Nové předpisy

Občanský zákoník - zákon č. 40/1964 Sb. § 663 - § 723 Nájemní smlouva

HLAVA SEDMÁ

   Nájemní smlouva

   ODDÍL PRVNÍ

   Obecná ustanovení

   § 663

   Nájemní  smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji
   dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.

   § 664

   Pronajímatel  je  povinen  přenechat  pronajatou  věc  nájemci ve stavu
   způsobilém  smluvenému  užívání,  nebo nebyl-li způsob užívání smluven,
   užívání obvyklému, a v tomto stavu ji svým nákladem udržovat.

   § 665

   (1)  Nájemce  je  oprávněn  užívat  věc způsobem stanoveným ve smlouvě;
   nebylo-li dohodnuto jinak, přiměřeně povaze a určení věci. Pronajímatel
   je  oprávněn  požadovat  přístup k věci za účelem kontroly, zda nájemce
   užívá věc řádným způsobem.

   (2)  Nájemce  je  povinen  věc  užívat  pouze  v  případě,  že tak bylo
   smluveno,  nebo  že  neužíváním by byla věc znehodnocena více než jejím
   užíváním.

   § 666

   (1)  Nájemce  je  oprávněn dát pronajatou věc do podnájmu, nestanoví-li
   smlouva jinak.

   (2)  Dá-li  nájemce věc do podnájmu v rozporu se smlouvou, pronajímatel
   má právo odstoupit od smlouvy.

   § 667

   (1)  Změny  na  věci  je  nájemce  oprávněn  provádět  jen se souhlasem
   pronajímatele.  Úhradu  nákladů  s tím spojených může nájemce požadovat
   jen  v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal. Nestanoví-li smlouva
   jinak,  je  oprávněn  požadovat  úhradu nákladů až po ukončení nájmu po
   odečtení znehodnocení změn, k němuž v mezidobí došlo v důsledku užívání
   věci.  Dal-li pronajímatel souhlas se změnou, ale nezavázal se k úhradě
   nákladů,  může nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o
   co se zvýšila hodnota věci.

   (2)  Provede-li  nájemce  změny  na věci bez souhlasu pronajímatele, je
   povinen  po skončení nájmu uvést věc na své náklady do původního stavu.
   Hrozí-li  v  důsledku  prováděných  změn  na  věci pronajímateli značná
   škoda, je pronajímatel oprávněn odstoupit od smlouvy.

   § 668

   (1)  Nájemce  je  povinen  oznámit pronajímateli bez zbytečného odkladu
   potřeby  oprav,  které  má  provést  pronajímatel.  Při  porušení  této
   povinnosti  odpovídá  nájemce  za  škodu  tím způsobenou a nemá nároky,
   které by mu jinak příslušely pro nemožnost nebo omezenou možnost užívat
   věc pro vady věci, jež nebyly včas pronajímateli oznámeny.

   (2)  Nájemce  je  povinen  snášet  omezení  v  užívání pronajaté věci v
   rozsahu nutném pro provedení oprav a udržování věci.

   § 669

   Jestliže  nájemce  vynaložil  na  věc  náklady  při opravě, ke které je
   povinen  pronajímatel,  má  nárok  na  náhradu těchto nákladů, jestliže
   oprava   byla  provedena  se  souhlasem  pronajímatele,  nebo  jestliže
   pronajímatel  bez  zbytečného odkladu opravu neobstaral, ačkoli mu byla
   oznámena  její  potřeba.  Jinak  může nájemce požadovat jen to, o co se
   pronajímatel obohatil.

   § 670

   Nájemce  je  povinen  pečovat  o  to,  aby  na věci nevznikla škoda. Je
   povinen dát věc pojistit, jen jestliže to stanoví smlouva.

   Nájemné

   § 671

   (1)  Nájemce  je  povinen  platit  nájemné podle smlouvy, jinak nájemné
   obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci
   a způsobu jejího užívání.

   (2)  Není-li  dohodnuto nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak, platí
   se  nájemné  ze  zemědělských  nebo  lesních pozemků půlročně pozadu 1.
   dubna a 1. října, při ostatních nájmech měsíčně pozadu.

   § 672

   (1) Na zajištění nájemného má pronajímatel nemovitosti zástavní právo k
   movitým  věcem,  které  jsou  na  pronajaté  věci  a patří nájemci nebo
   osobám,  které  s  ním  žijí  ve  společné  domácnosti, s výjimkou věcí
   vyloučených z výkonu rozhodnutí.

   (2)  Zástavní  právo  zanikne,  jsou-li věci odstraněny dříve, než byly
   sepsány  soudním  vykonavatelem,  ledaže  by  byly odstraněny na úřední
   příkaz  a  pronajímatel ohlásí svá práva u soudu do osmi dnů po výkonu.
   Stěhuje-li  se nájemce nebo jsou-li odstraňovány věci, přestože nájemné
   není  zaplaceno  nebo  zajištěno,  může  pronajímatel  zadržet  věci na
   vlastní  nebezpečí,  do  osmi  dnů  však  musí  žádat  o soupis soudním
   vykonavatelem, nebo musí věci vydat.

   § 673

   Nájemce  není  povinen  platit  nájemné,  pokud  pro  vady  věci, které
   nezpůsobil,  nemohl  pronajatou  věc  užívat  způsobem dohodnutým, nebo
   nebyl-li  způsob užívání dohodnut přiměřeně povaze a určení věci, anebo
   nemohl-li  z  uvedených  příčin  při  nájmu  zemědělských  nebo lesních
   pozemků docílit žádný výnos.

   § 674

   Může-li  nájemce užívat pronajatou věc z důvodů uvedených v § 673 pouze
   omezeně  nebo  jestliže  při  nájmu  zemědělských  nebo lesních pozemků
   užitky z věci klesly z uvedených důvodů pod polovinu běžného výnosu, má
   nájemce  nárok  na  přiměřenou  slevu z nájemného. Pronajímatel si však
   musí započíst náklad, který ušetřil, a cenu výhod, které měl z toho, že
   nájemce věc užíval jen omezeně.

