Hlava III
Zvláštní režimy
§ 88
Zvláštní režim pro poskytnutí elektronicky poskytovaných služeb
(1) Zahraniční osoba povinná k dani, která nemá na území Evropského
společenství provozovnu a která není v tuzemsku osobou povinnou přiznat
a zaplatit daň s výjimkou § 108 odst. 1 písm. h) a povinnost přiznat a
zaplatit daň nemá ani v jiném členském státě (dále jen "evidovaná
osoba"), může postupovat podle zvláštního režimu, pokud poskytne
elektronicky poskytovanou službu osobě, která není osobou povinnou k
dani a která má sídlo nebo místo pobytu na území Evropského
společenství, a pokud postupuje podle zvláštního režimu při poskytnutí
všech elektronicky poskytovaných služeb, na které lze uplatnit tento
zvláštní režim.
(2) Pro účely tohoto ustanovení se rozumí
a) státem identifikace členský stát, který si evidovaná osoba zvolí
jako stát, ve kterém se přihlásí k postupu podle zvláštního režimu,
b) státem spotřeby členský stát, ve kterém je podle § 10i odst. 1 místo
plnění při poskytnutí elektronicky poskytované služby.
(3) Evidovaná osoba, která si zvolí tuzemsko jako stát identifikace, je
povinna oznámit Finančnímu úřadu Brno I
a) zahájení a zrušení činnosti podle zvláštního režimu,
b) změny, na jejichž základě není oprávněna dále postupovat podle
zvláštního režimu, a
c) změny týkající se údajů o zahájení činnosti.
(4) Oznámení podle odstavce 3 musí být učiněno elektronicky ve formě
stanovené Generálním finančním ředitelstvím.
(5) Oznámení podle odstavce 3 může být učiněno také v anglickém jazyce.
(6) Pokud se jedná o oznámení zahájení činnosti podle zvláštního
režimu, je v něm evidovaná osoba povinna uvést
a) název, pod kterým podniká,
b) adresu,
c) elektronické adresy včetně identifikace jejich webových stránek,
d) prohlášení, že není plátcem ani osobou evidovanou k dani v jiném
členském státě, a
e) daňové identifikační číslo, které jí bylo přiděleno ve třetí zemi.
(7) Po oznámení zahájení činnosti podle zvláštního režimu přidělí
Finanční úřad Brno I na žádost evidované osobě daňové evidenční číslo.
(8) Evidovaná osoba, která si zvolí tuzemsko jako stát identifikace, je
povinna podat hlášení o dani Finančnímu úřadu Brno I za každé
kalendářní čtvrtletí nejpozději do 20 dnů po skončení příslušného
kalendářního čtvrtletí a zaplatit daň v eurech ve výši daně uvedené v
hlášení.
(9) Hlášení o dani musí být podáno elektronicky ve formě stanovené
Generálním finančním ředitelstvím. Evidovaná osoba je povinna v hlášení
uvést
a) daňové evidenční číslo,
b) celkovou částku za poskytnuté elektronicky poskytované služby za
kalendářní čtvrtletí, sníženou o daň, pro každý stát spotřeby,
c) výši daně v eurech vyčíslenou podle příslušných sazeb daně z částky
poskytnuté služby ve státu spotřeby a
d) celkovou výši daně za elektronicky poskytované služby poskytnuté
podle zvláštního režimu na území Evropského společenství.
(10) Evidovaná osoba, která si zvolí tuzemsko jako stát identifikace,
je povinna uchovávat záznamy o plnění, na které se vztahuje zvláštní
režim, po dobu 10 let od konce roku, ve kterém se plnění uskutečnilo, a
v této době je povinna na vyžádání správce daně záznamy elektronicky
poskytnout. Správce daně daň nevyměřuje a postupuje pouze v souladu s
hlášením a provedenou platbou daně.
(11) Správce daně odejme evidované osobě, která si zvolí tuzemsko jako
členský stát identifikace, daňové evidenční číslo, pokud
a) evidovaná osoba opakovaně poruší podmínky zvláštního režimu,
b) evidovaná osoba správci daně oznámí, že již nebude poskytovat
elektronicky poskytované služby podle zvláštního režimu,
c) zjistí, že evidovaná osoba přestala poskytovat elektronicky
poskytované služby podle zvláštního režimu, nebo
d) evidovaná osoba nesplňuje podmínky pro postup podle zvláštního
režimu.
