ČÁST DRUHÁ
SLUŽEBNÍ POMĚR
HLAVA I
SLUŽEBNÍ POMĚR NA DOBU NEURČITOU A NA DOBU URČITOU
§ 20
Služba se vykonává ve služebním poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou.
§ 21
(1) Státní zaměstnanci vykonávají službu zpravidla ve služebním poměru
na dobu neurčitou.
(2) Do služebního poměru na dobu určitou se vždy přijme osoba, která dosud
úspěšně nevykonala úřednickou zkoušku. Na dobu určitou lze přijmout osobu rovněž
v případech tehdy, je-li třeba nahradit dočasně nepřítomného zaměstnance.
(3) Další případy, ve kterých lze s ohledem na zvláštní povahu služby přijmout
osobu do služebního poměru na dobu určitou, stanoví vláda nařízením.
HLAVA II
PŘEDPOKLADY A ODBORNÉ POŽADAVKY PRO PŘIJETÍ DO SLUŽEBNÍHO POMĚRU, VZNIK SLUŽEBNÍHO
POMĚRU, ZAŘAZENÍ NA SLUŽEBNÍ MÍSTO, JMENOVÁNÍ NA SLUŽEBNÍ MÍSTO PŘEDSTAVENÉHO, SLUŽEBNÍ
SLIB A PŘEKÁŽKY PŘIJETÍ DO SLUŽEBNÍHO POMĚRU NEBO VÝKONU SLUŽBY
§ 22
Základní předpoklad pro přijetí do služebního poměru
Do služebního poměru lze přijmout pouze osobu, u které lze předpokládat,
že bude ve službě dodržovat demokratické zásady ústavního pořádku České republiky
a řádně vykonávat službu.
§ 23
Přijetí do služebního poměru, zařazení na služební místo a jmenování na
služební místo představeného
(1) Do služebního poměru se osoba přijímá rozhodnutím služebního orgánu.
Spolu s rozhodnutím o přijetí do služebního poměru rozhodne služební orgán o zařazení
státního zaměstnance na služební místo nebo o jmenování státního zaměstnance na služební
místo představeného.
(2) Na přijetí do služebního poměru, zařazení na služební místo a na jmenování
na služební místo představeného není nárok.
Výběrové řízení na obsazení volného služebního místa
§ 24
(1) Na obsazení volného služebního místa se koná výběrové řízení.
(2) Výběrového řízení se může zúčastnit státní zaměstnanec nebo jiná
osoba za podmínek stanovených tímto zákonem.
(3) Státní zaměstnanec podá služebnímu orgánu žádost o zařazení na služební
místo nebo jmenování na služební místo představeného, které má být na základě výběrového
řízení obsazeno.
(4) Jiná osoba podá služebnímu orgánu žádost o přijetí do služebního
poměru, jejíž součástí je též žádost o zařazení na služební místo nebo jmenování
na služební místo představeného, které má být na základě výběrového řízení obsazeno.
(5) Výběrové řízení podle odstavce 1 se nekoná, postupuje-li se podle
§ 47, 61, 67 nebo 70; výběrové řízení se dále nekoná, jedná-li se o služební místo
v témže služebním úřadě ve stejném oboru služby a zařazené ve stejné platové třídě,
jako bylo služební místo, z něhož byl státní zaměstnanec zařazen mimo výkon služby,
pokud tento státní zaměstnanec splňuje stanovené požadavky na uvolněné služební místo.
Výběrové řízení se též nekoná, obsazuje-li se volné služební místo postupem podle
jiného zákona.
(6) Výběrové řízení vyhlašuje služební orgán na úřední desce, dále se
zveřejní v informačním systému o státní službě. Právní účinky má zveřejnění na úřední
desce.
(7) Oznámení o vyhlášení výběrového řízení musí obsahovat údaje o
a) předpokladech a požadavcích podle § 25,
b) služebním místě, které má být na základě výběrového řízení obsazeno,
c) oboru služby, jehož se výběrové řízení týká,
d) tom, zda se jedná o obsazení služebního místa, na němž je služba vykonávána ve
služebním poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, v případě služebního poměru
na dobu určitou též dobu jeho trvání,
e) tom, zda je na obsazovaném služebním místě vyžadována způsobilost seznamovat se
s utajovanými informacemi podle právního předpisu o ochraně utajovaných informací,
f) zařazení do platové třídy,
g) datu, do kterého musí být podána služebnímu orgánu žádost o přijetí do služebního
poměru nebo v případě státního zaměstnance žádost o zařazení na služební místo nebo
jmenování na služební místo představeného.
(8) Žádosti podle odstavců 3 a 4 se podávají písemně v českém jazyce;
vzory žádostí zveřejní Ministerstvo vnitra na svých internetových stránkách.
§ 25
(1) Žadatel o přijetí do služebního poměru musí
a) být státním občanem České republiky, občanem jiného členského státu Evropské unie
nebo občanem státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru,
b) dosáhnout věku 18 let,
c) být plně svéprávný,
d) být bezúhonný,
e) dosáhnout vzdělání stanoveného tímto zákonem a
f) mít potřebnou zdravotní způsobilost.
(2) Žadatel, který není státním občanem České republiky, musí zkouškou
u osoby, která jako plnoprávný člen Asociace jazykových zkušebních institucí v Evropě
uskutečňuje touto asociací certifikovanou zkoušku z českého jazyka jako cizího jazyka,
prokázat znalost českého jazyka; to neplatí, doloží-li, že absolvoval alespoň po
dobu 3 školních roků základní, střední nebo vysokou školu, na kterých byl vyučovacím
jazykem český jazyk. Žadatel, který není státním občanem České republiky, má nárok
na náhradu nákladů, které uhradil za jednu účast na zkoušce z českého jazyka, služebním
úřadem, na který se hlásí. Obsah a rozsah zkoušky stanoví Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy vyhláškou.
(3) Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro
úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti,
pokud odsouzení nebylo zahlazeno nebo pokud se na pachatele nehledí, jako by nebyl
odsouzen; jestliže trestní stíhání pro takový trestný čin bylo podmíněně zastaveno
nebo bylo-li rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání, je předpoklad
bezúhonnosti splněn až po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní moci těchto rozhodnutí.
(4) Vláda může v rámci systemizace stanovit služební místa, u kterých
je s ohledem na ochranu veřejného zájmu nezbytným požadavkem státní občanství České
republiky.
(5) Služební orgán může služebním předpisem stanovit pro služební místo
požadavek
a) úrovně znalosti cizího jazyka, odborného zaměření vzdělání nebo jiný odborný požadavek
potřebný pro výkon služby,
b) způsobilosti seznamovat se s utajovanými informacemi v souladu s právním předpisem
upravujícím ochranu utajovaných informací.
§ 26
(1) Splnění předpokladů podle § 25 odst. 1 písm. a), e) a f) je žadatel
povinen doložit příslušnými listinami. Splnění předpokladu bezúhonnosti se osvědčuje
výpisem z Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce. Služební orgán si
za účelem ověření, zda žadatel splňuje předpoklad bezúhonnosti, může vyžádat od Rejstříku
trestů výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se žadatele; žádost se podává v
elektronické podobě podepsaná uznávaným elektronickým podpisem, a to způsobem umožňujícím
dálkový přístup. Rejstřík trestů poskytne na žádost služebního orgánu výpis z evidence
Rejstříku trestů týkající se žadatele. Žadatel, který není státním občanem České
republiky, osvědčuje splnění předpokladu bezúhonnosti též obdobným dokladem, který
nesmí být starší než 3 měsíce, osvědčujícím bezúhonnost, vydaným státem, jehož je
žadatel státním občanem, jakož i státy, v nichž žadatel pobýval v posledních 3 letech
nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců (dále jen „domovský stát“), a doloženým úředním
překladem do českého jazyka; pokud takový doklad domovský stát nevydává, doloží se
bezúhonnost písemným čestným prohlášením. Splnění předpokladu podle § 25 odst. 1
písm. c) se dokládá písemným čestným prohlášením.
(2) Splnění předpokladů podle § 25 odst. 1 písm. a), e) a f) lze při
podání žádosti doložit též čestným prohlášením; listiny podle odstavce 1 v takovém
případě žadatel předloží následně, nejpozději před konáním pohovoru podle § 27 odst.
3.
