Část druhá
Obchodní společnosti a družstvo
Hlava I
Obchodní společnosti
Díl I
Obecná ustanovení
§ 56
(1) Obchodní společnost (dále jen "společnost") je právnickou osobou
založenou za účelem podnikání, nestanoví-li právo Evropských
společenství či zákon jinak. Společnostmi jsou veřejná obchodní
společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným,
akciová společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové
sdružení. Evropské hospodářské zájmové sdružení a evropská společnost
jsou upraveny též právem Evropských společenství a zvláštními právními
předpisy. Společnost s ručením omezeným a akciová společnost mohou být
založeny i za jiným účelem, pokud to zvláštní právní předpis
nezakazuje.
(2) Nestanoví-li zákon jinak, mohou být zakladateli společnosti a
účastnit se na jejím podnikání osoby fyzické i právnické.
(3) Činnost uvedenou v v § 37 odst. 1 větě druhé může společnost
vykonávat pouze pomocí osob tam uvedených. Odpovědnost těchto osob
podle zvláštních předpisů není dotčena.
(4) Fyzická nebo právnická osoba může být společníkem s neomezeným
ručením pouze v jedné společnosti.
(5) Ustanovení upravující jednotlivé formy společností stanoví, v jakém
rozsahu ručí společníci za závazky společnosti. Pro jejich ručení se
použije obdobně ustanovení o ručení (§ 303 a násl.), pokud z jiných
ustanovení tohoto zákona nevyplývá něco jiného. Je-li na majetek
společnosti prohlášen konkurs, ručí společníci za závazky společnosti
jen do výše, v níž věřitelé, kteří včas přihlásili své pohledávky,
nebyli uspokojeni v konkursním řízení.
(6) Po zániku společnosti ručí společníci za závazky společnosti stejně
jako za jejího trvání. Pokud se společnost zrušuje s likvidací, ručí
společníci za její závazky do výše svého podílu na likvidačním zůstatku
(§ 61 odst. 4), nejméně však v rozsahu, v němž za ně ručili za trvání
společnosti. Mezi sebou se společníci vyrovnají týmž způsobem jako při
ručení za trvání společnosti.
§ 56a
(1) Zneužití většiny stejně jako menšiny hlasů ve společnosti je
zakázáno.
(2) Jakékoli jednání, jehož cílem je některého ze společníků
zneužívajícím způsobem znevýhodnit, je zakázáno.
§ 57
Založení společnosti
(1) Nevyplývá-li z jiných ustanovení tohoto zákona něco jiného, zakládá
se společnost společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli.
Pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena. Společenská
smlouva společnosti s ručením omezeným a zakladatelská smlouva akciové
společnosti musí mít formu notářského zápisu.
(2) Uzavírá-li společenskou smlouvu zmocněnec na základě plné moci,
musí být na ní podpis zmocnitele úředně ověřen. Plná moc se přiloží k
společenské smlouvě.
(3) Připouští-li tento zákon, aby společnost založil jediný zakladatel,
nahrazuje společenskou smlouvu zakladatelská listina vyhotovená ve
formě notářského zápisu. Zakladatelská listina musí obsahovat stejné
podstatné části jako společenská (zakladatelská) smlouva.
§ 58
Základní kapitál
(1) Základní kapitál společnosti je peněžní vyjádření souhrnu
peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do základního
kapitálu společnosti (dále jen "vklad"). Musí být vyjádřen v jednotkách
české měny. Společník se účastní na základním kapitálu vkladem.
Základní kapitál je součástí vlastního kapitálu.
(2) Základní kapitál se vytváří povinně v komanditní společnosti, ve
společnosti s ručením omezeným a v akciové společnosti. Jeho výše se
zapisuje do obchodního rejstříku, pokud tak stanoví zákon.
§ 59
Vklad společníka
(1) Vkladem společníka je souhrn peněžních prostředků (dále jen
"peněžitý vklad") nebo jiných penězi ocenitelných hodnot (dále jen
"nepeněžitý vklad"), které se určitá osoba zavazuje vložit do
společnosti za účelem nabytí nebo zvýšení účasti ve společnosti.
(2) Nepeněžitým vkladem může být jen majetek, jehož hospodářská hodnota
je zjistitelná a který může společnost hospodářsky využít ve vztahu k
předmětu podnikání. Vklady spočívající v závazcích týkajících se
provedení prací nebo v poskytnutí služeb jsou zakázány. Nepeněžitý
vklad musí být splacen před zápisem výše základního kapitálu do
obchodního rejstříku. Nepřejde-li na společnost majetkové právo k
předmětu nepeněžitého vkladu, přestože se nepeněžitý vklad považuje za
splacený, je společník, který se k poskytnutí tohoto vkladu zavázal,
povinen zaplatit hodnotu nepeněžitého vkladu v penězích a společnost je
povinna vrátit nepeněžitý vklad, který převzala, ledaže jej byla
povinna vydat oprávněné osobě. Převede-li společník podíl na jiného,
ručí za splnění závazku zaplatit hodnotu nepeněžitého vkladu v penězích
nabyvatel podílu, nejde-li o nabytí podílu na evropském regulovaném
trhu^19) nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu či v českém
nebo zahraničním mnohostranném obchodním systému (dále jen
„mnohostranný obchodní systém“).
(3) Hodnota nepeněžitého vkladu musí být uvedena ve společenské
smlouvě, zakladatelské smlouvě nebo zakladatelské listině, nestanoví-li
tento zákon jinak. Hodnota nepeněžitého vkladu do společnosti s ručením
omezeným a do akciové společnosti se stanoví podle posudku zpracovaného
znalcem nezávislým na společnosti, jmenovaným za tím účelem soudem.
Návrh na jmenování znalce nebo znalců podává zakladatel, budoucí
zakladatel nebo společnost (dále jen "navrhovatel"). Účastníky řízení
jsou navrhovatel a znalec a místně příslušným soudem je obecný soud
navrhovatele. Soud není vázán návrhem osoby znalce. Soud odvolá na
návrh společnosti jmenovaného znalce, pokud porušuje závažným způsobem
své povinnosti. O návrhu na určení nebo odvolání znalce musí soud
rozhodnout do 15 dnů od doručení návrhu. Odměnu za zpracování posudku
znalce hradí společnost a stanoví se dohodou. Nevznikne-li společnost,
hradí odměnu společně a nerozdílně zakladatelé. Jestliže se strany na
výši odměny nedohodnou, určí ji na návrh kteréhokoliv účastníka soud,
který znalce jmenoval.
(4) Posudek znalce musí obsahovat alespoň
a) popis nepeněžitého vkladu,
b) použité způsoby jeho ocenění a údaj o tom, zda hodnota nepeněžitého
vkladu, ke které vedou použité způsoby ocenění, odpovídá alespoň
úhrnnému emisnímu kursu akcií, které mají být vydány jako protiplnění
za tento nepeněžitý vklad, nebo částce, která se má započítávat na
vklad do základního kapitálu společnosti s ručením omezeným,
c) částku, kterou se nepeněžitý vklad oceňuje.
(5) Jestliže je vkládán podnik či jeho část, použijí se přiměřeně
ustanovení o smlouvě o prodeji podniku; jsou-li součástí podniku
nemovitosti, musí být ve smlouvě o vkladu podniku obsaženo též
prohlášení podle § 60 odst. 1.
(6) Spočívá-li nepeněžitý vklad nebo jeho část v převodu pohledávky,
použijí se přiměřeně ustanovení o postoupení pohledávky. Společník,
který převedl na společnost jako nepeněžitý vklad pohledávku, ručí za
dobytnost této pohledávky do výše jejího ocenění.