   § 675

   Právo  na  prominutí  nebo  na  poskytnutí  slevy  z nájemného musí být
   uplatněno  u  pronajímatele  bez  zbytečného  odkladu.  Právo  zanikne,
   nebude-li  uplatněno do šesti měsíců ode dne, kdy došlo ke skutečnostem
   toto právo zakládajícím.

   ODDÍL TŘETÍ

   Skončení nájmu

   § 676

   (1) Nájem skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán, nedohodne-li se
   pronajímatel s nájemcem jinak.

   (2) Užívá-li nájemce věci i po skončení nájmu a pronajímatel proti tomu
   nepodá návrh na vydání věci nebo na vyklizení nemovitosti u soudu do 30
   dnů,  obnovuje  se  nájemní  smlouva  za týchž podmínek, za jakých byla
   sjednána původně. Nájem sjednaný na dobu delší než rok se obnovuje vždy
   na rok, nájem sjednaný na dobu kratší se obnovuje na tuto dobu.

   § 677

   (1)  Zrušit nájemní smlouvu sjednanou na neurčitou dobu lze, nedojde-li
   k dohodě pronajímatele s nájemcem, pouze výpovědí.

   (2)  Nájemní  smlouvu  lze  vypovědět  při nájmech pozemků patřících do
   zemědělského  půdního  fondu nebo lesního půdního fondu^5) v jednoroční
   lhůtě,  a  to  ke  dni  1.  října  běžného  roku;  při  nájmech  jiných
   nemovitostí  v tříměsíční lhůtě, při nájmu movitých věcí v jednoměsíční
   lhůtě.

   § 678

   Ustanovení  o  výpovědní době, vyklizení a odevzdání platí pouze tehdy,
   není-li smlouvou nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak.

   § 679

   (1)   Nájemce  je  oprávněn  odstoupit  od  smlouvy  kdykoliv,  byla-li
   pronajatá   věc  předána  ve  stavu  nezpůsobilém  ke  smluvenému  nebo
   obvyklému  užívání, anebo stane-li se později - aniž by nájemce porušil
   svoji  povinnost  -  nezpůsobilou ke smluvenému nebo obvyklému užívání,
   stane-li  se neupotřebitelnou anebo bude-li mu odňata taková část věci,
   že by tím byl zmařen účel smlouvy.

   (2)  Jsou-li místnosti, které byly pronajaty k obývání nebo k tomu, aby
   se  v  nich  zdržovali  lidé,  zdraví  závadné, má nájemce toto právo i
   tehdy,  věděl-li o tom při uzavření smlouvy. Práva odstoupit od smlouvy
   se nelze předem vzdát.

   (3)  Pronajímatel  může  kdykoli odstoupit od smlouvy, užívá-li nájemce
   přes písemnou výstrahu pronajatou věc nebo trpí-li užívání věci takovým
   způsobem, že pronajímateli vzniká škoda, nebo že mu hrozí značná škoda.
   Nejde-li  o byt nebo nebytový prostor, může pronajímatel také odstoupit
   od  smlouvy,  jestliže nájemce, ač upomenut, nezaplatil splatné nájemné
   ani  do  splatnosti dalšího nájemného, a je-li tato doba kratší než tři
   měsíce, do tří měsíců, nebo jestliže s ohledem na pravomocné rozhodnutí
   příslušného orgánu je třeba pronajatou věc vyklidit.

   § 680

   (1) Zničením pronajaté věci nájemní smlouva zaniká.

   (2)  Dojde-li ke změně vlastnictví k pronajaté věci, vstupuje nabyvatel
   do  právního  postavení pronajímatele a nájemce je oprávněn zprostit se
   svých závazků vůči dřívějšímu vlastníku, jakmile mu byla změna oznámena
   nebo nabyvatelem prokázána.

   (3) Dojde-li ke změně vlastnictví k nemovité věci, může z tohoto důvodu
   vypovědět  nájemní smlouvu pouze nájemce, a to i tehdy, byla-li smlouva
   uzavřena  na  dobu  určitou;  výpověď  však  musí  podat  v  nejbližším
   výpovědním  období,  pokud je zákonem nebo dohodou stanoveno. Při změně
   vlastnictví k movité věci může smlouvu vypovědět i nabyvatel.

   § 681

   Po podané výpovědi nebo tři měsíce před skončením nájmu a předáním věci
   je  nájemce  nemovité  věci  povinen,  není-li dohodnuto jinak, umožnit
   zájemci  o  pronajmutí  její prohlídku v přítomnosti pronajímatele nebo
   jeho zástupce. Nájemce nesmí být prohlídkou zbytečně obtěžován.

   § 682

   Skončí-li  nájem,  je  nájemce  povinen  vrátit pronajatou věc ve stavu
   odpovídajícím  sjednanému způsobu užívání věci; nebyl-li způsob užívání
   výslovně  smluven,  ve  stavu,  v  jakém  ji  převzal, s přihlédnutím k
   obvyklému opotřebení.

   § 683

   (1)  Došlo-li  k  poškození nebo nadměrnému opotřebení pronajaté věci v
   důsledku  jejího  zneužití,  odpovídá  nájemce  i  za  škody  způsobené
   osobami,  kterým  umožnil  k  pronajaté  věci  přístup,  za náhodu však
   neodpovídá.

   (2)  Domáhat  se náhrady lze pouze do šesti měsíců od vrácení pronajaté
   věci; jinak nárok zanikne.

   § 684

   Uplatňuje-li  třetí  osoba  k věci práva, jež jsou neslučitelná s právy
   nájemce, je pronajímatel povinen učinit potřebná právní opatření k jeho
   ochraně.  Jestliže  tak  pronajímatel  v  přiměřené lhůtě neučiní, nebo
   nejsou-li jeho opatření úspěšná, může nájemce odstoupit od smlouvy.