(12) Jestliže správce daně odejme evidované osobě daňové evidenční
číslo, evidovaná osoba není oprávněna postupovat podle zvláštního
režimu.
(13) Rozhodnutí o odejmutí se doručuje evidované osobě elektronicky bez
uznávaného elektronického podpisu stejným způsobem, jakým je podáváno
oznámení podle odstavce 3.
§ 89
Zvláštní režim pro cestovní službu
(1) Zvláštní režim je povinen použít poskytovatel cestovní služby,
který jedná se zákazníkem vlastním jménem, při poskytnutí cestovní
služby zákazníkovi.
(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) poskytovatelem cestovní služby osoba povinná k dani, která poskytuje
zákazníkovi cestovní službu,
b) zákazníkem osoba, které je poskytnuta cestovní služba,
c) cestovní službou poskytnutí služby zákazníkovi, která zahrnuje
kombinace služeb cestovního ruchu61) a popřípadě zboží, pokud jsou
jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob
povinných k dani; poskytnutí cestovní služby se považuje za poskytnutí
jedné služby, přestože k uskutečnění cestovní služby se využije více
služeb cestovního ruchu a popřípadě zboží nakoupené od jiných osob
povinných k dani; za cestovní službu se považuje i poskytnutí služby
zákazníkovi, která zahrnuje pouze jednu nakoupenou službu cestovního
ruchu ubytování nebo dopravy osob.
(3) Při poskytnutí cestovní služby je základem daně přirážka
poskytovatele cestovní služby snížená o daň z přirážky. Tato přirážka
se stanoví jako rozdíl mezi celkovou peněžní částkou, kterou jako
úplatu obdržel nebo má obdržet plátce od zákazníka nebo třetí osoby za
poskytnutou cestovní službu, a součtem částek, které plátce uhradil
nebo má uhradit za jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené
od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuté do cestovní
služby. Přirážku je možné stanovit také jako rozdíl mezi celkovou
částkou, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet poskytovatel
cestovních služeb za poskytnuté cestovní služby uskutečněné za
zdaňovací období, a celkovou částkou, kterou poskytovatel cestovních
služeb uhradil nebo má uhradit za nakoupené služby cestovního ruchu,
případně zboží od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo
zahrnuté do cestovních služeb uskutečněných za toto zdaňovací období.
Je-li tento rozdíl záporný, základem daně je nula.
(4) Při poskytnutí cestovní služby je místem plnění místo, kde má
poskytovatel poskytující službu sídlo nebo místo podnikání. Pokud je
však tato služba poskytnuta prostřednictvím provozovny, je místem
plnění místo, kde je tato provozovna umístěna.
(5) Poskytovatel cestovní služby je povinen přiznat daň ke dni
uskutečnění cestovní služby, pokud se přirážka stanoví podle odstavce 3
za zdaňovací období, je povinen přiznat daň nejpozději k poslednímu dni
zdaňovacího období, ve kterém jsou cestovní služby uskutečněny.
Cestovní služba se považuje za uskutečněnou dnem poskytnutí cestovní
služby. Za poskytnutí cestovní služby se považuje den poskytnutí
poslední služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě.
(6) U cestovní služby se uplatňuje základní sazba daně.
(7) Pokud jednotlivé služby cestovního ruchu nakoupené od jiných osob
povinných k dani jsou poskytnuty ve třetí zemi, cestovní služba je
osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně. Jestliže služby
cestovního ruchu nakoupené od jiných osob povinných k dani jsou
poskytnuty jak mimo území Evropského společenství, tak i na území
Evropského společenství, je cestovní služba osvobozena od daně s
nárokem na odpočet daně jen v poměru odpovídajícímu poskytnutým službám
ve třetí zemi a na území Evropského společenství. Za službu cestovního
ruchu poskytnutou ve třetí zemi se považuje nakoupená letecká přeprava
osob s místem určení do třetí země se zpáteční přepravou, bez zpáteční
přepravy nebo zpáteční přeprava.
(8) Poskytovatel cestovní služby nemá nárok na odpočet daně ani na
vrácení daně v jiném členském státě u zboží a služeb cestovního ruchu
nakoupených od plátců nebo od osob registrovaných k dani v jiném
členském státě, které poskytuje zákazníkovi jako součást cestovní
služby.