(7) Nedosáhne-li v době vzniku společnosti hodnota nepeněžitého vkladu
částky stanovené při jejím založení, je společník, který splatil tento
vklad, povinen doplatit rozdíl v penězích, nevyplývá-li ze společenské
smlouvy nebo stanov jiný způsob náhrady. Stejnou povinnost má
společník, který splatil vklad po vzniku společnosti, a hodnota
nepeněžitého vkladu v době jeho splacení nedosáhla částky, na jakou byl
nebo měl být oceněn. Spočíval-li nepeněžitý vklad ve zřízení nebo
převedení práva užívání nebo požívání na dobu určitou a toto právo
zaniklo před uplynutím určené doby, je společník povinen hradit újmu
tím vzniklou v penězích. Převede-li společník podíl na jiného, ručí za
splnění těchto povinností nabyvatel podílu, nejde-li o nabytí podílu na
evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému
trhu či v evropském mnohostranném obchodním systému.
(8) Nepeněžitým vkladem nemůže být pohledávka vůči společnosti. Tato
pohledávka může být započtena proti pohledávce společnosti na splacení
vkladu nebo emisního kursu, jen pokud to stanoví zákon.
§ 59a
Výjimky z povinnosti oceňovat nepeněžitý vklad znalcem při zvyšování
základního kapitálu
(1) Je-li nepeněžitým vkladem do společnosti investiční cenný papír
nebo nástroj peněžního trhu podle zákona upravujícího podnikání na
kapitálovém trhu a rozhodne-li tak statutární orgán této společnosti,
použije se při určení jeho hodnoty vážený průměr z cen, za které byly
uskutečněny obchody tímto cenným papírem nebo nástrojem na evropském
regulovaném trhu v době 6 měsíců před splatností vkladu.
(2) Je-li nepeněžitým vkladem do společnosti jiný majetek než majetek
vymezený v odstavci 1 a rozhodne-li tak statutární orgán této
společnosti, použije se pro určení jeho hodnoty hodnota určená obecně
uznávaným nezávislým odborníkem za využití obecně uznávaných standardů
a zásad oceňování ne déle než 6 měsíců před splacením vkladu.
(3) Je-li nepeněžitým vkladem do společnosti jiný majetek než majetek
vymezený v odstavci 1 a rozhodne-li tak statutární orgán této
společnosti, použije se, účtuje-li se podle zákona upravujícího
účetnictví^1e) o takovém majetku v reálných hodnotách, pro určení jeho
hodnoty tato reálná hodnota vykázaná v účetní závěrce za předcházející
účetní období před valnou hromadou rozhodující o tomto vkladu, pokud
byla ověřena auditorem bez výhrad.
(4) Je-li však hodnota nepeněžitého vkladu podle odstavce 1 ovlivněna
výjimečnými okolnostmi, které by ji ke dni jeho splacení významně
změnily, zajistí společnost nové ocenění; na jmenování a odměňování
znalce se obdobně použije § 59 odst. 3.
(5) Nastaly-li nové okolnosti, které by mohly ke dni splacení
nepeněžitého vkladu významně změnit jeho hodnotu určenou podle odstavců
2 a 3, zajistí společnost nové ocenění; na jmenování a odměňování
znalce se obdobně použije § 59 odst. 3.
§ 59b
(1) Není-li provedeno nové ocenění nepeněžitých vkladů podle § 59a
odst. 2 a 3 v případech, kdy takové ocenění mělo být v souladu s § 59a
odst. 5 provedeno, mohou o toto ocenění společnost požádat ode dne, kdy
o tomto nepeněžitém vkladu rozhodovala valná hromada, až do dne jeho
splacení
a) společník nebo společníci, jejichž vklady v době rozhodování valné
hromady o zvýšení základního kapitálu dosahovaly alespoň 5 % upsaného
základního kapitálu a ke dni podání žádosti tyto podíly nejméně ve
stejném rozsahu stále mají, nebo
b) akcionář nebo akcionáři, jestliže souhrnná jmenovitá hodnota jejich
akcií v době rozhodování valné hromady o zvýšení základního kapitálu
dosahovala alespoň 5 % upsaného základního kapitálu společnosti, a ke
dni podání žádosti tyto podíly nejméně ve stejném rozsahu stále mají.
(2) Nenavrhne-li společnost jmenování znalce postupem podle § 59 odst.
3 do 14 dnů ode dne doručení žádosti podle odstavce 1, mohou jmenování
znalce navrhnout společníci nebo akcionáři, kteří splňují podmínky
podle odstavce 1, sami; na jmenování a odměňování znalce se obdobně
použije § 59 odst. 3.
(3) Je-li ocenění podle znaleckého posudku zajištěného společníky nebo
akcionáři podle odstavce 2 stejné nebo vyšší než původní ocenění,
ačkoliv tvrdili, že má být nižší, může se společnost domáhat, aby jí
tito společníci nebo akcionáři uhradili náklady spojené s jeho
vypracováním.
§ 59c
(1) Je-li zvyšován základní kapitál nepeněžitým vkladem a jeho hodnota
byla určena podle § 59a odst. 1 až 3, uloží společnost před jeho
splacením do sbírky listin také oznámení obsahující náležitosti podle
odstavce 2 a datum, kdy bylo rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu
přijato. Je-li splněna tato povinnost, obsahuje prohlášení podle
odstavce 2 pouze sdělení, že od zveřejnění oznámení podle tohoto
odstavce nenastaly nové okolnosti.
(2) Byla-li hodnota nepeněžitého vkladu určena podle § 59a odst. 1 až
3, uloží společnost do 1 měsíce ode dne splacení vkladu do sbírky
listin prohlášení obsahující:
a) popis nepeněžitého vkladu,
b) hodnotu nepeněžitého vkladu, způsob ocenění a případně i použité
metody,
c) v případě akciové společnosti vyjádření, zda hodnota nepeněžitého
vkladu odpovídá alespoň počtu a emisnímu kursu akcií, které za ně byly
vydány,
d) v případě společnosti s ručením omezeným vyjádření, zda hodnota
nepeněžitého vkladu odpovídá alespoň výši převzatého vkladu s případným
emisním ážiem,
e) sdělení, že nenastaly výjimečné nebo nové okolnosti, které by mohly
původní ocenění ovlivnit.
§ 60
Správa a splácení vkladů před vznikem společnosti
(1) Před vznikem společnosti spravuje splacené vklady nebo jejich části
zakladatel pověřený tím ve společenské nebo zakladatelské smlouvě.
Správou peněžitého vkladu může být též pověřena banka, i když není
zakladatelem. Vlastnické právo ke vkladům nebo jejich částem splaceným
před vznikem společnosti, popřípadě jiná práva k těmto vkladům
přecházejí na společnost dnem jejího vzniku. Vlastnické právo k
nemovitosti nabývá společnost vkladem vlastnického práva do katastru
nemovitostí na základě písemného prohlášení vkladatele s úředně
ověřeným podpisem. Jiné majetkové hodnoty, ke kterým se příslušné právo
nabývá zápisem do zvláštní evidence, nabývá společnost až účinností
tohoto zápisu.
(2) Je-li nepeněžitým vkladem nemovitost, musí vkladatel předat osobě
spravující splacené vklady (dále jen "správce vkladu") písemné
prohlášení podle odstavce 1 před zápisem společnosti do obchodního
rejstříku. Předáním tohoto prohlášení spolu s předáním nemovitosti
správci vkladu je vklad splacen. Tím není dotčeno ustanovení § 59 odst.