   ODDÍL ČTVRTÝ

   Zvláštní ustanovení o nájmu bytu

   § 685

   (1)  Nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává
   nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení
   doby  užívání.  Nájemní  smlouvu lze sjednat také na dobu výkonu určité
   práce nájemce.

   (2)  U  družstevního  bytu lze nájemní smlouvu mezi bytovým družstvem a
   členem  bytového  družstva  uzavřít  pouze  za  podmínek  upravených ve
   stanovách bytového družstva.

   (3) Nájem bytu je chráněn; pronajímatel jej může vypovědět jen z důvodů
   stanovených v zákoně.

   (4)  Byty  zvláštního  určení  jsou  byty  zvlášť  upravené pro bydlení
   zdravotně postižených osob a byty v domech zvláštního určení.

   § 686

   (1)  Nájemní  smlouva musí obsahovat označení bytu, jeho příslušenství,
   rozsah  jejich  užívání  a  způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění
   spojená  s  užíváním  bytu  nebo  jejich výši. Nájemní smlouva musí mít
   písemnou formu.

   (2)  Není-li doba nájmu dohodnuta, má se za to, že smlouva o nájmu byla
   uzavřena na dobu neurčitou.

   § 686a

   (1)  Pronajímatel  je  oprávněn při sjednání nájemní smlouvy požadovat,
   aby nájemce složil peněžní prostředky k zajištění nájemného a úhrady za
   plnění  poskytovaná  v  souvislosti  s  užíváním bytu a k úhradě jiných
   svých závazků v souvislosti s nájmem.

   (2)  Výše  složených  peněžních prostředků nesmí přesáhnout trojnásobek
   měsíčního  nájemného  a  zálohy  na  úhradu  za  plnění  poskytovaná  v
   souvislosti s užíváním bytu.

   (3)  Nedohodnou-li  se  pronajímatel  s nájemcem jinak, je pronajímatel
   oprávněn  tyto  prostředky  použít  k úhradě pohledávek na nájemném a k
   úhradě  za  plnění  poskytovaná  v  souvislosti  s užíváním bytu nebo k
   úhradě   jiných  dluhů  nájemce  v  souvislosti  s  nájmem,  přiznaných
   vykonatelným  rozhodnutím soudu nebo nájemcem písemně uznaných. Nájemce
   je povinen po písemné výzvě pronajímatele doplnit peněžní prostředky na
   původní  výši,  pokud  pronajímatel  tyto  peněžní prostředky oprávněně
   čerpal, a to do jednoho měsíce.

   (4)  Po  skončení  nájmu vrátí pronajímatel nájemci nevyčerpané peněžní
   prostředky  s  příslušenstvím,  a to nejdéle do jednoho měsíce ode dne,
   kdy  nájemce  byt  vyklidil  a  předal  pronajímateli, nedohodnou-li se
   jinak.

   (5)  Na  vyplacení  peněžních  prostředků  má jinak právo strana, které
   svědčí rozhodnutí soudu nebo jiného veřejného úřadu se stejnými účinky.

   Práva a povinnosti z nájmu bytu

   § 687

   (1)  Pronajímatel  je  povinen předat nájemci byt ve stavu způsobilém k
   řádnému užívání a zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených
   s užíváním bytu.

   (2)  V  nájemní  smlouvě lze sjednat předání bytu ve stavu nezpůsobilém
   pro  řádné  užívání,  pokud si nájemce s pronajímatelem současně vymezí
   práva  a  povinnosti  z  toho  plynoucí,  zejména  výši a způsob úhrady
   nákladů na provedení úpravy.

   (3)  Nedohodnou-li  se  pronajímatel  s nájemcem jinak, drobné opravy v
   bytě  související  s  jeho  užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou
   hradí  nájemce.  Pojem  drobných  oprav  a  nákladů  spojených s běžnou
   údržbou bytu upravuje zvláštní právní předpis.

   (4)  Práva a povinnosti nájemce, který je členem bytového družstva, při
   opravách  a údržbě družstevního bytu a hrazení nákladů s tím spojených,
   upravují stanovy družstva.

   § 688

   (1)  Nájemce má vedle práva užívat byt i právo užívat společné prostory
   a  zařízení  domu,  jakož  i  požívat  plnění, jejichž poskytování je s
   užíváním bytu spojeno.

   (2)  Nájemce  je povinen řádně užívat byt, společné prostory a zařízení
   domu  a  řádně  požívat  plnění, jejichž poskytování je s užíváním bytu
   spojeno.

   § 689

   (1)  Pronajímatel  má  právo požadovat, aby v bytě žil jen takový počet
   osob,  který  je  přiměřený  velikosti bytu a nebrání tomu, aby všechny
   osoby   mohly   řádně  užívat  byt  a  žít  v  hygienicky  vyhovujících
   podmínkách.

   (2)  Pronajímatel  má  právo  vyhradit  si  v nájemní smlouvě souhlas s
   přijetím  další  osoby do bytu. To neplatí, jedná-li se o osobu blízkou
   anebo o další případy zvláštního zřetele hodné.

   (3) Nájemce oznámí pronajímateli písemně a bez zbytečného odkladu změny
   v  počtu, jménech, příjmeních a datech narození osob v bytě, v případě,
   že  lze  mít  za to, že tato změna potrvá déle než 2 měsíce; nájemce je
   rovněž  povinen  oznámit pronajímateli uzavření manželství nebo přechod
   nájmu.  Neučiní-li  to  nájemce  ani  do  2  měsíců  ode dne, kdy změna
   nastala, má se za to, že hrubě porušil svoji povinnost.

   (4)  Jestliže  nájemce  ví předem o své dlouhodobé nepřítomnosti v bytě
   spojené  se  složitou  dosažitelností své osoby, oznámí tuto skutečnost
   pronajímateli.  Současně  označí  osobu,  která  po  tuto  dobu zajistí
   možnost vstupu do bytu v případě, kdy to bude nezbytně nutné.