§ 27
(1) Výběrového řízení se může zúčastnit jen osoba, která splňuje předpoklady
a požadavky podle § 25, s výjimkou požadavku podle § 25 odst. 5 písm. b).
(2) Služební orgán vyřadí žádost podle § 24 odst. 3 a 4, pokud
a) nemá náležitosti stanovené zákonem,
b) žádost je nesrozumitelná nebo ze žádosti není patrné, kdo jí podal nebo čeho se
domáhá, nebo
c) žadatel nesplňuje předpoklady a požadavky podle § 25, s výjimkou § 25 odst. 5
písm. b); žadatel se o této skutečnosti vyrozumí.
(3) S žadatelem, jehož žádost nebyla vyřazena podle odstavce 2, provede
výběrová komise pohovor. Pohovor je zaměřen na obor služby, jehož se výběrové řízení
týká, a na plnění jiného odborného požadavku. Součástí pohovoru může být i ověření
znalosti cizího jazyka, je-li požadována.
(4) Pohovor lze doplnit písemnou zkouškou.
§ 28
(1) Výběrová komise má 3 členy. V ministerstvu nebo v Úřadu vlády její
členy jmenuje a odvolává státní tajemník, z toho 2 členy na návrh příslušného ředitele
odboru. V jiném služebním úřadu jmenuje a odvolává členy výběrové komise vedoucí
služebního úřadu.
(2) Výběrová komise vybere z žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli,
3 nejvhodnější žadatele a sestaví pořadí dalších žadatelů, kteří ve výběrovém řízení
uspěli, a seznam žadatelů, kteří ve výběrovém řízení neuspěli. Služební orgán vybere
v dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným jednoho žadatele z 3 nejvhodnějších
žadatelů; dohoda je písemná.
(3) Pokud ve výběrovém řízení neuspěli alespoň 3 žadatelé, služební orgán
vybere v dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným z těch, kteří uspěli. Pokud
všichni 3 nejvhodnější žadatelé z výběrového řízení odstoupili, služební orgán vybere
v dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným dalšího v pořadí z těch žadatelů,
kteří uspěli. Dohoda mezi služebním orgánem a bezprostředně nadřízeným představeným
podle tohoto odstavce je písemná.
(4) V případě, že žádný žadatel ve výběrovém řízení neuspěl nebo služební
orgán žádného žadatele postupem podle odstavce 2 nebo 3 nevybral, výběrové řízení
se zruší a vyhlásí se nové výběrové řízení. Ustanovení § 24 odst. 5 není dotčeno.
§ 29
(1) Má-li být na základě výsledku výběrového řízení na volné služební
místo zařazena nebo na volné služební místo představeného jmenována osoba, která
dosud úspěšně nevykonala úřednickou zkoušku, přijme se tato osoba do služebního poměru
na dobu určitou, a to s trváním 12 měsíců, nebyla-li v oznámení o vyhlášení výběrového
řízení na obsazení volného služebního místa uvedena doba kratší.
(2) Má-li být na základě výsledku výběrového řízení na volné služební
místo zařazena nebo na volné služební místo představeného jmenována osoba, která
není státním zaměstnancem, nebo osoba, která dosud úspěšně nevykonala úřednickou
zkoušku, stanoví se jí zkušební doba v délce 6 měsíců.
(3) Státnímu zaměstnanci, který dosud úspěšně nevykonal úřednickou zkoušku,
přísluší nejnižší platový tarif v platové třídě stanovené pro služební místo, na
něž je zařazen nebo jmenován. Činnosti v oborech služby smí tento státní zaměstnanec
vykonávat pouze pod odborným dohledem představeného nebo jiného jím určeného státního
zaměstnance.
§ 30
Rozhodnutí o přijetí do služebního poměru, rozhodnutí o zařazení na služební
místo a rozhodnutí o jmenování na služební místo představeného
(1) Rozhodnutí o přijetí do služebního poměru kromě obecných náležitostí
podle správního řádu obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,
b) datum a místo narození,
c) obor služby,
d) služební místo,
e) den vzniku služebního poměru a den nástupu do služby,
f) údaj o tom, zda služba bude vykonávána ve služebním poměru na dobu neurčitou nebo
na dobu určitou, v případě služebního poměru na dobu určitou též dobu jeho trvání,
g) služební úřad, v němž státní zaměstnanec bude vykonávat službu, a služební působiště,
h) služební označení,
i) zkušební dobu,
j) platové zařazení,
k) délku kratší služební doby, byla-li povolena.
(2) Rozhodnutí o zařazení na služební místo a rozhodnutí o jmenování
na služební místo představeného kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,
b) datum a místo narození,
c) obor služby,
d) služební místo,
e) den nástupu do služby na služebním místě,
f) údaj o tom, zda služba bude na služebním místě vykonávána na dobu neurčitou nebo
na dobu určitou, v případě doby určité též její trvání,
g) údaj o tom, zda a jak se mění doba trvání služebního poměru, jde-li o jmenování
státního zaměstnance vykonávajícího dosud službu ve služebním poměru na dobu určitou,
h) služební úřad, v němž státní zaměstnanec bude vykonávat službu, a služební působiště,
i) služební označení,
j) platové zařazení,
k) délku kratší služební doby, byla-li povolena.
(3) V případě vydání rozhodnutí o změně doby trvání služebního poměru podle
§ 42 se odstavce 1 a 2 použijí přiměřeně.
§ 31
Vznik služebního poměru
(1) Služební poměr vzniká dnem, který je uveden v rozhodnutí o přijetí
do služebního poměru.
(2) Nenastoupí-li státní zaměstnanec do služby v den, který je uveden v
rozhodnutí o přijetí do služebního poměru, aniž by mu v tom bránila závažná překážka,
nebo neuvědomí-li služební orgán o vzniku této překážky do 7 dnů, služební orgán
rozhodnutí o přijetí do služebního poměru zruší s účinky ode dne vzniku služebního
poměru.
§ 32
Služební slib
(1) Státní zaměstnanec skládá služební slib v den nástupu do služby.
(2) Služební slib zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu státní
služby se budu řídit právními a služebními předpisy a v souladu s nimi příkazy představených.
Své povinnosti budu vykonávat řádně, nestranně, svědomitě, odborně a v zájmu České
republiky, nebudu zneužívat postavení státního zaměstnance a budu se chovat a jednat
tak, aby nebyla ohrožena důvěra ve státní službu.“
(3) Služební slib se skládá před služebním orgánem.
(4) Služební slib je složen, jestliže po přečtení slibu prohlásí státní
zaměstnanec „Tak slibuji!“ a podepíše se na úředním záznamu o složení služebního
slibu. V úředním záznamu o složení služebního slibu musí být uvedeno datum a místo
složení služebního slibu. Úřední záznam o složení služebního slibu se založí do osobního
spisu státního zaměstnance.
(5) Bylo-li složení služebního slibu odmítnuto nebo byl-li složen služební
slib s výhradou, služební poměr se považuje od počátku za neexistující.
§ 33
Překážky přijetí do služebního poměru nebo výkonu služby
(1) Do služebního poměru nelze přijmout
a) justičního čekatele nebo právního čekatele,
b) poslance nebo senátora,
c) poslance Evropského parlamentu,
d) prezidenta republiky,
e) člena vlády nebo náměstka člena vlády,
f) vedoucího Úřadu vlády,
g) soudce Ústavního soudu,
h) asistenta soudce Ústavního soudu,
i) asistenta soudce nebo státního zástupce,
j) prezidenta nebo viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
k) guvernéra, viceguvernéra nebo člena bankovní rady České národní banky,
l) Veřejného ochránce práv nebo zástupce Veřejného ochránce práv,
m) asistenta Veřejného ochránce práv,
n) člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
o) předsedu a člena Rady Českého telekomunikačního úřadu,
p) předsedu a místopředsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,
q) předsedu a místopředsedu Energetického regulačního úřadu,
r) předsedu a inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů,
s) předsedu a místopředsedu Českého statistického úřadu,
t) člena zastupitelstva územního samosprávného celku, který je pro výkon funkce dlouhodobě
uvolněn (dále jen „uvolněný člen zastupitelstva“),
u) osobu vykonávající vojenské cvičení nebo mimořádnou službu.
(2) Do služebního poměru nelze dále přijmout
a) soudce,
b) státního zástupce,
c) člena nebo kontrolora Nejvyššího kontrolního úřadu,
d) vyššího soudního úředníka nebo vyššího úředníka státního zastupitelství,
e) vojáka z povolání,
f) příslušníka bezpečnostního sboru,
g) jinou osobu vykonávající činnost podle § 2.
