odstavci 1, považuje se
   upisování akcií za neúčinné a nastanou účinky § 167 odst. 2.

   § 170

   (1) Ustavující valná hromada se může konat, jen když byly účinně upsány
   akcie  v  hodnotě  navrhovaného  základního  kapitálu  a  bylo splaceno
   alespoň 30 % jmenovité hodnoty akcií a případné emisní ážio.

   (2)  Ustavující  valná  hromada je způsobilá se usnášet, jestliže se jí
   účastní  upisovatelé  alespoň poloviny upsaných akcií, kteří mají právo
   se zúčastnit ustavující valné hromady (§ 169 odst. 1) a hlasovat na ní.
   Ustavující valné hromadě předsedá při zahájení zakladatel nebo jeden ze
   zakladatelů  zmocněný k tomu ostatními zakladateli anebo jeho zástupce,
   dokud není zvolen předseda ustavující valné hromady.

   (3) Pro rozhodnutí ustavující valné hromady se vyžaduje souhlas většiny
   hlasů  přítomných upisovatelů, kteří mají právo zúčastnit se ustavující
   valné hromady. Tím není dotčeno ustanovení § 171 odst. 2 poslední věta.
   Rozhodnutí schválené touto většinou může stanovit, ve kterých případech
   se  vyžaduje  jiná  většina  nebo  souhlas všech přítomných upisovatelů
   oprávněných k hlasování. Ustanovení § 186c se použije přiměřeně.

   § 171

   (1) Ustavující valná hromada

   a) rozhoduje o založení společnosti,

   b) schvaluje stanovy společnosti,

   c)  volí  orgány společnosti, jež je podle stanov oprávněna volit valná
   hromada.   Ustanovení   o  volbě  členů  dozorčí  rady  zaměstnanci  se
   nepoužije.

   (2) Rozhodne-li ustavující valná hromada, že připouští upsání akcií nad
   navrženou  výši základního kapitálu, rozhodne o jeho nové výši. V tomto
   případě je účinné upsání akcií upisovateli, kteří nejdříve upsali akcie
   do  nově stanovené výše základního kapitálu a splnili povinnost podle §
   168  odst.  1. Jestliže více osob upsalo akcie ve stejné době, krátí se
   počet  upsaných akcií těmto upisovatelům poměrně. Umožňovala-li veřejná
   nabídka  akcií krácení počtu upsaných akcií, provede se krácení poměrně
   podle  poměru  jmenovitých  hodnot  akcií  do výše základního kapitálu.
   Pokud  se upsání akcií nestalo účinným, použije se obdobně ustanovení §
   167  odst.  2.  Upisovatel  akcií nad původně navrženou výši základního
   kapitálu  nabývá  hlasovacího  práva, jestliže ustavující valná hromada
   rozhodne  o  nové  výši  základního  kapitálu  tak, že základní kapitál
   zahrnuje jím upsané akcie, a to od okamžiku tohoto rozhodnutí.

   (3) Ustavující valná hromada schvaluje v souladu s posudkem znalce nebo
   znalců předmět nepeněžitých vkladů a počet, jmenovitou hodnotu, podobu,
   formu  a druh akcií, které mají být jako protiplnění na ten který vklad
   vydány.

   (4)  Od  zakladatelské  smlouvy  nebo  zakladatelské  listiny se může s
   výjimkou  zvýšení základního kapitálu ustavující valná hromada odchýlit
   jen se souhlasem všech přítomných upisovatelů.

   (5)  Průběh  ustavující  valné  hromady se osvědčuje notářským zápisem,
   jehož  přílohou  je  seznam  upisovatelů, který obsahuje též jmenovitou
   hodnotu  akcií  upsaných  každým  z  nich,  jakož i výši splacené části
   emisního  kursu  jím  upsaných  akcií  a  seznam zvolených členů orgánů
   společnosti.  O  rozhodnutí ustavující valné hromady o schválení stanov
   se  pořídí  notářský  zápis,  který  musí  obsahovat též schválený text
   stanov.

   nadpis vypuštěn

   § 172

   Založení společnosti bez veřejné nabídky akcií

   (1)  Jestliže  se  zakladatelé  v  zakladatelské smlouvě dohodnou, že v
   určitém  poměru  upisují  akcie  na  celý základní kapitál společnosti,
   nevyžaduje se veřejná nabídka akcií a konání ustavující valné hromady.

   (2)  Právní  postavení,  které  má  při založení společnosti na základě
   veřejné nabídky akcií ustavující valná hromada, mají zakladatelé.

   (3)  Rozhodnutí, která jinak přijímá ustavující valná hromada, musí být
   obsažena   v  zakladatelské  smlouvě.  Ustanovení  §  170  odst.  1  se
   nepoužije.

   (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně, zakládá-li společnost bez
   veřejné nabídky akcií jedna právnická osoba.

   nadpis vypuštěn

   § 173

   Stanovy

   (1) Stanovy musí obsahovat

   a) firmu a sídlo společnosti,

   b) předmět podnikání (činnosti),

   c) výši základního kapitálu a způsob splácení emisního kursu akcií,

   d)  počet a jmenovitou hodnotu akcií, podobu akcií, jakož i určení, zda
   akcie  znějí na jméno nebo na majitele, nebo kolik akcií zní na jméno a
   kolik na majitele,

   e)  počet  hlasů  spojených  s jednou akcií a způsob hlasování na valné
   hromadě;  vydala-li  společnost  akcie v různé jmenovité hodnotě, počet
   hlasů vztahující se k té které výši jmenovité hodnoty akcií,

   f)  způsob  svolávání  valné hromady (§ 184a odst. 2), její působnost a
   způsob jejího rozhodování,

   g)  určitý počet členů představenstva, dozorčí rady nebo jiných orgánů,
   délku funkčního období člena orgánu, jakož i vymezení jejich působnosti
   a způsob rozhodování, jestliže se zřizují,

   h)  způsob  tvorby  rezervního  fondu  a  výši,  do které je společnost
   povinna jej doplňovat, a způsob doplňování,

   i) způsob rozdělení zisku a úhrady ztráty,

   j) důsledky porušení povinnosti splatit včas upsané akcie,

   k)  pravidla  postupu  při  zvyšování  a snižování základního kapitálu,
   zejména   možnost  snižovat  základní  kapitál  vzetím  akcií  z  oběhu
   losováním,

   l) postup při doplňování a změně stanov,

   m) další údaje, pokud tak stanoví zákon.

   (2) Rozhoduje-li společnost o zvýšení nebo snížení základního kapitálu,
   o  štěpení  akcií  či  spojení více akcií do jedné akcie, o změně formy
   nebo  druhu  akcií anebo omezení převoditelnosti akcií na jméno či její
   změně,  nabývá  změna stanov účinnosti ke dni zápisu těchto skutečností
   do  obchodního rejstříku. Ostatní změny stanov, o nichž rozhoduje valná
   hromada,  nabývají  účinnosti  okamžikem,  kdy  o  nich  rozhodla valná
   hromada,  neplyne-li  z rozhodnutí valné hromady o změně stanov nebo ze
   zákona, že nabývají účinnosti později.

   (3) Přijme-li valná hromada rozhodnutí, jehož důsledkem je změna obsahu
   stanov, toto rozhodnutí nahrazuje rozhodnutí o změně stanov. Jestliže z
   rozhodnutí  valné  hromady  neplyne,  zda,  popřípadě jakým způsobem se
   stanovy  mění,  rozhodne  o  změně  stanov  představenstvo  v souladu s
   rozhodnutím valné hromady.

   (4) Jestliže dojde ke změně v obsahu stanov na základě jakékoliv právní
   skutečnosti,   je  představenstvo  společnosti  povinno  vyhotovit  bez
   zbytečného  odkladu poté, co se kterýkoliv člen představenstva o takové
   změně doví, úplné znění stanov.

   (5)  Jestliže  se  mění  druh nebo forma akcií, mění se práva spojená s
   tímto druhem nebo formou akcií účinností změny stanov bez ohledu na to,
   kdy  dojde  k  výměně akcií. Pokud se mění podoba akcií, mění se právní
   postavení   akcionáře  až  výměnou  akcií  nebo  prohlášením  akcií  za
   neplatné.

   § 174

   Stanovy podle potřeby rovněž upraví:

   a)  vydávání  různých  druhů  akcií,  pokud vydání takového druhu akcií
   zákon dovoluje, jejich označení, počet a práva s nimi spojená,

   b) pravidla pro vydávání dluhopisů podle § 160 a práva s nimi spojená,

   c) pravidla pro zvýhodněné nabývání akcií zaměstnanci společnosti,

   d)  název  deníku,  ve  kterém představenstvo uveřejní oznámení podle §
   204b  odst. 4 nebo 5, jestliže společnost vydá poukázky na akcie, které
   mají být vyměněny za akcie na jméno.

   Vznik společnosti

   § 175

   Návrh   na  zápis  do  obchodního  rejstříku  podává  představenstvo  a
   podepisují ho všichni členové představenstva.

   nadpis vypuštěn

   § 176

   Zatímní list

   (1)  Pokud  upisovatel  nesplatil  celý  emisní  kurs upsané akcie před
   zápisem  společnosti  do  obchodního  rejstříku  (dále  jen "nesplacená
   akcie"),  vydá  společnost  bez  zbytečného  odkladu  po  tomto  zápisu
   upisovateli  zatímní  list  nahrazující všechny jím upsané a nesplacené
   akcie jednoho druhu.

   (2) Zatímní list obsahuje

   a) označení "zatímní list",

   b) firmu, sídlo a výši základního kapitálu společnosti,

   c)  firmu  nebo název a sídlo nebo jméno a bydliště vlastníka zatímního
   listu,

   d)  jmenovitou  hodnotu  tvořenou  součtem  jmenovitých hodnot upsaných
   nesplacených akcií,

   e) počet, podobu a formu akcií, které zatímní list nahrazuje, popřípadě
   i určení jejich druhu,

   f)  splacenou  a  nesplacenou  část  emisního  kursu  akcií a lhůty pro
   splácení emisního kursu,

   g)   datum   emise   zatímního   listu  a  podpis  nebo  podpisy  členů
   představenstva, kteří jsou oprávněni jménem společnosti jednat.

   (3) Zatímní list je cenným papírem na řad, se kterým jsou spojena práva
   vyplývající  z akcií, které zatímní list nahrazuje, a povinnost splatit
   jejich  emisní  kurs. Jestliže vlastník zatímního listu převede zatímní
   list  na  jinou osobu před splacením emisního kursu nesplacených akcií,
   ručí  za  splacení zbytku emisního kursu. Zní-li zatímní list nebo jeho
   rubopis  na  jméno  několika osob, jsou tyto osoby zavázány ke splacení
   nesplaceného  emisního kursu akcií, které tento zatímní list nahrazuje,
   společně a nerozdílně.

   (4)  Na  zatímní list se použijí obdobně ustanovení o akciích na jméno.
   Pokud  zatímní  list  nahrazuje  nesplacené  akcie  na  jméno,  jejichž
   převoditelnost je podle stanov společnosti omezena, je stejným způsobem
   omezena i převoditelnost zatímního listu.

   (5)  Představenstvo  vyzve  bez zbytečného odkladu po splacení emisního
   kursu nesplacených akcií akcionáře, aby předložil zatímní list k výměně
   za  akcie, nebo na jeho žádost zatímní list za akcie vymění. Pokud bude
   splacen emisní kurs jen některých nesplacených akcií, vymění společnost
   zatímní  list  za  akcie,  jejichž  emisní  kurs byl splacen, a za nový
   zatímní  list  o  jmenovité  hodnotě tvořené součtem dosud nesplacených
   akcií,  které  nový  zatímní  list  nahrazuje.  Pro  postup  při výměně
   zatímního listu za akcie nebo za nový zatímní list se použije přiměřeně
   ustanovení  §  213a  odst.  2.  Pokud  má  být  vyměněn zatímní list za
   zaknihované  akcie, postupuje společnost při vydání zaknihovaných akcií
   podle  zvláštního  zákona  bez  zbytečného odkladu po vrácení zatímního
   listu.

   § 177

   (1)  Upisovatel  je  povinen  splatit emisní kurs akcií, které upsal, v
   době  určené  ve  stanovách,  nejpozději však do jednoho roku od vzniku
   společnosti.

   (2)  Při  porušení  povinnosti  splatit emisní kurs upsaných akcií nebo
   jeho  část  zaplatí  upisovatel  úroky  z prodlení určené ve stanovách,
   jinak ve výši 20 % ročně.

   (3)  Jestliže  upisovatel nesplatí emisní kurs upsaných akcií nebo jeho
   splatnou  část,  vyzve  jej  představenstvo,  aby  ji splatil ve lhůtě,
   kterou  určí  stanovy společnosti, jinak ve lhůtě do 60 dnů od doručení
   výzvy.

   (4)   Po   marném   uplynutí   lhůty   uvedené  v  odstavci  3  vyloučí
   představenstvo  upisovatele  ze  společnosti  a  vyzve  jej, aby vrátil
   zatímní  list  v  přiměřené  lhůtě,  kterou  mu  určí, pokud nepřijme v
   souladu  se  zákonem  a  stanovami společnosti jiné opatření. Vyloučený
   upisovatel  ručí  společnosti  za  splacení emisního kursu jím upsaných
   akcií.

   (5)  Pokud  vyloučený  upisovatel  v určené lhůtě zatímní list nevrátí,
   prohlásí představenstvo tento zatímní list za neplatný. Toto rozhodnutí
   uveřejní  představenstvo  způsobem  určeným  zákonem  a  stanovami  pro
   svolání  valné  hromady;  písemné  oznámení  o  tom zašle upisovateli a
   současně rozhodnutí zveřejní.

   (6)  Pokud představenstvo prohlásí zatímní list za neplatný, vydá místo
   něho  nový  zatímní  list  nebo  akcie osobě schválené valnou hromadou,
   která splatí emisní kurs těchto akcií.

   (7)  Majetek, který získá společnost prodejem vráceného zatímního listu
   nebo  vydáním  nového  zatímního  listu  anebo  akcií podle odstavce 6,
   použije  k  vrácení  plnění  poskytnutého  vyloučeným  upisovatelem  na
   splacení  emisního  kursu  akcií  upsaných vyloučeným upisovatelem a po
   započtení nároků vzniklých společnosti z porušení jeho povinností.

   Oddíl 3

   Práva a povinnosti akcionářů

   § 178

   Podíly na zisku společnosti

   (1)  Akcionář má právo na podíl na zisku společnosti (dividendu), který
   valná  hromada  podle  hospodářského  výsledku  schválila  k rozdělení.
   Nevyplývá-li  z  ustanovení stanov týkajících se prioritních akcií něco
   jiného,  určuje  se  tento podíl poměrem jmenovité hodnoty jeho akcií k
   jmenovité  hodnotě  akcií  všech  akcionářů.  Společnost nesmí vyplácet
   zálohy na podíly na zisku.

   (2)  Společnost  není  oprávněna rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje
   mezi  akcionáře,  je-li vlastní kapitál zjištěný z řádné nebo mimořádné
   účetní  závěrky  nebo  by  v  důsledku  rozdělení  zisku  byl nižší než
   základní kapitál společnosti, zvýšený o

   a)   upsanou   jmenovitou   hodnotu  akcií,  pokud  byly  upsány  akcie
   společnosti  na  zvýšení základního kapitálu a zvýšený základní kapitál
   nebyl  ke  dni  sestavení  řádné nebo mimořádné účetní závěrky zapsán v
   obchodním rejstříku, a

   b)  tu část rezervního fondu nebo ty rezervní fondy, které podle zákona
   a stanov nesmí společnost použít k plnění akcionářům.

   (3) Podíl členů představenstva a členů dozorčí rady na zisku (tantiému)
   může stanovit valná hromada ze zisku schváleného k rozdělení.

   (4)  Nestanoví-li  zvláštní  právní předpis jinak, mohou se zaměstnanci
   společnosti  ve  shodě se stanovami podílet na rozdělení zisku. Stanovy
   mohou  určit,  že  tento podíl ze zisku lze použít pouze k úhradě části
   emisního  kursu  akcií,  jež  podléhá  splacení zaměstnanci společnosti
   podle  §  158,  nebo  kupních  cen  akcií společnosti zaměstnanci, a to
   formou započtení.

   (5)  Ustanovení  odstavců 1 a 2 se použijí obdobně i na rozdělení zisku
   na  tantiému  a  na  určení  podílu  zaměstnanců  na  zisku. Ustanovení
   odstavce 8 se použije přiměřeně.

   (6) Částka určená k vyplacení jako podíl na zisku společnosti nesmí být
   vyšší,  než  je  hospodářský výsledek účetního období vykázaný v účetní
   závěrce  snížený o povinný příděl do rezervního fondu podle § 217 odst.
   2  a  o  neuhrazené  ztráty  minulých  let a zvýšený o nerozdělený zisk
   minulých  let  a fondy vytvořené ze zisku, které společnost může použít
   dle svého volného uvážení.

   (7)  Nestanoví-li stanovy nebo rozhodnutí valné hromady něco jiného, je
   dividenda  a  tantiéma  splatná do tří měsíců ode dne, kdy bylo přijato
   usnesení valné hromady o rozdělení zisku.

   (8)  Neurčí-li  stanovy  nebo  usnesení  valné  hromady  anebo dohoda s
   akcionářem  jinak,  je  společnost  povinna  vyplatit  dividendu na své
   náklady  a  nebezpečí  na adrese akcionáře vedené v seznamu akcionářů k
   rozhodnému  dni,  pokud  vydala akcie na jméno, nebo na adrese vedené v
   evidenci  zaknihovaných  cenných  papírů  v části určené pro emitenta k
   rozhodnému  dni,  pokud  vydala  zaknihované  akcie  na majitele. Pokud
   společnost  vydala  listinné  akcie  na  majitele,  určí  místo výplaty
   dividendy stanovy nebo rozhodnutí valné hromady, pokud nebylo dohodnuto
   něco   jiného.  Nebylo-li  místo  výplaty  určeno,  vyplatí  společnost
   dividendu akcionáři v místě sídla společnosti.

   (9)  Jsou-li akcie společnosti vydány na majitele a nebyly-li přijaty k
   obchodování  na  evropském  regulovaném trhu, je představenstvo povinno
   oznámit  den  výplaty dividendy, místo a způsob její výplaty, popřípadě
   rozhodný  den  způsobem  určeným  zákonem a stanovami pro svolání valné
   hromady,  neurčí-li  stanovy  něco  jiného.  Jestliže společnost vydala
   akcie  na  jméno  a  stanovy  neurčují  den  splatnosti  dividendy,  je
   představenstvo  povinno  zaslat  akcionářům  oznámení  o dnu splatnosti
   dividendy  bez  zbytečného odkladu po dni konání valné hromady, která o
   výplatě  dividendy  rozhodla,  nezasílá-li  společnost dividendu na své
   náklady a nebezpečí.

   (10)  Rozhodným  dnem  pro  uplatnění  práva na dividendu je den konání
   valné hromady, která rozhodla o výplatě dividendy. Stanovy mohou určit,
   že  rozhodný den pro uplatnění práva na dividendu je shodný s rozhodným
   dnem pro účast na valné hromadě, která rozhodne o výplatě dividendy.

   (11)  Valná  hromada  může  rozhodnout, že rozhodným dnem pro uplatnění
   práva  na  dividendu  je  jiný  určený  den, který nesmí předcházet dnu
   konání  valné  hromady,  která  rozhodla  o  výplatě dividendy, a nesmí
   následovat po dnu splatnosti dividendy. Takové rozhodnutí se nepovažuje
   za rozhodnutí o změně stanov.

   (12) Právo na výplatu dividendy je samostatně převoditelné podle § 156a
   ode  dne, kdy valná hromada rozhodla o výplatě dividendy. Jestliže však
   byly  nebo  mají  být  vydány  kupóny,  je právo na dividendu spojené s
   kupónem  převoditelné  pouze  spolu  s kupónem. Kupóny lze vydat i před
   rozhodnutím  valné  hromady o rozdělení zisku za účetní období, k němuž
   se kupón vztahuje.

   § 179

   (1)  Dividendu  přijatou  v  dobré víře není příjemce povinen vrátit. V
   pochybnostech   se   dobrá   víra   předpokládá.  Představenstvo  nesmí
   rozhodnout  o  výplatě dividendy ani jiných podílů na zisku v rozporu s
   ustanoveními  §  65a  a  178, ani když výplatu schválila valná hromada.
   Jestliže  došlo  k  takové  výplatě podílu na zisku, nemohou se členové
   představenstva  zprostit  odpovědnosti  za škodu, která tím společnosti
   vznikne. Došlo-li k výplatě jiných podílů na zisku, než jsou dividendy,
   v  rozporu  s  ustanoveními  § 65a a 178, je příjemce povinen vyplacený
   podíl  na  zisku  vrátit  a  členové  představenstva  ručí  společně  a
   nerozdílně za splnění tohoto závazku.

   (2)  Po  dobu  trvání  společnosti  ani  v  případě jejího zrušení není
   akcionář  oprávněn požadovat vrácení svých vkladů. Za vrácení vkladů se
   nepovažuje plnění poskytnuté

   a) v důsledku snížení základního kapitálu,

   b)  při  odkoupení akcií společností, jsou-li splněny zákonem stanovené
   podmínky,

   c)  při  vrácení  zatímního  listu  nebo jeho prohlášení za neplatný (§
   177),

   d) při rozdělování podílu na likvidačním zůstatku.

   (3)  Po  zrušení  společnosti s likvidací má akcionář právo na podíl na
   likvidačním zůstatku.

   (4)  Společnost  může  bezúplatně  převádět  majetek na akcionáře jen v
   případech, kdy to zákon výslovně dovoluje.

   § 180

   (1)  Akcionář je oprávněn účastnit se valné hromady, hlasovat na ní, má
   právo  požadovat  a  dostat  na ní vysvětlení záležitostí týkajících se
   společnosti,  je-li  takové  vysvětlení potřebné pro posouzení předmětu
   jednání  valné  hromady,  a  uplatňovat návrhy a protinávrhy. Neurčí-li
   stanovy jinak, hlasuje se nejprve o protinávrhu akcionáře.

   (2)  Hlasovací právo je spojeno s akcií. Stanovy musí určit počet hlasů
   spojených  s  akcií  tak,  aby  na akcie se stejnou jmenovitou hodnotou
   připadal  stejný počet hlasů. Jestliže společnost vydává akcie s různou
   jmenovitou  hodnotou,  musí  být počet hlasů spojených s těmito akciemi
   určen ve stejném poměru, jako je poměr jmenovitých hodnot těchto akcií.
   Stanovy  mohou  omezit  výkon  hlasovacího  práva stanovením nejvyššího
   počtu  hlasů  jednoho  akcionáře,  a  to ve stejném rozsahu pro každého
   akcionáře nebo i pro akcionáře a jím ovládané osoby.

   (3)  Akcionář  přítomný  na  valné hromadě má právo na vysvětlení podle
   odstavce   1  i  ohledně  záležitostí  týkajících  se  osob  ovládaných
   společností.