   § 690

   Nájemci  jsou povinni při výkonu svých práv dbát na to, aby v domě bylo
   vytvořeno prostředí zajišťující ostatním uživatelům domu nerušený výkon
   jejich práv.

   § 691

   Nesplní-li   pronajímatel  svoji  povinnost  odstranit  závady  bránící
   řádnému  užívání  bytu, nebo jimiž je výkon nájemcova práva ohrožen, má
   nájemce právo po předchozím upozornění pronajímatele závady odstranit v
   nezbytné  míře  a požadovat od něj náhradu účelně vynaložených nákladů.
   Právo  na náhradu musí uplatnit u pronajímatele bez zbytečného odkladu.
   Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců od odstranění závad.

   § 692

   (1)  Nájemce  je  povinen  oznámit bez zbytečného odkladu pronajímateli
   potřebu těch oprav v bytě, které má nést pronajímatel, a umožnit jejich
   provedení;  jinak  odpovídá  za škodu, která nesplněním této povinnosti
   vznikla.

   (2)  Nepostará-li se nájemce o včasné provedení drobných oprav a běžnou
   údržbu  bytu, má pronajímatel právo učinit tak po předchozím upozornění
   nájemce na svůj náklad sám a požadovat od něj náhradu.

   (3) Nájemce je povinen po předchozí písemné výzvě umožnit pronajímateli
   nebo  jím  pověřené  osobě, aby provedl instalaci a údržbu zařízení pro
   měření  a  regulaci  tepla,  teplé  a  studené  vody,  jakož  i odpočet
   naměřených   hodnot.   Stejně  je  povinen  umožnit  přístup  k  dalším
   technickým zařízením, pokud jsou součástí bytu a patří pronajímateli.

   § 693

   Nájemce  je povinen odstranit závady a poškození, které způsobil v domě
   sám  nebo ti, kdo s ním bydlí. Nestane-li se tak, má pronajímatel právo
   po  předchozím  upozornění  nájemce  závady  a  poškození  odstranit  a
   požadovat od nájemce náhradu.

   § 694

   Nájemce  nesmí  provádět  stavební  úpravy ani jinou podstatnou změnu v
   bytě bez souhlasu pronajímatele, a to ani na svůj náklad.

   V  případě porušení této povinnosti je pronajímatel oprávněn požadovat,
   aby nájemce provedené úpravy a změny bez odkladu odstranil.

   § 695

   Pronajímatel je oprávněn provádět stavební úpravy bytu a jiné podstatné
   změny  v bytě pouze se souhlasem nájemce. Tento souhlas lze odepřít jen
   z  vážných  důvodů.  Provádí-li  pronajímatel  takové  úpravy na příkaz
   příslušného  orgánu  státní správy, je nájemce povinen jejich provedení
   umožnit;  jinak  odpovídá  za  škodu,  která nesplněním této povinnosti
   vznikla.

   Nájemné a úhrada za plnění poskytovaná s užíváním bytu

   § 696

   (1)  Nájemné  při  uzavírání  nájemní  smlouvy  nebo  změna nájemného v
   průběhu trvání nájemního vztahu se sjednává dohodou mezi pronajímatelem
   a  nájemcem,  nestanoví-li  tento  zákon  nebo  zvláštní právní předpis
   jinak.

   (2) Nedošlo-li ke sjednání nájemného dohodou, může pronajímatel písemně
   navrhnout  nájemci  zvýšení nájemného. Souhlasí-li nájemce s návrhem na
   zvýšení  nájemného,  zvyšuje  se  nájemné  počínaje  třetím kalendářním
   měsícem od doručení návrhu. Nesdělí-li nájemce pronajímateli písemně do
   dvou  měsíců  od doručení návrhu, že se zvýšením nájemného souhlasí, má
   pronajímatel  právo  navrhnout  ve  lhůtě  dalších tří měsíců, aby výši
   nájemného  určil  soud.  Soud  na návrh pronajímatele rozhodne o určení
   nájemného, které je v místě a čase obvyklé. Výši nájemného soud určí ke
   dni podání návrhu soudu.

   (3)  Soud  může  rozhodnout  podle odstavce 2 také v případě nájmu, kde
   bylo  nájemné  sjednáno  dohodou,  a  jde  o  nájem  na dobu neurčitou,
   jestliže  došlo  k  podstatné  změně  okolností, z nichž při sjednávání
   nájemného pronajímatel nebo nájemce vycházel.

   (4)  Navrhuje-li  nájemce  snížení  nájemného,  použijí  se  ustanovení
   odstavců 2 a 3 obdobně.

   (5)  Ustanovení  odstavců  2  až  4 se nepoužije pro určení nájemného u
   družstevního bytu.

   (6)  Nedohodne-li  se  pronajímatel  s  nájemcem  jinak, způsob výpočtu
   úhrady  za  plnění  poskytovaná s užíváním bytu a způsob jejich placení
   stanoví zvláštní právní předpis.

   § 697

   Nezaplatí-li  nájemce  nájemné  nebo  úhradu  za  plnění, poskytovaná s
   užíváním  bytu  do  pěti  dnů  po  její splatnosti, je povinen zaplatit
   pronajímateli poplatek z prodlení.

   § 698

   (1)   Nájemce   má   právo  na  přiměřenou  slevu  z  nájemného,  dokud
   pronajímatel přes jeho upozornění neodstraní v bytě nebo v domě závadu,
   která  podstatně  nebo  po delší dobu zhoršuje jejich užívání. Právo na
   přiměřenou  slevu  z  nájemného  má  nájemce  i  tehdy, jestliže nebyla
   poskytována  plnění  spojená  s  užíváním  bytu,  nebo byla poskytována
   vadně, a jestliže se v důsledku toho užívání bytu zhoršilo.

   (2)  Stejné  právo  má  nájemce, jestliže stavebními úpravami v domě se
   podstatně nebo po delší dobu zhorší podmínky užívání bytu nebo domu.