(3) Je-li na základě výsledku výběrového řízení vybrána k přijetí do služebního
poměru osoba podle odstavce 1 nebo 2, učiní neprodleně právní jednání směřující k
odstranění překážky podle odstavce 1 nebo 2.
(4) Nastanou-li po přijetí do služebního poměru překážky uvedené
a) v odstavci 1, má to za následek pozastavení výkonu služby,
b) v odstavci 2, má to za následek skončení služebního poměru.
(5) Ten, u koho nastala překážka podle odstavce 1 nebo 2, je povinen tuto
skutečnost bez zbytečného odkladu písemně oznámit služebnímu orgánu; jde-li o státního
zaměstnance, založí se oznámení do jeho osobního spisu.
§ 34
Pozbytí předpokladů pro přijetí do služebního poměru
(1) Předpoklady uvedené v § 25 odst. 1 musí státní zaměstnanec splňovat
po celou dobu výkonu služby; služebnímu úřadu je povinen bez zbytečného odkladu oznámit,
že tyto předpoklady přestal splňovat.
(2) Soud, který v posledním stupni rozhodl o odsouzení státního zaměstnance
pro trestný čin nebo o omezení jeho svéprávnosti, o tom po právní moci svého rozhodnutí
bez zbytečného odkladu vyrozumí služební úřad, ve kterém státní zaměstnanec vykonává
službu.
Úřednická zkouška
§ 35
(1) Státní zaměstnanec je povinen úspěšně vykonat úřednickou zkoušku.
(2) Služební úřad umožní státnímu zaměstnanci na jeho žádost vykonat
úřednickou zkoušku nejpozději před uplynutím doby trvání služebního poměru na dobu
určitou.
(3) Služební úřad umožní osobě, která splňuje předpoklady pro přijetí
do služebního poměru, vykonat úřednickou zkoušku; tato osoba si hradí náklady na
vykonání úřednické zkoušky sama.
(4) Přihlášení na úřednickou zkoušku a další organizační věci spojené
s úřednickou zkouškou se uskutečňují prostřednictvím portálu pro přihlašování na
úřednickou zkoušku.
§ 36
(1) Úřednická zkouška je tvořena částí obecnou a částí zvláštní.
(2) Obecná část úřednické zkoušky se koná písemně. Účelem obecné části
úřednické zkoušky je ověřit, zda státní zaměstnanec má potřebné znalosti organizace
a činnosti veřejné správy, práv, povinností a pravidel etiky státního zaměstnance,
právních předpisů obecně dopadajících na činnost státní správy a práva Evropské unie.
Provedení obecné části úřednické zkoušky zabezpečuje Ministerstvo vnitra.
(3) Zvláštní část úřednické zkoušky se koná po úspěšném vykonání obecné
části úřednické zkoušky, a to ústně před zkušební komisí. Účelem zvláštní části úřednické
zkoušky je ověřit, zda státní zaměstnanec má potřebné vědomosti a schopnosti a je
dostatečně odborně připraven pro další výkon služby v oboru služby, k jehož výkonu
byl na služební místo zařazen nebo jmenován. Provedení zvláštní části úřednické zkoušky
zabezpečuje ústřední správní úřad ve spolupráci se služebním úřadem.
(4) Za rovnocennou obecné části úřednické zkoušky se považuje obecná
část zkoušky zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného celku.
Vláda může nařízením stanovit, že zvláštní část zkoušky zvláštní odborné způsobilosti
úředníka územního samosprávného celku k výkonu konkrétní správní činnosti se považuje
za rovnocennou zvláštní části úřednické zkoušky pro příslušný obor služby. Vláda
může dále nařízením stanovit, že za rovnocennou zvláštní části úřednické zkoušky
se považuje zkouška podle jiného zákona, je-li její obsah a rozsah se zvláštní částí
úřednické zkoušky srovnatelný.
§ 37
(1) Zkušební komise se zřizuje podle oboru služby u ústředního správního
úřadu, do jehož působnosti daný obor služby patří; ústřední správní úřady se mohou
dohodnout, že pro konkrétní obor služby zajistí konání zkoušky zkušební komise zřízená
u jednoho z nich. U této komise se též konají úřednické zkoušky státních zaměstnanců
vykonávajících službu v podřízených služebních úřadech.
(2) Členy zkušební komise jmenuje a odvolává služební orgán v ústředním
správním úřadu. Zkušební komise má 3 členy, z nichž nejméně 2 jsou státními zaměstnanci.
(3) Členem zkušební komise nesmí být ten, u něhož lze s ohledem na jeho
poměr ke zkoušenému pochybovat o jeho nepodjatosti.
§ 38
(1) Služební orgán ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a ústředním správním
úřadem nejméně 21 dnů přede dnem konání úřednické zkoušky písemně vyrozumí státního
zaměstnance o termínu a místě konání úřednické zkoušky; při stanovení termínu zkoušky
se přihlíží k žádosti státního zaměstnance.
(2) Brání-li státnímu zaměstnanci ve vykonání úřednické zkoušky v určeném
termínu překážka ve službě, stanoví se mu náhradní termín konání úřednické zkoušky.
§ 39
(1) Zkušební komise je usnášeníschopná za přítomnosti všech svých členů
a usnesení přijímá většinou hlasů. Členové zkušební komise se při své činnosti v
komisi neřídí příkazy představených ani jiných osob. Člen zkušební komise se nesmí
zdržet hlasování. Usnesení zkušební komise zní: „vyhověl“ nebo „nevyhověl“.
(2) O úspěšném vykonání úřednické zkoušky vystaví zkušební komise osvědčení,
a to ve 2 stejnopisech. Jeden stejnopis osvědčení se předá státnímu zaměstnanci do
vlastních rukou, druhý se založí do osobního spisu státního zaměstnance.
(3) O neúspěšném vykonání úřednické zkoušky vystaví zkušební komise písemnou
zprávu, a to ve 2 stejnopisech. Jeden stejnopis zprávy se předá státnímu zaměstnanci
do vlastních rukou, druhý se založí do osobního spisu státního zaměstnance.
(4) Ústřední správní úřad vede evidenci osvědčení vystavených u něj zřízenými
zkušebními komisemi.
§ 40
(1) Jestliže státní zaměstnanec úřednickou zkoušku nevykonal úspěšně,
umožní mu služební orgán její opakování na základě jeho písemné žádosti. Úřednickou
zkoušku lze opakovat jen jednou.
(2) Žádost o opakování úřednické zkoušky musí být doručena služebnímu
orgánu do 30 pracovních dnů po doručení zprávy o neúspěšném vykonání úřednické zkoušky,
jinak možnost opakovat zkoušku zaniká; ustanovení § 38 odst. 1 se použije obdobně.
(3) Opakovaná úřednická zkouška může být konána nejdříve po uplynutí
1 měsíce po neúspěšném vykonání úřednické zkoušky.
(4) Členem zkušební komise při opakované úřednické zkoušce nesmí být
ten, kdo byl jejím členem při úřednické zkoušce, kterou státní zaměstnanec nevykonal
úspěšně.
(5) Doba trvání služebního poměru se při opakování úřednické zkoušky
neprodlužuje.
§ 41
Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou obsah, rozsah a další náležitosti
úřednické zkoušky včetně způsobu jejího provedení a hodnocení.
§ 42
Postup po úspěšném vykonání úřednické zkoušky
Bylo-li výběrové řízení vyhlášeno na obsazení volného služebního místa
ve služebním poměru na dobu neurčitou, má státní zaměstnanec uvedený v § 29 odst.
1 po úspěšném vykonání úřednické zkoušky nárok na změnu doby trvání služebního poměru,
a to na dobu neurčitou. Zkušební doba podle § 29 odst. 2 tím není dotčena.
HLAVA III
ZAŘAZENÍ STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE VE SLUŽBĚ S OHLEDEM NA JEHO PŘÍBUZENSKÉ A OBDOBNÉ
VZTAHY
§ 43
(1) Státní zaměstnanci, kteří jsou sobě navzájem osobami blízkými, nesmějí
být zařazeni ve službě tak, aby jeden byl přímo podřízen druhému nebo podléhal jeho
finanční nebo účetní kontrole.
(2) V zahraniční službě lze podřídit jednoho státního zaměstnance druhému,
i když jsou sobě navzájem osobami blízkými.