   (4)  Informace obsažená ve vysvětlení musí být určitá a musí poskytovat
   dostatečný  obraz  o  skutečnosti. Informace může být zcela nebo zčásti
   odmítnuta,  jestliže z pečlivého podnikatelského uvážení vyplývá, že by
   mohlo  její  poskytnutí  přivodit  společnosti  újmu nebo jde o vnitřní
   informaci   podle  zvláštního  právního  předpisu  anebo  je  předmětem
   obchodního   tajemství  společnosti  nebo  utajovanou  informací  podle
   zvláštního  právního  předpisu.  Zda jde o takovou informaci, rozhoduje
   představenstvo.  Odmítne-li představenstvo z uvedených důvodů informaci
   sdělit,   může  být  informace  vyžadována,  jen  pokud  bude  s  jejím
   poskytnutím  souhlasit  dozorčí rada. Jestliže nesouhlasí s poskytnutím
   informace  ani  dozorčí rada, rozhodne o tom, zda je společnost povinna
   informaci  poskytnout,  soud  na  základě  žaloby akcionáře. Tím nejsou
   dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů na ochranu informací.

   (5)  Vysvětlení  může  být  poskytnuto formou souhrnné odpovědi na více
   otázek  obdobného  obsahu.  Platí, že vysvětlení se akcionáři dostalo i
   tehdy,  pokud bylo doplňující vysvětlení k bodům programu uveřejněno na
   internetových  stránkách  společnosti  nejpozději  v  den předcházející
   konání  valné  hromady a je k dispozici akcionářům v místě konání valné
   hromady.

   (6)  Jestliže  akcionář  hodlá  uplatnit na valné hromadě protinávrhy k
   návrhům,  jejichž  obsah  je  uveden  v pozvánce na valnou hromadu nebo
   oznámení  o jejím konání, nebo v případě, že o rozhodnutí valné hromady
   musí být pořízen notářský zápis, je povinen doručit písemné znění svého
   návrhu  nebo  protinávrhu  společnosti nejméně pět pracovních dnů přede
   dnem  konání  valné  hromady.  To  neplatí,  jde-li  o  návrhy na volbu
   konkrétních  osob  do  orgánů  společnosti.  Představenstvo  je povinno
   uveřejnit  jeho  protinávrh  se  svým  stanoviskem,  pokud je to možné,
   nejméně tři dny před oznámeným datem konání valné hromady.

   (7)  Akcionář  má  právo  uplatňovat  své  návrhy  k bodům, které budou
   zařazeny  na  pořad  jednání  valné  hromady,  ještě  před  uveřejněním
   pozvánky   na   valnou   hromadu   nebo   oznámení   o  jejím  svolání.
   Představenstvo   uveřejní   návrh,   který   bude  společnosti  doručen
   nejpozději  do  7  dnů před uveřejněním pozvánky na valnou hromadu nebo
   oznámení  o  jejím  svolání, spolu s pozvánkou na valnou hromadu nebo s
   oznámením  o jejím svolání. Na návrhy doručené po této lhůtě se obdobně
   použije  odstavec  6.  Stanovy společnosti mohou lhůtu podle věty druhé
   zkrátit.

   § 181

   (1)  Akcionář  nebo  akcionáři  společnosti,  jejíž základní kapitál je
   vyšší  než 100 000 000 Kč, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá
   hodnota  dosahuje alespoň 3 % základního kapitálu, a dále akcionář nebo
   akcionáři  společnosti,  která  má  základní  kapitál  100 000 000 Kč a
   nižší,  kteří  mají  akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota dosahuje
   alespoň 5 % základního kapitálu, mohou požádat představenstvo o svolání
   mimořádné valné hromady k projednání navržených záležitostí.

   (2)  Představenstvo  za  předpokladu, že je každý z bodů návrhu doplněn
   odůvodněním nebo návrhem usnesení, svolá mimořádnou valnou hromadu tak,
   aby  se konala nejpozději do 40 dnů ode dne, kdy mu došla žádost o její
   svolání. Lhůta uvedená v § 184a odst. 2 se zkracuje na 15 dnů. Jde-li o
   společnost,  jejíž  akcie  byly  přijaty  k  obchodování  na  evropském
   regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu, činí
   lhůta  podle první věty 50 dnů a lhůta uvedená podle druhé věty 21 dnů.
   Představenstvo   není   oprávněno   navržený   pořad   jednání   měnit.
   Představenstvo  je  oprávněno  navržený  pořad jednání doplnit pouze se
   souhlasem  osob, které požádaly o svolání mimořádné valné hromady podle
   odstavce 1.

   (3) Nesplní-li představenstvo povinnost podle odstavce 2, rozhodne soud
   na  žádost akcionáře nebo akcionářů uvedených v odstavci 1 o tom, že je
   zmocňuje  svolat  mimořádnou  valnou  hromadu  a  ke  všem  úkonům s ní
   souvisejícím.  Současně  může  soud  určit  i bez návrhu předsedu valné
   hromady.

   (4)  Pozvánka na mimořádnou valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání
   musí  obsahovat  výrok  rozhodnutí  podle  odstavce 3 s uvedením soudu,
   který  rozhodnutí  vydal,  a dne, kdy se rozhodnutí stalo vykonatelným.
   Pro   účely  zajištění  této  valné  hromady  jsou  zmocnění  akcionáři
   oprávněni vyžádat si výpis z evidence zaknihovaných cenných papírů.

   (5)  Jestliže soud zmocní akcionáře ke svolání mimořádné valné hromady,
   hradí   náklady  soudního  řízení  a  konání  mimořádné  valné  hromady
   společnost.  Za závazek uhradit náklady řízení a konání mimořádné valné
   hromady  ručí  členové představenstva společně a nerozdílně. Společnost
   má  právo  na  náhradu škody, která jí vznikla úhradou nákladů soudního
   řízení vůči členům představenstva.

   § 182

   (1) Na žádost akcionáře nebo akcionářů uvedených v § 181 odst. 1

   a)  představenstvo  za  předpokladu,  že je každý z bodů návrhu doplněn
   odůvodněním  nebo  návrhem usnesení a že je mu doručen nejpozději do 20
   dnů  před  konáním valné hromady nebo je-li určen, před rozhodným dnem,
   zařadí  jimi  určenou  záležitost na pořad jednání valné hromady; pokud
   žádost  došla  po zaslání pozvánky na valnou hromadu nebo po uveřejnění
   oznámení  o  jejím  konání,  uveřejní  představenstvo  doplnění  pořadu
   jednání valné hromady ve lhůtě do deseti dnů před konáním valné hromady
   případně,   je-li   určen,  před  rozhodným  dnem  k  účasti  na  valné
   hromaděpřípadně,  je-li  určen,  před  rozhodným dnem k účasti na valné
   hromadě  případně,  je-li  určen, před rozhodným dnem k účasti na valné
   hromadě způsobem určeným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady;
   jestliže  takové  uveřejnění  není již možné, lze určenou záležitost na
   pořad jednání této valné hromady zařadit jen postupem podle § 185 odst.
   4,

   b)   dozorčí   rada   přezkoumá   výkon   působnosti  představenstva  v
   záležitostech určených v žádosti,

   c)  dozorčí  rada  uplatní  právo na náhradu škody, které má společnost
   vůči členovi představenstva,

   d)  představenstvo  podá  žalobu na splacení emisního kursu akcií proti
   akcionářům, kteří jsou v prodlení s jeho splacením, nebo uplatní postup
   podle § 177.

   (2)  Pokud  dozorčí  rada  nebo  představenstvo  bez zbytečného odkladu
   nesplní  žádost  akcionáře,  mohou  akcionáři  uvedení  v § 181 odst. 1
   uplatnit  právo  na náhradu škody nebo na splacení emisního kursu akcií
   jménem  společnosti  sami. Jiná osoba než akcionář, který žalobu podal,
   nebo  osoba jím zmocněná nemůže v řízení činit úkony za společnost nebo
   jejím jménem.

   (3)  Akcionáři uvedení v § 181 odst. 1 mohou požádat soud, aby jmenoval
   znalce  pro  přezkoumání  zprávy  o  vztazích  mezi  ovládanou osobou a
   propojenými  osobami  podle  §  66a  odst.  12,  jsou-li pro to závažné
   důvody, i když nejsou splněny předpoklady uvedené v § 66a odst. 13.

   § 183

   Neplatnost usnesení valné hromady

   (1)  O  vyslovení  neplatnosti  usnesení  valné  hromady  platí obdobně
   ustanovení § 131 odst. 1 až 10 a 12.

   (2)  Za nepodstatné porušení práv osob ve smyslu § 131 odst. 3 písm. a)
   se  považuje  zejména to, že pozvánka na valnou hromadu nebo oznámení o
   konání  valné hromady neobsahuje náležitosti podle § 184a odst. 3 písm.
   c), popřípadě § 202 odst. 2 písm. a), d).

   (3)  Usnesení  podle  §  131  odst.  10 soud na náklady navrhovatele ve
   zkráceném  znění  uveřejní  způsobem stanoveným zákonem a stanovami pro
   svolání  valné  hromady  a  uvede, kdy končí lhůta podle § 131 odst. 10
   písm. c). Uplyne-li lhůta marně, soud řízení zastaví.

   Veřejný návrh na koupi nebo směnu účastnických cenných papírů

   § 183a

   nadpis vypuštěn

   (1)  Kdo  činí  veřejný  návrh  smlouvy na odkoupení nebo směnu cenných
   papírů  vydaných  akciovou  společností,  se kterými je spojen podíl na
   základním  kapitálu  nebo hlasovacích právech společnosti, nebo cenných
   papírů  vydaných  touto  společností,  s  nimiž je spojeno právo takové
   cenné  papíry  získat  (dále  jen „účastnické cenné papíry“), postupuje
   podle  tohoto  ustanovení;  tím  nejsou  dotčena  pravidla  pro nabídky
   převzetí  podle  zákona  o  nabídkách  převzetí a pravidla pro veřejnou
   nabídku  investičních  cenných  papírů  podle  zákona  o  podnikání  na
   kapitálovém trhu.

   (2)  Navrhovatel  uveřejní  veřejný  návrh  smlouvy způsobem, kterým se
   podle tohoto zákona a stanov společnosti, jejíž účastnické cenné papíry
   hodlá nabýt, svolává valná hromada.

   (3) Veřejný návrh smlouvy obsahuje alespoň tyto údaje

   a) jméno nebo firmu a bydliště nebo sídlo navrhovatele,

   b) podstatné náležitosti kupní nebo směnné smlouvy, včetně údaje o výši
   protiplnění  nabízeného  za  každý  účastnický  cenný  papír, popřípadě
   dostatečně přesný způsob jeho určení,

   c) dobu závaznosti veřejného návrhu smlouvy,

   d) důvody, proč je veřejný návrh smlouvy činěn,

   e)  další podmínky uzavření smlouvy na základě veřejného návrhu, včetně
   způsobu  jeho  přijetí, okamžiku uzavření smlouvy a možnosti odstoupení
   od takto uzavřené smlouvy.

   (4)   Navrhovatel  odešle  znění  veřejného  návrhu  smlouvy  do  sídla
   společnosti,  jejíž  účastnické  cenné  papíry  hodlá  nabýt  (dále jen
   „cílová společnost“), ve lhůtě 10 pracovních dnů před jeho uveřejněním;
   to  neplatí,  je-li  navrhovatelem  cílová společnost. Představenstvo a
   dozorčí rada cílové společnosti odešlou do 5 pracovních dnů od doručení
   návrhu navrhovateli společné stanovisko k návrhu, pro jehož obsah platí
   obdobně   ustanovení   upravující   obsah   stanoviska   orgánů  cílové
   společnosti  podle  zákona o nabídkách převzetí; navrhovatel stanovisko
   uveřejní  spolu s veřejným návrhem smlouvy. Pokud členové orgánů cílové
   společnosti  poruší  povinnost  podle  předchozí  věty, ručí společně a
   nerozdílně  za  všechny  pohledávky  vůči  navrhovateli  vzniklé  podle
   odstavce  7.  Poruší-li navrhovatel povinnost podle první a druhé věty,
   nemá  tato  skutečnost  vliv  na  platnost  smluv uzavřených na základě
   veřejného  návrhu  smlouvy.  Ustanovení  zákona  o  nabídkách  převzetí
   upravující  postup  při  uzavírání smlouvy, jejích změn a odstoupení od
   takto  uzavřené  smlouvy,  včetně  postupu  při částečné nebo podmíněné
   nabídce převzetí, se použijí obdobně.

   (5)  Činí-li  se veřejný návrh smlouvy proto, že tak ukládá zákon, musí
   být  výše  protiplnění  přiměřená  hodnotě účastnických cenných papírů;
   navrhovatel   doloží   přiměřenost  protiplnění  posudkem  znalce.  Pro
   jmenování, odměňování a obsah posudku znalce platí obdobně § 59 odst. 3
   a 4. Doba závaznosti veřejného návrhu podle věty první nesmí být kratší
   než  4  týdny ode dne jeho uveřejnění. Jsou-li cenné papíry, které jsou
   předmětem   veřejného  návrhu  smlouvy  podle  věty  první,  přijaty  k
   obchodování  na  regulovaném trhu, předloží navrhovatel návrh veřejného
   návrhu   smlouvy   České   národní  bance  a  doloží  přiměřenost  výše
   protiplnění  nabízeného  za  každý  účastnický  cenný  papír;  znalecký
   posudek   podle  věty  první  se  v  tomto  případě  nevyžaduje,  pokud
   navrhovatel jinak řádně odůvodní přiměřenost protiplnění.

   (6)  Česká  národní  banka  může  ve  lhůtě  15  pracovních dnů ode dne
   doručení  veřejného  návrhu  smlouvy  vydat  rozhodnutí o zákazu učinit
   veřejný  návrh smlouvy nebo vyzvat navrhovatele k odstranění vad návrhu
   včetně  nedostatečného  odůvodnění  přiměřenosti  protiplnění;  k  tomu
   stanoví dostatečnou lhůtu. Účastníkem řízení před Českou národní bankou
   je  pouze  navrhovatel.  V  případě,  že navrhovatel nepředloží veřejný
   návrh  smlouvy nebo odůvodnění výše navrženého protiplnění ve stanovené
   lhůtě,  nebo  v případě, že veřejný návrh smlouvy nadále vykazuje vady,
   Česká  národní  banka  vydá  rozhodnutí  o  zákazu učinit veřejný návrh
   smlouvy.  Rozhodnutí  o  zákazu učinit veřejný návrh smlouvy může Česká
   národní banka vydat ve lhůtě 15 pracovních dnů ode dne, který následuje
   po  posledním dni lhůty určené ve výzvě podle věty první. Veřejný návrh
   smlouvy,  jehož  předmětem  jsou  účastnické  cenné  papíry, které byly
   přijaty k obchodování na regulovaném trhu, lze učinit až poté, co marně
   uplyne  lhůta  pro  vydání  rozhodnutí  o  zákazu  učinit veřejný návrh
   smlouvy podle tohoto odstavce.

   (7)  Neučiní-li  povinná  osoba veřejný návrh smlouvy podle odstavce 5,
   jsou  osoby,  kterým  vzniklo  právo  na odkoupení účastnických cenných
   papírů,  oprávněny  se  ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy se povinná osoba
   dostala do prodlení s plněním této povinnosti, domáhat uzavření smlouvy
   u  soudu  nebo  požadovat  náhradu škody. Vyjde-li najevo, že vlastníci
   účastnických  cenných  papírů,  které  byly  předmětem veřejného návrhu
   smlouvy,  neobdrželi  nebo  nemají  obdržet přiměřené protiplnění podle
   odstavce 5, mohou se domáhat, aby jim navrhovatel protiplnění dorovnal.
   Na  řízení podle tohoto odstavce se přiměřeně použijí ustanovení zákona
   o   nabídkách   převzetí  upravující  žalobu  pro  nesplnění  nabídkové
   povinnosti a žalobu na dorovnání.

   (8)  Nabízení  odkoupení nebo směny účastnických cenných papírů širšímu
   okruhu  osob jinak než formou veřejného návrhu smlouvy podle odstavce 1
   se  zakazuje. To neplatí, hodlá-li někdo nabídnout odkoupení nebo směnu
   účastnických  cenných papírů méně než 100 osobám nebo hodlá-li někdo na
   základě  veřejného návrhu odkoupit nebo směnit účastnické cenné papíry,
   jejichž  souhrnná  jmenovitá  hodnota nepřesáhne 1 % objemu emise, nebo
   jde-li  o  nabídku  na odkoupení nebo směnu účastnických cenných papírů
   činěnou  výlučně  na  evropském  regulovaném trhu nebo zahraničním trhu
   obdobném  regulovanému  trhu.  Stanovy  společnosti  mohou  dále předem
   určit, že se na její účastnické cenné papíry odstavce 1 až 4 nepoužijí,
   pokud  je  nabídka  na  koupi  nebo směnu v průběhu po sobě jdoucích 12
   měsíců  učiněna  jen  vůči  akcionářům  vlastnícím dohromady účastnické
   cenné  papíry,  jejichž  jmenovitá  hodnota  nepřesahuje 5 % základního
   kapitálu;  to  neplatí  pro případy, kdy povinnost učinit veřejný návrh
   smlouvy stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpis.

   § 183b

   zrušen

   § 183c

   zrušen

   § 183d

   zrušen

   § 183e

   zrušen

   § 183f

   zrušen

   § 183g

   zrušen

   § 183h

   zrušen

   Právo výkupu účastnických cenných papírů

   § 183i

   (1) Osoba, která vlastní ve společnosti účastnické cenné papíry,

   a)  jejichž  souhrnná  jmenovitá  hodnota  činí alespoň 90 % základního
   kapitálu společnosti, s nímž jsou spojena hlasovací práva, a

   b)  s  nimiž  je  spojen  alespoň  90%  podíl na hlasovacích právech ve
   společnosti (dále jen „hlavní akcionář“),

   je  oprávněna  požadovat,  aby  představenstvo  svolalo valnou hromadu,
   která  rozhodne  o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů
   společnosti na její osobu.

   (2) K přijetí usnesení valné hromady je potřebný souhlas alespoň devíti
   desetin  hlasů  všech  vlastníků  účastnických  cenných papírů, přičemž
   vlastníci prioritních akcií a hlavní akcionář mají vždy právo hlasovat.
   O  rozhodnutí  valné hromady se pořizuje notářský zápis, jehož přílohou
   je  znalecký posudek o výši protiplnění v penězích nebo jiné zdůvodnění
   výše protiplnění.

   (3)  Usnesení  valné hromady obsahuje také určení hlavního akcionáře, a
   výši  protiplnění  určenou  podle § 183j odst. 6 a lhůtu pro poskytnutí
   protiplnění.

   (4)  Pro  účely stanovení podílu podle odstavce 1 se vlastní účastnické
   cenné  papíry v majetku společnosti rozdělí mezi vlastníky účastnických
   cenných  papírů v poměru jmenovitých hodnot jejich účastnických cenných
   papírů.

   (5)  Hlavní  akcionář  je povinen předat obchodníkovi s cennými papíry,
   bance  nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu před konáním valné hromady
   peněžní prostředky ve výši potřebné k výplatě protiplnění a společnosti
   doložit  tuto skutečnost. Výplatu protiplnění provádí banka, spořitelní
   a úvěrní družstvo nebo obchodník s cennými papíry.

   § 183j

   (1)  Představenstvo  svolá  valnou  hromadu  do 15 dnů ode dne doručení
   žádosti podle § 183i odst. 1 společnosti.

   (2)  Pozvánka  na  valnou  hromadu  nebo  oznámení  o jejím konání musí
   obsahovat  také  rozhodné informace o určení výše protiplnění, případně
   závěry  znaleckého posudku, je-li vyžadován, výzvu zástavním věřitelům,
   aby společnosti sdělili existenci zástavního práva k účastnickým cenným
   papírům  vydaným  společností,  a  vyjádření představenstva k tomu, zda
   považuje výši protiplnění určenou podle odstavce 6 za přiměřenou.

   (3)  Určení  hlavního  akcionáře, zdůvodnění výše protiplnění, znalecký
   posudek  podle  odstavce 6, rozhodnutí České národní banky podle § 183n
   odst.  1,  vyžaduje-li  se,  zpřístupní  společnost  ve  svém  sídle  k
   nahlédnutí  každému  vlastníkovi  účastnického  cenného  papíru; § 184a
   odst.  6  věta  druhá  a  třetí  se  použije obdobně. Společnost, jejíž
   účastnické  cenné  papíry  jsou  přijaty  k  obchodování  na  evropském
   regulovaném  trhu  nebo  zahraničním  trhu  obdobném regulovanému trhu,
   současně  uveřejní  informace  o  postupu podle § 183i odst. 1 způsobem
   umožňujícím dálkový přístup.

   (4)  Návrh  usnesení  valné  hromady  nesmí  v  určení výše protiplnění
   určovat částku nižší, než kolik určuje znalecký posudek nebo zdůvodnění
   výše protiplnění, není-li podle zákona znalecký posudek vyžadován.

   (5)  Vlastníci  zastavených účastnických cenných papírů společnosti bez
   zbytečného odkladu poté, co se dozvěděli o svolání valné hromady, sdělí
   společnosti   skutečnost   zastavení   a   osobu  zástavního  věřitele;
   upozornění na tuto povinnost se uvede v pozvánce na valnou hromadu nebo
   v oznámení o jejím konání.

   6)  Společně  se  žádostí  podle  § 183i odst. 1 doručí hlavní akcionář
   společnosti  zdůvodnění  určení  výše  protiplnění,  znalecký  posudek,
   vyžaduje-li  se, a rozhodnutí České národní banky podle § 183n odst. 1;
   hlavní akcionář nese náklady na pořízení a doručení těchto listin.

   § 183k

   (1)  Vlastníci  účastnických  cenných papírů mohou od okamžiku obdržení
   pozvánky na valnou hromadu, případně od okamžiku oznámení jejího konání
   požádat soud o přezkoumání přiměřenosti protiplnění; není-li toto právo
   využito  do  měsíce  ode  dne  zveřejnění zápisu usnesení valné hromady
   podle § 183l do obchodního rejstříku, zaniká.

   (2)  V případě, že vlastník účastnického cenného papíru nevyužije právo
   podle odstavce 1, nemůže se nepřiměřenosti protiplnění již dovolávat.

   (3)  Soudní  rozhodnutí,  kterým  bylo  přiznáno  právo  na  jinou výši
   protiplnění,  je  pro hlavního akcionáře a pro společnost závazné co do
   základu  přiznaného  práva  i  vůči  ostatním  vlastníkům  účastnických
   cenných  papírů.  Promlčecí  doba  začíná  běžet  ode  dne  právní moci
   rozhodnutí, a to vůči všem oprávněným osobám bez ohledu na to, zda byly
   účastníky řízení.

   (4)  Určení  nepřiměřenosti  výše  protiplnění  nezpůsobuje  neplatnost
   usnesení valné hromady podle § 183i odst. 1.

   (5)  Návrh  na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady podle § 131
   nelze zakládat na nepřiměřenosti výše protiplnění.

   § 183l

   (1)  Představenstvo  podá  bez  zbytečného  odkladu po přijetí usnesení
   valné hromady návrh na zápis usnesení do obchodního rejstříku.

   (2)  Současně usnesení valné hromady a závěry znaleckého posudku, pokud
   se  vyžaduje,  uveřejní  způsobem  určeným  pro  svolání  valné hromady
   společnosti  a  uloží  notářský zápis v sídle společnosti k nahlédnutí;
   upozornění na tuto skutečnost se v uveřejněném oznámení také uvede.

   (3)  Uplynutím  měsíce  od  zveřejnění  zápisu  usnesení  do obchodního
   rejstříku  podle  odstavce  1  přechází  vlastnické právo k účastnickým
   cenným papírům menšinových akcionářů společnosti na hlavního akcionáře.

