Díl XXII
Smlouva o bankovním uložení věci
§ 700
Základní ustanovení
Smlouvou o bankovním uložení věci se zavazuje banka převzít určité věci
mimo cenných papírů (předmět uložení), aby je uložila a spravovala, a
uložitel se zavazuje platit za to úplatu.
§ 701
(1) Banka je povinna předmět uložení převzít a s vynaložením odborné
péče chránit jej před ztrátou, zničením, poškozením nebo znehodnocením.
(2) Není-li výše úplaty sjednána, je banka oprávněna požadovat úplatu
obvyklou v době uzavření smlouvy.
§ 702
(1) S přihlédnutím k povaze předmětu uložení je banka povinna s
odbornou péčí učinit veškeré úkony, které jsou nutné k výkonu a
zachování práv, jež uložiteli vyplývají z předmětu uložení, a předat mu
bez zbytečného odkladu, co přijala z uplatnění těchto práv.
(2) Uložitel je povinen bance vystavit plnou moc, jež je potřebná k
právním úkonům uvedeným v odstavci 1, a uhradit výlohy, které bance
vznikly při plnění její povinnosti.
§ 703
Uložitel je oprávněn kdykoli požádat o vydání uloženého předmětu nebo
jeho části a uložit jej zpět, jestliže smlouva mezitím nezanikla. Po
vydání předmětu uložení až do jeho vrácení nemá banka povinnosti
stanovené v § 701 a 702.
§ 704
Banka odpovídá za škodu způsobenou uložiteli ztrátou, zničením nebo
poškozením předmětu uložení, ledaže je nemohla odvrátit při vynaložení
odborné péče.
§ 705
Obě strany mohou kdykoli s okamžitou účinností smlouvu vypovědět.
Smlouva rovněž zaniká, jestliže uložitel si vyzvedl všechny věci, jež
jsou předmětem uložení, a neprojevil vůli, aby smlouva dále trvala.
§ 706
Po zániku smlouvy je banka povinna vydat uložiteli předmět uložení a
uložitel je povinen jej bez zbytečného odkladu převzít a vyrovnat
dlužnou úplatu za dobu uložení.
§ 707
Banka má k zajištění svých práv ze smlouvy o uložení cenných papírů
nebo jiných hodnot zástavní právo k předmětu uložení, dokud se u ní
nachází.