(3) Žadatel o přijetí do služebního poměru je povinen oznámit služebnímu
orgánu skutečnost podle odstavce 1. Státní zaměstnanec je povinen oznámit služebnímu
orgánu bez zbytečného průtahu skutečnost podle odstavce 1, k níž došlo po vzniku
služebního poměru.
(4) Nastane-li skutečnost podle odstavce 1 po vzniku služebního poměru,
služební orgán změní podřízenost státního zaměstnance oproti té, která vyplývá z
organizačního uspořádání správního úřadu v činnostech vykonávaných ve službě.
HLAVA IV
ZMĚNY SLUŽEBNÍHO POMĚRU
§ 44
Druhy změn služebního poměru
Změnou služebního poměru je
a) vyslání na služební cestu,
b) přeložení,
c) zproštění výkonu služby na základě usnesení o zahájení trestního stíhání nebo
z důvodu vazby,
d) zařazení na jiné služební místo,
e) změna doby trvání služebního poměru,
f) jmenování na služební místo představeného,
g) odvolání ze služebního místa představeného,
h) převedení na jiné služební místo,
i) zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů,
j) zařazení mimo výkon služby z důvodu mateřské nebo rodičovské dovolené,
k) zařazení mimo výkon služby pro výkon funkce v odborové organizaci,
l) zařazení mimo výkon služby pro pozastavení služby,
m) zastupování,
n) vyslání k výkonu zahraniční služby a zařazení po jeho ukončení,
o) zkrácení služební doby,
p) přerušení výkonu služby za účelem dalšího vzdělání nebo odborné stáže.
Služební cesta
§ 45
(1) Státní zaměstnanec může být na dobu nezbytně nutnou vyslán na služební
cestu, a to i bez svého souhlasu. Při vyslání na služební cestu se určí místo nástupu,
místo cíle a místo ukončení služební cesty, doba trvání a způsob dopravy a ubytování;
mohou se též určit další podmínky služební cesty.
(2) Při vyslání na služební cestu musí být přihlédnuto ke zdravotnímu
a osobnímu stavu státního zaměstnance a k jeho rodinným poměrům.
(3) Těhotná státní zaměstnankyně a státní zaměstnankyně nebo státní zaměstnanec
pečující o dítě do 8 let smějí být vysláni na služební cestu jen se svým souhlasem;
to platí obdobně i pro osamělou státní zaměstnankyni a osamělého státního zaměstnance,
kteří pečují o dítě, které dosud nedosáhlo věku 15 let, jakož i pro státního zaměstnance,
který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle jiného právního
předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně
těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost).
§ 46
(1) Státní zaměstnanec je povinen nastoupit služební cestu i ve dnech
pracovního klidu, jestliže to je k plnění úkolů služby nezbytné.
(2) Státní zaměstnanec na služební cestě koná službu podle příkazů představeného,
který ho na tuto cestu vyslal.
(3) Za člena rodiny státního zaměstnance se pro účely náhrady výdajů
v souvislosti se služební cestou považuje jeho manžel, partner podle zákona o registrovaném
partnerství (dále jen „partner“), vlastní dítě, osvojenec, dítě svěřené státnímu
zaměstnanci do pěstounské péče nebo do výchovy, vlastní rodiče, osvojitel, opatrovník
a pěstoun. Jiná osoba je postavena na roveň člena rodiny pouze za předpokladu, že
žije se státním zaměstnancem v domácnosti.
(4) Pro účely tohoto zákona se domácností rozumí společenství osob, které
spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
§ 47
Přeložení
(1) Státní zaměstnanec může být na dobu nezbytně nutnou, která musí být
předem určena, nejdéle však na dobu 60 dnů v kalendářním roce, přeložen k výkonu
služby v oboru služby, který vykonává, do jiného služebního úřadu nebo do jiného
organizačního útvaru služebního úřadu, a to i bez svého souhlasu. Se souhlasem státního
zaměstnance lze dobu jeho přeložení prodloužit, nejdéle však o dobu 60 dnů.
(2) Pro přeložení musí trvat potřeba zajištění výkonu služby v jiném služebním
úřadu nebo v jiném organizačním útvaru služebního úřadu, a to po celou dobu přeložení.
Přeložení nelze použít k jinému účelu než k zajištění výkonu služby. Při přeložení
státního zaměstnance musí být přihlédnuto k jeho osobním, zdravotním a rodinným poměrům.
(3) Těhotná státní zaměstnankyně a státní zaměstnankyně nebo státní zaměstnanec
pečující o dítě do 8 let smějí být přeloženi jen se svým souhlasem; to platí obdobně
i pro osamělou státní zaměstnankyni a osamělého státního zaměstnance, kteří pečují
o dítě, které dosud nedosáhlo věku 15 let, jakož i pro státního zaměstnance, který
prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle jiného právního
předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně
těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost).
(4) Při přeložení státního zaměstnance do jiné obce, než ve které je jeho
služební působiště nebo bydliště, zajistí státnímu zaměstnanci služební úřad, do
kterého byl přeložen, ubytování na své náklady a poskytuje mu náhrady výdajů jako
při služební cestě.
(5) Dojde-li v důsledku přeložení ke snížení platu státního zaměstnance,
přísluší mu doplatek do výše platu před přeložením.
§ 48
Zproštění výkonu služby na základě usnesení o zahájení trestního stíhání
nebo z důvodu vazby
(1) Státní zaměstnanec se na základě usnesení o zahájení trestního stíhání
pro úmyslný trestný čin nebo trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti
zprostí výkonu služby až do skončení trestního stíhání. Státní zaměstnanec se dále
zprostí výkonu služby, byl-li vzat do vazby, a to po dobu jejího trvání.
(2) Orgán činný v trestním řízení neprodleně vyrozumí služební orgán o
vydání usnesení o zahájení trestního stíhání podle odstavce 1 nebo o vzetí státního
zaměstnance do vazby.
(3) Ode dne zproštění výkonu služby přísluší státnímu zaměstnanci plat
ve výši 50 % jeho měsíčního platu, nejméně však ve výši minimální mzdy podle jiného
zákona; tato část platu se zvýší o 10 % jeho měsíčního platu na každou státním zaměstnancem
vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 80 % jeho měsíčního platu. Vyživovanou osobou
se rozumí osoba, které státní zaměstnanec výživu poskytuje nebo je povinen poskytovat.
(4) Pokud státní zaměstnanec nebyl pro trestný čin uvedený v odstavci 1
pravomocně odsouzen, jeho trestní stíhání nebylo podmíněně zastaveno ani nebylo rozhodnuto
o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání, zkrácení jeho platu se mu po
skončení trestního stíhání doplatí.
§ 49
Zařazení na jiné služební místo
(1) Státní zaměstnanec se zařadí na jiné služební místo na základě výsledku
výběrového řízení na obsazení volného služebního místa.
(2) Doba trvání služebního poměru na dobu neurčitou není zařazením na jiné
služební místo dotčena.
(3) Doba trvání služebního poměru na dobu určitou se zařazením na jiné
služební místo nezkracuje.
§ 50
Změna doby trvání služebního poměru
(1) Státnímu zaměstnanci se doba trvání služebního poměru na dobu určitou
změní z důvodů uvedených v § 42 a v § 59 odst. 2.
(2) Státnímu zaměstnanci se doba trvání služebního poměru na dobu určitou
změní také jeho zařazením na jiné služební místo nebo jmenováním na služební místo
představeného, na kterém má být služba vykonávána na dobu neurčitou nebo na dobu
určitou, která uplyne později než jeho dosavadní služební poměr na dobu určitou.
§ 51
Základní ustanovení o výběrovém řízení na obsazení volného služebního místa
představeného
(1) Na obsazení volného služebního místa představeného se koná výběrové
řízení, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Výběrové řízení na služební místo představeného vyhlašuje ten, kdo
jej na dané služební místo jmenuje. Na výběrové řízení se přiměřeně použije § 24
až 27 a § 28 odst. 2 až 4.
(3) Předpoklad praxe se dokládá příslušnými listinami. Požaduje-li se pro
účast ve výběrovém řízení na služební místo představeného praxe v uplynulém období,
prodlužuje se toto období o dobu mateřské nebo rodičovské dovolené.
