HLAVA DRUHÁ
Odpovědnost za škodu
ODDÍL PRVNÍ
Obecná odpovědnost
nadpis vypuštěn
§ 420
(1) Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní
povinnosti.
(2) Škoda je způsobena právnickou osobou, anebo fyzickou osobou, když
byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili.
Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona
neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není
tím dotčena.
(3) Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil.
§ 420a
(1) Každý odpovídá za škodu, kterou způsobí jinému provozní činností.
(2) Škoda je způsobena provozní činností, je-li způsobena
a) činností, která má provozní povahu, nebo věcí použitou při činnosti,
b) fyzikálními, chemickými, popřípadě biologickými vlivy provozu na
okolí,
c) oprávněným prováděním nebo zajištěním prací, jimiž je způsobena
jinému škoda na nemovitosti nebo je mu podstatně ztíženo nebo
znemožněno užívání nemovitosti.
(3) Odpovědnosti za škodu se ten, kdo ji způsobil, zprostí, jen
prokáže-li, že škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí nemající
původ v provozu anebo vlastním jednáním poškozeného.
ODDÍL DRUHÝ
Případy zvláštní odpovědnosti
Nadpis zrušen
§ 421
Každý, kdo od jiného převzal věc, jež má být předmětem jeho závazku,
odpovídá za její poškození, ztrátu nebo zničení, ledaže by ke škodě
došlo i jinak.
§ 421a
(1) Každý odpovídá i za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v
povaze přístroje nebo jiné věci, jichž bylo při plnění závazku použito.
Této odpovědnosti se nemůže zprostit.
(2) Odpovědnost podle odstavce 1 se vztahuje i na poskytování
zdravotnických, sociálních, veterinárních a jiných biologických služeb.
Odpovědnost za škodu způsobenou těmi, kteří nemohou posoudit následky
svého jednání
§ 422
(1) Nezletilý nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, odpovídá za
škodu jím způsobenou, je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit
jeho následky; společně a nerozdílně s ním odpovídá, kdo je povinen
vykonávat nad ním dohled. Není-li ten, kdo způsobí škodu, pro
nezletilost nebo pro duševní poruchu schopen ovládnout své jednání nebo
posoudit jeho následky, odpovídá za škodu ten, kdo je povinen vykonávat
nad ním dohled.
(2) Kdo je povinen vykonávat dohled, zprostí se odpovědnosti, jestliže
prokáže, že náležitý dohled nezanedbal.
(3) Vykonává-li dohled organizace, její pracovníci dohledem pověření
sami za škodu takto vzniklou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich
odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena.
§ 423
Kdo se uvede vlastní vinou do takového stavu, že není schopen ovládnout
své jednání nebo posoudit jeho následky, je povinen nahradit škodu v
tomto stavu způsobenou; společně a nerozdílně s ním odpovídají ti,
kteří jej do tohoto stavu úmyslně přivedli.
Odpovědnost za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům
§ 424
Za škodu odpovídá i ten, kdo ji způsobil úmyslným jednáním proti dobrým
mravům.
nadpis vypuštěn
§ 425
zrušen
nadpis vypuštěn
§ 426
Zrušen
§ 426a
neplatil
§ 426b
neplatil
Odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků
§ 427
(1) Fyzické a právnické osoby provozující dopravu odpovídají za škodu
vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu.
(2) Stejně odpovídá i jiný provozovatel motorového vozidla, motorového
plavidla, jakož i provozovatel letadla.
§ 428
Své odpovědnosti se nemůže provozovatel zprostit, jestliže škoda byla
způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se odpovědnosti
zprostí, jen jestliže prokáže, že škodě nemohlo být zabráněno ani při
vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.
§ 429
Provozovatel odpovídá jak za škodu způsobenou na zdraví a věcech, tak
za škodu způsobenou odcizením nebo ztrátou věcí, pozbyla-li fyzická
osoba při poškození možnosti je opatrovat.
§ 430
(1) Místo provozovatele odpovídá ten, kdo použije dopravního prostředku
bez vědomí nebo proti vůli provozovatele. Provozovatel odpovídá
společně s ním, jestliže takové užití dopravního prostředku svou
nedbalostí umožnil.
(2) Je-li dopravní prostředek v opravě, odpovídá po dobu opravy
provozovatel podniku, v němž se oprava provádí, a to stejně jako
provozovatel dopravního prostředku.
