396/2012 Sb.
ZÁKON
ze dne 19. září 2012,
kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
pozdějších předpisů, a další související zákony
Změna: 256/2013 Sb., 340/2013 Sb., 344/2013 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna občanského soudního řádu
Čl. I
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967
Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975
Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991
Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993
Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994
Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995
Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995
Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č.
142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb.,
zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb.,
zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb.,
zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č.
2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č.
46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č.
155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č.
227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č.
120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č.
271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb.,
zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb.,
zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb.,
zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb.,
nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č.
88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu,
vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č.
257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č.
501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č.
628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č.
205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č.
377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č.
56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č.
112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č.
133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č.
189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č.
264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č.
315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č.
123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č.
259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č.
305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č.
198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č.
281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č.
420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb.,
zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb.,
zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb.,
zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb.,
zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb.,
nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č.
167/2012 Sb. a zákona č. 202/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 46b písm. a) se za slovo „předpisu^58c)“ doplňují slova „nebo
adresa místa pobytu cizince na území České republiky podle druhu pobytu
cizince“.
2. V § 53 odst. 1 se slova „§ 294 a 295“ nahrazují slovy „§ 294, 295 a
320ab“.
3. V § 53 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Pro vymáhání pořádkové
pokuty se uplatní postup stanovený daňovým řádem.“.
4. Za § 142 se vkládá nový § 142a, který zní:
㤠142a
(1) Žalobce, který měl úspěch ve věci zahájené podle § 80 písm. b), má
právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže
žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení
řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou
adresu výzvu k plnění.
(2) Jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, může soud výjimečně
náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti žalobci přiznat i v případě,
že žalobce žalovanému výzvu k plnění za podmínek uvedených v odstavci 1
nezaslal.“.
5. V § 175u odst. 1 větě první se slova „prodejem movitých věcí,
nemovitostí a podniku“ zrušují.
6. V § 175v odst. 4 se za větu první vkládá věta „Rovněž zanikají
zástavní práva zajišťující pohledávky, jejichž dlužníkem je osoba
odlišná od zůstavitele.“.
7. V § 200ua odst. 2 větě druhé se slova „obecný soud oprávněného“
nahrazují slovy „soud, v jehož obvodu má sídlo ten, kdo exekuční titul
sepsal“.
8. V § 210a se za slova „(§ 208),“ vkládají slova „nebo rozhodnutí
vydané podle části šesté“.
9. V § 251 se za slova „vykonatelné rozhodnutí,“ vkládají slova „a
jde-li o věc podle odstavce 2,“.
10. V § 251 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se
odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2) Soud nařizuje a provádí výkon rozhodnutí
a) o výchově nezletilých dětí,
b) nejde-li o exekuční titul, který lze vykonat podle správního řádu
nebo daňového řádu,
c) je-li podán návrh na vyklizení bytu nebo místnosti se zajištěním
bytové náhrady,
d) o vykázání ze společného obydlí a nenavazování kontaktů s
oprávněným,
e) orgánů Evropských společenství^78a),
f) jde-li o cizí rozhodnutí^58f).
(3) Je-li k soudu podán návrh na výkon rozhodnutí v jiné věci než ve
věci podle odstavce 2, soud návrh odmítne.“.
11. V § 255 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Manžel povinného je účastníkem řízení také tehdy, jsou-li k
vydobytí závazku, který patří do společného jmění manželů, nařízeným
výkonem rozhodnutí postiženy majetkové hodnoty manžela povinného (§
262a odst. 3).“.
12. V § 258 odst. 1 se slova „příkazem k výplatě z účtu u peněžního
ústavu“ nahrazují slovy „správou nemovitosti“ a slova „prodejem
podniku“ se nahrazují slovy „postižením podniku“.
13. V § 261 odst. 1 se za větu první vkládá věta „V návrhu na výkon
rozhodnutí uvede oprávněný rodné číslo povinného, je-li mu známo.“.
14. V § 262a se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu manžela
povinného, přikázáním pohledávky manžela povinného z účtu u peněžního
ústavu, přikázáním jiné peněžité pohledávky manžela povinného nebo
postižením jiných majetkových práv manžela povinného lze nařídit tehdy,
jde-li o vydobytí závazku, který patří do společného jmění manželů.
Ustanovení hlavy druhé a třetí se použije přiměřeně.“.
15. V § 263 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Jestliže je vykonáváno rozhodnutí, ve kterém bylo oprávněnému
přiznáno právo na opětující se dávky a jestliže výkon rozhodnutí
srážkami ze mzdy nestačí k úhradě těchto dávek, lze výkon rozhodnutí
nařídit jiným způsobem výkonu rozhodnutí v rozsahu součtu těchto
plnění, a jde-li o dávky na dobu neurčitou, pak v rozsahu do
pětinásobku ročního plnění. Oprávněnému soud dávky vyplácí, jakmile se
stanou splatnými.“.
16. V § 267 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Obdobně podle odstavce 1 se postupuje, byl-li nařízeným výkonem
rozhodnutí postižen majetek náležející výhradně manželu povinného
proto, že jej nabyl před manželstvím, dědictvím, darem, za majetek
náležející do jeho výlučného majetku nebo podle předpisů o restituci
majetku, který měl ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo který
mu byl vydán jako právnímu nástupci původního vlastníka, anebo že
slouží podle své povahy jen jeho osobní potřebě.“.
17. V § 274 odst. 1 písm. e) se slova „a exekutorských“ zrušují a slova
„zvláštních zákonů^80)“ se nahrazují slovy „zvláštního zákona^80)“.
Poznámka pod čarou č. 80 zní:
„80) § 71a až 71c zákona č. 358/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.“.
18. V § 274 odst. 1 písmeno f) zní:
„f) vykonatelných rozhodnutí a jiných exekučních titulů orgánů veřejné
moci;“.
19. V § 274 odst. 1 se písmeno g) zrušuje.
Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena g) a h).
20. Na konci textu § 278 se doplňují slova „(dále jen „nezabavitelná
částka“)“.
21. V § 279 odst. 1 větě první a v § 298 odst. 1 větách první, druhé a
třetí se slovo „základní“ nahrazuje slovem „nezabavitelné“.
22. V § 293 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Za změnu plátce mzdy se považuje i vyplácení dávek podle
zvláštního právního předpisu okresní správou sociálního zabezpečení.
Pokud nový plátce mzdy obdržel od předchozího plátce mzdy podklady
potřebné pro výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, ustanovení § 294 se
nepoužije. Ustanovení § 295 se nepoužije.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
23. V § 293 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4) Dochází-li ke změně plátce podle odstavce 2 v průběhu kalendářního
měsíce, započte nezabavitelnou částku v plné výši, případně v nižší
výši, nedosahuje-li mzda výše nezabavitelné částky, dosavadní plátce
mzdy.
(5) Pokud mzda u dosavadního plátce mzdy nedosáhla výše nezabavitelné
částky, nový plátce mzdy podle odstavce 2 započte na mzdu (dávky
nemocenského pojištění) povinného v kalendářním měsíci částku ve výši
rozdílu mezi tím, co započetl dosavadní plátce mzdy v kalendářním
měsíci, a nezabavitelnou částkou. Dosavadní plátce mzdy je povinen tyto
skutečnosti novému plátci mzdy oznámit nejpozději na konci kalendářního
měsíce, ve kterém dochází ke změně plátce mzdy.“.
24. V § 298 odst. 1 větě první se slova „(§ 278)“ zrušují.
25. V § 303 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „(dále jen
„vkladní knížka“)“.
26. V § 303 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu
nelze nařídit ohledně pohledávky na účtu u peněžního ústavu, na němž
jsou peněžní prostředky určené k vyplácení prostřednictvím karty
sociálních systémů.“.
27. V § 304b se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Peněžní prostředky podle odstavce 1 peněžní ústav vyplatí
povinnému na jeho žádost nejvýše jednou. O tom musí být povinný při
nařízení výkonu rozhodnutí poučen.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
28. V § 312 se za odstavec 1 vládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Soud postupuje podle odstavce 1 i v případě, že plnění vyplývající
ze smluvního vztahu, jehož je povinný účastníkem, je podmíněno nebo
vázáno na dosažení věku nebo jiný běh času. Je-li to účelné, soud po
právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nahradí svým
rozhodnutím prohlášení vůle povinného k výpovědi tohoto smluvního
vztahu nebo k žádosti o plnění. Souhlas třetí osoby, je-li jím právní
úkon podmíněn, je nahrazen usnesením o nařízení výkonu rozhodnutí.
Úkony potřebné k uplatnění práva, které přísluší podle zvláštních
právních předpisů povinnému, provádí místo povinného oprávněný.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
29. § 314b zní:
㤠314b
(1) Je-li to účelné, soud namísto postupu podle § 314a nařídí prodej
pohledávky v dražbě. Přitom postupuje obdobně podle § 328b, § 329 odst.
1 až 6 a § 329a až 330a.
(2) Zaplatí-li vydražitel nejvyšší podání řádně a včas, přejdou na
vydražitele veškerá práva a povinnosti k pohledávce doposud svědčící
povinnému, a to s právními účinky k okamžiku udělení příklepu. Přechod
práv v dražbě oznámí soud dlužníkovi povinného. Jestliže je splnění
vydražené pohledávky zajištěno zástavním právem, ručením nebo jiným
způsobem, soud oznámí přechod práv v dražbě i osobě, která zajištění
poskytla, je-li soudu taková skutečnost známa.“.
30. Za § 314b se vkládá nový § 314c, který zní:
㤠314c
(1) Byla-li pohledávka povinného zastavena podle zvláštního právního
předpisu^82) nebo postoupena k zajištění pohledávky věřitele
povinného^83) anebo převedena k zajištění závazku povinného ve prospěch
jeho věřitele^84) a mají-li tato práva dřívější pořadí než pohledávka,
pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, lze výkon rozhodnutí takto
dotčené pohledávky, popřípadě její části, provést jen tehdy, jestliže
práva zanikla, aniž by pohledávka byla zcela vyplacena věřiteli
povinného. V takovém případě dlužník povinného pohledávku (její část)
vyplatí oprávněnému až poté, co se o zániku práva dozvěděl; ustanovení
§ 314a odst. 2 tím není dotčeno.
(2) Mají-li práva uvedená v odstavci 1 pozdější pořadí než pohledávka,
pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, při provedení výkonu rozhodnutí
se k nim nepřihlíží.
(3) Mají-li práva uvedená v odstavci 1 stejné pořadí jako pohledávka,
pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, a nestačí-li těmito právy
nedotčená část pohledávky, kterou postihuje nařízení výkonu rozhodnutí
(§ 312 odst. 3), k plnému uspokojení vymáhané pohledávky, uhradí se
vymáhaná pohledávka, popřípadě její neuhrazená část, poměrně.
(4) Pro pořadí práv uvedených v odstavci 1 je rozhodující den jejich
vzniku.“.
31. V § 320 odst. 2 se slova „§ 312 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 312
odst. 3“.
32. V § 320 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „K určení rozhodné
ceny soud přibere znalce, nelze-li cenu určit ze smlouvy, na jejímž
základě jiné majetkové právo vzniklo.“.
33. § 320a včetně nadpisu zní:
㤠320a
Postižení účasti povinného ve veřejné obchodní společnosti a
komplementáře v komanditní společnosti
(1) Zaniká-li nařízením výkonu rozhodnutí postižením účasti společníka
veřejná obchodní společnost, postihuje výkon rozhodnutí pohledávku
povinného z práva na podíl na likvidačním zůstatku.
(2) Zaniká-li v důsledku nařízení výkonu rozhodnutí jen účast
společníka ve veřejné obchodní společnosti, postihuje výkon rozhodnutí
pohledávku z práva na vypořádací podíl.
(3) Na výkon rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 se použijí obdobně
ustanovení § 312 odst. 3 a § 313 až 316.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí i na postižení účasti
povinného v komanditní společnosti, je-li komplementářem.“.
34. Za § 320a se vkládají nové § 320aa a 320ab, které včetně nadpisu
znějí:
„Postižení účasti povinného ve společnosti s ručením omezeným, v
družstvu a komanditisty v komanditní společnosti
§ 320aa
(1) V nařízení výkonu rozhodnutí soud zakáže
a) povinnému převádět jeho podíl komanditisty v komanditní společnosti,
obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným nebo jeho členská
práva a povinnosti v družstvu (dále jen „podíl“) nebo ho zatěžovat a
b) příslušnému orgánu komanditní společnosti, společnosti s ručením
omezeným nebo družstvu udělit povinnému k převodu nebo k zatížení
podílu souhlas, je-li ho potřeba.
(2) Komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo
družstvu se usnesení doručí do vlastních rukou.
§ 320ab
(1) Je-li podíl neomezeně převoditelný, prodá se po právní moci
usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí v dražbě. Soud přitom postupuje
přiměřeně podle § 328b až 330a. Je-li s podílem v družstvu spojeno
právo užívat byt, postupuje po právní moci usnesení podle § 320a soud
přiměřeně podle § 336 až 337h; dražební vyhlášku soud zašle i družstvu.
Je-li s podílem v družstvu spojeno právo užívat byt a k uzavření
nájemní smlouvy s členem družstva je třeba právní úkon třetí osoby,
považuje se tento podíl za nepřevoditelný.
(2) K určení rozhodné ceny přibere soud znalce; za tím účelem jsou
obchodní společnost nebo družstvo povinny poskytnout soudu a znalci
informace potřebné k určení ceny podílu.
(3) Dražební vyhlášku soud doručí obchodní společnosti nebo družstvu.
(4) Zúčastní-li se dražby jiný společník nebo člen družstva a učiní-li
s jinými dražiteli stejné nejvyšší podání, udělí se mu příklep.
(5) V dražbě lze prodat i podíl, který je omezeně převoditelný. V
takovém případě může být příklep udělen jen tomu, kdo před dražbou
prokáže, že splňuje požadavky stanovené zákonem, společenskou smlouvou
nebo stanovami pro nabytí podílu.
(6) Účinky udělení příklepu stanoví zvláštní právní předpis. Udělení
příklepu se oznámí obchodnímu rejstříku a obchodní společnosti,
popřípadě družstvu.
(7) Nepodaří-li se prodat podíl ani v opakované dražbě, vyrozumí o tom
soud bez zbytečného odkladu písemně komanditní společnost, společnost s
ručením omezeným nebo družstvo.
(8) Nepodaří-li se prodat podíl ani v opakované dražbě nebo není-li
podíl převoditelný, postihuje výkon rozhodnutí pohledávku z práva na
vypořádací podíl. Na výkon rozhodnutí postihující pohledávku povinného
z práva na vypořádací podíl se použijí obdobně ustanovení § 312 odst. 3
a § 313 až 316.“.
35. V části šesté hlava čtvrtá včetně nadpisů zní:
„HLAVA ČTVRTÁ
SPRÁVA NEMOVITOSTI
Nařízení výkonu rozhodnutí
§ 320b
(1) Výkon rozhodnutí správou nemovitosti může být nařízen, jen když
oprávněný označí nemovitost nebo jejich soubor, jejíž správu navrhuje,
a jestliže doloží, že nemovitost nebo jejich soubor je majetkem
povinného. O tom, že byl podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí
správou nemovitosti, soud vyrozumí katastrální úřad, v jehož obvodu se
nemovitost nachází.
(2) Návrh dalšího oprávněného na nařízení výkonu rozhodnutí správou
téže nemovitosti podaný u příslušného soudu dříve, než soud pravomocně
rozhodl o nařízení výkonu rozhodnutí, se považuje za přistoupení k
řízení, a to ode dne podání návrhu. Návrh dalšího oprávněného, který
byl podán u nepříslušného soudu, soud postoupí bez rozhodnutí
příslušnému soudu; v takovém případě se návrh považuje za přistoupení k
řízení ode dne, kdy návrh došel příslušnému soudu. Další oprávněný musí
přijmout stav řízení, v němž je při jeho přistoupení.
§ 320c
Pro nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitosti je rozhodující stav
v době zahájení řízení.
§ 320d
V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud povinnému
a) zakáže, aby po doručení usnesení nemovitost převedl na někoho jiného
nebo ji zatížil,
b) zakáže, aby přijímal užitky či plnění plynoucí z nemovitosti,
c) přikáže, aby do 15 dnů od doručení usnesení sdělil, zda a kdo
nemovitost užívá, zda a kdo má uzavřenu nájemní smlouvu k nemovitosti
nebo její části, zda je nemovitost zatížena věcným břemenem a komu
takové právo svědčí,
d) přikáže, aby do 15 dnů od doručení usnesení sdělil, jak a kým jsou
zajištěny dodávky služeb spojených s užíváním a správou nemovitosti a
zda, kým a v jakém rozsahu je nemovitost pojištěna,
e) přikáže, aby do 15 dnů od doručení usnesení sdělil, zda jsou ohledně
nemovitosti vedeny spory či jiná řízení, a
f) přikáže, aby soudu umožnil kdykoliv nahlížet do účetních záznamů,
smluv a dalších písemností týkajících se nemovitosti a bez omezení
vstupovat do všech prostor.
§ 320e
Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručí soud oprávněnému, těm, kdo
přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinnému, manželu
povinného a příslušnému katastrálnímu úřadu, v jehož obvodu se nachází
nemovitost, která je předmětem výkonu rozhodnutí.
Správa nemovitosti
§ 320f
(1) Správu nemovitosti vykonává soud. Jednotlivé úkony může na základě
pověření soudce provést vykonavatel nebo jiný zaměstnanec soudu.
Vyžaduje-li to charakter nemovitosti, soud ustanoví správce. Ustanovení
§ 338i až 338l platí obdobně.
(2) Podání návrhu na zahájení správního či soudního řízení týkajícího
se nemovitosti a úkony příslušející v takovém řízení povinnému provádí
namísto povinného soud. Právní úkony související s nemovitostí provádí
namísto povinného soud.
(3) Soud činí vhodná opatření, aby nemovitost byla řádně a úspěšně
hospodářsky užívána, zejména přikáže dlužníkovi povinného, aby užitky
plynoucí z nemovitosti skládal na jím určený účet, a zakáže mu, aby je
poskytoval povinnému, provedl na ně započtení nebo s nimi jinak
nakládal.
(4) Namísto povinného potvrzuje soud splnění dluhu.
(5) Nejsou-li užitky podle odstavce 3 v penězích, odevzdají se soudu,
který se postará o jejich zpeněžení v dražbě podle § 328b až 330a.
§ 320g
(1) Nařízení správy nemovitosti nemá vliv na nájemní smlouvy týkající
se nemovitosti. Soud však může takové smlouvy vypovědět za podmínek
stanovených zákonem, touto smlouvou nebo jinou dohodou s nájemcem a
sjednat jiné nájemní smlouvy.
(2) Soud je oprávněn vypovědět či jinak ukončit a uzavřít nové smlouvy,
kterými jsou zajištěny dodávky služeb spojených s užíváním a správou
nemovitosti a pojistné smlouvy za podmínek stanovených zákonem, těmito
smlouvami nebo dohodou s dodavateli těchto služeb. Může se také domáhat
vyklizení nemovitosti, zániku věcných břemen či zrušení jiných vztahů,
na jejichž základě je nemovitost užívána, za podmínek stanovených
zvláštním zákonem, těmito smlouvami nebo dohodou s účastníky těchto
právních vztahů.
§ 320h
(1) Příjmy, které soud získal správou nemovitosti, se po odečtení
výdajů odevzdají oprávněnému k uspokojení jeho vymáhané pohledávky.
