Nové předpisy

Zákon o DPH - zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty - Hlava 4 § 93 - § 110 Správa daně v tuzemsku

Hlava IV

   Správa daně v tuzemsku

   § 93

   Správa daně celními orgány při dovozu a vývozu zboží

   Při  správě  daně celními orgány při dovozu a vývozu zboží se postupuje
   podle právních předpisů upravujících správu cla.

   § 93a

   Místní příslušnost

   (1)  Místní  příslušnost  správce  daně u skupiny se řídí místem sídla,
   místem  podnikání  nebo  provozovny  jejího  zastupujícího člena; je-li
   zastupujícímu členu příslušný Specializovaný finanční úřad, je současně
   příslušný i skupině.

   (2)  Pro  osobu  povinnou  k  dani,  která nemá v tuzemsku sídlo, místo
   podnikání  ani  provozovnu,  s  výjimkou osoby evidované podle § 88, je
   místně příslušným správcem daně Finanční úřad pro Prahu 1.

   (3)  Pro osobu povinnou k dani, která se stane plátcem podle § 94 odst.
   20,  je  místně příslušným správcem daně finanční úřad místně příslušný
   její části, která je součástí skupiny.

   § 94

   Plátci

   (1)  Osoba  povinná k dani, se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku,
   jejíž  obrat za nejvýše 12 kalendářních měsíců přesáhne částku uvedenou
   v  § 6, se stává plátcem od prvního dne třetího měsíce následujícího po
   měsíci,  ve  kterém  překročila  stanovený  obrat,  nestane-li se podle
   tohoto  zákona  plátcem dříve. Nesplní-li registrační povinnost podle §
   95  odst.  1,  stává  se plátcem datem účinnosti registrace uvedeným na
   rozhodnutí o registraci.

   (2)  Osoba  povinná  k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku,
   která

   a)  uskutečňuje  zdanitelná  plnění  nebo  plnění  osvobozená od daně s
   nárokem  na  odpočet daně společně s jinými osobami povinnými k dani se
   sídlem   nebo   místem  podnikání  v  tuzemsku  na  základě  smlouvy  o
   sdružení^10)   nebo   jiné  obdobné  smlouvy,  jejíž  obrat  dosahovaný
   samostatně  mimo sdružení v součtu s obratem dosahovaným společně všemi
   účastníky  sdružení v rámci sdružení překročí obrat stanovený v § 6, se
   stává plátcem od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve
   kterém  byl  obrat překročen, nestane-li se podle tohoto zákona plátcem
   dříve;  nesplní-li  registrační  povinnost podle § 95 odst. 2, stává se
   plátcem datem účinnosti registrace uvedeným na rozhodnutí o registraci,

   b)  uskutečňuje  zdanitelná  plnění  nebo  plnění  osvobozená od daně s
   nárokem  na  odpočet daně společně s jinými osobami povinnými k dani se
   sídlem   nebo   místem  podnikání  v  tuzemsku  na  základě  smlouvy  o
   sdružení^10)   nebo  jiné  obdobné  smlouvy,  stává  se  plátcem  datem
   účinnosti registrace uvedeným na rozhodnutí o registraci toho účastníka
   sdružení,  který se stal plátcem jako první, nestane-li se podle tohoto
   zákona plátcem dříve,

   c)  uzavře smlouvu o sdružení^10) nebo jinou obdobnou smlouvu s plátcem
   ke   společnému   uskutečňování   zdanitelných   plnění   nebo   plnění
   osvobozených  od  daně s nárokem na odpočet daně, stává se plátcem dnem
   uzavření této smlouvy.

   (3)  Osoba  povinná  k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku,
   která  nabývá  majetek pro účely uskutečňování ekonomických činností na
   základě    rozhodnutí   o   privatizaci   podle   zvláštního   právního
   předpisu,^63)  a osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v
   tuzemsku,  která  nabývá majetek od plátce na základě smlouvy o prodeji
   podniku  nebo  vkladem  podniku nebo části podniku, tvořící organizační
   složku podniku, se stává plátcem dnem nabytí majetku.

   (4)  Osoby  povinné  k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku,
   nebo  v  jiném  členském  státě,  na které při přeměně společnosti nebo
   družstva  podle  zvláštního  právního  předpisu^64)  přechází  nebo  je
   převáděno  jmění zanikající společnosti nebo družstva, pokud zanikající
   společnost  nebo  družstvo  byly plátcem, se stávají plátci dnem zápisu
   přeměny  do  obchodního  rejstříku.  Právnická  osoba,  která při změně
   právní  formy  na  jinou  formu  podle zvláštního právního předpisu^64)
   nezaniká  ani nepřechází její jmění na právního nástupce, pouze se mění
   její  vnitřní  právní  poměry  a  právní  postavení  jejích společníků,
   nepřestává být plátcem.

   (5)  Osoba  povinná k dani, která jako osoba oprávněná podle zvláštního
   právního  předpisu  pokračuje  po  zemřelém plátci v živnosti, se stává
   plátcem  ke  dni  následujícímu  po  dni  úmrtí  plátce.  Při  ukončení
   dědického řízení se dědic, kterému je majetek vydáván a který pokračuje
   po  zemřelém  plátci  v živnosti, stává plátcem ke dni následujícímu po
   dni vydání majetku.

   (6)  Osoba  povinná  k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku,
   která  pořizuje  zboží  z  jiného  členského státu v tuzemsku, se stává
   plátcem   dnem,   kdy  hodnota  pořízeného  zboží  bez  daně  v  běžném
   kalendářním  roce  převýší  částku  326  000  Kč.  Do  celkové  hodnoty
   pořízeného zboží se nezapočítává hodnota nového dopravního prostředku a
   hodnota  zboží,  které  je  předmětem spotřební daně. Plátce je povinen
   přiznat  a  zaplatit  daň  z  pořízeného zboží, jehož hodnotou překročí
   uvedenou částku.

   (7)  Osoba  povinná  k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku,
   která  pořizuje  v  tuzemsku  z  jiného  členského  státu nový dopravní
   prostředek  nebo  zboží,  které  je  předmětem spotřební daně, se stává
   plátcem dnem prvního pořízení tohoto zboží.

   (8)  Osoba povinná k dani, které je poskytnuta služba s místem plnění v
   tuzemsku  podle § 9 odst. 1, s výjimkou služeb osvobozených od daně bez
   nároku  na  odpočet  daně, osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku
   podle  §  108  odst.  2,  se stává plátcem dnem poskytnutí této služby.
   Plátce je povinen přiznat a zaplatit daň již ze služby poskytnuté tento
   den.

   (9)  Osoba  povinná  k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku,
   které je poskytnuta služba s místem plnění v tuzemsku podle § 10 až 10d
   a  § 10j osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku podle § 108 odst.
   2,  se  stává  plátcem dnem poskytnutí těchto služeb. Plátce je povinen
   přiznat a zaplatit daň již ze služby poskytnuté tento den.

   (10)  Osoba  povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku,
   které  je  dodáno zboží s montáží nebo instalací podle § 7 odst. 3 nebo
   dodán  plyn nebo elektřina podle § 7a odst. 1 nebo 3, s místem plnění v
   tuzemsku,  osobou  povinnou  k  dani  neusazenou v tuzemsku podle § 108
   odst.  2, se stává plátcem dnem dodání zboží. Plátce je povinen přiznat
   a zaplatit daň již ze zboží dodaného v tento den.

