Nové předpisy

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů - § 26 - § 36 Škodové pojištění a obnosové pojištění

HLAVA II

   ŠKODOVÉ POJIŠTĚNÍ A OBNOSOVÉ POJIŠTĚNÍ

   Díl 1

   Obecná ustanovení o škodovém pojištění

   § 26

   Základní ustanovení

   V  případě  vzniku  pojistné  události je pojistitel povinen poskytnout
   náhradu  škody  v  rozsahu  stanoveném pojistnou smlouvou, nestanoví-li
   tento zákon jinak.

   § 27

   Změna vlastnictví pojištěného majetku

   (1)  Nebylo-li dohodnuto jinak, soukromé pojištění, které se vztahuje k
   majetku,   zaniká   dnem,   kdy   došlo   ke   změně  vlastnictví  nebo
   spoluvlastnictví tohoto majetku.

   (2) Nabývá-li se vlastnictví nebo spoluvlastnictví k nemovitému majetku
   vkladem  do katastru nemovitostí, soukromé pojištění zaniká dnem nabytí
   právní  moci  rozhodnutí  o  povolení  vkladu vlastnického práva nového
   vlastníka nebo spoluvlastníka do katastru nemovitostí.

   (3)  Pokud  bylo  v  pojistné smlouvě dohodnuto, že soukromé pojištění,
   které   se   vztahuje  k  majetku,  nezaniká  změnou  vlastnictví  nebo
   spoluvlastnictví  tohoto  majetku,  ke  kterému  došlo  v  době  trvání
   soukromého  pojištění,  musí  pojistná  smlouva  současně  stanovit, za
   jakých podmínek soukromé pojištění dále trvá, a upravit způsob přechodu
   práv  a  povinností  ze soukromého pojištění. Nejsou-li tyto podmínky v
   pojistné  smlouvě  stanoveny,  změnou vlastnictví nebo spoluvlastnictví
   pojištěného majetku soukromé pojištění zaniká.

   § 28

   Hranice pojistného plnění

   (1)  Není-li  tímto zákonem stanoveno nebo v pojistné smlouvě dohodnuto
   jinak,  je  pojistné  plnění  pojistitele  omezeno horní hranicí. Horní
   hranice se určí pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění.

   (2)  Jde-li  o  soukromé pojištění majetku, jehož pojistnou hodnotu lze
   určit  v  době  uzavření  pojistné smlouvy, je horní hranice pojistného
   plnění určena pojistnou částkou. Pojistná částka se na návrh pojistníka
   stanoví  v  pojistné  smlouvě  tak,  aby  odpovídala  pojistné  hodnotě
   pojištěného  majetku  v  době  uzavření pojistné smlouvy. Pojistitel je
   oprávněn  při  uzavření pojistné smlouvy přezkoumat hodnotu pojištěného
   majetku.

   (3)  Nelze-li v době uzavření pojistné smlouvy určit pojistnou hodnotu,
   stanoví  se na návrh pojistníka horní hranice pojistného plnění limitem
   pojistného  plnění.  Limit  pojistného  plnění  se  v  pojistné smlouvě
   stanoví  i  v  případě, že se soukromé pojištění vztahuje pouze na část
   hodnoty  pojištěného  majetku  podle  odstavce  2 (zlomkové pojištění).
   Horní hranici pojistného plnění lze určit limitem pojistného plnění i v
   případě podle odstavce 2, jestliže tomu odpovídá pojistný zájem.

   (4) V pojistné smlouvě lze dohodnout, že pojistitel neposkytne pojistné
   plnění,  pokud  výše  škody  nepřesáhne  hranici  stanovenou v pojistné
   smlouvě.  Lze  také  dohodnout,  že  se oprávněná osoba bude podílet na
   úhradě   vzniklé   škody   způsobem   stanoveným   v  pojistné  smlouvě
   (spoluúčast).

   (5)  Hranice  pojistného  plnění  se vztahuje na jednu škodnou událost,
   nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

   Množné pojištění

   § 29

   Vztahují-li  se  dvě  nebo  více soukromých pojištění na totéž pojistné
   riziko  pojištěné  pro  stejné  období, vzniká množné pojištění. Množné
   pojištění může vzniknout jako

   a)   soupojištění,   které   vzniká  uzavřením  pojistné  smlouvy  mezi
   pojistníkem a více pojistiteli zastoupenými vedoucím pojistitelem, a to
   za jediné pojistné,

   b)  souběžné  pojištění,  jestliže souhrn pojistných částek nepřesahuje
   pojistnou  hodnotu  pojištěného  majetku, nebo souhrn limitů pojistného
   plnění nepřesáhne skutečnou výši vzniklé škody, nebo

   c)  vícenásobné  pojištění, jestliže souhrn pojistných částek přesahuje
   pojistnou  hodnotu  pojištěného  majetku  nebo souhrn limitů pojistného
   plnění přesáhne skutečnou výši vzniklé škody.