(2) Výdaje podle odstavce 1 se uhrazují v tomto pořadí:
a) náklady správy nemovitosti,
b) plnění, která vyplývají z pojistných smluv a ze smluv, kterými jsou
zajištěny dodávky služeb spojených s užíváním a správou nemovitosti,
c) náklady na udržování a nutné opravy nemovitosti,
d) náklady řízení týkajícího se nemovitosti,
e) daň z nemovitostí za dobu, po kterou trvá správa nemovitosti.
(3) Výplatu výtěžku správy odevzdává soud oprávněnému každé 3 měsíce,
nedohodnou-li se na delší lhůtě.
§ 320i
Jiné výkony rozhodnutí
(1) Nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitosti nebrání tomu, aby
ohledně nemovitosti byl nařízen výkon rozhodnutí jejím prodejem. Správa
nemovitosti končí dnem právní moci usnesení o příklepu a zaplacením
nejvyššího podání, případně dnem právní moci rozhodnutí o předražku a
zaplacením předražku.
(2) Nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitosti brání tomu, aby byl
nařízen a proveden výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité
pohledávky, pokud taková pohledávka představuje příjem správy
nemovitosti. Již nařízené výkony soud přeruší. Oprávnění z těchto
výkonů mají v řízení o výkon správy nemovitosti postavení dalšího
oprávněného. Pro pořadí je rozhodující den, kdy návrh došel soudu.
Doposud nevyplacené pohledávky z těchto výkonů jsou poddlužníci povinni
předat soudu.
§ 320j
Správa spoluvlastnického podílu na nemovitosti
(1) Na výkon rozhodnutí správou spoluvlastnického podílu na nemovitosti
se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí správou nemovitosti.
(2) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí správou spoluvlastnického
podílu na nemovitosti se doručuje i spoluvlastníkům.
(3) Příjmy, které soud získal správou nemovitosti, se po odečtení
výdajů rozdělí podle výše spoluvlastnických podílů, z podílu
připadajícího na povinného se vyplatí náklady řízení a zbývající část
příjmů se odevzdá oprávněnému k uspokojení jeho vymáhané pohledávky.
(4) Navrhnou-li to soudu ostatní spoluvlastníci, může soud vykonávat
správu celé nemovitosti.“.
36. V § 322 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno e), které zní:
„e) zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a
která slouží člověku jako jeho společník.“.
37. V § 324 se slova „ , které vykonavatel sepíše“ nahrazují slovy
„pojatými do soupisu“.
38. Nad § 325 se vkládá nadpis, který zní: „Soupis na místě samém“.
39. V § 325b se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Na žádost osoby, která je oprávněna být přítomna při soupisu, se
pořídí záznam o průběhu prohlídky bytu a jiných místností. Je-li to
potřebné, lze záznam o průběhu prohlídky pořídit i bez návrhu. O tom
musí být přítomné osoby poučeny při zahájení prohlídky.“.
40. V § 326 odst. 5 se slova „vkladní listy,“ zrušují.
41. V § 326 se doplňují odstavce 10 až 12, které znějí:
„(10) Ze soupisu se vyloučí věci, u kterých to navrhne povinný a
oprávněný s vyloučením vysloví souhlas.
(11) Shledá-li soud pravděpodobným tvrzení osoby přítomné při soupisu,
že věc je ve vlastnictví třetí osoby, bezodkladně tuto třetí osobu
písemně uvědomí o provedení soupisu a poučí ji o právu podat návrh
podle § 267.
(12) K žádosti osoby, která tvrdí, že věc pojatá do soupisu je v jejím
vlastnictví, soud sdělí údaje potřebné k uplatnění práva podle § 267.“.
42. Za § 327 se vkládají nové § 327a a 327b, které včetně nadpisu
znějí:
„Jiný soupis
§ 327a
(1) Je-li údaj o věci povinného znám z rejstříku zřízeného ze zákona
nebo jiné evidence vedené v souladu se zákonem, pojme se taková věc do
soupisu zápisem do protokolu.
(2) O provedení soupisu soud bezodkladně vyrozumí osobu či orgán, který
vede rejstřík či jinou evidenci. Je-li to možné, provede osoba nebo
orgán do rejstříku (evidence) záznam o soupisu. Údaje o provedeném
soupisu uchovává osoba nebo orgán po celou dobu trvání výkonu
rozhodnutí.
(3) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí se povinný
vyzve, aby takto sepsané věci odevzdal bezodkladně soudu.
§ 327b
(1) Soud postupuje podle § 327a, je-li mu známo, že povinný je oprávněn
nakládat s vkladem na vkladní knížce.
(2) Oznámení o pojetí do soupisu zašle soud peněžnímu ústavu do
vlastních rukou a poučí ho, že povinný od okamžiku soupisu nesmí s
touto vkladní knížkou nakládat.
(3) Soud vyzve povinného, aby mu vkladní knížku bezodkladně předložil.
Nestane-li se tak nejpozději do právní moci usnesení o nařízení výkonu
rozhodnutí, soud podá návrh na její umoření.“.
43. Nad § 328 se vkládá nadpis, který zní: „Další postup při prodeji
movitých věcí“.
44. V § 328b odst. 3 se věta poslední nahrazuje větami „Dražbu soud
nařídí nejméně 30 dnů po dni vydání dražební vyhlášky, ne však dříve
než 30 dnů ode dne doručení uvědomění o provedení soupisu podle § 326
odst. 11. Proti dražební vyhlášce není odvolání přípustné.“.
45. V § 328b odst. 4 se na začátek písmene a) vkládá slovo „datum,“.
46. V § 328b se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Bylo-li zjištěno, že byla podána žaloba na vyloučení prodávané
věci z výkonu rozhodnutí (§ 267), soud dražbu této věci odročí až do
pravomocného rozhodnutí o žalobě.“.
47. V § 329 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Před zahájením dražby
je dražitel povinen prokázat svoji totožnost. Jméno, příjmení, trvalé
bydliště a datum narození soud zaznamená do protokolu o dražbě.“.
48. V § 329 odstavec 3 zní:
„(3) Soud udělí příklep dražiteli, který učiní nejvyšší podání.
Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep
nejprve tomu, komu svědčí předkupní právo. Není-li příklep takto
udělen, udělí jej dražiteli, který byl určen losem. Vydražitel musí
nejvyšší podání zaplatit bez zbytečného odkladu; neučiní-li tak, draží
se věc bez jeho účasti znovu.“.
49. V § 329 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8) Nepřevezme-li vydražitel vydražené věci do 1 měsíce po doplacení
nejvyššího podání, postupuje soud podle § 330 odst. 2 a 3.“.
50. V § 330 odst. 5 se slova „lhůta podle § 185g odst. 1 počíná“
nahrazují slovy „lhůty činí 1 rok a počínají“.
51. V § 330 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Stane-li se však věc
v průběhu času zjevně bezcennou, postupuje soud podle § 341 odst. 4.“.
52. Za § 330 se vkládá nový § 330a, který zní:
㤠330a
(1) Dražbu lze provést i elektronicky s využitím internetu.
(2) V dražební vyhlášce soud stanoví
a) způsob registrace dražitelů a způsob, jakým jsou dražitelé povinni
sdělit svoje jméno, příjmení, trvalé bydliště, rodné číslo, a nebylo-li
přiděleno, datum narození,
b) způsob informování o postupu při dražbě nebo odkaz na internetové
stránky, na kterých je tento postup zveřejněn,
c) adresu internetové stránky, na které se dražba bude konat a kde může
veřejnost dražbu sledovat,
d) datum a čas zahájení a ukončení dražby, během kterého lze zvyšovat
podání,
e) způsob a dobu, do které je vydražitel povinen zaplatit nejvyšší
podání; lhůta pro zaplacení nebo doplacení nejvyššího podání nesmí být
delší než 10 dnů od udělení příklepu,
f) informaci o tom, kdy a kde po doplacení nejvyššího podání lze
vydražené věci převzít,
g) termín přihlášení pohledávek,
h) termín uplatnění předkupního práva a způsob sdělení rozhodnutí, zda
je předkupní právo prokázáno,
i) způsob zveřejnění informace o příklepu.
(3) Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud
příklep nejprve tomu dražiteli, kterému svědčí předkupní právo. Není-li
příklep takto udělen, udělí jej dražiteli, který podání učinil jako
první. Ustanovení § 329 odst. 3 se nepoužije.
(4) Pro dražbu provedenou elektronicky platí obdobně ustanovení § 328b
až 330.“.
53. V § 331 odst. 1 a 2 se za slova „nákladů prodeje“ vkládají slova „
, případně po odečtení daně z přidané hodnoty, je-li povinný plátcem
daně z přidané hodnoty a byla-li vydražená věc v obchodním majetku
povinného,“.
54. V § 334 odst. 1 se slova „ , vkladní list nebo jí obdobnou jinou
formu vkladu“ zrušují.
55. V § 335b odst. 1 písm. b) se za slova „předkupní právo,“ vkládají
slova „právo odpovídající věcnému břemeni nebo nájemní právo,“.
56. V § 335b se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Týká-li se výkon rozhodnutí nemovitosti nezapsané v katastru
nemovitostí, soud v usnesení uvede její obvyklé pojmenování, případně
další údaje týkající se nemovitosti, a označí pozemek, na němž nebo pod
nímž se nemovitost nachází.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
57. V § 335b se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Byl-li výkon rozhodnutí zastaven, soud o tom vyrozumí po právní
moci usnesení příslušný katastrální úřad.“.
58. § 336 až 336b znějí:
㤠336
(1) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud ustanoví
znalce, kterému uloží, aby ocenil nemovitost a její příslušenství cenou
obvyklou.
(2) Je-li to potřebné, provede soud ohledání nemovitosti a jejího
příslušenství. O době a místě ohledání soud uvědomí oprávněného, ty,
kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinného a znalce.
Povinný, popřípadě i další osoby, jsou povinni umožnit prohlídku
nemovitosti a jejího příslušenství, potřebnou k provedení ocenění.
(3) Neumožní-li povinný prohlídku nemovitosti a nelze-li bez ohledání
cenu určit, je soud oprávněn zjednat si do nemovitosti povinného
přístup.
(4) Jestliže nemovitost a její příslušenství byly dříve oceněny
způsobem uvedeným v odstavcích 1 a 2 a jestliže se nezměnily okolnosti
rozhodující pro ocenění, může soud od nového ocenění upustit.
§ 336a
(1) Podle výsledků ocenění a ohledání provedeného podle § 336 určí soud
a) nemovitost, které se výkon týká,
b) příslušenství nemovitosti, kterého se výkon týká,
c) výslednou cenu nemovitosti a jejího příslušenství, kterého se výkon
týká,
d) soudu známá věcná břemena a nájemní práva, která prodejem v dražbě
nezaniknou.
(2) Soud zároveň rozhodne o zániku nájemního práva nebo práva
odpovídajícího věcnému břemeni, jestliže
a) není poskytováno nájemné v místě a čase obvyklé nebo je-li hrubý
nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného a
b) toto právo výrazně omezuje možnost prodat nemovitost v dražbě.
(3) Usnesení soud doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili
jako další oprávnění, povinnému a osobám, o jejichž právech a
povinnostech soud rozhodl podle odstavce 2. Jednání není třeba
nařizovat.
(4) Soud změní usnesení o ceně, nebyla-li vydána dražební vyhláška,
pokud se výrazně změnily okolnosti rozhodné pro ocenění nemovitosti a
jejího příslušenství.
§ 336b
(1) Výkon rozhodnutí se provede dražbou, kterou soud nařídí po právní
moci usnesení podle § 336a.
(2) V dražební vyhlášce soud uvede
a) datum, čas a místo dražebního jednání (§ 336d),
b) označení nemovitosti a jejího příslušenství [§ 336a odst. 1 písm. a)
a b)],
c) pořadové číslo dražebního jednání,
d) výslednou cenu [§ 336a odst. 1 písm. c)],
e) výši nejnižšího podání (§ 336e odst. 1),
f) výši jistoty a způsob jejího zaplacení (§ 336e odst. 2), nebo
sdělení, že se zaplacení jistoty nevyžaduje,
g) věcná břemena a nájemní práva, která prodejem nemovitosti v dražbě
nezaniknou [§ 336a odst. 1 písm. d)],
h) předpoklady, za kterých vydražitel může převzít vydraženou
nemovitost a za kterých se stane jejím vlastníkem (§ 336l odst. 1 a 2).
(3) V dražební vyhlášce soud vyzve
a) každého, kdo má právo, které nepřipouští dražbu (§ 267), aby je
uplatnil u soudu a aby takové uplatnění práva prokázal nejpozději před
zahájením dražebního jednání, s upozorněním, že jinak k jeho právu
nebude při provedení výkonu rozhodnutí přihlíženo,
b) každého, kdo má k nemovitosti nájemní právo nebo věcné břemeno
nezapsané v katastru nemovitostí, které není uvedeno v dražební
vyhlášce, nejde-li o nájemce bytu nebo oprávněného z věcného břemene
bydlení, aby takové právo soudu oznámil a doložil ho listinami, jinak
takové právo zanikne příklepem.
(4) V dražební vyhlášce soud upozorní
a) oprávněného, ty, kdo do řízení přistoupili jako
další oprávnění, a další věřitele povinného, že se mohou domáhat
uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných
zástavním právem, než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže
je přihlásí nejpozději do zahájení dražebního jednání a přihláška bude
obsahovat náležitosti podle § 336f odst. 2 a 3, a poučení, že k
přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude
uvedena, se nepřihlíží (§ 336f),
b) oprávněného, ty, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a
další věřitele a povinného, že mohou popřít přihlášené pohledávky co do
jejich pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí, a to nejpozději do
15 dnů ode dne zveřejnění oznámení podle § 336p odst. 1, nebo v téže
lhůtě žádat, aby k rozvržení rozdělované podstaty bylo nařízeno
jednání, a poučí je, že k námitkám a žádosti o jednání učiněným později
se nepřihlíží,
c) dražitele, zda se připouští, aby nejvyšší podání bylo doplaceno
úvěrem se zřízením zástavního práva na vydražené nemovitosti,
d) osoby, které mají k nemovitosti předkupní právo, že ho mohou
uplatnit jen v dražbě jako dražitelé a že udělením příklepu předkupní
právo zaniká.“.
59. V § 336c odst. 1 písm. a) se slova „právo, věcné právo nebo nájemní
právo“ nahrazují slovy „nebo zástavní právo, osobám, kterým se doručuje
usnesení podle § 336a“.
60. V § 336c odst. 3 se slova „ , a příslušný katastrální úřad, aby
vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnil na své úřední desce“
zrušují.
61. V § 336c odstavec 5 zní:
„(5) Proti dražební vyhlášce není odvolání přípustné.“.
62. V § 336e odst. 1 se slova „[§ 336a odst. 1 písm. d)]“ zrušují.
63. V § 336e odstavec 2 zní:
„(2) Výši jistoty soud stanoví podle okolností případu, nejvýše však v
částce nepřevyšující tři čtvrtiny nejnižšího podání. Jistotu lze
zaplatit buď v hotovosti do pokladny soudu, nepřesahuje-li částku
stanovenou jako nejvyšší možnou pro platbu v hotovosti podle zvláštního
právního předpisu, nebo platbou na účet soudu. K platbě na účet soudu
lze přihlédnout jen tehdy, bylo-li před zahájením dražebního jednání
zjištěno, že na účet soudu došla.“.
64. § 336f zní:
㤠336f
(1) Věřitel, který má pohledávku zajištěnou zástavním právem k
nemovitosti anebo který má proti povinnému pohledávku přiznanou
rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v § 274 (vymahatelnou
pohledávku), může ji do řízení přihlásit nejpozději do zahájení
dražebního jednání.
(2) Přihláška musí obsahovat
a) výši pohledávky a jejího příslušenství, jejíhož uspokojení se
věřitel povinného domáhá,
b) vyčíslení pohledávky ke dni konání dražby,
c) údaj o tom, do jaké skupiny pohledávka patří,
d) skutečnosti významné pro pořadí pohledávky.
(3) K přihlášce podle odstavce 2 musí být připojeny listiny
prokazující, že jde o vymahatelnou pohledávku nebo o pohledávku
zajištěnou zástavním právem, ledaže tyto skutečnosti vyplývají z obsahu
spisu.
(4) Opožděné nebo neúplné přihlášky soud usnesením odmítne; proti
tomuto usnesení není odvolání přípustné.
(5) Věřitel je povinen bezodkladně oznámit soudu změny týkající se
přihlášky, ke kterým došlo po jejím doručení soudu. Při neoznámení
věřitel odpovídá za škodu tím způsobenou.“.
65. § 336g se zrušuje.
66. V § 336h odst. 2 se slova „(§ 336e odst. 2)“ nahrazují slovy „ ,
pokud nebylo v dražební vyhlášce uvedeno, že se složení jistoty
nevyžaduje“.
67. V § 336h se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Před zahájením dražby je dražitel povinen prokázat svoji
totožnost. Jméno, příjmení, trvalé bydliště a datum narození soud
zaznamená do protokolu o dražbě.“.
68. V § 336i odstavec 2 zní:
„(2) Po zahájení dražebního jednání soudce nejprve
a) rozhodne, zda je prokázáno předkupní právo (§ 336e odst. 3),
b) oznámí, která další věcná břemena a nájemní práva neuvedená v
dražební vyhlášce na nemovitosti váznou, a zváží, zda dražební jednání
neodročí k rozhodnutí podle § 336a.“.
69. § 336j zní:
㤠336j
(1) Příklep lze udělit tomu, kdo učinil nejvyšší podání a u něhož jsou
splněny další podmínky stanovené zákonem. Učinilo-li více dražitelů
stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep nejprve tomu, komu svědčí
předkupní právo. Není-li příklep takto udělen, udělí jej dražiteli,
který byl určen losem.
(2) Před udělením příklepu se soudce dotáže vydražitele, zda nejvyšší
podání bude doplácet pomocí úvěru.
(3) V usnesení o příklepu soud
a) stanoví lhůtu k zaplacení nejvyššího podání, která počíná dnem
právní moci příklepu a nesmí být delší než 2 měsíce, nebo
b) uloží vydražiteli, aby do 2 měsíců od nabytí právní moci předložil
smlouvu podle § 336l odst. 4 nebo aby v této lhůtě doplatil nejvyšší
podání.
(4) Soud v usnesení o příklepu podle odstavce 3 uloží povinnému, aby
vydraženou nemovitost vyklidil nejpozději do 15 dnů od nabytí právní
moci usnesení nebo doplacení nejvyššího podání, nastalo-li později, a
poučí účastníky o možnosti postupovat podle § 336ja odst. 1 s
vyčíslením, jaký je minimální předražek a do kdy musí být učiněn.
(5) Na nejvyšší podání se započte vydražitelem složená jistota.
(6) Dražitelům, kterým nebyl udělen příklep, se vrátí zaplacená jistota
po skončení dražebního jednání.“.
70. Za § 336j se vkládá nový § 336ja, který zní:
㤠336ja
(1) Nejde-li o osoby uvedené v § 336h odst. 4, může každý do 15 dnů ode
dne zveřejnění usnesení o příklepu soudu písemně navrhnout, že
vydraženou nemovitost chce nabýt alespoň za částku o čtvrtinu vyšší,
než bylo nejvyšší podání (předražek). Návrh musí obsahovat náležitosti
podle § 42 a podpis navrhovatele musí být úředně ověřen. Návrhy vede
soud odděleně a zařadí je do spisu teprve po uplynutí lhůty podle věty
první.