(4) Osoba, která byla jmenována na služební místo představeného na dobu
určitou, se po dobu 3 let od uplynutí této doby považuje za osobu splňující předpoklady
pro účast ve výběrovém řízení na služební místo představeného na stejný nebo nižší
stupeň řízení.
(5) Na služební místo vedoucího zastupitelského úřadu se výběrové řízení
nekoná.
§ 52
Jmenování na služební místo náměstka pro státní službu
(1) Náměstka pro státní službu jmenuje vláda na návrh předsedy vlády na
dobu 6 let na základě výsledku výběrového řízení. Nikdo nemůže být náměstkem pro
státní službu jmenován více než jednou.
(2) Výběrová komise má 5 členů, které jmenuje a odvolává vláda. Výběrové
řízení organizuje Úřad vlády.
(3) Výběrového řízení se může zúčastnit
a) státní zaměstnanec vykonávající službu na služebním místě vedoucího služebního
úřadu, náměstka pro řízení sekce nebo státního tajemníka, nebo
b) úředník územního samosprávného celku zařazený na pracovním místě ředitele krajského
úřadu nebo tajemníka obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
pokud je státním občanem České republiky, dosáhl věku 40 let a v uplynulých 8 letech
vykonával nejméně po dobu 4 let ve vedoucí funkci ve správním úřadu, v územním samosprávném
celku, instituci Evropské unie, mezinárodní organizaci nebo jako uvolněný člen zastupitelstva
kraje anebo obce s rozšířenou působností činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné.
§ 53
Jmenování na služební místo státního tajemníka
(1) Státního tajemníka jmenuje vláda na návrh příslušného ministra nebo
vedoucího Úřadu vlády na dobu 5 let na základě výsledku výběrového řízení.
(2) Výběrové řízení organizuje sekce pro státní službu. Výběrová komise
má 4 členy, které jmenuje a odvolává náměstek pro státní službu, z toho 3 členy na
návrh příslušného ministra nebo vedoucího Úřadu vlády. Při rovnosti hlasů rozhoduje
hlas předsedy výběrové komise, kterým je člen jmenovaný náměstkem pro státní službu
bez návrhu příslušného ministra nebo vedoucího Úřadu vlády.
(3) V prvním kole se může výběrového řízení zúčastnit
a) státní zaměstnanec vykonávající službu na služebním místě náměstka pro státní
službu, vedoucího služebního úřadu, státního tajemníka, náměstka pro řízení sekce
nebo ředitele odboru, nebo
b) úředník územního samosprávného celku zařazený na pracovním místě ředitele krajského
úřadu nebo tajemníka obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
pokud v uplynulých 8 letech vykonával nejméně po dobu 4 let ve vedoucí funkci ve
správním úřadu, v územním samosprávném celku, instituci Evropské unie, mezinárodní
organizaci nebo jako uvolněný člen zastupitelstva kraje anebo obce s rozšířenou působností
činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné.
(4) V případě, že žádný z účastníků výběrového řízení ve výběrovém řízení
neuspěl, vyhlásí se druhé kolo výběrového řízení.
(5) Ve druhém kole se může výběrového řízení dále zúčastnit
a) státní zaměstnanec vykonávající službu na služebním místě představeného,
b) úředník územního samosprávného celku zařazený na pracovním místě vedoucího odboru
krajského úřadu nebo vedoucího odboru obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
c) úředník Evropské unie, nebo
d) úředník mezinárodní organizace,
pokud v uplynulých 8 letech vykonával nejméně po dobu 4 let ve vedoucí funkci ve
správním úřadu, v územním samosprávném celku, instituci Evropské unie, mezinárodní
organizaci nebo jako uvolněný člen zastupitelstva kraje anebo obce s rozšířenou působností
činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné.
§ 54
Jmenování na služební místo vedoucího služebního úřadu
(1) Vedoucího služebního úřadu jmenuje ten, o kom to stanoví zákon, na
dobu v něm stanovenou, jinak na dobu neurčitou, a to na základě výsledku výběrového
řízení. Nestanoví-li zákon jinak, vedoucího služebního úřadu na služební místo jmenuje
služební orgán ve služebním úřadu, který je bezprostředně nadřízen služebnímu úřadu,
v němž má být služební místo obsazeno; není-li takový nadřízený služební úřad, jmenuje
vedoucího služebního úřadu náměstek pro státní službu.
(2) Výběrová komise na jmenování vedoucího služebního úřadu v ústředním
správním úřadu má 4 členy, které jmenuje a odvolává vláda, z toho 1 člena na návrh
náměstka pro státní službu; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy výběrové komise,
kterého jmenuje vláda z těch členů výběrové komise, které jmenovala na návrh náměstka
pro státní službu. Výběrová komise na jmenování vedoucího služebního úřadu v jiném
správním úřadu s celostátní působností má 4 členy, které jmenuje a odvolává ten,
kdo vedoucího služebního úřadu jmenuje, z toho 2 členy na návrh příslušného ministra
nebo vedoucího jiného ústředního správního úřadu a 1 člena na návrh náměstka pro
státní službu; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy výběrové komise, kterého
jmenuje ten, kdo výběrovou komisi jmenoval, z těch členů výběrové komise, které jmenoval
na návrh náměstka pro státní službu. V jiném správním úřadu má výběrová komise 3
členy, které jmenuje a odvolává ten, kdo vedoucího služebního úřadu jmenuje, z toho
1 člena na návrh náměstka pro státní službu.
(3) V prvním kole se může výběrového řízení zúčastnit státní zaměstnanec
vykonávající službu na služebním místě představeného, s výjimkou vedoucího oddělení,
pokud v uplynulých 8 letech vykonával nejméně po dobu 4 let ve správním úřadu, instituci
Evropské unie, mezinárodní organizaci nebo jako uvolněný člen zastupitelstva kraje
anebo obce s rozšířenou působností činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné.
(4) V případě, že žádný z účastníků výběrového řízení ve výběrovém řízení
neuspěl, vyhlásí se druhé kolo výběrového řízení.
(5) Ve druhém kole se může výběrového řízení dále zúčastnit státní zaměstnanec
vykonávající službu na služebním místě představeného ve správním úřadu, který v uplynulých
8 letech vykonával nejméně po dobu 4 let ve správním úřadu, instituci Evropské unie,
mezinárodní organizaci nebo jako uvolněný člen zastupitelstva kraje nebo obce s rozšířenou
působností činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné.
§ 55
Jmenování na služební místo náměstka pro řízení sekce nebo ředitele sekce
(1) Náměstka pro řízení sekce jmenuje státní tajemník na základě výsledku
výběrového řízení. Ředitele sekce jmenuje vedoucí služebního úřadu na základě výsledku
výběrového řízení.
(2) Výběrová komise v ministerstvu nebo v Úřadu vlády má 4 členy, které
jmenuje a odvolává státní tajemník, z toho 2 členy na návrh příslušného ministra
nebo vedoucího Úřadu vlády; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy výběrové komise,
kterého jmenuje státní tajemník z těch členů výběrové komise, které jmenoval na návrh
příslušného ministra nebo vedoucího Úřadu vlády. V jiném správním úřadu má výběrová
komise 3 členy, které jmenuje a odvolává vedoucí služebního úřadu.
(3) V prvním kole se může výběrového řízení zúčastnit
a) státní zaměstnanec vykonávající službu na služebním místě představeného, s výjimkou
vedoucího oddělení, ve stejném oboru služby,
b) úředník územního samosprávného celku zařazený na pracovním místě ředitele krajského
úřadu nebo tajemníka obecního úřadu obce s rozšířenou působností, nebo
c) akademický pracovník, který působí v oboru, jehož obsah odpovídá oboru služby,
a který řídí vedoucí zaměstnance,
pokud v uplynulých 8 letech vykonával nejméně po dobu 4 let ve správním úřadu, v
územním samosprávném celku, instituci Evropské unie, mezinárodní organizaci, na vysoké
škole nebo jako uvolněný člen zastupitelstva kraje anebo obce s rozšířenou působností
činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné.
(4) V případě, že žádný z účastníků výběrového řízení ve výběrovém řízení
neuspěl, vyhlásí se druhé kolo výběrového řízení.