§ 431
Střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů a jde-li o
vypořádání mezi těmito provozovateli, odpovídají podle účasti na
způsobení vzniklé škody.
Odpovědnost za škodu způsobenou provozem zvlášť nebezpečným
§ 432
Za škodu vyvolanou povahou provozu zvlášť nebezpečného odpovídá
provozovatel stejně jako provozovatel dopravního prostředku.
Odpovědnost za škodu způsobenou na vnesených nebo odložených věcech
§ 433
(1) Provozovatel poskytující ubytovací služby odpovídá za škodu na
věcech, které byly ubytovanými fyzickými osobami nebo pro ně vneseny,
ledaže by ke škodě došlo i jinak. Vnesené jsou věci, které byly
přineseny do prostor, které byly vyhrazeny k ubytování nebo k uložení
věcí, anebo které byly za tím účelem odevzdány provozovateli nebo
některému z pracovníků provozovatele.
(2) Je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání
věcí, odpovídá ten, kdo ji provozuje, občanovi za škodu na věcech
odložených na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle
odkládají, ledaže by ke škodě došlo i jinak.
(3) Odpovědnosti podle odstavce 1 a 2 se nelze zprostit jednostranným
prohlášením ani dohodou.
§ 434
(1) Za klenoty, peníze a jiné cennosti se takto odpovídá jen do výše
stanovené prováděcím předpisem. Byla-li však škoda na těchto věcech
způsobena těmi, kteří v provozu pracují, hradí se bez omezení.
(2) Bez omezení se hradí škoda i tehdy, jestliže byly věci převzaty do
úschovy.
§ 435
Stejně jako provozovatel poskytující ubytovací služby odpovídají i
provozovatelé garáží a jiných podniků podobného druhu, pokud jde o
dopravní prostředky v nich umístěné a jejich příslušenství.
§ 436
Právo na náhradu škody musí být uplatněno u provozovatele bez
zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno nejpozději
patnáctého dne po dni, kdy se poškozený o škodě dozvěděl.
§ 437
Za škodu způsobenou na věcech odložených v dopravních prostředcích
hromadné dopravy se odpovídá jen podle ustanovení o náhradě škody
způsobené jejich provozem (§ 427 až 431).
ODDÍL TŘETÍ
Společná ustanovení o náhradě škody
Společná odpovědnost
§ 438
(1) Způsobí-li škodu více škůdců, odpovídají za ni společně a
nerozdílně.
(2) V odůvodněných případech může soud rozhodnout, že ti, kteří škodu
způsobili, odpovídají za ni podle své účasti na způsobení škody.
§ 439
Kdo odpovídá za škodu společně a nerozdílně s jinými, vypořádá se s
nimi podle účasti na způsobení vzniklé škody.
§ 440
Kdo odpovídá za škodu způsobenou zaviněním jiného, má proti němu
postih.
Zavinění poškozeného
§ 441
Byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného, nese škodu poměrně;
byla-li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sám.
Způsob a rozsah náhrady
§ 442
(1) Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).
(2) Škoda se hradí v penězích; požádá-li však o to poškozený a je-li to
možné a účelné, hradí se škoda uvedením do předešlého stavu.
(3) Byla-li škoda způsobena úmyslným trestným činem, z něhož měl
pachatel majetkový prospěch, může soud rozhodnout, že je možno právo na
náhradu škody uspokojit z věcí, které z majetkového prospěchu nabyl, a
to i tehdy, jestliže jinak podle ustanovení občanského soudního řádu
výkonu rozhodnutí nepodléhají. Dokud není právo na náhradu škody
uspokojeno, nesmí dlužník s takovými věcmi v rozhodnutí uvedenými
nakládat.
§ 443
Při určení výše škody na věci se vychází z ceny v době poškození.
§ 444
(1) Při škodě na zdraví se jednorázově odškodňují bolesti poškozeného a
ztížení jeho společenského uplatnění.
(2) Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s Ministerstvem práce a
sociálních věcí vyhláškou výši, do které lze poskytnout náhradu za
bolest a za ztížení společenského uplatnění, a určování výše náhrady v
jednotlivých případech.
(3) Za škodu usmrcením náleží pozůstalým jednorázové odškodnění, a to
a) manželovi nebo manželce 240 000 Kč,
b) každému dítěti 240 000 Kč,
c) každému rodiči 240 000 Kč,
d) každému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného počatého dítěte 85 000
Kč,
e) každému sourozenci zesnulého 175 000 Kč,
f) každé další blízké osobě žijící ve společné domácnosti s usmrceným v
době vzniku události, která byla příčinou škody na zdraví s následkem
jeho smrti, 240 000 Kč.
