Nové předpisy

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník - Díl 3 § 4 - § 11 Místní působnost

Díl 3

   Místní působnost

   § 4

   Zásada teritoriality

   (1)  Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu, který byl
   spáchán na jejím území.

   (2) Trestný čin se považuje za spáchaný na území České republiky,

   a)  dopustil-li  se  tu  pachatel  zcela  nebo  zčásti  jednání, i když
   porušení  nebo  ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem nastalo nebo
   mělo nastat zcela nebo zčásti v cizině, nebo

   b)  porušil-li  nebo  ohrozil-li  tu  pachatel  zájem chráněný trestním
   zákonem nebo měl-li tu alespoň zčásti takový následek nastat, i když se
   jednání dopustil v cizině.

   (3) Účastenství je spácháno na území České republiky,

   a)  je-li tu spáchán čin pachatele, kdy místo spáchání takového činu se
   posuzuje obdobně podle odstavce 2, nebo

   b) jednal-li tu zčásti účastník činu spáchaného v cizině.

   (4)   Jednal-li   účastník  na  území  České  republiky,  užije  se  na
   účastenství  zákona  České  republiky  bez  ohledu  na  to,  zda je čin
   pachatele v cizině trestný.

   § 5

   Zásada registrace

   Podle  zákona České republiky se posuzuje též trestnost činu, který byl
   spáchán mimo území České republiky na palubě lodi nebo jiného plavidla,
   anebo  letadla  nebo jiného vzdušného dopravního prostředku, které jsou
   registrovány  v  České  republice.  Místo  spáchání  takového  činu  se
   posuzuje obdobně podle § 4 odst. 2 a 3.

   § 6

   Zásada personality

   Podle  zákona  České  republiky  se  posuzuje i trestnost činu, který v
   cizině   spáchal   občan   České   republiky   nebo  osoba  bez  státní
   příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt.

   § 7

   Zásada ochrany a zásada univerzality

   (1)  Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost mučení a jiného
   nelidského  a  krutého zacházení (§ 149), padělání a pozměnění peněz (§
   233),  udávání  padělaných a pozměněných peněz (§ 235), výroby a držení
   padělatelského  náčiní  (§  236),  neoprávněné  výroby  peněz  (§ 237),
   rozvracení  republiky  (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§
   312),  sabotáže  (§  314),  vyzvědačství  (§  316), násilí proti orgánu
   veřejné  moci  (§  323),  násilí proti úřední osobě (§ 325), padělání a
   pozměnění  veřejné  listiny  (§ 348), účasti na organizované zločinecké
   skupině  podle  §  361  odst.  2,  3,  genocidia  (§  400), útoku proti
   lidskosti  (§  401),  apartheidu  a  diskriminace skupiny lidí (§ 402),
   přípravy útočné války (§ 406), použití zakázaného bojového prostředku a
   nedovoleného  vedení  boje (§ 411), válečné krutosti (§ 412), perzekuce
   obyvatelstva  (§  413),  plenění  v prostoru válečných operací (§ 414),
   zneužití  mezinárodně  uznávaných  a  státních  znaků (§ 415), zneužití
   vlajky  a  příměří  (§  416)  a  ublížení parlamentáři (§ 417) i tehdy,
   spáchal-li  takový  trestný  čin  v  cizině cizí státní příslušník nebo
   osoba  bez  státní  příslušnosti,  která  nemá na území České republiky
   povolen trvalý pobyt.

   (2)  Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu, který byl
   spáchán  v  cizině  proti  občanu  České republiky nebo proti osobě bez
   státní  příslušnosti,  která má na území České republiky povolen trvalý
   pobyt,  jestliže  je  čin  v  místě spáchání činu trestný nebo jestliže
   místo spáchání činu nepodléhá žádné trestní pravomoci.

   § 8

   Subsidiární zásada univerzality

   (1)  Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu spáchaného
   v   cizině   cizím   státním   příslušníkem   nebo  osobou  bez  státní
   příslušnosti, která nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt,
   i tehdy,

   a) je-li čin trestný i podle zákona účinného na území, kde byl spáchán,
   a

   b) jestliže pachatel byl dopaden na území České republiky a nebyl vydán
   nebo  předán  k  trestnímu  stíhání cizímu státu nebo jinému subjektu k
   trestnímu stíhání oprávněnému.

   (2)  Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu spáchaného
   v   cizině   cizím   státním   příslušníkem   nebo  osobou  bez  státní
   příslušnosti, která nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt,
   také tehdy, byl-li čin spáchán ve prospěch právnické osoby, která má na
   území České republiky sídlo nebo organizační složku.

   (3) Pachateli však nelze uložit trest přísnější, než jaký stanoví zákon
   státu, na jehož území byl trestný čin spáchán.

   § 9

   Působnost stanovená mezinárodní smlouvou

   (1) Trestnost činu se posuzuje podle zákona České republiky také tehdy,
   jestliže  to  stanoví  mezinárodní  smlouva, která je součástí právního
   řádu (dále jen „mezinárodní smlouva“).

   (2)  Ustanovení  § 4 až 8 se nepoužijí, jestliže to mezinárodní smlouva
   nepřipouští.

   § 10

   Vydání a předání občanů České republiky

   (1)  Občan  České  republiky  nemůže být vydán cizímu státu k trestnímu
   stíhání ani k výkonu trestu.

   (2)  Občan  České  republiky  může být předán do jiného členského státu
   Evropské unie pouze na základě evropského zatýkacího rozkazu.

   § 11

   Účinky rozsudku cizího státu

   (1)  Trestní  rozsudek  cizího  státu nemůže být vykonán na území České
   republiky  ani  tu mít jiné účinky, nestanoví-li zákon nebo mezinárodní
   smlouva něco jiného.

   (2) Na pravomocné odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie
   v trestním řízení se pro účely trestního řízení hledí jako na odsouzení
   soudem České republiky, pokud bylo vydáno pro čin trestný i podle práva
   České republiky.