   (4)  Byly-li  přešlé  účastnické  cenné papíry zástavou, zástavní právo
   okamžikem přechodu zaniká. Na zástavního věřitele, který drží zastavený
   účastnický cenný papír, se přiměřeně použijí odstavce 5 a 6.

   (5)  Dosavadní  vlastníci  listinných  účastnických  cenných  papírů je
   předloží  společnosti  do 30 dnů po přechodu vlastnického práva; v době
   prodlení  nemohou  požadovat  protiplnění  podle  § 183m. Společnost dá
   příkaz  k  zápisu  změny  vlastníků  zaknihovaných účastnických cenných
   papírů  na  majetkových účtech osobě oprávněné vést příslušnou evidenci
   cenných  papírů  podle  zvláštního  právního předpisu ve stejné lhůtě s
   tím,  že  podkladem  pro  zápis změny je usnesení valné hromady podle §
   183i odst. 1.

   (6)  Nepředloží-li dosavadní vlastníci účastnických cenných papírů tyto
   cenné  papíry do měsíce, případně v dodatečné lhůtě určené společností,
   která  nesmí  být  kratší  než 14 dnů, postupuje společnost podle § 214
   odst. 1 až 3.

   (7) Vrácené účastnické cenné papíry předá společnost hlavnímu akcionáři
   bez  zbytečného  odkladu.  Za  účastnické  cenné  papíry  prohlášené za
   neplatné   vydá   představenstvo  společnosti  bez  zbytečného  odkladu
   hlavnímu  akcionáři  nové účastnické cenné papíry stejné formy, podoby,
   druhu a jmenovité hodnoty.

   § 183m

   (1)  Oprávněné  osoby  mají právo na protiplnění v penězích, jehož výši
   určí  hlavní  akcionář;  hlavní akcionář doloží přiměřenost protiplnění
   znaleckým posudkem, vyžaduje-li se, který nesmí být starší než 3 měsíce
   ke dni doručení žádosti podle § 183i odst. 1.

   (2)  Dosavadním  vlastníkům  zaknihovaných  účastnických cenných papírů
   vzniká  právo  na  zaplacení  protiplnění zápisem vlastnického práva na
   majetkovém  účtu  v  příslušné  evidenci  cenných  papírů  a vlastníkům
   listinných  účastnických  cenných  papírů  jejich  předáním společnosti
   podle  §  183l  odst. 5 a 6 a úroku ve výši obvyklých úroků podle § 502
   ode  dne,  kdy došlo k přechodu vlastnického práva k účastnickým cenným
   papírům menšinových akcionářů společnosti na hlavního akcionáře.

   (3) Obchodník s cennými papíry, banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo
   poskytne  oprávněným  osobám  protiplnění  bez  zbytečného  odkladu  po
   splnění podmínek podle odstavce 2.

   (4) Obchodník s cennými papíry, banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo
   poskytne  protiplnění  tomu,  kdo  byl  vlastníkem účastnických cenných
   papírů  společnosti k okamžiku přechodu vlastnického práva podle § 183l
   odst.  3 (dále jen „původní vlastník“); jestliže je však prokázán vznik
   zástavního  práva  k  těmto  cenným  papírům,  poskytne  se  zástavnímu
   věřiteli;  to  neplatí,  prokáže-li původní vlastník, že zástavní právo
   ještě před přechodem vlastnického práva podle § 183l odst. 3 zaniklo.

   § 183n

   Zvláštnosti  postupu při výkupu účastnických cenných papírů přijatých k
   obchodování na evropském regulovaném trhu

   (1)  K  přijetí  usnesení  valné  hromady  o  přechodu  všech ostatních
   účastnických  cenných  papírů společnosti, jejíž účastnické papíry byly
   přijaty  k  obchodování  na  regulovaném  trhu  nebo  zahraničním  trhu
   obdobném  regulovanému  trhu,  na  osobu hlavního akcionáře se vyžaduje
   předchozí  souhlas České národní banky se zdůvodněním výše protiplnění.
   Česká  národní  banka  posuzuje  pouze, zda navrhovatel řádně zdůvodnil
   navrhovanou výši protiplnění. Česká národní banka vydá rozhodnutí do 15
   pracovních dnů od doručení žádosti, tuto lhůtu může Česká národní banka
   prodloužit, nejvýše však o 15 pracovních dnů.

   (2)  Jsou-li  účastnické cenné papíry společnosti přijaty k obchodování
   na   evropském   regulovaném   trhu   nebo  zahraničním  trhu  obdobném
   regulovanému trhu, znalecký posudek podle § 183m odst. 1 se nevyžaduje.

   (3) Nabyl-li hlavní akcionář účastnické cenné papíry podle § 183i odst.
   1  v důsledku povinné nabídky převzetí nebo dobrovolné nabídky převzetí
   podle  zákona  o  nabídkách  převzetí,  na  jejímž základě nabyl hlavní
   akcionář alespoň 90 % všech účastnických cenných papírů společnosti, na
   které se nabídka vztahovala, platí, že protiplnění podle takové povinné
   nebo  dobrovolné  nabídky  převzetí  je  protiplněním přiměřeným. Právo
   hlavního  akcionáře podle § 183i odst. 1 musí být uplatněno do 3 měsíců
   od  konce  doby  závaznosti nabídky převzetí podle první věty, jinak se
   první věta neuplatní.

   (4)  Ke  dni  přechodu  vlastnického práva k účastnickým cenným papírům
   podle  §  183l odst. 3 dochází k vyřazení účastnických cenných papírů z
   obchodování  na  evropském  evropském regulovaném trhu nebo zahraničním
   trhu  obdobném  regulovanému  trhu;  §  186a  odst. 1 a 2 se nepoužijí.
   Společnost  informuje bez zbytečného odkladu o rozhodnutí valné hromady
   podle  §  183i  v  souladu s požadavky zákona upravujícího podnikání na
   kapitálovém  trhu nebo se srovnatelnými požadavky zahraničního právního
   předpisu  organizátora  evropského  regulovaného trhu nebo zahraničního
   trhu  obdobného  regulovanému  trhu,  na  kterém  byly účastnické cenné
   papíry podle odstavce 1 přijaty k obchodování.

   Oddíl 4

   Orgány společnosti

   Valná hromada

   § 184

   (1)  Valná  hromada  je  nejvyšším  orgánem  společnosti.  Akcionář  se
   zúčastňuje  valné  hromady osobně nebo v zastoupení (dále jen „přítomný
   akcionář“).

   (2)  Stanovy  mohou  upravit,  za  jakých  podmínek  se akcionáři mohou
   zúčastnit   valné   hromady   s   využitím  elektronických  prostředků,
   umožňujících  například  přímý  dálkový  přenos valné hromady obrazem a
   zvukem  nebo  přímou  dvousměrnou  komunikaci  mezi  valnou  hromadou a
   akcionářem.   Stanovy  dále  mohou  upravit  hlasování  prostřednictvím
   odevzdání  hlasů  před  konáním  valné hromady nebo v jejím průběhu bez
   toho,  aby  akcionář  nebo  jeho  zástupce museli být osobně přítomni v
   místě  konání  valné hromady, anebo tak, že odevzdají své hlasy písemně
   před  konáním  valné  hromady (korespondenční hlasování). Podmínky musí
   být  stanoveny  tak,  aby umožňovaly společnosti ověřit totožnost osoby
   oprávněné  vykonat  hlasovací  právo  a určit akcie, s nimiž je spojeno
   vykonávané  hlasovací  právo,  jinak  se  k  hlasům  odevzdaným takovým
   postupem   ani   k   účasti  takto  hlasujících  akcionářů  nepřihlíží.
   Akcionáři,  kteří  využijí  práva podle tohoto odstavce, se považují za
   přítomné na valné hromadě.

   (3)  Stanovy  nebo  rozhodnutí předcházející konání valné hromady mohou
   určit  den,  který  je  rozhodný  k účasti na valné hromadě. Rozhodnutí
   valné  hromady  podle  věty  první  se nepovažuje za rozhodnutí o změně
   stanov.  Rozhodný den nemůže předcházet dni konání valné hromady o více
   než  30  dnů.  Jsou-li  akcie  společnosti  přijaty  k  obchodování  na
   evropském regulovaném trhu, je rozhodným dnem k účasti na valné hromadě
   vždy  sedmý  den  předcházející  konání  valné  hromady;  věta první se
   nepoužije.  Neurčují-li  stanovy  společnosti, která vydala zaknihované
   akcie,  které  nejsou  přijaty  k  obchodování na evropském regulovaném
   trhu,  jiný  rozhodný  den,  platí, že rozhodným dnem k účasti na valné
   hromadě  je  sedmý  den předcházející konání valné hromady. Společnost,
   která  vydala zaknihované akcie, je povinna si nejpozději do dne konání
   valné  hromady  opatřit  z  evidence zaknihovaných cenných papírů výpis
   emise k rozhodnému dni.

   (4) Plná moc pro zastupování na valné hromadě musí být písemná a musí z
   ní  vyplývat,  zda  byla  udělena  pro zastoupení na jedné nebo na více
   valných  hromadách  v  určitém  období. Má se za to, že osoba zapsaná v
   evidenci  investičních  nástrojů  nebo v evidenci zaknihovaných cenných
   papírů  jako správce anebo jako osoba oprávněná vykonávat práva spojená
   s  akcií,  je  oprávněna  zastupovat  akcionáře  při  výkonu všech práv
   spojených  s  akciemi vedenými na daném účtu, včetně hlasování na valné
   hromadě.  Tato  osoba  se  prokazuje  výpisem  z  evidence investičních
   nástrojů  nebo  výpisem  z  evidence zaknihovaných cenných papírů; toho
   není třeba, má-li společnost povinnost sama si vyžádat pro účely výkonu
   práv  spojených  s  akciemi výpis z evidence investičních nástrojů nebo
   výpis z evidence zaknihovaných cenných papírů.

   (5)  Zmocněnec  je povinen oznámit v dostatečném předstihu před konáním
   valné  hromady  akcionáři  veškeré  skutečnosti, které by mohly mít pro
   akcionáře  význam  při posuzování, zda v daném případě hrozí střet jeho
   zájmů  a  zájmů  zmocněnce.  Členové  orgánů společnosti mohou přijmout
   zmocnění  akcionářem,  pouze  pokud uveřejní informace podle první věty
   spolu s pozvánkou na valnou hromadu nebo s oznámením o jejím svolání.

   (6)  Akcionář  nemusí  vykonat  hlasovací  práva  spojená se všemi jeho
   akciemi stejným způsobem; to platí i pro jeho zmocněnce.

   § 184a

   (1)  Valná  hromada  se  koná  nejméně  jednou  za  rok ve lhůtě určené
   stanovami,  nejpozději  však  do  6  měsíců  od posledního dne účetního
   období.   Svolá  ji  představenstvo,  popřípadě  jeho  člen,  pokud  se
   představenstvo  na  jejím  svolání  bez  zbytečného odkladu neusneslo a
   zákon   stanoví   povinnost   valnou   hromadu   svolat   anebo   pokud
   představenstvo  není  dlouhodobě schopno se usnášet, nestanoví-li tento
   zákon jinak.

   (2) Představenstvo je povinno uveřejnit pozvánku na valnou hromadu nebo
   oznámení  o  jejím  svolání  způsobem  určeným  zákonem  a stanovami. U
   společnosti  s akciemi na jméno uveřejňuje představenstvo pozvánku tak,
   že  ji  odešle všem akcionářům na adresu sídla nebo bydliště uvedenou v
   seznamu  akcionářů  nejméně  30  dní  před  konáním  valné  hromady.  U
   společnosti  s  akciemi  na  majitele  uveřejňuje představenstvo v této
   lhůtě  oznámení  o  konání  valné  hromady v Obchodním věstníku a jiným
   vhodným způsobem určeným stanovami. Jestliže vlastník akcií na majitele
   zřídí  ve  prospěch  společnosti  zástavní  právo alespoň k jedné akcii
   společnosti jako jistotu na úhradu nákladů za zaslání oznámení o konání
   valné  hromady  a  požádá o zasílání oznámení o konání valné hromady na
   adresu  uvedenou v žádosti, je společnost povinna mu na uvedenou adresu
   na jeho náklad oznámení zasílat.

   (3)  Pozvánka  na  valnou  hromadu nebo oznámení o konání valné hromady
   obsahuje alespoň

   a) firmu a sídlo společnosti,

   b) místo, datum a hodinu konání valné hromady,

   c)  označení,  zda  se  svolává  řádná,  mimořádná  nebo náhradní valná
   hromada,

   d) pořad jednání valné hromady,

   e)  rozhodný  den  k  účasti  na  valné  hromadě,  pokud  byl  určen, a
   vysvětlení jeho významu pro hlasování na valné hromadě.

   (4) Místo, datum a hodina konání valné hromady musí být určeny tak, aby
   co nejméně omezovaly možnost akcionářů účastnit se valné hromady.

   (5)  Valnou  hromadu  lze  odvolat  nebo  změnit datum jejího konání na
   pozdější  dobu.  Odvolání  valné  hromady nebo změna data jejího konání
   musí  být  oznámeny způsobem stanoveným zákonem a stanovami pro svolání
   valné  hromady, a to nejpozději jeden týden před oznámeným datem jejího
   konání,  jinak  je  společnost  povinna  uhradit  akcionářům,  kteří se
   dostavili  podle  původní  pozvánky  nebo  původního  oznámení,  účelně
   vynaložené  náklady. Mimořádnou valnou hromadu svolanou podle § 181 lze
   odvolat  nebo  změnit datum jejího konání na pozdější dobu, jen pokud o
   to  požádají tam uvedení akcionáři. Při určení nového data konání valné
   hromady musí být dodržena lhůta podle odstavce 2 nebo podle § 181 odst.
   2.

   (6)  Jestliže  má  být  na  pořadu  jednání  valné hromady změna stanov
   společnosti,  musí  pozvánka  na  valnou  hromadu nebo oznámení o jejím
   konání  alespoň charakterizovat podstatu navrhovaných změn a návrh změn
   stanov  musí  být  akcionářům k nahlédnutí v sídle společnosti ve lhůtě
   stanovené  pro  svolání  valné  hromady.  Akcionář  má právo vyžádat si
   zaslání  kopie  návrhu  stanov  na svůj náklad a své nebezpečí. Na tato
   práva musí být akcionáři upozorněni v pozvánce na valnou hromadu nebo v
   oznámení o jejím konání.

   § 185

   (1)  Valná hromada je schopna se usnášet, pokud přítomní akcionáři mají
   akcie,  jejichž  jmenovitá  hodnota  přesahuje 30 % základního kapitálu
   společnosti, nevyžadují-li stanovy účast vyšší.

   (2)  Přítomní akcionáři se zapisují do listiny přítomných, jež obsahuje
   firmu  nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické
   osoby, která je akcionářem, popřípadě jejího zástupce, čísla listinných
   akcií  a  jmenovitou  hodnotu  akcií,  jež  ji  opravňují  k hlasování,
   popřípadě  údaj  o  tom,  že  akcie  neopravňuje k hlasování. V listině
   přítomných  se  zvlášť  vyznačí  akcionáři,  kteří  se zúčastnili valné
   hromady  postupem  podle  § 184 odst. 2, s tím, že se vždy uvede, jakým
   způsobem   byla  ověřena  jejich  totožnost  a  identita  akcií.  Pokud
   společnost  odmítne  zápis  určité osoby do listiny přítomných provést,
   uvede  tuto  skutečnost  do listiny přítomných včetně důvodu odmítnutí.
   Správnost  listiny  přítomných  potvrzují  svými podpisy předseda valné
   hromady a zapisovatel zvolení podle stanov.

   (3)  Není-li  valná  hromada  schopna  se usnášet, svolá představenstvo
   náhradní valnou hromadu. Náhradní valnou hromadu svolává představenstvo
   novou pozvánkou či novým oznámením způsobem uvedeným v § 184a odst. 2 s
   tím,  že  lhůta  tam  uvedená  se zkracuje na 15 dnů. Pozvánka musí být
   zaslána   a  oznámení  o  konání  valné  hromady  musí  být  uveřejněno
   nejpozději  do  15  dnů  ode  dne,  na který byla svolána původní valná
   hromada.  Náhradní  valná hromada se musí konat do šesti týdnů ode dne,
   na  který  byla  svolána  původní valná hromada. Náhradní valná hromada
   musí  mít  nezměněný  pořad jednání a je schopna usnášení bez ohledu na
   ustanovení odstavce 1.

   (4)  Záležitosti,  které nebyly zařazeny do navrhovaného pořadu jednání
   valné  hromady,  lze  rozhodnout  jen  za  účasti  a se souhlasem všech
   akcionářů společnosti.

   § 186

   (1)  Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud
   tento  zákon  nevyžaduje většinu jinou. Stanovy mohou určit vyšší počet
   hlasů potřebných k přijetí usnesení.

   (2)  O  záležitostech  podle  §  187  odst. 1 písm. a), b), c) a k) a o
   zrušení   společnosti  s  likvidací  a  návrhu  rozdělení  likvidačního
   zůstatku   rozhoduje   valná  hromada  alespoň  dvěma  třetinami  hlasů
   přítomných akcionářů. Rozhoduje-li valná hromada o zvýšení nebo snížení
   základního  kapitálu,  vyžaduje  se i souhlas alespoň dvou třetin hlasů
   přítomných  akcionářů každého druhu akcií, které společnost vydala nebo
   místo nichž byly vydány zatímní listy.

   (3)  K rozhodnutí valné hromady o změně druhu nebo formy akcií, o změně
   práv  spojených s určitým druhem akcií, o omezení převoditelnosti akcií
   na jméno a o vyřazení akcií z obchodování na evropském regulovaném trhu
   nebo  zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu se vyžaduje i souhlas
   alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů majících tyto akcie.

   (4)   O   vyloučení  nebo  o  omezení  přednostního  práva  na  získání
   vyměnitelných  a  prioritních  dluhopisů,  o  vyloučení  nebo o omezení
   přednostního  práva na upisování nových akcií podle § 204a, o schválení
   ovládací smlouvy (§ 190b), o schválení smlouvy o převodu zisku (§ 190a)
   a  jejich  změny  a  o  zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady
   rozhoduje  valná  hromada  alespoň  třemi  čtvrtinami  hlasů přítomných
   akcionářů.  Jestliže  společnost vydala více druhů akcií, vyžaduje se k
   rozhodnutí valné hromady i souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných
   akcionářů u každého druhu akcií.

   (5)  K  rozhodnutí  valné hromady o spojení akcií se vyžaduje i souhlas
   všech akcionářů, jejichž akcie se mají spojit.

   (6)  O  rozhodnutích  podle  odstavců  2 až 5 musí být pořízen notářský
   zápis.  Notářský  zápis  o rozhodnutí o změně stanov musí obsahovat též
   schválený text změny stanov.

   § 186a

   (1)  Rozhodne-li valná hromada o vyřazení účastnických cenných papírů z
   obchodování na evropském regulovaném trhu, je společnost povinna učinit
   do  30  dnů  ode  dne  tohoto rozhodnutí veřejný návrh smlouvy. Veřejný
   návrh  smlouvy  musí  být  určen osobám, které byly ke dni konání valné
   hromady   vlastníky  účastnických  cenných  papírů  společnosti  a  pro
   vyřazení  účastnických  cenných papírů z obchodování na oficiálním trhu
   nehlasovaly  nebo  se  valné  hromady  nezúčastnily,  a to ohledně těch
   účastnických cenných papírů, jejichž vlastníky byly ke dni konání valné
   hromady, a nevzdaly se práva na jejich prodej společnosti. Prohlášení o
   vzdání se práva musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem nebo
   musí  být  učiněno  na  valné  hromadě. Prohlášení o vzdání se práva na
   valné  hromadě  se uvede v notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady.
   Vzdání  se práva má právní účinky i vůči právnímu nástupci akcionáře. V
   pochybnostech  se  má  za  to,  že  osoba,  která veřejný návrh smlouvy
   přijala, byla vlastníkem účastnických cenných papírů společnosti v době
   konání  valné hromady a byla vlastníkem toho počtu účastnických cenných
   papírů,  který  uvedla  v přijetí veřejného návrhu smlouvy. V notářském
   zápisu  o rozhodnutí valné hromady musí být jmenovitě uvedeni vlastníci
   účastnických cenných papírů, kteří hlasovali pro vyřazení z obchodování
   na   evropském   regulovaném   trhu   nebo  zahraničním  trhu  obdobném
   regulovanému trhu.

   (2) Představenstvo je povinno bez zbytečného odkladu oznámit rozhodnutí
   valné  hromady  o vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na
   evropském  regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému
   trhu  Komisi  pro  cenné  papíry a organizátorovi regulovaného trhu, na
   němž  se s nimi obchoduje, a uveřejnit je způsobem stanoveným zákonem a
   stanovami pro svolání valné hromady.

   (3)  Rozhodne-li  valná  hromada  o  změně  druhu  akcií nebo o omezení
   převoditelnosti  akcií  na  jméno nebo o jejím zpřísnění, je společnost
   povinna  učinit  do  30  dnů  ode  dne  zápisu  těchto  skutečností  do
   obchodního  rejstříku  veřejný  návrh smlouvy. Veřejný návrh smlouvy se
   týká  tohoto  druhu  nebo  této formy akcií a musí být určen vlastníkům
   akcií  nebo  je nahrazujících zatímních listů, kteří byli ke dni konání
   valné hromady akcionáři společnosti a nehlasovali pro změnu druhu akcií
   nebo  pro omezení převoditelnosti akcií na jméno anebo se valné hromady
   nezúčastnili,  a  to  ohledně  těch akcií nebo zatímních listů, jejichž
   vlastníky  byli  ke  dni  konání  valné hromady, a nevzdali se práva na
   jejich  prodej  společnosti.  Prohlášení  o  vzdání  se  práva musí mít
   písemnou  formu  s  úředně  ověřeným  podpisem nebo musí být učiněno na
   valné hromadě. Prohlášení o vzdání se práva na valné hromadě se uvede v
   notářském  zápisu o rozhodnutí valné hromady. Vzdání se práva má právní
   účinky  i  vůči  právnímu nástupci akcionáře. V pochybnostech platí, že
   osoba,  která  veřejný  návrh smlouvy přijala, byla v době konání valné
   hromady  akcionářem společnosti a byla vlastníkem toho počtu akcií nebo
   zatímních  listů,  který  uvedla  v přijetí veřejného návrhu smlouvy. V
   notářském  zápisu o rozhodnutí valné hromady musí být jmenovitě uvedeni
   akcionáři,  kteří  hlasovali  pro  změnu  druhu  akcií nebo pro omezení
   převoditelnosti  akcií  na jméno. Představenstvo je povinno oznámit bez
   zbytečného  odkladu  způsobem  určeným  zákonem a stanovami pro svolání
   valné  hromady den, k němuž byla zapsána změna druhu akcií nebo omezení
   převoditelnosti akcií do obchodního rejstříku.

   (4)  Společnost  je  povinna  uhradit  kupní  cenu účastnických cenných
   papírů  nabytých  na  základě  veřejného návrhu smlouvy nejpozději do 1
   měsíce  ode dne následujícího po dni uplynutí doby závaznosti veřejného
   návrhu smlouvy podle § 183a.