   (11)  Osoba  povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku,
   která poskytuje služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9
   odst.  1,  se  stává  plátcem  dnem  poskytnutí  těchto  služeb,  pokud
   povinnost přiznat a zaplatit daň vzniká příjemci služby.

   (12)  Osoba  povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku,
   která  poskytuje  služby  s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou služeb
   osvobozených  od  daně bez nároku na odpočet daně, a to prostřednictvím
   své provozovny umístěné mimo tuzemsko, se stává plátcem dnem poskytnutí
   těchto  služeb.  Plátce je povinen přiznat a zaplatit daň již ze služby
   poskytnuté tento den.

   (13)  Osoba  registrovaná  k  dani  v  jiném členském státě, která nemá
   sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku, nebo zahraniční osoba
   povinná   k   dani,  která  nemá  provozovnu  v  tuzemsku,  s  výjimkou
   provozoven, prostřednictvím kterých tyto osoby uskutečňují pouze plnění
   osvobozená  od  daně  bez  nároku  na  odpočet  daně,  které  uskuteční
   zdanitelné  plnění  s  místem  plnění  v tuzemsku mimo dovozu zboží, se
   stávají  plátcem  dnem  uskutečnění  tohoto  plnění,  pokud jsou osobou
   povinnou  přiznat  a  zaplatit  daň.  Pokud tyto osoby uskuteční plnění
   osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, s výjimkou plnění podle §
   66, 68 a 69, stávají se plátcem dnem prvního uskutečnění tohoto plnění.

   (14) Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo
   ani  místo  podnikání v tuzemsku, nebo zahraniční osoba povinná k dani,
   které  založí  v  tuzemsku  provozovnu,  se stávají plátcem dnem vzniku
   provozovny,  s  výjimkou,  kdy  tyto  osoby uskutečňují prostřednictvím
   provozovny  v  tuzemsku  pouze  plnění osvobozená od daně bez nároku na
   odpočet daně.

   (15)  Osoba  registrovaná  k  dani  v  jiném členském státě, která nemá
   sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku, nebo zahraniční osoba
   povinná   k   dani,  která  nemá  provozovnu  v  tuzemsku,  s  výjimkou
   provozoven, prostřednictvím kterých tyto osoby uskutečňují pouze plnění
   osvobozená  od  daně bez nároku na odpočet daně, pokud pořizují zboží z
   jiného  členského státu v tuzemsku, včetně nového dopravního prostředku
   a  zboží,  které  je  předmětem  spotřební daně, kromě zboží pořízeného
   prostřední  osobou  v rámci třístranného obchodu podle § 17, se stávají
   plátcem dnem prvního pořízení zboží.

   (16)  Osoba  registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční
   osoba povinná k dani, kterým je poskytnuto plnění podle § 92a, s místem
   plnění v tuzemsku, se stávají plátcem dnem poskytnutí tohoto plnění.

   (17)  Osoba  registrovaná  k  dani  v  jiném členském státě, která nemá
   sídlo,   místo   podnikání   ani  provozovnu  v  tuzemsku,  s  výjimkou
   provozovny,  prostřednictvím  které tato osoba uskutečňuje pouze plnění
   osvobozená  od  daně  bez  nároku  na odpočet daně, a která uskutečňuje
   zasílání  zboží podle § 18 do tuzemska, které v běžném kalendářním roce
   přesáhne  částku  1  140  000 Kč, se stává plátcem dnem, ve kterém byla
   tato  částka  překročena.  Osoba  registrovaná  k dani v jiném členském
   státě,  která  nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku, s
   výjimkou provozovny, prostřednictvím které tato osoba uskutečňuje pouze
   plnění  osvobozená  od  daně  bez  nároku  na  odpočet  daně,  a  která
   uskutečňuje  zasílání zboží, které je předmětem spotřební daně, podle §
   18 do tuzemska, se stává plátcem dnem prvního dodání tohoto zboží.

   (18) Osoba povinná k dani, která dobrovolně podá přihlášku k registraci
   podle  § 95 odst. 7 nebo 8, se stává plátcem datem účinnosti registrace
   uvedeným na rozhodnutí o registraci.

   (19)  Osoba  identifikovaná k dani podle § 96, která začne uskutečňovat
   ekonomickou   činnost,   se  stává  plátcem  dnem  zahájení  ekonomické
   činnosti.

   (20)  Osoba  povinná  k  dani,  která je členem skupiny, a v rozsahu, v
   jakém  se  její  část  nestala  součástí  skupiny  podle § 5a uskuteční
   zdanitelné  plnění  nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet
   daně, s výjimkou dovozu zboží nebo plnění podle § 69, s místem plnění v
   tuzemsku  svou  částí  umístěnou  mimo  tuzemsko, se stává plátcem dnem
   uskutečnění  tohoto plnění, pokud je osobou povinnou přiznat a zaplatit
   daň.

   § 95

   Registrace plátce

   (1)  Osoba  povinná  k dani, která se stává plátcem podle § 94 odst. 1,
   jejíž obrat překročil částku uvedenou v § 6, je povinna podat přihlášku
   k  registraci  do  15  dnů  po  skončení kalendářního měsíce, ve kterém
   překročila stanovený limit.

   (2) Osoba povinná k dani, která se stává plátcem

   a) podle § 94 odst. 2 písm. a), je povinna podat přihlášku k registraci
   do  15  dnů  po  skončení  kalendářního  měsíce,  ve  kterém překročila
   stanovený limit,

   b) podle § 94 odst. 2 písm. b), je povinna podat přihlášku k registraci
   do 15 dnů ode dne, kdy se o registraci jiného účastníka dozvěděla, nebo

   c)  podle  §  94  odst.  2  písm.  c), je povinna předložit přihlášku k
   registraci do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy,

   a  je  povinna  o svém podání přihlášky k registraci informovat ostatní
   účastníky sdružení.

   (3) Osoba povinná k dani, která se stává plátcem podle § 94 odst. 3, je
   povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne nabytí majetku.

   (4) Osoba povinná k dani, která se stává plátcem podle § 94 odst. 4, je
   povinna  podat  přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne zápisu přeměny
   do obchodního rejstříku. Právnická osoba, která je plátcem, a při změně
   právní  formy  nezaniká ani nepřechází její jmění na právního nástupce,
   je  povinna  do  15 dnů ode dne zápisu změny právní formy do obchodního
   rejstříku  oznámit změnu správci daně, který ji vyznačí na rozhodnutí o
   registraci.

   (5) Osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, která pokračuje
   po  zemřelém  plátci  v  živnosti  a  není  plátcem,  je  povinna podat
   přihlášku  k  registraci  do  15  dnů  ode  dne úmrtí plátce, pokud při
   zrušení  registrace  v  důsledku  úmrtí plátce nepostupovala podle § 79
   odst.  4.  Při  ukončení  dědického řízení je dědic, kterému je vydáván
   majetek zemřelého plátce, který pokračuje po zemřelém plátci v živnosti
   a  není plátcem, povinen podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne
   vydání  majetku, pokud neuplatnil postup podle § 79 odst. 4. Obdobně se
   postupuje  v  případě  úmrtí  plátce,  který  podnikal podle zvláštního
   právního předpisu.^66)

   (6)  Osoba  povinná  k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku,
   osoba  registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba
   povinná k dani, které se stávají plátcem podle § 94 odst. 6 až 17, jsou
   povinny  podat  přihlášku  k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se
   stanou plátcem.

