ČÁST DESÁTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I
OSOBNÍ SPIS, SLUŽEBNÍ PRŮKAZ, SLUŽEBNÍ HODNOCENÍ A STÍŽNOST STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE
§ 153
Osobní spis
(1) O služebním poměru státního zaměstnance se vede osobní spis, který
smí obsahovat jen písemnosti nezbytné pro služební poměr a hodnocení státního zaměstnance.
(2) Do osobního spisu mají právo nahlížet služební orgán, jakož i představení,
kteří jsou státnímu zaměstnanci nadřízeni. Právo nahlížet do osobního spisu, jakož
i právo na pořízení opisu osobního spisu má Ministerstvo vnitra, orgán inspekce práce,
Úřad pro ochranu osobních údajů, soud, státní zástupce, policejní orgán, Národní
bezpečnostní úřad a zpravodajská služba.
(3) Státní zaměstnanec a bývalý státní zaměstnanec mají právo nahlížet
do svého osobního spisu, činit si z něj výpisy a na náklady služebního úřadu z něho
požadovat opisy listin.
(4) Rozhodnutí o uložení kárného opatření se po zahlazení kárného opatření
uchovává odděleně mimo osobní spis; pro nahlížení do rozhodnutí se použije odstavec
2 obdobně.
§ 154
Služební průkaz
(1) Služební úřad, v němž státní zaměstnanec vykonává službu, vystaví
státnímu zaměstnanci služební průkaz. Služební průkaz osvědčuje, že jeho držitel
je státním zaměstnancem. Služební průkaz obsahuje
a) fotografii státního zaměstnance,
b) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul státního zaměstnance,
c) evidenční číslo státního zaměstnance,
d) označení služebního úřadu, v němž státní zaměstnanec vykonává službu,
e) číslo služebního průkazu,
f) datum vystavení, popřípadě i datum platnosti služebního průkazu.
(2) Vzor služebního průkazu stanoví Ministerstvo vnitra vyhláškou.
Služební hodnocení
§ 155
(1) Státní zaměstnanec podléhá služebnímu hodnocení.
(2) Služební hodnocení se provádí jednou ročně v prvním čtvrtletí kalendářního
roku za uplynulý kalendářní rok. Obsahuje-li služební hodnocení státního zaměstnance
závěr o tom, že ve službě dosahoval nevyhovující výsledky, další služební hodnocení
se provede po uplynutí 6 měsíců ode dne seznámení státního zaměstnance s předchozím
služebním hodnocením. Služební hodnocení se dále provádí, přechází-li státní zaměstnanec
na jiný služební úřad; služební hodnocení se zasílá novému služebnímu orgánu státního
zaměstnance.
(3) Služební hodnocení státního zaměstnance zahrnuje hodnocení
a) znalostí a dovedností,
b) výkonu služby z hlediska správnosti, rychlosti a samostatnosti v souladu se stanovenými
individuálními cíli,
c) dodržování služební kázně,
d) výsledků vzdělávání.
(4) Služební hodnocení musí obsahovat závěr o tom, zda státní zaměstnanec
dosahoval ve službě
a) vynikající výsledky,
b) dobré výsledky,
c) dostačující výsledky, nebo
d) nevyhovující výsledky.
(5) Služební hodnocení dále obsahuje stanovení individuálních cílů pro
další osobní rozvoj státního zaměstnance.
(6) Státnímu zaměstnanci se vydá stejnopis služebního hodnocení.
§ 156
(1) Služební hodnocení státního zaměstnance provádí bezprostředně nadřízený
představený v součinnosti se služebním orgánem, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Služební hodnocení vedoucího služebního úřadu, který nemá nadřízený
služební úřad, provádí náměstek pro státní službu, v ostatních případech nadřízený
služební orgán.
(3) Služební hodnocení státního tajemníka provádí náměstek pro státní
službu v součinnosti s příslušným členem vlády nebo s vedoucím Úřadu vlády.
(4) Služební hodnocení náměstka pro řízení sekce provádí státní tajemník
v součinnosti s příslušným členem vlády nebo s vedoucím Úřadu vlády.
(5) Služební hodnocení státních zaměstnanců zařazených v sekci pro státní
službu provádí personální ředitel sekce pro státní službu. Služební hodnocení personálního
ředitele sekce pro státní službu provádí náměstek pro státní službu.