(5) Ve druhém kole se může výběrového řízení dále zúčastnit
a) státní zaměstnanec vykonávající službu na služebním místě představeného,
b) úředník územního samosprávného celku zařazený na pracovním místě vedoucího odboru
krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
c) vedoucí příslušník bezpečnostního sboru alespoň druhého stupně řízení a nejméně
ve služební hodnosti rada,
d) voják z povolání alespoň v hodnosti plukovníka,
e) vedoucí úředník Evropské unie, který řídí jiné vedoucí úředníky Evropské unie,
f) vedoucí zaměstnanec mezinárodní organizace, který řídí jiné vedoucí zaměstnance
mezinárodní organizace, nebo
g) akademický pracovník, který řídí jiné vedoucí zaměstnance,
pokud v uplynulých 8 letech vykonával nejméně po dobu 4 let ve správním úřadu, v
územním samosprávném celku, bezpečnostním sboru, ozbrojených silách České republiky,
instituci Evropské unie, mezinárodní organizaci, na vysoké škole nebo jako uvolněný
člen zastupitelstva kraje anebo obce s rozšířenou působností činnosti podle § 5 nebo
činnosti obdobné.
(6) V případě, že žádný z účastníků výběrového řízení neuspěl ani ve
druhém kole výběrového řízení, vyhlásí se třetí kolo výběrového řízení, kterého se
může dále zúčastnit
a) státní zaměstnanec,
b) vedoucí úředník územního samosprávného celku,
c) vedoucí zaměstnanec podle zákoníku práce, který řídí jiné vedoucí zaměstnance,
d) vedoucí příslušník bezpečnostního sboru alespoň třetího stupně řízení a nejméně
ve služební hodnosti vrchní komisař,
e) voják z povolání alespoň v hodnosti podplukovníka,
f) úředník Evropské unie, který řídí jiné úředníky Evropské unie,
g) zaměstnanec mezinárodní organizace, který řídí jiné zaměstnance mezinárodní organizace,
nebo
h) akademický pracovník, který řídí jiné zaměstnance,
pokud v uplynulých 4 letech vykonával nejméně po dobu 2 let činnosti podle § 5 nebo
činnosti obdobné.
§ 56
Jmenování na služební místo personálního ředitele sekce pro státní službu
Na výběr a jmenování personálního ředitele sekce pro státní službu se použijí
ustanovení o výběru a jmenování náměstka pro státní službu obdobně.
§ 57
Jmenování na služební místo ředitele odboru
(1) Ředitele odboru v ministerstvu nebo v Úřadu vlády jmenuje státní tajemník
na základě výsledku výběrového řízení. V jiném správním úřadu jmenuje ředitele odboru
na základě výsledku výběrového řízení vedoucí služebního úřadu.
(2) Výběrová komise má 3 členy. V ministerstvu nebo v Úřadu vlády její
členy jmenuje a odvolává státní tajemník, z toho 2 členy na návrh příslušného náměstka
pro řízení sekce. V jiném správním úřadu jmenuje a odvolává členy výběrové komise
vedoucí služebního úřadu.
(3) V prvním kole se může výběrového řízení zúčastnit
a) státní zaměstnanec vykonávající službu na služebním místě představeného v oboru
služby, jehož se obsazované služební místo týká,
b) úředník územního samosprávného celku zařazený na pracovním místě alespoň vedoucího
odboru krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností, vykonává-li
správní činnost obdobnou oboru služby, jehož se obsazované služební místo týká, nebo
c) akademický pracovník, který řídí jiné zaměstnance, pokud v uplynulých 6 letech
vykonával nejméně po dobu 3 let ve správním úřadu, v krajském úřadu, obecním úřadu
obce s rozšířenou působností, instituci Evropské unie, mezinárodní organizaci, na
vysoké škole nebo jako uvolněný člen zastupitelstva kraje nebo obce s rozšířenou
působností činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné.
(4) V případě, že žádný z účastníků výběrového řízení ve výběrovém řízení
neuspěl, vyhlásí se druhé kolo výběrového řízení.
(5) Ve druhém kole se může výběrového řízení dále zúčastnit
a) státní zaměstnanec,
b) vedoucí úředník územního samosprávného celku,
c) vedoucí příslušník bezpečnostního sboru alespoň třetího stupně řízení a nejméně
ve služební hodnosti vrchní komisař,
d) voják z povolání alespoň v hodnosti podplukovníka,
e) úředník Evropské unie, který řídí jiné úředníky,
f) zaměstnanec mezinárodní organizace, který řídí jiné zaměstnance, nebo
g) akademický pracovník, který je alespoň odborným asistentem,
pokud v uplynulých 6 letech vykonával nejméně po dobu 3 let ve správním úřadu, v
krajském úřadu, obecním úřadu obce s rozšířenou působností, bezpečnostním sboru,
ozbrojených silách České republiky, instituci Evropské unie, mezinárodní organizaci,
na vysoké škole nebo jako uvolněný člen zastupitelstva kraje nebo obce s rozšířenou
působností činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné.
(6) V případě, že žádný z účastníků výběrového řízení neuspěl ani ve
druhém kole výběrového řízení, vyhlásí se třetí kolo výběrového řízení, kterého se
může dále zúčastnit
a) úředník územního samosprávného celku,
b) příslušník bezpečnostního sboru alespoň ve služební hodnosti vrchní komisař,
c) voják z povolání alespoň v hodnosti majora,
d) úředník Evropské unie,
e) zaměstnanec mezinárodní organizace, nebo
f) vedoucí zaměstnanec podle zákoníku práce, který má složenou úřednickou zkoušku,
pokud v uplynulých 6 letech nejméně po dobu 3 let vykonával ve správním úřadu, v
krajském úřadu, obecním úřadu obce s pověřeným obecním úřadem, instituci Evropské
unie, mezinárodní organizaci, na vysoké škole, u jiného zaměstnavatele nebo jako
uvolněný člen zastupitelstva kraje nebo obce s pověřeným obecním úřadem činnosti
podle § 5 nebo činnosti obdobné anebo zastával pracovní místo tajemníka obecního
úřadu.
Jmenování na služební místo vedoucího oddělení
§ 58
(1) Vedoucího oddělení v ministerstvu nebo v Úřadu vlády jmenuje státní
tajemník na základě výsledku výběrového řízení. V jiném správním úřadu jmenuje vedoucího
oddělení na základě výsledku výběrového řízení vedoucí služebního úřadu.
(2) Výběrová komise má 3 členy. V ministerstvu nebo v Úřadu vlády její
členy jmenuje a odvolává státní tajemník, z toho 2 členy na návrh příslušného ředitele
odboru. V jiném správním úřadu jmenuje a odvolává členy výběrové komise vedoucí služebního
úřadu.
(3) V prvním kole se může výběrového řízení zúčastnit
a) státní zaměstnanec vykonávající službu ve služebním poměru na dobu neurčitou,
b) úředník územního samosprávného celku,
c) příslušník bezpečnostního sboru alespoň ve služební hodnosti komisař,
d) voják z povolání v důstojnické hodnosti,
e) akademický pracovník, nebo
f) osoba, od doby jejíhož skončení výkonu funkce uvolněného člena zastupitelstva
kraje nebo obce s pověřeným obecním úřadem neuplynuly více než 3 roky,
pokud v uplynulých 4 letech vykonával nebo vykonávala nejméně po dobu 2 let činnosti
podle § 5 nebo činnosti obdobné.
(4) V případě, že žádný z účastníků výběrového řízení ve výběrovém řízení
neuspěl, vyhlásí se druhé kolo výběrového řízení.
(5) Ve druhém kole se může výběrového řízení dále zúčastnit osoba, která
v uplynulých 4 letech vykonávala nejméně po dobu 2 let činnosti podle § 5 nebo činnosti
obdobné a která má složenou úřednickou zkoušku.
(6) V případě, že žádný z účastníků výběrového řízení neuspěl ani ve
druhém kole výběrového řízení, vyhlásí se třetí kolo výběrového řízení, kterého se
může dále zúčastnit osoba, která splňuje předpoklady a požadavky podle § 25, s výjimkou
požadavku podle § 25 odst. 5 písm. b).
§ 59
(1) Má-li být na základě výsledku výběrového řízení na volné služební
místo představeného jmenována osoba, která dosud úspěšně nevykonala úřednickou zkoušku,
přijme se tato osoba do služebního poměru na dobu určitou, a to s trváním 2 měsíců;
ustanovení § 29 odst. 3 se použije obdobně. Příplatek za vedení po tuto dobu nepřísluší.