   (7)  Osoba  povinná  k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku,
   která  je  osvobozena od uplatňování daně podle § 6, je oprávněna podat
   přihlášku k registraci kdykoliv.

   (8)  Osoba  povinná  k  dani  v jiném členském státě, která nemá sídlo,
   místo  podnikání  ani  provozovnu  v  tuzemsku,  nebo  zahraniční osoba
   povinná   k   dani,  která  nemá  provozovnu  v  tuzemsku,  s  výjimkou
   provozoven, prostřednictvím kterých tyto osoby uskutečňují pouze plnění
   osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, které budou uskutečňovat
   v  tuzemsku  plnění  s  nárokem  na  odpočet daně, jsou oprávněny podat
   přihlášku  k  registraci  nejpozději  ke dni prvního uskutečnění tohoto
   plnění.

   (9)  Osoba  povinná k dani, která se stává plátcem podle § 94 odst. 19,
   je  povinna  podat  přihlášku  k  registraci do 15 dnů ode dne zahájení
   ekonomické činnosti.

   (10)  Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou
   v  tuzemsku,  která  uskutečňuje  pouze  plnění  osvobozená od daně bez
   nároku na odpočet daně, je osvobozena od povinnosti registrovat se jako
   plátce  a není oprávněna podat přihlášku k registraci. Pokud tato osoba
   začne  uskutečňovat  zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s
   nárokem  na odpočet daně, je povinna podat přihlášku k registraci podle
   odstavce  1,  pokud  její  celkový obrat přesáhne limit stanovený v § 6
   odst.  1.  Jestliže  se  osoba povinná k dani rozhodne uplatňovat daň u
   nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor podle § 56, může podat
   přihlášku k registraci kdykoliv.

   (11)  Osoba povinná k dani, která se stává plátcem podle § 94 odst. 20,
   je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se
   stane plátcem.

   (12)  Ministerstvo  financí  a  správce  daně mohou zpřístupnit údaje z
   registru  plátců  daně;  těmito  údaji jsou daňové identifikační číslo,
   obchodní firma nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu
   a příjmení nebo názvu a sídlo nebo místo podnikání plátce daně.

   § 95a

   Skupinová registrace

   (1)  V  přihlášce  k registraci skupiny určí spojené osoby, které budou
   členy skupiny, osobu, která bude zastupujícím členem skupiny. Přihlášku
   k registraci podá osoba určená za zastupujícího člena skupiny u správce
   daně místně příslušného podle § 93a.

   (2)  Skupina  se  stává  plátcem od 1. ledna následujícího kalendářního
   roku,  pokud je přihláška k registraci skupiny podána nejpozději do 31.
   října běžného kalendářního roku. Pokud je přihláška podána po 31. říjnu
   běžného kalendářního roku, stává se skupina plátcem od 1. ledna druhého
   kalendářního roku následujícího po podání přihlášky k registraci.

   (3)  Plátce  se  při  splnění  podmínek stanovených v § 5a stává členem
   skupiny od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokud skupina podá
   s  jeho  souhlasem žádost o přistoupení plátce do skupiny nejpozději do
   31.  října  běžného kalendářního roku. Pokud skupina podá žádost po 31.
   říjnu  běžného  kalendářního roku, stává se tento plátce členem skupiny
   od 1. ledna druhého kalendářního roku následujícího po podání žádosti.

   (4)  Osoba, která není plátcem, se při splnění podmínek stanovených v §
   5a  stává členem skupiny od prvního dne třetího měsíce následujícího po
   měsíci,  ve  kterém skupina podá s jejím souhlasem žádost o přistoupení
   osoby do skupiny.

   (5)  Člen  skupiny  se  stává  plátcem následujícím dnem po dni zrušení
   registrace  skupiny  nebo následujícím dnem po dni zániku jeho členství
   ve skupině.

   (6)  Osoba,  na  kterou  při  přeměně  člena skupiny, který při přeměně
   zaniká,  přechází nebo je převáděno jeho jmění, se stává členem skupiny
   od  prvního dne následujícího po dni jeho zániku, pokud není v okamžiku
   zániku člena skupiny samostatnou osobou povinnou k dani.

   (7)  Osoba,  na kterou při přeměně členů více skupin, kteří při přeměně
   zanikají,  přechází nebo je převáděno jejich jmění, se stává plátcem od
   prvního  dne  následujícího  po  dni  zániku členů skupin, pokud není v
   okamžiku  jejich zániku samostatnou osobou povinnou k dani. Přihlášku k
   registraci  je  povinna  podat  do  15  dnů  ode  dne zápisu přeměny do
   obchodního rejstříku.

   (8)  Osoba,  na  kterou  při  přeměně  člena skupiny, který při přeměně
   zaniká,  přechází  nebo  je  převáděno jeho jmění a která je v okamžiku
   zániku  člena  skupiny  osobou  povinnou  k  dani,  se stává plátcem od
   prvního  dne  následujícího  po  dni  zániku člena skupiny. Přihlášku k
   registraci  je  povinna  podat  do  15  dnů  ode  dne zápisu přeměny do
   obchodního rejstříku.

   (9)  V  případě  přistoupení osoby povinné k dani jako člena do skupiny
   podle  odstavce  4  je skupina oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně
   podle  §  79  odst.  1  a 2. Nárok na odpočet daně se uplatní v daňovém
   přiznání za první zdaňovací období po dni přistoupení tohoto člena.

   § 96

   Osoby identifikované k dani

   (1)  Právnická  osoba  nepovinná  k dani, která pořizuje zboží z jiného
   členského  státu v tuzemsku a celková hodnota pořízeného zboží bez daně
   v  běžném  kalendářním roce překročí částku 326 000 Kč, se stává osobou
   identifikovanou  k dani dnem, ve kterém byla tato částka překročena. Do
   celkové   hodnoty  pořízeného  zboží  se  nezapočítává  hodnota  nového
   dopravního  prostředku  a  hodnota  zboží, které je předmětem spotřební
   daně.

   (2)  Právnická  osoba  nepovinná  k  dani,  která v tuzemsku pořizuje z
   jiného  členského  státu  nový dopravní prostředek nebo zboží, které je
   předmětem  spotřební  daně, se stává osobou identifikovanou k dani dnem
   prvního dodání tohoto zboží.

   (3) Právnická osoba nepovinná k dani, která v tuzemsku pořizuje zboží z
   jiného  členského  státu,  která  podá  přihlášku  k registraci, i když
   hodnota  pořízeného  zboží  nepřekročí částku uvedenou v odstavci 1, se
   stává  osobou  identifikovanou  k  dani  k  datu  účinnosti  registrace
   uvedenému na rozhodnutí o registraci.

   § 97

   Registrace osoby identifikované k dani

   (1) Osoba identifikovaná k dani je povinna předložit místně příslušnému
   správci daně přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne překročení částky
   326  000  Kč.  Pořizuje-li  z  jiného  členského  státu  nový  dopravní
   prostředek  a  zboží,  které  je  předmětem  spotřební daně, je povinna
   předložit  přihlášku  k  registraci  do 15 dnů ode dne prvního pořízení
   tohoto zboží.

   (2)  Právnická  osoba  nepovinná  k dani, která pořizuje zboží od osoby
   registrované  k  dani  v  jiném  členském státě, je oprávněna předložit
   místně příslušnému správci daně přihlášku k registraci kdykoliv.

