Hlava II
Podnikání zahraničních osob
Díl I
Základní ustanovení
§ 21
(1) Zahraniční osoby mohou podnikat na území České republiky za
stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako české osoby, pokud ze
zákona nevyplývá něco jiného.
(2) Zahraniční osobou se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba s
bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky.
Českou právnickou osobou pro účely tohoto zákona se rozumí právnická
osoba se sídlem na území České republiky.
(3) Podnikáním zahraniční osoby na území České republiky se rozumí pro
účely tohoto zákona podnikání této osoby, má-li podnik nebo jeho
organizační složku umístěnou na území České republiky.
(4) Oprávnění zahraniční osoby podnikat na území České republiky vzniká
ke dni zápisu této osoby, popřípadě organizační složky jejího podniku,
v rozsahu předmětu podnikání zapsaném do obchodního rejstříku. Návrh na
zápis podává zahraniční osoba.
(5) Ustanovení odstavce 4 se nevztahuje na fyzickou osobu, která je
a) státním příslušníkem členského státu Evropské unie, jiného státu
tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace,
b) rodinným příslušníkem osoby podle písmene a), který má v České
republice právo pobytu^1a),
c) státním příslušníkem třetího státu, kterému bylo v členském státě
Evropské unie přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího
rezidenta^1b),
d) rodinným příslušníkem osoby podle písmene c), kterému bylo v České
republice vydáno povolení k dlouhodobému pobytu^1b),
e) jinou osobou, než jsou osoby uvedené pod písmeny a) až d), které
vznikne právo podnikat podle živnostenského zákona.
§ 22
Právní způsobilost, kterou má jiná než fyzická zahraniční osoba podle
právního řádu, podle něhož byla založena, má rovněž v oblasti českého
právního řádu. Právním řádem, podle něhož byla tato osoba založena, se
řídí i její vnitřní právní poměry a ručení členů nebo společníků za
její závazky.
§ 23
Zahraniční osoby, které mají právo podnikat v zahraničí, se pokládají
za podnikatele podle tohoto zákona.