(2) Státní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 má po úspěšném vykonání úřednické
zkoušky nárok na změnu trvání služebního poměru na dobu neurčitou a na jmenování
na služební místo představeného na dobu neurčitou, nebo na změnu trvání služebního
poměru na dobu určitou a na jmenování na služební místo představeného na dobu určitou
uvedenou v oznámení o vyhlášení výběrového řízení. Zkušební doba podle § 29 odst.
2 tím není dotčena.
§ 60
Odvolání ze služebního místa představeného
(1) Ten, kdo představeného na dané služební místo jmenoval, jej z tohoto
služebního místa odvolá, jen pokud
a) došlo ke zrušení služebního místa představeného,
b) služební hodnocení obsahuje závěr o tom, že ve službě dosahoval nevyhovujících
výsledků,
c) přestal splňovat předpoklad zdravotní způsobilosti,
d) přestal splňovat požadavek spočívající ve způsobilosti seznamovat se s utajovanými
informacemi, nebo
e) byl zproštěn výkonu služby z důvodu vazby.
(2) Představený se ze služebního místa odvolá, jestliže o to písemně požádá.
Rozhodnutí o odvolání se vydá tak, aby k odvolání došlo nejpozději do uplynutí doby
60 dnů ode dne podání žádosti.
(3) Náměstek pro státní službu a personální ředitel sekce pro státní službu,
pokud vykonává pravomoci náměstka pro státní službu z důvodu, že služební místo náměstka
pro státní službu není obsazeno, se ze služebního místa odvolá i v případě, pokud
zvlášť závažným způsobem porušil služební kázeň nebo se dopustil zaviněného jednání,
jímž narušil důstojnost své funkce nebo ohrozil důvěru v jeho nestranné, odborné
a spravedlivé rozhodování. Náměstek pro státní službu a personální ředitel sekce
pro státní službu, pokud vykonává pravomoci náměstka pro státní službu z důvodu,
že služební místo náměstka pro státní službu není obsazeno, se ze služebního místa
dále odvolá v případě, že nevykonává službu po dobu delší než 6 měsíců.
(4) Vedoucí zastupitelského úřadu může být odvolán ze služebního místa
z jakýchkoli důvodů nebo bez uvedení důvodu.
(5) Výkon služby na služebním místě představeného končí též dnem nabytí
právní moci rozhodnutí o kárném opatření podle § 89 odst. 2 písm. c) nebo d).
§ 61
Převedení na jiné služební místo
(1) Státní zaměstnanec se převede na jiné služební místo, nemůže-li vykonávat
službu na dosavadním služebním místě
a) ze zdravotních důvodů,
b) v důsledku odvolání ze služebního místa představeného,
c) v důsledku zrušení jeho služebního místa z důvodu změny systemizace,
d) v důsledku uplynutí doby, na kterou byl státní zaměstnanec zařazen na služební
místo nebo jmenován na služební místo představeného na dobu určitou, aniž by současně
skončil jeho služební poměr,
e) z důvodu, že přestal splňovat požadavek spočívající ve způsobilosti seznamovat
se s utajovanými informacemi podle právního předpisu o ochraně utajovaných informací,
f) z důvodu, že přestal splňovat požadavek státního občanství České republiky, nebo
g) z důvodu, že odmítl uzavřít dohodu o zákazu konkurence.
(2) Podle odstavce 1 písm. a) se převede státní zaměstnanec na služební
místo, na kterém je služba pro něj vhodná,
a) jestliže pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu na základě lékařského posudku
vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní
správy dlouhodobě způsobilost vykonávat dosavadní službu nebo ji nesmí konat pro
služební úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo ohrožení touto nemocí,
b) koná-li těhotná státní zaměstnankyně, státní zaměstnankyně, která kojí, nebo státní
zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu službu, kterou nesmějí být
tyto státní zaměstnankyně zaměstnány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje
její těhotenství nebo mateřské poslání,
c) jestliže to je nutné podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských
služeb nebo rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví v zájmu ochrany zdraví jiných
fyzických osob před infekčními nemocemi,
d) jestliže byl uznán nezpůsobilým ke službě v noci, nebo
e) požádá-li o to těhotná státní zaměstnankyně, státní zaměstnankyně, která kojí,
nebo státní zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu, která vykonává
službu v noci.
(3) Dlouhodobé pozbytí způsobilosti vykonávat dosavadní službu podle odstavce
2 písm. a) spočívá ve zdravotním stavu, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní
schopnosti státního zaměstnance významné pro jeho schopnost vykonávat službu, pokud
tento zdravotní stav trvá déle než 1 rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat,
že bude trvat déle než 1 rok.
(4) Při převedení státního zaměstnance podle odstavce 2 se vedle zdravotních
hledisek sleduje, aby služba byla pro něj vhodná též vzhledem k jeho kvalifikaci
a schopnostem.
(5) Dojde-li v důsledku převedení podle odstavce 2 písm. a) ke snížení
platu státního zaměstnance, přísluší mu po dobu převedení k platu doplatek do výše
platu před převedením. Doplatek přísluší nejdéle po dobu 12 kalendářních měsíců po
sobě jdoucích.
§ 62
Zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů
(1) Nemůže-li být státní zaměstnanec v případech uvedených v § 61 odst.
1 písm. b) až g) nebo § 61 odst. 2 písm. a) převeden na jiné služební místo, protože
žádné vhodné není volné, nebo nemůže-li být v případech uvedených v § 70 odst. 3
zařazen na volné služební místo, zařadí se mimo výkon služby, nejdéle však na 6 měsíců.
(2) Ode dne zařazení mimo výkon služby podle odstavce 1 činí plat státního
zaměstnance 80 % měsíčního platu.
§ 63
Zařazení mimo výkon služby z důvodu mateřské nebo rodičovské dovolené
(1) Státní zaměstnankyně, která čerpá mateřskou dovolenou, se zařadí mimo
výkon služby. Mimo výkon služby se zařadí též státní zaměstnankyně nebo státní zaměstnanec,
čerpají-li rodičovskou dovolenou.
(2) Po dobu zařazení podle odstavce 1 nepřísluší státní zaměstnankyni a
státnímu zaměstnanci plat.
§ 64
Zařazení mimo výkon služby pro výkon funkce v odborové organizaci
(1) Státní zaměstnanec, který byl zvolen do funkce v orgánu odborové organizace,
jejíž výkon vyžaduje jeho uvolnění v rozsahu stanovené služební doby, se zařadí mimo
výkon služby po dobu výkonu této funkce.
(2) Po dobu zařazení podle odstavce 1 nepřísluší státnímu zaměstnanci plat.
§ 65
Zařazení mimo výkon služby pro pozastavení služby
(1) Nastanou-li po vzniku služebního poměru překážky, které mají za následek
pozastavení výkonu služby, zařadí se státní zaměstnanec mimo výkon služby.
(2) Po dobu zařazení podle odstavce 1 nepřísluší státnímu zaměstnanci plat.
§ 66
Zastupování
(1) Státní zaměstnanec je povinen na základě příkazu zastupovat představeného
nebo státního zaměstnance na služebním místě zařazeném ve vyšší platové třídě, než
je zařazeno služební místo, na které byl jmenován. Je-li doba zastupování delší než
4 týdny, náleží státnímu zaměstnanci plat, který by mu náležel, pokud by byl zařazen
na služebním místě představeného, kterého zastupuje.
(2) V době zastupování státní zaměstnanec nevykonává v plném rozsahu dosavadní
služební úkoly.
(3) Doba zastupování nesmí překročit 180 dnů v kalendářním roce; to neplatí
v případě, že státní zaměstnanec s delší dobou zastupování souhlasí.
§ 67
Vyslání k výkonu zahraniční služby a zařazení po jeho ukončení
(1) Státní zaměstnanec může být s jeho písemným souhlasem vyslán na předem
určenou dobu k výkonu zahraniční služby.
(2) Služební orgán může se státním zaměstnancem v souvislosti s vysláním
k výkonu zahraniční služby uzavřít dohodu o výkonu zahraniční služby, která obsahuje
a) dobu vyslání k výkonu zahraniční služby,
b) závazek státního zaměstnance
1. vykonávat zahraniční službu na služebním působišti
po dobu podle písmene a),
2. uhradit náklady spojené s vysláním k výkonu zahraniční
služby, nevykoná-li zahraniční službu na služebním působišti po dobu podle písmene
a),
c) druhy nákladů, které bude státní zaměstnanec povinen služebnímu úřadu uhradit,
a jejich nejvyšší částku,
d) důvody, pro které lze státnímu zaměstnanci povinnost k úhradě nákladů prominout.
