Část třetí
Obchodní závazkové vztahy
Hlava I
Obecná ustanovení
Díl I
Předmět právní úpravy a její povaha
§ 261
(1) Tato část zákona upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli,
jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem,
že se týkají jejich podnikatelské činnosti.
(2) Touto částí zákona se řídí rovněž závazkové vztahy mezi státem nebo
samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské
činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb. K tomuto
účelu se za stát považují i státní organizace, jež nejsou podnikateli,
při uzavírání smluv, z jejichž obsahu vyplývá, že jejich obsahem je
uspokojování veřejných potřeb.
(3) Touto částí zákona se řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové
vztahy
a) mezi zakladateli obchodních společností, mezi společníkem a obchodní
společností, jakož i mezi společníky navzájem, pokud jde o vztahy
týkající se účasti na společnosti, jakož i vztahy ze smluv, jimiž se
převádí podíl společníka,
b) mezi zakladateli družstva a mezi členem a družstvem, jakož i mezi
členy družstva navzájem, pokud vyplývají z členského vztahu v družstvu,
jakož i ze smluv o převodu členských práv a povinností,
c) z úplatných smluv týkajících se cenných papírů a jejich
zprostředkování (§ 642),
d) ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho částí (§ 476), smlouvy o
nájmu podniku (§ 488b), zástavní právo k obchodnímu podílu (§ 117a),
smlouvy o úvěru (§ 497), smlouvy o kontrolní činnosti (§ 591), smlouvy
zasílatelské (§ 601), smlouvy o provozu dopravního prostředku (§ 638),
smlouvy o tichém společenství (§ 673), smlouvy o otevření akreditivu (§
682), smlouvy o inkasu (§ 692), smlouvy o bankovním uložení věci (§
700), smlouvy o běžném účtu (§ 708) a smlouvy o vkladovém účtu (§ 716),
e) z bankovní záruky (§ 313), z cestovního šeku (§ 720) a slibu
odškodnění (§ 725),
f) mezi společností nebo družstvem a osobou, která je statutárním
orgánem nebo jiným orgánem nebo jeho členem,
g) mezi zakladateli a správcem vkladu,
h) z finančního zajištění^19).
(4) Touto částí zákona se řídí i vztahy vzniklé při zajištění plnění
závazků v závazkových vztazích, jež se řídí touto částí zákona podle
předchozích odstavců.
(5) Při použití této části zákona podle odstavců 1 a 2 je rozhodující
povaha účastníků při vzniku závazkového vztahu.
(6) Smlouvy mezi osobami uvedenými v odstavcích 1 a 2, které nejsou
upraveny v hlavě II této části zákona a jsou upraveny jako smluvní typ
v občanském zákoníku, se řídí příslušnými ustanoveními o tomto smluvním
typu v občanském zákoníku a obchodním zákoníkem. Směnná smlouva
související s podnikáním stran se však řídí tímto zákonem a použijí se
na ni přiměřeně ustanovení tohoto zákona o kupní smlouvě; při plnění
závazku dodat zboží má každá ze stran postavení prodávajícího a při
převzetí zboží postavení kupujícího.
(7) Pojistná smlouva se řídí občanským zákoníkem a zvláštními zákony.
§ 262
(1) Strany si mohou dohodnout, že jejich závazkový vztah, který nespadá
pod vztahy uvedené v § 261, se řídí tímto zákonem. Jestliže taková
dohoda směřuje ke zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, který
není podnikatelem, je neplatná.
(2) Dohoda podle odstavce 1 vyžaduje písemnou formu.
(3) Touto částí zákona se řídí i vztahy vzniklé při zajištění závazků
ze smluv, pro něž si strany zvolily použití tohoto zákona podle
odstavce 1, jestliže osoba poskytující zajištění s tím projeví souhlas
nebo v době vzniku zajištění ví, že zajišťovaný závazek se řídí touto
částí zákona.
(4) Ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku
dohodou podle odstavce 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo
ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na
obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních
předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách,
zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně
spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní
strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není
podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů
podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí
ustanovení občanského zákoníku.
§ 263
(1) Strany se mohou odchýlit od ustanovení této části zákona nebo její
jednotlivá ustanovení vyloučit s výjimkou ustanovení § 261 a 262, § 263
až 272, § 273, § 276 až 288, § 301, 303, 304, § 306 odst. 2 a 3, § 308,
§ 311 odst. 1, § 312, § 321 odst. 4, § 322, § 323, 324, 341, 344, 365,
§ 369a odst. 4 až 7, § 370, 371, 376, 382, 384, § 386 až 408, § 444,
458, 459, 477, 478, § 479 odst. 2, § 480, § 483 odst. 3, § 488, 488a, §
488c až 488e, § 493 odst. 1 věta druhá, § 499, § 509 odst. 1, § 528,
535, 592, 597, 608, § 612 až 614, § 620, § 622 odst. 4, § 628, 629,
655, 655a, 658, 659a, 659b, 659c, § 660 odst. 4 a 5, § 662 odst. 2 a 3,
§ 662a odst. 3, § 668 odst. 2, 3, 4 a 6, § 669 odst. 6, § 669a odst. 2,
§ 672a, § 673 odst. 2, § 678, § 679 odst. 1, § 680, 707, § 709 odst. 3,
§ 710 odst. 2 a 3, § 713 odst. 2, § 714 odst. 4, § 715a, § 718 odst. 1,
§ 719a, § 722 až 724, § 729, 743 a § 745 odst. 2.
(2) Strany se nemohou odchýlit od základních ustanovení v této části a
od ustanovení, která předepisují povinnou písemnou formu právního
úkonu.
§ 264
(1) Při určení práv a povinností ze závazkového vztahu se přihlíží i k
obchodním zvyklostem zachovávaným obecně v příslušném obchodním
odvětví, pokud nejsou v rozporu s obsahem smlouvy nebo se zákonem.
(2) Obchodní zvyklosti, ke kterým se má přihlížet podle smlouvy, se
použijí před těmi ustanoveními tohoto zákona, jež nemají donucující
povahu.
§ 265
Výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku,
nepožívá právní ochrany.