(2) Navrhovatel předražku je povinen ve lhůtě podle odstavce 1
předražek na účet soudu zaplatit. Ustanovení § 336e odst. 2 platí
obdobně. Není-li řádně a včas předražek zaplacen, soud k návrhu
předražku nepřihlíží.
(3) Po uplynutí lhůty podle odstavce 1 vyzve soud vydražitele, aby do
tří dnů oznámil, zda zvyšuje svoje nejvyšší podání na částku nejvyššího
předražku. Poté soud vydá usnesení o předražku, ve kterém usnesení o
příklepu zruší a rozhodne o tom, kdo je předražitelem a za jakou cenu
nemovitost nabude.
(4) Je-li učiněno více předražků, nemovitost nabude ten, kdo učiní
nejvyšší předražek, v případě shodných podání vydražitel, pak ten, kdo
podal návrh jako první, poté se rozhoduje při jednání losem.
(5) V usnesení o předražku soud uloží povinnému, aby vydraženou
nemovitost vyklidil nejpozději do 15 dnů od nabytí právní moci
usnesení. Zvýšil-li vydražitel svoje podání na částku nejvyššího
předražku, stanoví se mu stejná lhůta pro doplacení nejvyššího podání,
jaká byla určena v usnesení o příklepu. Usnesení soud doručí
oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný,
povinnému, vydražiteli a všem, kdo učinili předražek.
(6) Neúspěšným navrhovatelům předražku se zaplacená částka vrátí po
právní moci usnesení o předražku.
(7) Za odvolání proti usnesení o předražku se považuje i odvolání
podané proti usnesení o příklepu.“.
71. § 336k až 336m znějí:
㤠336k
(1) Usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení
přistoupil jako další oprávněný, povinnému a vydražiteli. Usnesení o
příklepu se vyvěsí po dobu 15 dnů na úřední desce soudu společně s
výzvou pro přihlášené věřitele, aby do 15 dnů od jejího vyvěšení
vyčíslili svoje pohledávky ke dni konání dražby. V usnesení vyvěšeném
na úřední desce soudu se neuvádějí údaje, podle nichž je možno
identifikovat vydražitele.
(2) Proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání jen osoby
uvedené v odstavci 1 větě první.
(3) Do 15 dnů ode dne dražebního jednání mohou podat odvolání též
a) osoby uvedené v § 336c odst. 1 písm. a), kterým nebyla doručena
dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražebního
jednání,
b) dražitelé, kteří se zúčastnili dražebního jednání, jestliže mají za
to, že průběhem dražby byli zkráceni na svých právech.
(4) Odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep
neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel
nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při
nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení
zákona. Ze stejných důvodů změní odvolací soud i usnesení o předražku.
Ustanovení § 219a se nepoužije.
(5) Usnesení odvolacího soudu se doručí osobám uvedeným v odstavcích 1
a 2 nebo osobám uvedeným v § 336ja odst. 5. Bylo-li usnesení o příklepu
nebo o předražku odvolacím soudem změněno, nařídí soud prvního stupně
nové dražební jednání.
§ 336l
(1) Vydražitel je oprávněn převzít vydraženou nemovitost s
příslušenstvím dnem následujícím po doplacení nejvyššího podání,
nejdříve však po uplynutí lhůty podle § 336ja odst. 1; byl-li však
podán takový návrh, nemovitost s příslušenstvím lze převzít dnem
následujícím po dni, kdy bylo předražiteli doručeno usnesení o
předražku.
(2) Vydražitel se stává vlastníkem vydražené nemovitosti s
příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li
nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu. Předražitel se
stává vlastníkem nemovitosti s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o
předražku právní moci a předražek byl zaplacen, a to ke dni jeho
vydání.
(3) Nejvyšší podání nebo předražek lze zaplatit buď v hotovosti do
pokladny soudu, nepřesahuje-li částku stanovenou jako nejvyšší možnou
pro platbu v hotovosti podle zvláštního právního předpisu, nebo platbou
na účet soudu. Od povinnosti zaplatit nejvyšší podání je vydražitel
osvobozen nejvýše do výše dvou třetin nejvyššího podání, pokud lze
důvodně předpokládat, že v takové výši dojde k uspokojení jeho
přihlášené pohledávky v rozvrhu.
(4) Soud zřídí zástavní právo na vydražené nemovitosti ve prospěch
věřitele ze smlouvy o úvěru, jestliže vydražitel předloží soudu smlouvu
o úvěru, ve které
a) úvěr bude účelově vázán jen pro zaplacení nejvyššího podání,
b) úvěr bude vyplacen soudu, a to ve lhůtě nejpozději 2 měsíců po
uplynutí lhůty podle § 336j odst. 3 písm. b),
c) úvěr byl poskytnut věřitelem, který může na území České republiky
vykonávat činnost podle zákona o bankách.
Soud zástavní právo zruší, uplyne-li lhůta pro doplacení nejvyššího
podání marně. Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné a doručuje
se jen vydražiteli.
(5) Věcná břemena a nájemní práva, nejde-li o nájem bytu nebo věcné
břemeno bydlení, neuvedená v dražební vyhlášce nebo neoznámená soudem
po zahájení dražebního jednání, a předkupní práva k vydražené
nemovitosti zanikají dnem, kterým se stal vydražitel nebo předražitel
jejím vlastníkem.
(6) Vydražitel nebo předražitel, který se nestal vlastníkem vydražené
nemovitosti, je povinen vrátit ji povinnému, vydat mu užitky a nahradit
škodu, kterou mu způsobil při hospodaření s nemovitostí a jejím
příslušenstvím.
(7) Na základě pravomocného usnesení o příklepu nebo pravomocného
usnesení o předražku může vydražitel nebo předražitel podat návrh na
výkon rozhodnutí vyklizením nemovitosti.
§ 336m
(1) Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, soud dražební
jednání skončí. Další dražební jednání soud nařídí na návrh oprávněného
nebo toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, který lze
podat nejdříve po uplynutí 3 měsíců od bezúspěšné dražby; nebyl-li
návrh podán do 1 roku, soud výkon rozhodnutí zastaví.
(2) Nezaplatil-li vydražitel nejvyšší podání ani v dodatečné lhůtě,
kterou mu soud usnesením určil a která nesmí být delší než jeden měsíc,
usnesení o příklepu se marným uplynutím dodatečné lhůty zrušuje a soud
nařídí další dražební jednání. To nařídí soud i tehdy, jestliže
vydražitel nepředložil smlouvu o úvěru, nejvyšší podání nebylo
doplaceno ve lhůtě uvedené v § 336l odst. 4, nebo nezaplatil ve
stanovené lhůtě předražek.
(3) Při druhém dražebním jednání podle odstavců 1 a 2 se nejnižší
podání stanoví ve výši 50 % výsledné ceny (§ 336a odst. 1); ve třetím
dražebním jednání činí 40 % výsledné ceny, ve čtvrtém 30 % a v pátém
dražebním jednání 25 % výsledné ceny. Nepodaří-li se nemovitost prodat
ani poté, soud řízení zastaví.
(4) O nařízení a provedení dalších dražeb platí obdobně ustanovení §
336b odst. 2 a § 336b odst. 4 písm. c), § 336c s výjimkou odstavce 1
písm. b) a c), § 336d, § 336e odst. 2, § 336h, § 336i odst. 3 a 4, §
336j až 336l, § 336n a 336o.“.
72. § 336o zní:
㤠336o
(1) Dražbu lze provést i elektronicky s využitím internetu.
(2) V dražební vyhlášce soud stanoví
a) způsob registrace dražitelů a způsob, jakým jsou dražitelé povinni
sdělit svoje jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo, a nebylo-li
přiděleno, datum narození,
b) způsob informování o postupu při dražbě nebo odkaz na internetové
stránky, na kterých je tento postup zveřejněn,
c) adresu internetové stránky, na které se dražba bude konat a kde může
veřejnost dražbu sledovat,
d) datum a čas zahájení a ukončení dražby, během kterého lze zvyšovat
podání,
e) termín, do kterého vydražitel musí sdělit, zda bude nejvyšší podání
platit úvěrem se zřízením zástavního práva k vydražené nemovitosti,
f) termín přihlášení pohledávek,
g) termín prokázání podání vylučovací žaloby,
h) termín uplatnění předkupního práva a způsob sdělení rozhodnutí, zda
je předkupní právo prokázáno.
(3) Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud
příklep nejprve tomu dražiteli, kterému svědčí předkupní právo. Není-li
příklep takto udělen, udělí jej dražiteli, který podání učinil jako
první. Ustanovení § 336j odst. 1 věty druhé se nepoužije.
(4) Pro dražbu provedenou elektronicky platí obdobně ustanovení § 336b
až 336n.“.
73. Za § 336o se vkládají nové § 336p a 336q, které znějí:
㤠336p
(1) Nejpozději do 7 dnů ode dne konání první dražby soud na úřední
desce zveřejní i oznámení o přihlášených pohledávkách, o nichž soud
rozhodne v rozvrhu, včetně sdělení věřitele o jejich zařazení do
skupiny a pořadí v této skupině. V oznámení dále uvede přihlášky, které
byly odmítnuty, a důvod, pro který se tak stalo. V oznámení poučí
přihlášené věřitele podle § 336b odst. 4 písm. b) a o povinnosti podle
§ 336f odst. 5.
(2) Jestliže soud do zveřejnění oznámení doposud nerozhodl o některé
přihlášce podle § 336f odst. 4, uvede tuto skutečnost v oznámení
samostatně. Nebude-li přihláška pohledávky poté odmítnuta, zašle soud
oprávněnému, povinnému a všem přihlášeným věřitelům, o jejichž
pohledávkách soud rozhodne v rozvrhu, dodatečné oznámení o projednání
takové pohledávky, a poučí je, že nejpozději do 15 dnů ode dne doručení
oznámení mohou pohledávku popřít co do její pravosti, výše, zařazení do
skupiny a pořadí nebo požádat, aby k rozvržení rozdělované podstaty
bylo nařízeno jednání, s tím, že k námitkám nebo žádosti o jednání
učiněným později se nepřihlíží.
§ 336q
(1) Požádá-li o to alespoň jeden věřitel, případně oprávněný nebo
povinný, podle § 336b odst. 4 písm. b) nebo § 336p odst. 2, nařídí soud
po právní moci usnesení o příklepu, zaplacení nejvyššího podání nebo
předražku vydražitelem, právní moci usnesení o předražku a uplynutí
lhůty podle § 336p jednání o rozvrhu rozdělované podstaty.
(2) Soud provede jednání o rozvrhu rozdělované podstaty a rozhodne o
jejím rozdělení rovněž na návrh správce daně. Rozdělení podstaty
provede správce daně, který návrh podal, po právní moci rozhodnutí
vydaného soudem.
(3) K jednání soud předvolá účastníky rozvrhu, kterými jsou oprávněný,
ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinný a osoby,
které podaly přihlášku, ledaže by jejich přihláška byla odmítnuta (§
336f odst. 3).
(4) Předvolání k rozvrhovému jednání se rovněž vyvěsí na úřední desce
soudu.“.
74. § 337 zní:
㤠337
(1) Není-li nařízeno jednání o rozvrhu podle § 336q odst. 1, soud
rozvrhne rozdělovanou podstatu podle § 337c.
(2) Ustanovení § 336q odst. 2 se použije obdobně.
(3) Účastníky rozvrhu jsou oprávněný, ten, kdo do řízení přistoupil
jako další oprávněný, povinný a osoby, které podaly přihlášku, ledaže
by jejich přihláška byla odmítnuta (§ 336f odst. 4).“.
75. Na konci textu § 337a se doplňují slova „ , případně po odečtení
daně z přidané hodnoty, je-li povinný plátcem daně z přidané hodnoty a
byla-li vydražená nemovitost v obchodním majetku povinného“.
76. § 337b se zrušuje.
77. V § 337c odstavec 1 zní:
„(1) Z rozdělované podstaty se uspokojují postupně podle těchto skupin:
a) pohledávky nákladů vzniklých státu v tomto řízení,
b) pohledávky z hypotečních úvěrů nebo části těchto pohledávek sloužící
ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů,
c) pohledávka oprávněného, pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil
jako další oprávněný, a pohledávky zajištěné zástavním právem nebo
zajišťovacím převodem práva,
d) pohledávky nedoplatků výživného,
e) pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní
pojištění a pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti, pojistného na úrazové pojištění,
f) ostatní pohledávky.“.
78. V § 337c odstavec 1 zní:
„(1) Z rozdělované podstaty se uspokojují postupně podle těchto skupin:
a) pohledávky nákladů vzniklých státu v tomto řízení,
b) pohledávky z hypotečních úvěrů nebo části těchto pohledávek sloužící
ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů,
c) pohledávka oprávněného, pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil
jako další oprávněný, a pohledávky zajištěné zástavním právem nebo
zajišťovacím převodem práva,
d) pohledávky nedoplatků výživného,
e) pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní
pojištění a pojistného na sociální zabezpečení,
f) ostatní pohledávky.“.
79. V § 337c odst. 5 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a
písmena e) a f) se zrušují.
80. § 337e zní:
㤠337e
(1) V rozvrhovém usnesení soud rozhodne též o pohledávkách, které byly
popřeny co do pravosti, výše, zařazení do skupiny nebo pořadí, jestliže
lze o nich rozhodnout bez provádění důkazů; to neplatí u pohledávek, na
které ani zčásti podle skupin nebo podle pořadí nepřipadá úhrada z
rozdělované podstaty.
(2) Ostatní věřitele soud vyzve, aby do 30 dnů od právní moci
rozvrhového usnesení podali návrh podle § 267a odst. 1, jestliže na
sporné pohledávky připadá alespoň zčásti úhrada z rozdělované podstaty;
o částce připadající na sporné pohledávky rozhodne soud tak, že bude
projednána dodatečně.
(3) K námitkám, které nebyly včas uplatněny podle odstavce 2, se
nepřihlíží; o tomto následku musí být poučeni všichni, kdo byli vyzváni
podat návrh podle § 267a odst. 1.
(4) V návrhu podle § 267a odst. 1 nemohou být uplatněny nové
skutečnosti.“.
81. V § 337f odst. 1 se slova „nařídí jednání o rozvrhu“ nahrazují
slovy „pokračuje rozdělením“.
82. V § 337f se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Bylo-li k rozvržení
podstaty nařízeno jednání, nařídí soud jednání i k rozdělení zbytku
rozdělované podstaty.“.
83. § 337g a 337h znějí:
㤠337g
(1) V rozvrhovém usnesení soud přizná pohledávky jejich věřitelům a
uvede, že přiznané pohledávky po právní moci usnesení vyplatí. U
pohledávky vydražitele uvede, v jakém rozsahu ji vyplatí a v jakém
rozsahu ji započte proti nejvyššímu podání.
(2) Soud změní usnesení o rozvrhu, které nenabylo právní moci, pokud po
jeho vydání učinil věřitel oznámení podle § 336f odst. 5.
§ 337h
(1) Dnem právní moci rozvrhového usnesení zanikají zástavní práva
váznoucí na nemovitosti; ustanovení § 336l odst. 4 tím není dotčeno.
(2) Po právní moci rozvrhového usnesení soud vyrozumí příslušný
katastrální úřad, vydražitele nebo předražitele o tom, která zástavní
práva váznoucí na nemovitosti zanikla a která působí proti vydražiteli.
(3) Po vydání usnesení o příklepu nebo usnesení o předražku nelze
zastavit výkon rozhodnutí. Účastníci rozvrhu však mohou pro důvody
uvedené v § 268 popřít pohledávku oprávněného nebo dalšího
oprávněného.“.
84. V části šesté se v nadpisu hlavy sedmé slovo „prodej“ nahrazuje
slovem „postižení“.
85. V § 338f odst. 1 a 2 větě první, § 338g odst. 1, § 338k odst. 1, §
338zn odst. 3, § 338zo odst. 1, § 338zp odst. 1 a v § 338zq odst. 1 a 2
se slovo „prodejem“ nahrazuje slovem „postižením“.
86. V § 338f odst. 1 se slovo „prodej“ nahrazuje slovem „postižení“.
87. V § 338i odst. 5 větě druhé, § 338n odst. 6 a § 338w odst. 3 se
slovo „prodeje“ nahrazuje slovy „výkonu rozhodnutí“.
88. V § 338k odst. 1 větě první se slovo „prodávaného“ nahrazuje slovem
„postiženého“.
89. V § 338l se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
90. § 338m zní:
㤠338m
(1) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud správci
uloží, aby
a) zjistil na základě údajů v účetní evidenci o podniku, jaké věci,
práva a jiné majetkové hodnoty a jaké závazky slouží k provozování
podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit;
neumožní-li povinný správci řádně nahlédnout do účetních záznamů,
zjedná soud správci na jeho návrh přístup k těmto záznamům, a to v
odůvodněných případech i za součinnosti orgánů justiční stráže nebo
Policie České republiky,
b) zjistil, jaké jsou příjmy a výdaje podniku,
c) provedl soupis věcí, práv a jiných majetkových hodnot a závazků, o
nichž se mu podařilo zjistit, že slouží k provozování podniku nebo
vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, není-li možné
potřebné údaje zjistit postupem podle písmene a).
(2) Na základě zjištění podle odstavce 1 podá správce ve lhůtě
stanovené soudem předběžnou zprávu o tom, zda pro uspokojení vymáhané
pohledávky je vhodnější podnik dále spravovat nebo ho prodat.
(3) Stejnopis předběžné zprávy soud doručí oprávněnému, těm, kdo do
řízení přistoupili jako další oprávnění, a povinnému a umožní jim, aby
se k obsahu zprávy v přiměřené lhůtě vyjádřili. K námitkám povinného
týkajícím se soupisu věcí, práv a jiných majetkových hodnot, který
správci neposkytl součinnost podle odstavce 1 písm. c), se nepřihlíží.
(4) Soud může správci uložit, aby zprávu doplnil nebo aby podal soudu
potřebná vysvětlení. K objasnění rozhodných skutečností může též
provést potřebná šetření.“.
91. Za § 338m se vkládají nové § 338ma a 338mb, které včetně nadpisu
znějí:
㤠338ma
(1) Na základě zjištění podle § 338m anebo jiných rozhodných hledisek,
které si opatří, a po vyjádření osob uvedených v § 338m odst. 3
rozhodne soud, zda výkon rozhodnutí bude pokračovat správou podniku
nebo bude nařízen jeho prodej v dražbě.
(2) Rozhodne-li soud o pokračování výkonu rozhodnutí správou podniku,
uloží správci, aby výtěžek správy vyplácel oprávněnému nebo tomu, kdo
do řízení přistoupil jako další oprávněný, každé 3 měsíce,
nedohodnou-li se na delší lhůtě. Ustanovení § 320h se použije obdobně.
Prodej podniku
§ 338mb
(1) Po právní moci usnesení podle § 338ma, kterým byl nařízen prodej
podniku v dražbě, soud uloží správci, aby podal zprávu o ceně podniku,
kterou zjistil, na základě údajů podle § 338m anebo jiných rozhodných
hledisek, a na základě ocenění znalce, kterého si správce se souhlasem
soudu přibral.
(2) Při oceňování podniku se použije cena obvyklá.
(3) Nestanoví-li soud jinak, správce ve zprávě o ceně podniku uvede,
a) jaké věci, práva a jiné majetkové hodnoty patří k podniku a jakou
mají cenu,
b) kolik činí v podniku peněžní prostředky v hotovosti a uložené na
účtu u peněžního ústavu v měně České republiky,
c) jaké závazky patří k podniku a jakou mají cenu,
d) jaké peněžité závazky patří k podniku a kolik činí celkem,
e) kolik činí čisté jmění podniku.