   (3)   Nájemce  má  právo  na  přiměřenou  slevu  z  úhrady  za  plnění,
   poskytovaná  s  užíváním  bytu,  pokud  je  pronajímatel  řádně  a včas
   neposkytuje.

   § 699

   Právo  na  slevu  z  nájemného  nebo  z  úhrady za plnění poskytovaná s
   užíváním bytu je třeba uplatnit u pronajímatele bez zbytečného odkladu.
   Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců od odstranění závad.

   Společný nájem bytu

   § 700

   (1)  Byt  může  být ve společném nájmu více osob. Společní nájemci mají
   stejná práva a povinnosti.

   (2)  Společný  nájem vzniká též dohodou mezi dosavadním nájemcem, další
   osobou a pronajímatelem.

   (3) U družstevního bytu může společný nájem vzniknout jen mezi manžely.

   § 701

   (1) Běžné věci, týkající se společného nájmu bytu, může vyřizovat každý
   ze  společných  nájemců.  V  ostatních  věcech je třeba souhlasu všech;
   jinak je právní úkon neplatný.

   (2) Z právních úkonů týkajících se společného nájmu bytu jsou oprávněni
   a povinni všichni společní nájemci společně a nerozdílně.

   § 702

   (1) Dojde-li mezi společnými nájemci k neshodě o právech a povinnostech
   vyplývajících  ze  společného nájmu bytu, rozhodne na návrh některého z
   nich soud.

   (2)   Soud  může  v  případech  zvláštního  zřetele  hodných  na  návrh
   společného  nájemce  zrušit právo společného nájmu bytu, vznikne-li jím
   nezaviněný   stav,  který  brání  společnému  užívání  bytu  společnými
   nájemci.  Zároveň  určí, který ze společných nájemců nebo kteří z nich,
   budou byt dále užívat.

   Společný nájem bytu manžely

   § 703

   (1)  Jestliže  se za trvání manželství manželé nebo jeden z nich stanou
   nájemci bytu, vznikne společný nájem bytu manžely.

   (2)  Vznikne-li  jen  jednomu  z  manželů za trvání manželství právo na
   uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne se společným nájmem
   bytu  manžely i společné členství manželů v družstvu; z tohoto členství
   jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně.

   (3)  Ustanovení  odstavců  1 a 2 neplatí, jestliže manželé spolu trvale
   nežijí.

   § 704

   (1)   Stal-li  se  některý  z  manželů  nájemcem  bytu  před  uzavřením
   manželství,  vznikne  oběma  manželům  společný  nájem  bytu  uzavřením
   manželství.

   (2)  Totéž  platí,  vzniklo-li  před  uzavřením  manželství některému z
   manželů právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu.

   § 705

   (1)  Nedohodnou-li  se  rozvedení  manželé  o nájmu bytu, soud na návrh
   jednoho  z  nich  rozhodne,  že se zrušuje právo společného nájmu bytu.
   Současně určí, který z manželů bude byt dále užívat jako nájemce.

   (2)  Nabyl-li práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu jeden
   z   rozvedených   manželů  před  uzavřením  manželství,  zanikne  právo
   společného  nájmu  bytu  rozvodem;  právo  byt  užívat  zůstane  tomu z
   manželů,  který  nabyl práva na nájem bytu před uzavřením manželství. V
   ostatních  případech  společného nájmu družstevního bytu rozhodne soud,
   nedohodnou-li  se  rozvedení manželé, na návrh jednoho z nich o zrušení
   tohoto  práva,  jakož  i o tom, kdo z nich bude jako člen družstva dále
   nájemcem  bytu;  tím  zanikne i společné členství rozvedených manželů v
   družstvu.

   (3)  Při  rozhodování  o dalším nájmu bytu vezme soud zřetel zejména na
   zájmy nezletilých dětí a stanovisko pronajímatele.

   § 705a

   Vztahy k nájemnímu bytu v registrovaném partnerství

   (1)  Osoba,  která  uzavřela  registrované  partnerství^1a)  (dále  jen
   "partnerství"), má po dobu trvání partnerství právo užívat byt, jenž je
   v nájmu druhého partnera a práva s tím spojená (§ 688).

   (2)  Uzavřením  partnerství  nevzniká společný nájem bytu (družstevního
   bytu),  jehož  nájemcem  je jeden z partnerů. Stejně tak společný nájem
   bytu  nevzniká,  pokud  se  stane  jeden  z  partnerů^1a) nájemcem bytu
   (družstevního  bytu) za trvání partnerství. Ustanovení umožňující vznik
   společného nájmu bytu dohodou (§ 700) tím nejsou dotčena.

   (3)   Zrušením,   popřípadě  vyslovením  neplatnosti  nebo  neexistence
   partnerství, zaniká právo partnera^1a), který není nájemcem bytu, tento
   byt nadále užívat.

   Přechod nájmu bytu

   § 706

   (1)  Zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejdou práva a
   povinnosti  z  nájmu na osobu, která žila v bytě s nájemcem ke dni jeho
   smrti  ve  společné  domácnosti  a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou
   někdo  jiný  než  nájemcův  manžel,  partner,  rodič,  sourozenec, zeť,
   snacha,  dítě  nebo vnuk, přejdou na ni práva a povinnosti z nájmu, jen
   pokud  pronajímatel  s  jejím bydlením v bytě souhlasil. Pro souhlas se
   vyžaduje písemná forma.

   (2)  Nájem  bytu  po  jeho  přechodu podle odstavce 1 skončí nejpozději
   uplynutím  2  let  od  okamžiku  přechodu  nájmu.  Toto  ustanovení  se
   nepoužije  v  případě,  že  osoba,  na  kterou  nájem přešel, dosáhla k
   okamžiku  přechodu  nájmu  věku  70  let. Stejně tak se toto ustanovení
   nepoužije  v  případě,  že  osoba,  na kterou nájem přešel, nedosáhla k
   okamžiku  přechodu  nájmu  věku  18 let; v takovém případě skončí nájem
   nejpozději  dnem,  kdy  tato  osoba  dosáhne  věku  20  let,  pokud  se
   pronajímatel s nájemcem nedohodnou jinak.

