HLAVA DRUHÁ
Spoluvlastnictví a společné jmění
§ 136
(1) Věc může být v podílovém spoluvlastnictví více vlastníků.
(2) Společné jmění může vzniknout jen mezi manžely.
Podílové spoluvlastnictví
§ 137
(1) Podíl vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a
povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci.
(2) Není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak,
jsou podíly všech spoluvlastníků stejné.
§ 138
zrušen
§ 139
(1) Z právních úkonů týkajících se společné věci jsou oprávněni a
povinni všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně.
(2) O hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou,
počítanou podle velikosti podílů. Při rovnosti hlasů nebo nedosáhne-li
se většiny anebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoliv spoluvlastníka
soud.
(3) Jde-li o důležitou změnu společné věci, mohou přehlasovaní
spoluvlastníci žádat, aby o změně rozhodl soud.
§ 140
Převádí-li se spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní
právo, ledaže jde o převod osobě blízké (§ 116, 117). Nedohodnou-li se
spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl
poměrně podle velikosti podílů.
§ 141
(1) Spoluvlastníci se mohou dohodnout o zrušení spoluvlastnictví a o
vzájemném vypořádání; je-li předmětem spoluvlastnictví nemovitost, musí
být dohoda písemná.
(2) Každý ze spoluvlastníků je povinen vydat ostatním na požádání
písemné potvrzení o tom, jak se vypořádali, neměla-li již dohoda o
zrušení spoluvlastnictví a o vzájemném vypořádání písemnou formu.
§ 142
(1) Nedojde-li k dohodě, zruší spoluvlastnictví a provede vypořádání na
návrh některého spoluvlastníka soud. Přihlédne přitom k velikosti
podílů a účelnému využití věci. Není-li rozdělení věci dobře možné,
přikáže soud věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více
spoluvlastníkům; přihlédne přitom k tomu, aby věc mohla být účelně
využita. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud její prodej
a výtěžek rozdělí podle podílů.
(2) Z důvodů zvláštního zřetele hodných soud nezruší a nevypořádá
spoluvlastnictví přikázáním věci za náhradu nebo prodejem věci a
rozdělením výtěžku.
(3) Při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci může soud
zřídit věcné břemeno k nově vzniklé nemovitosti ve prospěch vlastníka
jiné nově vzniklé nemovitosti. Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
nemůže být na újmu osobám, kterým příslušejí práva na nemovitosti
váznoucí.
Společné jmění manželů
§ 143
(1) Společné jmění manželů tvoří
a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání
manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku
nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného
vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží
osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů
o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve
vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako
právnímu nástupci původního vlastníka,^3)
b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně
vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku,
který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah
přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal
jeden z nich bez souhlasu druhého.
(2) Stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem
obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu,
včetně akcií, ani nabytí členských práv a povinností členů družstva,
účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou
bytových družstev.
§ 143a
(1) Manželé mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit
nebo zúžit stanovený rozsah společného jmění manželů. Takto mohou
manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v
budoucnosti, ale i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné
jmění. Předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty
a závazky. Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží
do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich,
nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.
(2) Manželé mohou dále smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu
vyhradit zcela nebo zčásti vznik společného jmění manželů ke dni zániku
manželství, pokud nejde o věci tvořící obvyklé vybavení společné
domácnosti.
(3) Muž a žena, kteří chtějí uzavřít manželství, mohou smlouvou
uzavřenou formou notářského zápisu upravit své budoucí majetkové vztahy
v manželství obdobně.
(4) Manželé se mohou vůči jiné osobě na smlouvu uvedenou v
předcházejících odstavcích odvolat jen tehdy, jestliže je jí obsah této
smlouvy znám.
§ 144
Pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky
vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.
§ 145
(1) Majetek, který tvoří společné jmění manželů, užívají a udržují oba
manželé společně.
(2) Obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů
může vykonávat každý z manželů. V ostatních záležitostech je třeba
souhlasu obou manželů; jinak je právní úkon neplatný.
(3) Závazky, které tvoří společné jmění manželů, plní oba manželé
společně a nerozdílně.
(4) Z právních úkonů týkajících se společného jmění manželů jsou
oprávněni a povinni oba manželé společně a nerozdílně.
§ 146
Majetek ve společném jmění manželů nebo jeho část může jeden z manželů
použít k podnikání se souhlasem druhého manžela. Souhlas je třeba
udělit při prvním použití majetku ve společném jmění manželů nebo jeho
části. K dalším právním úkonům souvisejícím s podnikáním již souhlas
druhého manžela není třeba.
§ 147
Manželé mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu upravit
správu společného jmění odchylně. Stejně mohou upravit správu svého
budoucího společného jmění muž a žena, kteří chtějí uzavřít manželství.
Ustanovení § 143a odst. 4 platí zde obdobně.
§ 148
(1) Soud může ze závažných důvodů na návrh některého z manželů zúžit
společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné
domácnosti.
(2) Na návrh některého z manželů soud zúží společné jmění manželů až na
věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti v případě, že jeden z
manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti nebo se stal
neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti.
(3) Je-li podnikatelská činnost po rozhodnutí soudu podle odstavce 2
vykonávána podnikatelem společně nebo za pomoci manžela, který není
podnikatelem, rozdělí se mezi ně příjmy z podnikání v poměru stanoveném
písemnou smlouvou; nebyla-li taková smlouva uzavřena, rozdělí se příjmy
rovným dílem.
(4) Jestliže o společném jmění manželů bylo rozhodnuto podle odstavce 1
nebo 2, může být rozšířeno do předchozího rozsahu jen rozhodnutím soudu
vydaným na návrh jednoho z manželů.
§ 148a
zrušen
§ 149
(1) Společné jmění manželů zaniká zánikem manželství.
(2) Zanikne-li společné jmění manželů, provede se vypořádání, při němž
se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich
společného jmění jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat,
aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je
povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho
ostatní majetek. Stejně tak se vychází z toho, že závazky obou manželů
vzniklé za trvání manželství jsou povinni manželé splnit rovným dílem.
(3) Při vypořádání se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí,
k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a k tomu, jak se
zasloužil o nabytí a udržení společného jmění. Při určení míry
přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a k obstarávání
společné domácnosti.
(4) V případech uvedených v § 143a odst. 1 a § 148 odst. 1 se použijí
ustanovení odstavců 2 a 3 obdobně.
§ 149a
Pokud se dohody mezi manžely podle ustanovení § 143 a 149 týkají
nemovitostí, musí mít písemnou formu a nabývají účinnosti vkladem do
katastru.
§ 150
(1) Dohoda o vypořádání společného jmění manželů musí mít písemnou
formu. Jestliže do společného jmění manželů náleží též nemovitost,
nabývá dohoda účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.
(2) Práva věřitelů nesmí být dohodou manželů dotčena.
(3) Neprovede-li se vypořádání dohodou, provede je na návrh některého z
manželů soud.
(4) Nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho
vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh
na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že
se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze
společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti
výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých
věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou
spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních
majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.
§ 151
Jestliže za trvání manželství společné jmění zaniklo, může být obnoveno
jen rozhodnutím soudu vydaným na návrh jednoho z manželů.