(9) Poskytovatel cestovní služby při poskytnutí cestovní služby nesmí
samostatně uvést na daňovém dokladu daň týkající se přirážky.
(10) Plátce, kterému byla poskytnuta cestovní služba, nemá nárok na
odpočet daně z přirážky, kterou je povinen zaplatit v ceně za tuto
poskytnutou službu.
(11) Pokud poskytovatel cestovní služby poskytuje vlastní službu nebo
zboží vytvořené vlastní činností, které nesmí zahrnout do cestovní
služby, je povinen uplatňovat daň u těchto zdanitelných plnění podle
příslušné sazby daně a daň se vypočítá z ceny zjištěné podle zvláštního
právního předpisu^25), která se považuje za peněžní částku včetně daně.
(12) Pokud poskytovatel cestovní služby uplatňuje daň a současně je
povinen použít zvláštní režim, je také povinen vést v evidenci pro
daňové účely samostatně plnění podle jednotlivých způsobů uplatňování
daně.
(13) Plátce je povinen opravit základ daně a výši daně u poskytnuté
cestovní služby při změně ceny nakoupené služby nebo zboží nebo celkové
částky za poskytnutou cestovní službu podle odstavce 3, případně jiné
změny, pokud tato změna má za následek zvýšení daňové povinnosti.
Rozdíl původního a opraveného základu daně se považuje za samostatné
zdanitelné plnění a plátce je povinen provést opravu ke dni změny ceny
nakoupené služby nebo zboží nebo celkové částky za poskytnutou cestovní
službu podle odstavce 3, případně jiné změny. Pro výpočet daně se
použije sazba daně platná ke dni uskutečnění původního zdanitelného
plnění. Jestliže změna ceny nakoupené služby nebo zboží nebo celkové
částky za poskytnutou cestovní službu podle odstavce 3, případně jiné
změny, má za následek snížení daňové povinnosti, může plátce opravit
základ daně a výši daně stejným způsobem.
(14) Pokud však plátce poskytuje cestovní služby jiné osobě povinné k
dani, která není poskytovatelem cestovní služby, pro účely
uskutečňování ekonomických činností, nemusí uplatňovat zvláštní režim a
uplatňuje u jednotlivých nakoupených služeb cestovního ruchu daň na
výstupu podle příslušné sazby daně, pokud všechny nakoupené služby
cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě jsou poskytnuty v tuzemsku.
(15) Zvláštní režim není oprávněn použít plátce, který poskytuje službu
spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby.
Daň se vypočítá z úplaty, kterou plátce obdržel nebo má obdržet za
poskytnutou službu zajištění cestovní služby, která se považuje za
peněžní částku včetně daně. Poskytnutí služby spočívající v zajištění
cestovní služby jménem a na účet jiné osoby je osvobozeno od daně s
nárokem na odpočet daně, pokud jednotlivé služby cestovního ruchu
zahrnuté v cestovní službě jsou poskytnuty ve třetí zemi. Pokud jsou
služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě poskytnuty jak ve
třetí zemi, tak i na území Evropského společenství, je poskytnutí
služby spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné
osoby osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně jen v poměru
odpovídajícímu poskytnutým službám cestovního ruchu mimo území
Evropského společenství a na území Evropského společenství. Pro
vymezení služby cestovního ruchu poskytnuté ve třetí zemi platí
odstavec 7 věta třetí obdobně.
§ 90
Zvláštní režim pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckými díly,
sběratelskými předměty a starožitnostmi
(1) Pro účely tohoto ustanovení se rozumí
a) uměleckými díly, sběratelskými předměty, starožitnostmi zboží
uvedené v příloze č. 4,
b) použitým zbožím hmotný movitý majetek, který je vhodný k dalšímu
použití v nezměněném stavu nebo po opravě, kromě uměleckých děl,
sběratelských předmětů nebo starožitností uvedených v příloze č. 4 a
kromě drahých kovů a drahokamů,
c) obchodníkem plátce nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském
státě, která v rámci uskutečňování ekonomických činností pořizuje nebo
dováží použité zboží, umělecké předměty, sběratelské předměty nebo
starožitnosti za účelem dalšího prodeje, jednající na vlastní účet nebo
na účet jiné osoby, pokud ji náleží odměna.