(6) Služební hodnocení náměstka pro státní službu provádí vláda nebo
ministr vnitra na základě pověření vlády.
Stížnost
§ 157
(1) Státní zaměstnanec může podat ve věcech výkonu služby a ve věcech
služebního poměru písemnou stížnost služebnímu orgánu.
(2) Stížnost státního zaměstnance vyřizuje podle jejího obsahu představený,
který je státnímu zaměstnanci bezprostředně nadřízen, nebo služební orgán, není-li
dále stanoveno jinak.
(3) Stížnost státního zaměstnance nesmí vyřizovat představený nebo služební
orgán, vůči kterému stížnost směřuje; vyřizuje ji nadřízený představený nebo nadřízený
služební orgán představeného nebo služebního orgánu, vůči kterému směřuje.
(4) Stížnost státního zaměstnance, který je služebním orgánem, vyřizuje
nadřízený služební orgán.
(5) Stížnost státního zaměstnance musí být vyřízena písemně nejpozději
do 30 dnů od jejího podání.
§ 158
Státní zaměstnanec je oprávněn požádat o pomoc s řešením své stížnosti
odborovou organizaci, radu státních zaměstnanců a ve věcech týkajících se bezpečnosti
a ochrany zdraví při výkonu služby zástupce státních zaměstnanců pro bezpečnost a
ochranu zdraví při výkonu služby.
HLAVA II
ŘÍZENÍ VE VĚCECH SLUŽBY
§ 159
Základní ustanovení
(1) Ustanovení o řízení ve věcech služby se vztahují na rozhodování o
a) přijetí do služebního poměru,
b) zařazení na služební místo,
c) jmenování na služební místo představeného,
d) odměňování,
e) změně služebního poměru,
f) kárné odpovědnosti,
g) skončení služebního poměru,
h) odbytném,
i) odchodném,
j) jmenování a odvolání členem
1. zkušební komise,
2. kárné komise,
3. výběrové komise,
k) povolení
1. kratší služební doby,
2. volna k individuálním studijním účelům,
3.
zvýšení vzdělání státního zaměstnance na náklady služebního úřadu včetně volna k
němu a zastavení poskytování tohoto volna,
4. výkonu jiné výdělečné činnosti než služby,
l) náhradě nákladů podle § 110,
m) zastavení poskytování úlev ve službě podle § 111.
(2) Ustanovení o řízení ve věcech služby ani ustanovení správního řádu
o správním řízení se nevztahují na rozhodování o
a) jmenování na služební místo představeného a odvolání z tohoto služebního místa,
pokud spadá do působnosti vlády,
b) vyslání na služební cestu,
c) zastupování státního zaměstnance nebo představeného,
d) zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost,
e) povolení pružného rozvržení služební doby,
f) nařízení služební pohotovosti, služby přesčas nebo ve dnech pracovního klidu,
g) povolení neplaceného služebního volna,
h) čerpání dovolené a dodatkové dovolené,
i) prohlubování vzdělání,
j) služebním hodnocení státního zaměstnance.
§ 160
Použití správního řádu
Nestanoví-li zákon jinak, v řízení ve věcech služby se postupuje podle
správního řádu.
Účastníci řízení a rozhodující orgány
§ 161
Účastníkem řízení je
a) žadatel o přijetí do služebního poměru, nebo
b) státní zaměstnanec.
§ 162
(1) Ve věcech kárné odpovědnosti rozhoduje v prvním stupni kárná komise
prvního stupně.
(2) V ostatních věcech služby rozhoduje v prvním stupni příslušný služební
orgán.
(3) Pokud se rozhodnutí služebního orgánu má týkat působnosti jiného
služebního orgánu, lze ho vydat jen s jeho souhlasem.
(4) Nadřízeným služebním orgánem je
a) náměstek pro státní službu vůči vedoucímu služebního úřadu, který nemá nadřízený
služební úřad, státnímu tajemníkovi, personálnímu řediteli sekce pro státní službu
a ve věcech, v nichž rozhodl náměstek pro státní službu,
b) vedoucí služebního úřadu vůči vedoucímu podřízeného služebního úřadu,
c) státní tajemník vůči vedoucímu služebního úřadu podřízeného ministerstvu,
d) kárná komise druhého stupně ve věcech, v nichž
rozhodla kárná komise druhého stupně.