(4) Pro zprávu správce o ceně podniku platí obdobně § 338m odst. 3 a
4.“.
92. V § 338n odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „ , popřípadě
zjištění podle § 338m odst. 5“ zrušují.
93. V § 338zd se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které
znějí:
„(2) Každý z věřitelů, který je přítomen jednání, je povinen vyčíslit
svou pohledávku a její příslušenství ke dni rozvrhového jednání a
uvést, do jaké skupiny patří, a skutečnosti významné pro její pořadí.
Pohledávky ostatních věřitelů a jejich příslušenství vyčíslí ke dni
rozvrhového jednání a jejich skupinu a pořadí uvede soud podle údajů
obsažených ve spisu. Po skončení rozvrhového jednání nelze přihlížet k
té části pohledávek a jejich příslušenství, která nebyla vyčíslena.
(3) Každý z účastníků rozvrhu může popřít vyčíslené pohledávky co do
jejich pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí. K námitkám osob,
které se k rozvrhovému jednání nedostavily, se nepřihlíží, ledaže by
byly uplatněny a doloženy před jednáním.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.
94. V § 338zd odst. 4 se slova „Ustanovení § 337b odst. 2 a 3 platí
obdobně; pohledávku“ nahrazují slovem „Pohledávku“.
95. V § 338ze odst. 1 písm. a) se slovo „prodeje“ zrušuje.
96. V § 338zn odst. 1 a 2 větě první se slova „prodejem podniku“
nahrazují slovy „postižením podniku“.
97. V nadpisu nad § 338zp a 338zq se slovo „Prodej“ nahrazuje slovem
„Postižení“.
98. V § 338zq odst. 1, 3 a 5 se slovo „spolumajitele“ nahrazuje slovem
„spoluvlastníka“.
99. V § 338zq odst. 2 se slovo „Spolumajiteli“ nahrazuje slovem
„Spoluvlastníku“.
100. V § 338zq odst. 2 a 6 se slovo „spolumajitel“ nahrazuje slovem
„spoluvlastník“ a v odstavci 7 se slovo „Spolumajitel“ nahrazuje slovem
„Spoluvlastník“.
101. V § 338zq odst. 4 se slovo „spolumajiteli“ nahrazuje slovem
„spoluvlastníku“.
102. V § 341 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č.
102 zní:
„(4) Postup podle odstavce 3 se nepoužije, jde-li o věc zjevně
bezcennou. V takovém případě soud věc zdokumentuje a nařídí její
zničení. O zničení věci vyrozumí povinného nejméně pět dnů předem, než
k němu dojde. Zničení věci se provede tak, že ji soud předá k využití
nebo k odstranění nebo ji předá osobě oprávněné ke sběru nebo výkupu
odpadů podle zvláštního právního předpisu^102).
102) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí
podle dosavadních právních předpisů.
2. Řízení o výkonu rozhodnutí, která byla zahájena přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona a která podle § 251 zákona č. 99/1963 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nespadají po dni
nabytí účinnosti tohoto zákona do působnosti soudu, soud rozvrhne
rovnoměrně mezi soudní exekutory, kteří byli jmenováni do jeho obvodu,
a vyrozumí o tom oprávněného a příslušného soudního exekutora. Není-li
do obvodu soudu jmenován žádný exekutor, soud řízení rozvrhne
rovnoměrně mezi soudní exekutory, kteří byli jmenováni do obvodu soudu,
který má společnou hranici s tímto obvodem a který patří do obvodu
stejného krajského soudu.
3. Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí předá soud
soudním exekutorům, mezi které byly věci rozvrženy, příslušné soudní
spisy. Dnem, kdy soud předá soudnímu exekutorovi soudní spis, řízení o
výkonu rozhodnutí pokračuje dále u soudního exekutora jako exekuční
řízení.
4. Oprávněný může do 2 měsíců od předání soudního spisu podat návrh na
zastavení exekuce bez uvedení důvodu; tomuto návrhu soudní exekutor
vyhoví. V tomto případě nemá soudní exekutor nárok na náhradu nákladů
exekuce a účastníci exekučního řízení nemají nárok na náhradu nákladů.
5. Oprávněný může do 2 měsíců od předání soudního spisu i bez uvedení
důvodu požádat exekuční soud o změnu exekutora; soud o tomto návrhu
rozhodne.
6. Účinky zahájení řízení o výkonu rozhodnutí a úkony, které v něm
vykonal soud, zůstávají zachovány. Soudní exekutor není vázán návrhem
oprávněného na to, jakým způsobem má být výkon rozhodnutí veden. Soudní
poplatek zaplacený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
nevrací; nebyla-li exekuce zastavena podle bodu 4, snižují se o částku
zaplacenou na tomto poplatku náklady exekuce. Soud nenařizuje exekuci a
nepověřuje soudního exekutora jejím provedením.
7. Soudní exekutor zašle povinnému výzvu ke splnění vymáhané povinnosti
podle § 46 odst. 6 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona. Po marném uplynutí lhůty podle § 46
odst. 6 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, provede soudní exekutor exekuci podle zákona
č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
8. O předání spisů sepíše předseda soudu a soudní exekutor protokol,
který se bez zbytečného odkladu zveřejní na úřední desce soudu, na
úřední desce soudního exekutora a na internetových stránkách
Exekutorské komory České republiky. V protokolu se uvede spisová značka
soudu, označení účastníků řízení, exekutor, který spis převzal, a den,
kdy k převzetí spisu došlo.
9. Zahájí-li oprávněný, na jehož návrh byla zastavena exekuce podle
bodu 4, exekuční řízení podle správního nebo daňového řádu do 6 měsíců
ode dne právní moci rozhodnutí o zastavení exekuce podle bodu 4, neběží
po tuto dobu lhůta, v níž může exekuční správní orgán nařídit exekuci
podle § 108 odst. 4 správního řádu, a lhůta pro placení daně podle §
160 daňového řádu.
10. Exekutorské zápisy podle § 78 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly sepsány
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou titulem pro výkon
rozhodnutí podle § 251 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, i po dni nabytí účinnosti tohoto
zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna exekučního řádu
Čl. III
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb.,
zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb.,
zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb.,
zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb.,
zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb.,
zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb.,
zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb.,
zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb.,
zákona č. 183/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb.,
zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb.,
zákona č. 188/2011 Sb. a zákona č. 428/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 2 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se
odstavec 2, který zní:
„(2) Exekutor je povinen vykonávat svědomitě své povolání a při jeho
výkonu a v občanském životě se zdržet všeho, co by mohlo narušit
důstojnost exekutorského povolání nebo ohrozit důvěru v nezávislý,
nestranný a spravedlivý výkon exekuční činnosti.“.
2. V § 3 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Exekutor však může
vykonávat i za úplatu činnost vědeckou, publikační, pedagogickou,
tlumočnickou, znaleckou, uměleckou a činnost v poradních orgánech
vlády, ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a v
orgánech samosprávy.“.
3. Za § 3 se vkládá nový § 4, který zní:
㤠4
(1) Exekutor je povinen při výkonu exekuční a další činnosti používat
označení „soudní exekutor“. Označení „soudní exekutor“ nebo
„exekutorský úřad“, od nich odvozené tvary slov, ani označení způsobilé
vyvolat nebezpečí záměny s uvedenými označeními není oprávněna používat
jiná osoba.
(2) Ten, kdo neprovádí na základě zákona nucený výkon exekučních
titulů, není oprávněn označovat svoji činnost jako „výkon rozhodnutí“,
„exekuci“ nebo „exekuční činnost“, tvary slov od nich odvozené, ani
označení způsobilé přivodit nebezpečí záměny s uvedenými označeními.“.
4. V § 7 odst. 6 se slova „okresního soudu, který exekutora pověřil
provedením exekuce“ nahrazují slovy „soudu příslušného podle § 45 (dále
jen „exekuční soud“)“.
5. V § 7 odst. 6 se za větu druhou vkládá věta „Předseda okresního
soudu provádí státní dohled i na základě písemných podnětů právnických
nebo fyzických osob.“.
6. V § 8 písmeno a) zní:
„a) odvolává a na návrh Komory jmenuje exekutory,“.
7. V § 8 se na konci textu písmene e) doplňují slova „za podmínek
stanovených v § 10 odst. 2 a podává návrh na členy výběrové komise
podle § 115a odst. 1“.
8. V § 9 odst. 1 písmeno b) včetně poznámek pod čarou č. 28 a 29 zní:
„b) získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo
1. v magisterském studijním programu právo a právní věda studiem na
vysoké škole v České republice^28), nebo
2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v
České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na
základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo
pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního
předpisu^29), a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem
obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu
právo a právní věda v oboru právo na vysoké škole v České republice,
28) § 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a
doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších
předpisů.
29) § 89 zákona č. 111/1998 Sb.“.
9. § 10 zní:
㤠10
(1) Exekutora jmenuje do exekutorského úřadu ministr na návrh Komory do
1 měsíce od doručení návrhu Komory na jmenování exekutora, a to do
sídla v obvodu okresního soudu. Návrh na jmenování exekutora podává na
základě výběrového řízení Komora do 1 měsíce od ukončení výběrového
řízení. Výběrové řízení je ukončeno vydáním rozhodnutí prezidia Komory
o tom, který uchazeč se ve výběrovém řízení umístil na prvním místě
nebo kteří uchazeči uspěli tak, že splňují předpoklady na jejich
jmenování.
(2) Komora uskuteční výběrové řízení nejpozději do 1 měsíce od uvolnění
exekutorského úřadu a nebo, jde-li o zvýšení počtu exekutorských úřadů,
do 1 měsíce poté, co se Komora dozví o zvýšení počtu exekutorských
úřadů. Jestliže Komora nepodá ministrovi návrh na jmenování exekutora
do 1 měsíce od ukončení výběrového řízení nebo neuskuteční výběrové
řízení ve stanovené lhůtě, ministr vyhlásí výběrové řízení a na jeho
základě jmenuje exekutora i bez tohoto návrhu.
(3) Do výběrového řízení se může přihlásit ve lhůtě určené Komorou
každý, kdo splňuje podmínky podle § 9.“.
10. V § 14 odst. 1 větě druhé se slova „po projednání s Komorou“
nahrazují slovy „s předchozím souhlasem Komory“.
11. § 15 zní:
㤠15
(1) Výkon exekutorského úřadu zaniká
a) smrtí exekutora,
b) prohlášením exekutora za mrtvého,
c) odvoláním exekutora,
d) pozbytím státního občanství České republiky,
e) jestliže byl exekutor zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo byla
tato způsobilost omezena,
f) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo uloženo kárné opatření
odvolání z exekutorského úřadu,
g) dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl exekutorovi uložen
trest zákazu činnosti soudního exekutora nebo kterým byl exekutor
odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,
h) uplynutím 6 kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž byla
ministerstvu doručena žádost exekutora o ukončení výkonu exekutorského
úřadu.
(2) Ministr exekutora odvolá,
a) jestliže byl exekutor pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin
nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s exekuční činností,
b) jestliže exekutor nedoloží Komoře stejnopis nebo ověřenou kopii
smlouvy o pojištění své odpovědnosti za škodu do 30 dnů po svém
jmenování exekutorem nebo zanikne-li jeho pojištění odpovědnosti za
škodu a exekutor jej do 30 dnů neobnoví,
c) jestliže si exekutor do 3 měsíců po složení slibu bez vážných důvodů
neotevře v sídle exekutorského úřadu, do kterého byl jmenován, kancelář
a nebude připraven vykonávat exekuční činnost,
d) jestliže soud na návrh ministerstva rozhodl, že exekutor vzhledem ke
svému zdravotnímu stavu nemůže řádně nejméně po dobu 1 roku vykonávat
exekuční činnost.
(3) Výkon exekutorského úřadu se pozastavuje dnem doručení rozhodnutí o
jeho odvolání.
(4) Dozví-li se Komora o důvodu pro odvolání podle odstavce 2, je
povinna jej ministerstvu neprodleně oznámit.
(5) Exekutor jmenovaný do exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl,
převezme spisy tohoto exekutorského úřadu a provádí dále exekuční i
další činnost. Účastníky exekučního řízení o tom informuje a
oprávněného poučí, že může požádat o změnu exekutora. Exekutor, jemuž
zanikl výkon exekutorského úřadu, zajistí předání spisů, plnění
vymožených v exekuci, zajištěných věcí, exekutorských úschov a registrů
nově jmenovanému exekutorovi a předání razítek, průkazů a pečetidel
podle § 103 odst. 1.
(6) Podíl exekutora, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu, popřípadě
jeho dědiců na odměně nově jmenovaného exekutora se určí dohodou.
Nebude-li dohoda doručena Komoře do 2 měsíců od jmenování nového
exekutora, rozhodne Komora podle zásad spravedlivého uspořádání.“.
12. V § 16 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „podle zásad
spravedlivého uspořádání“.
13. V § 17 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Exekutorský kandidát, který zastupuje exekutora, kterému zanikl
výkon exekutorského úřadu, vykonává činnost zástupce samostatně.
Ustanovení § 32 se použije obdobně.“.
14. V § 18 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Ustanovením nového zástupce zaniká ustanovení předchozího
zástupce.“.
15. V § 27 odst. 3 písm. d) se slova „1 roku“ nahrazují slovy „6
měsíců“.
16. V části první nadpis hlavy III zní: „EXEKUČNÍ ČINNOST“.
17. V § 28 se věta první nahrazuje větou „Exekuci vede ten exekutor,
kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v
rejstříku zahájených exekucí.“.
18. V § 29 odst. 1 se slova „provedení exekuce“ nahrazují slovy
„exekučního řízení“.
19. V § 29 odstavec 5 zní:
„(5) Účastník je povinen námitku podjatosti exekutora uplatnit
nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno vyrozumění o zahájení
exekuce; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento
důvod později, může námitku uplatnit do 8 dnů poté, co se o něm
dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit také tehdy,
jestliže nebyl exekutorem poučen o svém právu vyjádřit se k osobě
exekutora. Námitky povinného k osobě exekutora nemají odkladný
účinek.“.
20. V § 29 odstavec 11 zní:
„(11) Jestliže bylo rozhodnuto, že exekutor je vyloučen, v exekuci
pokračuje ten exekutor, kterého navrhne oprávněný a který se zapíše do
rejstříku zahájených exekucí tak, že provede změnu údaje podle § 35b
odst. 1 písm. a) nebo b); nově zaregistrovaný exekutor rozhodne
příkazem k úhradě nákladů exekuce o dosud vzniklých nákladech
exekuce.“.
21. V § 29 se doplňuje odstavec 12, který zní:
„(12) O tom, zda je vyloučen koncipient, kandidát nebo jiný zaměstnanec
exekutora, jakož i znalec nebo tlumočník, rozhoduje exekutor; odstavce
1 až 4, 6 a 9 se použijí přiměřeně. Proti jeho usnesení není přípustný
opravný prostředek.“.
22. V § 30 písm. b) se slova „žadatel o provedení exekuce“ nahrazují
slovem „oprávněný“.
23. V § 31 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Vyslovil-li účastník
exekučního řízení písemný souhlas se sdělením údajů, na něž se vztahuje
povinnost mlčenlivosti, podle zvláštního právního předpisu^30),
exekutor tyto údaje na výzvu příslušnému orgánu sdělí.“.
Poznámka pod čarou č. 30 zní:
„30) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění
pozdějších předpisů.“.
24. V § 32 odst. 1 větě první se slova „Exekutor odpovídá“ nahrazují
slovy „Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, odpovídá exekutor“.
25. V § 33 odst. 3 větě první a v § 33 odst. 9 se slovo „provedení“
nahrazuje slovem „vedení“.
26. V § 33 odstavec 5 zní:
„(5) Provozovatel poštovních služeb je povinen oznámit exekutorovi na
jeho písemnou žádost údaje potřebné k vedení exekuce, zejména totožnost
osob, které si pronajímají poštovní přihrádky nebo jiná doručovací
místa, údaje o počtu tam došlých poštovních zásilek a jejich
odesilatelích, úhrn peněžních prostředků docházejících povinnému
prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo do jeho poštovní
přihrádky a totožnost příjemce poštovních zásilek uložených u
poskytovatele poštovních služeb.“.
27. V § 33 odst. 6 se slova „Provozovatelé telekomunikačních služeb“
nahrazují slovy „Poskytovatelé služeb elektronických komunikací“.
28. V § 33a odst. 1 úvodní části ustanovení, § 33b úvodní části
ustanovení a v § 33c úvodní části ustanovení se slovo „provedení“
zrušuje.
29. V § 33a se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno n), které zní:
„n) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky,
popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo
jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě
jména, příjmení, datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem dítěte
právnická osoba, název a adresa sídla.“.
30. Za § 33d se vkládá nový § 33e, který zní:
㤠33e
V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro
potřeby exekuce exekutorům prostřednictvím Komory Česká správa
sociálního zabezpečení údaje z registru pojištěnců o příjemcích dávek
důchodového pojištění v rozsahu
a) rodné číslo a evidenční číslo pojištěnce,
b) příjmení a jméno,
c) aktuální adresu pro výplatu důchodu (důchodů),
d) způsob výplaty důchodu (důchodů),
e) druh důchodu (důchodů),
f) výši důchodu (důchodů),
g) výši předcházející exekuční či jiné srážky z důchodu,
h) výši důchodu vypláceného po provedení předcházejících srážek,
i) údaje o jiném příjemci důchodu,
j) u dlužníků pobývajících v zahraničí stát, kam je důchod poukazován,
k) příplatky a příspěvky k důchodům vypláceným podle odškodňovacích
předpisů.“.
31. V § 34 odstavec 1 zní:
„(1) Exekutor může pro účely exekučního řízení požádat o součinnost
třetí osoby podle § 33 a ty jsou povinny ji bezplatně poskytnout. Osoby
uvedené v § 33 odst. 4 až 9 a komoditní burzy, organizátor regulovaného
trhu^27), centrální depozitář a jiné osoby oprávněné k vedení evidence
investičních nástrojů mají při poskytování údajů právo na úhradu účelně
vynaložených hotových výdajů.“.
32. V § 34 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Exekutor požádá peněžní ústav o součinnost elektronicky datovým
souborem a peněžní ústav součinnost elektronicky datovým souborem
poskytne. Peněžní ústav není povinen poskytnout exekutorovi součinnost,
není-li žádost o součinnost podána elektronicky datovým souborem nebo
nemá-li stanovené obsahové náležitosti anebo nemá-li datový soubor
stanovený formát nebo strukturu. Ministerstvo stanoví vyhláškou formát
a strukturu tohoto datového souboru a obsahové náležitosti žádosti o
součinnost.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
33. V § 34 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Ustanovení § 33 až 33e a odstavce 1 až 3 se použijí i pro
zjišťování údajů o majetku manžela povinného v souvislosti s prováděním
exekuce, jíž jsou k vydobytí závazku, který patří do společného jmění
manželů, postiženy majetkové hodnoty manžela povinného.“.
34. V § 35 odstavce 2 až 4 znějí:
„(2) Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel
exekutorovi.
(3) Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného
nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle § 43a.
(4) Podá-li oprávněný více exekučních návrhů v téže věci, vede exekuci
ten exekutor, který je v rejstříku zahájených exekucí zapsán jako
první.“.