   § 98

   Stanovení daně při nesplnění registrační povinnosti

   (1) Nesplní-li osoba povinná k dani povinnost se registrovat podle § 95
   odst.  1  nebo  podle  §  95 odst. 2 písm. a), stanoví správce daně daň
   náhradním způsobem.

   (2)  Daň  stanovenou náhradním způsobem stanoví správce daně ze základu
   daně,  kterým  je  souhrn  úplat  náležejících  osobě povinné k dani za
   uskutečněná  zdanitelná  plnění,  která  byla  uskutečněna  bez daně za
   období,  kdy  měla  být  osoba povinná k dani plátcem. Správce daně při
   stanovení  výše  daně  použije  sazby  daně  platné  ke dni uskutečnění
   zdanitelného plnění.

   (3)  Daň  stanovená  náhradním  způsobem  je  splatná do 30 dnů ode dne
   doručení platebního výměru.

   (4) Pokud správce daně stanoví daň náhradním způsobem, dodatečné daňové
   přiznání není přípustné.

   § 99

   Zdaňovací období

   (1)  Zdaňovacím  obdobím je kalendářní čtvrtletí, pokud obrat plátce za
   předcházející kalendářní rok nedosáhl 10 000 000 Kč.

   (2)  Pokud  obrat  plátce za předcházející kalendářní rok dosáhl 10 000
   000 Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc.

   (3)  Plátce,  jehož  zdaňovacím  obdobím je podle odstavce 1 kalendářní
   čtvrtletí  a  jehož obrat za předcházející kalendářní rok dosáhl částky
   alespoň  2  000  000  Kč,  je  oprávněn  si  zvolit za zdaňovací období
   kalendářní  měsíc,  pokud  tuto změnu oznámí správci daně nejpozději do
   31. ledna příslušného roku.

   (4)  Zdaňovací období plátce, který podniká společně s jinými plátci na
   základě smlouvy o sdružení^10) nebo jiné obdobné smlouvy, se stanoví ze
   součtu  obratu  dosaženého  všemi  účastníky  v rámci sdružení a obratu
   plátce dosaženého mimo sdružení.

   (5)  Při  přeměně  společnosti  fúzí  se  zdaňovací období zúčastněných
   společností   nebo  družstev  stanoví  ze  součtu  obratů  zúčastněných
   společností  nebo  družstev.  Při  přeměně  společnosti  nebo  družstva
   rozdělením   se   zdaňovací   období   nově   založených  nástupnických
   společností  nebo  družstev,  popřípadě  nástupnických společností nebo
   družstev  při  rozdělení  sloučením stanoví tak, že se přiřadí ke každé
   nástupnické  společnosti  obrat  zanikající společnosti nebo družstva v
   poměru,  v  jakém  na ně bylo převedeno jmění ze zanikající společnosti
   nebo  družstva.  Při  převodu  jmění  na společníka se zdaňovací období
   stanoví  z obratu společnosti, která se zrušuje bez likvidace, a obratu
   společníka.

   (6)  Pokud  není znám obrat za předcházející kalendářní rok, stanoví se
   zdaňovací  období  podle  odstavce  1  nebo 2 z předpokládaného ročního
   obratu v běžném roce.

   (7)  Prvním  zdaňovacím  obdobím  plátce  je  kalendářní čtvrtletí nebo
   kalendářní měsíc, ve kterém se osoba povinná k dani stala plátcem.

   (8)  Změnu  zdaňovacího  období  podle  odstavce  3  ze čtvrtletního na
   měsíční  anebo  z  měsíčního  na čtvrtletní je možné provést od počátku
   kalendářního  roku,  pokud  ji  plátce  do  31.  ledna toho roku oznámí
   správci  daně.  Nedojde-li ke změně zdaňovacího období podle odstavce 1
   nebo  2,  a  to dosažením nebo překročením obratu ve výši 10 000 000 Kč
   nebo  nedosažením  obratu  ve  výši  2  000  000  Kč  za  předcházející
   kalendářní  rok, zdaňovací období plátce se v následujícím roce nemění,
   dokud plátce neoznámí změnu podle odstavce 3.

   (9)  Zdaňovacím  obdobím pro osobu identifikovanou k dani je kalendářní
   čtvrtletí.

   (10)  Zdaňovacím  obdobím  plátce,  který  nemá v tuzemsku sídlo, místo
   podnikání ani provozovnu je kalendářní čtvrtletí.

   (11)  Při  rozhodnutí o úpadku končí probíhající zdaňovací období dnem,
   který  předchází  dni nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku. Následující
   zdaňovací  období  plátce  začíná  dnem  nabytí  účinnosti rozhodnutí o
   úpadku  a  končí  posledním  dnem kalendářního měsíce, ve kterém nabylo
   účinnosti  rozhodnutí  o  úpadku.  Pro  období  po dni nabytí účinnosti
   rozhodnutí   o   úpadku,  ve  kterém  probíhá  insolvenční  řízení,  je
   zdaňovacím   obdobím  plátce  kalendářní  měsíc.  Dojde-li  k  ukončení
   insolvenčního řízení, končí zdaňovací období dnem, kdy došlo k ukončení
   insolvenčního  řízení,  a  následující  zdaňovací  období  začíná  dnem
   následujícím  po  dni, ve kterém došlo k ukončení insolvenčního řízení.
   Po   ukončení  insolvenčního  řízení  je  do  konce  kalendářního  roku
   zdaňovacím obdobím plátce kalendářní měsíc a pro následující kalendářní
   rok se určí zdaňovací období podle odstavců 1 až 3.

   (12)  Při rozhodnutí o úpadku člena skupiny končí probíhající zdaňovací
   období  skupiny dnem, který předchází dni nabytí účinnosti rozhodnutí o
   úpadku  člena  skupiny.  Následující zdaňovací období skupiny a plátce,
   jehož členství ve skupině zaniklo v souvislosti s insolvenčním řízením,
   začíná dnem nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku a končí posledním dnem
   kalendářního měsíce, ve kterém nabylo účinnosti rozhodnutí o úpadku.

   (13) Zdaňovacím obdobím skupiny je kalendářní měsíc.

   § 100

   Evidence pro daňové účely

   (1)  Plátce  je  povinen  vést  v evidenci pro účely daně veškeré údaje
   vztahující  se  k  jeho  daňové  povinnosti, zejména údaje potřebné pro
   správné  stanovení daňové povinnosti. Plátce je povinen vést evidenci v
   takovém  členění,  aby  sestavil daňové přiznání, a jestliže uskutečnil
   dodání  zboží  nebo  poskytnutí  služby  podle  §  9  odst. 1 do jiného
   členského  státu  osobě  registrované  k  dani,  aby  sestavil souhrnné
   hlášení.

   (2)  Plátce  je  povinen vést také evidenci uskutečněných plnění, která
   jsou  osvobozená  od daně nebo nejsou předmětem daně. Plátce je povinen
   rovněž  vést  evidenci obchodního majetku, a to v rámci účetnictví nebo
   samostatně.

   (3)  Plátci, kteří podnikají společně na základě smlouvy o sdružení^10)
   nebo  jiné  obdobné  smlouvy, jsou povinni vést evidenci pro účely daně
   podle  odstavců  1  a  2  za činnost, pro kterou se sdružili, odděleně.
   Evidenci  vede určený účastník sdružení, který za sdružení plní všechny
   povinnosti  a  uplatňuje  práva vyplývající z tohoto zákona pro ostatní
   jednotlivé účastníky.