§ 163
Zvláštní ustanovení o vyloučení z projednávání a rozhodování věci
Ustanovení správního řádu o vyloučení z projednávání a rozhodování věci
podle tohoto zákona se nepoužijí pro náměstka pro státní službu a státního tajemníka.
§ 164
Zvláštní ustanovení o výběrovém řízení
(1) Pro výběrové řízení podle tohoto zákona se podmínka jeho oznámení
v hromadných sdělovacích prostředcích podle § 146 odst. 2 správního řádu nepoužije.
Ustanovení § 146 odst. 6 správního řádu se nepoužije.
(2) Na výběrovou komisi se vztahuje ustanovení správního řádu o řízení
před kolegiálním orgánem.
(3) O průběhu a výsledku výběrového řízení se sepisuje protokol. Protokol
obsahuje označení služebního orgánu, oboru služby a služebního místa, kterého se
výběrové řízení týkalo, jména a příjmení členů výběrové komise, výsledek provedeného
výběrového řízení v podobě pořadí žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli, a seznamu
žadatelů, kteří ve výběrovém řízení neuspěli. Protokol musí dále obsahovat datum
jeho vyhotovení, podpis všech členů výběrové komise, poučení o možnosti podat proti
výsledku výběrového řízení námitky s uvedením lhůty pro jejich podání a komu se podávají.
(4) Služební orgán bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí žadatele o
výsledku výběrového řízení. Žadatelé, kteří ve výběrovém řízení neuspěli, mohou podat
proti protokolu námitky do 5 dnů ode dne jeho doručení. Námitky se podávají písemně,
musí být z nich zřejmé, proti jakému výběrovému řízení směřují, a musí obsahovat
odůvodnění nesouhlasu s výsledkem výběrového řízení.
(5) Podané námitky vyřídí výběrová komise ve lhůtě 15 dnů ode dne jejich
doručení tak, že jim vyhoví nebo je zamítne. Pokud výběrová komise námitkám vyhoví,
výběrové řízení zruší. Námitky, z nichž není zřejmé, proti jaké části protokolu směřují,
nebo námitky, u nichž chybí odůvodnění, výběrová komise zamítne jako nedůvodné.
§ 165
Zvláštní ustanovení o vydání rozhodnutí
Vydání rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení, s výjimkou rozhodnutí
o kárné odpovědnosti nebo skončení služebního poměru.
§ 166
Zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení
Jestliže je účastník v řízení o odvolání, rozkladu, v obnoveném nebo
přezkumném řízení úspěšný, má nárok na náhradu nákladů od služebního úřadu. Jestliže
má účastník v řízení úspěch jen částečný, má nárok na poměrnou náhradu nákladů. Nárok
musí účastník uplatnit před ukončením řízení, a jestliže to není možné, do 3 dnů
ode dne doručení rozhodnutí, jinak zaniká.
§ 167
Zvláštní ustanovení o výkonu rozhodnutí
Nesplní-li účastník ve stanovené lhůtě povinnost k peněžitému plnění,
která je mu uložena vykonatelným rozhodnutím vydaným podle § 159 odst. 1 písm. l),
rozhodne služební orgán o srážkách z jeho platu.
§ 168
Odvolací řízení
(1) Odvolacím orgánem je
a) ve věcech kárné odpovědnosti kárná komise druhého stupně,
b) v ostatních věcech služby nadřízený služební orgán.
(2) Odvolání nemá odkladný účinek. To neplatí při odvolání proti rozhodnutí
ve věcech kárné odpovědnosti, o odbytném, odchodném a náhradě nákladů podle § 110.
(3) Odvolá-li se státní zaměstnanec proti rozhodnutí o odvolání ze služebního
místa představeného nebo o skončení služebního poměru, lze přezkoumat i služební
hodnocení obsahující závěr o tom, že ve službě dosahoval nevyhovující výsledky.
(4) Odvolá-li se státní zaměstnanec proti rozhodnutí o uložení kárného
opatření, nelze mu v řízení o odvolání uložit přísnější kárné opatření.
§ 169
Je-li pravomocné rozhodnutí o přeložení zrušeno pro nezákonnost, přísluší
státnímu zaměstnanci od služebního úřadu, z něhož byl přeložen, jeden měsíční plat,
který mu příslušel před nezákonným přeložením.