(3) Služební orgán může výkon zahraniční služby ukončit i před uplynutím
určené doby. Se souhlasem státního zaměstnance lze dobu výkonu zahraniční služby
prodloužit.
§ 68
Zkrácení služební doby
Státnímu zaměstnanci může být na jeho žádost povoleno zkrácení stanovené
služební doby.
§ 69
Přerušení výkonu služby za účelem dalšího vzdělání nebo odborné stáže
(1) Státnímu zaměstnanci, který vykonává službu bez přerušení po dobu alespoň
5 let, lze na žádost přerušit výkon služby za účelem jeho dalšího vzdělání nebo odborné
stáže až na dobu 12 měsíců.
(2) Po dobu přerušení výkonu služby podle odstavce 1 nepřísluší státnímu
zaměstnanci plat.
Společná ustanovení o změnách služebního poměru
§ 70
(1) Státní zaměstnanec se po odpadnutí důvodu změny služebního poměru
podle § 47, 48, 63, 64 nebo 69 zařadí k výkonu služby na jeho původní služební místo;
obdobně to platí po skončení zařazení mimo výkon služby pro pozastavení služby z
důvodu výkonu vojenského cvičení nebo mimořádné služby nebo výkonu funkce poslance,
senátora, poslance Evropského parlamentu, člena vlády, náměstka člena vlády nebo
uvolněného člena zastupitelstva.
(2) Na služební místo státního zaměstnance uvedeného v odstavci 1 lze
zařadit nebo jmenovat jiného státního zaměstnance jen na dobu určitou, která nesmí
být delší než doba, po kterou trvá změna služebního poměru podle odstavce 1.
(3) Nelze-li postupovat podle odstavce 1 v důsledku zrušení služebního
místa z důvodu změny systemizace, nebo odpadne-li jiný důvod změny služebního poměru,
pro který státní zaměstnanec nemohl vykonávat službu, zařadí se k výkonu služby na
volné služební místo; přednostně se zařazují státní zaměstnanci z příslušného oboru
služby. K výkonu služby na služební místo zařazené v nižší platové třídě však lze
státního zaměstnance zařadit jen s jeho souhlasem.
HLAVA V
SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU
§ 71
Základní ustanovení
Služební poměr skončí v případech stanovených tímto zákonem, neskončil-li
smrtí státního zaměstnance nebo jeho prohlášením za mrtvého, popřípadě uplynutím
doby, jde-li o služební poměr na dobu určitou.
§ 72
Skončení služebního poměru rozhodnutím služebního orgánu
(1) Služební orgán rozhodne o skončení služebního poměru,
a) nesplňuje-li státní zaměstnanec požadavek občanství členského státu Evropské unie
nebo občanství státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru,
b) jestliže 2 po sobě jdoucí služební hodnocení státního zaměstnance obsahují závěr
o tom, že ve službě dosahoval nevyhovující výsledky,
c) nesplňuje-li státní zaměstnanec bez zavinění služebního úřadu jiný předpoklad
potřebný k výkonu služby, nebo
d) uplynula-li marně doba, po kterou byl státní zaměstnanec zařazen mimo výkon služby
z organizačních důvodů.
(2) Při skončení služebního poměru na dobu neurčitou z důvodu podle odstavce
1 písm. d) má státní zaměstnanec nárok na výplatu odbytného. Při nepřetržité době
trvání služebního poměru
a) nepřesahující 3 roky přísluší odbytné ve výši trojnásobku měsíčního platu,
b) nepřesahující 6 let, ale přesahující 3 roky, přísluší odbytné ve výši šestinásobku
měsíčního platu,
c) nepřesahující 9 let, ale přesahující 6 let, přísluší odbytné ve výši devítinásobku
měsíčního platu,
d) přesahující 9 let přísluší odbytné ve výši dvanáctinásobku měsíčního platu státního
zaměstnance.
(3) Není-li odbytné podle odstavce 2 vyplaceno státnímu zaměstnanci v den
skončení služebního poměru, vyplatí se v nejbližším výplatním termínu určeném ve
služebním úřadu pro výplatu platu.
(4) Služební poměr skončí uplynutím doby uvedené v rozhodnutí; tato doba
počíná plynout ode dne nabytí právní moci rozhodnutí a činí v případě podle odstavce
1 písm. a) a d) 10 dnů a v případě podle odstavce 1 písm. b) a c) 60 dnů.
§ 73
Skončení služebního poměru na základě žádosti státního zaměstnance
Služební poměr může skončit na základě písemné žádosti státního zaměstnance.
Služební poměr skončí uplynutím doby uvedené v rozhodnutí. Rozhodnutí o skončení
služebního poměru se vydá tak, aby služební poměr skončil do 60 dnů ode dne podání
žádosti.
§ 74
Skončení služebního poměru ze zákona
(1) Služební poměr skončí
a) v případě, kdy byl státní zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný
čin nebo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných
z nedbalosti anebo byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,
dnem nabytí právní moci rozsudku,
b) v případě, kdy v řízení o trestném činu podle písmene a), kterého se státní zaměstnanec
dopustil, za který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje
5 let, bylo trestní stíhání podmíněně zastaveno nebo bylo rozhodnuto o schválení
narovnání a zastavení trestního stíhání, dnem nabytí právní moci rozhodnutí,
c) v případě, že byl státnímu zaměstnanci pravomocně uložen trest zákazu činnosti
vykonávat službu, dnem nabytí právní moci rozhodnutí,
d) v případě, kdy byl státní zaměstnanec na základě pravomocného soudního rozhodnutí
omezen na svéprávnosti, dnem nabytí právní moci rozsudku,
e) bylo-li státnímu zaměstnanci pravomocně uloženo kárné opatření propuštění ze služebního
poměru, dnem nabytí právní moci rozhodnutí,
f) zrušením služebního poměru služebním orgánem nebo státním zaměstnancem ve zkušební
době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu, a to dnem doručení písemného oznámení
o zrušení služebního poměru, není-li v něm uveden den pozdější; služební orgán nesmí
ve zkušební době zrušit služební poměr v době prvních 14 dnů trvání dočasné neschopnosti
k výkonu služby,
g) posledním dnem kalendářního měsíce, v němž státní zaměstnanec nevykonal úspěšně
ani opakovanou úřednickou zkoušku, nebo
h) dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž státní zaměstnanec dovršil věk 70
let.
(2) Služební poměr skončí rovněž dnem vzniku překážky výkonu služby podle
§ 33 odst. 4 písm. b).
§ 75
Nezákonné skončení služebního poměru
(1) Je-li pravomocné rozhodnutí o skončení služebního poměru zrušeno pro
nezákonnost, služební poměr státnímu zaměstnanci neskončil a má nárok na plat ode
dne nabytí právní moci rozhodnutí o skončení služebního poměru, a to až do doby jeho
zařazení k výkonu služby; tím není dotčeno skončení služebního poměru, pokud uplynula
lhůta zařazení státního zaměstnance mimo výkon služby, tato lhůta začíná běžet ode
dne právní moci rozhodnutí o skončení služebního poměru.
(2) Oznámí-li státní zaměstnanec písemně služebnímu úřadu, že nehodlá ve
službě pokračovat, postupuje se při skončení služebního poměru podle § 73. V takovém
případě má zaměstnanec nárok na plat do dne nabytí právní moci rozhodnutí podle §
73.
HLAVA VI
Služební posudek a potvrzení o službě
§ 76
(1) Služební orgán vydá státnímu zaměstnanci služební posudek a potvrzení
o službě; jinému je nelze vydat.
(2) Služební posudek vychází ze služebního hodnocení státního zaměstnance
a smí obsahovat jen skutečnosti týkající se výkonu služby.
(3) Potvrzení o službě obsahuje
a) obor služby, který státní zaměstnanec vykonával,
b) dobu trvání služebního poměru,
c) závazky státního zaměstnance vůči služebnímu úřadu,
d) v jakém pořadí a v čí prospěch jsou z platu státního zaměstnance prováděny srážky,
e) údaj o důvodu skončení služebního poměru,
f) údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení
nároku na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci.
(4) Jiné informace o státním zaměstnanci, než uvedené v odstavci 3, mohou
být podávány pouze s jeho souhlasem, nestanoví-li zákon jinak.