(2) Zvláštní režim může použít obchodník při dodání použitého zboží,
uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti, pokud je
toto zboží obchodníkovi dodáno v rámci obchodování na území Evropského
společenství
a) osobou, která není plátcem ani osobou registrovanou k dani v jiném
členském státě,
b) jiným plátcem, pro které dodání tohoto zboží je osvobozeno od daně
podle § 62 nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, pro
kterou je dodání tohoto zboží osvobozeno od daně obdobně podle platného
předpisu jiného členského státu, nebo
c) jiným obchodníkem, pokud při dodání tohoto zboží tímto jiným
obchodníkem byl použit zvláštní režim.
(3) Při použití zvláštního režimu je základem daně přirážka snížená o
daň z přirážky. Tato přirážka se stanoví jako rozdíl mezi prodejní
cenou obchodníka a pořizovací cenou tohoto zboží. Pokud je tento rozdíl
záporný, základem daně je nula. Pro účely tohoto ustanovení se rozumí
a) prodejní cenou úplata, která byla nebo má být získaná obchodníkem od
osoby, které je zboží dodáno, nebo od třetí strany, včetně dotace k
ceně, daní, cel, poplatků a vedlejších výdajů jako provize, náklady na
balné, přepravu a pojištění požadované obchodníkem od osoby, které je
zboží dodáno, s výjimkou částek uvedených v § 36 odst. 5 a 11,
b) pořizovací cenou úplata stanovená v písmenu a), která byla nebo má
být získaná od obchodníka osobou, která mu zboží dodává.
(4) Pokud jednotková pořizovací cena zboží nepřevyšuje 1 000 Kč, je
možné přirážku stanovit za zdaňovací období, v rozdělení podle
příslušné sazby daně. V tomto případě se přirážka stanoví jako rozdíl
mezi celkovou prodejní cenou za dodané zboží a celkovou pořizovací
cenou za nakoupené zboží, uskutečněné za zdaňovací období, v rozdělení
podle příslušné sazby daně.
(5) Obchodník se může rozhodnout pro používání zvláštního režimu při
dodání
a) uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti, které
sám dovezl,
b) uměleckého díla, které mu dodal zhotovitel díla nebo jeho právní
nástupce,
c) uměleckého díla, které mu dodal jiný plátce nebo osoba registrovaná
k dani v jiném členském státě, kteří nejsou obchodníky, u kterého byla
uplatněna snížená sazba daně.
(6) Při stanovení přirážky postupuje obchodník podle odstavce 3 nebo 4
za celé zdaňovací období.
(7) Pokud obchodník postupuje podle odstavce 5, je povinen stanovit
základ daně podle odstavce 3. Pořizovací cena pro výpočet přirážky při
dovozu zboží podle odstavce 5 písm. a) se stanoví jako součet základu
daně při dovozu tohoto zboží a daně vyměřené při dovozu zboží.
(8) Postup podle odstavce 5 je obchodník povinen oznámit správci daně.
Obchodník je povinen postupovat podle zvláštního režimu nejméně dva
následující po sobě jdoucí kalendářní roky ode dne oznámení.
(9) Pokud při dodání použitého zboží, uměleckého díla, sběratelského
předmětu nebo starožitnosti jsou splněny podmínky pro osvobození vývozu
zboží podle § 66, je dodání tohoto zboží, jestliže je předmětem
zvláštního režimu, také osvobozeno od daně.
(10) Plátce nemá nárok na odpočet daně z přirážky, kterou je povinen
zaplatit v prodejní ceně zboží, které mu bylo dodáno obchodníkem, pokud
je dodání tohoto zboží předmětem zvláštního režimu.
(11) Obchodník při dodání zboží, které je předmětem zvláštního režimu,
nemá nárok na odpočet daně
a) u uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti, které
sám dovezl,
b) u uměleckého díla, které mu dodal zhotovitel díla nebo jeho právní
nástupce,
c) u uměleckého díla, které mu dodal jiný plátce nebo osoba
registrovaná k dani v jiném členském státě, kteří nejsou obchodníky, u
kterého byla uplatněna snížená sazba daně.