HLAVA III
PŘECHOD VÝKONU PRÁV A POVINNOSTÍ ZE SLUŽEBNÍHO POMĚRU
§ 170
(1) Stanoví-li jiný zákon, že služební úřad zaniká sloučením nebo splynutím
s jiným služebním úřadem, přechází výkon práv a povinností ze služebního poměru v
plném rozsahu na přejímající služební úřad.
(2) Stanoví-li jiný zákon, že služební úřad zaniká rozdělením, přechází
výkon práv a povinností ze služebního poměru na služební úřady nově vzniklé.
§ 171
Stanoví-li jiný zákon, že část služebního úřadu se převádí do jiného služebního
úřadu, přechází výkon práv a povinností ze služebního poměru týkajících se této části
služebního úřadu na přejímající služební úřad s výjimkou práv a povinností z kolektivního
vyjednávání.
HLAVA IV
SYSTEMIZACE PRACOVNÍCH MÍST A POSTAVENÍ NÁMĚSTKA ČLENA VLÁDY
§ 172
Systemizace pracovních míst
Pro stanovení systemizace pracovních míst zaměstnanců ve správním úřadu
platí § 17 a 18 obdobně s tím, že počet míst náměstků člena vlády a zaměstnanců,
kteří vykonávají práci pro člena vlády, včetně zaměstnanců zařazených v kabinetu
člena vlády, nebo zaměstnanců, kteří vykonávají práci pro vedoucího Úřadu vlády,
a jejich platový tarif určuje a objem prostředků na jejich platy navrhuje příslušný
člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády. Kabinetem člena vlády se rozumí útvar v ministerstvu
nebo v Úřadu vlády, v jehož působnosti je formulování politik výlučně pro člena vlády.
§ 173
Náměstek člena vlády
(1) Náměstek člena vlády je zástupcem člena vlády, s výjimkou věcí, které
vyhrazuje členovi vlády zákon. Zejména je oprávněn účastnit se místo člena vlády
jednání schůze vlády a zastupovat jej na schůzi výboru nebo komise Poslanecké sněmovny
včetně vyšetřovací komise, není-li výslovně požadována osobní účast člena vlády,
nebo na schůzi výboru nebo komise Senátu.
(2) Pracovní místo náměstka člena vlády není v organizačním uspořádání
správního úřadu stupněm řízení; člen vlády může mít nejvýše 2 takové náměstky.
(3) Náměstek člena vlády je v pracovním poměru ke státu a jmenuje a odvolává
jej příslušný člen vlády; náměstek člena vlády, který není pověřen řízením ministerstva,
je zařazen v Úřadu vlády.
HLAVA V
PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK
§ 174
Zjišťování a používání průměrného výdělku se řídí § 352, 353, § 354 odst.
1 až 3 a § 355 až 357 zákoníku práce.
§ 175
Plat při
a) zproštění výkonu služby na základě usnesení o zahájení trestního stíhání pro trestný
čin nebo z důvodu vazby,
b) zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů,
c) služebním volnu k individuálním studijním účelům,
d) zvýšení vzdělání, nebo
e) nezákonném přeložení
se pro účely zjišťování průměrného výdělku nezahrnuje do hrubého platu zúčtovaného
státnímu zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a doba, po kterou je tento plat
poskytován, se nepovažuje za odpracovanou v rozhodném období.
HLAVA VI
VÝKLAD NĚKTERÝCH POJMŮ
§ 176
Platem státního zaměstnance se pro účely
a) doplatku k platu v souvislosti s přeložením státního zaměstnance,
b) zproštění výkonu služby na základě usnesení o zahájení trestního stíhání pro trestný
čin nebo z důvodu vazby,
c) snížení platu při převedení státního zaměstnance na jiné služební místo,
d) zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů,
e) odbytného,
f) uložení kárného opatření spočívajícího ve snížení platu,
g) prohlubování vzdělání a zvyšování vzdělání,
h) služebního volna k individuálním studijním účelům,
i) poskytování platu ve snížené výši po dobu dočasné pracovní neschopnosti,
j) odchodného, nebo
k) limitu odměn vyplacených za kalendářní rok
rozumí součet měsíčních částek platového tarifu, příplatku za vedení, příplatku za
službu ve ztíženém pracovním prostředí, osobního příplatku, zvláštního příplatku
a příplatku za rozdělenou směnu, na které státnímu zaměstnanci naposledy vznikl nárok
nebo které mu byly naposled určeny.