   § 30

   Soupojištění

   (1)  V  případě  soupojištění  pojistná  smlouva  určí, kdo je vedoucím
   pojistitelem.

   (2)  Vedoucí  pojistitel  stanoví  pojistné podmínky a výši pojistného,
   spravuje   soupojištění,   přijímá  pojistné,  přejímá  od  pojištěného
   oznámení o pojistné události, vede šetření nezbytná ke zjištění rozsahu
   povinnosti pojistitelů poskytnout pojistné plnění. Vedoucí pojistitel v
   tomto   rozsahu  jedná  jménem  ostatních  pojistitelů.  Způsob  příjmu
   pojistného lze dohodnout i jinak.

   (3) V soupojištění je dohodnuta výše podílů jednotlivých pojistitelů na
   právech a závazcích plynoucích ze soupojištění.

   (4)  Oprávněná  osoba  má  právo  na  pojistné  plnění v celé výši vůči
   vedoucímu  pojistiteli. Pojistitelé se mezi sebou vzájemně vypořádají v
   poměru výše svých podílů podle odstavce 3, nebylo-li dohodnuto jinak.

   (5)  Závazky ze soukromého pojištění, vyplývající ze soupojištění, musí
   být  v  případě  likvidace  pojistitele  splněny  stejně  jako  závazky
   vyplývající    z   jiných   soukromých   pojištění   sjednaných   tímto
   pojistitelem.

   (6)  V  rámci  soupojištění  může  být  pojistná  smlouva uzavřena mezi
   pojistníkem  a  více  pojistiteli,  kteří  uzavřeli  vzájemnou dohodu o
   společném  postupu při soukromém pojištění určitých pojistných rizik, a
   to  jménem a na účet všech pojistitelů. Tato dohoda o společném postupu
   musí   určit  vedoucího  pojistitele  podle  odstavce  1  nebo  plněním
   povinností  stanovených  tímto  zákonem  vedoucímu  pojistiteli pověřit
   společný  orgán  k  tomuto  účelu  vytvořený, nebo společně dohodnutého
   pojišťovacího   zprostředkovatele   kvalifikovaného  pro  vyšší  stupeň
   odborné způsobilosti.^8)

   (7)  S  výjimkou  pojištění  velkých  rizik  podle  zvláštního právního
   předpisu  upravujícího pojišťovnictví se od ustanovení tohoto paragrafu
   nelze  v  pojistné  smlouvě  odchýlit  ani  v případě, kdy se některý z
   pojistitelů účastní soupojištění prostřednictvím obchodní sítě založené
   v  místě  sídla pojistitele nebo prostřednictvím jeho pobočky, které se
   nacházejí  v jiném členském státě než členském státě sídla pojistitele,
   nebo  nachází-li se pojistné riziko v jiném členském státě nebo v České
   republice.

   (8)  Postup  podle  odstavců  2  a  6  nesmí  být  v rozporu s pravidly
   hospodářské soutěže.^9)

   § 31

   Vícenásobné pojištění

   (1)  Vznikne-li  vícenásobné pojištění, je pojistník povinen oznámit to
   každému  pojistiteli,  uvést ostatní pojistitele a pojistné částky nebo
   limity  pojistného  plnění  sjednané  v ostatních pojistných smlouvách,
   jakmile se dozví o vzniku vícenásobného pojištění.

   (2)  Jde-li  o  vícenásobné  pojištění,  je  pojistitel,  který obdržel
   oznámení  o  vzniku  pojistné  události  jako první, povinen poskytnout
   pojistné  plnění  za  celou škodu, nejvíce však do výše pojistné částky
   nebo  limitu pojistného plnění sjednaného pojistnou smlouvou, kterou je
   vázán, a informovat o poskytnutí pojistného plnění ostatní pojistitele,
   o nichž se dozvěděl.

   (3)  Pojistitelé  jsou  povinni  se  mezi  sebou bez zbytečného odkladu
   vypořádat  v  poměru,  v  jakém jsou k sobě pojistné částky nebo limity
   pojistného plnění sjednané v pojistné smlouvě, kterou jsou vázáni.

   (4)  Platí-li  pro  některé  soukromé  pojištění právo jiného státu než
   České   republiky,   může  pojistitel,  jenž  je  tímto  právem  vázán,
   uplatňovat  nárok  na  vypořádání podle odstavce 3 jen tehdy, je-li sám
   podle tohoto práva k takovému vypořádání povinen.

   (5)   Nastala-li  pojistná  událost,  nemůže  pojistitel  v  neprospěch
   ostatních  pojistitelů  změnit  nebo  zrušit  žádné soukromé pojištění,
   které sjednal a které náleží do vícenásobného pojištění.