2. Je-li předmětem nepeněžitého vkladu věc movitá, je vklad splacen
předáním věci správci vkladu, pokud nebylo ve společenské smlouvě,
zakladatelské smlouvě nebo v zakladatelské listině stanoveno něco
jiného. U ostatních nepeněžitých vkladů je vklad splacen uzavřením
písemné smlouvy o vkladu, kterou jménem společnosti uzavírá správce
vkladu. Tato smlouva musí zajistit dohled správce vkladu nad plněním do
vzniku společnosti. Pokud je nepeněžitým vkladem know-how, vyžaduje se
i předání dokumentace, v níž je zachyceno. Pokud je nepeněžitým vkladem
podnik nebo jeho část, vyžaduje se i předání podniku nebo jeho části
správci vkladu. O předání podniku nebo jeho části anebo dokumentace, v
níž je zachyceno know-how, sepíší správce vkladu a osoba splácející
vklad zápis.
(3) Po vzniku společnosti je správce vkladu povinen splacené vklady
předat i s plody a užitky bez zbytečného odkladu společnosti, ledaže
jde o peněžité vklady, jež jsou uloženy na zvláštním účtu u banky nebo
spořitelního a úvěrního družstva zřízeném pro tuto společnost před
jejím vznikem. Nevznikne-li společnost, je správce vkladu povinen
splacené vklady bez zbytečného odkladu vrátit i s plody a užitky z
nich. Za splnění této povinnosti ručí zakladatelé společně a
nerozdílně.
(4) Správce vkladu je povinen vydat písemné prohlášení o splacení
vkladu nebo jeho částí jednotlivými společníky, které se přikládá k
návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Správce vkladu, který uvedl v
prohlášení vyšší částku, než která je splacena, ručí věřitelům
společnosti za její závazky až do výše tohoto rozdílu, a to po dobu
pěti let od zápisu společnosti do obchodního rejstříku.
§ 61
Podíl
(1) Podíl představuje účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí
práva a povinnosti. Každý společník může mít pouze jeden podíl ve
společnosti, ledaže jde o akciovou společnost. Podíl ve společnosti
nemůže být představován cenným papírem, ledaže jde o akciovou
společnost. Pro účely tohoto zákona se oceňuje podíl mírou účasti
společníka na čistém obchodním majetku společnosti, jež připadá na jeho
podíl, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Při zániku účasti společníka ve společnosti za trvání společnosti
jinak než převodem podílu vzniká společníkovi právo na vypořádání
(vypořádací podíl). Výše vypořádacího podílu se stanoví ke dni zániku
účasti společníka ve společnosti z vlastního kapitálu zjištěného z
mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku
účasti společníka ve společnosti, pokud společenská smlouva nestanoví,
že se má zjistit z čistého obchodního majetku na základě posudku znalce
ustanoveného obdobně podle § 59 odst. 3. Vypořádací podíl se vyplácí v
penězích, neplyne-li ze společenské smlouvy nebo stanov něco jiného.
(3) Právo na vyplacení vypořádacího podílu je splatné uplynutím tří
měsíců od schválení účetní závěrky podle odstavce 2 nebo ode dne
doručení posudku znalce podle odstavce 2 společnosti, nestanoví-li
zákon, dohoda účastníků nebo společenská smlouva jinak. Jestliže
společníci nebo příslušný orgán společnosti účetní závěrku bez vážného
důvodu neschválí, je právo na vyplacení vypořádacího podílu splatné
uplynutím tří měsíců ode dne, kdy měla být účetní závěrka schválena.
(4) Je-li se zrušením společnosti spojena likvidace, má společník právo
na podíl na majetkovém zůstatku, který vyplynul z likvidace, (podíl na
likvidačním zůstatku).
§ 62
Vznik společnosti
(1) Společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního
rejstříku. Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán do 90
dnů od založení společnosti (§ 57) nebo od doručení průkazu
živnostenského či jiného podnikatelského oprávnění. Není-li návrh podán
ve stanovené lhůtě, nelze již na základě průkazu podnikatelského
oprávnění podat návrh na zápis do obchodního rejstříku.
(2) Není-li při založení obchodní společnosti výslovně určeno, že se
zakládá na dobu určitou, platí, že byla založena na dobu neurčitou.
§ 63
Právní úkony týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku
společnosti musí mít písemnou formu s úředně ověřenými podpisy; zákon
stanoví, pro které úkony se vyžaduje forma notářského zápisu. Pokud
stanoví zákon formu notářského zápisu pro právní úkon, kterým se
zakládá společnost, vyžaduje se forma notářského zápisu i pro změny
jeho obsahu.
§ 64
Jednání jménem společnosti před zápisem do obchodního rejstříku
(1) Kdo jedná jménem společnosti před jejím vznikem, je z tohoto
jednání zavázán; jedná-li více osob, jsou zavázány společně a
nerozdílně. Jestliže společníci, popřípadě příslušný orgán společnosti
tato jednání schválí do tří měsíců od vzniku společnosti, platí, že z
těchto jednání byla společnost zavázána od počátku.
(2) Zakladatelé jsou povinni pořídit seznam jednání uvedených v
odstavci 1 a předložit jej ke schválení společníkům nebo orgánu
oprávněnému je schválit tak, aby mohla být dodržena lhůta podle
odstavce 1. Poruší-li zakladatelé tuto povinnost, odpovídají společně a
nerozdílně věřitelům za škodu, která jim v důsledku toho vznikne.
(3) Statutární orgán je povinen bez zbytečného odkladu po schválení
jednání učiněných před vznikem společnosti oznámit to účastníkům
závazkových vztahů vzniklých z těchto jednání.
§ 65
Zákaz konkurence
(1) Ustanovení o jednotlivých společnostech určují, které osoby a v
jakém rozsahu podléhají zákazu konkurenčního jednání.
(2) Společnost je oprávněna požadovat, aby osoba, která tento zákaz
porušila, vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz
konkurence, anebo převedla tomu odpovídající práva na společnost. Tím
není dotčeno právo na náhradu škody.
(3) Práva společnosti podle odstavce 2 zanikají, nebyla-li uplatněna u
odpovědné osoby do tří měsíců ode dne, kdy se společnost o této
skutečnosti dověděla, nejpozději však uplynutím jednoho roku od jejich
vzniku. Tím není dotčeno právo na náhradu škody.
§ 65a
(1) Jsou-li v účetnictví společnosti v aktivech vykazovány zřizovací
výdaje jako dlouhodobý majetek, musí být tento majetek účetně odepsán
nejpozději v průběhu pěti let od vzniku společnosti.
(2) Dokud není majetek uvedený v odstavci 1 zcela účetně odepsán, je
jakékoliv vyplácení podílů na zisku zakázáno, ledaže disponibilní
zdroje, z nichž lze jinak vyplácet podíly na zisku, a nerozdělený zisk
minulých období jsou nejméně rovny neodepsané části zřizovacích výdajů.
§ 66
(1) Osoba, která je statutárním orgánem nebo jeho členem anebo členem
jiného orgánu společnosti, může ze své funkce odstoupit. Je však
povinna oznámit to orgánu, jehož je členem, nebo orgánu, který ji
zvolil nebo jmenoval. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal
nebo měl projednat orgán, který ji zvolil nebo jmenoval, nestanoví-li
společenská smlouva nebo stanovy, že postačí, projednal-li je nebo měl
projednat orgán, jehož je členem. U osoby zvolené za člena orgánu
zaměstnanci společnosti výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení
projednal nebo měl projednat orgán, jehož je členem. Příslušný orgán je
povinen projednat odstoupení na nejbližším zasedání poté, co se o
odstoupení z funkce dověděl. Jestliže osoba, která odstupuje z funkce,
oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon
funkce uplynutím dvou měsíců po takovém oznámení, neschválí-li
příslušný orgán společnosti na její žádost jiný okamžik zániku funkce.