§ 177
(1) Pro ohrožení nemocí z povolání se použije § 347 odst. 1 zákoníku práce.
(2) Právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
při výkonu služby a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby
se rozumějí předpisy a pokyny uvedené v § 349 odst. 1 a 2 zákoníku práce.
(3) Karanténou se rozumějí též izolace, karanténní opatření formou zvýšeného
zdravotnického dozoru, byl-li uložen zákaz činnosti, který brání státnímu zaměstnanci
ve výkonu služby, a mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku podle
zákona o ochraně veřejného zdraví, jde-li o zákaz nebo omezení styku skupin fyzických
osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami a o zákaz nebo nařízení další
určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku, brání-li tyto
zákazy, omezení nebo nařízení zaměstnanci ve výkonu práce.
(4) Osamělými se rozumějí neprovdané, ovdovělé nebo rozvedené ženy, svobodní,
ovdovělí nebo rozvedení muži a ženy i muži osamělí z jiných vážných důvodů, nežijí-li
s druhem, popřípadě s družkou nebo s partnerem.
HLAVA VII
POUŽITÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
§ 178
(1) Služební orgán může obsadit služební místo osobou v pracovním poměru
na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů, jestliže
a) státní zaměstnanec nevykonává službu z důvodu dočasné neschopnosti k výkonu služby
po dobu delší než 1 kalendářní měsíc,
b) státní zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo mimořádnou službu,
c) státní zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo státní zaměstnankyně nebo
státní zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou,
d) státní zaměstnanec byl zproštěn služby na základě usnesení o zahájení trestního
stíhání pro trestný čin nebo z důvodu vazby,
e) státnímu zaměstnanci byl přerušen výkon služby za účelem dalšího vzdělání nebo
odborné stáže,
f) státní zaměstnanec byl přeložen, nebo
g) státní zaměstnanec byl zařazen mimo výkon služby.
(2) Se zaměstnancem uvedeným v odstavci 1 se sjednají požadované činnosti
jako druh práce v pracovní smlouvě a přísluší mu plat podle části deváté.
(3) Zaměstnanci uvedenému v odstavci 1 se na jeho žádost umožní vykonat
úřednickou zkoušku.
HLAVA VIII
INFORMAČNÍ SYSTÉMY
§ 179
Informační systém o platech státních zaměstnanců
Informační systém o platech státních zaměstnanců je součástí informačního
systému o platech podle § 137 zákoníku práce.
Informační systém o státní službě
§ 180
(1) Zřizuje se informační systém o státní službě jako informační systém
veřejné správy, jehož účelem je vedení údajů nezbytných pro správu organizačních
věcí služby a služebních vztahů v rámci služebních úřadů i mezi nimi a činění některých
úkonů podle tohoto zákona.
(2) Správcem informačního systému o státní službě je Ministerstvo vnitra.
(3) Součástí informačního systému o státní službě je rejstřík státních
zaměstnanců, evidence obsazovaných služebních míst, portál pro přihlašování na úřednickou
zkoušku a evidence uskutečněných úřednických zkoušek.
§ 181
(1) Rejstřík státních zaměstnanců obsahuje údaje o státním zaměstnanci,
kterými jsou
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,
b) číslo služebního průkazu,
c) služební označení,
d) den vzniku služebního poměru,
e) údaj o tom, zda se jedná o služební poměr na dobu neurčitou nebo na dobu určitou;
v případě služebního poměru na dobu určitou též doba jeho trvání,
f) služební úřad, v němž státní zaměstnanec vykonává nebo vykonával službu,
g) obor služby,
h) údaj o výsledku úřednické zkoušky,
i) údaj o jmenování na služební místo představeného a o odvolání z něj,
j) platové zařazení,
k) údaj o přeložení,
l) údaj o převedení na jiné služební místo,
m) údaj o zařazení státního zaměstnance mimo výkon služby a jeho důvod,
n) údaj o zastupování,
o) údaj o vyslání k výkonu zahraniční služby a zařazení po jeho ukončení,
p) údaj o zkrácení služební doby,
q) údaj o přerušení výkonu služby za účelem dalšího vzdělání nebo odborné stáže,
r) den skončení služebního poměru a jeho důvod.