   (3)  Splňuje-li  více  osob podmínky pro přechod nájmu, přejdou práva a
   povinnosti  z  nájmu  na všechny společně a nerozdílně. Je-li však mezi
   těmito  osobami  nájemcovo  dítě, přejdou práva a povinnosti z nájmu na
   ně.

   (4)  Každá  osoba  splňující podmínky pro přechod nájmu může do jednoho
   měsíce  od  smrti  nájemce  písemně  oznámit  pronajímateli, že v nájmu
   nechce pokračovat; dnem oznámení její nájem zaniká.

   (5)  Jestliže  zemře  nájemce  družstevního  bytu  a  nejde-li o byt ve
   společném  nájmu  manželů,  přechází  smrtí  nájemce  jeho  členství  v
   družstvu a nájem bytu na toho dědice, kterému připadl členský podíl.“.

   § 707

   (1) Zemře-li jeden z manželů, kteří byli společnými nájemci bytu, stane
   se jediným nájemcem pozůstalý manžel.

   (2)  Jde-li  o byt družstevní, zanikne smrtí jednoho z manželů společný
   nájem  bytu  manžely.  Bylo-li právo na družstevní byt nabyto za trvání
   manželství,  zůstává  členem  družstva  pozůstalý  manžel a jemu náleží
   členský  podíl;  k  tomu  přihlédne  soud v řízení o dědictví. Jestliže
   zemřel  manžel,  který  nabyl  právo  na  družstevní byt před uzavřením
   manželství,   přechází   jeho   smrtí   členství  v  družstvu  a  nájem
   družstevního bytu na toho dědice, jemuž připadl členský podíl. Jde-li o
   více předmětů nájmu, může členství zůstavitele přejít na více dědiců.

   (3)  Zemře-li  jeden  ze  společných  nájemců,  přechází  jeho právo na
   ostatní společné nájemce.

   § 708

   Ustanovení § 707 odst. 1 a 3 platí i v případě, jestliže nájemce opustí
   trvale společnou domácnost.

   § 709

   Ustanovení § 703 až 707 neplatí pro byty zvláštního určení.

   Zánik nájmu bytu

   § 710

   (1) Nájem bytu zanikne písemnou dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem,
   písemnou výpovědí nebo jiným způsobem stanoveným tímto zákonem.

   (2)  V  písemné  výpovědi musí být uvedena lhůta, kdy má nájem skončit.
   Výpovědní lhůta nesmí být kratší než tři měsíce a musí skončit ke konci
   kalendářního  měsíce.  Výpovědní  lhůta  začne běžet prvním dnem měsíce
   následujícího   po   měsíci,  v  němž  byla  výpověď  doručena  druhému
   účastníkovi, pokud není dále stanoveno jinak.

   (3)  V  případě, že nájem bytu byl sjednán na dobu určitou, skončí také
   uplynutím této doby. Pokud smlouva nestanoví jinak, na nájem bytu nelze
   použít ustanovení o obnovení nájmu (§ 676 odst. 2).

   (4)  Nájem  bytu, který byl sjednán na dobu výkonu určité práce, skončí
   posledním  dnem  kalendářního  měsíce  následujícího  po měsíci, v němž
   nájemce přestal tyto práce vykonávat, aniž k tomu měl vážný důvod.

   (5) Přestane-li nájemce vykonávat určité práce, na které je vázán nájem
   bytu,  z  důvodů spočívajících v jeho věku nebo zdravotním stavu nebo z
   jiného  vážného  důvodu,  skončí nájem bytu uplynutím dvou let ode dne,
   kdy nájemce přestal určité práce vykonávat.

   § 711

   (1)  Pronajímatel  může  vypovědět  nájem  pouze  z  důvodů uvedených v
   zákoně.

   (2) Pronajímatel může vypovědět nájem bez přivolení soudu:

   a)  jestliže  nájemce  nebo ti, kdo s ním bydlí, přes písemnou výstrahu
   hrubě porušují dobré mravy v domě;

   b)  jestliže  nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu
   bytu, zejména tím, že nezaplatil nájemné a úhradu za plnění poskytovaná
   s  užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného a
   úhrady  za  plnění  poskytovaná  s užíváním bytu nebo nedoplnil peněžní
   prostředky podle § 686a odst. 3;

   c)  má-li  nájemce  dva  nebo více bytů, vyjma případů, že na něm nelze
   spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt;

   d)  neužívá-li  nájemce  byt  bez  vážných  důvodů nebo byt bez vážných
   důvodů užívá jen občas;

   e)  jde-li  o  byt zvláštního určení a nájemce není zdravotně postižená
   osoba; toto ustanovení se nepoužije, pokud nájemce dovršil 70 let věku.

   (3)  Výpověď  musí  být  nájemci  doručena. V písemné výpovědi musí být
   uveden  důvod  výpovědi,  výpovědní  lhůta  (§  710  odst. 2) a poučení
   nájemce  o  možnosti  podat  do  60  dnů  žalobu  na určení neplatnosti
   výpovědi  k  soudu.  Nájemce  je povinen byt vyklidit do 15 dnů ode dne
   zajištění přístřeší.

   (4) Nájemce není povinen byt vyklidit, pokud podá ve lhůtě šedesáti dnů
   ode  dne  doručení  výpovědi  žalobu  na  určení neplatnosti výpovědi a
   řízení není ukončeno pravomocným rozhodnutím soudu.