Pokud působnost valné hromady vykonává jediný společník a ten neschválí
na žádost osoby, která je statutárním orgánem nebo jeho členem anebo
členem jiného orgánu společnosti, jiný okamžik zániku funkce, končí
výkon funkce této osoby uplynutím lhůty 2 měsíců ode dne doručení
odstoupení jedinému společníkovi.
(2) Vztah mezi společností a osobou, která je statutárním orgánem nebo
členem statutárního či jiného orgánu společnosti anebo společníkem při
zařizování záležitostí společnosti, se řídí přiměřeně ustanoveními o
mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena,
nebo ze zákona nevyplývá jiné určení práv a povinností. Závazek k
výkonu funkce je závazkem osobní povahy. Smlouva o výkonu funkce musí
mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně
všemi společníky, kteří ručí za závazky společnosti neomezeně.
(3) Jakékoliv plnění společnosti ve prospěch osoby, jež je orgánem
společnosti nebo jeho členem, na které neplyne právo z právního
předpisu nebo z vnitřního předpisu, lze poskytnout pouze se souhlasem
valné hromady, nebo je-li přiznáno ve smlouvě o výkonu funkce.
Společnost plnění neposkytne, jestliže výkon funkce zřejmě přispěl k
nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti, anebo při zaviněném
porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce.
(4) Neurčují-li zákon, stanovy nebo společenská smlouva jinak, mohou se
statutární a jiné orgány usnášet, jen je-li přítomna nadpoloviční
většina jejich členů, a k usnesení je zapotřebí souhlasu většiny
přítomných členů. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas
předsedajícího. Stanovy či společenská smlouva mohou připustit i
písemné hlasování nebo hlasování pomocí prostředků sdělovací techniky
mimo zasedání orgánu, pokud s tím souhlasí všichni členové orgánu.
Hlasující se pak považují za přítomné.
(5) Ustanovení odstavců 1 a 4 se nevztahují na valnou hromadu.
(6) Ustanovení tohoto zákona a zvláštních právních předpisů o
odpovědnosti a ručení orgánů a členů orgánů společnosti se vztahují
také na osoby, které na základě dohody, podílu na společnosti či jiné
skutečnosti ovlivňují podstatným způsobem chování společnosti, přestože
nejsou orgány ani členy orgánů společnosti, bez zřetele k tomu, jaký
vztah ke společnosti mají.
(7) Osoby, které činí jménem společnosti písemné úkony, je podepisují
tak, že k firmě společnosti připojí svůj podpis. Neuvedení firmy u
podpisu jednající osoby však nezpůsobuje neplatnost právního úkonu.
(8) Jsou-li orgánem nebo členy orgánu právnické osoby poslanci a
senátoři, kteří takto působí se souhlasem či na návrh státu, nebo
jsou-li členy orgánu právnické osoby členové prezidia, dozorčí rady
nebo zaměstnanci Pozemkového fondu České republiky, kteří takto působí
se souhlasem či na návrh Pozemkového fondu České republiky, hradí
škodu, za kterou tyto osoby podle tohoto zákona odpovídají,
a) stát, jde-li o poslance a senátory,
b) Pozemkový fond České republiky, jde-li o členy prezidia, dozorčí
rady nebo o jeho zaměstnance.
(9) Stát nebo Pozemkový fond České republiky má právo, aby osoby, za
které podle odstavce 8 uhradil škodu a které tuto škodu způsobily svým
zaviněním, mu ji nahradily, a to nejvýše v rozsahu, ve kterém tyto
osoby podle zákoníku práce odpovídají za škodu způsobenou zaviněným
porušením povinnosti.
(10) Jsou-li orgánem nebo členy orgánu společnosti úředníci územního
samosprávného celku, kteří byli takto vysláni jako zástupci územního
samosprávného celku, jehož jsou zaměstnanci, hradí škodu, za kterou
tyto osoby podle tohoto zákona odpovídají, tento územní samosprávný
celek.
(11) Územní samosprávný celek má právo, aby osoby, za které podle
odstavce 10 uhradil škodu a které tuto škodu způsobily svým zaviněním,
mu ji nahradily, a to nejvýše v rozsahu, ve kterém tyto osoby podle
zákoníku práce odpovídají za škodu způsobenou zaviněným porušením
povinnosti.
§ 66a
Podnikatelská seskupení
(1) Společník, který má většinu hlasů plynoucích z účasti ve
společnosti, je většinovým společníkem a společnost, ve které tuto
většinu má, je společností s většinovým společníkem. Hlasy plynoucí z
účasti společníka ve veřejné obchodní společnosti, komanditní
společnosti a společnosti s ručením omezeným jsou hlasy spojené s jeho
podílem ve společnosti. U akciové společnosti se počítají do hlasů
plynoucích z účasti akcionáře ve společnosti hlasy příslušející k jeho
akciím s hlasovacími právy bez ohledu na to, zda již byly tyto akcie
vydány. Prioritní akcie, se kterými není spojeno hlasovací právo, se
považují pro účely tohoto ustanovení za akcie bez hlasovacích práv i v
případech, kdy podle zákona hlasovací právo dočasně nabývají. Do
celkového počtu hlasů plynoucích z účasti ve společnosti se
nezapočítávají hlasy z vlastních podílů nebo akcií v majetku
společnosti nebo jí ovládané osoby ani z podílů nebo akcií, které drží
určitá osoba svým jménem na účet společnosti nebo osoby ovládané
společností.
(2) Ovládající osobou je osoba, která fakticky nebo právně vykonává
přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na řízení nebo provozování podniku
jiné osoby (dále jen "ovládaná osoba"). Je-li ovládající osobou
společnost, jde o společnost mateřskou a společnost jí ovládaná je
společností dceřinou. Nepřímým vlivem se rozumí vliv vykonávaný
prostřednictvím jiné osoby či jiných osob.
(3) Ovládající osobou je vždy osoba, která
a) je většinovým společníkem; to neplatí, jestliže je ovládající osoba
určena podle ustanovení písmene b),
b) disponuje většinou hlasovacích práv na základě dohody uzavřené s
jiným společníkem nebo společníky, nebo
c) může prosadit jmenování nebo volbu nebo odvolání většiny osob, které
jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, anebo většiny osob, které
jsou členy dozorčího orgánu právnické osoby, jejímž je společníkem.
(4) Osoby jednající ve shodě, které společně disponují většinou
hlasovacích práv na určité osobě, jsou vždy ovládajícími osobami.
(5) Není-li prokázáno, že jiná osoba disponuje stejným nebo vyšším
množstvím hlasovacích práv, má se za to, že osoba, která disponuje
alespoň 40 % hlasovacích práv na určité osobě, je ovládající osobou, a
že osoby jednající ve shodě, které disponují alespoň 40 % hlasovacích
práv na určité osobě, jsou ovládajícími osobami.
(6) Disponováním s hlasovacími právy se pro účely tohoto zákona rozumí
možnost vykonávat hlasovací práva na základě vlastního uvážení bez
ohledu na to, zda a na základě jakého právního důvodu jsou vykonávána,
popřípadě možnost ovlivňovat výkon hlasovacích práv jinou osobou.
(7) Jestliže jsou jedna nebo více osob podrobeny jednotnému řízení
(dále jen "řízená osoba") jinou osobou (dále jen "řídící osoba"), tvoří
tyto osoby s řídící osobou koncern (holding) a jejich podniky včetně
podniku řídící osoby jsou koncernovými podniky. Není-li prokázán opak,
má se za to, že ovládající osoba a osoby jí ovládané tvoří koncern.