   (5)  Akcionáři  společnosti,  kteří  hlasovali  pro  změnu druhu akcií,
   omezení   převoditelnosti  akcií,  její  zpřísnění  nebo  pro  vyřazení
   účastnických cenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu
   nebo  zahraničním  trhu obdobném regulovanému trhu, jsou povinni koupit
   od  společnosti  cenné  papíry, jež společnost nabyla podle předchozích
   ustanovení,  za cenu, jež společnost za ně zaplatila, do tří měsíců ode
   dne,  kdy  je  společnost koupila, a to podle poměru jmenovitých hodnot
   jejich  akcií  zvýšenou  o  úrok  ve výši úroku vyžadovaného bankami za
   poskytnutí  odpovídajícího  úvěru  v době, kdy společnost veřejný návrh
   smlouvy  učinila.  To  neplatí,  jestliže  společnost může prodat akcie
   výhodněji.

   § 186b

   (1) Pokud rozhodla valná hromada o změně druhu nebo formy akcií anebo o
   štěpení akcií na více akcií o nižší jmenovité hodnotě nebo spojení více
   akcií do jedné akcie, může společnost vydat nové akcie a stanovit lhůtu
   k  předložení  listinných  akcií  k  výměně až poté, co tato změna bude
   zapsána do obchodního rejstříku.

   (2)  Pro postup při výměně akcií za akcie jiného druhu nebo formy anebo
   při  výměně  akcií  po  jejich štěpení nebo spojení více akcií do jedné
   akcie  se  použije  §  214.  Ustanovení  §  213a odst. 2 a 3 se použijí
   přiměřeně.

   § 186c

   (1)  Při  posuzování  způsobilosti valné hromady činit rozhodnutí a při
   hlasování na valné hromadě se nepřihlíží k akciím nebo zatímním listům,
   s nimiž není spojeno hlasovací právo, nebo pokud nelze hlasovací právo,
   které je s nimi spojeno, vykonávat.

   (2) Akcionář nemůže vykonávat hlasovací právo

   a)  spojené  se  zatímním  listem,  pokud  je  v  prodlení se splácením
   emisního kursu nesplacených akcií nebo jeho části,

   b) rozhoduje-li valná hromada o jeho nepeněžitém vkladu,

   c)  rozhoduje-li  valná hromada o tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná
   ve  shodě, má být prominuto splnění povinnosti anebo zda má být odvolán
   z  funkce  člena  orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu
   funkce,

   d) v jiných případech stanovených zákonem.

   (3) Zákaz výkonu hlasovacích práv uvedený v odstavci v odstavci 2 písm.
   b)  až d) se vztahuje i na akcionáře, kteří jednají s akcionářem, který
   nemůže vykonávat hlasovací právo, ve shodě.

   (4)  Zákaz  výkonu  hlasovacích  práv  podle  odstavců  2 a 3 neplatí v
   případě, kdy všichni akcionáři společnosti jednají ve shodě (§ 66b).

   § 186d

   Dohody o výkonu hlasovacích práv

   (1) Neplatné jsou dohody, kterými se akcionář zavazuje:

   a)  dodržovat  při hlasování pokyny společnosti nebo některého z jejích
   orgánů o tom, jak má hlasovat, nebo

   b) že bude hlasovat pro návrhy předkládané orgány společnosti, nebo

   c)  že  jako  protiplnění  za  výhody  poskytnuté  společností  uplatní
   hlasovací právo určitým způsobem nebo že nebude hlasovat.

   (2)  Ustanovení  stanov,  která  zavazují  akcionáře  k  postupu  podle
   odstavce 1, jsou neplatná.

   § 187

   (1) Do působnosti valné hromady náleží

   a)  rozhodování  o  změně  stanov,  nejde-li o změnu v důsledku zvýšení
   základního  kapitálu představenstvem podle § 210 nebo o změnu, ke které
   došlo na základě jiných právních skutečností,

   b) rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu nebo o pověření
   představenstva  podle § 210 či o možnosti započtení peněžité pohledávky
   vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu,

   c)  rozhodnutí o snížení základního kapitálu a o vydání dluhopisů podle
   § 160,

   d)  volba  a  odvolání členů představenstva, pokud stanovy neurčují, že
   jsou voleni a odvoláváni dozorčí radou (§ 194 odst. 1),

   e)  volba  a  odvolání  členů  dozorčí  rady  a  jiných orgánů určených
   stanovami,  s výjimkou členů dozorčí rady volených a odvolávaných podle
   § 200,

   f) schválení řádné nebo mimořádné účetní závěrky a konsolidované účetní
   závěrky  a  v zákonem stanovených případech i mezitímní účetní závěrky,
   rozhodnutí  o  rozdělení  zisku  nebo  jiných  vlastních  zdrojů nebo o
   stanovení tantiém a rozhodnutí o úhradě ztráty,

   g) rozhodování o odměňování členů představenstva a dozorčí rady,

   h)  rozhodnutí  o  podání žádosti o přijetí účastnických cenných papírů
   společnosti   k   obchodování   na   evropském  regulovaném  trhu  nebo
   zahraničním  trhu  obdobném  regulovanému  trhu  a  o jejich vyřazení z
   obchodování,

   i)  rozhodnutí  o zrušení společnosti s likvidací, jmenování a odvolání
   likvidátora, včetně určení výše jeho odměny, schválení návrhu rozdělení
   likvidačního zůstatku,

   j)   rozhodnutí  o  fúzi,  převodu  jmění  na  jednoho  akcionáře  nebo
   rozdělení, popřípadě o změně právní formy,

   k) schvalování smluv uvedených v § 67a,

   l)  schválení  jednání  učiněných  jménem  společnosti do jejího vzniku
   podle § 64,

   m)  schválení  ovládací  smlouvy  (§  190b), smlouvy o převodu zisku (§
   190a) a smlouvy o tichém společenství a jejich změn,

   n)  rozhodnutí  o  dalších  otázkách,  které  tento  zákon nebo stanovy
   zahrnují do působnosti valné hromady.

   (2)  Valná  hromada si nemůže vyhradit k rozhodování záležitosti, které
   jí nesvěřuje zákon nebo stanovy.

   § 188

   (1)  Valná  hromada zvolí svého předsedu, zapisovatele, dva ověřovatele
   zápisu  a  osoby pověřené sčítáním hlasů. Do doby zvolení předsedy řídí
   valnou  hromadu  člen  představenstva, jehož tím představenstvo pověří,
   nestanoví-li tento zákon jinak.

   (2) Zápis o valné hromadě obsahuje:

   a) firmu a sídlo společnosti,

   b) místo a dobu konání valné hromady,

   c)  jméno  předsedy  valné  hromady, zapisovatele, ověřovatelů zápisu a
   osob pověřených sčítáním hlasů,

   d) popis projednání jednotlivých bodů programu valné hromady,

   e) rozhodnutí valné hromady s uvedením výsledku hlasování,

   f)  obsah  protestu  akcionáře,  člena představenstva nebo dozorčí rady
   týkajícího  se  rozhodnutí  valné  hromady,  jestliže o to protestující
   požádá.

   (3)  K  zápisu  se  přiloží  návrhy  a  prohlášení, předložená na valné
   hromadě k projednání, a listina přítomných na valné hromadě.

   § 189

   (1)  Představenstvo zabezpečuje vyhotovení zápisu o valné hromadě do 30
   dnů  od  jejího  ukončení.  Zápis  podepisuje  zapisovatel  a  předseda
   zasedání valné hromady a dva zvolení ověřovatelé.

   (2)  Každý  akcionář  může požádat představenstvo o vydání kopie zápisu
   nebo  jeho  části  za  celou  dobu existence společnosti. Pokud stanovy
   společnosti  neurčí  něco  jiného,  pořizuje  se kopie zápisu nebo jeho
   části na náklady akcionáře, který o její vydání žádá.

   (3)  Zápisy  o  valné hromadě spolu s oznámením nebo pozváním na valnou
   hromadu   a  listina  přítomných  akcionářů  se  uchovávají  v  archivu
   společnosti  po  celou dobu jejího trvání. Likvidátor zajistí archivaci
   nebo  úschovu  těchto  zápisů  ještě  po  dobu  deseti  roků  po zániku
   společnosti.  Pokud  se  zrušuje  společnost bez likvidace a její jmění
   přechází na právního nástupce, uschovávají se zápisy v archivu právního
   nástupce stejně jako zápisy tohoto nástupce.

   § 190

   (1)  Má-li společnost jen jediného akcionáře, nekoná se valná hromada a
   působnost  valné hromady vykonává tento akcionář. Projev vůle akcionáře
   při  výkonu  působnosti valné hromady musí mít písemnou formu (dále jen
   „rozhodnutí   akcionáře“).   Rozhodnutí   společníka   musí  mít  formu
   notářského zápisu o právním úkonu v těch případech, kdy se o rozhodnutí
   valné hromady pořizuje notářský zápis. Ustanovení § 186c odst. 2 a 3 se
   nepoužijí.

   (2)  Jediný  akcionář  je  oprávněn vyžadovat, aby se rozhodování podle
   odstavce  1 účastnilo představenstvo a dozorčí rada. Písemné rozhodnutí
   jediného akcionáře musí být doručeno představenstvu a dozorčí radě.

   (3)  Smlouvy  uzavřené  mezi  společností  a  jediným  akcionářem  této
   společnosti, pokud tento akcionář jedná rovněž jménem společnosti, musí
   mít  formu  notářského  zápisu  nebo  písemnou formu a listina musí být
   podepsána před orgánem pověřeným legalizací.

   § 190a

   Smlouva o převodu zisku

   (1)  Smlouvou  o  převodu  zisku  se zavazuje řízená osoba po provedení
   přídělu  do rezervního fondu, vyžaduje-li tvorbu rezervního fondu zákon
   nebo  zakladatelský  dokument,  převést  ve prospěch řídící osoby zbylý
   zisk  nebo  jeho  část.  Smlouva  o převodu zisku musí rovněž obsahovat
   závazek  řídící  osoby vůči společníkům, kteří nejsou účastníky smlouvy
   (dále   jen   "mimo  stojící  společníci"),  poskytnout  jim  přiměřené
   vyrovnání, ledaže společnost nemá žádného takového společníka.

   (2)  Přiměřené  vyrovnání  podle odstavce 1 musí být poskytnuto po dobu
   trvání  smlouvy  každoročně  a  alespoň  v  té  výši,  která  by  podle
   dosavadních  hospodářských výsledků společnosti a očekávaných budoucích
   hospodářských  výsledků  s přihlédnutím k přiměřeným odpisům a opravným
   položkám   mohla  být  pravděpodobně  rozdělena  jako  podíl  na  zisku
   připadající  na  akcie  určité  jmenovité  hodnoty nebo na podíl tohoto
   společníka.  Jestliže  se  smlouva o převodu zisku vztahuje jen na část
   zisku, krátí se částka přiměřeného vyrovnání poměrně.

   (3)  Smlouva o převodu zisku je platná, i když vyrovnání podle odstavce
   1  není  přiměřené.  Mimo stojící společníci jsou oprávněni domáhat se,
   aby  výši přiměřeného vyrovnání určil soud. Žaloba musí být podána do 3
   měsíců  poté,  co  bylo  zveřejněno  uložení smlouvy o převodu zisku do
   sbírky  listin,  jinak  toto  právo  zaniká. Soudní rozhodnutí, jímž se
   určuje  výše  přiměřeného vyrovnání mimo stojícímu společníkovi, je pro
   řídící  osobu  co  do  základu přiznaného práva závazné i vůči ostatním
   mimo stojícím společníkům.

   § 190b

   Ovládací smlouva

   (1)  Ovládací  smlouvou se zavazuje jedna smluvní strana (řízená osoba)
   podrobit se jednotnému řízení jiné osobě (řídící osoba). Je-li součástí
   ovládací  smlouvy  i  závazek řízené osoby převádět zisk nebo jeho část
   řídící osobě, použije se obdobně ustanovení § 190a.

   (2)  Řídící  osoba je oprávněna udílet statutárnímu orgánu řízené osoby
   pokyny,  a  to i takové, které mohou být pro řízenou osobu i nevýhodné,
   jestliže  jsou  v  zájmu  řídící osoby nebo jiné osoby, se kterou tvoří
   koncern.  Tím  není  dotčena  povinnost osob tvořících statutární orgán
   řízené  osoby  nebo  jeho  členů  jednat s péčí řádného hospodáře. Jiná
   osoba   ani   jiný   orgán   řízené  osoby  nejsou  oprávněny  udělovat
   statutárnímu  orgánu řízené osoby pokyny, které jsou v rozporu s pokyny
   řídící osoby.

   (3) Osoby, které jménem řídící osoby udělují pokyny statutárnímu orgánu
   řízené  osoby,  jsou povinny postupovat s péčí řádného hospodáře. Pokud
   tuto  povinnost  poruší,  jsou  povinny  společně a nerozdílně nahradit
   škodu,  která z toho řízené osobě vznikne. Je-li sporné, zda tyto osoby
   postupovaly s péčí řádného hospodáře, nesou důkazní břemeno. Za splnění
   závazku z náhrady škody ručí řídící osoba.

   (4)  Právo na náhradu škody může za řízenou osobu uplatnit i každý její
   společník. Ustanovení § 182 se použije přiměřeně.

   (5)  Vznikne-li v důsledku porušení povinností podle odstavce 3 škoda i
   věřitelům   řízené   osoby,  odpovídají  osoby,  které  tuto  povinnost
   porušily,  společně  a  nerozdílně  za škodu způsobenou věřiteli, pokud
   nárok  věřitele  nemůže  být  uspokojen  z majetku řízené osoby. Řídící
   osoba ručí za závazek k náhradě škody.

   (6) Společně s osobami uvedenými v odstavcích 3 a 5 odpovídají za takto
   vzniklou  škodu i osoby, jež jsou statutárním orgánem řízené osoby nebo
   jeho  členem,  pokud nepostupovaly s péčí řádného hospodáře. Tyto osoby
   za škodu neodpovídají, pokud jednaly podle pokynů, které byly uděleny v
   souladu s ustanovením odstavce 2.

   Společná ustanovení o ovládací smlouvě a o smlouvě o převodu zisku

   § 190c

   (1)  Ovládací  smlouva  nebo  smlouva o převodu zisku musí být uzavřena
   písemně  a  musí  obsahovat  i  závazek  vůči mimo stojícím společníkům
   uzavřít  na  písemnou  žádost  smlouvu o úplatném převodu jejich akcií,
   zatímních  listů nebo podílů (dále jen "smlouva o úplatném převodu") za
   cenu přiměřenou hodnotě jejich akcií, zatímních listů nebo podílů (dále
   jen  "odškodnění"), ledaže společnost nemá žádného takového společníka.
   Ustanovení  §  186a  odst.  6 se použije přiměřeně. Lhůta pro zaplacení
   odškodnění  nesmí  být  delší  než  1  měsíc ode dne uzavření smlouvy o
   úplatném  převodu.  Výše  odškodnění  nebo  způsob jeho určení musí být
   uvedeny  v  ovládací  smlouvě  nebo  ve  smlouvě o převodu zisku. Právo
   požadovat  uzavření smlouvy o úplatném převodu může být časově omezeno.
   Lhůta  pro  uplatnění  tohoto práva nemůže být v takovém případě kratší
   než  3  měsíce  od  účinnosti  ovládací  smlouvy nebo smlouvy o převodu
   zisku.  Pro  účely tohoto ustanovení se akcie, zatímní listy a obchodní
   podíly považují vždy za neomezeně převoditelné.

   (2)  Není-li  výše  odškodnění  v  ovládací  smlouvě  nebo ve smlouvě o
   převodu  zisku  stanovena  v  souladu  s odstavcem 1, je smlouva přesto
   platná.  Mimo  stojící  společníci  jsou oprávněni domáhat se, aby výši
   přiměřeného  odškodnění  určil soud. Žaloba musí být podána do 3 měsíců
   poté,  co  bylo  zveřejněno  uložení  ovládací  smlouvy  nebo smlouvy o
   převodu  zisku  do  sbírky  listin,  popřípadě  od  uzavření  smlouvy o
   úplatném  převodu,  jinak toto právo zaniká. Soudní rozhodnutí, jímž se
   určuje  výše přiměřeného odškodnění mimo stojícímu společníkovi, je pro
   řídící  osobu  co  do  základu přiznaného práva závazné i vůči ostatním
   mimo stojícím společníkům.

   (3)  Ovládací smlouva nebo smlouva o převodu zisku může být zrušena jen
   s  účinností  ke konci účetního období. Zpětná účinnost se nepřipouští.
   Právní  úkon,  jenž  má  za následek zrušení smlouvy, musí mít písemnou
   formu.  Jestliže  se  má smlouva zrušit na základě právního úkonu, je k
   účinnosti  tohoto  právního  úkonu  třeba souhlasu valné hromady a mimo
   stojících  společníků,  obsahuje-li  ovládací  smlouva  nebo  smlouva o
   převodu  zisku závazek k vyrovnání nebo k odškodnění. Ustanovení § 190d
   odst.  1  věty  poslední  se použije obdobně. Ustanovení § 190e, 190g a
   190h se použijí přiměřeně.

   (4) Řídící nebo řízená osoba je oprávněna odstoupit od ovládací smlouvy
   nebo  od  smlouvy  o  převodu zisku s účinky ke dni doručení odstoupení
   druhé  smluvní  straně  jen  z  vážných  důvodů, zejména jestliže druhá
   smluvní  strana  není schopna plnit závazky ze smlouvy. Řízená osoba je
   oprávněna  od  smlouvy  odstoupit i tehdy, jestliže je podle rozhodnutí
   soudu  odškodnění přiznané mimo stojícím společníkům v ovládací smlouvě
   nebo  ve smlouvě o převodu zisku nepřiměřené, a to ve lhůtě 2 měsíců od
   právní moci tohoto rozhodnutí.

   (5)  Byla-li  uzavřena  ovládací smlouva nebo smlouva o převodu zisku a
   hospodaření  řízené  osoby skončí ztrátou, je řídící osoba povinna tuto
   ztrátu  uhradit,  pokud  nemůže  být  uhrazena  z rezervního fondu nebo
   jiných disponibilních zdrojů řízené osoby.

   (6) Nabude-li ovládací smlouva nebo smlouva o převodu zisku účinnosti k
   jinému  dni,  než je první den účetního období, sestaví řízená osoba ke
   dni  předcházejícímu  den  nabytí  účinnosti  smlouvy  mezitímní účetní
   závěrku.  Zanikne-li  účinnost  ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodu
   zisku k jinému dni, než je poslední den účetního období, sestaví řízená
   osoba ke dni zániku účinnosti smlouvy mezitímní účetní závěrku.

   § 190d

   (1)  Ovládací  smlouva  nebo smlouva o převodu zisku musí být schválena
   valnou hromadou, jde-li o akciovou společnost nebo společnost s ručením
   omezeným,  a  to  alespoň třemi čtvrtinami hlasů přítomných společníků,
   bez  ohledu  na to, zda společnost je osobou řídící nebo řízenou, pokud
   stanovy  nevyžadují  vyšší počet hlasů, jinak je neplatná. O rozhodnutí
   valné  hromady,  jímž  se  schvaluje  ovládací  smlouva  nebo smlouva o
   převodu  zisku,  musí  být  pořízen  notářský  zápis.  Je-li účastníkem
   ovládací   smlouvy  nebo  smlouvy  o  převodu  zisku  veřejná  obchodní
   společnost nebo komanditní společnost, vyžaduje se její podepsání všemi
   neomezeně ručícími společníky.

   (2)  Ovládací  smlouva  nebo  smlouva  o  převodu  zisku  nemůže  nabýt
   účinnosti  přede  dnem  zveřejnění oznámení o uložení smlouvy do sbírky
   listin rejstříkového soudu.

   § 190e

   (1)  Statutární orgán osoby, jež uzavřela ovládací smlouvu nebo smlouvu
   o  převodu  zisku  (dále jen „smluvní osoba“), vyhotoví písemnou zprávu
   pro  společníky  nebo  členy,  v níž vysvětlí důvody uzavření smlouvy a
   zejména  objasní  výši  vyrovnání a odškodnění. Statutární orgány všech
   nebo některých smluvních osob mohou vyhotovit společnou zprávu.

   (2)  Pokud  by  uvedení určitých údajů ve zprávě mohlo způsobit značnou
   újmu smluvní osobě nebo ji ovládající nebo jí ovládané osobě nebo tvoří
   předmět  obchodního  tajemství smluvní osoby nebo ji ovládající nebo jí
   ovládané  osoby anebo je utajovanou informací podle zvláštního právního
   předpisu,  nelze  je  ve  zprávě  uvádět.  Zpráva  však  musí obsahovat
   sdělení, proč se předmětné údaje neuvádějí.

   (3)  Zprávy  se  nevyžadují,  jestliže  s  tím  všichni společníci nebo
   členové   smluvní   osoby  projevili  souhlas,  anebo  jsou-li  všichni
   společníci  nebo  členové  smluvní osoby jejím statutárním orgánem nebo
   jeho  členem.  Prohlášení  o udělení souhlasu musí mít písemnou formu s
   úředně  ověřeným  podpisem  nebo musí být učiněno na valné hromadě nebo
   členské  schůzi.  Prohlášení  o  vzdání  se práva na valné hromadě nebo
   členské  schůzi  se uvede v notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady
   nebo  členské  schůze. Vzdání se práva má právní účinky i vůči právnímu
   nástupci společníka nebo člena.

   § 190f

   (1)  Návrh  ovládací  smlouvy nebo smlouvy o převodu zisku přezkoumá za
   každou  ze  smluvních  osob  znalec  jmenovaný soudem nebo společně dva
   znalci   jmenovaní   soudem   pro  všechny  zúčastněné  smluvní  osoby.
   Ustanovení  §  59  odst.  3  platí  na postup při jmenování, odvolání a
   odvolávání znalce obdobně.

   (2)  Návrh na jmenování znalce podává smluvní osoba. Návrh na jmenování
   společných znalců podávají společně obě smluvní osoby.

   (3)  Znalec nebo znalci zpracují o výsledku přezkoumání písemnou zprávu
   o  přezkoumání  ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodu zisku (dále jen
   „znalecká  zpráva o smlouvě“). Jestliže byli jmenováni společní znalci,
   zpracují  společnou  znaleckou  zprávu  o  smlouvě.  Znalecká  zpráva o
   smlouvě je znaleckým posudkem podle zvláštního zákona.

   (4)   Znalecká  zpráva  o  smlouvě  musí  obsahovat  kromě  náležitostí
   vyžadovaných  zvláštním  zákonem  též  závěr,  že  navržené vyrovnání a
   navržené odškodnění je přiměřené. Ve znalecké zprávě o smlouvě musí být
   rovněž uvedeno

   a) podle jakých metod bylo vyrovnání, popřípadě odškodnění určeno,

   b) z jakých důvodů je použití těchto metod vhodné,

   c)  jaké  vyrovnání, popřípadě odškodnění vyplývá z jednotlivých metod,
   pokud  bylo  použito  více  metod; současně musí být uvedeno, jaká váha
   byla  přiznána  jednotlivým  metodám  a výsledkům z nich vyplývajícím a
   jaké obtíže se vyskytly při zjišťování výše vyrovnání nebo odškodnění.

   (5) Znalec má právo vyžadovat od smluvních osob, je ovládajících a jimi
   ovládaných  osob  všechny  informace a písemnosti, jež jsou potřebné ke
   zpracování  znalecké zprávy, a má právo provádět u těchto osob potřebná
   šetření. Ustanovení § 190e odst. 2 zde platí obdobně.