35. Za § 35 se vkládají nové § 35a a 35b, které včetně nadpisu znějí:
„Rejstřík zahájených exekucí
§ 35a
(1) Rejstřík zahájených exekucí je elektronický seznam, který provozuje
a spravuje ministerstvo.
(2) Údaje do rejstříku zahájených exekucí zapisuje soud nebo exekutor
způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Rejstřík zahájených exekucí je neveřejný. Ministerstvo poskytuje
údaje z rejstříku zahájených exekucí pouze soudům a Komoře, a to
způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Údaje vedené v rejstříku zahájených exekucí se z tohoto rejstříku
vymažou po uplynutí 25 let od data uvedeného v § 35b odst. 1 písm. i).
§ 35b
(1) V rejstříku zahájených exekucí se vedou údaje v rozsahu
a) označení exekutora, u kterého bylo zahájeno exekuční řízení,
b) označení exekutora, který exekuční řízení vede nebo vedl, je-li
odlišný od exekutora podle písmene a),
c) označení exekučního řízení spisovou značkou, pod kterou je vedeno,
d) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby,
která jej vyhotovila,
e) označení oprávněného a povinného,
f) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena,
g) datum zahájení exekučního řízení,
h) datum, kdy nastaly skutečnosti podle § 52 odst. 3 písm. a) a b)
(dále jen „doložka provedení exekuce“),
i) datum skončení exekuce.
(2) Součástí rejstříku zahájených exekucí jsou i provozní údaje o
zápisu údajů podle odstavce 1. Údaje podle odstavce 1 písm. b), h) a i)
zapíše do rejstříku exekutor.“.
36. V § 36 odst. 3 se slovo „provést“ nahrazuje slovem „vést“.
37. § 37 včetně nadpisu zní:
„Exekuční návrh
§ 37
(1) Exekuci lze vést jen na návrh oprávněného nebo na návrh toho, kdo
prokáže, že na něho přešlo nebo bylo převedeno právo z rozhodnutí podle
§ 36 odst. 3 a 5.
(2) Oprávněný může podat exekuční návrh podle tohoto zákona,
a) nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul podle
tohoto zákona, a
b) nejde-li o věc podle § 251 odst. 2 písm. a) a § 251 odst. 2 písm. c)
až f) občanského soudního řádu; exekuční návrh lze však podat tehdy,
má-li být exekuce vedena podle cizího rozhodnutí, u něhož bylo vydáno
prohlášení vykonatelnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské
unie nebo mezinárodní smlouvy nebo rozhodnuto o uznání.
(3) Další řízení zahájené oprávněným proti témuž povinnému u stejného
exekutora dříve, než zanikne oprávnění exekutora k vedení předchozí
exekuce, se spojuje s předchozí exekucí ke společnému řízení, a to ode
dne podání návrhu. V zájmu hospodárnosti řízení může exekutor věc podle
věty první vyloučit k samostatnému řízení.
(4) Jsou-li exekuční řízení proti témuž povinnému vedena u více
exekutorů nebo zahájí-li další oprávněný u téhož exekutora exekuční
řízení proti témuž povinnému, exekuční soud tato řízení spojí na návrh
povinného ke společnému řízení,
a) je-li oprávněným osoba, jež byla věřitelem povinného v době vzniku
vymáhané pohledávky, nebo její právní nástupce, a řízení již nebyla
spojena podle odstavce 3,
b) je-li předmětem jednotlivých spojovaných řízení vymožení peněžitého
plnění nepřevyšujícího částku podle § 202 odst. 2 občanského soudního
řádu a
c) jsou-li proti povinnému vedena alespoň 2 exekuční řízení podle
písmene a).
(5) V usnesení o spojení exekuční soud určí, který exekutor řízení
povede. Exekutorovi, který řízení nepovede, náleží náhrada účelně
vynaložených hotových výdajů, o níž soud rozhodne v usnesení o spojení.
V zájmu hospodárnosti však exekuční soud řízení nespojí, vyžaduje-li to
stav těchto řízení nebo se tato řízení ke spojení zjevně nehodí.“.
38. § 38 zní:
㤠38
(1) V exekučním návrhu musí být označen exekutor, který má exekuci
vést, s uvedením jeho sídla. Z návrhu musí být dále patrné, kdo ho
činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován.
Kromě toho musí exekuční návrh obsahovat jméno, popřípadě jména, a
příjmení účastníků, místo jejich trvalého pobytu^7b), popřípadě místo
pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince^7d),^7e), a
popřípadě rodné číslo nebo datum narození účastníků, nebo obchodní
firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, přesné označení
exekučního titulu, uvedení povinnosti, která má být exekucí vymožena, a
údaj o tom, zda, popřípadě v jakém rozsahu povinný vymáhanou povinnost
splnil, popřípadě označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává.
(2) K exekučnímu návrhu je třeba připojit originál nebo úředně ověřenou
kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti
nebo stejnopis notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti.“.
39. V § 39 odst. 1 se slova „návrh na nařízení exekuce“ nahrazují slovy
„exekuční návrh“.
40. V § 39 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Není-li v určené
lhůtě návrh řádně opraven nebo doplněn a v řízení nelze pro tento
nedostatek pokračovat nebo není-li přiložen exekuční titul nebo
osvědčení o vykonatelnosti exekučního titulu, exekutor usnesením
exekuční návrh odmítne.“.
41. V § 39 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Jestliže nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro
vedení exekuce a exekuční návrh nebude odmítnut, exekutor exekuční
návrh usnesením nejpozději ve lhůtě podle § 44 odst. 1 zamítne.“.
42. V § 40 odst. 1 písm. a) se za slovo „soudu“ vkládají slova „nebo
exekutora“.
43. V § 40 odst. 1 písm. d) se slova „nebo exekutorský zápis podle § 78
písm. a)“ zrušují.
44. V § 40 odst. 4 a v § 42 odst. 1 se slovo „provést“ nahrazuje slovem
„vést“.
45. V § 41 se slova „b), c)“ nahrazují slovy „a) až c)“.
46. V § 42 odst. 1 větě druhé se slovo „nařízení“ zrušuje.
47. V § 42 odst. 2 se slova „Při provádění exekuce“ nahrazují slovy „V
exekučním řízení“.
48. V § 42 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Při posuzování skutečností podle odstavců 2 a 3 exekutor vždy
přihlédne k tomu, co v řízení vyšlo najevo.“.
49. V § 43 odst. 1 se slova „nařídit exekuci jen“ nahrazují slovy
„postupovat podle § 44 jen tehdy“.
50. Za § 43 se vkládá nový § 43a, který zní:
㤠43a
(1) Exekutor, kterému došel exekuční návrh, požádá exekuční soud
nejpozději do 15 dnů ode dne doručení návrhu o pověření a nařízení
exekuce (dále jen „pověření“). Neobsahuje-li návrh oprávněného všechny
náležitosti nebo je nesrozumitelný nebo neurčitý, běží tato lhůta až
ode dne doručení opraveného nebo doplněného návrhu, popřípadě
exekučního titulu exekutorovi. Doručením žádosti o pověření soudu se do
rejstříku zahájených exekucí elektronicky zapíší údaje podle § 35b
odst. 1 písm. a) a c) až g).
(2) V žádosti o pověření musí být označen exekutor, který žádost podle
odstavce 1 podal, s uvedením jeho sídla. Žádost musí být datována a
musí dále zejména obsahovat jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště
účastníků nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo a
přesné označení exekučního titulu. Součástí žádosti o pověření jsou i
údaje podle § 35b odst. 1 písm. a) a c) až g). Společně se žádostí
exekutor soudu zašle návrh oprávněného na nařízení exekuce a všechny
listiny, které k návrhu připojil. Žádost včetně všech listin, které se
soudu zasílají společně s ní, musí být podána na elektronickém
formuláři prostřednictvím veřejné datové sítě a elektronické aplikace
určené k podání takové žádosti; není-li to technicky možné, mohou být
žádost i listiny zaslány prostřednictvím veřejné datové sítě do datové
schránky, případně v listinné podobě.
(3) Soud vydá pověření do 15 dnů, jestliže jsou splněny všechny zákonem
stanovené předpoklady.
(4) Pověření obsahuje
a) označení exekučního soudu,
b) označení exekutora,
c) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby,
která jej vyhotovila,
d) označení oprávněného a povinného,
e) podpis a datum.
(5) Pověření není soudním rozhodnutím a nedoručuje se účastníkům
řízení.
(6) Jestliže nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro
vedení exekuce, soud udělí exekutorovi pokyn, aby exekuční návrh odmítl
nebo zamítl. Tímto pokynem je exekutor vázán.“.
51. § 44 zní:
㤠44
(1) Nejpozději do 15 dnů ode dne doručení pověření podle § 43a odst. 3
zašle exekutor oprávněnému vyrozumění o zahájení exekuce. Povinnému
zašle exekutor vyrozumění nejpozději s prvním exekučním příkazem, který
mu v exekučním řízení doručuje; spolu s vyrozuměním zašle exekutor
povinnému exekuční návrh, kopii exekučního titulu a výzvu podle § 46
odst. 6. Orgánům pověřeným vedením evidence (rejstříků) právnických
osob^16), případně dalším orgánům či osobám se vyrozumění zašle, jen
je-li to potřebné pro vedení exekuce. Je-li v katastru nemovitostí
zapsáno vlastnické právo povinného a nejde-li o povinného uvedeného v §
44a odst. 5 nebo o povinného podle odstavce 4, rozhodl-li exekutor o
tom, že se zákaz podle § 44a odst. 1 nevztahuje na nemovitost v jeho
vlastnictví, vyrozumění se zašle katastrálnímu úřadu, v jehož územním
obvodu má sídlo soudní exekutor, který vyrozumění o zahájení exekuce
zasílá. Vyrozumění není rozhodnutím.
(2) Vyrozumění se doručí povinnému do vlastních rukou.
(3) Vyrozumění obsahuje
a) označení exekučního soudu,
b) označení exekutora, který vede exekuční řízení,
c) označení exekučního řízení spisovou značkou, pod kterou je vedeno,
d) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby,
která jej vyhotovila,
e) označení oprávněného a povinného,
f) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena, včetně
povinnosti k úhradě nákladů oprávněného a nákladů exekuce,
g) podpis a datum,
h) poučení podle § 29 odst. 5, § 37 odst. 3 a 4, § 44a odst. 1, § 54, §
55 odst. 1 a 2 a § 87 odst. 1.
(4) Je-li vymáhaná povinnost v hrubém nepoměru k majetku povinného, na
který by se vztahoval zákaz podle § 44a odst. 1, může exekutor před
zasláním vyrozumění oprávněnému rozhodnout, že se zákaz podle § 44a
odst. 1 vztahuje pouze na část majetku přiměřenou vymáhané povinnosti.
Toto rozhodnutí zašle spolu s vyrozuměním oprávněnému a povinnému.“.
52. V § 44a odst. 1 větě první se slova „Po doručení usnesení nesmí
povinný“ nahrazují slovy „Nerozhodl-li exekutor podle § 44 odst. 4
jinak, nesmí povinný po doručení vyrozumění“.
53. V § 44a odst. 2 se slova „§ 49 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 49 odst.
7“.
54. V § 44a se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „nebo územní
samosprávný celek“.
55. § 44b včetně nadpisu zní:
㤠44b
Změna exekutora
(1) Na návrh oprávněného a souhlasí-li s tím exekutor, který vede
exekuci, a exekutor, kterého oprávněný označí v návrhu, převezme
exekuci exekutor, kterého oprávněný označil v návrhu. Převzetí exekuce
není rozhodnutím.
(2) Nedojde-li ke změně exekutora podle odstavce 1 a požádá-li
oprávněný exekuční soud o změnu exekutora, exekuční soud po vyjádření
exekutora, je-li to důvodné, rozhodne, že exekuci bude vést jiný
exekutor, kterého navrhne oprávněný, a exekutor, který exekuci dosud
vedl, mu věc postoupí.
(3) Účinky původního exekučního návrhu oprávněného zůstávají zachovány.
(4) Nový exekutor provede změnu údaje podle § 35b odst. 1 písm. a) nebo
b) v rejstříku zahájených exekucí a rozhodne příkazem k úhradě nákladů
exekuce o dosud vzniklých nákladech exekuce. Odměna exekutora, který
exekuci dosud vedl, se vypočítá tak, jako by došlo k zastavení exekuce.
(5) Náklady exekuce vzniklé v souvislosti se změnou exekutora podle
odstavce 1 nese oprávněný.“.
56. V § 45 odstavec 2 zní:
„(2) Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má
povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu^7b),
popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu
cizince^7d),^7e). Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným
soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je
fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo
pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou
osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož
obvodu má povinný majetek.“.
57. V § 45 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Je-li podle odstavce 2 místně příslušných několik soudů, je místně
příslušným ten soud, jehož název je první v abecedním, případně
číselném pořadí.“.
58. § 46 včetně poznámek pod čarou č. 16b a 31 zní:
㤠46
(1) Exekutor postupuje v exekuci rychle a účelně; při tom dbá ochrany
práv účastníků řízení i třetích osob dotčených jeho postupem.
(2) Exekutor činí i bez návrhu úkony směřující k provedení exekuce.
Exekutor vede exekuci až do vymožení pohledávky a jejího příslušenství
nebo vynucení jiné vymáhané povinnosti, nákladů exekuce a nákladů
oprávněného; tím bude exekuce provedena. Úkony a rozhodnutí exekutora a
exekučního soudu jsou evidovány v exekučním spise, který vede exekutor
v listinné nebo v elektronické podobě.
(3) Exekutor je povinen vést exekuce v pořadí, v jakém mu byly doručeny
exekuční návrhy.
(4) Peněžitá plnění na vymáhanou povinnost se hradí exekutorovi nebo
oprávněnému. Nedohodnou-li se exekutor a oprávněný jinak, exekutor po
uplynutí lhůty podle odstavce 6 zajistí po odpočtu nákladů exekuce
výplatu celé vymožené pohledávky oprávněnému do 30 dnů od doby, kdy
peněžité plnění obdržel. Vymožené částečné plnění exekutor vyplatí
oprávněnému, nedohodl-li se s ním jinak, ve stejné lhůtě v případě, kdy
toto nevyplacené částečné plnění převyšuje částku 1 000 Kč. Za vymožené
plnění se považuje plnění získané provedením exekuce některým ze
způsobů podle § 59 odst. 1, provedením exekuce podle odstavce 6 nebo
hrazené na vymáhanou povinnost od uplynutí lhůty podle odstavce 6 a
vydání exekučního příkazu do provedení exekuce podle tohoto exekučního
příkazu.
(5) Exekutor je povinen vymožené peněžité plnění vést odděleně od
vlastních prostředků na zvláštním účtu^31) u banky nebo spořitelního a
úvěrního družstva v České republice. Exekutor oznámí bez zbytečného
odkladu ministerstvu a Komoře číslo tohoto účtu a peněžní ústav, u
kterého je veden.
(6) Exekutor zašle povinnému společně s vyrozuměním výzvu ke splnění
vymáhané povinnosti, v níž vyčíslí vymáhaný nárok a zálohu na snížené
náklady exekuce^16b) a náklady oprávněného. Zároveň povinného poučí, že
splní-li ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy vymáhaný nárok a uhradí
zálohu, vydá exekutor neprodleně příkaz k úhradě nákladů exekuce.
Právní mocí příkazu k úhradě nákladů exekuce bude exekuce provedena.
Splněním vymáhaného nároku a uhrazením zálohy zaniká zákaz podle § 44a
odst. 1 a podle § 47 odst. 4. Jinak exekutor provede exekuci.
(7) Je-li exekuční řízení podle zvláštního právního předpisu
přerušeno^16c) nebo zvláštní právní předpis stanoví, že exekuci nelze
provést^16d), exekutor nečiní žádné úkony, jimiž se provádí exekuce,
pokud zákon nestanoví jinak. Insolvenčnímu správci exekutor vydá
výtěžek exekuce bezodkladně po právní moci usnesení, kterým rozhodne po
odpočtu nákladů exekuce o vydání výtěžku insolvenčnímu správci.
(8) Po skončení exekuce podle odstavců 2 a 6 a § 55 zašle exekutor
oznámení o skončení exekuce všem orgánům a osobám, které ve svých
evidencích vedou poznámku o probíhající exekuci anebo kterým byla v
exekuci uložena nějaká povinnost; oznámení není rozhodnutím. V oznámení
označí také exekuční příkazy, jejichž účinky skončením exekuce podle §
47 odst. 5 zanikly. Na žádost zašle toto oznámení neprodleně rovněž
účastníkům řízení. Oznámení o skončení exekuce, která byla vedena
zřízením exekutorského zástavního práva, podle odstavců 2 a 6, případně
§ 55, obsahuje rovněž potvrzení, že zajištěná pohledávka zanikla a že
tudíž zaniklo i exekutorské zástavní právo.
16b) § 11 vyhlášky č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního
exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o
podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve
znění pozdějších předpisů.
31) § 41f zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších
předpisů.“.
59. V § 47 odst. 1 se slova „mu bylo doručeno usnesení o nařízení
exekuce“ nahrazují slovy „byla exekuce zapsána do rejstříku zahájených
exekucí“.
60. V § 47 odstavec 2 zní:
„(2) Exekuční příkaz má účinky nařízení výkonu rozhodnutí podle
občanského soudního řádu. Podle exekučního příkazu nelze exekuci
provést před
a) uplynutím lhůty podle § 46 odst. 6,
b) právní mocí rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl
podán ve lhůtě podle písmene a),
c) zápisem doložky provedení exekuce do rejstříku zahájených exekucí
podle § 35b odst. 1 písm. h),
d) právní mocí exekučního příkazu.“.
61. V § 48 písm. b) se slova „který je pověřen provedením exekuce“
nahrazují slovy „který vede exekuční řízení“.
62. V § 48 se na konci textu písmene d) doplňují slova „včetně rodného
čísla povinného, lze-li je zjistit,“.
63. V § 49 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se
písmena h) a i), která znějí:
„h) označení nemovitosti, k níž má být zřízeno exekutorské zástavní
právo, případně spoluvlastnického podílu na ní, a označení zástavního
věřitele, jde-li o provedení exekuce zřízením exekutorského zástavního
práva,
i) sérii a číslo řidičského průkazu, jehož držitelem je povinný, jde-li
o exekuci pozastavením řidičského oprávnění.“.
64. V § 49 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. a) a vyrozumění
o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3, jde-li o provedení
exekuce srážkami z jiných příjmů vyplácených Úřadem práce České
republiky nebo Českou správou sociálního zabezpečení, je datový soubor,
který obsahuje údaje uvedené v tomto exekučním příkazu nebo vyrozumění.
Po obdržení datového souboru, který je přílohou exekučního příkazu
podle odstavce 1 písm. a), Úřad práce České republiky nebo Česká správa
sociálního zabezpečení bez zbytečného odkladu sdělí exekutorovi datovým
souborem údaj podle § 48 písm. e).“.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.
65. V § 49 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. b) a vyrozumění
o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3, jde-li o provedení
exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu, je
datový soubor, který obsahuje údaje uvedené v tomto exekučním příkazu
nebo vyrozumění. Po obdržení datového souboru, který je přílohou
exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. b), peněžní ústav bez
zbytečného odkladu sdělí exekutorovi datovým souborem čísla účtů a výši
peněžních prostředků, na něž se vztahují zákazy podle § 304 odst. 1 a 3
občanského soudního řádu, a údaj podle § 48 písm. e).“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.