(2) Evidence obsazovaných služebních míst obsahuje údaje o volném služebním
místě, kterými jsou
a) název služebního úřadu, ve kterém je volné služební místo systemizováno,
b) obor služby, jehož se obsazované služební místo týká,
c) místo výkonu služby na obsazovaném služebním místu,
d) požadavky související s obsazovaným služebním místem,
e) platová třída obsazovaného služebního místa,
f) den nástupu do služby na obsazovaném služebním místu,
g) informace o tom, zda se jedná o obsazení služebního místa, na němž je služba vykonávána
ve služebním poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, v případě služebního
poměru na dobu určitou též doba jeho trvání,
h) datum, do kterého musí být podána služebnímu orgánu žádost o přijetí do služebního
poměru nebo v případě státního zaměstnance žádost o zařazení na služební místo nebo
jmenování na služební místo představeného, místo a způsob podání žádosti, adresa,
na kterou se žádost odesílá, a výčet příloh týkajících se skutečností souvisejících
s výkonem služby na obsazovaném služebním místě, které žadatel přiloží k žádosti.
(3) Portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku slouží k přihlašování
na úřednickou zkoušku. Portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku obsahuje termín,
místo a čas konání úřednické zkoušky, seznam zkušebních otázek a seznam odborné literatury
a může obsahovat další údaje.
(4) Evidence provedených úřednických zkoušek obsahuje údaje o provedené
úřednické zkoušce, kterými jsou
a) datum konání úřednické zkoušky,
b) jméno, popřípadě jména, a příjmení členů zkušební komise,
c) jméno, popřípadě jména, příjmení a evidenční číslo státního zaměstnance, který
vykonal úspěšně úřednickou zkoušku,
d) jméno, popřípadě jména, příjmení a evidenční číslo státního zaměstnance, který
nevykonal úspěšně úřednickou zkoušku.
§ 182
(1) Rejstřík státních zaměstnanců je přístupný způsobem umožňujícím dálkový
přístup služebnímu orgánu, popřípadě tomu, koho zmocnil. Evidence obsazovaných služebních
míst je přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup v rozsahu služebních míst,
která nebylo možno obsadit státním zaměstnancem zařazeným mimo výkon služby; v ostatním
je přístupná pouze služebnímu orgánu a státnímu zaměstnanci zařazenému mimo výkon
služby. Portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku je přístupný způsobem umožňujícím
dálkový přístup. Evidence provedených úřednických zkoušek je přístupná způsobem umožňujícím
dálkový přístup, s výjimkou údaje podle § 181 odst. 4 písm. d); údaj podle § 181
odst. 4 písm. d) je přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup služebnímu orgánu.
(2) Údaj uvedený v § 181 odst. 1 a 2 zapisuje do příslušné součásti informačního
systému o státní službě příslušný služební orgán. Údaj uvedený v § 181 odst. 3 a
4 zapisuje do příslušné součásti informačního systému o státní službě ten, kdo organizuje
úřednickou zkoušku.
(3) Údaj uvedený v § 181 odst. 1 je veden v rejstříku státních zaměstnanců
po dobu trvání služebního poměru státního zaměstnance, jehož se týká, a 10 let od
jeho skončení. Údaj uvedený v § 181 odst. 4 je v evidenci provedených úřednických
zkoušek veden 50 let ode dne jeho zápisu do evidence provedených úřednických zkoušek.
§ 183
(1) Ministerstvo vnitra a služební orgán pro výkon působnosti podle
tohoto zákona využívá údaje ze základního registru obyvatel v rozsahu
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) datum narození,
c) adresa místa pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti.
(2) Ministerstvo vnitra a služební orgán pro výkon působnosti podle
tohoto zákona využívá údaje z informačního systému evidence obyvatel v rozsahu
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,
b) datum narození,
c) adresa místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány
písemnosti.
(3) Ministerstvo vnitra a služební orgán pro výkon působnosti podle
tohoto zákona využívá údaje z informačního systému cizinců v rozsahu
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,
b) datum narození,
c) adresa místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány
písemnosti.
(4) Z údajů uvedených v odstavcích 1 až 3 lze v konkrétním případě použít
jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
(5) Údaje, které jsou uvedeny jako referenční údaje v základním registru
obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo z informačního
systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