   (6)  Znalec  nebo znalci předají znaleckou zprávu o smlouvě statutárním
   orgánům smluvních osob. Tyto znalecké zprávy o smlouvě musí být zaslány
   všem  společníkům  smluvních  osob,  má-li  smluvní  osoba právní formu
   veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, nebo musí být
   umožněno  volné nahlížení do nich společníkům nebo členům smluvní osoby
   přítomným  na  jednání  valné  hromady  nebo  členské  schůze, která má
   schvalovat  návrh  ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodu zisku, má-li
   smluvní  osoba právní formu společnosti s ručením omezeným nebo akciové
   společnosti nebo družstva.

   (7)  Znalecké  zprávy  o  smlouvě se nevyžadují, jestliže s tím všichni
   společníci  nebo členové smluvní osoby projevili souhlas, anebo jsou-li
   všichni společníci nebo členové smluvní osoby jejím statutárním orgánem
   nebo jeho členem. Prohlášení o udělení souhlasu musí mít písemnou formu
   s  úředně  ověřeným  podpisem  nebo  musí  být učiněno na jednání valné
   hromady  nebo  členské  schůze. Prohlášení o vzdání se práva na jednání
   valné  hromady  nebo  členské  schůze  se  uvede  v  notářském zápisu o
   rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze. Vzdání se práva má právní
   účinky i vůči právnímu nástupci společníka nebo člena.

   § 190g

   (1)  Všichni  společníci nebo členové mají právo seznámit se ode dne, v
   němž  bylo  uveřejněno  oznámení  o  svolání valné hromady nebo členské
   schůze  nebo  odeslána pozvánka na valnou hromadu nebo členskou schůzi,
   nebo  alespoň  15 dnů před podpisem smlouvy, jde-li o veřejnou obchodní
   společnost nebo komanditní společnost, v sídle smluvní osoby

   a) s ovládací smlouvou nebo smlouvou o převodu zisku,

   b) se zprávami statutárních orgánů, jestliže se vyžadují,

   c)  se znaleckými zprávami o smlouvě nebo společnou znaleckou zprávou o
   smlouvě, jestliže se vyžadují,

   d)  s výročními zprávami a zprávami auditora, podléhá-li účetní závěrka
   smluvní  osoby  ověření  auditorem,  za poslední 3 účetní období, pokud
   smluvní  osoba  po  takovou  dobu  trvá,  popřípadě s takovými účetními
   závěrkami a zprávami auditora právního předchůdce, měla-li tato smluvní
   osoba právního předchůdce.

   (2)  Smluvní  osoba  vydá  každému společníkovi nebo členovi kterékoliv
   smluvní osoby, který o to požádá, bez zbytečného odkladu bezplatně opis
   nebo výpis z písemností uvedených v odstavci 1, jestliže se vyžadují.

   § 190h

   (1)  Na  valné  hromadě  nebo  členské schůzi musí být společníkům nebo
   členům  volně  přístupné k nahlédnutí listiny uvedené v § 190g odst. 1,
   jestliže se vyžadují. Statutární orgán smluvní osoby na začátku jednání
   valné  hromady  nebo  členské  schůze  objasní  společníkům nebo členům
   ovládací  smlouvu  nebo  smlouvu o převodu zisku. Statutární orgán před
   hlasováním  o  schválení  smlouvy  seznámí  společníky  nebo  členy  se
   znaleckou zprávou o smlouvě.

   (2)  Každý společník nebo člen, který o to požádá na valné hromadě nebo
   na  členské  schůzi,  má  právo  na  informace, jež se týkají ostatních
   smluvních  osob, jsou-li důležité z hlediska schválení ovládací smlouvy
   nebo  smlouvy  o  převodu  zisku.  Ustanovení  § 190e odst. 2 zde platí
   obdobně.

   § 190i

   Na  dohodu  o  změně  ovládací  smlouvy nebo smlouvy o převodu zisku se
   použijí obdobně ustanovení § 190c odst. 3 věty první až čtvrté a § 190d
   odst.  1  věty  poslední.  Ustanovení  §  190e,  190g a 190h se použijí
   přiměřeně.

   § 190j

   (1) Ovládací smlouva a smlouva o převodu zisku se zrušuje ke dni zániku
   řízené osoby.

   (2)  Dojde-li  v  důsledku  fúze,  převodu  jmění  na  společníka  nebo
   rozdělení k zániku řídící osoby, je nástupnická společnost oprávněna do
   jednoho měsíce od zápisu fúze nebo rozdělení do obchodního rejstříku od
   ovládací  smlouvy  nebo  smlouvy  o  převodu  zisku odstoupit. Tím není
   dotčeno ustanovení § 190i.

   (3)  Ostatní  případy  přeměn  nemají  vliv na trvání práv a povinností
   zúčastněných  společností vyplývajících z ovládací smlouvy nebo smlouvy
   o převodu zisku.

   Představenstvo

   § 191

   (1)   Představenstvo   je   statutárním   orgánem,  jenž  řídí  činnost
   společnosti  a  jedná  jejím  jménem.  Představenstvo rozhoduje o všech
   záležitostech  společnosti,  pokud  nejsou tímto zákonem nebo stanovami
   vyhrazeny  do  působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Nevyplývá-li
   ze   stanov   něco  jiného,  za  představenstvo  jedná  navenek  jménem
   společnosti  každý  člen  představenstva. Členové představenstva, kteří
   zavazují  společnost,  a  způsob,  kterým  tak  činí,  se  zapisují  do
   obchodního rejstříku.

   (2)  Stanovy,  rozhodnutí  valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit
   právo  představenstva  jednat  jménem  společnosti,  avšak tato omezení
   nejsou účinná vůči třetím osobám.

   § 192

   (1)  Představenstvo  zabezpečuje  obchodní vedení včetně řádného vedení
   účetnictví  společnosti  a předkládá valné hromadě ke schválení řádnou,
   mimořádnou  a  konsolidovanou,  popřípadě  i mezitímní účetní závěrku a
   návrh  na  rozdělení  zisku  nebo  úhradu ztráty v souladu se stanovami
   společnosti.  Tato  závěrka  nebo  vybrané údaje z ní s uvedením doby a
   místa, v němž je účetní závěrka k nahlédnutí pro akcionáře, se zasílají
   akcionářům  majícím akcie na jméno nejméně 30 dnů před valnou hromadou.
   Vydala-li  společnost  akcie  na  majitele,  hlavní  údaje  této účetní
   závěrky  se  v téže lhůtě uveřejní způsobem určeným zákonem a stanovami
   pro  svolání  valné  hromady  s uvedením doby a místa, v němž je účetní
   závěrka k nahlédnutí pro akcionáře společnosti.

   (2)  Ve  lhůtách  určených  stanovami,  nejméně  však  jednou za účetní
   období,  předkládá  představenstvo valné hromadě zprávu o podnikatelské
   činnosti  společnosti  a  o  stavu  jejího majetku. Tato zpráva je vždy
   součástí   výroční   zprávy   zpracovávané  podle  zvláštního  právního
   předpisu.

   § 193

   (1) Představenstvo svolá valnou hromadu bez zbytečného odkladu poté, co
   zjistí,  že  celková  ztráta  společnosti  na  základě jakékoliv účetní
   závěrky  dosáhla  takové  výše,  že při jejím uhrazení z disponibilních
   zdrojů  společnosti  by  neuhrazená  ztráta dosáhla poloviny základního
   kapitálu  nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti předpokládat, nebo
   pokud  zjistí,  že  se  společnost  dostala  do úpadku, a navrhne valné
   hromadě  zrušení společnosti nebo přijetí jiného opatření, nestanoví-li
   zvláštní právní předpis něco jiného.

   (2)  K  uzavření  smlouvy,  na  jejímž základě má společnost nabýt nebo
   zcizit   majetek,  přesahuje-li  hodnota  nabývaného  nebo  zcizovaného
   majetku  v  průběhu  jednoho  účetního  období  jednu třetinu vlastního
   kapitálu   vyplývajícího   z  poslední  řádné  účetní  závěrky  nebo  z
   konsolidované  účetní  závěrky,  sestavuje-li společnost konsolidovanou
   účetní  závěrku, se vyžaduje souhlas dozorčí rady. Vydala-li společnost
   účastnické  cenné papíry, které byly přijaty k obchodování na evropském
   regulovaném trh, vyžaduje se i souhlas valné hromady. Ustanovení § 196a
   odst. 4 platí obdobně.

   § 194

   (1)  Členy  představenstva volí a odvolává valná hromada. Stanovy mohou
   určit,  že členy představenstva volí a odvolává dozorčí rada způsobem v
   nich  uvedeným. Funkční období jednotlivých členů představenstva určují
   stanovy  a  nesmí  přesáhnout pět let. Neurčí-li stanovy funkční období
   člena  představenstva,  je  jeho  funkční období pět let. Jestliže volí
   členy představenstva dozorčí rada, zvolí osoby zvolené za členy dozorčí
   rady   první   členy   představenstva  před  podáním  návrhu  na  zápis
   společnosti   do  obchodního  rejstříku.  Na  postup  při  volbě  členů
   představenstva  se použijí obdobně ustanovení stanov upravující jednání
   dozorčí  rady.  Volí-li  členy  představenstva  dozorčí rada, schvaluje
   rovněž  smlouvy  o  výkonu  funkce  podle § 66 odst. 2, odměnu za výkon
   funkce a plnění podle § 66 odst. 3 místo valné hromady.

   (2)  Jestliže  člen představenstva zemře, odstoupí z funkce, je odvolán
   nebo jinak skončí jeho funkční období, musí příslušný orgán společnosti
   do  tří  měsíců  zvolit nového člena představenstva. Nebude-li z tohoto
   důvodu představenstvo schopno plnit své funkce, jmenuje chybějící členy
   nebo  člena  představenstva  soud  na  návrh  osoby, jež na tom osvědčí
   právní  zájem,  a  to na dobu, než budou zvoleni noví členové nebo člen
   příslušným  orgánem  společnosti,  jinak  může soud i bez návrhu zrušit
   společnost  a  nařídit  její  likvidaci.  Ustanovení  § 71 odst. 2 věty
   druhé,  třetí,  čtvrté  a  páté,  odst.  6  a  7  platí obdobně. Místně
   příslušným  soudem  pro  jmenování  člena představenstva je obecný soud
   společnosti;  účastníky  řízení jsou navrhovatel, společnost, je-li zde
   osoba,  která je oprávněna jejím jménem nebo za ni jednat, a osoba, jež
   má   být   soudem  jmenována  za  člena  představenstva.  Funkce  člena
   představenstva  zaniká  volbou  nového člena představenstva, nejpozději
   však  uplynutím  tří  měsíců od uplynutí jeho funkčního období. Stanovy
   mohou  určit,  že  představenstvo,  jehož  počet členů zvolených valnou
   hromadou neklesl pod polovinu, může jmenovat náhradní členy do příštího
   zasedání valné hromady.

   (3)   Představenstvo  má  nejméně  tři  členy;  to  neplatí,  jde-li  o
   společnost  s  jediným  akcionářem.  Členové  představenstva volí svého
   předsedu.  Představenstvo  rozhoduje většinou hlasů svých členů určenou
   stanovami,  jinak většinou hlasů všech členů. Každý člen představenstva
   má jeden hlas.

   (4)  Představenstvo  se  řídí  zásadami  a  pokyny  schválenými  valnou
   hromadou,  pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami. Jejich
   porušení  nemá  vliv na účinky jednání členů představenstva vůči třetím
   osobám.  Nestanoví-li  tento  zákon  jinak,  není  nikdo oprávněn dávat
   představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení společnosti.

   (5) Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou působnost s péčí
   řádného  hospodáře  a  zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a
   skutečnostech,  jejichž  prozrazení  třetím osobám by mohlo společnosti
   způsobit  škodu.  Je-li  sporné,  zda člen představenstva jednal s péčí
   řádného hospodáře, nese důkazní břemeno o tom, že jednal s péčí řádného
   hospodáře,  tento člen představenstva. Ti členové představenstva, kteří
   způsobili   společnosti   porušením   právních  povinností  při  výkonu
   působnosti  představenstva  škodu,  odpovídají za tuto škodu společně a
   nerozdílně.  Smlouva  mezi  společností  a  členem  představenstva nebo
   ustanovení   stanov   vylučující   nebo   omezující  odpovědnost  člena
   představenstva   za   škodu   jsou   neplatné.  Členové  představenstva
   odpovídají  za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné
   hromady, jen je-li pokyn valné hromady v rozporu s právními předpisy.

   (6) Členové představenstva, kteří odpovídají společnosti za škodu, ručí
   za  závazky  společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen
   představenstva  škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení
   své pohledávky z majetku společnosti pro její platební neschopnost nebo
   z  důvodu,  že  společnost  zastavila  platby.  Rozsah ručení je omezen
   rozsahem  povinnosti členů představenstva k náhradě škody. Ručení člena
   představenstva zaniká, jakmile způsobenou škodu uhradí.

   (7)  Členem  představenstva může být pouze fyzická osoba, která dosáhla
   věku  18  let,  která  je  plně  způsobilá  k  právním úkonům, která je
   bezúhonná  ve smyslu zákona o živnostenském podnikání a u níž nenastala
   skutečnost,  jež  je  překážkou  provozování  živnosti  podle  zákona o
   živnostenském  podnikání.  Osoba, která uvedené podmínky nesplňuje nebo
   na   jejíž   straně   je   dána   překážka  výkonu  funkce,  se  členem
   představenstva   nestane,   i  když  o  tom  rozhodl  příslušný  orgán.
   Přestane-li  člen  představenstva splňovat podmínky stanovené pro výkon
   funkce  tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, jeho funkce tím
   zaniká,  nestanoví-li  tento  zákon  jinak.  Tím  nejsou  dotčena práva
   třetích osob nabytá v dobré víře.

   § 195

   (1) O průběhu zasedání představenstva a o jeho rozhodnutích se pořizují
   zápisy podepsané předsedou představenstva a zapisovatelem.

   (2)  V  zápisu  z  jednání  představenstva  musí  být jmenovitě uvedeni
   členové  představenstva,  kteří  hlasovali  proti jednotlivým usnesením
   představenstva  nebo  se  zdrželi  hlasování. Pokud není prokázáno něco
   jiného, platí, že neuvedení členové hlasovali pro přijetí usnesení.

   § 196

   Zákaz konkurence

   (1)  Pokud  ze  stanov  nebo z usnesení valné hromady nevyplývají další
   omezení, člen představenstva nesmí

   a)  podnikat  v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání společnosti
   ani vstupovat se společností do obchodních vztahů,

   b) zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti,

   c)   účastnit  se  na  podnikání  jiné  společnosti  jako  společník  s
   neomezeným  ručením  nebo  jako  ovládající osoba jiné osoby se stejným
   nebo podobným předmětem podnikání,

   d)  vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo
   jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s obdobným předmětem
   podnikání, ledaže jde o koncern.

   (2) Porušení těchto ustanovení má důsledky uvedené v § 65.

   (3)  V případě, že člen představenstva vykonává pro společnost práci na
   základě  pracovní  smlouvy či jiné smlouvy tuto nahrazující, nepovažuje
   se takový vztah za obchodní.

   § 196a

   (1)  Společnost  může  uzavřít  smlouvu  o  úvěru  nebo půjčce s členem
   představenstva,  dozorčí  rady, prokuristou nebo jinou osobou, která je
   oprávněna  jménem společnosti takovou smlouvu uzavřít, nebo osobami jim
   blízkými,  nebo  na  ně  bezplatně  převést  majetek  společnosti jen s
   předchozím  souhlasem  valné  hromady  a  jen  za  podmínek obvyklých v
   obchodním styku.

   (2)  Pokud  jsou  osoby  uvedené v odstavci 1 oprávněny jednat i jménem
   jiné  osoby,  použije  se ustanovení odstavce 1 obdobně i na plnění tam
   uvedené  ve  prospěch  této  jiné  osoby.  Souhlasu  valné hromady není
   zapotřebí,  jde-li  o  poskytnutí  půjčky  nebo úvěru ovládající osobou
   ovládané osobě.

   (3)  Jestliže  společnost  nebo  jí  ovládaná  osoba  nabývá majetek od
   zakladatele,  akcionáře  nebo  od  osoby jednající s ním ve shodě anebo
   jiné  osoby  uvedené  v  odstavci  1 nebo od osoby jí ovládané anebo od
   osoby,  se  kterou tvoří koncern, za protihodnotu ve výši alespoň jedné
   desetiny  upsaného základního kapitálu ke dni nabytí nebo na ně úplatně
   převádí majetek této hodnoty, musí být hodnota tohoto majetku stanovena
   na   základě   posudku  znalce  jmenovaného  soudem.  Pro  jmenování  a
   odměňování  znalce  platí  ustanovení  §  59 odst. 3. Jestliže k nabytí
   dochází do 3 let od vzniku společnosti, musí je schválit valná hromada.

   (4)  Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na nabytí nebo zcizení majetku
   v  rámci  běžného  obchodního  styku a na nabytí nebo zcizení z podnětu
   nebo  pod  dozorem  nebo  dohledem  státního orgánu nebo na nabytí nebo
   zcizení  na  evropském  regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném
   regulovanému  trhu či v českém nebo zahraničním mnohostranném obchodním
   systému.  Ustanovení  odstavce  1  o souhlasu valné hromady se vztahuje
   obdobně i na bezúplatný převod majetku na akcionáře.

   (5)  Společnost  může  poskytnout  zajištění  závazků  osob uvedených v
   odstavcích  1  a  2  pouze  se  souhlasem  valné hromady. Souhlas valné
   hromady  není zapotřebí, jde-li o poskytnutí zajištění závazků ovládané
   osoby ovládající osobou.

   (6)  Byl-li  majetek  nabytý  v  rozporu s odstavci 1 až 3 dále zcizen,
   použije se ustanovení § 446 přiměřeně.

   Dozorčí rada

   § 197

   (1)   Dozorčí   rada  dohlíží  na  výkon  působnosti  představenstva  a
   uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti.

   (2)  Členové  dozorčí  rady  jsou oprávněni nahlížet do všech dokladů a
   záznamů  týkajících  se  činnosti  společnosti a kontrolují, zda účetní
   zápisy  jsou  řádně vedeny v souladu se skutečností a zda podnikatelská
   činnost  společnosti  se  uskutečňuje  v  souladu  s právními předpisy,
   stanovami a pokyny valné hromady.

   § 198

   Dozorčí rada přezkoumává řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě
   i  mezitímní  účetní  závěrku  a  návrh  na rozdělení zisku nebo úhradu
   ztráty a předkládá své vyjádření valné hromadě.

   § 199

   (1)  Dozorčí  rada  svolává  valnou hromadu, jestliže to vyžadují zájmy
   společnosti,  a na valné hromadě navrhuje potřebná opatření. Pro způsob
   svolávání valné hromady platí přiměřeně ustanovení § 184 až 190.

   (2)  Dozorčí rada určí svého člena, který zastupuje společnost v řízení
   před soudy a jinými orgány proti členu představenstva.

   § 200

   (1)  Dozorčí  rada  musí mít nejméně tři členy, počet jejích členů musí
   být  dělitelný třemi. Dvě třetiny členů dozorčí rady volí valná hromada
   a  jednu  třetinu zaměstnanci společnosti, má-li společnost více než 50
   zaměstnanců  v  pracovním  poměru na pracovní dobu přesahující polovinu
   týdenní pracovní doby stanovené zvláštním právním předpisem v první den
   účetního období, v němž se koná valná hromada, která volí členy dozorčí
   rady.  Stanovy  mohou  určit  vyšší  počet  členů dozorčí rady volených
   zaměstnanci,  avšak  tento  počet  nesmí  být  větší,  než  počet členů
   volených  valnou hromadou; mohou rovněž určit, že zaměstnanci volí část
   členů dozorčí rady i při menším počtu zaměstnanců společnosti.

   (2) Členové dozorčí rady jsou voleni na dobu určenou stanovami. Funkční
   období  člena dozorčí rady nesmí přesáhnout 5 let. První funkční období
   členů dozorčí rady činí 1 rok od vzniku společnosti.

   (3) Pro členy dozorčí rady platí obdobně ustanovení § 194 odst. 2, 4 až
   7 a § 196.

   (4)   Člen  dozorčí  rady  nesmí  být  zároveň  členem  představenstva,
   prokuristou  nebo  osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku
   jednat jménem společnosti.

   (5)  Právo  volit členy dozorčí rady mají pouze zaměstnanci, kteří jsou
   ke  společnosti  v  pracovním  poměru,  a  to přímo nebo, stanoví-li to
   volební  řád,  prostřednictvím volitelů. Zvolena může být pouze fyzická
   osoba,  která je v době volby v pracovním poměru ke společnosti nebo je
   zástupcem  nebo  členem  zástupce zaměstnanců podle zvláštního právního
   předpisu.  K  platnosti volby nebo odvolání členů dozorčí rady volených
   zaměstnanci  se  vyžaduje,  aby  hlasování  bylo  tajné  a aby se voleb
   zúčastnila alespoň polovina oprávněných voličů nebo zvolených volitelů.
   Zvolen  je  kandidát s nejvyšším počtem odevzdaných hlasů, nestanoví-li
   volební  řád  pro  zvolení  většinu  jinou.  Volby  členů  dozorčí rady
   volených   zaměstnanci   organizuje   představenstvo  po  projednání  s
   odborovou  organizací, případně radou zaměstnanců tak, aby se jich mohl
   účastnit  co  nejvyšší  počet  voličů.  Nedojde-li k projednání do dvou
   měsíců  poté,  co  představenstvo  odborové  organizaci, popřípadě radě
   zaměstnanců  předloží  návrh  organizace voleb, projedná představenstvo
   organizaci  voleb se zaměstnanci, kteří splňují podmínky podle odstavce
   1.  Při  volbě  volitelů  se  postupuje  obdobně.  Návrh  na volbu nebo
   odvolání člena dozorčí rady je oprávněno podat představenstvo, odborová
   organizace  nebo  rada  zaměstnanců,  která ve společnosti působí, nebo
   společně  alespoň  10  %  zaměstnanců,  kteří  splňují  podmínku  podle
   odstavce 1.

   (6) Člen dozorčí rady zvolený zaměstnanci může být zaměstnanci odvolán.
   Na  odvolání  zaměstnance  z dozorčí rady se použije obdobně ustanovení
   odstavce 5.

   (7)  Volební  řád  pro  volbu a odvolání členů dozorčí rady zaměstnanci
   připraví   a  schvaluje  představenstvo  společnosti  po  projednání  s
   odborovou   organizací,  popřípadě  radou  zaměstnanců.  Není-li  jich,
   volební   řád  připraví  a  schválí  představenstvo  po  projednání  se
   zaměstnanci,  kteří splňují podmínku podle odstavce 1. Má-li společnost
   více  než  jeden tisíc zaměstnanců v pracovním poměru, může volební řád
   připustit  i  nepřímou volbu nebo odvolání členů dozorčí rady, budou-li
   volební  obvody  stanoveny  tak,  že každý volitel bude volen přibližně
   stejným počtem voličů.

   § 201

   (1)  Členové  dozorčí  rady se účastní valné hromady společnosti a jsou
   povinni seznámit valnou hromadu s výsledky své kontrolní činnosti.

   (2) Rozdílný názor členů dozorčí rady zvolených zaměstnanci společnosti
   se sdělí valné hromadě spolu se závěry ostatních členů dozorčí rady.

   (3)  Dozorčí  rada  rozhoduje  na  základě souhlasu většiny hlasů svých
   členů,  neurčují-li  stanovy  vyšší  počet.  Pro  náležitosti zápisu se
   použije § 195 odst. 2 obdobně. Každý člen dozorčí rady má jeden hlas. O
   zasedání  dozorčí  rady  se pořizuje zápis podepsaný jejím předsedou. V
   zápise  se  uvedou  i  stanoviska  menšiny  členů,  jestliže  tito o to
   požádají,  a  vždy se uvede odchylný názor členů dozorčí rady zvolených
   zaměstnanci.