66. V § 49 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu datových souborů
podle odstavců 2 a 3.“.
Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8.
67. V § 49 odst. 8 se slova „odstavci 4“ nahrazují slovy „odstavci 7“.
68. V § 51 úvodní část ustanovení zní: „Oprávnění k vedení exekuce
exekutorovi zaniká, jestliže“.
69. V § 51 písmeno d) zní:
„d) došlo ke změně exekutora podle § 44b,“.
70. V § 51 se doplňuje písmeno e), které zní:
„e) exekuční soud rozhodl o spojení exekučních řízení, nejde-li o
exekutora, který povede spojená řízení.“.
71. V § 52 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Právní mocí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského
soudního řádu se v exekučním řízení rozumí
a) uplynutí lhůty podle § 46 odst. 6,
b) právní moc rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl
podaný ve lhůtě podle písmene a), a
c) právní moc exekučního příkazu.“.
72. V § 54 odst. 1 větě první se slova „pověřeného exekutora“ nahrazují
slovy „exekutora, který vede exekuci“.
73. V § 54 odst. 3 se slovo „provádění“ nahrazuje slovem „provedení“.
74. V § 54 odst. 6 se za slovo „soud“ vkládají slova „nebo exekutor“.
75. V § 55 odst. 1 se slova „pověřeného exekutora“ nahrazují slovy
„exekutora, který vede exekuci“.
76. V § 55 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Návrh na zastavení exekuce musí obsahovat vylíčení skutečností
rozhodných pro posouzení, zda byl podán ve lhůtě uvedené v odstavci 1;
to neplatí, jde-li o návrh podaný nejpozději ve lhůtě podle § 46 odst.
6. Návrh na zastavení exekuce, který neobsahuje všechny náležitosti
nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý nebo ke kterému nejsou
přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu nebo který
byl podán opožděně, exekutor odmítne. Je-li proti takovému rozhodnutí
podáno odvolání, exekutor ho zruší a věc postoupí k vyřízení exekučnímu
soudu.“.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.
77. V § 55 odst. 4 větě druhé se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.
78. V § 55c odstavec 3 zní:
„(3) Odvolání není přípustné proti
a) rozhodnutí exekutora o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu (§ 68
odst. 2 a 3),
b) exekučnímu příkazu,
c) usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazu, nebo
d) příkazu k úhradě nákladů exekuce.“.
79. V § 58 odst. 2 větě třetí se za slovo „příjmů“ vkládají slova „ ,
správou nemovitosti, pozastavením řidičského oprávnění“.
80. V § 58 odst. 2 větě poslední se slova „prodejem podniku“ nahrazují
slovy „postižením podniku“.
81. V § 59 odst. 1 písmeno d) zní:
„d) postižením podniku,“.
82. V § 59 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se
písmena f) a g), která znějí:
„f) správou nemovitosti,
g) pozastavením řidičského oprávnění.“.
83. V § 59a větách první a druhé se slova „návrhu na zahájení
exekučního řízení“ nahrazují slovy „exekučního návrhu“.
84. V § 60, 65, 69, 71, 73 a v § 87 odst. 1 se slova „provádění
exekuce“ nahrazují slovem „exekuci“.
85. § 65a se zrušuje.
86. V § 66 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Exekutor může i bez
návrhu oprávněného zajistit movité věci, které sepsal, je-li to účelné
a je-li zde obava z jejich poškození nebo ztráty.“.
87. V § 66 odst. 1 se slova „provádění exekuce“ nahrazují slovy
„průběhu soupisu movitých věcí“.
88. V § 66 odst. 2 a v § 70 odst. 1 se slova „provedení exekuce“
nahrazují slovem „exekuci“.
89. V § 66 odstavec 4 zní:
„(4) Nepostačuje-li k úhradě závazků podle § 336n odst. 1 občanského
soudního řádu složená jistota, exekutor na základě vykonatelného
usnesení podle § 336n odst. 2 občanského soudního řádu bez návrhu
zahájí exekuční řízení na majetek vydražitele.“.
90. V § 68 odst. 3 větě druhé se slovo „provádění“ zrušuje.
91. V § 68 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí:
„(5) Shledá-li exekutor pravděpodobným tvrzení osoby přítomné při
soupisu, že věc je ve vlastnictví třetí osoby, bezodkladně tuto třetí
osobu písemně uvědomí o provedení soupisu a poučí ji o právu podat
návrh podle odstavce 1.
(6) K žádosti osoby, která tvrdí, že věc pojatá do soupisu je v jejím
vlastnictví, exekutor sdělí údaje potřebné k uplatnění práva podle
odstavce 1.
(7) Byla-li věc zajištěná podle § 66 odst. 1 vyškrtnuta ze soupisu nebo
vyloučena z výkonu rozhodnutí, exekutor věc bez zbytečného odkladu
předá navrhovateli na místě, kde ji zajistil, nedohodne-li se s
navrhovatelem jinak. Neposkytne-li navrhovatel exekutorovi potřebnou
součinnost při předávání věci, věc se navrhovateli předá v sídle
exekutora.“.
92. § 69a včetně nadpisu zní:
㤠69a
Zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitostech
(1) Je-li to účelné, může exekutor na nemovitostech povinného zřídit k
zajištění vymáhané pohledávky a nákladů oprávněného exekutorské
zástavní právo. Ustanovení § 47 odst. 4 se nepoužije.
(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci zřízením
exekutorského zástavního práva na nemovitostech přiměřeně ustanovení
občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí zřízením
soudcovského zástavního práva na nemovitostech.
(3) Exekutorské zástavní právo k nemovitosti, která je předmětem
evidence v katastru nemovitostí, vzniká doručením exekučního příkazu o
zřízení exekutorského zástavního práva příslušnému katastrálnímu úřadu.
Exekutorské zástavní právo k nemovitosti, která není předmětem evidence
v katastru nemovitostí, vzniká právní mocí exekučního příkazu.
(4) Pro pořadí exekutorského zástavního práva k nemovitosti je
rozhodující den jeho vzniku; vzniklo-li několik exekutorských
zástavních práv ve stejný den, mají zástavní práva stejné pořadí.
Bylo-li však pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno zákonné nebo
smluvní zástavní právo, řídí se pořadí exekutorského zástavního práva
pořadím tohoto zástavního práva.
(5) Exekutorské zástavní právo zaniká rovněž právní mocí rozhodnutí,
kterým soudní exekutor ruší exekuční příkaz, kterým zřídil exekutorské
zástavní právo. Nezaniklo-li exekutorské zástavní právo dříve jiným
způsobem, zaniká skončením exekuce.“.
93. V části první hlavě IV dílu 5 se v nadpisu slovo „prodejem“
nahrazuje slovem „postižením“.
94. V § 70 odst. 1 a v § 71 se slovo „prodejem“ nahrazuje slovem
„postižením“.
95. V části první hlavě IV se za díl 5 vkládá nový díl 6, který včetně
nadpisu a poznámky pod čarou č. 32 zní:
„Díl 6
Exekuce pozastavením řidičského oprávnění
§ 71a
(1) Exekuční příkaz k pozastavení řidičského oprávnění povinného může
exekutor vydat pouze tehdy, jestliže je v exekuci vymáhán nedoplatek
výživného na nezletilé dítě.
(2) Exekuční příkaz se doručí orgánu, který vede registr řidičů podle
zvláštního právního předpisu^32), oprávněnému a povinnému. Orgánu,
který vede registr řidičů, nesmí být exekuční příkaz doručen dříve než
povinnému.
(3) Dnem doručení exekučního příkazu povinnému se povinnému pozastavuje
řidičské oprávnění udělené podle zvláštního právního předpisu^32). Po
dobu pozastavení řidičského oprávnění držitel řidičského oprávnění
nesmí řídit motorová vozidla. Exekuční příkaz se povinnému doručuje do
vlastních rukou.
(4) Exekutor zruší exekuční příkaz pozastavením řidičského oprávnění,
a) prokáže-li povinný, že k uspokojování základních životních potřeb
svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, nezbytně potřebuje své
řidičské oprávnění, nebo
b) zaplatí-li povinný nedoplatek výživného na nezletilé dítě.
Zrušení exekučního příkazu exekutor oznámí orgánu, který vede registr
řidičů podle zvláštního právního předpisu^32).
32) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o
změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění
pozdějších předpisů.“.
Dosavadní díl 6 se označuje jako díl 7.
96. V § 72 odst. 2 se slova „ , který vydal usnesení o nařízení
exekuce“ zrušují.
97. V § 72 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Uloženou pokutu vymůže
exekutor bez návrhu v rámci exekučního řízení.“.
98. V § 74 odstavec 3 zní:
„(3) Exekutor odmítne provedení požadovaného úkonu, jestliže
a) tento úkon odporuje právnímu předpisu,
b) exekutor, jeho zaměstnanec nebo osoba jim blízká jsou zúčastněni na
věci, nebo
c) ve věci již poskytl právní pomoc jinému, jehož zájmy jsou v rozporu
se zájmy toho, kdo o právní pomoc žádá.“.
99. Za § 76a se vkládají nové § 76b a 76c, které znějí:
㤠76b
(1) Nezná-li exekutor žadatele, musí mu být jeho totožnost prokázána
platným úředním průkazem nebo potvrzena dvěma svědky totožnosti;
nezná-li exekutor tyto svědky osobně, musí mu být jejich totožnost
prokázána platným úředním průkazem.
(2) Svědkem totožnosti nemůže být osoba, která není plně způsobilá k
právním úkonům, nebo osoba, která nemůže číst nebo psát. Dále jím
nemůže být osoba blízká žadateli a osoba, která je na věci zúčastněna,
a pracovníci exekutora, který je žádán o úkony další činnosti.
§ 76c
Je-li mateřštinou žadatele jiný než český jazyk, může exekutor přibrat
tlumočníka. Jako tlumočníka nelze přibrat osobu žadateli blízkou nebo
toho, kdo je na věci zúčastněn.“.
100. V § 77 se slova „Exekutor osvědčuje na žádost skutkové děje a stav
věci, například splnění dluhu, stav“ nahrazují slovy „Exekutor na
žádost sepíše exekutorský zápis o osvědčení skutkového děje nebo stavu
věci, například splnění dluhu, stavu“.
101. § 78 se zrušuje.
102. V § 79 odstavec 1 zní:
„(1) Exekutorský zápis musí obsahovat
a) místo, den, měsíc a rok jeho sepsání,
b) jméno a příjmení exekutora a jeho sídlo,
c) místo a dobu děje nebo zjištění stavu věcí,
d) popis děje nebo stavu věci,
e) otisk úředního razítka exekutora a jeho podpis.“.
103. V § 79 se odstavce 2 až 6 zrušují.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 2.
104. § 80 až 85 se zrušují.
105. V § 87 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Náhrada účelně
vynaložených cestovních výdajů a náhrada za ztrátu času je nákladem
exekuce do výše stanovené prováděcím právním předpisem. Účelně
vynaložené cestovní výdaje a ztrátu času přesahující tuto částku hradí
exekutorovi oprávněný; o tom musí být poučen ve vyrozumění o zahájení
exekuce.“.
106. V § 88 odstavec 2 zní:
„(2) Příkaz k úhradě nákladů exekuce obsahuje
a) označení exekučního soudu,
b) označení exekutora, který vede exekuční řízení,
c) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby,
která jej vyhotovila,
d) označení oprávněného a povinného včetně rodného čísla povinného,
lze-li ho zjistit,
e) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena,
f) stanovení povinnosti k náhradě nákladů, včetně jejich vyčíslení a
odůvodnění,
g) výši zaplacené zálohy a její vyúčtování,
h) datum a podpis exekutora a poučení o námitkách.“.
107. V § 90 odst. 1 se slovo „provádění“ nahrazuje slovem „vedení“.
108. V § 90 odstavec 2 zní:
„(2) Exekutor a oprávněný mohou uzavřít písemnou smlouvu o vedení
exekuce, v níž mohou sjednat smluvní odměnu za vedení exekuce. Smluvní
odměna není nákladem exekuce. Tím není dotčeno právo exe- kutora na
odměnu, náhradu hotových výdajů, náhradu za doručení písemností a
náhradu za ztrátu času.“.
109. § 102 a 103 znějí:
㤠102
(1) Ukončené spisy exekutora a ukončené spisy, které exekutor převzal
podle § 15 odst. 5 (dále jen „ukončené spisy“), se ukládají a
uschovávají v kanceláři exekutora. Po uložení spisů se na jejich
evidenci vztahují právní předpisy platné pro uložení soudních spisů.
(2) Ukončené spisy zůstávají po celou dobu výkonu exekutorského úřadu
uložené v kanceláři exekutora.
(3) Podrobnější úpravu manipulace se spisy, jejich úschovu, vedení
registrů a dalších evidenčních pomůcek upraví kancelářský řád vydaný
Komorou.
(4) Výpisy, opisy a potvrzení z ukončených spisů vydává na písemnou
žádost oprávněných orgánů a osob exekutor. O nahlížení do spisů a
půjčování těchto spisů platí přiměřeně ustanovení hlavy osmé dílu
prvního této části zákona.
§ 103
(1) Komora převezme razítka, průkazy a pečetidla exekutorů, jejichž
úřad zanikl nebo kteří byli přeloženi do obvodu jiného okresního soudu.
(2) O odevzdání razítka, průkazu a pečetidla se sepíše zápis.“.
110. V části první hlavě VIII se díl 4 označuje jako díl 3.
111. § 104 se zrušuje.
112. V § 106 odst. 1 se slova „právních úkonů“ zrušují.
113. V § 109 odst. 1 se slovo „Brně“ nahrazuje slovem „Praze“.
114. V § 110 odst. 7 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které
zní:
„j) stanoví postup při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle
§ 10,“.
Dosavadní písmena j) a k) se označují jako písmena k) a l).
115. V § 110 odst. 8 se za slova „kancelářského řádu“ vkládají slova „
, jakož i k postupu při vyhlašování a organizaci výběrového řízení
podle § 10“ a slovo „předchozího“ se zrušuje.
116. V § 111 odst. 6 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které
zní:
„g) vyhlašuje a organizuje výběrové řízení podle § 10 a jmenuje členy
výběrové komise,“.
Dosavadní písmena g) až o) se označují jako písmena h) až p).
117. V § 111 odst. 6 písm. j) se slova „a kancelářského řádu“ nahrazují
slovy „ , kancelářského řádu, jakož i k postupu při vyhlašování a
organizaci výběrového řízení podle § 10,“.
118. V § 111 odst. 6 se na konci textu písmene k) doplňují slova „ ,
jakož i postup při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle §
10“.
119. V § 113a odst. 1 se slova „7 členů a 3 náhradníky“ nahrazují slovy
„9 členů a 5 náhradníků“.
120. Za § 115 se vkládá nový § 115a, který včetně nadpisu zní:
㤠115a
Výběrová komise
(1) Výběrová komise má 6 členů; 2 členové jsou jmenováni z řad soudních
exekutorů, 2 z řad soudců na návrh předsedy krajského soudu, v jehož
obvodu se nachází okresní soud, do jehož obvodu by měl být exekutor
jmenován, a 2 na návrh ministra z řad zaměstnanců ministerstva.
(2) Výběrová komise určí svého předsedu losem.
(3) Rozhodnutí výběrové komise je přijato, vyslovila-li se pro ně
nadpoloviční většina jejích členů. Při rovnosti hlasů se návrh pokládá
za zamítnutý.“.
121. § 116 zní:
㤠116
(1) Exekutor, kandidát a koncipient jsou kárně odpovědni za kárný
delikt nebo závažný kárný delikt (dále jen „kárné provinění“). Kárnou
odpovědností exekutora podle odstavců 4 a 5 není dotčena kárná
odpovědnost kandidáta nebo koncipienta a kárnou odpovědností kandidáta
nebo koncipienta není dotčena kárná odpovědnost exekutora.
(2) Kárným deliktem je
a) porušení povinností exekutora, kandidáta nebo koncipienta
stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory,
b) jednání, jímž exekutor narušuje důstojnost exekutorského povolání
nebo ohrožuje důvěru v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý
výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti, nebo
c) jednání, jímž kandidát nebo koncipient narušuje důstojnost
exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěru v odborný výkon činnosti
exekutora.
(3) Závažným kárným deliktem je závažné
a) porušení povinností exekutora, kandidáta nebo koncipienta
stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory,
b) jednání, jímž exekutor narušuje důstojnost exekutorského povolání
nebo ohrožuje důvěru v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý
výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti, nebo
c) jednání, jímž kandidát nebo koncipient narušuje důstojnost
exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěru v odborný výkon činnosti
exekutora.
(4) Za kárný delikt exekutora se považuje i
a) porušení povinností stanovených právním nebo stavovským předpisem
anebo usnesením Komory, nebo
b) jednání, jímž se narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo
ohrožuje důvěra v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon
exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti, dopustil-li
se jich zaměstnanec exekutora.
(5) Za závažný kárný delikt exekutora se považuje i závažné
a) porušení povinností stanovených právním nebo stavovským předpisem
anebo usnesením Komory, nebo
b) jednání, jímž se narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo
ohrožuje důvěra v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon
exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti, dopustil-li
se jich zaměstnanec exekutora.
(6) Exekutorovi lze za kárný delikt uložit některé z těchto kárných
opatření:
a) písemné napomenutí,
b) veřejné napomenutí,
c) pokutu do 2 500 000 Kč,
d) odvolání z exekutorského úřadu.
(7) Kandidátovi lze za kárný delikt uložit některé z těchto kárných
opatření:
a) písemné napomenutí,
b) veřejné napomenutí,
c) pokutu do 250 000 Kč,
d) odvolání ze zastupování.
(8) Koncipientovi lze za kárný delikt uložit některé z těchto kárných
opatření:
a) písemné napomenutí,
b) veřejné napomenutí,
c) pokutu do 50 000 Kč.
(9) Za závažný kárný delikt lze exekutorovi uložit kárné opatření podle
odstavce 6 písm. b) a d) a pokutu od 50 000 Kč do 5 000 000 Kč,
kandidátovi kárné opatření podle odstavce 7 písm. b) a d) a pokutu od
10 000 Kč do 500 000 Kč a koncipientovi kárné opatření podle odstavce 8
písm. b) a pokutu od 5 000 Kč do 100 000 Kč.
(10) Za kárný delikt lze zároveň uložit písemné napomenutí i pokutu
nebo veřejné napomenutí i pokutu. Za závažný kárný delikt lze zároveň
uložit veřejné napomenutí i pokutu. Při ukládání kárného opatření se
přihlédne k tomu, že exekutor, kandidát nebo koncipient se znovu
dopustil kárného provinění, ačkoliv již byl pravomocně uznán vinným
kárným proviněním.
(11) Exekutorovi se uloží kárné opatření odvolání z exekutorského
úřadu, byl-li v posledních 5 letech před podáním návrhu na zahájení
kárného řízení nejméně třikrát pravomocně uznán vinným závažným kárným
deliktem, jestliže tato skutečnost zpochybňuje důvěryhodnost jeho
dalšího setrvání v exekutorském povolání. Kandidátovi se uloží kárné
opatření odvolání ze zastupování, byl-li v posledních 5 letech před
podáním návrhu na zahájení kárného řízení nejméně třikrát pravomocně
uznán vinným závažným kárným deliktem, jestliže tato skutečnost
zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího zastupování exekutora.