   § 711a

   (1) Pronajímatel může vypovědět nájem pouze s přivolením soudu v těchto
   případech:

   a)  potřebuje-li  pronajímatel  byt  pro  sebe,  manžela, pro své děti,
   vnuky, zetě nebo snachu, své rodiče nebo sourozence;

   b) je-li potřebné z důvodu veřejného zájmu s bytem nebo s domem naložit
   tak,  že  byt  nelze  užívat  nebo vyžaduje-li byt nebo dům opravy, při
   jejichž provádění nelze byt nebo dům delší dobu užívat;

   c)  jde-li  o  byt,  který  souvisí  stavebně  s  prostory  určenými  k
   provozování  obchodu  nebo  jiné  podnikatelské činnosti a nájemce nebo
   vlastník těchto nebytových prostorů chce tento byt užívat.

   (2)  Písemná výpověď pronajímatele musí být doručena nájemci. V písemné
   výpovědi  musí být uveden důvod výpovědi a výpovědní lhůta (§ 710 odst.
   2).  Jestliže soud přivolí k výpovědi z nájmu bytu, určí současně délku
   výpovědní  lhůty  a rozhodne o povinnosti byt vyklidit. Výpovědní lhůta
   počne  běžet až prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po právní
   moci rozhodnutí soudu.

   (3)  V  případě  výpovědi  dané  z  důvodů  uvedených  v  odstavci 1 je
   pronajímatel  povinen uhradit nájemci nezbytné stěhovací náklady, pokud
   nedojde k jiné dohodě.

   (4)  Jestliže pronajímatel bez vážných důvodů nevyužil vyklizeného bytu
   k  účelu,  pro  který  vypověděl nájem bytu, může soud na návrh nájemce
   rozhodnout, že pronajímatel je povinen dodatečně uhradit nájemci, který
   byt  uvolnil,  stěhovací  náklady  a  další náklady spojené s potřebnou
   úpravou  náhradního  bytu.  Soud  může  dále  uložit pronajímateli, aby
   nájemci  uhradil  rozdíl  ve výši nájemného z dosavadního bytu a z bytu
   náhradního,  až  za  dobu pěti let, počínaje měsícem, v němž se nájemce
   přestěhoval  do  náhradního  bytu,  nejdéle  však  do doby, kdy nájemce
   ukončil  nájem  náhradního  bytu.  Právo  nájemce  na  úhradu rozdílu v
   nájemném se v období pěti let nepromlčí. Jiné nároky nájemce tím nejsou
   dotčeny.  Dále  soud  může  na návrh toho, kdo poskytl bytovou náhradu,
   uložit pronajímateli, aby mu uhradil přiměřenou náhradu.

   (5)  Má-li nájemce právo na bytovou náhradu, je povinen byt vyklidit do
   15 dnů po zajištění odpovídající bytové náhrady.

   nadpis vypuštěn

   § 712

   (1) Bytovými náhradami jsou náhradní byt a náhradní ubytování.

   (2)  Náhradním bytem je byt, který podle velikosti a vybavení zajišťuje
   lidsky  důstojné  ubytování  nájemce a členů jeho domácnosti. Skončí-li
   nájemní  poměr  výpovědí  pronajímatele  z  důvodů podle § 711a odst. 1
   písm.  a),  b)  a  c), má nájemce právo na náhradní byt, který je podle
   místních podmínek zásadně rovnocenný bytu, který má vyklidit (přiměřený
   náhradní  byt).  Soud  může  na návrh pronajímatele z důvodů zvláštního
   zřetele hodných rozhodnout, že nájemce má právo na náhradní byt o menší
   podlahové ploše než vyklizovaný byt.

   (3)  V  případech  podle  §  705  odst. 2 věty prvé postačí rozvedenému
   manželovi,   který   je   povinen  byt  vyklidit,  poskytnout  náhradní
   ubytování;  soud  však z důvodů zvláštního zřetele hodných rozhodne, že
   rozvedený  manžel  má  právo  na  náhradní byt. V případech podle § 705
   odst. 1 a odst. 2 věta druhá má rozvedený manžel právo na náhradní byt;
   soud  může,  jsou-li proto důvody zvláštního zřetele hodné, rozhodnout,
   že rozvedený manžel má právo jen na náhradní ubytování.

   (4)  Náhradním ubytováním se rozumí byt o jedné místnosti nebo pokoj ve
   svobodárně  nebo  podnájem v zařízené nebo nezařízené části bytu jiného
   nájemce.

   (5)  Skončí-li  nájemní poměr výpovědí pronajímatele podle § 711, stačí
   při  vyklizení  poskytnout  přístřeší.  Přístřeším  se  rozumí  dočasné
   ubytování  do  doby,  než si nájemce opatří řádné ubytování a prostor k
   uskladnění  jeho  bytového  zařízení  a  ostatních věcí domácí a osobní
   potřeby, nejdéle však na dobu 6 měsíců.

   (6) Společní nájemci mají nárok jen na jednu bytovou náhradu.

   § 712a

   V  období  mezi  skončením  nájemního  poměru  a posledním dnem lhůty k
   vyklizení  bytu mají pronajímatel a osoba, jejíž nájemní poměr skončil,
   práva  a  povinnosti v rozsahu odpovídajícím ustanovením § 687 až 699 a
   přiměřeně § 700 až § 702 odst. 1.

   § 713

   (1)  Jestliže  byt  zvláštního  určení po smrti nájemce nebo po rozvodu
   jeho manželství užívají dále manžel, bývalý manžel nebo osoby uvedené v
   §  706  odst.  1,  nejsou  povinny se z bytu vystěhovat, dokud jim není
   zajištěna přiměřená bytová náhrada.

   (2)  Jestliže  byt,  ke kterému byl sjednán nájem na dobu výkonu určité
   práce,  užívá  po  smrti  nájemce osoba blízká, má právo v bytě bydlet.
   Vyzve-li ji však pronajímatel, aby byt vyklidila, je povinna tak učinit
   do  tří  měsíců ode dne doručení této výzvy. V případě smrti nájemce, k
   níž  došlo  v souvislosti s výkonem této práce, není tato osoba povinna
   se vystěhovat, dokud jí není zajištěna přiměřená bytová náhrada.