   (4)  Plátce,  který  pořizuje  zboží  z jiného členského státu, a osoba
   identifikovaná  k  dani jsou povinni vést evidenci o hodnotě pořízeného
   zboží v členění na pořízení zboží z jednotlivých členských států.

   (5)  Člen skupiny je povinen vést evidenci plnění, která uskutečnil pro
   ostatní členy skupiny.

   (6)  Věřitel  je povinen vést evidenci oprav podle § 44, která obsahuje
   obchodní  firmu  nebo  jméno  a příjmení dlužníka, daňové identifikační
   číslo  dlužníka,  evidenční číslo původně vystaveného daňového dokladu,
   evidenční  číslo daňového dokladu vystaveného podle § 46 odst. 1 a výši
   opravy daně na výstupu.

   § 101

   Daňové přiznání a splatnost daně

   (1)  Plátce  je  povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období podat
   daňové  přiznání na tiskopisu předepsaném Ministerstvem financí, a to i
   v  případě,  že  mu  nevznikla  daňová povinnost, pokud zákon nestanoví
   jinak. Tuto lhůtu nelze prodloužit. Vlastní daňová povinnost je splatná
   ve  lhůtě  pro  podání  daňového přiznání, s výjimkou daně vyměřované v
   souvislosti  s  dovozem  zboží  podle § 20,^66a) u kterého je splatnost
   daně stanovena celními předpisy.

   (2)  Lhůta  pro  podání  daňového  přiznání za zdaňovací období končící
   dnem,  který  předchází dni nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku, je 30
   dnů  od  skončení zdaňovacího období. To platí i pro skupinu v případě,
   že  soud  rozhodl  o  úpadku  jejího  člena. Za zdaňovací období v době
   probíhajícího insolvenčního řízení, včetně zdaňovacího období končícího
   dnem,  kdy  došlo  k ukončení insolvenčního řízení, je lhůta pro podání
   daňového přiznání 25 dnů od skončení zdaňovacího období.

   (3)  Plátce,  který  jako  osoba  oprávněná  podle  zvláštního právního
   předpisu  pokračuje  po zemřelém plátci v živnosti, je povinen podat za
   zemřelého   daňové  přiznání  ke  dni  úmrtí  do  25  dnů  po  skončení
   zdaňovacího  období,  ve  kterém  došlo  k  úmrtí  plátce. Při ukončení
   dědického  řízení,  kdy  je  majetek vydáván dědici, je osoba oprávněná
   podle  zvláštního  právního  předpisu,  která  pokračovala  po zemřelém
   plátci  v  živnosti,  povinna  podat  poslední  daňové  přiznání ke dni
   ukončení dědického řízení. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě
   pro podání daňového přiznání.

   (4)  Zanikne-li  společnost  nebo  družstvo  zrušením bez likvidace, je
   daňové přiznání za část zdaňovacího období ke dni zániku plátce povinen
   podat  právní  nástupce  plátce,  a  to  s  uvedením,  že  je podává za
   zaniklého plátce.

   (5)  Plátce,  který jako určený účastník sdružení^10) vede evidenci pro
   daňové  účely za sdružení podle § 100 odst. 3, je povinen uvést ve svém
   daňovém  přiznání zdanitelná plnění a daňovou povinnost ze své činnosti
   a  zdanitelná  plnění  a  daňovou povinnost z činnosti celého sdružení.
   Ostatní  účastníci sdružení v daňovém přiznání uvádějí pouze zdanitelná
   plnění a daňovou povinnost ze své vlastní činnosti.

   (6)  Osoba  identifikovaná  k  dani  je  povinna  do 25 dnů po skončení
   zdaňovacího období, ve kterém jí vznikla daňová povinnost, podat daňové
   přiznání.  Daňová  povinnost  je  splatná  ve lhůtě pro podání daňového
   přiznání.

   (7) Plátce, který nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání ani provozovnu
   je  povinen  do  25  dnů  po  skončení zdaňovacího období, ve kterém mu
   vznikla  daňová  povinnost  nebo povinnost přiznat plnění osvobozené od
   daně  s  nárokem na odpočet daně, podat daňové přiznání. Vlastní daňová
   povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

   (8)  Osoba,  která  není  plátcem,  které  vznikla  povinnost přiznat a
   zaplatit  daň  podle  §  108  odst. 1 písm. k), je povinna podat daňové
   přiznání do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém vystavila
   doklad,  na kterém uvedla daň. Daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro
   podání daňového přiznání.

   § 102

   Souhrnné hlášení

   (1) Plátce je povinen podat souhrnné hlášení, pokud uskutečnil

   a)  dodání  zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v
   jiném členském státě,

   b) přemístění obchodního majetku do jiného členského státu,

   c)  dodání  zboží  kupujícímu  při  zjednodušeném postupu v třístranném
   obchodu  podle § 17, pokud je plátce prostřední osobou v tomto obchodu,
   nebo

   d)  poskytnutí  služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9
   odst.  1,  s výjimkou služeb osvobozených od daně, osobě registrované k
   dani  v  jiném  členském státě, pokud je povinen přiznat a zaplatit daň
   příjemce služby.

   (2)  Souhrnné  hlášení  lze  podat  pouze elektronicky na elektronickou
   adresu  zveřejněnou  správcem  daně.  Pokud  je souhrnné hlášení podáno
   prostřednictvím   datové   zprávy,   která   není   opatřena  uznávaným
   elektronickým   podpisem  nebo  není  odeslána  prostřednictvím  datové
   schránky,  musí  být  potvrzeno za podmínek uvedených v daňovém řádu ve
   lhůtě  pro  podání  souhrnného  hlášení. Údaje o hodnotě dodaného zboží
   nebo poskytnuté služby se uvádějí v české měně.

   (3)  Souhrnné  hlášení za sdružení^10) podává určený účastník sdružení,
   který podává daňové přiznání za sdružení.

   (4)  Souhrnné hlášení podává plátce za každý kalendářní měsíc do 25 dnů
   po skončení kalendářního měsíce.

   (5)  Pokud  plátce  uskutečňuje pouze plnění podle odstavce 1 písm. d),
   podává  souhrnné  hlášení  současně  s  daňovým  přiznáním ve lhůtě pro
   podání daňového přiznání.

   (6)  Pokud  plátce  podle  odstavce  5 podává souhrnné hlášení za každé
   kalendářní  čtvrtletí  a  v  průběhu  kalendářního  čtvrtletí uskuteční
   plnění podle odstavce 1 písm. a) až c), vzniká plátci povinnost v tomto
   kalendářním čtvrtletí za měsíce, které předcházejí kalendářnímu měsíci,
   ve  kterém  došlo k uskutečnění plnění podle odstavce 1 písm. a) až c),
   povinnost  podat  souhrnné  hlášení  za  každý  kalendářní měsíc tohoto
   kalendářního čtvrtletí, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce,
   ve  kterém  došlo k uskutečnění plnění podle odstavce 1 písm. a) až c).
   Tento  plátce  dále  podává  souhrnné hlášení podle odstavce 4, a to za
   každý kalendářní měsíc do konce kalendářního roku, ve kterém uskutečnil
   plnění podle odstavce 1 písm. a) až c).