   (4)   Jestliže   zákon   nebo   stanovy  vyžadují  k  určitým  jednáním
   představenstva  předchozí souhlas dozorčí rady a dozorčí rada souhlas k
   takovému  jednání nedá nebo využije-li dozorčí rada svého práva zakázat
   představenstvu  určité jednání jménem společnosti, neodpovídají členové
   představenstva společnosti za škodu, která jí z důvodu splnění takového
   rozhodnutí  dozorčí  rady  vznikne.  Za škodu takto vzniklou odpovídají
   společně  a nerozdílně ti členové dozorčí rady, kteří při rozhodování o
   jednáních  uvedených  v  první větě nejednali s péčí řádného hospodáře.
   Jestliže  dá  dozorčí rada souhlas k jednáním uvedeným v první větě, za
   škodu  vzniklou  z  takového  jednání  odpovídají společně a nerozdílně
   členové představenstva i dozorčí rady, kteří při rozhodování o tom, zda
   se má jednání uskutečnit, nevykonávali funkci s péčí řádného hospodáře.

   Oddíl 5

   Zvýšení základního kapitálu

   § 202

   (1)  O  zvýšení  základního  kapitálu rozhoduje valná hromada; tím není
   dotčeno ustanovení § 210.

   (2) V pozvánce nebo oznámení, které se týkají svolání valné hromady, se
   uvedou kromě náležitostí podle § 184a odst. 3

   a) důvody navrhovaného zvýšení základního kapitálu,

   b) způsob a rozsah tohoto zvýšení,

   c)  navrhovaný druh, podoba, forma a počet akcií, pokud mají být vydány
   nové akcie společnosti,

   d)   jmenovité   hodnoty  nových  akcií  nebo  nová  jmenovitá  hodnota
   dosavadních akcií,

   e)  mají-li  být  vydány poukázky na akcie, ke kterým upisovaným akciím
   budou vydány.

   (3)  Má-li  být zvýšení základního kapitálu provedeno upisováním nových
   akcií,  uvede  se  v pozvánce nebo oznámení i lhůta pro jejich upsání a
   navrhovaná  výše  emisního  kursu nebo způsob jeho určení s odůvodněním
   anebo  údaj o tom, že jeho určením bude pověřeno představenstvo, včetně
   případné  minimální  výše,  v jaké může být emisní kurs představenstvem
   určen.  Navrhuje-li  se  vydání nového druhu akcií, uvedou se i práva s
   nimi  spojená a důsledky, které bude mít jejich vydání na práva spojená
   s akciemi dříve vydanými.

   (4) Jestliže se valné hromadě navrhuje

   a)  omezení  nebo vyloučení přednostního práva podle § 204a, uvede se v
   pozvánce  nebo  oznámení  důvod, proč má dojít k omezení nebo vyloučení
   přednostního práva,

   b) zvýšení základního kapitálu upisováním akcií a emisní kurs se splácí
   nepeněžitými  vklady,  uvede se v pozvánce nebo oznámení jeho předmět a
   ocenění  uvedené  v  posudku znalce nebo znalců podle § 59 odst. 4 nebo
   jeho hodnota určená podle § 59a,

   c)  vyslovení  souhlasu  se  započtením,  uvedou  se  v  pozvánce  také
   pohledávky, které mají být započteny, a důvody navrhovaného započtení.

   (5)  Účinky  zvýšení  základního kapitálu nastávají ode dne zápisu jeho
   výše do obchodního rejstříku.

   Zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií

   § 203

   (1)  Zvýšení  základního  kapitálu  upsáním  nových akcií je přípustné,
   jestliže  akcionáři  zcela  splatili  emisní kurs dříve upsaných akcií.
   Toto  omezení  neplatí, jestliže se zvyšuje základní kapitál upisováním
   akcií a jejich emisní kurs se splácí pouze nepeněžitými vklady.

   (2)  Usnesení  valné  hromady  o zvýšení základního kapitálu upisováním
   akcií obsahuje

   a)  částku,  o  níž  má  být základní kapitál zvýšen, s určením, zda se
   připouští  upisování  akcií  nad částku navrhovaného zvýšení základního
   kapitálu, a to buď bez omezení nebo s určením omezení,

   b) počet a jmenovitou hodnotu, druh, formu a podobu upisovaných akcií,

   c)  údaje  uvedené v § 204a odst. 2 nebo, má-li upsat akcie obchodník s
   cennými  papíry  podle  §  204a  odst.  6,  místo  a  lhůtu, v níž může
   oprávněná  osoba vykonat právo tam uvedené, a cenu, za niž je oprávněna
   akcie  koupit,  nebo  způsob  jejího určení anebo údaj o vyloučení nebo
   omezení  přednostního práva na upisování akcií; to neplatí, jestliže se
   všichni  akcionáři  nejpozději  před  hlasováním  o  zvýšení základního
   kapitálu  vzdali přednostního práva na upisování akcií nebo jestliže má
   být základní kapitál zvýšen podle § 205,

   d)  určení,  zda  akcie,  které  nebudou upsány s využitím přednostního
   práva,  budou  všechny  nebo  jejich  určená  část  upsány akcionáři na
   základě  dohody  podle § 205, zda budou nabídnuty určitému zájemci nebo
   zájemcům  s uvedením osoby zájemce nebo osob zájemců anebo způsobu jeho
   nebo  jejich  výběru  anebo  zda  budou  nabídnuty  k upsání na základě
   veřejné nabídky,

   e)  místo  a lhůtu pro upisování akcií bez využití přednostního práva s
   uvedením,  jak  bude  upisovatelům  oznámen  počátek běhu této lhůty, a
   emisní  kurs  takto  upisovaných  akcií  nebo  způsob jeho určení anebo
   pověření  pro představenstvo, aby určilo emisní kurs, má-li být splacen
   v   penězích,   včetně  stanovení,  v  jaké  minimální  výši  může  být
   představenstvem určen; emisní kurs nebo způsob jeho určení musí být pro
   všechny upisovatele stejný, nestanoví-li zákon jinak,

   f) účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva a lhůtu, v níž je
   upisovatel   povinen   splatit  část  emisního  kursu  upsaných  akcií,
   popřípadě místo a lhůtu pro splacení nepeněžitého vkladu,

   g)  schvaluje-li  se  vydání  akcií  nového  druhu,  určení práv s nimi
   spojených,

   h)  schvaluje-li se upisování akcií nepeněžitými vklady, předmět vkladu
   a  výši  jeho  ocenění  určeného  posudkem znalce nebo znalců nebo jeho
   hodnotu  určenou podle § 59a a počet, jmenovitou hodnotu, podobu, formu
   a druh akcií, jež se vydají za tento nepeněžitý vklad,

   i)  připouští-li  se  upisování  akcií  nad částku navrhovaného zvýšení
   základního  kapitálu,  určení  orgánu  společnosti,  který  rozhodne  o
   konečné částce zvýšení,

   j)   připouští-li   se   možnost  započtení  peněžité  pohledávky  vůči
   společnosti  proti  pohledávce  na  splacení  emisního  kursu, pravidla
   postupu pro uzavření smlouvy o započtení; má-li být emisní kurs splacen
   výhradně započtením, není třeba uvádět údaje pod písmenem f),

   k) schvaluje-li se vydání poukázek na akcie podle § 204b, určení jejich
   podoby, podmínek vydání a výměny za nové akcie.

   (3)  Pokud usnesení valné hromady nebude obsahovat údaje podle odstavce
   2  písm.  d),  platí, že tyto akcie budou nabídnuty k upsání na základě
   veřejné nabídky.

   (4)  Do  30 dnů od usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu
   je  představenstvo  společnosti  povinno  podat  návrh  na zápis tohoto
   usnesení  do  obchodního rejstříku. Upisování akcií nemůže začít dříve,
   než usnesení valné hromady bude zapsáno do obchodního rejstříku, ledaže
   byl  podán  návrh  na  zápis  tohoto usnesení do obchodního rejstříku a
   upisování  akcií  je  vázáno na rozvazovací podmínku, jíž je právní moc
   rozhodnutí  o  zamítnutí  návrhu  na  zápis  rozhodnutí valné hromady o
   zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku.

   § 204

   (1)  Na  postup  při zvyšování základního kapitálu upisováním akcií se,
   není-li  stanoveno  jinak, použijí přiměřeně ustanovení § 163 odst. 3 a
   4, § 163a, 164, § 165 odst. 1 a 2, § 166, 167, § 168 odst. 2 a 3, § 176
   a  177.  Veřejná nabídka akcií musí obsahovat alespoň údaje uvedené v §
   163 odst. 2 písm. a) až f).

   (2)  Upisují-li  se  akcie  na  zvýšení  základního kapitálu peněžitými
   vklady,  je  upisovatel povinen ve lhůtě určené valnou hromadou splatit
   část  jejich  jmenovité  hodnoty, kterou stanoví valná hromada, nejméně
   však  30 %, a případné emisní ážio, jinak je jeho upsání akcií neúčinné
   (§  167  odst. 2). Peněžité vklady musí být splaceny na zvláštní účet u
   banky  nebo  spořitelního  a  úvěrního  družstva,  který  za tím účelem
   společnost  otevře  na  své  jméno.  To neplatí, jestliže byla uzavřena
   dohoda  o  započtení. Dohoda o započtení musí být uzavřena před podáním
   návrhu  na  zápis  zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku.
   Banka  nebo  spořitelní  a  úvěrní  družstvo  nesmí umožnit společnosti
   disponovat  se  splacenými  vklady vloženými na tento účet před zápisem
   zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku.

   (3)  Upsat  akcie na zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady je
   možné,  jen  je-li  to  v  důležitém  zájmu  společnosti. Zvyšuje-li se
   základní  kapitál  nepeněžitými  vklady,  musí představenstvo předložit
   valné  hromadě  písemnou  zprávu, ve které uvede důvody upisování akcií
   nepeněžitými  vklady  a  odůvodnění výše navrhovaného emisního kursu či
   způsobu  jeho  určení.  Upsat akcie lze pouze těmi nepeněžitými vklady,
   které schválila valná hromada. Nepeněžité vklady musí být splaceny před
   podáním  návrhu  na  zápis  zvýšení  základního  kapitálu do obchodního
   rejstříku.  Je-li nepeněžitým vkladem nemovitost, musí vkladatel předat
   společnosti  písemné prohlášení podle § 60 odst. 1 před zápisem zvýšení
   základního kapitálu do obchodního rejstříku. Předáním tohoto prohlášení
   spolu  s  předáním  nemovitosti  je  vklad  splacen. Tím nejsou dotčena
   ustanovení § 59 odst. 2 a 3.

   (4)  Na  základě  akcií  vydaných  v souvislosti se zvýšením základního
   kapitálu   společnosti  vzniká  právo  na  dividendu  z  čistého  zisku
   dosaženého  v  roce, v němž došlo ke zvýšení základního kapitálu, pokud
   stanovy neurčí jinak.

   (5) Předem určený zájemce nebo jediný akcionář upisuje akcie ve smlouvě
   o  upsání  akcií, kterou uzavírá se společností. Smlouva o upsání akcií
   musí  mít  písemnou  formu,  podpisy musí být úředně ověřeny. Smlouva o
   upsání  akcií  musí obsahovat alespoň náležitosti uvedené v § 205 odst.
   3.  K  upsání  akcií  musí  být poskytnuta lhůta alespoň čtrnáct dnů od
   doručení návrhu na uzavření smlouvy o upsání akcií.

   (6)  Jestliže  bylo  zvýšení  základního kapitálu zapsáno do obchodního
   rejstříku,  je  upisovatel  povinen  splatit  emisní  kurs jím upsaných
   akcií,  i  kdyby  bylo upsání akcií neplatné nebo neúčinné. To neplatí,
   jestliže  soud prohlásí usnesení o zvýšení základního kapitálu postupem
   podle § 183 za neplatné.

   (7)  Bude-li  zamítnut  návrh  na  zápis zvýšení základního kapitálu do
   obchodního rejstříku, je upsání akcií neúčinné.

   § 204a

   (1)  Každý  akcionář  má  přednostní  právo  upsat  část  nových  akcií
   společnosti  upisovaných  ke zvýšení základního kapitálu v rozsahu jeho
   podílu   na   základním   kapitálu  společnosti,  upisují-li  se  akcie
   peněžitými vklady.

   (2)  Představenstvo  je  povinno zveřejnit a způsobem určeným zákonem a
   stanovami  pro  svolání  valné  hromady oznámit informaci o přednostním
   právu, která obsahuje alespoň

   a)  místo  a  lhůtu  pro  vykonání  přednostního práva, která nesmí být
   kratší  než  dva týdny, s uvedením, jak bude akcionářům oznámen počátek
   běhu této lhůty,

   b)  počet  nových  akcií,  které  lze  upsat  na  jednu dosavadní akcii
   společnosti  o  určité jmenovité hodnotě, nebo jaký podíl na jedné nové
   akcii  připadá  na  jednu dosavadní akcii o určité jmenovité hodnotě, s
   tím, že lze upisovat pouze celé akcie,

   c)  jmenovitou  hodnotu,  druh,  formu,  podobu  a  emisní  kurs  akcií
   upisovaných s využitím přednostního práva nebo způsob jeho určení anebo
   pověření  představenstva,  aby jej určilo; emisní kurs nebo způsob jeho
   určení  musí  být  stejný pro všechny akcie, které lze upsat s využitím
   přednostního  práva,  může  se  však  lišit  od  emisního  kursu  akcií
   upisovaných jinak,

   d)  rozhodný  den pro uplatnění přednostního práva, jestliže společnost
   vydala zaknihované akcie.

   (3)  Přednostní  právo spojené s akciemi je samostatně převoditelné ode
   dne,  kdy  bylo  do obchodního rejstříku zapsáno usnesení valné hromady
   podle  § 203 odst. 4. To neplatí, jsou-li akcie upisovány s rozvazovací
   podmínkou podle § 203 odst. 4; v takovém případě je přednostní právo na
   upisování  akcií  samostatně převoditelné od rozhodnutí valné hromady o
   zvýšení  základního kapitálu. Je-li převoditelnost akcií omezena, platí
   stejné  omezení  i pro převod přednostního práva. Jestliže nepřipadá na
   jednu  akcii  dosavadní  jedna  nová  akcie,  je  přednostní  právo  na
   upisování   akcií  vždy  volně  převoditelné.  Přednostní  právo  podle
   odstavce 1 zaniká uplynutím lhůty stanovené pro jeho vykonání.

   (4)  Pokud  vydala  společnost zaknihované akcie, je rozhodným dnem pro
   uplatnění  přednostního  práva  den,  kdy mohlo být toto právo vykonáno
   poprvé.

   (5) Přednostní právo akcionářů nelze ve stanovách omezit nebo vyloučit;
   v  usnesení  valné hromady o zvýšení základního kapitálu lze přednostní
   právo  vyloučit  nebo  omezit jen v důležitém zájmu společnosti. Omezit
   lze  přednostní  právo  jen  ve  stejném rozsahu pro všechny akcionáře.
   Vyloučit  lze  přednostní  právo jen pro všechny akcionáře. Jestliže má
   valná  hromada  rozhodnout  o vyloučení nebo omezení přednostního práva
   akcionářů, musí představenstvo předložit valné hromadě písemnou zprávu,
   ve  které  uvede  důvody  vyloučení  nebo  omezení přednostního práva a
   odůvodní   navržený   emisní  kurs,  způsob  jeho  určení  či  pověření
   představenstva určit emisní kurs akcií.

   (6)  Za  omezení  nebo  vyloučení  přednostního  práva  se  nepovažuje,
   jestliže  podle  usnesení valné hromady upíše všechny akcie obchodník s
   cennými  papíry  na  základě smlouvy o obstarání vydání cenných papírů,
   pokud  tato smlouva obsahuje závazek obchodníka s cennými papíry prodat
   osobám,  které  mají  přednostní  právo  na  upisování akcií, na jejich
   žádost  za  stanovenou cenu a ve stanovené lhůtě upsané akcie v rozsahu
   jejich přednostního práva podle odstavce 1. Na postup při prodeji akcií
   obchodníkem s cennými papíry akcionářům se použijí přiměřeně ustanovení
   odstavců 2 až 4.

   (7) Akcionář se může vzdát přednostního práva na upisování akcií i před
   rozhodnutím o zvýšení základního kapitálu. Prohlášení o vzdání se práva
   musí  mít  písemnou  formu  s  úředně  ověřeným  podpisem nebo musí být
   učiněno  na  valné  hromadě,  jež  má  rozhodnout  o zvýšení základního
   kapitálu.  Prohlášení  o  vzdání  se  práva na valné hromadě se uvede v
   notářském  zápisu o rozhodnutí valné hromady. Vzdání se práva má právní
   účinky i vůči právnímu nástupci akcionáře.

   § 204b

   Poukázka na akcie

   (1)  Jestliže  při  zvýšení  základního  kapitálu upsáním nových akcií,
   jejichž  převoditelnost  není  omezena, upisovatel zcela splatil emisní
   kurs akcie, může společnost před zápisem zvýšení základního kapitálu do
   obchodního  rejstříku  vydat poukázky na akcie, rozhodla-li o tom valná
   hromada. Poukázky na akcie lze vydat i pouze k některým upsaným akciím,
   rozhodne-li  tak valná hromada a nebude-li to v rozporu s § 155 odst. 7
   větou druhou.

   (2)  Poukázka  na  akcie  je  cenný papír na doručitele, se kterým jsou
   spojena  veškerá  práva  upisovatele.  S jednou poukázkou na akcie jsou
   spojena  práva  vyplývající  z  upsání jedné akcie, nerozhodne-li valná
   hromada  u listinných poukázek na akcie, že s jednou poukázkou na akcie
   mohou být spojena práva vyplývající z upsání více akcií.

   (3)  Poukázky na akcie mají stejnou podobu jako akcie, které za ně mají
   být  vyměněny, nerozhodne-li valná hromada o vydání listinných poukázek
   na akcie i v případě zaknihované podoby upisovaných akcií.

   (4)  Při  výměně  zaknihovaných  poukázek na akcie za zaknihované akcie
   postupuje  představenstvo  přiměřeně  podle  §  209 odst. 6. Při výměně
   listinných poukázek na akcie za listinné akcie postupuje představenstvo
   přiměřeně podle § 209 odst. 4 věty první a § 214. Při výměně listinných
   poukázek  na  akcie  za zaknihované akcie se postupuje obdobně jako při
   změně  podoby listinného cenného papíru na zaknihovaný podle zvláštního
   právního  předpisu.  Mají-li být poukázky na akcie vyměněny za akcie na
   jméno,  vyzve  představenstvo  vlastníky  poukázek  na  akcie,  jejichž
   totožnost  nebo  adresa  mu  není  známa,  k  výměně  za akcie na jméno
   oznámením  alespoň v jednom celostátně distribuovaném deníku určeném ve
   stanovách.

   (5)  Jestliže  došlo  k neplatnému nebo neúčinnému upsání akcií, k nimž
   byly  vydány  poukázky  na  akcie,  náleží  právo  podle  § 167 odst. 2
   vlastníku  poukázky  na  akcie.  Představenstvo  vyzve vlastníky těchto
   poukázek na akcie k uplatnění jejich práva podle § 167 odst. 2 způsobem
   stanoveným  zákonem  a  stanovami  pro  svolání valné hromady, a to bez
   zbytečného  odkladu  poté, kdy se dozví o skutečnosti, z níž neplatnost
   nebo  neúčinnost  upsání  akcií  vyplývá. Jestliže měly být poukázky na
   akcie  vyměněny  za  akcie  na  jméno,  vyzve  představenstvo vlastníky
   poukázek  na  akcie,  jejichž  totožnost  nebo  adresa mu není známa, k
   uplatnění  jejich  práva  podle  §  167  odst.  2 oznámením uveřejněným
   alespoň v jednom celostátně distribuovaném deníku určeném ve stanovách.

   (6) V poukázce na akcie musí být uvedeno

   a) označení, že se jedná o poukázku na akcie,

   b) firma a sídlo společnosti,

   c)  druh,  jmenovitá hodnota, forma, podoba a počet akcií, které lze na
   jejím základě nabýt,

   d) částka, kterou upisovatel splatil, a datum, kdy bylo splaceno.

   (7)  Poukázka  vydaná  v listinné podobě musí obsahovat i datum emise a
   podpis  nebo  podpisy  členů  představenstva  oprávněných jednat jménem
   společnosti ke dni emise poukázky na akcie.

   (8)  Pro  nabytí  vlastních  poukázek na akcie společností včetně s tím
   spojených závazků platí přiměřeně ustanovení § 161a až 161f.

   (9)  Na poukázku na akcie se nevztahuje obecná úprava poukázky na cenné
   papíry v občanském zákoníku.

   § 205

   (1) Na základě rozhodnutí valné hromady podle § 203 odst. 2 písm. d) se
   mohou  dohodnout  všichni  akcionáři  na  rozsahu své účasti na zvýšení
   základního kapitálu v částce určené valnou hromadou.

   (2)  Dohoda  akcionářů podle odstavce 1 nahrazuje listinu upisovatelů a
   musí být pořízena ve formě notářského zápisu.

   (3)  Dohoda  podle  odstavce  1  musí  obsahovat  prohlášení  o tom, že
   akcionáři  se vzdávají přednostního práva na upisování akcií, ledaže se
   jej  vzdali  již  dříve nebo je vykonali anebo je nemají, určení počtu,
   druhu,  formy,  podoby  a  jmenovité  hodnoty  akcií upisovaných každým
   upisovatelem,  výši  emisního  kursu  a  lhůtu pro jeho splacení. Je-li
   emisní  kurs  splácen  v penězích, obsahuje dohoda i číslo účtu u banky
   nebo  spořitelního a úvěrního družstva, na nějž musí být splacen emisní
   kurs  akcií.  Je-li  emisní  kurs  akcií  splácen  nepeněžitým vkladem,
   obsahuje  dohoda i předmět nepeněžitého vkladu a jeho ocenění v souladu
   s rozhodnutím valné hromady.

   § 206

   (1)  Představenstvo  je  povinno  podat  návrh na zápis výše základního
   kapitálu do obchodního rejstříku po upsání akcií odpovídajících rozsahu
   jeho  zvýšení  a  po  splacení  alespoň  30 % jejich jmenovité hodnoty,
   včetně  případného  emisního  ážia,  jde-li  o  peněžité  vklady,  a po
   splacení všech nepeněžitých vkladů.

   (2) Je-li soudu spolu s návrhem na zápis zvýšení základního kapitálu do
   obchodního    rejstříku   předložen   notářský   zápis   o   rozhodnutí
   představenstva,  jímž  představenstvo  potvrzuje, že všechny nové akcie
   byly  upsány  v souladu se zákonem, stanovami a rozhodnutím příslušných
   orgánů  společnosti o zvýšení základního kapitálu, a jejich emisní kurs
   byl zcela splacen peněžitými vklady, rozhodne rejstříkový soud o zápisu
   zvýšení  základního  kapitálu  jen na základě tohoto notářského zápisu,
   ledaže  je  zřejmé,  že  obsah notářského zápisu neodpovídá skutečnosti
   nebo tomu brání nedostatek podmínek řízení nebo obecné překážky postupu
   řízení.