(12) Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání z exekutorského
úřadu, nesmí být odvolaný exekutor po dobu 5 let od právní moci
rozhodnutí o odvolání jmenován exekutorem. Jestliže bylo uloženo kárné
opatření odvolání ze zastupování, nesmí být odvolaný kandidát po dobu 5
let od právní moci rozhodnutí o odvolání ustanoven zástupcem nebo být
jmenován exekutorem. Kárné opatření veřejného napomenutí je povinen
ten, komu bylo toto kárné opatření uloženo, uveřejnit na vlastní
náklady v celostátním tisku do 1 měsíce ode dne právní moci rozhodnutí,
jímž se kárné řízení končí; toto rozhodnutí je vykonáno dnem, kdy bylo
uveřejněno. Obsah a formu veřejného napomenutí určí senát kárného soudu
v rozhodnutí, jímž se kárné řízení končí.
(13) Příjem z pokut uložených exekutorům je příjmem státního rozpočtu,
příjem z pokut uložených kandidátům a koncipientům připadá Komoře.
(14) Odpovědnost exekutora, kandidáta nebo koncipienta za kárné
provinění zaniká, nebyl-li do 3 let od jeho spáchání podán návrh na
zahájení kárného řízení.
(15) Exekutor se zprostí odpovědnosti za kárný delikt podle odstavců 4
a 5, pokud se prokáže, že provedl veškerá opatření, která po něm lze
spravedlivě požadovat při řízení exekutorského úřadu podle § 13 odst.
1.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 20a se zrušuje.
122. V § 117 odst. 2 písmeno e) zní:
„e) předseda exekučního soudu proti exekutorovi, který tuto exekuci
vede, proti kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora nebo
zástupci exekutora“.
123. V § 117 odstavec 3 zní:
„(3) Kárná žaloba musí být podána do 3 let ode dne, kdy ke kárnému
provinění došlo.“.
124. V § 124 odst. 2 se slovo „patnáctým“ nahrazuje slovem „desátým“.
125. V části první hlava XII včetně nadpisů zní:
„HLAVA XII
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 124a
Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 4 odst. 1 použije označení „soudní exekutor“,
„exekutorský úřad“ nebo od nich odvozené tvary slov či jiné označení
způsobilé vyvolat nebezpečí záměny, přestože nevykonává exekutorský
úřad,
b) v rozporu s § 4 odst. 2 označuje svoji činnost jako „výkon
rozhodnutí“, „exekuci“ nebo „exekuční činnost“ nebo tvary slov od nich
odvozenými či jiným označením způsobilým vyvolat nebezpečí záměny,
přestože neprovádí nucený výkon exekučních titulů na základě zákona.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 200 000 Kč.
§ 124b
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
deliktu tím, že
a) v rozporu s § 4 odst. 1 použije označení „soudní exekutor“,
„exekutorský úřad“ nebo od nich odvozené tvary slov či jiné označení
způsobilé vyvolat nebezpečí záměny, přestože nevykonává exekutorský
úřad,
b) v rozporu s § 4 odst. 2 označuje svoji činnost jako „výkon
rozhodnutí“, „exekuci“ nebo „exekuční činnost“ nebo tvary slov od nich
odvozenými či jiným označením způsobilým vyvolat nebezpečí záměny,
přestože neprovádí nucený výkon exekučních titulů na základě zákona.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 200 000 Kč.
§ 124c
Správní delikty Komory
(1) Komora se dopustí správního deliktu tím, že
a) neprovádí dohled nad činností exekutora nebo nad řízením činnosti
exekutorského úřadu nebo nad dodržováním povinností stanovených
exekutorovi zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z
trestné činnosti a financování terorismu anebo dohled provádí v rozporu
s § 7 odst. 5,
b) nepředloží ministerstvu stavovské předpisy podle § 8a odst. 1,
c) nevede seznam koncipientů nebo jej vede v rozporu s § 20 odst. 1
nebo 2,
d) nevyškrtne exekutorského koncipienta ze seznamu koncipientů podle §
22 odst. 1 nebo vyškrtnutí ze seznamu koncipientů neoznámí podle § 22
odst. 2,
e) nevede seznam kandidátů nebo jej vede v rozporu s § 24 odst. 1 nebo
3,
f) nevydá exekutorovi průkaz exekutora, razítko nebo pečetidlo,
g) neustanoví exekutorovi zástupce nebo nového zástupce podle § 16
odst. 1 a 2 nebo § 18,
h) orgán Komory provede zproštění mlčenlivosti v rozporu s § 31 odst.
2,
i) prezidium Komory zorganizuje exekutorské zkoušky v rozporu s § 115
odst. 4 nebo nezajistí provedení exekutorské zkoušky v souladu se
zkušebním řádem vydaným podle § 115 odst. 5,
j) nevede centrální evidenci exekucí nebo ji vede v rozporu s § 125,
k) poruší rozhodnutí o nucené správě Komory,
l) poruší § 8d odst. 3, nebo
m) nenavrhne na výzvu předsedy kárného soudu 10 exekutorů do seznamu
přísedících kárného soudu podle § 112 odst. 1 písm. e).
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a), i), j), k)
nebo l),
b) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene c), d), e), g),
h) nebo m),
c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b) nebo f).
§ 124d
Společná ustanovení o správních deliktech
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a
okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže
správní orgán o něm nezahájí řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm
dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává v prvním stupni
ministerstvo.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické
osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto
zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.“.
126. V § 125 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „evidují“
vkládají slova „po uplynutí lhůty podle § 46 odst. 6“.
127. V § 125 odst. 1 písmeno a) zní:
„a) vyrozumění o zahájení exekuce podle § 44,“.
128. V § 125 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Do centrální evidence exekucí se zapisuje rodné číslo povinného,
bylo-li přiděleno. Tento údaj se však z evidence neposkytuje ani se
neuvádí ve výpisu podle odstavce 8.“.
Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7.
129. V § 125 odst. 7 úvodní části ustanovení se číslo „5“ nahrazuje
číslem „6“.
130. V § 125 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8) Komora vydá na žádost výpis z centrální evidence exekucí nebo
potvrzení o tom, že určitý údaj v centrální evidenci exekucí není
zapsán. Výpis a potvrzení jsou veřejnými listinami prokazujícími stav
evidovaný v centrální evidenci exekucí k okamžiku, který je na nich
uveden.“.
131. V § 128 se věta druhá zrušuje.
132. V § 130 odst. 1 se slova „nařízení a provádění“ zrušují.
133. V § 130 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Tam, kde se ve
zvláštních právních předpisech hovoří o nařízení výkonu rozhodnutí,
rozumí se tím také vedení exekuce podle tohoto zákona.“.
134. V § 130 odst. 3 se slovo „prováděnými“ nahrazuje slovem
„vedenými“.
135. Příloha č. 1 zní:
„Příloha č. 1 k zákonu č. 120/2001 Sb.
Vzor otisku razítka a pečetidla exekutora
136. Příloha č. 2 zní:
„Příloha č. 2 k zákonu č. 120/2001 Sb.
Vzor označení exekutorského úřadu
Čl. IV
Přechodná ustanovení
1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí
podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou § 33e, 44b, 46, § 49
odst. 1 písm. h), § 55c odst. 3, § 66 odst. 4 a § 69a zákona č.
120/2001 Sb., které se použijí ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
2. Do doby uvedené v § 27 odst. 3 písm. d) zákona č. 120/2001 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se započítává i
doba, po kterou zaměstnanec soudu vykonával činnost vykonavatele.
3. Okresní soud, který podle § 103 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vedl exekutorský
archiv, odevzdá do 3 měsíců od dne nabytí účinnosti tohoto zákona
Komoře razítka, průkazy a pečetidla exekutorů, které uchovává. Ukončené
spisy, které uchovává, odevzdá okresní soud exekutorovi, který je
nástupcem exekutora, jenž ukončené spisy vedl. Byla-li do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona podána písemná žádost o výpis, opis nebo
potvrzení z ukončeného spisu, postupuje se podle dosavadních právních
předpisů.
4. Exekutorské zápisy podle § 78 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly sepsány
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou exekučním titulem i po dni
nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Ustanovení § 116 odst. 11 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije, došlo-li ke
splnění podmínek v něm uvedených zcela nebo částečně do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
6. Bylo-li rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti o vyhlášení výběrového
řízení uveřejněno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí se
na toto výběrové řízení dosavadní právní předpisy.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním
Čl. V
Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve
znění zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 234/1992 Sb., zákona č.
264/1992 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 37/2004 Sb., zákona č.
257/2004 Sb., zákona č. 361/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č.
57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č.
296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č.
409/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č.
188/2011 Sb. a zákona č. 172/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 68c odst. 1 se slova „nebo exekuce podle zvláštního právního
předpisu.^8)“ nahrazují slovy „podle občanského soudního řádu.“.
Poznámka pod čarou č. 8 se zrušuje.
2. V § 68c odst. 2 se slova „zvláštním právním předpisem^8)“ nahrazují
slovy „občanským soudním řádem“.
3. V § 68c odst. 2 a 4 se slova „nebo exekuci“ zrušují.
Čl. VI
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí
podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna obchodního zákoníku
Čl. VII
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992
Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 286/1993
Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996
Sb., zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 77/1997 Sb., zákona č. 15/1998
Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 27/2000
Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000
Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001
Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 501/2001
Sb., zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 126/2002
Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002
Sb., zákona č. 312/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č.
476/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 87/2003 Sb.,
zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb.,
zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb.,
zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb.,
zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb.,
zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb.,
zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 269/2007 Sb.,
zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 344/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb.,
zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb.,
zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb.,
zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb.,
zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 152/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb.,
zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb.,
zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb.,
zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 202/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 38i odst. 1 písmeno o) zní:
„o) rozhodnutí soudu o nařízení výkonu rozhodnutí postižením podílu
některého společníka ve společnosti, postižením podniku nebo jeho
části, jakož i rozhodnutí soudu o zastavení výkonu rozhodnutí,
vyrozumění o zahájení exekuce, exekuční příkaz na postižení podílu
některého společníka ve společnosti, na postižení podniku nebo jeho
části, jakož i rozhodnutí o zastavení exekuce nebo sdělení, že exekuce
skončila jinak než zastavením,“.
2. V § 61 odst. 2 větě první se za slovo „podílu“ vkládají slova „nebo
udělením příklepu v řízení o výkonu rozhodnutí“.
3. V § 88 odst. 1 písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 22 zní:
„f) pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením podílu některého
společníka ve společnosti, nebo právní mocí exekučního příkazu k
postižení podílu některého společníka ve společnosti po uplynutí lhůty
uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního
právního předpisu^22) a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení
exekuce, po právní moci rozhodnutí o tomto návrhu,
22) § 46 odst. 6 exekučního řádu.“.
4. V § 102 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
5. V § 102 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Prohlášením konkursu
na majetek komanditisty nebo zamítnutím insolvenčního návrhu pro
nedostatek majetku, doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v
řízení o výkon rozhodnutí nebo v exekuci nebo, není-li podíl
komanditisty převoditelný, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí
postižením podílu komanditisty, nebo právní mocí exekučního příkazu k
postižení podílu komanditisty po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke
splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního právního předpisu^22) a,
byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, po právní moci
rozhodnutí o tomto návrhu zaniká jeho účast ve společnosti.“.
6. V § 102 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Společnost informuje bez zbytečného odkladu společníky, že jí byla
doručena dražební vyhláška podle zákona upravujícího výkon rozhodnutí
postižením podílu komanditisty a že tato dražební vyhláška je k
nahlédnutí v sídle společnosti. Společnost zašle společníkovi, který o
to požádá, opis dražební vyhlášky na jeho náklady a nebezpečí na adresu
uvedenou v žádosti.“.
7. V § 148 odstavec 2 zní:
„(2) Stejné účinky jako zrušení jeho účasti ve společnosti soudem má
a) prohlášení konkursu na majetek společníka,
b) zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku,
c) doručení vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkon
rozhodnutí nebo v exekuci, nebo
d) pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu,
nebo právní moc exekučního příkazu k postižení obchodního podílu po
uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle
zvláštního právního předpisu^22) a, byl-li v této lhůtě podán návrh na
zastavení exekuce, po právní moci rozhodnutí o tomto návrhu, není-li
obchodní podíl převoditelný.“.
8. V § 148 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Společnost informuje bez zbytečného odkladu společníky způsobem
stanoveným pro svolání valné hromady, že jí byla doručena dražební
vyhláška podle zákona upravujícího výkon rozhodnutí postižením
obchodního podílu a že tato dražební vyhláška je k nahlédnutí v sídle
společnosti. Společnost zašle společníkovi, který o to požádá, opis
dražební vyhlášky na jeho náklady a nebezpečí na adresu uvedenou v
žádosti. Udělením příklepu v řízení o výkon rozhodnutí nebo v exekuci
postižením obchodního podílu společníka ve společnosti se vydražitel
stává společníkem namísto toho, jehož obchodní podíl byl vydražen.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
9. V § 231 odst. 1 se slova „pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí
postižením členských práv a povinností, vydáním exekučního příkazu k
postižení členských práv a povinností po právní moci usnesení o
nařízení exekuce“ nahrazují slovy „doručením vyrozumění o neúspěšné
opakované dražbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuci nebo,
nejsou-li členská práva a povinnosti převoditelné, pravomocným
nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností,
nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení členských práv a
povinností po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané
povinnosti podle zvláštního právního předpisu^22n) a, byl-li v této
lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, po právní moci rozhodnutí o
tomto návrhu“.
10. V § 231 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Družstvo informuje bez zbytečného odkladu členy písemným oznámením
v sídle družstva a v bytovém domě ve vlastnictví družstva, v němž se
nachází byt, k němuž má povinný nájemní právo související s podílem,
který je předmětem výkonu rozhodnutí, že mu byla doručena dražební
vyhláška podle zákona upravujícího výkon rozhodnutí postižením
členských práv a povinností a že tato dražební vyhláška je k nahlédnutí
v sídle družstva. Družstvo zašle členovi, který o to požádá, opis
dražební vyhlášky na jeho náklady a nebezpečí na adresu uvedenou v
žádosti.“.
11. V § 679 odst. 1 písm. f) se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst.
4“.
Čl. VIII
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 38i odst. 1 písm. o), § 61 odst. 2, § 88 odst. 1 písm. f),
§ 102 odst. 1 a 2, § 148 odst. 2 a § 231 odst. 1 zákona č. 513/1991
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí
v souvislosti s řízením o výkonu rozhodnutí nebo exekučním řízením
vedeným podle části první čl. II a části druhé čl. IV bodu 1.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o soudních poplatcích
Čl. IX
Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č.
271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č.
118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č.
209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č.
155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č.
451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č.
192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č.
357/2005 Sb., zákona č. 72/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č.
115/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č.
296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č.
7/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č.
427/2010 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č.
457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb. a zákona č.
202/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 3 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Ve věcech poplatků za
řízení před odvolacím soudem, bylo-li rozhodnutí v prvním stupni vydáno
soudním exekutorem, rozhoduje odvolací soud. Ve věcech poplatků za
řízení před dovolacím soudem, bylo-li rozhodnutí v prvním stupni vydáno
soudním exekutorem, rozhoduje dovolací soud.“.
2. V § 10 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:
„(8) Změní-li soud k odvolání dražitele usnesení o příklepu nebo k
odvolání předražitele proti rozhodnutí o předražku, soud dražiteli
vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1
000 Kč.“.
Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 9 a 10.
3. V § 11 odst. 1 se písmeno j) zrušuje.
Dosavadní písmena k) až m) se označují jako písmena j) až l).
4. V příloze zákona v položce 2 bod 1 zní:
„1. Za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož
předmětem je peněžité plnění
a) do částky 10 000 Kč včetně 400 Kč
b) v částce vyšší než 10 000
do 20 000 Kč včetně 800 Kč
c) v částce vyšší
než 20 000 Kč 4 % z této částky“.
5. V příloze zákona v položce 21 bod 1 zní:
„1. Za návrh na nařízení výkonu rozhodnutí,
a) je-li vymáháno peněžité plnění
do částky 20 000 Kč včetně 1 000 Kč
b) je-li vymáháno peněžité plnění
v částce vyšší než 20 000 Kč
do 40 000 000 Kč včetně 5 % z této částky
c) je-li vymáháno peněžité
plnění v částce vyšší než
40 000 000 Kč 2 000 000 Kč a 1 %
z částky přesahující
40 000 000 Kč; částka
nad 250 000 000 Kč
se nezapočítává
d) jde-li o výkon rozhodnutí
vyklizením 3 000 Kč
e) v ostatních případech 2 000 Kč“.
6. V příloze zákona se v položce 22 bodu 10 za slova „jmění manželů“
vkládají slova „a o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví“.
7. V příloze zákona se v položce 22 bodu 11 slova „o vypořádání
společného jmění manželů, o zrušení a vypořádání podílového
spoluvlastnictví,“ zrušují.
8. V příloze zákona se v položce 22 za dosavadní bod 11 vkládá nový bod
12, který zní:
„12. Za odvolání dražitele proti usnesení o příklepu a za odvolání
navrhovatele předražku proti usnesení o předražku
a) do částky 250 000 Kč 5 000 Kč
b) v částce vyšší než
250 000 Kč 2 % z této částky
nejvýše 100 000 Kč“.
Dosavadní body 12 a 13 se označují jako body 13 a 14.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o bankách
Čl. X
V § 41f zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 156/1994
Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002
Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb. a zákona č.
139/2011 Sb., se na konci textu odstavce 8 doplňují slova „ , a pro
soudního exekutora, na jehož účtu jsou deponovány prostředky pro
oprávněné a přihlášené věřitele podle exekučního řádu“.
ČÁST SEDMÁ
zrušena
Čl. XI
zrušen
Čl. XII
zrušen
ČÁST OSMÁ
zrušena
Čl. XIII
zrušen
ČÁST DEVÁTÁ
Změna notářského řádu
Čl. XIV
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve
znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000
Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001
Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního
soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu,
vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č.
18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č.
554/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č.
344/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č.
81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č.
126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č.
77/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 142/2012 Sb. a zákona č.
202/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 71a odst. 1 a 2 se slovo „(exekuce)“ nahrazuje slovy „(vedena
exekuce)“.
2. V § 71b odst. 1 se slovo „(exekuce)“ nahrazuje slovy „(vedena
exekuce)“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona č. 82/1998 Sb.
Čl. XV
Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu
veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně
zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti
(notářský řád), ve znění zákona č. 120/2001 Sb., nálezu Ústavního
soudu, vyhlášeného pod č. 234/2002 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona
č. 160/2006 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 41/2011 Sb., se mění
takto:
1. V § 4 odst. 1 a 2 se za slova „soudního exekutora“ vkládají slova „
, případně jeho zástupce, zanikl-li exekutorovi výkon exekutorského
úřadu a je-li tímto zástupcem exekutorský kandidát,“.
2. V § 8 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ , nebo návrh na
zastavení exekuce“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o Veřejném ochránci práv
Čl. XVI
V § 22 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění
zákona č. 381/2005 Sb. a zákona č. 303/2011 Sb., se doplňuje odstavec
3, který zní:
„(3) Ochránce může navrhnout přísedící k zápisu do seznamu přísedících
pro řízení ve věcech soudních exekutorů podle zvláštního právního
předpisu.“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o veřejných dražbách
Čl. XVII
Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákona č. 120/2001
Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., nálezu Ústavního
soudu, vyhlášeného pod č. 181/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona
č. 56/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona
č. 296/2007 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb. a zákona
č. 458/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 2 písmeno a) zní:
„a) dražbou je veřejné jednání, jehož účelem je přechod vlastnického
nebo jiného práva k předmětu dražby, konané na základě návrhu
navrhovatele, při němž se licitátor obrací na předem neurčený okruh
osob přítomných na předem určeném místě, nebo v prostředí veřejné
datové sítě na určené adrese, s výzvou k podávání nabídek, a při němž
na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, přejde
příklepem licitátora vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby,
nebo totéž veřejné jednání, které bylo licitátorem ukončeno z důvodu,
že nebylo učiněno ani nejnižší podání,“.