   (7) Pokud plátce, který podal souhrnné hlášení, zjistí, že uvedl chybné
   údaje,  je  povinen  do  15  dnů  od data zjištění chybných údajů podat
   následné souhrnné hlášení způsobem uvedeným v odstavci 2.

   (8)  Správce  daně  údaje  v  souhrnném  hlášení, popřípadě v následném
   souhrnném  hlášení  posoudí,  případně  prověří a využije při stanovení
   daňové  povinnosti. Obdobný postup uplatní ohledně údajů, které správce
   daně obdrží v rámci mezinárodní spolupráce.

   § 103

   Zvláštní  ustanovení  o  zajištění  úhrady  na  nesplatnou  nebo  dosud
   nestanovenou daň

   Hrozí-li   nebezpečí   z  prodlení,  je  zajišťovací  příkaz  účinný  a
   vykonatelný  okamžikem  jeho  vydání.  Správce  daně současně s vydáním
   zajišťovacího  příkazu  učiní  pokus  vyrozumět vhodným způsobem daňový
   subjekt o vydání zajišťovacího příkazu a sepíše o tom úřední záznam.

   § 104

   Nesprávné uvedení daňové povinnosti za jiné zdaňovací období

   (1)  Pokud  plátce  uvedl  skutečnosti  rozhodné  pro  stanovení daňové
   povinnosti  v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období, než do kterého
   příslušely, a nesnížil tím v tomto zdaňovacím období daňovou povinnost,
   správce  daně  daň  za  zdaňovací období, ve kterém měla být uplatněna,
   dodatečně nevyměří.

   (2)  Pokud  plátce  uvedl  skutečnosti  rozhodné  pro  stanovení daňové
   povinnosti  v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období, než do kterého
   příslušely,  a  snížil tím v tomto zdaňovacím období daňovou povinnost,
   správce  daně  daň  za  zdaňovací období, ve kterém měla být uplatněna,
   dodatečně  nevyměří,  ale uplatní úrok z prodlení podle daňového řádu z
   částky daně uvedené v daňovém přiznání za nesprávné zdaňovací období za
   každý  den  krácení  státního  rozpočtu.  Úrok z prodlení je splatný ve
   lhůtě 15 dnů ode dne doručení platebního výměru.

   (3)  Postup  podle  odstavce 1 nebo 2 se neuplatní, pokud plátce, který
   měl  nárok  na  odpočet  daně  v  částečné  výši  podle § 72 odst. 6 ve
   zdaňovacím období, do kterého skutečnosti rozhodné pro stanovení daňové
   povinnosti  příslušely, uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daňové
   povinnosti v daňovém přiznání za nesprávné zdaňovací období a zdaňovací
   období, do kterého příslušely, bylo v jiném kalendářním roce.

   (4) Pro osobu identifikovanou k dani platí odstavce 1 a 2 obdobně.

   § 105

   Vracení nadměrného odpočtu

   (1)  Vznikne-li  v  důsledku  vyměření  nadměrného  odpočtu  vratitelný
   přeplatek, vrátí se plátci bez žádosti do 30 dnů od vyměření nadměrného
   odpočtu.  Tento postup se neuplatní, pokud vznikne vratitelný přeplatek
   změnou  daňové  povinnosti na základě dodatečného vyměření, a postupuje
   se podle daňového řádu.

   (2)  Přeplatek  skupiny  vzniklý  v  důsledku vyměření nebo dodatečného
   vyměření  se  stává vratitelným, pokud skupina a kterýkoli člen skupiny
   nemá   daňový  nedoplatek.  Přeplatek  skupiny  se  použije  na  úhradu
   případného daňové nedoplatku skupiny nebo kteréhokoli člena skupiny.

   (3)  Pokud  vznikne  v  důsledku  neoprávněného  uplatnění odpočtu daně
   daňový  nedoplatek,  podléhá tento úroku z prodlení podle daňového řádu
   od počátku běhu lhůty podle odstavce 1. Úrok z prodlení se neuplatní do
   doby vrácení nadměrného odpočtu.

   (4)  Za  den  vzniku  vratitelného přeplatku se považuje den vyměření a
   vratitelný přeplatek se vrátí, pokud činí více než 100 Kč.

   § 106

   Zrušení registrace

   (1)  O  zrušení  registrace  může  plátce, s výjimkou plátce podle § 94
   odst.  14,  požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku od data účinnosti
   registrace  uvedeného  na  rozhodnutí  o  registraci,  pokud jeho obrat
   nepřesáhl   za   nejbližších   předcházejících   12  po  sobě  jdoucích
   kalendářních  měsíců  částku 1 000 000 Kč a pokud celková hodnota zboží
   pořízeného  z  jiného členského státu nepřekročila v běžném kalendářním
   roce  částku  326  000  Kč  a tato hodnota nebyla překročena ani v roce
   minulém,  pokud  tento zákon nestanoví jinak. O zrušení registrace může
   plátce  také požádat, pokud uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně
   bez nároku na odpočet daně.

   (2)  Plátci  podnikající  na  základě  smlouvy o sdružení^10) nebo jiné
   obdobné smlouvy mohou požádat o zrušení registrace jednotlivě pouze při
   vystoupení  nebo vyloučení ze sdružení za podmínek uvedených v odstavci
   1,  nebo pokud přestanou být osobou povinnou k dani, a to po vypořádání
   majetku.  Při  rozpuštění  sdružení  mohou  požádat  všichni  účastníci
   sdružení  o  zrušení  registrace  po  vypořádání  majetku  ve sdružení.
   Obratem  účastníka sdružení je pro účely zrušení registrace součet jeho
   obratu  za  plnění uskutečňovaná mimo sdružení a podílu obratu sdružení
   připadajícího  na  něho  ze  sdružení.  Podíl  obratu  připadajícího na
   účastníka sdružení se stanoví podle smlouvy, jinak rovným dílem.

   (3)  Plátce  podle  §  94  odst.  3,  4 a 5 však může požádat o zrušení
   registrace  nejdříve  po  uplynutí  tří  měsíců  ode  dne,  kdy se stal
   plátcem,  pokud  jeho obrat nepřesáhl za nejbližší předcházející tři po
   sobě jdoucí kalendářní měsíce částku 250 000 Kč.

   (4)  Pokud  plátce  žádá  o zrušení registrace, je povinen prokázat, že
   existují důvody pro zrušení registrace uvedené v odstavci 1.