(12) Pokud se použije zvláštní režim při dodání zboží do jiného
členského státu, nepoužije se § 8 a 64. Zvláštní režim nelze použít při
dodání nového dopravního prostředku z tuzemska do jiného členského
státu. Zvláštní režim nelze také použít při dodání zboží, pokud byl při
jeho pořízení uplatněn nárok na odpočet daně.
(13) Pokud obchodník uplatňuje daň a současně používá zvláštní režim,
je povinen vést v evidenci pro daňové účely samostatně plnění podle
jednotlivých způsobů uplatňování daně.
(14) Obchodník při dodání zboží, které je předmětem zvláštního režimu,
nesmí samostatně uvést na daňovém dokladu daň týkající se přirážky,
pokud zákon nestanoví jinak.
(15) Pokud obchodník uplatňuje daň při
a) dodání uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti,
které sám dovezl, má nárok na odpočet daně při dovozu tohoto zboží,
b) dodání uměleckého díla, které mu dodal zhotovitel díla nebo jeho
právní nástupce, má nárok na odpočet daně u dodaného uměleckého díla,
c) dodání uměleckého díla, které mu dodal jiný plátce nebo osoba
registrovaná k dani v jiném členském státě, kteří nejsou obchodníky, u
kterého byla uplatněna daň, má nárok na odpočet daně u dodaného
uměleckého díla,
přičemž může uplatnit nárok na odpočet daně u tohoto zboží nejdříve ve
zdaňovacím období, ve kterém je povinen přiznat daň.
§ 91
Zvláštní režim pro plátce, kteří nakupují zboží za účelem jeho dalšího
prodeje v nezměněném stavu
Plátci, kteří nakupují zboží za účelem jeho dalšího prodeje v
nezměněném stavu a nejsou prokazatelně schopni vykazovat daň na výstupu
na základě kontrolovatelné denní evidence tržeb, mohou požádat
příslušného správce daně o stanovení individuálního způsobu stanovení
daňové povinnosti. Správce daně je povinen stanovit plátci na základě
konkrétních podmínek vedení záznamní povinnosti ve smyslu § 100 a
daňového řádu individuální způsob stanovení daňové povinnosti. Správce
daně zároveň určí plátci i dobu, na kterou se tato výjimka vztahuje.
§ 92
Zvláštní režim pro investiční zlato
(1) Investičním zlatem se rozumí
a) zlato ve tvaru uzančních slitků zpracovaných v certifikované
afinerii, ve tvaru cihly, s vlastním číslem a s označením výrobce,
ryzosti a hmotnosti, o hmotnosti připouštěné na trhy zlata a ryzosti
nejméně 995 tisícin,
b) zlaté mince, které
1. mají ryzost nejméně 900 tisícin,
2. byly vyraženy po roce 1800,
3. jsou nebo byly v zemi svého původu zákonným platidlem a
4. jsou obvykle prodávány za cenu, která nepřevyšuje volnou tržní
hodnotu jejich zlatého obsahu o více než 80 %.
(2) Česká národní banka uveřejní ve Věstníku České národní banky seznam
zlatých mincí, které splňují podmínky podle odstavce 1 písm. b).
(3) Od daně bez nároku na odpočet daně je osvobozeno dodání
investičního zlata v tuzemsku, pořízení z jiného členského státu a jeho
dovoz. Osvobození od daně bez nároku na odpočet daně se vztahuje i na
a) investiční zlato s osvědčením pro fyzicky alokované a nealokované
zlato,
b) investiční zlato obchodované na zlatých účtech, a to zejména úvěry a
swapy zakládající k investičnímu zlatu vlastnické právo nebo právní
nárok, nebo
c) termínované obchody s investičním zlatem, včetně futures a forwardů,
které zahrnují převod vlastnického práva nebo právního nároku k
investičnímu zlatu.
(4) Od daně bez nároku na odpočet daně je osvobozena služba osobou,
která jedná jménem a na účet jiné osoby, která spočívá v zajištění
dodání investičního zlata, jeho pořízení z jiného členského státu nebo
jeho dovozu.
(5) Plátce, který investiční zlato vyrobí nebo zlato přemění na
investiční zlato, se může rozhodnout, že uplatní daň u dodání
investičního zlata, které by bylo osvobozeno podle odstavce 3, jinému
plátci nebo osobě registrované k dani v jiném členském státě.