   § 32

   Zachraňovací náklady

   (1)  Zachraňovacími  náklady se rozumí účelně vynaložené náklady, které
   pojistník

   a)   vynaložil  na  odvrácení  vzniku  bezprostředně  hrozící  pojistné
   události,

   b) vynaložil na zmírnění následků již nastalé pojistné události,

   c) byl povinen vynaložit z hygienických, ekologických či bezpečnostních
   důvodů při odklízení poškozeného pojištěného majetku nebo jeho zbytků.

   (2)  Pojistník  má  proti  pojistiteli  právo na náhradu zachraňovacích
   nákladů  a  na  náhradu  škody,  kterou utrpěl v souvislosti s činností
   uvedenou v odstavci 1.

   (3)  Výše  náhrady  zachraňovacích  nákladů může být v pojistné smlouvě
   omezena.  Výše  limitu  zachraňovacích  nákladů na záchranu života nebo
   zdraví  osob  nesmí  být  nižší  než 30 % sjednané pojistné částky nebo
   limitu   pojistného   plnění.  Zachraňovací  náklady,  které  pojistník
   vynaložil  se souhlasem pojistitele a k nimž by jinak nebyl povinen, je
   pojistitel povinen uhradit bez omezení.

   (4)  Vynaložil-li zachraňovací náklady pojištěný nebo jiná osoba, která
   tyto  náklady  vynaložila  nad  rámec  povinností stanovených zvláštním
   právním  předpisem,^10)  má  proti  pojistiteli  stejné právo na jejich
   náhradu jako pojistník.

   (5)  Pojistnou  částku nebo limit pojistného plnění nelze snížit o výši
   zachraňovacích nákladů a o výši náhrady škody.

   § 33

   Přechod práv na pojistitele

   (1) Vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí
   oprávněné  osobě, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací
   náklady,  proti  jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo,
   přechází výplatou plnění z pojištění toto právo na pojistitele, a to až
   do  výše  částek,  které  pojistitel  ze soukromého pojištění oprávněné
   osobě,  pojištěnému  nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady,
   vyplatil.

   (2)  Přešlo-li  na  pojistitele  právo podle odstavce 1, platí při jeho
   uplatňování přiměřeně ustanovení § 450 občanského zákoníku.

   (3)  Na  pojistitele  nepřecházejí  práva  uvedená  v  odstavci 1 proti
   osobám,  které  s  oprávněnou  osobou,  pojištěným  nebo  osobou, která
   vynaložila zachraňovací náklady, žijí ve společné domácnosti nebo které
   jsou  na  ni  odkázány  výživou.  To  však neplatí, jestliže tyto osoby
   způsobily pojistnou událost úmyslně.

   (4)   Oprávněná   osoba,   pojištěný   nebo   osoba,  která  vynaložila
   zachraňovací  náklady,  je  povinna postupovat tak, aby pojistitel mohl
   vůči  jinému  uplatnit  právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo,
   které jí v souvislosti s pojistnou událostí vzniklo.

   (5)   Vzdala-li   se  oprávněná  osoba,  pojištěný  nebo  osoba,  která
   vynaložila  zachraňovací  náklady,  svého  práva  na náhradu škody nebo
   jiného  obdobného  práva  nebo toto právo včas neuplatnila, anebo jinak
   zmařila  přechod  svých  nároků  na  pojistitele,  má  pojistitel právo
   pojistné  plnění  snížit až do výše částek, které by jinak mohl získat,
   nestanoví-li tento zákon jinak.

   (6) Projeví-li se následky jednání uvedeného v odstavci 5 až po výplatě
   pojistného   plnění,   má   pojistitel  právo  na  vrácení  vyplaceného
   pojistného plnění až do výše částek, které by jinak mohl získat.

   Díl 2

   Obecná ustanovení o obnosovém pojištění

   § 34

   Základní ustanovení

   (1)  V  případě  pojistné  události  je  pojistitel  povinen poskytnout
   jednorázové   nebo  opakované  pojistné  plnění  v  rozsahu  stanoveném
   pojistnou smlouvou.

   (2)  Základem  pro  stanovení  výše pojistného a pro výpočet pojistného
   plnění  je částka určená pojistníkem v pojistné smlouvě, která má být v
   případě  vzniku  pojistné  události  pojistitelem  vyplacena  (pojistná
   částka), nebo výše a četnost vyplácení důchodu.

   § 35

   Právo na náhradu škody

   Právem  vůči pojistiteli na pojistné plnění z obnosového pojištění není
   dotčeno  právo na náhradu škody ani jiné právo proti tomu, kdo za škodu
   odpovídá.

   § 36

   Pojistná  smlouva  a právo na redukci, odkupné nebo obnovení soukromého
   pojištění

   Nestanoví-li  tento  zákon  jinak,  může  pojistná smlouva určit, kdy z
   obnosového  pojištění vzniká právo na redukci pojistné doby, na odkupné
   a  na  obnovení  soukromého  pojištění  po  redukci pojistné částky, po
   snížení ročního důchodu nebo po redukci pojistné doby.