   (3)  Povinnost  zajištění bytové náhrady podle odstavců 1 a 2 zaniká po
   uplynutí 2 let od smrti nájemce nebo po rozvodu jeho manželství a osoby
   užívající byt jsou povinny byt vyklidit.

   (4)  Pokud  byt  zvláštního určení užívá osoba zdravotně postižená nebo
   osoba, která dovršila 70 let věku, ustanovení odstavce 3 se nepoužije.

   § 714

   Zánikem  členství  osoby  v  bytovém  družstvu zanikne její nájem bytu.
   Osoba,  jejíž  nájem  bytu  zanikl,  není povinna se z bytu vystěhovat,
   pokud  jí  není  zajištěna bytová náhrada za podmínek uvedených v § 712
   odst.  2  a 3, popřípadě poskytnuto přístřeší za podmínek uvedených v §
   712  odst.  5.  Vrácení členského podílu se může člen domáhat teprve po
   vystěhování z bytu, a to ve lhůtě dané stanovami družstva.

   Úprava práv nájemců při vzájemné výměně bytu

   § 715

   Se  souhlasem  pronajímatelů  se mohou nájemci dohodnout o výměně bytu.
   Souhlas i dohoda musí mít písemnou formu.

   § 716

   (1) Právo na splnění dohody o výměně bytu musí být uplatněno u soudu do
   tří  měsíců  ode  dne,  kdy byl s dohodou vysloven souhlas; jinak právo
   zanikne.

   (2)  Nastanou-li  dodatečně  u  některého  z  účastníků  takové závažné
   okolnosti,  že  není možno splnění dohody na něm spravedlivě požadovat,
   může  od dohody odstoupit; musí však tak učinit bez zbytečného odkladu.
   Povinnost k náhradě škody tím není dotčena.

   ODDÍL PÁTÝ

   Nájem obytných místností v zařízeních určených k trvalému bydlení

   § 717

   (1)  V  zařízeních  určených  k  trvalému  bydlení  vzniká nájem obytné
   místnosti nájemní smlouvou uzavřenou mezi pronajímatelem a nájemcem.

   (2)  Jsou-li  na užívání téže místnosti uzavřeny nájemní smlouvy s více
   nájemci, je každý z nich samostatným nájemcem, a to v rozsahu, který mu
   byl v dohodě vymezen.

   § 718

   Je-li  nájemce  povinen  se  z  obytné  místnosti  vystěhovat, stačí mu
   poskytnout  náhradní ubytování, pokud nájemní smlouvou nebylo účastníky
   dohodnuto  něco  jiného. V případě, že nájem obytné místnosti skončil z
   důvodů,  pro  které lze vypovědět nájem bytu podle § 711 odst. 2, stačí
   při vyklizení poskytnout přístřeší.

   ODDÍL ŠESTÝ

   Podnájem bytu (části bytu)

   § 719

   (1)  Pronajatý  byt  nebo jeho část lze jinému přenechat do podnájmu na
   dobu  určenou ve smlouvě o podnájmu nebo bez určení doby jen s písemným
   souhlasem  pronajímatele.  Není-li  splněna  tato  podmínka, je smlouva
   neplatná.  Porušení  této povinnosti se považuje za porušení povinnosti
   nájemce  podle  §  711  odst.  2  písm. b). Smlouva o podnájmu musí mít
   písemnou  formu.  Nebylo-li  dohodnuto  jinak,  platí,  že podnájem lze
   vypovědět bez uvedení důvodů ve lhůtě podle § 710 odst. 2.

   (2)  Podnájem  sjednaný  bez  určení  doby skončí nejpozději se zánikem
   nájmu.  Byl-li  podnájem sjednán na určitou dobu, skončí také uplynutím
   této doby.

   (3) Po skončení podnájmu nemá podnájemce právo na náhradní podnájem.

   ODDÍL SEDMÝ

   Nájem a podnájem nebytových prostor

   § 720

   Nájem a podnájem nebytových prostor je upraven zvláštním zákonem.^6)

   ODDÍL OSMÝ

   Zvláštní ustanovení o podnikatelském nájmu věcí movitých

   § 721

   (1)  Má-li  věc,  která  byla pronajata, vady, pro které ji nelze řádně
   užívat,  nebo  které  takové  užívání ztěžují, má nájemce právo, aby mu
   byla  poskytnuta  jiná věc sloužící témuž účelu. Kromě toho má právo na
   prominutí  nájemného  nebo  na slevu z nájemného za dobu, po kterou věc
   nemohl  pro  její  vadu  řádně  užívat buď vůbec, nebo jen za ztížených
   podmínek.

   (2)  Právo  na prominutí nebo na slevu z nájemného musí být uplatněno u
   pronajímatele nejpozději do konce doby, na kterou byl nájem sjednán.

   § 722

   (1) Za opotřebení věci způsobené řádným užíváním nájemce neodpovídá.

   (2)  Vzniklé  poškození,  ztrátu  nebo  zničení věci je nájemce povinen
   ohlásit   pronajímateli   bez  zbytečného  odkladu.  Povinnost  nájemce
   nahradit  škodu  se  řídí  ustanoveními tohoto zákona o odpovědnosti za
   škodu; nájemce však neodpovídá za škodu, která vznikla tím, že ten, kdo
   věc pronajal, nesplnil povinnost uloženou ustanovením § 617.

   § 723

   (1)  Vrátí-li  nájemce  věc  po  době  dohodnuté ve smlouvě, je povinen
   platit  nájemné  až  do  vrácení  věci. Je-li nájemce s vrácením věci v
   prodlení, je povinen zaplatit též poplatek z prodlení.

   (2)  Jestliže  se  věc  ztratila  nebo byla zničena, je nájemce povinen
   platit  nájemné  a poplatek z prodlení, bylo-li jeho placení dohodnuto,
   dokud  ztrátu nebo zničení věci pronajímateli neohlásil nebo dokud se o
   tom pronajímatel jinak nedozvěděl.