   (3)  Soud  vydá  rozhodnutí  o  návrhu  podle  odstavce  2  ve  lhůtě 3
   pracovních dnů od jeho doručení nebo odstranění vad podání.

   § 207

   Podmíněné zvýšení základního kapitálu

   (1)  Pokud  se  valná  hromada  usnesla  na  vydání  vyměnitelných nebo
   prioritních  dluhopisů,  přijme  současně usnesení o zvýšení základního
   kapitálu  v  rozsahu,  v  jakém  mohou  být  uplatněna  výměnná práva z
   vyměnitelných  dluhopisů  nebo přednostní práva z prioritních dluhopisů
   (dále jen "podmíněné zvýšení základního kapitálu").

   (2)  Částka  podmíněného  zvýšení  základního kapitálu nesmí přesáhnout
   polovinu  základního  kapitálu,  jež je ke dni usnesení valné hromady o
   vydání dluhopisů podle odstavce 1 zapsáno v obchodním rejstříku.

   (3)  Usnesení  valné  hromady  o podmíněném zvýšení základního kapitálu
   obsahuje:

   a) důvody zvýšení základního kapitálu,

   b)  určení,  zda  podmíněné  zvýšení  základního kapitálu je určeno pro
   vykonání výměnných nebo přednostních práv z dluhopisů,

   c) rozsah podmíněného zvýšení základního kapitálu, druh, podobu, formu,
   počet a jmenovitou hodnotu akcií, které mohou být na zvýšení základního
   kapitálu vydány.

   (4) Představenstvo společnosti je povinno podat návrh na zápis usnesení
   valné  hromady  o  podmíněném zvýšení základního kapitálu do obchodního
   rejstříku  do  30 dnů ode dne, kdy valná hromada toto usnesení přijala.
   Vydávání  vyměnitelných a prioritních dluhopisů nemůže začít dříve, než
   bude   usnesení   valné  hromady  zapsáno  do  obchodního  rejstříku  a
   zveřejněno.

   (5)  Výměnné právo se uplatňuje u společnosti doručením písemné žádosti
   o  výměnu  dluhopisů  za  akcie  společnosti. Doručení žádosti o výměnu
   dluhopisů  za  akcie  společnosti  nahrazuje  upsání  a splacení akcií.
   Přednostní   právo   se   vůči   společnosti  uplatňuje  upsáním  akcií
   společnosti. Na postup při upsání akcií se použijí ustanovení § 204.

   (6)  Představenstvo  je  povinno  podat  návrh na zápis výše základního
   kapitálu  do  obchodního  rejstříku  bez zbytečného odkladu po uplynutí
   lhůty  pro  uplatnění  výměnných nebo přednostních práv a jen v rozsahu
   uplatněných výměnných a přednostních práv.

   (7)   Společnost   vydá   akcie   v  rozsahu  uplatněných  výměnných  a
   přednostních  práv až po zápisu zvýšení základního kapitálu v obchodním
   rejstříku.  Pro  postup  při  výměně  dluhopisů  za  akcie  se  použijí
   přiměřeně ustanovení § 213a odst. 2 a 3 a § 214.

   Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti

   § 208

   (1)  Po  schválení  řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky může
   valná hromada rozhodnout, že použije čistého zisku po provedení přídělu
   do  rezervního fondu podle § 217 nebo jeho části anebo jiného vlastního
   zdroje  vykázaného  v  účetní  závěrce  ve vlastním kapitálu ke zvýšení
   základního   kapitálu.   Čistého   zisku  nelze  použít  při  zvyšování
   základního kapitálu na základě mezitímní účetní závěrky.

   (2)  Společnost  nemůže  zvýšit  základní  kapitál  z vlastních zdrojů,
   není-li splněna podmínka uvedená v ustanovení § 178 odst. 2.

   (3) Ke zvýšení základního kapitálu nelze použít rezervních fondů, které
   jsou  vytvořeny  k jiným účelům, ani vlastních zdrojů, jež jsou účelově
   vázány a jejichž účel není společnost oprávněna měnit.

   (4) Zvýšení základního kapitálu nemůže být vyšší, než kolik činí rozdíl
   mezi  výší  vlastního  kapitálu a součtem hodnoty základního kapitálu a
   rezervních fondů zjištěný podle odstavce 2.

   (5)  Předpokladem  zvýšení  základního  kapitálu  je, že účetní závěrka
   podle  odstavce  1 byla ověřena auditorem bez výhrad a byla sestavena z
   údajů  zjištěných  nejpozději  ke  dni, od něhož v den rozhodnutí valné
   hromady  o zvýšení základního kapitálu neuplynulo více než šest měsíců.
   Jestliže  však společnost z jakékoliv mezitímní účetní závěrky zjistila
   snížení  vlastních  zdrojů,  nemůže použít údaje z řádné nebo mimořádné
   účetní závěrky, ale musí vycházet z této mezitímní účetní závěrky.

   (6)  Usnesení  valné  hromady o zvýšení základního kapitálu z vlastních
   zdrojů společnosti obsahuje

   a) částku, o niž se základní kapitál zvyšuje,

   b)  označení  vlastního  zdroje  nebo  zdrojů  společnosti,  z nichž se
   základní  kapitál zvyšuje, v členění podle struktury vlastního kapitálu
   v účetní závěrce,

   c) určení, zda se zvýší jmenovitá hodnota akcií, s uvedením, o kolik se
   zvýší,  nebo  zda budou vydány nové akcie, s uvedením počtu a jmenovité
   hodnoty nových akcií společnosti,

   d)  jestliže  společnost  vydala  listinné  akcie a základní kapitál se
   zvyšuje  zvýšením  jmenovité  hodnoty  akcií,  i  lhůtu  pro předložení
   listinných  akcií.  Počátek  běhu lhůty pro předložení listinných akcií
   nemůže  předcházet dnu zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního
   rejstříku.

   (7)  Na  zvýšení  základního  kapitálu  se  podílejí akcionáři v poměru
   jmenovitých  hodnot  jejich  akcií.  Na  zvýšení základního kapitálu se
   podílejí  i vlastní akcie v majetku společnosti, která základní kapitál
   zvyšuje, i akcie této společnosti, jež jsou v majetku jí ovládané osoby
   nebo osoby ovládané ovládanou osobou.

   § 209

   (1)  Zvýšení  základního kapitálu se provede buď vydáním nových akcií a
   jejich  bezplatným  rozdělením  mezi akcionáře podle poměru jmenovitých
   hodnot jejich akcií, nebo zvýšením jmenovité hodnoty dosavadních akcií.

   (2)  Zvýšení  jmenovité hodnoty dosavadních listinných akcií se provede
   buď   jejich  výměnou,  nebo  vyznačením  vyšší  jmenovité  hodnoty  na
   dosavadních   akciích   s  podpisem  člena  nebo  členů  představenstva
   oprávněných  jednat  jménem  společnosti. Představenstvo vyzve způsobem
   určeným  zákonem a stanovami pro svolání valné hromady akcionáře, kteří
   mají  listinné  akcie,  aby  je  předložili ve lhůtě určené rozhodnutím
   valné  hromady za účelem výměny nebo vyznačení zvýšení jejich jmenovité
   hodnoty.  Pokud  akcionář  ve  stanovené  lhůtě  akcie nepředloží, není
   oprávněn  až  do  jejich  předložení  vykonávat  práva s nimi spojená a
   představenstvo společnosti uplatní postup podle § 214.

   (3)  Zvýšení  jmenovité  hodnoty  zaknihovaných akcií se provede změnou
   zápisu   o   výši   jmenovité  hodnoty  v  zákonem  stanovené  evidenci
   zaknihovaných  cenných  papírů  na  základě  příkazu společnosti. Tento
   příkaz  musí  být  doložen  výpisem z obchodního rejstříku prokazujícím
   zápis výše základního kapitálu.

   (4)  Mají-li  být vydány na zvýšení základního kapitálu listinné akcie,
   vyzve představenstvo akcionáře bez zbytečného odkladu po zápisu zvýšení
   základního  kapitálu do obchodního rejstříku způsobem určeným zákonem a
   stanovami pro svolání valné hromady, aby se dostavili k převzetí nových
   akcií  společnosti.  Jestliže  akcionář  nepřevezme nové akcie ve lhůtě
   podle  písmena  c),  jeho  právo na vydání akcií se promlčuje. Tím není
   dotčeno  právo  na  plnění  podle  § 214 odst. 4. Výzva akcionářům musí
   obsahovat alespoň

   a) rozsah, v němž byl základní kapitál zvýšen,

   b) poměr, v jakém se rozdělují akcie mezi akcionáře,

   c)   upozornění,   že   společnost  je  oprávněna  nové  akcie  prodat,
   nepřevezme-li  je  akcionář  do  jednoho  roku  od  uveřejnění  výzvy k
   převzetí akcií.

   (5)  Po  marném  uplynutí  lhůty  podle  odstavce  4 písm. c) postupuje
   představenstvo přiměřeně podle § 214 odst. 4.

   (6)  Pokud  mají  být  vydány  nové  akcie  v  zaknihované podobě, podá
   představenstvo  bez  zbytečného  odkladu  po  zápisu zvýšení základního
   kapitálu  do  obchodního  rejstříku příkaz k vydání nových akcií osobě,
   která vede evidenci zaknihovaných cenných papírů.

   § 209a

   Kombinované zvýšení základního kapitálu

   (1)  Zvyšuje-li základní kapitál společnost, jejíž akcie jsou přijaty k
   obchodování   na  evropském  regulovaném  trhu  nebo  zahraničním  trhu
   obdobném  regulovanému  trhu  a  jejichž  kurs  na  tomto  trhu  v době
   rozhodnutí  valné hromady o zvýšení základního kapitálu nedosahuje výše
   jmenovité hodnoty akcie, nebo zvyšuje-li se základní kapitál upisováním
   akcií   zaměstnanci  společnosti,  může  valná  hromada  v  souladu  se
   stanovami  rozhodnout,  že  část  emisního kursu upisovaných akcií bude
   kryta  z  vlastních  zdrojů  společnosti vykázaných v účetní závěrce ve
   vlastním  kapitálu společnosti. Tím není dotčeno ustanovení § 158 odst.
   2. Zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady nebo vyloučení anebo
   omezení přednostního práva akcionářů je v tomto případě nepřípustné.

   (2) Usnesení valné hromady obsahuje:

   a) částku, o níž má být základní kapitál zvýšen,

   b) počet a jmenovitou hodnotu, druh, formu a podobu upisovaných akcií,

   c)  údaje  uvedené  v ustanovení § 204a odst. 2 nebo, má-li upsat akcie
   obchodník  s  cennými papíry podle § 204a odst. 6, místo a lhůtu, v níž
   může  oprávněná  osoba  vykonat  právo  tam  uvedené, a cenu, za níž je
   oprávněna akcie koupit, nebo způsob jejího určení,

   d)  určení,  zda  akcie,  které  nebudou upsány s využitím přednostního
   práva,  budou všechny nebo jejich určená část upsány v dohodě akcionářů
   podle  §  205,  zda  budou  nabídnuty  určitému zájemci nebo zájemcům s
   uvedením osoby zájemce nebo osob zájemců anebo způsobu jeho nebo jejich
   výběru  anebo  zda  budou nabídnuty k upsání na základě veřejné výzvy k
   upisování akcií,

   e)  místo  a lhůtu pro upisování akcií bez využití přednostního práva s
   uvedením,  jak  bude  upisovatelům  oznámen  počátek  běhu této lhůty a
   emisní  kurs  takto  upisovaných  akcií  nebo  způsob jeho určení anebo
   zmocnění  pro  představenstvo,  aby jej určilo; emisní kurs nebo způsob
   jeho určení musí být pro všechny upisovatele stejný, nestanoví-li zákon
   jinak,

   f) účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva a lhůtu, v níž je
   upisovatel povinen splatit část emisního kursu upsaných akcií,

   g)  jestliže se schvaluje vydání akcií nového druhu, určení práv s nimi
   spojených,

   h)  připouští-li  se  upisování  akcií  nad částku navrhovaného zvýšení
   základního  kapitálu,  určení  orgánu  společnosti,  který  rozhodne  o
   konečné částce zvýšení,

   i) jaká část emisního kursu akcie nepodléhá splacení upisovatelem,

   j) uvedení vlastních zdrojů společnosti vykázaných ve vlastním kapitálu
   společnosti,  z  nichž  společnost bude krýt část emisního kursu, která
   nepodléhá splacení upisovatelem.

   (3)  Upisovatel  je povinen splatit ve lhůtě uvedené v rozhodnutí valné
   hromady  před  zápisem výše základního kapitálu do obchodního rejstříku
   nejméně  50  %  části  emisního  kursu upsaných akcií, který je povinen
   splatit  upisovatel,  jestliže  stanovy  nebo  usnesení  valné  hromady
   nevyžadují splacení částky vyšší.

   (4)  Představenstvo  akciové společnosti může podat návrh na zápis výše
   základního  kapitálu,  pouze  jestliže byl splacen emisní kurs upsaných
   akcií ve výši uvedené v odstavci 3.

   (5) Na kombinované zvýšení základního kapitálu se jinak použijí obdobně
   ustanovení  § 203 odst. 1, 3 a 4, § 204 odst. 1, 4, 6 a 7, § 204a odst.
   1 až 4 a odst. 6, § 205, 206, § 208 odst. 1 až 5.

   § 210

   Zvýšení základního kapitálu rozhodnutím představenstva

   (1) Usnesením valné hromady lze pověřit představenstvo, aby za podmínek
   určených  tímto  zákonem  a  stanovami  rozhodlo  o  zvýšení základního
   kapitálu  upisováním  akcií  nebo  z  vlastních  zdrojů  společnosti  s
   výjimkou  nerozděleného  zisku,  nejvýše však o jednu třetinu dosavadní
   výše  základního  kapitálu  v  době,  kdy  valná hromada představenstvo
   zvýšením  základního  kapitálu  pověřila  (dále  jen  "pověření  zvýšit
   základní  kapitál").  Pověření  představenstva  k  rozhodnutí o zvýšení
   základního  kapitálu  nahrazuje  rozhodnutí  valné  hromady  o  zvýšení
   základního  kapitálu.  Pověření  musí  určit  jmenovitou hodnotu, druh,
   formu  a  podobu  akcií,  které  mají  být vydány na zvýšení základního
   kapitálu.  Představenstvo může v rámci pověření zvýšit základní kapitál
   i  vícekrát,  nepřekročí-li  celková částka zvýšení základního kapitálu
   stanovený  limit.  Jestliže  je  představenstvo  pověřeno  rozhodnout o
   zvýšení  základního  kapitálu  s  tím, že emisní kurs akcií lze splácet
   nepeněžitými  vklady, musí pověření zvýšit základní kapitál obsahovat i
   určení,  který orgán společnosti rozhodne o ocenění nepeněžitého vkladu
   na základě posudku znalce jmenovaného podle § 59 odst. 3 nebo znalců.

   (2)  O  rozhodnutí  představenstva  musí být pořízen notářský zápis. Do
   obchodního  rejstříku  se  zapisuje rozhodnutí představenstva o zvýšení
   základního  kapitálu. Pověření zvýšit základní kapitál se do obchodního
   rejstříku nezapisuje. Na postup při zvyšování základního kapitálu podle
   odstavce 1 se jinak použijí obdobně ustanovení § 203 až 209.

   (3)  Pověření  zvýšit  základní kapitál je možno udělit na dobu nejdéle
   pěti  roků  ode  dne,  kdy se konala valná hromada, která se usnesla na
   pověření zvýšit základní kapitál.

   (4)  Vyplývá-li to ze stanov, může valná hromada pověřit představenstvo
   zvýšením  základního kapitálu upisováním akcií zaměstnanci společnosti,
   zejména  může  po  přijetí  rozhodnutí o rozdělení zisku rozhodnout, že
   podíl  zaměstnanců  na  zisku  společnosti  lze  použít jen ke splacení
   těchto  akcií.  Podrobnosti  určí  stanovy.  Ustanovení odstavců 1 až 3
   platí obdobně.

   Oddíl 6

   Snížení základního kapitálu

   § 211

   (1)  O  snížení základního kapitálu rozhoduje valná hromada. V usnesení
   valné hromady se uvede alespoň

   a)  důvod  snížení  základního  kapitálu  a způsob, jak bude naloženo s
   částkou odpovídající snížení základního kapitálu,

   b) rozsah snížení základního kapitálu,

   c) způsob, jak má být snížení základního kapitálu provedeno,

   d)  snižuje-li  se  základní  kapitál  vzetím  akcií z oběhu na základě
   losování,  pravidla  losování  a  výši  úplaty za vylosované akcie nebo
   způsob jejího určení,

   e)  snižuje-li  se základní kapitál na základě návrhu akcionářům, údaj,
   zda  jde  o  návrh na úplatné nebo bezplatné vzetí akcií z oběhu, a při
   návrhu  na  úplatné vzetí akcií z oběhu i výši úplaty nebo pravidla pro
   její určení,

   f)  mají-li  být  v  důsledku  snížení  základního  kapitálu předloženy
   společnosti  listinné  akcie  nebo  zatímní  listy,  i lhůtu pro jejich
   předložení.

   (2)  Základní  kapitál  nelze  snížit  pod jeho výši stanovenou v § 162
   odst. 3.

   (3)  Snížením základního kapitálu se nesmí zhoršit dobytnost pohledávek
   věřitelů.

   (4)  Usnesení  valné hromady o snížení základního kapitálu se zapíše do
   obchodního rejstříku. Návrh na zápis podává představenstvo do 30 dnů od
   usnesení valné hromady.

   § 212

   V  pozvánce  nebo  oznámení,  které se týkají svolání valné hromady, se
   uvedou kromě náležitostí podle § 184a odst. 3 alespoň údaje podle § 211
   odst. 1.

   § 213

   (1)  Je-li  společnost  povinna  snížit  základní  kapitál,  použije ke
   snížení  základního kapitálu vlastní akcie nebo zatímní listy, má-li je
   ve  svém  majetku.  V  ostatních  případech snížení základního kapitálu
   použije  společnost  ke  snížení  základního kapitálu především vlastní
   akcie nebo zatímní listy. Jiným postupem lze snižovat základní kapitál,
   jen  jestliže tento postup nepostačuje ke snížení základního kapitálu v
   rozsahu  určeném  valnou  hromadou  nebo  pokud by tento způsob snížení
   základního kapitálu nesplnil účel snížení základního kapitálu. Jestliže
   se  snižuje  základní  kapitál  pouze  s  využitím vlastních akcií nebo
   zatímních  listů  v  majetku  společnosti,  nepoužije  se  ustanovení o
   odděleném hlasování podle druhu akcií.

   (2)  Společnost  použije  vlastní  akcie  nebo zatímní listy ke snížení
   základního  kapitálu  tak, že je zničí, jestliže byly vydány v listinné
   podobě,  nebo  podá  příkaz  osobě,  která  vede evidenci zaknihovaných
   cenných  papírů,  ke  zrušení akcií, jestliže byly vydány v zaknihované
   podobě.

   (3) Nemá-li společnost ve svém majetku vlastní akcie nebo zatímní listy
   nebo  použití  vlastních  akcií  nebo  zatímních listů podle odstavce 1
   nepostačuje   ke   snížení  základního  kapitálu,  provede  se  snížení
   základního   kapitálu   snížením  jmenovité  hodnoty  akcií,  popřípadě
   nesplacených  akcií,  na  něž společnost vydala zatímní listy (§ 213a),
   nebo  tím,  že  se  vezmou  akcie  z  oběhu  anebo  se upustí od vydání
   nesplacených akcií, na něž společnost vydala zatímní listy (§ 213d).

   (4)  Akcie  se  vezmou  z  oběhu  na  základě losování (§ 213b) nebo na
   základě  návrhu  akcionářům (§ 213c). Akcie lze vzít z oběhu na základě
   losování  pouze  tehdy,  jestliže  stanovy společnosti v době, kdy byly
   tyto  akcie  upisovány,  umožňovaly  snížení základního kapitálu vzetím
   akcií  z oběhu na základě losování. Podrobná pravidla pro vzetí akcií z
   oběhu  určí stanovy a valná hromada při rozhodnutí o snížení základního
   kapitálu.

   § 213a

   Snížení jmenovité hodnoty akcií a zatímních listů

   (1)  Pokud  se  snižuje jmenovitá hodnota akcií společnosti, snižuje se
   poměrně  u  všech  akcií  společnosti, ledaže účelem snížení základního
   kapitálu je prominout nesplacenou část emisního kursu akcií.

   (2) Snížení jmenovité hodnoty listinných akcií nebo nesplacených akcií,
   na  které  byly  vydány  zatímní  listy,  se provede výměnou akcií nebo
   zatímních listů za akcie nebo zatímní listy s nižší jmenovitou hodnotou
   nebo  vyznačením  nižší  jmenovité  hodnoty  na  dosavadní  akcii  nebo
   zatímním  listu  s podpisem člena nebo členů představenstva oprávněných
   jednat   jménem  společnosti.  Představenstvo  vyzve  způsobem  určeným
   zákonem  a  stanovami  pro  svolání valné hromady akcionáře, kteří mají
   listinné  akcie  nebo  zatímní listy, aby je předložili ve lhůtě určené
   rozhodnutím  valné  hromady  za  účelem  výměny  nebo vyznačení snížení
   jejich  jmenovité hodnoty. Pokud akcionář ve stanovené lhůtě akcie nebo
   zatímní  listy  nepředloží,  není  oprávněn  až  do  jejich  předložení
   vykonávat  práva s nimi spojená a představenstvo uplatní postup podle §
   214.

   (3)  Snížení  jmenovité  hodnoty  zaknihovaných akcií se provede změnou
   zápisu  o  výši  jmenovité  hodnoty  akcií v zákonem stanovené evidenci
   zaknihovaných  cenných  papírů  na  základě  příkazu společnosti. Tento
   příkaz  musí  být  doložen  výpisem z obchodního rejstříku prokazujícím
   zápis snížení základního kapitálu.

   § 213b

   Vzetí akcií z oběhu na základě losování

   (1)  Možnost  losování akcií za účelem snížení základního kapitálu musí
   připouštět  stanovy společnosti. Rozhodnutí valné hromady o vzetí akcií
   z oběhu na základě losování musí být zveřejněno.

   (2)   Pokud  společnost  vydala  zaknihované  akcie,  je  povinna  před
   losováním  podat  příkaz  k  očíslování  akcií  podle zvláštního zákona
   osobě,  která  vede  evidenci  zaknihovaných cenných papírů, a současně
   požádat o výpis z této evidence, který musí obsahovat i čísla akcií. Po
   dobu,  kdy  jsou  akcie  očíslovány,  se  pozastavuje  právo nakládat s
   očíslovanými  akciemi  podle  zvláštního zákona. Losování zaknihovaných
   akcií  musí  být  provedeno  nejpozději  do deseti dnů ode dne, kdy byl
   podán příkaz k očíslování.

   (3) Průběh a výsledky losování s uvedením čísel vylosovaných akcií musí
   být  osvědčeny  notářským  zápisem.  Představenstvo  společnosti oznámí
   výsledky  losování způsobem určeným zákonem a stanovami společnosti pro
   svolání valné hromady. V oznámení musí být uvedena alespoň:

   a) čísla vylosovaných akcií,

   b) lhůta, v níž bude společnost vylosované akcie proplácet, která nesmí
   předcházet   dnu  zápisu  snížení  základního  kapitálu  do  obchodního
   rejstříku  a  nesmí  být delší než tři měsíce od zápisu výše základního
   kapitálu  do  obchodního rejstříku, pokud nebylo dohodnuto s akcionářem
   něco jiného,

   c) výše úplaty za vylosované akcie.