Jednotnému řízení lze podrobit osoby i smlouvou (dále jen "ovládací
smlouva"). Ovládací smlouvu lze uzavřít i ve vztazích mezi ovládající
osobou a jí ovládanými osobami. Osoba, jež je řídící osobou na základě
ovládací smlouvy, je vždy ovládající osobou; ustanovení odstavce 3 se v
tomto případě nepoužije.
(8) Nebyla-li uzavřena ovládací smlouva, nesmí ovládající osoba využít
svého vlivu k tomu, aby prosadila přijetí opatření nebo uzavření takové
smlouvy, z nichž může ovládané osobě vzniknout majetková újma, ledaže
vzniklou újmu uhradí nejpozději do konce účetního období, v němž újma
vznikla, anebo bude v téže době uzavřena smlouva o tom, v jaké
přiměřené lhůtě a jak bude ovládající osobou tato újma uhrazena.
(9) Není-li uzavřena ovládací smlouva, je statutární orgán ovládané
osoby povinen ve lhůtě 3 měsíců od skončení účetního období zpracovat
písemnou zprávu o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou a o
vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou
ovládající osobou (dále jen "propojené osoby"), je-li ovládané osobě
jednající s péčí řádného hospodáře známa ovládající osoba, popřípadě
touto ovládající osobou ovládané osoby. Ve zprávě se uvede, jaké
smlouvy byly uzavřeny v posledním účetním období mezi propojenými
osobami, jiné právní úkony, které byly učiněny v zájmu těchto osob, a
všechna ostatní opatření, která byla v zájmu nebo na popud těchto osob
přijata nebo uskutečněna ovládanou osobou. Pokud bylo ovládanou osobou
poskytnuto plnění, je ve zprávě nutno uvést, jaké bylo poskytnuto
protiplnění, u opatření jejich výhody a nevýhody, a zda z těchto smluv
nebo opatření vznikla ovládané osobě újma, zda byla tato újma v účetním
období uhrazena, anebo zda byla uzavřena smlouva o této úhradě podle
odstavce 8. Jestliže ovládaná osoba zpracovává výroční zprávu podle
zvláštního právního předpisu, musí být zpráva o vztazích mezi
propojenými osobami připojena k výroční zprávě. Společníci nebo členové
ovládané osoby musí mít možnost seznámit se se zprávou o vztazích mezi
propojenými osobami ve stejné lhůtě a za stejných podmínek jako s
účetní závěrkou.
(10) Má-li ovládaná osoba dozorčí radu či jiný obdobný orgán, přezkoumá
tento orgán zprávu podle odstavce 9 a o přezkoumání zprávy informuje
valnou hromadu, popřípadě jiné obdobné shromáždění či schůzi členů
ovládané osoby a seznámí je se svým stanoviskem.
(11) Pokud podléhá účetní závěrka ovládané osoby ověření auditorem, je
auditor povinen ověřit i správnost údajů uvedených ve zprávě podle
odstavce 9.
(12) Každý společník nebo člen ovládané osoby má právo požádat soud,
aby jmenoval znalce pro účely přezkoumání zprávy o vztazích mezi
propojenými osobami, a to do jednoho roku ode dne, kdy bylo zveřejněno
oznámení o uložení této zprávy do sbírky listin. Na jmenování a
odměňování znalce platí obdobně ustanovení § 59 odst. 3 s tím, že
místně příslušným soudem je soud, v jehož obvodu je sídlo společnosti.
Návrh každého dalšího společníka na jmenování znalce pro účely
přezkoumání vztahů mezi propojenými osobami podaný dříve, než je řízení
pravomocně skončeno, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne
podání návrhu. Jakmile řízení o jmenování znalce bylo pravomocně
skončeno jmenováním znalce, nejsou návrhy dalších oprávněných osob na
jmenování znalce přípustné.
(13) Právo podle odstavce 12 vzniká pouze v případě, že
a) ve zprávě auditora podle odstavce 11 jsou uvedeny výhrady ke zprávě
statutárního orgánu podle odstavce 9,
b) stanovisko podle odstavce 10 obsahuje výhrady ke zprávě statutárního
orgánu podle odstavce 9, nebo
c) zpráva statutárního orgánu podle odstavce 9 obsahuje informaci o
tom, že ovládané osobě v důsledku uzavření smlouvy nebo uskutečnění
určitého opatření podle odstavce 8 vznikla újma a že tato újma nebyla
ovládající osobou uhrazena ani nebyla uzavřena dohoda o jejím uhrazení
podle odstavce 8.
(14) Vyžaduje-li ovládající osoba na ovládané osobě, s níž nemá
uzavřenou ovládací smlouvu, přijetí opatření nebo uzavření smlouvy, z
nichž vznikne ovládané osobě újma, a nebude-li splněna povinnost podle
odstavce 8, je ovládající osoba povinna nahradit z toho vzniklou škodu.
Kromě toho je povinna nahradit škodu, která z toho vznikla společníkům
nebo členům ovládané osoby nezávisle na povinnosti k náhradě škody vůči
ovládané osobě. Povinnost k náhradě škody však nevzniká, pokud by
taková smlouva byla uzavřena nebo takové opatření bylo přijato i
osobou, která není osobou ovládanou, za předpokladu, že by plnila své
povinnosti s péčí řádného hospodáře.
(15) Osoby, které jsou statutárním orgánem ovládající osoby nebo jeho
členem, ručí za splnění závazku k náhradě škody podle odstavce 14
společně a nerozdílně. Společně a nerozdílně ručí za splnění závazku k
náhradě škody též osoby, jež jsou statutárním orgánem ovládané osoby
nebo jeho členem, jestliže ve zprávě podle odstavce 9 neuvedly smlouvy
nebo opatření, z nichž vznikla společnosti újma, nebyla-li tato újma
nahrazena nebo nebyla-li uzavřena smlouva o její úhradě podle odstavce
8. To však neplatí, pokud tyto osoby jednaly na základě řádného
usnesení valné hromady nebo schůze členů ovládané osoby.
(16) Ustanovení odstavců 10, 12 a 13 se nepoužijí v případě, kdy
ovládající osobou vůči společnosti je její jediný společník, jakož i v
případě, kdy ovládajícími osobami vůči společnosti jsou všichni její
společníci, kteří jednají ve shodě (§ 66b); v takovém případě se z
ustanovení odstavců 14 a 15 rovněž nepoužijí ustanovení o náhradě škody
společníkům nebo členům ovládané osoby a o právu společníků nebo členů
ovládané osoby podat žalobu o náhradu škody proti ovládající osobě.
§ 66b
Jednání ve shodě
(1) Jednáním ve shodě je jednání dvou nebo více osob uskutečněné ve
vzájemném srozumění s cílem nabýt nebo postoupit nebo vykonávat
hlasovací práva v určité osobě nebo disponovat jimi za účelem
prosazování společného vlivu na řízení nebo provozování podniku této
osoby anebo volby statutárního orgánu nebo většiny jeho členů anebo
většiny členů dozorčího orgánu této osoby nebo jiného ovlivnění chování
určité osoby.
(2) Není-li prokázán opak, má se za to, že osobami, jež jednají ve
shodě podle odstavce 1, jsou
a) právnická osoba a její statutární orgán nebo jeho člen, osoby v
jejich přímé řídící působnosti, člen dozorčího orgánu, likvidátor,
insolvenční správce nebo nucený správce anebo jakýkoliv okruh těchto
osob,
b) ovládající osoba a jí ovládané osoby,
c) osoby ovládané stejnou ovládající osobou, nebo
d) osoby tvořící koncern.