2. V § 2 písmeno c) zní:
„c) účastníkem dražby osoba přítomná při dražbě, která se dostavila
nebo přihlásila v prostředí veřejné datové sítě na určené adrese, a to
za účelem činit podání, a splňuje podmínky stanovené tímto zákonem,“.
3. V § 2 písmeno g) zní:
„g) vyvoláním licitátorem přednesené prohlášení nebo datová zpráva
licitátora o předmětu dražby, uvedení nejnižšího podání a výše
stanoveného minimálního příhozu, jakož i výzva účastníkům dražby k
podávání nabídek,“.
4. V § 2 písmeno i) zní:
„i) podáním nabídka účastníka dražby učiněná v průběhu dražby ve výši
alespoň stanoveného nejnižšího podání; další podání musí převyšovat
podání již učiněné nejméně o stanovený minimální příhoz, není-li dále
stanoveno jinak; v případě, že byla rozdána čísla, musí být nabídka
učiněna ústně a zvednutím čísla; podání je perfektní až ústní nabídkou
s výjimkou elektronické dražby, kdy nabídka účastníka se realizuje
doručením datové zprávy,“.
5. V § 2 písmeno j) zní:
„j) příklepem úkon licitátora spočívající v klepnutí kladívkem nebo
úkon licitátora v elektronické dražbě spočívající v ukončení dražby
zastavením příjmu dalších nabídek doručovaných datovou zprávou a
následném zveřejnění informace o ukončení dražby (udělení příklepu) na
adrese, kde je dražba prováděna, a rozeslání datové zprávy o ukončení
dražby všem účastníkům dražby, jimiž dochází za stanovených podmínek k
přechodu vlastnického či jiného práva k předmětu dražby,“.
6. V § 2 se na konci písmene p) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno q), které zní:
„q) datovou zprávou elektronická data, která lze přenášet prostředky
pro elektronickou komunikaci a uchovávat na záznamových médiích,
používaných při zpracování a přenosu dat elektronickou formou.“.
7. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který včetně nadpisu a poznámky pod
čarou č. 18 zní:
㤠16a
Elektronické dražby
(1) Dražbu lze uskutečnit i elektronicky.
(2) Elektronická dražba probíhá na adrese ve veřejné datové síti, kde
se prostřednictvím technického zařízení nebo programového vybavení
realizuje přechod vlastnického nebo jiného práva, přičemž dražebník je
povinen zajistit jednoznačně identifikovatelný přenos datových zpráv od
účastníků dražby.
(3) Na úkonech učiněných při elektronické dražbě je možné úředně
ověřený podpis nahradit zaručeným elektronickým podpisem vydaným
akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (uznávaný
elektronický podpis)^18).
(4) Při elektronické dražbě dražebník v dražební vyhlášce stanoví
rovněž
a) způsob registrace dražitelů,
b) způsob elektronické dražby,
c) čas zahájení a ukončení elektronické dražby, během kterého lze
zvyšovat podání,
d) způsob určení vydražitele v případě podle § 23 odst. 10, § 47 odst.
10 a § 47 odst. 11 věty třetí,
e) termín uplatnění předkupního práva a způsob sdělení rozhodnutí, zda
je předkupní právo prokázáno.
(5) Elektronickou dražbu smí provádět pouze dražebník, který splňuje
podmínky podle § 6 odst. 3.
(6) Ostatní ustanovení tohoto zákona se na elektronickou dražbu použijí
přiměřeně.
18) § 11 odst. 1 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o
změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
8. V § 36 odst. 1 se slova „nebo vykonatelným exekutorským zápisem“
zrušují.
9. Poznámka pod čarou č. 16 zní:
„16) § 71a až 71c zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti
(notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.“.
10. V § 46 odst. 1 písm. g) se slova „nebo vykonatelný exekutorský
zápis“ zrušují.
Čl. XVIII
Přechodná ustanovení
1. Dražby, na jejichž provedení byl podán návrh přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních
předpisů.
2. Dražba nedobrovolná může být po dni nabytí účinnosti tohoto zákona
provedena též na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je
doložena vykonatelným exekutorským zápisem, který obsahuje náležitosti
stanovené zákonem č. 120/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
3. Dražebník neupustí od dražby podle § 46 odst. 1 písm. g) zákona č.
26/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
byl-li podkladem pro nařízení výkonu rozhodnutí vykonatelný exekutorský
zápis, který byl sepsán v posledních 3 měsících před konáním dražby.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o silničním provozu
Čl. XIX
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách
některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č.
60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č.
311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č.
53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č.
76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č.
342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č.
374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č.
480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č.
424/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č.
329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č.
18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb. a zákona č. 193/2012 Sb., se mění
takto:
1. V § 82 odst. 1 písm. f) se za slovo „vozidel,“ vkládají slova „ ,
není povinným v exekuci pozastavením řidičského oprávnění“.
2. V § 113 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje
písmeno e), které zní:
„e) pozastaveno řidičské oprávnění v řízení podle exekučního řádu.“.
3. V § 114 odst. 1 se za slova „§ 95“ doplňují slova „nebo zanikl-li
účinek exekučního příkazu v exekuci pozastavením řidičského oprávnění“.
4. V § 114 odst. 1 se slova „a c)“ nahrazují slovy „ , c) a e)“.
5. V § 114 odst. 1 se za slova „právní moci,“ vkládají slova „po
doručení oznámení o zrušení exekučního příkazu nebo o skončení exekuce
pozastavením řidičského oprávnění“.
6. V § 119 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje
písmeno s), které zní:
„s) údaje o exekučním příkazu v exekuci pozastavením řidičského
oprávnění doručeném správci registru řidičů.“.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona č. 119/2001 Sb.
Čl. XX
Zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně
probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění zákona č. 281/2009 Sb. a
zákona č. 286/2009 Sb., se mění takto:
1. V § 1 se za slova „orgánem veřejné správy“ vkládají slova „nebo
zahájenými u soudního exekutora“.
2. V § 2 písm. a) se slova „nařizovaná soudem a prováděná“ nahrazují
slovem „vedená“.
3. V § 2 písm. e) se slova „nebo nařídil exekuci“ nahrazují slovy „ ,
vydání vyrozumění o zahájení exekuce“.
4. V § 14 odstavec 5 zní:
„(5) Účinky dalších nařízení výkonů rozhodnutí a exekučních příkazů v
rozsahu týkající se vydražené nemovitosti zanikají, nejde-li o
rozhodnutí, kterým bylo zřízeno zástavní právo, jestliže
a) usnesení o příklepu nebo usnesení o předražku nabylo právní moci a
b) vydražitel doplatil nejvyšší podání nebo doplatil částku nejvyššího
předražku,
a to ke dni skutečnosti, která nastala později.“.
5. V § 15 větě druhé se slovo „Pořadí“ nahrazuje slovy „Skupina a
pořadí“.
6. V § 15 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se
odstavec 2, který zní:
„(2) V rozvrhu uspokojí orgán, který provádí exekuci, i účelně
vynaložené výdaje jiného orgánu, který postihl tutéž nemovitost exekucí
přerušenou podle § 14. Hotové výdaje podle věty první se uspokojují ve
stejné skupině, v níž je uspokojována pohledávka oprávněného v
přerušené exekuci, a lze je uspokojit pouze tehdy, dojde-li k
uspokojení pohledávky tohoto oprávněného.“.
7. Za § 15 se vkládají nové § 15a a 15b, které včetně nadpisu znějí:
㤠15a
(1) Neučiní-li orgán, který exekuci provádí, i přes výzvu oprávněného z
přerušené exekuce bezdůvodně po dobu delší než 3 měsíce úkon směřující
k dražbě nemovitosti, může se oprávněný z přerušené exekuce domáhat
toho, aby byla prováděna exekuce, jejíž nařízení navrhl.
(2) Usnesení podle odstavce 1 vydá soud, v jehož obvodu je nemovitost.
Účastníky řízení jsou navrhovatel a účastníci exekuce, která je
prováděna. Právo podat odvolání má také orgán, jehož exekuce je
prováděna, a orgán, který má v provádění pokračovat. Těmto orgánům soud
doručí usnesení do vlastních rukou. Právní mocí usnesení podle odstavce
1 se přerušuje původně prováděná exekuce.
(3) Orgán, který provádí exekuci, může po výzvě podle odstavce 1 tuto
exekuci přerušit. Rozhodnutí se doručí oprávněnému, který podal výzvu,
a orgánu, který prováděl exekuci přerušenou podle § 14 odst. 1, která
byla nařízena na návrh tohoto oprávněného. Po právní moci rozhodnutí o
přerušení exekuce podle věty první pokračuje v provádění exekuce orgán,
který vedl exekuci přerušenou podle § 14 odst. 1, která byla nařízena
na návrh oprávněného, jenž podal výzvu.
(4) Rozhodl-li orgán, který provádí exekuci, o přerušení této exekuce
podle odstavce 3 věty první po podání návrhu oprávněného z exekuce
přerušené podle § 14 odst. 1 na provádění exekuce, jejíž nařízení
navrhl, soud řízení podle odstavce 2 zastaví.
§ 15b
Správa nemovitosti
(1) Ustanovení § 14 platí obdobně při exekucích správou nemovitosti
souběžně postihujících stejnou nemovitost.
(2) Oprávněný z exekuce, v níž bylo řízení přerušeno, má postavení
dalšího oprávněného v prováděné exekuci, pokud se přihlásí, a to dnem,
kdy takový návrh došel.“.
8. V § 16a odst. 2 písm. a) se slovo „nemovitostí“ nahrazuje slovem
„podniku“.
Čl. XXI
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 2 písm. e) zákona č. 119/2001 Sb., ve znění účinném do dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije v souvislosti s exekučním
řízením vedeným podle části druhé čl. IV bodu 1.
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů
Čl. XXII
Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a
soudních exekutorů, ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 192/2003
Sb., zákona č. 314/2008 Sb. a zákona č. 286/2009 Sb., se mění takto:
1. V § 2 písm. a) se slova „kárné provinění^1)“ nahrazují slovy „kárné
provinění^1), případně kárný delikt nebo závažný kárný delikt^9) (dále
jen „kárné provinění“)“.
Poznámky pod čarou č. 1 a 9 znějí:
„1) § 87 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a
státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech
a soudcích), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších
předpisů.
9) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.“.
2. V § 4b odst. 1 větě třetí se za slovo „třetí“ vkládají slova „a
čtvrté“.
3. V § 4b odst. 1 větě čtvrté se slova „jedna osoba vykonávající jiné
právnické povolání, je-li zapsána v seznamu přísedících pro řízení ve
věcech soudců“ nahrazují slovy „jedna osoba navržená Veřejným ochráncem
práv“.
4. V § 4b odst. 4 se věty třetí a čtvrtá nahrazují větami „Pro
přísedícího, který je advokátem, platí § 4 odst. 4 věty druhá až čtvrtá
přiměřeně. Na výzvu předsedy kárného soudu a ve lhůtě určené předsedou
kárného soudu, která nesmí být kratší než 30 dnů, může Veřejný ochránce
práv navrhnout k zápisu do seznamu přísedících pro řízení ve věcech
soudních exekutorů 5 přísedících; pro tyto přísedící platí § 4 odst. 4
věty třetí a čtvrtá přiměřeně. Navržené advokáty a osoby navržené
Veřejným ochráncem práv zařadí předseda kárného soudu do seznamu
ostatních přísedících.“.
5. V § 4b odst. 5 se slova „jedna osoba vykonávající jiné právnické
povolání, je-li zapsána v seznamu přísedících pro řízení ve věcech
soudních exekutorů“ nahrazují slovy „jedna osoba navržená Veřejným
ochráncem práv“.
Čl. XXIII
Přechodné ustanovení
Veřejný ochránce práv může navrhnout přísedící podle § 4b odst. 4
zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna soudního řádu správního
Čl. XXIV
V § 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č.
357/2005 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č.
216/2008 Sb. a zákona č. 303/2011 Sb., se v odstavci 3 za slovo
„důchody^1a)“ vkládají slova „a ve věcech zaměstnanosti, ochrany
zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní
sociální podpory, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu
osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v
hmotné nouzi“ a za slovo „bydliště“ se vkládají slova „nebo sídlo“.
Čl. XXV
Přechodná ustanovení
1. Věci správního soudnictví ve věcech zaměstnanosti, ochrany
zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní
sociální podpory, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu
osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v
hmotné nouzi, v nichž byla dána místní příslušnost Městského soudu v
Praze a v nichž nebylo rozhodnuto do dne účinnosti tohoto zákona,
převezmou a dokončí krajské soudy místně příslušné podle § 7 odst. 3
zákona č. 150/2002 Sb., ve znění tohoto zákona; to neplatí, je-li
Městský soud v Praze místně příslušným soudem i podle § 7 odst. 3
zákona č. 150/2002 Sb., ve znění tohoto zákona.
2. V případech, kdy Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí Městského
soudu v Praze, které bylo vydáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a věc mu vrátil k dalšímu
řízení, dokončí toto řízení Městský soud v Praze, který vydal zrušené
rozhodnutí.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
Změna zákona o veřejných výzkumných institucích
Čl. XXVI
V § 6 odst. 3 písm. r) zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných
institucích, ve znění zákona č. 296/2007 Sb., se slovo „nařízení“
nahrazuje slovy „doručení vyrozumění o zahájení“.
Čl. XXVII
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 6 odst. 3 písm. r) zákona č. 341/2005 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije v souvislosti
s exekučním řízením vedeným podle části druhé čl. IV bodu 1.
ČÁST OSMNÁCTÁ
Změna insolvenčního zákona
Čl. XXVIII
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční
zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona
č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona
č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu,
vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č.
227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu,
vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného
pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb.,
zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb.,
zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb. a zákona č. 167/2012
Sb., se mění takto:
1. V § 109 odst. 1 písmeno c) zní:
„c) výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve
vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové
podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést; k úkonům a
rozhodnutím, které tomu odporují, se nepřihlíží.“.
2. V § 267 odst. 1 větě první se za slovo „nařídit“ vkládají slova
„nebo zahájit“.
3. V § 267 odst. 1 větě druhé a § 267 odst. 2 větě druhé se slovo
„exekuce“ nahrazuje slovy „exekuční návrh“.
4. V § 267 odst. 2 větě první se za slovo „provést“ vkládají slova
„nebo vést“.
5. V § 285 odst. 1 písmeno a) zní:
„a) účinky nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, účinky doručení
vyrozumění o zahájení exekuce a účinky vydaných exekučních příkazů,“.
6. V § 411 odst. 1 se za slovo „exekuce“ vkládají slova „nebo zahájení
exekuce“.
Čl. XXIX
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 285 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije v souvislosti
s exekučním řízením vedeným podle části druhé čl. IV bodu 1.
ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna zákona o nemocenském pojištění
Čl. XXX
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č.
585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č.
239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č.
479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č.
158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č.
303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č.
166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č.
180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č.
364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č.
458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č.
167/2012 Sb. a zákona č. 169/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 97 odst. 1 se za větu první vkládají věty „Je-li u zaměstnance
nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, je zaměstnavatel povinen
spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předat okresní správě
sociálního zabezpečení podklady pro provádění srážek z dávek
nemocenského pojištění; těmito podklady se rozumí kopie usnesení o
nařízení výkonu rozhodnutí, sdělení výše dosud provedených srážek a
sdělení, jaká část základní částky^73) nemá být okresní správou
sociálního zabezpečení srážena^74). Pokud zaměstnavatel již předal
okresní správě sociálního zabezpečení údaje potřebné pro výpočet dávek
a důvod pro poskytování dávky nemocenského pojištění nadále trvá, je
povinen předat okresní správě sociálního zabezpečení podklady pro
provádění srážek z dávek nemocenského pojištění bez zbytečného
odkladu.“.
Poznámky pod čarou č. 73 a 74 znějí:
„73) § 278 občanského soudního řádu.
74) § 293 odst. 4 a 5 občanského soudního řádu.“.
2. V § 97 odst. 2 se slova „a druhé“ nahrazují slovy „až čtvrté“.
3. V § 109 odst. 6 závěrečné části ustanovení se slovo „druhá“
nahrazuje slovem „čtvrtá“.
4. V § 116 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno e), které zní:
„e) končí-li výplata dávky nemocenského pojištění, z níž byl prováděn
výkon rozhodnutí srážkami, prováděná okresní správou sociálního
zabezpečení a zaměstnání u plátce mzdy, u něhož byl zaměstnanec
zaměstnán před výplatou dávky nemocenského pojištění, nadále trvá, bez
zbytečného odkladu výši dosud provedených srážek a údaj o tom, jaká
část základní částky^73) nemá být zaměstnavatelem srážena^74); byl-li
nařízen výkon rozhodnutí srážkami v době, kdy okresní správa sociálního
zabezpečení vyplácela dávku nemocenského pojištění, předá po skončení
výplaty dávky nemocenského pojištění, z níž byl prováděn výkon
rozhodnutí srážkami, bez zbytečného odkladu zaměstnavateli též kopii
usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.“.
5. V § 131 odst. 1 a v § 136 odst. 1 se na konci textu písmene f)
doplňují slova „nebo šesté“.
ČÁST DVACÁTÁ
Změna zákoníku práce
Čl. XXXI
V § 147 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, se za slovo
„nařízených“ vkládají slova „nebo vedených“.
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona č. 121/2008 Sb.
Čl. XXXII
Zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších
úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve
znění zákona č. 7/2009 Sb. a zákona č. 183/2009 Sb., se mění takto:
1. V § 10 odst. 1 se písmeno j) zrušuje.
Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno j).
2. V § 11 písm. e) se slova „exekutorský zápis nebo“ zrušují.
3. V § 11 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:
„i) rozhodování o zastavení a odkladu exekuce, je-li třeba nařídit
jednání, a rozhodování o vyloučení soudního exekutora,“.
Dosavadní písmena i) a j) se označují jako písmena j) a k).
Čl. XXXIII
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení § 10 odst. 1 písm. j) zákona č. 121/2008 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije v souvislosti
s exekučním řízením vedeným podle části druhé čl. IV bodu 1.
2. Bude-li po dni nabytí účinnosti tohoto zákona exekučním titulem
exekutorský zápis podle § 78 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nemůže vyšší soudní
úředník rozhodnout o nařízení výkonu rozhodnutí k vymožení peněžitého
plnění ani o zastavení výkonu rozhodnutí, nebyl-li návrh podán
oprávněným nebo exekutorem, popřípadě bylo-li proti návrhu podáno
odvolání.
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ
ÚČINNOST
Čl. XXXIV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013, s výjimkou ustanovení
části šestnácté, která nabývá účinnosti dnem vyhlášení, ustanovení
části druhé čl. III bodu 64, který nabývá účinnosti dnem 1. července
2013, a ustanovení části první čl. I bodu 78 a části druhé čl. III bodu
65, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2015.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.