   (5)  Pokud dojde ke zrušení registrace v důsledku úmrtí plátce, je jeho
   právní  nástupce  povinen  postupovat  podle  § 79 odst. 4. To neplatí,
   pokud  osoba  oprávněná podle zvláštního právního předpisu pokračuje po
   zemřelém  plátci  v  živnosti  a  současně  je  plátcem  nebo  předloží
   přihlášku  k  registraci  plátce do 15 dnů ode dne úmrtí plátce. Ke dni
   vydání  majetku dědici, popřípadě správci dědictví, který nepokračuje v
   živnosti  po  zemřelém plátci, je osoba oprávněná, která pokračovala po
   zemřelém plátci v živnosti, povinna postupovat u vydaného majetku podle
   §  79  odst.  4. Tato povinnost se nevztahuje na případ, kdy je majetek
   vydán  dědici,  který  pokračuje  v živnosti a současně je plátcem nebo
   předloží  přihlášku  k  registraci  plátce  do  15  dnů  ode dne vydání
   majetku.  Obdobně  se  postupuje v případě úmrtí plátce, který podnikal
   podle zvláštního právního předpisu.^66)

   (6)  Zrušení  společnosti  nebo družstva bez likvidace se nepovažuje za
   zrušení  s  povinností snížit nárok na odpočet daně podle § 79 odst. 4,
   pokud jsou všechny zúčastněné společnosti nebo družstva plátci. Obdobně
   se  postupuje  i v případě, kdy fyzická osoba, která je plátcem, ukončí
   podnikatelskou  činnost  tím  způsobem,  že  celý svůj obchodní majetek
   vloží  do  právnické  osoby, která bezprostředně v činnosti pokračuje a
   jejíž  je  jediným  zakladatelem,  nebo v případě, kdy dojde ke zrušení
   registrace  právnické  osoby,  která je plátcem a byla založená jedinou
   fyzickou  osobou  a  v  činnosti zaniklé právnické osoby pokračuje tato
   fyzická  osoba  jako  podnikatel, anebo v případě, kdy dojde k přeměně,
   sloučení,  splynutí  nebo  rozdělení státního podniku nebo osoby, která
   nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, jestliže jsou plátci.

   (7) Správce daně je však oprávněn zrušit registraci plátce, pokud

   a)  plátce  neuskutečnil  bez  oznámení  důvodu  správci  daně  po dobu
   dvanácti po sobě následujících měsíců plnění,

   b) plátce neplní své povinnosti vyplývající z tohoto zákona,

   c) plátce přestane být osobou povinnou k dani, nebo

   d)  plátce  uskutečňuje  pouze  plnění osvobozená od daně bez nároku na
   odpočet daně.

   (8)  Odvolání  proti  rozhodnutí  podle odstavce 7 má odkladný účinek a
   účinnost  zrušení registrace nastává dnem nabytí právní moci rozhodnutí
   o zrušení registrace.

   (9)  Správce  daně  je  oprávněn zrušit registraci plátce, který nemá v
   tuzemsku sídlo ani místo podnikání, pokud tento plátce v předcházejícím
   kalendářním  roce neuskutečnil v tuzemsku zdanitelné plnění nebo plnění
   osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně.

   § 106a

   Zrušení a změna skupinové registrace

   (1)  Správce  daně  zruší  registraci  skupiny  k  31. prosinci běžného
   kalendářního  roku,  pokud  skupina  podá  žádost  o zrušení registrace
   nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku. Pokud žádost skupina
   podá  po  31.  říjnu  běžného  kalendářního  roku,  zruší  správce daně
   registraci skupiny k 31. prosinci následujícího kalendářního roku.

   (2) Správce daně zruší členství osoby ve skupině k 31. prosinci běžného
   kalendářního  roku,  pokud  skupina  podá  žádost o vystoupení člena ze
   skupiny nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku. Pokud žádost
   skupina podá po 31. říjnu běžného kalendářního roku, zruší správce daně
   členství  osoby  ve  skupině  k 31. prosinci následujícího kalendářního
   roku.

   (3)  Dnem  účinnosti  rozhodnutí  o  úpadku  člena  skupiny zaniká jeho
   členství ve skupině.

   (4)  V  případě  zániku  členství  zastupujícího  člena ve skupině jsou
   členové skupiny povinni zvolit nového zastupujícího člena do 15 dnů ode
   dne  zániku  jeho  členství  ve  skupině.  Pokud  tak neučiní, ustanoví
   zastupujícího člena správce daně rozhodnutím.

   (5)  Žádost  o vystoupení člena ze skupiny, který přistoupil do skupiny
   podle  §  95a  odst. 4, může skupina podat nejdříve po uplynutí jednoho
   roku od data, kdy se stal členem skupiny.

   (6)  Pokud  skupina  nesplňuje  podmínky  stanovené  v § 5a, je povinna
   oznámit  tuto  skutečnost  správci  daně  do  15  dnů ode dne, kdy tato
   skutečnost  nastala.  Správce  daně  zruší  registraci  skupiny  k  31.
   prosinci  běžného kalendářního roku, pokud skupina oznámí, že nesplňuje
   podmínky  stanovené v § 5a nejpozději do 31. října běžného kalendářního
   roku.  Pokud  tuto  skutečnost  skupina  oznámí  po  31.  říjnu běžného
   kalendářního roku, zruší správce daně registraci skupiny k 31. prosinci
   následujícího kalendářního roku.

   (7)  Pokud  člen  skupiny nesplňuje podmínky pro členství stanovené v §
   5a,  je  skupina povinna oznámit tuto skutečnost do 15 dnů ode dne, kdy
   tato skutečnost nastala. Správce daně zruší členství osoby ve skupině k
   31.  prosinci  běžného kalendářního roku, pokud skupina oznámí, že člen
   skupiny  nesplňuje podmínky pro členství stanovené v § 5a nejpozději do
   31.  října  běžného  kalendářního  roku.  Pokud tuto skutečnost skupina
   oznámí  po  31.  říjnu  běžného  kalendářního  roku, zruší správce daně
   členství  osoby  ve  skupině  k 31. prosinci následujícího kalendářního
   roku.

   (8)  Správce  daně je oprávněn zrušit registraci skupiny k 31. prosinci
   kalendářního  roku,  pokud  skupina neplní své povinnosti vyplývající z
   tohoto zákona.

   (9)  Správce  daně  zruší  registraci plátce ke dni předcházejícímu dni
   vzniku jeho členství ve skupině.

   (10)  Zrušení  registrace  podle  tohoto  ustanovení a zrušení členství
   osoby  ve  skupině  se  nepovažují  za  zrušení registrace s povinností
   snížit nárok na odpočet daně podle § 79 odst. 4.

   § 107

   Zrušení registrace osoby identifikované k dani

   (1) Osoba identifikovaná k dani může po uplynutí 2 kalendářních roků od
   data   účinnosti   registrace  uvedeného  na  rozhodnutí  o  registraci
   počítaných  od  konce kalendářního roku, v němž rozhodnutí o registraci
   nabylo   účinnosti,   požádat   o  zrušení  registrace,  pokud  hodnota
   pořízeného  zboží v běžném roce nepřekročila částku 326 000 Kč bez daně
   a pokud tuto částku nepřekročila ani v roce předcházejícím.

   (2)  Správce daně zruší registraci osoby identifikované k dani nejdříve
   po  uplynutí 2 kalendářních roků od data účinnosti registrace uvedeného
   na  rozhodnutí  o  registraci  počítaných od konce kalendářního roku, v
   němž  rozhodnutí  o registraci nabylo účinnosti, pokud jí za poslední 2
   kalendářní roky nevznikla povinnost přiznat a zaplatit daň.

   (3)  Pokud  osoba  registrovaná jako osoba identifikovaná k dani zahájí
   ekonomickou  činnost,  správce  daně  zruší  její registraci jako osoby
   identifikované  k dani k datu předcházejícímu datu účinnosti registrace
   uvedenému na rozhodnutí o registraci plátce.

   (4)  Správce  daně  zruší registraci osoby identifikované k dani ke dni
   vzniku jejího členství ve skupině.