(3) Není-li prokázán opak, má se za to, že osobami, jež jednají ve
shodě podle odstavce 1, jsou i
a) společnost s ručením omezeným a její společníci nebo pouze její
společníci,
b) veřejná obchodní společnost a její společníci nebo pouze její
společníci,
c) komanditní společnost a komplementáři nebo pouze její komplementáři,
d) osoby blízké,
e) investiční společnost a jí obhospodařovaný investiční fond či
penzijní fond nebo pouze jí obhospodařované fondy.
(4) Osoby jednající ve shodě musí plnit povinnosti z toho vyplývající
společně a nerozdílně.
§ 66c
Každý, kdo pomocí svého vlivu ve společnosti úmyslně přiměje osobu,
která je statutárním orgánem nebo jeho členem, členem dozorčího orgánu,
prokuristou nebo jiným zmocněncem společnosti, jednat ke škodě
společnosti nebo společníků, ručí za splnění povinnosti k náhradě
škody, jež vznikla v souvislosti s takovým jednáním.
§ 66d
Pověření obchodním vedením
(1) Statutární orgán společnosti může pověřit obchodním vedením
společnosti zcela nebo zčásti jiného. Tyto činnosti mohou být též
vykonávány v pracovněprávním vztahu dle zvláštního právního
předpisu^21) zaměstnancem společnosti, přičemž tento zaměstnanec může
být současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem.
(2) Při pověření obchodním vedením podle odstavce 1 zůstává nedotčena
odpovědnost osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem,
stanovená tímto zákonem za porušení povinnosti vykonávat funkci s péčí
řádného hospodáře.
(3) Jestliže jsou činnosti spadající pod obchodní vedení vykonávány v
pracovněprávním vztahu dle zvláštního právního předpisu^21)
zaměstnancem společnosti, který je současně statutárním orgánem
společnosti nebo jeho členem, mzdu či odměnu z dohody sjednává nebo
určuje ten orgán společnosti, do jehož působnosti náleží rozhodovat o
odměňování statutárního orgánu nebo jeho členů.
(4) Pověření obchodním vedením podle odstavce 1 nezahrnuje účast na
zasedání statutárního orgánu, rozhodování o pověření obchodním vedením,
rozhodování o základním zaměření obchodního vedení společnosti ani jiné
činnosti v rámci obchodního vedení společnosti, které tento zákon nebo
jiný právní předpis svěřuje do výlučné působnosti statutárního orgánu.
§ 67
Rezervní fond
(1) Vyžaduje-li tento zákon zřízení rezervního fondu, lze jej použít v
rozsahu, v němž je vytvářen podle tohoto zákona povinně, pouze ke krytí
ztrát společnosti, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Rezervní fond vytváří povinně společnost s ručením omezeným a
akciová společnost ze zisku běžného účetního období po zdanění (dále
jen "čistý zisk") nebo z jiných vlastních zdrojů mimo čistý zisk, pokud
to zákon nevylučuje. Rezervní fond lze vytvořit i při vzniku
společnosti nebo při zvyšování základního kapitálu příplatky společníků
nad výši vkladů nebo nad emisní kurs akcií.
(3) Podíl na čistém zisku společnosti lze určit teprve po doplnění
rezervního fondu v souladu s tímto zákonem, společenskou smlouvou nebo
stanovami.
§ 67a
nadpis vypuštěn
Ke smlouvě, na jejímž základě dochází k převodu podniku nebo jeho
části, ke smlouvě o nájmu podniku nebo jeho části a ke smlouvě
zřizující zástavní právo k podniku nebo jeho části musí být udělen
souhlas společníků nebo valné hromady.
§ 68
Zrušení a zánik společnosti
(1) Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Společnost
zúčastněná na přeshraniční fúzi zaniká dnem zápisu přeshraniční fúze do
obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku.
(2) Zániku společnosti předchází její zrušení s likvidací nebo bez
likvidace, nevyplývá-li z tohoto zákona, že k zániku a zrušení
společnosti dochází ke stejnému okamžiku. Likvidace se rovněž
nevyžaduje, zrušuje-li se společnost z důvodů uvedených v odstavci 3
písm. f) a nemá-li žádný majetek, přičemž se nepřihlíží k věcem,
právům, pohledávkám nebo jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z
majetkové podstaty. Při zrušení společnosti podle předchozí věty se k
výmazu z obchodního rejstříku nevyžaduje souhlas správce daně podle
zvláštního právního předpisu.
(3) Společnost se zrušuje
a) uplynutím doby, na kterou byla založena,
b) dosažením účelu, pro který byla založena,
c) dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti o
zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato,
dochází-li ke zrušení společnosti s likvidací,
d) dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení společnosti, jinak dnem,
kdy toto rozhodnutí nabude právní moci,
e) dnem zániku společnosti, pokud dochází k zániku společnosti v
důsledku fúze, převodu jmění na společníka nebo v důsledku rozdělení,
f) zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením
konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující.
(4) Zbude-li po zrušení společnosti z důvodů uvedených v odstavci 3
písm. f) majetek, provede se její likvidace.
(5) Byla-li společnost zrušena nebo bylo-li ohledně ní vydáno
rozhodnutí o úpadku, vykonává statutární orgán svou působnost jen v
takovém rozsahu, v jakém nepřešla na likvidátora nebo insolvenčního
správce. Obdobně to platí, rozhodl-li insolvenční soud, že oprávnění
nakládat s majetkovou podstatou společnosti zcela nebo zčásti přechází
na insolvenčního správce. Dokud není likvidátor jmenován, nebo jestliže
skončila jeho funkce a není jmenován likvidátor nový, plní povinnosti
související s likvidací společnosti její statutární orgán.
(6) Soud může na návrh státního orgánu nebo osoby, která osvědčí právní
zájem, rozhodnout o zrušení společnosti a o její likvidaci, jestliže
a) v uplynulých dvou letech se nekonala valná hromada nebo v uplynulém
roce nebyly zvoleny orgány společnosti, kterým skončilo nebo jejichž
všem členům skončilo funkční období před více než jedním rokem,
nestanoví-li tento zákon jinak, anebo společnost po dobu delší než dva
roky neprovozuje žádnou činnost,
b) společnost pozbude oprávnění k podnikatelské činnosti,
c) zaniknou předpoklady vyžadované zákonem pro vznik společnosti anebo
jestliže společnost nemůže vykonávat činnost pro nepřekonatelné rozpory
mezi společníky,
d) společnost porušuje povinnost vytvářet rezervní fond,
e) společnost porušuje ustanovení § 56 odst. 3,
f) společnost neplní povinnost prodat část podniku nebo se rozdělit
uloženou rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle
zvláštního právního předpisu.
(7) V případech, kdy tento zákon umožňuje zrušení společnosti
rozhodnutím soudu, stanoví soud před rozhodnutím o zrušení společnosti
lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení navrženo, jestliže je
jeho odstranění možné.
(8) Společníci nebo příslušný orgán společnosti mohou zrušit své
rozhodnutí o zrušení společnosti a jejím vstupu do likvidace do doby,
než bylo započato s rozdělováním likvidačního zůstatku. Dnem účinnosti
tohoto rozhodnutí končí funkce likvidátora a likvidátor je povinen
předat všechny doklady o průběhu likvidace statutárnímu orgánu
společnosti. V případě, že likvidátora jmenoval soud (§ 71 odst. 3
poslední věta, odst. 4 a 7), rozhoduje o zrušení rozhodnutí o zrušení
společnosti a jejím vstupu do likvidace na návrh společníků či
příslušného orgánu společnosti soud. Soud nezruší rozhodnutí o zrušení
společnosti, jestliže by tím došlo k zásahu do práv nebo právem
chráněných zájmů kteréhokoliv ze společníků nebo třetích osob.