§ 445
Ztráta na výdělku, k níž došlo při škodě na zdraví, se hradí peněžitým
důchodem; přitom se vychází z průměrného výdělku poškozeného, kterého
před poškozením dosahoval.
§ 446
Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného
činí rozdíl mezi jeho průměrným výdělkem před poškozením a nemocenským.
§ 447
(1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo
při invaliditě činí rozdíl mezi průměrným výdělkem před poškozením a
výdělkem dosahovaným po poškození s připočtením případného invalidního
důchodu.
(2) Náhrada za ztrátu na výdělku spolu s výdělkem poškozeného a s
případným invalidním důchodem nebo částečným invalidním důchodem nesmí
přesahovat částku stanovenou předpisy pracovního práva pro náhradu
škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Toto omezení
neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně; z důvodů zvláštního zřetele
hodných může soud určit vyšší částku náhrady též tehdy, byla-li škoda
způsobena hrubou nedbalostí.
(3) Náhrada za ztrátu na výdělku přísluší žáku nebo studentu ode dne,
kdy měla skončit povinná školní docházka, studium nebo příprava pro
povolání,
a) po dobu, o kterou se následkem úrazu, popřípadě nemoci z povolání
prodloužila jeho povinná školní docházka, studium nebo příprava pro
povolání,
b) po dobu neschopnosti pro úraz nebo nemoc z povolání,
c) po dobu trvání invalidity třetího stupně vzniklé v souvislosti s
úrazem nebo nemocí z povolání,
d) po dobu trvání invalidity prvního nebo druhého stupně vzniklé v
souvislosti s úrazem nebo nemocí z povolání, nebo byl-li v této
souvislosti uznán osobou se zdravotním postižením, pokud vlastní vinou
nezameškává příležitost k výdělku vykonáváním práce pro něho vhodné.
(4) Vláda České republiky může vzhledem ke změnám, které nastaly ve
vývoji mzdové úrovně, upravit nařízením podmínky, výši a způsob náhrady
za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při
invaliditě.
§ 447a
Náhrada za ztrátu na důchodu náleží v částce rovnající se rozdílu mezi
výší důchodu, na který poškozenému vznikl nárok, a výší důchodu, na
který by mu vznikl nárok, jestliže by do průměrného měsíčního výdělku,
z něhož byl vyměřen důchod, byla zahrnuta náhrada za ztrátu na výdělku
po skončení pracovní neschopnosti, kterou fyzická osoba pobírala v
období rozhodném pro vyměření důchodu.
§ 448
(1) Při usmrcení se hradí peněžitým důchodem náklady na výživu
pozůstalým, kterým zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen
poskytovat. Náhrada nákladů na výživu náleží pozůstalým, pokud tyto
náklady nejsou hrazeny dávkami důchodového zabezpečení poskytovanými z
téhož důvodu.
(2) Při výpočtu náhrady se vychází z průměrného výdělku zemřelého;
náhrada nákladů na výživu všech pozůstalých nesmí však úhrnem převýšit
částku, do které by náležela zemřelému náhrada za ztrátu na výdělku
podle ustanovení § 447 odst. 2.
§ 449
(1) Při škodě na zdraví se hradí též účelné náklady spojené s léčením.
(2) Při usmrcení se hradí též přiměřené náklady spojené s pohřbem,
pokud nebyly uhrazeny pohřebným poskytnutým podle zákona o státní
sociální podpoře.
(3) Náklady léčení a náklady pohřbu se hradí tomu, kdo je vynaložil.
§ 449a
Budoucí nároky podle ustanovení § 445 lze odškodnit jednorázově na
základě písemné dohody o jejich úplném a konečném vypořádání mezi
oprávněným a povinným. Totéž platí o budoucích nárocích podle § 446 až
449.
Snížení náhrady
§ 450
Z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží.
Vezme přitom zřetel zejména k tomu, jak ke škodě došlo, jakož i k
osobním a majetkovým poměrům fyzické osoby, která ji způsobila;
přihlédne přitom také k poměrům fyzické osoby, která byla poškozena.
Snížení nelze provést, jde-li o škodu způsobenou úmyslně.