   § 108

   Osoby povinné přiznat a zaplatit daň

   (1) Přiznat a zaplatit daň správci daně jsou povinni

   a)  plátce,  který  uskutečňuje  zdanitelné  plnění  dodání  zboží nebo
   poskytnutí služby, popř. převod nemovitosti s místem plnění v tuzemsku,
   s výjimkou plnění podle § 92a a s výjimkou plnění, u kterých je povinna
   přiznat a zaplatit daň osoba, které jsou tato plnění poskytována,

   b)  plátce  nebo  osoba  identifikovaná  k  dani, kterým je poskytována
   služba  s  místem plnění v tuzemsku podle § 9 odst. 1 osobou povinnou k
   dani neusazenou v tuzemsku,

   c)  plátce  nebo  osoba  identifikovaná  k  dani, kterým je poskytována
   služba  s  místem plnění v tuzemsku podle § 10 až 10d a § 10j, dodáváno
   zboží  s  montáží  nebo  instalací s místem plnění v tuzemsku podle § 7
   odst.  3 nebo dodáván plyn, elektřina, teplo nebo chlad soustavami nebo
   sítěmi  s  místem  plnění  v tuzemsku podle § 7a odst. 1 nebo 3, osobou
   povinnou k dani neusazenou v tuzemsku,

   d)  plátce  nebo osoba identifikovaná k dani, kteří pořizují v tuzemsku
   zboží z jiného členského státu,

   e)  kupující,  který  je  plátcem  nebo  osobou identifikovanou k dani,
   kterému je dodáváno zboží za podmínek stanovených v § 17,

   f)  osoba,  v  jejíž prospěch je zboží při dovozu propuštěno do celního
   režimu, u kterého vzniká daňová povinnost podle § 23,

   g)  osoba,  v  jejíž prospěch je zboží vráceno ze svobodného pásma nebo
   svobodného skladu zpět do tuzemska,

   h) zahraniční osoba povinná k dani, která poskytuje elektronické služby
   podle zvláštního režimu a zvolila si tuzemsko jako stát identifikace,

   i) plátce, kterému je poskytnuto plnění podle § 92a,

   j)  osoba,  která není plátcem, která pořizuje v tuzemsku nový dopravní
   prostředek z jiného členského státu,

   k) osoba, která vystaví doklad, na kterém uvede daň.

   (2)  Osobou  povinnou  k dani neusazenou v tuzemsku se pro účely tohoto
   ustanovení   rozumí   zahraniční  osoba  povinná  k  dani,  která  nemá
   provozovnu  v tuzemsku, nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském
   státě,  která  nemá  sídlo,  místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku.
   Pokud  zahraniční osoba nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském
   státě,  která  nemá  v  tuzemsku  sídlo  nebo  místo  podnikání, mají v
   tuzemsku  provozovnu, považují se za osobu povinnou k dani neusazenou v
   tuzemsku   za   podmínky,   že  tato  provozovna  se  neúčastní  daného
   zdanitelného plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby.

   (3)  Osoby  povinné  přiznat  a  zaplatit  daň  mají procesní postavení
   daňového subjektu.

   (4)  Osoba  určená k zajištění prodeje obchodního majetku plátce, která
   přijala  úplatu  za  uskutečněný  prodej obchodního majetku, je povinna
   zajistit  daň  a odvést ji na osobní daňový účet plátce vedený u místně
   příslušného  správce  daně.  Tato osoba je povinna oznámit správci daně
   uskutečnění  a  výši  zdanitelného  plnění ve lhůtě pro podání daňového
   přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnil prodej obchodního
   majetku plátce.

   § 109

   Ručení za nezaplacenou daň

   (1)  Plátce,  který přijme zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku
   uskutečněné  jiným  plátcem nebo poskytne úplatu na takové plnění (dále
   jen  „příjemce zdanitelného plnění“), ručí za nezaplacenou daň z tohoto
   plnění,  pokud v okamžiku jeho uskutečnění věděl nebo vědět měl a mohl,
   že

   a) daň uvedená na daňovém dokladu nebude úmyslně zaplacena,

   b)  plátce, který uskutečňuje toto zdanitelné plnění nebo obdrží úplatu
   na  takové  plnění  (dále  jen  „poskytovatel zdanitelného plnění“), se
   úmyslně dostal nebo dostane do postavení, kdy nemůže daň zaplatit, nebo

   c) dojde ke zkrácení daně nebo vylákání daňové výhody.

   (2) Příjemce zdanitelného plnění ručí také za nezaplacenou daň z tohoto
   plnění, pokud je úplata za toto plnění

   a)  bez  ekonomického  opodstatnění  zcela  zjevně  odchylná od obvyklé
   ceny^25), nebo

   b)  poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na účet vedený
   poskytovatelem platebních služeb mimo tuzemsko.

   § 109a

   Zvláštní způsob zajištění daně

   (1)   Pokud   příjemce  zdanitelného  plnění  uhradí  za  poskytovatele
   zdanitelného  plnění  daň  z  takového zdanitelného plnění, aniž by byl
   vyzván  jako  ručitel,  použije  se  tato  úhrada  pouze na úhradu daně
   poskytovatele zdanitelného plnění z tohoto zdanitelného plnění.

   (2)  Úhrada  za poskytovatele zdanitelného plnění se hradí jeho správci
   daně.   Současně   s  platbou  příjemce  zdanitelného  plnění  způsobem
   zveřejněným správcem daně uvede

   a) identifikaci poskytovatele zdanitelného plnění,

   b) daň, na kterou je úhrada určena,

   c) identifikaci příjemce zdanitelného plnění,

   d)   den  uskutečnění  zdanitelného  plnění  nebo  den  přijetí  úplaty
   poskytovatelem zdanitelného plnění.

   (3)  Pokud je úhrada za poskytovatele zdanitelného plnění provedena bez
   uvedení dne uskutečnění zdanitelného plnění nebo dne přijetí úplaty, má
   se za to, že takovým dnem je den přijetí platby správcem daně.

   (4)  Částka  uhrazená za poskytovatele zdanitelného plnění se přijímá a
   eviduje na jeho osobním depozitním účtu. Ke dni splatnosti daně se tato
   částka  převede na osobní daňový účet poskytovatele zdanitelného plnění
   s  datem  platby k tomuto dni; dojde-li k úhradě později, převede se na
   osobní  daňový  účet  s  datem  platby evidovaným na osobním depozitním
   účtu.

   (5)  Byla-li  daň,  na  kterou  je  úhrada  určena,  zcela  nebo zčásti
   uhrazena,  použije se částka převáděná z osobního depozitního účtu nebo
   její  část  jako  úhrada  daně  na  osobním  daňovém účtu poskytovatele
   zdanitelného plnění.

   § 110

   Regulační opatření za stavu nouze, ohrožení státu a válečného stavu

   Je-li  vyhlášen  nouzový  stav,  stav ohrožení státu nebo válečný stav,
   může   vláda   nařízením  na  časově  omezenou  nezbytně  nutnou  dobu,
   odpovídající   charakteru   a   intenzitě  ohrožení  bezpečnosti  České
   republiky,

   a)  provést  úpravu  sazeb  daně,  nejvýše  však  o 5 procentních bodů,
   případně přeřadit zboží nebo služby ze základní do snížené sazby daně a
   naopak,

   b)  umožnit  plátcům, kteří uskutečňují zdanitelná plnění pro ozbrojené
   síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, hasičské záchranné sbory, havarijní
   služby a subjekty hospodářské mobilizace, dodávat stanovené druhy zboží
   a  poskytovat  stanovené služby těmto subjektům bez daně, při zachování
   nároku na odpočet daně v plné výši.