(9) Jestliže bylo rozhodnutí o vstupu společnosti do likvidace zrušeno,
sestaví společnost ke dni účinnosti tohoto rozhodnutí mezitímní účetní
závěrku; to neplatí, jestliže je zrušeno rozhodnutí o vstupu
společnosti do likvidace schválením projektu přeměny.
§ 68a
Neplatnost společnosti
(1) Po vzniku společnosti nelze zrušit rozhodnutí, jímž se povoluje
zápis společnosti do obchodního rejstříku, a nelze se domáhat určení,
že společnost nevznikla.
(2) Neplatnost společnosti může prohlásit jenom soud, a to i bez
návrhu, jestliže
a) nebyla uzavřena společenská nebo zakladatelská smlouva nebo nebyla
pořízena zakladatelská listina nebo nebyla dodržena jejich předepsaná
forma,
b) předmět podnikání (činnosti) je nedovolený nebo odporuje veřejnému
pořádku,
c) ve společenské nebo zakladatelské smlouvě, zakladatelské listině
nebo ve stanovách chybí údaj o firmě společnosti nebo o vkladech
společníků nebo o výši základního kapitálu, jestliže zákon takový údaj
předepisuje, nebo o předmětu podnikání (činnosti),
d) nebyla dodržena ustanovení o minimálním splacení vkladů,
e) všichni zakládající společníci jsou nezpůsobilí k právním úkonům,
f) v rozporu se zákonem je počet zakladatelů nižší než dva.
(3) Ke dni právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti společnosti
vstupuje společnost do likvidace.
(4) Právní vztahy, do nichž neplatná společnost vstoupila, nejsou
neplatností společnosti dotčeny. Povinnost společníků splatit
nesplacené vklady trvá, pokud to vyžaduje zájem věřitelů na splnění
závazků neplatné společnosti.
nadpis vypuštěn
§ 69
zrušen
§ 69a
zrušen
§ 69b
zrušen
§ 69c
zrušen
§ 69d
zrušen
§ 69e
zrušen
§ 69f
zrušen
§ 69g
zrušen
§ 69h
zrušen
Likvidace společnosti
§ 70
(1) Je-li společnost zrušena s likvidací nebo zbude-li po zrušení
společnosti z důvodů uvedených v § 68 odst. 3 písm. f) majetek, provede
se likvidace podle tohoto zákona, pokud ze zvláštního právního předpisu
nevyplývá jiný způsob vypořádání jejího jmění.
(2) Společnost vstupuje do likvidace ke dni, k němuž je zrušena, pokud
zákon nestanoví jinak. Vstup společnosti do likvidace se zapisuje do
obchodního rejstříku. Po dobu likvidace se užívá firma společnosti s
dovětkem "v likvidaci".
(3) Jmenováním likvidátora na něj přechází v rámci § 72 působnost
statutárního orgánu jednat jménem společnosti. Je-li jmenováno více
likvidátorů a z jmenování nevyplývá nic jiného, má tuto působnost každý
likvidátor.
§ 71
(1) Likvidátora jmenuje statutární orgán společnosti, není-li zákonem,
společenskou smlouvou nebo stanovami určeno jinak. Není-li likvidátor
jmenován bez zbytečného odkladu, jmenuje ho soud. Likvidátorem může být
jen fyzická osoba, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní
předpis jinak.
(2) Při likvidaci společnosti na základě rozhodnutí soudu jmenuje
likvidátora soud, který o zrušení společnosti rozhodl. Soud podle
předchozí věty může jmenovat likvidátorem i bez jeho souhlasu některého
ze společníků nebo statutární orgán anebo člena statutárního orgánu.
Společník, statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, kterého
jmenoval likvidátorem soud, se nemůže vzdát své funkce. Může však
požádat soud o odvolání z funkce likvidátora, nelze-li po něm
spravedlivě požadovat, aby ji vykonával. Je-li likvidátorem právnická
osoba, je povinna určit fyzickou osobu, která bude jejím jménem
vykonávat funkci likvidátora a jež se zapisuje do obchodního rejstříku
podle § 38g odst. 1; neučiní-li tak do 10 dnů ode dne, kdy se
rozhodnutí o jmenování likvidátora stane vykonatelným, bude funkci
likvidátora vykonávat její statutární orgán, popřípadě jeho členové.
(3) Zemře-li likvidátor, je-li odvolán nebo vzdá-li se své funkce anebo
nemůže-li ji vykonávat, jmenuje se nový likvidátor způsobem, kterým byl
jmenován předchozí likvidátor, a zapíše se místo dosavadního
likvidátora do obchodního rejstříku. Soud jmenuje nového likvidátora,
jestliže tak neučiní bez zbytečného odkladu orgán, který je k tomu
podle odstavce 1 oprávněn.
(4) Bez ohledu na způsob určení likvidátora může soud na návrh osoby,
jež na tom osvědčí právní zájem, odvolat likvidátora, který porušuje
své povinnosti, a nahradit ho jinou osobou.
(5) Likvidátor je orgánem společnosti (§ 66) a za výkon své působnosti
odpovídá týmž způsobem jako členové statutárních orgánů.
(6) Odměnu likvidátora určuje orgán společnosti, který likvidátora
jmenoval. Byl-li likvidátor jmenován soudem, určuje jeho odměnu soud.
Likvidátorovi lze přiznat právo na vyplácení zálohy. Jde-li o
likvidátora jmenovaného soudem podle § 71 odst. 2 věta druhá, odměna mu
nenáleží.
(7) Nelze-li jmenovat likvidátora podle odstavců 1 až 4, jmenuje
likvidátora soud z osob zapsaných v seznamu insolvenčních správců^1d)
nebo fyzickou osobu, která splňuje obecné a kvalifikační předpoklady
pro zápis do seznamu insolvenčních správců a se svým ustanovením
souhlasí.
(8) Likvidátorovi jmenovanému soudem jsou třetí osoby povinny
poskytnout součinnost v rozsahu, v jakém jsou povinny ji poskytnout
insolvenčnímu správci podle zvláštního právního předpisu.
(9) Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou pravidla pro určení
výše odměny likvidátora nebo člena orgánu společnosti jmenovaného
soudem, a v jakých případech náhradu hotových výdajů a odměnu
likvidátora hradí stát.
§ 72
Likvidátor činí jménem společnosti jen úkony směřující k likvidaci
společnosti. Při výkonu této působnosti plní závazky společnosti,
uplatňuje pohledávky a přijímá plnění, zastupuje společnost před soudy
a jinými orgány, uzavírá smíry a dohody o změně a zániku práv a závazků
a vykonává práva společnosti. Nové smlouvy může uzavírat jen v
souvislosti s ukončením nevyřízených obchodů, nebo je-li to potřebné k
zachování hodnoty majetku společnosti nebo k jeho využití, nejedná-li
se o pokračování v provozu podniku. Likvidátor je oprávněn jednat
jménem společnosti též ve věcech zápisu do obchodního rejstříku.
§ 73
Likvidátor oznámí vstup společnosti do likvidace všem známým věřitelům.
Zároveň je povinen bez zbytečného odkladu zveřejnit nejméně dvakrát za
sebou s alespoň dvoutýdenním časovým odstupem rozhodnutí o zrušení
společnosti s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve
lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce.
§ 74
(1) Likvidátor sestaví ke dni vstupu společnosti do likvidace
zahajovací likvidační účetní rozvahu a soupis jmění. Účetní závěrku
předcházející dni vstupu do likvidace sestavuje statutární orgán.
Nesestaví-li statutární orgán tuto účetní závěrku bez zbytečného
odkladu po vstupu společnosti do likvidace, přechází tato povinnost na
likvidátora.