   (4)  Pokud  vydala  společnost listinné akcie na jméno nebo zaknihované
   akcie,  musí oznámení podle odstavce 3 obsahovat i údaje identifikující
   akcionáře,  jejichž  akcie  byly  vylosovány.  Pokud  společnost vydala
   listinné akcie, musí oznámení podle odstavce 3 obsahovat i lhůtu, v níž
   musí  být  vylosované  akcie  předloženy  společnosti;  akcionáři  jsou
   povinni  v  této  lhůtě  vylosované  akcie společnosti předložit. Pokud
   akcionář  ve stanovené lhůtě vylosované listinné akcie nepředloží, není
   oprávněn  až  do  jejich  předložení  vykonávat  práva s nimi spojená a
   představenstvo postupuje podle § 214.

   (5)  Za vylosované akcie je společnost povinna zaplatit úplatu ve výši,
   která  je přiměřená hodnotě akcií; přiměřenost úplaty musí být doložena
   posudkem znalce.

   (6)  Pokud  společnost  vydala zaknihované akcie, podá představenstvo o
   výsledcích  losování  zprávu i osobě, která vede evidenci zaknihovaných
   cenných  papírů,  spolu  s příkazem ke zrušení číslování nevylosovaných
   akcií.  Tento  příkaz  musí  být doložen notářským zápisem osvědčujícím
   výsledky  losování.  Po  zápisu  výše základního kapitálu do obchodního
   rejstříku  podá  společnost příkaz ke zrušení vylosovaných akcií osobě,
   která vede evidenci zaknihovaných cenných papírů. Tento příkaz musí být
   doložen   výpisem   z  obchodního  rejstříku  prokazujícím  zápis  výše
   základního kapitálu.

   § 213c

   Vzetí akcií z oběhu na základě návrhu

   (1)  Jestliže  se  berou  akcie  z  oběhu  na  základě veřejného návrhu
   smlouvy, může rozhodnutí valné hromady určit, že základní kapitál:

   a)  bude snížen v rozsahu jmenovitých hodnot akcií, které budou vzaty z
   oběhu, nebo

   b) bude snížen o pevnou částku.

   (2)  Akcie  lze  vzít  z oběhu na základě veřejného návrhu smlouvy nebo
   veřejného návrhu smlouvy o bezplatném vzetí akcií z oběhu.

   (3)  Pro  veřejný  návrh  smlouvy  podle  odstavce  2  platí  přiměřeně
   ustanovení § 183a odst. 1 věta první a druhá, odst. 2 až 4 a odst. 7.

   (4) Kupní cena musí být splatná nejpozději do tří měsíců od zápisu výše
   základního  kapitálu  do  obchodního  rejstříku. Lhůta splatnosti kupní
   ceny   a  lhůta  pro  předložení  listinných  akcií  společnosti  nesmí
   předcházet dnu zápisu výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.
   Nepředloží-li  akcionář  ve stanovené lhůtě listinné akcie společnosti,
   není  oprávněn až do jejich předložení vykonávat práva s nimi spojená a
   představenstvo postupuje podle § 214.

   (5)  Jestliže  společnost  vydala zaknihované akcie, je oprávněna podat
   příkaz k pozastavení práva nakládat s akciemi, ohledně nichž byl přijat
   návrh  podle  odstavce  1,  osobě,  která  vede  evidenci zaknihovaných
   cenných  papírů.  Bez  zbytečného  odkladu  po  zápisu  výše základního
   kapitálu  do obchodního rejstříku podá představenstvo této osobě příkaz
   ke  zrušení  akcií,  jež koupila společnost na základě veřejného návrhu
   smlouvy.  Tento  příkaz musí být doložen výpisem z obchodního rejstříku
   prokazujícím  zápis  nové výše základního kapitálu a dokladem o přijetí
   návrhu podle odstavce 1.

   (6)  Snižuje-li  se  základní  kapitál  podle odstavce 1 písm. a), musí
   rozhodnutí  valné  hromady  obsahovat pověření pro představenstvo podat
   návrh  na  zápis  výše  základního  kapitálu  do obchodního rejstříku v
   rozsahu, v jakém bude akcionáři přijat veřejný návrh smlouvy.

   (7)  Jestliže  součet  jmenovitých  hodnot  akcií braných z oběhu podle
   odstavce  1  písm. b) nedosáhne stanovené částky, o níž má být základní
   kapitál  snížen,  a  valná  hromada  nerozhodla  o  změně  postupu  při
   snižování  základního  kapitálu  podle odstavce 1 písm. a), nelze tímto
   způsobem  základní  kapitál snížit. Valná hromada může však rozhodnout,
   že  se  v  tomto  případě  sníží základní kapitál jiným způsobem, který
   tento zákon dovoluje.

   § 213d

   Upuštění od vydání akcií

   (1)  Valná  hromada  může  rozhodnout  o  snížení  základního  kapitálu
   upuštěním  od  vydání  akcií  v  rozsahu,  v  jakém  jsou upisovatelé v
   prodlení   se  splacením  jmenovité  hodnoty  akcií,  pokud  společnost
   nepostupuje podle § 177 odst. 4 až 7.

   (2)   Upuštění   od  vydání  nesplacených  akcií  se  provede  tím,  že
   představenstvo  vyzve  akcionáře,  který  je  v  prodlení  se splacením
   emisního kursu nebo jeho části, aby vrátil zatímní list ve lhůtě určené
   valnou  hromadou s tím, že společnost nevydá akcie, které tento zatímní
   list  nahrazuje,  a  upisovateli vrátí bez zbytečného odkladu po zápisu
   snížení  základního  kapitálu  do  obchodního  rejstříku dosud splacený
   emisní  kurs  akcií  po  započtení nároků společnosti vůči upisovateli.
   Pokud  akcionář  ve  stanovené  lhůtě  zatímní  list  nepředloží,  není
   oprávněn  až  do  jeho  předložení  vykonávat  práva  s  ním  spojená a
   představenstvo postupuje podle § 214.

   § 214

   (1) Pokud jsou akcionáři v prodlení s předložením listinných akcií nebo
   zatímních  listů  stahovaných  společností  z  oběhu  za  účelem jejich
   výměny,  vyznačení  nové jmenovité hodnoty nebo zničení anebo při změně
   podoby  s  jejich  vrácením  nebo  převzetím,  vyzve  je představenstvo
   způsobem  určeným  zákonem  a  stanovami pro svolání valné hromady, aby
   předložili  akcie  nebo  zatímní  listy, vrátili nebo převzali listinné
   akcie   v  dodatečné  přiměřené  lhůtě,  kterou  jim  k  tomu  určí,  s
   upozorněním,  že  jinak  budou  nepředložené akcie nebo nevrácené akcie
   prohlášeny  za  neplatné nebo nepřevzaté listinné akcie prodány, a toto
   rozhodnutí současně zveřejní.

   (2)  Představenstvo  prohlásí  za  neplatné listinné akcie nebo zatímní
   listy, které přes výzvu nebyly v dodatečně určené lhůtě předloženy.

   (3)  Prohlášení  akcií  za  neplatné  oznámí představenstvo akcionářům,
   jejichž  akcie nebo zatímní listy byly prohlášeny za neplatné, způsobem
   určeným  zákonem  a  stanovami  pro  svolání  valné  hromady  (dále jen
   "dotčené  osoby").  Prohlášení  akcií  nebo zatímních listů za neplatné
   představenstvo bez zbytečného odkladu zveřejní.

   (4)  Nové  akcie  nebo zatímní listy, které mají být vydány místo akcií
   nebo  zatímních  listů,  jež byly prohlášeny za neplatné, nebo listinné
   akcie,  jež  nebyly při změně podoby akcionáři převzaty ani v dodatečné
   přiměřené  lhůtě,  prodá  představenstvo  prostřednictvím  obchodníka s
   cennými  papíry  bez  zbytečného  odkladu  na  účet  dotčené  osoby  na
   evropském  regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému
   trhu,  pokud  jsou přijaté k obchodování na tomto trhu, nebo ve veřejné
   dražbě.  Místo,  dobu  a předmět dražby představenstvo zveřejní nejméně
   dva  týdny  před jejím konáním. Ve stejné lhůtě odešle zprávu o veřejné
   dražbě  nebo  o  záměru prodat akcie na evropském veřejném trhu dotčené
   osobě,  pokud  je  společnosti  známa.  Výtěžek  z  prodeje  akcií nebo
   zatímních listů po započtení pohledávek společnosti proti dotčené osobě
   vzniklých  v  souvislosti  s  prohlášením  jejích  akcií  za neplatné a
   prodejem  akcií vyplatí společnost bez zbytečného odkladu dotčené osobě
   nebo jej uloží do úřední úschovy.

   (5)  Pokud  nemají  být  vydány za akcie nebo zatímní listy stahované z
   oběhu  nové  akcie  nebo  zatímní  listy,  není  prohlášením akcií nebo
   zatímních  listů  za  neplatné dotčeno právo dotčené osoby na zaplacení
   jejich  ceny nebo vrácení emisního kursu nebo jeho části. Společnost si
   však  může  proti  pohledávce  akcionáře na zaplacení ceny nebo vrácení
   emisního kursu započítat pohledávky, které jí vznikly proti akcionáři v
   souvislosti  s prohlášením jeho akcií nebo zatímních listů za neplatné,
   a  rozdíl  zaplatí  dotčené  osobě bez zbytečného odkladu po prohlášení
   akcií  nebo  zatímních  listů  za  neplatné  nebo  jej  uloží do úřední
   úschovy.

   (6)  Po  zápisu  snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku je
   společnost povinna vrácené listinné akcie nebo zatímní listy zničit.

   § 215

   (1)  Představenstvo  je  povinno  písemně do 30 dnů od nabytí účinnosti
   rozhodnutí  valné  hromady  o  snížení  základního kapitálu vůči třetím
   osobám  oznámit  rozsah  snížení  základního kapitálu známým věřitelům,
   kterým  vznikly  pohledávky vůči společnosti přede dnem, v němž se toto
   rozhodnutí  stalo  účinným vůči třetím osobám, s výzvou, aby přihlásili
   své pohledávky podle odstavce 3.

   (2)  Rozhodnutí  valné  hromady  o  snížení základního kapitálu po jeho
   zápisu  do obchodního rejstříku zveřejní představenstvo nejméně dvakrát
   za  sebou s alespoň třicetidenním odstupem a s výzvou pro věřitele, aby
   přihlásili své pohledávky podle odstavce 3.

   (3)  Věřitelé společnosti uvedení v odstavci 1 jsou oprávněni požadovat
   do 90 dnů ode dne, kdy obdrželi oznámení o snížení základního kapitálu,
   jinak  do 90 dnů ode dne druhého zveřejnění výzvy podle odstavce 2, aby
   splnění  jejich neuhrazených pohledávek, jež nebyly splatné v době, kdy
   jim  byla  výzva  doručena, nebo v době jejího druhého zveřejnění, bylo
   dostatečným  způsobem  zajištěno;  to  neplatí, nezhorší-li se snížením
   základního kapitálu dobytnost pohledávek za společností.

   (4) Nedojde-li mezi věřiteli a společností k dohodě o způsobu zajištění
   pohledávky  nebo  má-li  věřitel  za  to, že se zhoršila dobytnost jeho
   pohledávek,  rozhodne  na návrh věřitele o dostatečném zajištění soud s
   ohledem na druh a výši pohledávky.

   § 216

   (1)  Po  uplynutí  90  dnů  od  doručení  oznámení podle § 215 odst. 1,
   popřípadě  od posledního zveřejnění rozhodnutí podle § 215 odst. 2 může
   představenstvo  podat  návrh  na  zápis  snížení základního kapitálu do
   obchodního  rejstříku.  Rejstříkový soud provede zápis, je-li prokázáno
   oznámení rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu podle §
   215 odst. 1 a 2 a zajištění pohledávek věřitelů nebo jejich uspokojení.

   (2) Lhůtu uvedenou v odstavci 1 není třeba dodržet, pokud se společnost
   dohodne   se   všemi  věřiteli  na  zajištění  nebo  uspokojení  jejich
   pohledávek  před  uplynutím této lhůty. Uzavření dohody musí společnost
   soudu při podání návrhu prokázat.

   (3)  Ke  snížení  základního  kapitálu  dochází  ode dne jeho zápisu do
   obchodního rejstříku.

   (4)  Před zápisem snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku a
   před  uspokojením nebo zajištěním pohledávek věřitelů podle § 215 odst.
   2,  popřípadě  před  rozhodnutím  podle  § 215 odst. 4 nelze akcionářům
   poskytnout  plnění  z  důvodu  snížení  základního kapitálu nebo z toho
   důvodu prominout nebo snížit nesplacené části jmenovitých hodnot jejich
   akcií.  Za  škodu způsobenou porušením této povinnosti společnosti nebo
   jejím    věřitelům    odpovídají    společně   a   nerozdílně   členové
   představenstva. Této odpovědnosti se nemohou zprostit.

   § 216a

   (1)  Ustanovení  §  215  a  ustanovení  § 216 odst. 1 a 2 se nepoužijí,
   jestliže společnost

   a) snižuje základní kapitál za účelem úhrady ztráty, nebo

   b)  snižuje  základní  kapitál za účelem převodu do rezervního fondu na
   úhradu budoucí ztráty a částka převáděná do rezervního fondu nepřesáhne
   10 % základního kapitálu.

   (2)  Splnění  podmínek  stanovených  v odstavci 1 musí společnost soudu
   prokázat při podání návrhu na zápis.

   (3)  Rezervní  fond v rozsahu vytvořeném podle odstavce 1 písm. b) může
   být  použit  jen  k  úhradě  ztráty nebo ke zvýšení základního kapitálu
   společnosti,  jestliže  rezervní  fond  přesahuje  částku,  ve které je
   vytvářen  podle  §  217 povinně. K rezervnímu fondu vytvářenému podle §
   161d a 161f se nepřihlíží.

   (4)  V  souvislosti  se  snížením  základního kapitálu podle odstavce 1
   nesmí  být  poskytnuto jakékoliv plnění ve prospěch akcionářů. Jestliže
   bylo  akcionářům  plnění poskytnuto, jsou povinni je vrátit. Za splnění
   tohoto závazku ručí členové představenstva společně a nerozdílně.

   § 216b

   (1)  Na jedné valné hromadě lze přijmout rozhodnutí o snížení i zvýšení
   základního  kapitálu  pouze tehdy, jestliže se základní kapitál snižuje
   za předpokladů stanovených v § 213d nebo § 216a odst. 1.

   (2)  Při  postupu  podle  odstavce 1 může společnost činit právní úkony
   směřující ke zvýšení základního kapitálu až poté, co bude do obchodního
   rejstříku zapsáno snížení základního kapitálu.

   § 216c

   Souběžné snížení a zvýšení základního kapitálu

   (1)  Jestliže  jsou splněny podmínky § 216a a účelem snížení základního
   kapitálu  je přizpůsobení jmenovité hodnoty stávajících akcií přijatých
   k  obchodování  na  evropském  regulovaném  trhu  nebo zahraničním trhu
   obdobném  regulovanému  jejich  ceně  na  tomto  trhu  v souvislosti se
   zvýšením  základního  kapitálu  upsáním nových akcií na základě veřejné
   nabídky,  může  valná  hromada  současně rozhodnout o snížení a zvýšení
   základního kapitálu (souběžné snížení a zvýšení základního kapitálu). V
   takovém případě se nepoužije ustanovení § 216b.

   (2)  V  usnesení o souběžném snížení a zvýšení základního kapitálu může
   valná  hromada určit rozsah snížení základního kapitálu tak, že stanoví
   způsob  výpočtu  částky  snížení  v  závislosti na emisním kursu nových
   akcií,  který  bude  stanoven  později,  a  pověřit představenstvo, aby
   částku  snížení  základního kapitálu a tomu odpovídající nové jmenovité
   hodnoty  stávajících  akcií společnosti bez odkladu uveřejnilo způsobem
   stanoveným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady.

   (3)  O  zápisu  usnesení  valné  hromady  o souběžném snížení a zvýšení
   základního  kapitálu  rozhodne  rejstříkový  soud  jedním  usnesením. O
   zápisu  snížení a zvýšení základního kapitálu rozhodne rejstříkový soud
   rovněž  jedním  usnesením,  přičemž obsahem zápisu bude nejprve uvedení
   částky,  o  kterou byl základní kapitál snížen, a poté částky, o kterou
   byl  základní  kapitál  zvýšen.  Rejstříkový  soud  nepovolí  snížení a
   zvýšení  základního  kapitálu,  pokud  základní  kapitál  po  souběžném
   snížení a zvýšení nedosahuje alespoň výše podle § 162 odst. 4.

   Oddíl 7

   Rezervní fond a opční listy

   § 217

   (1)  Společnost vytváří rezervní fond v době a ve výši určené stanovami
   a tímto zákonem.

   (2)  Společnost  je  povinna  vytvořit  rezervní  fond  z čistého zisku
   vykázaného  v  řádné  účetní  závěrce  za rok, v němž poprvé čistý zisk
   vytvoří,  a  to ve výši nejméně 20 % z čistého zisku, avšak ne více než
   10  %  z  hodnoty  základního  kapitálu. Tento fond se ročně doplňuje o
   částku  určenou  stanovami,  nejméně  však  5  % z čistého zisku, až do
   dosažení  výše  rezervního  fondu  určené ve stanovách, nejméně však do
   výše  20  % základního kapitálu. To neplatí, jestliže rezervní fond již
   vytvořila  příplatky  nad  emisní  kurs akcií. Takto vytvořený rezervní
   fond do výše 20 % základního kapitálu lze použít pouze k úhradě ztráty.

   (3)  O  použití  rezervního fondu rozhoduje představenstvo, neurčují-li
   stanovy nebo tento zákon jinak.

   § 217a

   Opční listy

   (1)  Akciová  společnost  je oprávněna vydat pro uplatnění přednostního
   práva podle § 160 odst. 1 a 6 a podle § 204a cenné papíry označené jako
   opční listy.

   (2)  Opční  listy  podle odstavce 1 (dále jen "opční list") lze vydávat
   pouze  jako cenné papíry na doručitele. Opční list může být vydán buď v
   listinné, nebo zaknihované podobě.

   (3) V opčním listu musí být uvedeno:

   a) firma a sídlo společnosti,

   b) kolik akcií a jakého druhu, formy a podoby anebo kolik vyměnitelných
   anebo  prioritních dluhopisů společnosti, v jaké podobě, formě a v jaké
   jmenovité hodnotě lze získat,

   c) doba a místo pro uplatnění přednostního práva,

   d)  emisní  kurs  akcií  nebo dluhopisů, k nimž lze uplatnit přednostní
   právo, nebo způsob jeho určení,

   e) údaj o tom, že zní na doručitele.

   (4)  Opční  list vydaný v listinné podobě musí obsahovat i datum emise,
   podpis  nebo  podpisy  členů  představenstva  oprávněných jednat jménem
   společnosti a číselné označení akcie nebo dluhopisu, k nimž byl vydán.

   (5)  Pokud  společnost  vydala  opční  listy  v  zaknihované podobě, je
   rozhodným dnem (§ 156b) pro uplatnění přednostního práva den, kdy mohlo
   být toto právo vykonáno poprvé.

   (6)  Pokud  vydala  společnost  opční  listy v zaknihované podobě, podá
   osobě,  která  vede  evidenci  zaknihovaných  cenných  papírů, příkaz k
   vydání  cenných  papírů,  bylo-li přednostní právo včas uplatněno a bez
   zbytečného  odkladu  po  splnění  podmínek  pro  vydání  těchto cenných
   papírů,  a  současně podá příkaz ke zrušení opčních listů, z nichž bylo
   přednostní právo uplatněno. Po uplynutí lhůty pro vykonání přednostního
   práva  podá  společnost příkaz ke zrušení opčních listů, z nichž nebylo
   přednostní právo uplatněno.

   Oddíl 8

   Zrušení a likvidace společnosti

   § 218

   Pro  zrušení  a zánik společnosti platí ustanovení § 68 až 75c, není-li
   dále stanoveno jinak.

   § 219

   (1)  Likvidátora  jmenuje  a odvolává valná hromada, nestanoví-li zákon
   jinak.

   (2) Nevyplývá-li ze stanov něco jiného, mohou akcionáři uvedení v § 181
   odst.  1  požádat  s  uvedením  důvodů  soud,  aby  odvolal likvidátora
   jmenovaného  valnou  hromadou  a  nahradil  ho  jinou  osobou. Tím není
   dotčeno ustanovení § 71 odst. 4.

   (3)  Likvidátor,  který nebyl jmenován soudem, může být valnou hromadou
   odvolán a nahrazen jiným likvidátorem.

   § 220

   (1)  Likvidační  zůstatek  se  dělí mezi akcionáře v poměru jmenovitých
   hodnot  jejich  akcií. Ustanovení § 159 odst. 1 tím není dotčeno. Právo
   na  podíl na likvidačním zůstatku je samostatně převoditelné ode dne, k
   němuž byl schválen návrh rozdělení likvidačního zůstatku.

   (2)  Jestliže  likvidační  zůstatek  nestačí k úhradě jmenovité hodnoty
   akcií,  dělí  se  likvidační  zůstatek  na  část připadající vlastníkům
   prioritních  akcií a ostatních akcií v rozsahu určeném stanovami. Části
   likvidačního  zůstatku  se  dělí  mezi akcionáře v poměru odpovídajícím
   splacené jmenovité hodnotě jejich akcií.

   (3)  Nárok na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku vzniká akcionáři
   vrácením   listinných   akcií   společnosti   předložených   na   výzvu
   likvidátora.  Vrácené  akcie  likvidátor zničí. Pokud akcionář listinné
   akcie  na  výzvu  likvidátora  nevrátí,  postupuje likvidátor přiměřeně
   podle ustanovení § 214.

   (4)   Pokud  společnost  vydala  zaknihované  akcie,  vzniká  nárok  na
   vyplacení podílu na likvidačním zůstatku ke dni, kdy na základě příkazu
   likvidátora  byly  zrušeny  akcie  společnosti v evidenci zaknihovaných
   cenných papírů.

   (5)  Rejstříkový soud provede výmaz společnosti z obchodního rejstříku,
   jen  bude-li  prokázáno,  že  byly  všechny  akcie společnosti zničeny,
   prohlášeny za neplatné nebo zrušeny.

   Oddíl 9

   zrušen

   nadpis vypuštěn

   § 220a

   zrušen

   § 220b

   zrušen

   § 220c

   zrušen

   § 220d

   zrušen

   § 220e

   zrušen

   § 220f

   zrušen

   § 220g

   zrušen

   § 220h

   zrušen

   § 220i

   zrušen

   § 220j

   zrušen

   § 220k

   zrušen

   § 220l

   zrušen

   § 220m

   zrušen

   § 220n

   zrušen

   § 220o

   zrušen

   Oddíl 10

   zrušen

   § 220p

   zrušen

   Oddíl 11

   zrušen

   nadpis vypuštěn

   § 220r

   zrušen

   § 220s

   zrušen

   § 220t

   zrušen

   § 220u

   zrušen

   § 220v

   zrušen

   § 220w

   zrušen

   § 220x

   zrušen

   § 220y

   zrušen

   § 220z

   zrušen

   § 220za

   zrušen

   Oddíl 12

   zrušen

   § 220zb

   zrušen

   § 220zc

   zrušen