(6) U zprostředkovatelské služby, která spočívá v obstarání dodání
investičního zlata podle odstavce 4, může být uplatněna daň, pokud
plátce při dodání investičního zlata uplatnil daň podle odstavce 5.
(7) Plátce, který dodává investiční zlato osvobozené od daně, má nárok
na odpočet daně v plné výši
a) při nakoupení investičního zlata, u něhož byla uplatněna daň podle
odstavce 5,
b) při nakoupení, pořízení z jiného členského státu nebo dovozu zlata,
které není investičním zlatem, a které následně plátce nebo jím
zmocněná třetí osoba přemění na investiční zlato, nebo
c) při nakoupení služby, spočívající ve změně formy, hmotnosti nebo
ryzosti zlata, včetně investičního zlata.
(8) Plátce, který investiční zlato vyrobí nebo zlato přemění na
investiční zlato, má nárok na odpočet daně v plné výši při nakoupení,
pořízení z jiného členského státu nebo dovozu zboží nebo služby, přímo
související s výrobou investičního zlata nebo přeměnou zlata na
investiční zlato.
§ 92a
Režim přenesení daňové povinnosti
(1) V režimu přenesení daňové povinnosti je plátce, pro kterého bylo
zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, povinen
přiznat a zaplatit daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.
(2) Plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění v režimu přenesení
daňové povinnosti, je povinen podle § 26 vystavit daňový doklad s
náležitostmi podle § 28 odst. 2 písm. a) až k). Na vystaveném daňovém
dokladu uvede sdělení, že výši daně je povinen doplnit a přiznat
plátce, pro kterého je plnění uskutečněno.
(3) Plátce, pro kterého je zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové
povinnosti uskutečněno, je povinen doplnit na obdrženém daňovém dokladu
výši daně podle § 28 odst. 2 písm. l). Za správnost vypočtené daně
odpovídá plátce, pro kterého je plnění uskutečněno.
(4) Plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění v režimu přenesení
daňové povinnosti, je povinen vést za každé zdaňovací období evidenci
pro daňové účely, ve které je povinen uvést daňové identifikační číslo
plátce, pro kterého se zdanitelné plnění uskutečnilo, datum uskutečnění
zdanitelného plnění, základ daně, rozsah a předmět plnění.
(5) Plátce, pro kterého bylo uskutečněno zdanitelné plnění v režimu
přenesení daňové povinnosti, je povinen vést za každé zdaňovací období
evidenci pro daňové účely, ve které je povinen uvést daňové
identifikační číslo plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, datum
uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně, rozsah a předmět plnění.
(6) Plátce, který uskutečnil nebo pro kterého bylo uskutečněno
zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, je povinen
předložit správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání výpis z
evidence pro daňové účely, obsahující údaje podle odstavce 4 nebo 5, a
to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.
§ 92b
Dodání zlata
(1) Za zlato se pro účely tohoto ustanovení považuje
a) zlato o ryzosti 333 tisícin nebo vyšší, s výjimkou investičního
zlata, v podobě neopracované, zejména slitku, cihly, prutu, valounu,
zrna, granule, granálie, lístku, drátu, prášku, zlomků, smetků nebo
odpadu,
b) investiční zlato při dodání podle § 92 odst. 5.
(2) Při dodání zlata plátci, s výjimkou České národní banky, použije
plátce režim přenesení daňové povinnosti.
§ 92c
Dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 k tomuto zákonu
Při dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 k tomuto zákonu, včetně
dodání tohoto zboží po zpracování v podobě čištění, leštění, třídění,
řezání, štěpení, lisování nebo odlévání do ingotů plátci, použije
plátce režim přenesení daňové povinnosti.
§ 92d
Obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů
Při převodu povolenek na emise skleníkových plynů podle jiného právního
předpisu^76) na plátce použije plátce režim přenesení daňové
povinnosti.
§ 92e
Poskytnutí stavebních nebo montážních prací
Při poskytnutí stavebních prací, které podle sdělení Českého
statistického úřadu o zavedení Klasifikace produkce (CZ-CPA)
uveřejněného ve Sbírce zákonů odpovídají číselnému kódu klasifikace
produkce CZ-CPA 41 až 43 platnému od 1. ledna 2008, plátci použije
plátce režim přenesení daňové povinnosti.