(2) Likvidátor je povinen zaslat soupis jmění každému společníku a
věřiteli společnosti, kteří o to požádají.
(3) V průběhu likvidace uspokojí likvidátor přednostně mzdové nároky
zaměstnanců společnosti, není-li povinen podat insolvenční návrh.
§ 75
(1) Bez zbytečného odkladu po provedení všech úkonů nezbytných k
provedení likvidace sestaví likvidátor zprávu o průběhu likvidace s
návrhem na rozdělení čistého majetkového zůstatku, jenž vyplyne z
likvidace (likvidační zůstatek), mezi společníky, a předloží ji
společníkům nebo orgánu k tomu příslušnému ke schválení (dále jen
"návrh rozdělení likvidačního zůstatku"). Ke dni zpracování návrhu na
rozdělení likvidačního zůstatku sestaví likvidátor účetní závěrku.
Neschválení návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku nebrání výmazu
společnosti z obchodního rejstříku.
(2) Každý společník, který s návrhem rozdělení likvidačního zůstatku
nesouhlasí, se může domáhat, aby soud přezkoumal výši podílu na
likvidačním zůstatku, který má podle návrhu rozdělení likvidačního
zůstatku obdržet. Není-li toto právo uplatněno do tří měsíců ode dne,
kdy byl návrh na rozdělení likvidačního zůstatku projednán nebo
zveřejněn v souladu s § 75aa odst. 1, zaniká. Soudní rozhodnutí, kterým
soud přezkoumal výši podílu společníka na likvidačním zůstatku, je pro
společnost co do základu přiznaného práva závazné i vůči ostatním
společníkům.
(3) Společníkům nelze poskytnout plnění z důvodů jejich práva na podíl
na likvidačním zůstatku, a to ani ve formě zálohy, dříve, než jsou
uspokojeny nároky všech známých věřitelů společnosti, kteří včas
přihlásili své pohledávky. Před uplynutím lhůty podle odstavce 2 nemůže
být poskytnuto žádné plnění z důvodu rozdělování podílu na likvidačním
zůstatku.
(4) Je-li pohledávka sporná nebo není-li ještě splatná, lze rozdělit
likvidační zůstatek, jen byla-li věřiteli poskytnuta odpovídající
jistota.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužije v případě, že došlo ke
zrušení společnosti podle § 68 odst. 3 písm. f) a společnost má pouze
majetek, který nepostačuje k úhradě všech závazků. V takovém případě
zpeněží likvidátor majetek společnosti a z výtěžku prodeje uhradí
nejprve náklady likvidace, dále uspokojí mzdové nároky zaměstnanců a
poté pohledávky ostatních věřitelů podle pořadí jejich splatnosti.
Není-li možné uspokojit pohledávky stejného pořadí v plné výši, uhradí
se poměrně. Nepodaří-li se likvidátorovi v přiměřené době majetek
zpeněžit, nabídne jej věřitelům k úhradě dluhů podle pořadí jejich
pohledávek. Pokud věřitelé odmítnou převzít majetek k úhradě dluhu,
přechází tento majetek dnem výmazu společnosti z obchodního rejstříku
na stát.
(6) O způsobu naložení s majetkem podle odstavce 5 sestaví likvidátor
zprávu, ve které uvede zejména, jakého výtěžku z prodeje majetku bylo
dosaženo, jaký majetek nebyl zpeněžen a zda byl převzat věřiteli k
úhradě dluhu či nikoliv, jací věřitelé a v jaké výši byli uspokojeni a
kteří věřitelé uspokojeni nebyli, popřípadě jaký majetek přejde na stát
výmazem společnosti z obchodního rejstříku (zpráva o naložení s
majetkem). Zprávu o naložení s majetkem předloží společníkům nebo
orgánu k tomu příslušnému ke schválení. Neschválení zprávy nebrání
výmazu společnosti z obchodního rejstříku. Ke dni zpracování zprávy o
naložení s majetkem sestaví likvidátor účetní závěrku.
§ 75a
(1) Likvidace končí rozdělením likvidačního zůstatku nebo použitím
prostředků z výtěžku z prodeje majetku k uspokojení věřitelů anebo
převzetím majetku věřiteli k úhradě jejich pohledávek anebo odmítnutím
věřitelů převzít majetek k úhradě dluhů podle § 75 odst. 5. Po
rozdělení likvidačního zůstatku sestaví likvidátor seznam společníků,
kterým vyplatil podíl na likvidačním zůstatku.
(2) Do 30 dnů po skončení likvidace podá likvidátor návrh na výmaz
společnosti z obchodního rejstříku. K návrhu na výmaz společnosti z
obchodního rejstříku přiloží likvidátor potvrzení územně příslušného
státního oblastního archivu, že s ním bylo projednáno zabezpečení
archivu a dokumentů zanikající společnosti.
§ 75aa
(1) Pokud o zrušení společnosti a její likvidaci rozhodl soud a
likvidátor byl ustanoven podle § 71 odst. 7, nepředkládá společníkům
nebo orgánu k tomu příslušnému ke schválení návrh na rozdělení
likvidačního zůstatku a zprávu o naložení s majetkem. Musí je však bez
zbytečného odkladu po jejich vyhotovení uložit do sbírky listin.
(2) Není-li likvidátorovi poskytnuta dostatečná součinnost a likvidátor
nemá dostatek podkladů pro plnění svých daňových povinností, oznámí
tuto skutečnost soudu a správci daně. V takovém případě poskytne
likvidátor správci daně součinnost pro stanovení daně podle pomůcek.
§ 75b
(1) Jestliže se po skončení likvidace společnosti zjistí dosud neznámý
majetek nebo se objeví potřeba jiných nezbytných opatření souvisejících
s likvidací, rozhodne soud na návrh státního orgánu, společníka,
věřitele nebo dlužníka o obnovení likvidace společnosti a jmenuje
likvidátora. Po právní moci rozhodnutí zapíše rejstříkový soud do
obchodního rejstříku, že došlo k obnovení likvidace společnosti, a
osobu likvidátora.
(2) Jestliže se zjistí dosud neznámý majetek po výmazu společnosti z
obchodního rejstříku, rozhodne soud na návrh státního orgánu,
společníka, věřitele nebo dlužníka o zrušení zápisu o jejím výmazu a o
obnovení likvidace společnosti nebo o jejím vstupu do likvidace a
jmenuje likvidátora. Po právní moci rozhodnutí zapíše rejstříkový soud
do obchodního rejstříku, že došlo k obnovení společnosti, že společnost
je v likvidaci, a osobu likvidátora.
(3) Ke dni zápisu do obchodního rejstříku podle odstavce 1 nebo 2
sestaví likvidátor zahajovací rozvahu. Ustanovení § 68 odst. 8 se
nepoužije.
§ 75c
Ustanovení tohoto zákona upravující vstup do likvidace nemají vliv na
výkon práv a splnění povinností vyplývajících z ujednání o finančním
zajištění za podmínek stanovených zákonem upravujícím finanční
zajištění^19) nebo srovnatelných podmínek zahraničního právního
předpisu, jestliže finanční zajištění bylo sjednáno a vzniklo před
vstupem do likvidace. To platí i v případě, že finanční zajištění bylo
sjednáno nebo vzniklo v den vstupu do likvidace, avšak až poté, co tato
skutečnost nastala, ledaže příjemce finančního kolaterálu o takové
skutečnosti věděl nebo vědět měl a mohl. Ustanovení tohoto zákona
upravující vstup do likvidace nemají vliv také na splnění závěrečného
vyrovnání podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^20),
jestliže závěrečné vyrovnání bylo uzavřeno před vstupem do likvidace.
